41953

R XXXIV č 4 VYSLO V DUBNU 19~3

Řiacutediacute

Dr HUB E R T S L O U K A

s členy redakčniacuteho kruhu

Dr J BOUŠKA Dr Z BOCHN1čEK Dr

B ŠTERNBERK DOC Dr ZAacuteTOPEK

L LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute Dr V RUML

A HRUšKA F MUSIL L ČERNYacute

Dr J DOLEJŠiacute Dr V GUTH Mjr K

HORKA Dr L MILDE J SAlDIL

K NOVAacuteK

Přiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na dr Hushy

berta Slouku Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna nebo přiacutemo členťJm redakčniacuteho

kruhu

ŘiacuteŠE HVĚZD vychaacuteziacute desetkraacutet ročně

prvyacute den v měsiacuteci mimo červenec a srpen Dotazy objednaacutevky a reklamace tyacutekajiacuteciacute

se časopIacuteJSu vyřizuje administrace Reklashymace chybějiacuteciacutech čiacutesel se přijiacutemajiacute a vyřishyzujiacute do 15 každeacuteho měsiacutece Redakčniacute uzaacuteshyvěrka čiacutesla 1 každeacuteho měsiacutece Rukopisy se

nevracejiacute za odbornou spraacutewwst pŤiacutespěvshy

ku odpoviacutedaacute autor Ke všem piacutesemnyacutem dotazťJm přiložte znaacutemku na odpověď

Ročniacute předplatneacute 120 Kčs

Cena čiacutesla 12 Ičs

Redakce Praha 12 Stalinova 3

tel 22-61-45

Administrace Praha IV-Petřiacuten

Lidovaacute hvězdaacuterna tel 463-05

Uacutečet u Spořitelny a zaacuteložny Praha 878715

OBSAH

L Landovaacute-Štychovaacute Novyacute president s A Zaacutepotockyacute -Co noveacuteho v astronomii a věshy

daacutech přiacutebuznyacutech - Dr A Ditt shyrich Astronomie Mayů - Vishyleacutem a Josef Erhart Řiditelnaacute oprava astigmatismu Casseshygrainova dalekohledu - Zpraacuteshyvy a pokyny sekci - Co kdy a Jak pozorovat - Zpraacutevy nashyšich odboček a hvězdaacuteren

Noveacute knihy a publikace Zpraacutevy administrace

COJlEPKAHI1E

Jl JlaHAoBa-IIlTbIXoBa Haw BTOshy

pOH npe3HAeHT pecrry6JIHKH H3

pa60lfHX - ACTpOHOMH5 rrJIeuroMeshy

HH MaH5 BbICOKOH HHAHaHCKOH

KyJIbTypbI - B H I1 3pshy

rapT PeryJIHpyeMoe HCrrpaBJIeuroJ-IHe

aCTHrMaTH3Ma y TeJIeuroCKOrra Kacshy

c-erpeHa - C006llleHH5 H yKa3ashy

HH5 ceKQHl1 - HOBbI-e KHHrH 11

rry6JI11KaQH11

CONTENTS

L Landovaacute-Štychovaacute Our new president A Zaacutepotockyacute Astronomical N ews - Prof Dr A Dittrich Astronomy of the Maya - V and J Erhart Adjustable Correction of AsshytigmaUsm of Oassegrain Reshyflectors - Reports from our Sections - Hints for Obsershyvers Reports from our Observatories - New Books

and Publications

Naacuteš druhyacute dělnickyacute president republiky Československeacute SOUDRUH ANTONiacuteN ZAacutePOTOCKYacute

LUISA LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute

Po hořkyacutech dnech těžkeacuteho žalu kdy jsme po smrti milovaneacuteho přiacutetele a ochraacutence J V Stalina a draheacuteho našeho učitele a vůdce K Gottwalda žili jako v bolestneacutem snu přišel prvniacute jarniacute den 21 břeshyzen den volby druheacuteho našeho dělnickeacuteho presidenta soudruha Antoshyniacutena Zaacutepotockeacuteho

Když jsme ve Vladislavskeacutem saacutele slyšeli opět fanfaacutery z Libuše oznamujiacuteciacute přiacutechod nově zvoleneacuteho presidenta sviacuteravaacute bolest srdce povolila Když jsme uslyšeli jeho hlas dosud smutkem zastřenyacute ale pevnyacute znějiacuteciacute nezlomnou vůliacute a odhodlaacuteniacutem po prveacute se rozjasnily naše tvaacuteře silnou důvěrou a odvahou jiacutet Gottwaldovou cestou pod vedeniacutem jeho nejlepšiacuteho spolubojovniacuteka a spolupracovniacuteka

Neniacute dnes u naacutes člověka politicky vzdělaneacuteho kteryacute by neznal děshyjiny dělnickeacuteho hnutiacute našeho stoletiacute jejichž velikaacute čaacutest je obsahem literaacuterniacuteho i odborneacuteho diacutela soudruha Antoniacutena Zaacutepotockeacuteho Tyto dějiny jsou i neodlučitelnou součaacutestiacute jeho životopisu

President soudruh Antoniacuten Zaacutepotockyacute se narodil 19 prosince 1884 na Kladensku ktereacute je nesmazatelně poznamenaacuteno jeho životem i praciacute Mlaacutediacute měl těžkeacute ale bohateacute hlubokyacutemi dojmy ktereacute vytvaacuteshyřely jeho revolučniacute charakter neuacutestupneacuteho bojovniacuteka a vůdce dělshynickeacute třiacutedy Byl synem zakladatele sociaacutelně demokratickeacute strany soudruha Ladislava Zaacutepotockeacuteho kteryacute staacutel v čele třiacutedniacutech bojů dělshynictva byl zatyacutekaacuten a žalaacuteřovaacuten To on dal mezi vedouciacute hesla dělnicshykeacuteho hnutiacute znaacutemeacute Věděniacute je moc - organisace je siacutela a staral se neuacutenavně o vzdělaacuteniacute dělnickyacutech mas Sveacuteho synka vychoval za pomoci matky tak že se mohl v kritickyacutech chviacuteliacutech spolehnout na jeho chlashypeckyacute důvtip a i pomoc

Otec toužil daacutet synkovi vyššiacute školskeacute vzdělaacuteniacute Toniacuteček se učil pilně hravě a raacuted Do školy měl 2~~ hodiny daleko Raacuteno vyšel v 5 hodin z domova a vracel se až o 8 hodině večer V deseti letech už psal sveacute prvniacute revolučniacute verše V Kladně vychodil měšťanku a v Mělniacuteku se učil kameniacutekem I tu se projevovalo jeho uměleckeacute nashydaacuteniacute rdouseneacute však biacutedou a špatnyacutemi poměry v jakyacutech tehdy žili učedniacuteci

Mladyacute Zaacutepotockyacute věděl však od sveacuteho otce kde je třeba hledat přiacutečiny teacuteto biacutedy Proto jako šestnaacutectiletyacute mladiacutek vstoupil do organishysace soc-dem mlaacutedeže Zatiacutem bylo zrušeno vypovězeniacute jeho otce z Prahy a celaacute r9dina se odstěhovala ze Zaacutekolan do Prahy na Žižkov Zde už se staacutevaacute mladyacute A Zaacutepotockyacute velmi aktivniacute vedouciacute silou ve hnutiacute mlaacutedeže Byl zvolen do jejiacuteho uacutestř agitačniacuteho vyacuteboru Řiacutedil

pak schůze psal člaacutenky vyacutezvy organisačniacute pokyny rozbory referaacutety a sveacute ohniveacute revolučniacute verše Verše plneacute vzdoru proti stareacute rakouskeacute monarchii proti jejiacutemu stupidniacutemu militarismu a byrokratismu Psal je daacutele i když musil navleacuteknout uniformu ciacutesařskeacuteho vojaacuteka za těžshykyacutech let prvniacute světoveacute vaacutelky Na všech frontaacutech neustaacuteval ve sveacute praacuteci revolučniacuteho agitaacutetora

Když se po převratu 1918 rozhodovalo o tom půjdeme-li cestou Lenina a Stalina k socialismu nebo cestou T G Masaryka ke kapitashylismu soudruh A Zaacutepotockyacute se postavil v čelo boje za republiku socialistickou cestou Lenina a Stalina Tehdy při zrozeniacute Komunisshytickeacute strany Československa mělo kladenskeacute dělnictvo pod vedeniacutem soudruha A Zaacutepotockeacuteho rozhodujiacuteciacute uacutelohu Vydalo dne 23 uacutenora 1920 sveacute historickeacute provolaacuteniacute ke všemu pracujiacuteciacutemu lidu v Českoshyslovensku a svyacutem přiacutekladem strhlo všechno dělnictvo k slavneacute přiacutesaze o 1 maacuteji 1920 Tu bylo po prveacute před celyacutem světem jasně a určitě vyjaacutedřeno stanovisko čs lidu k Velkeacute řiacutejnoveacute revoluci k Sovětskeacute republice rad a ke Komunistickeacute internacionaacutele Antoniacuten Zaacutepotockyacute byl pak zvolen do delegace na prvniacute sjezd Kominterny v Moskvě kde se setkal s Leninem a kde byl utvrzen ve sveacutem naacutezoru na jedinou možnost -cesty kterou nastoupil -

Pak jsme chodili poslou-cha t jeho str4ujiacuteciacute referaacutety o sovětskeacute zemi o Leninovi a jeho učenIacute Byly strhujiacuteciacute svou suchou přesvědčushyjiacuteciacute pravdivostiacute o těžkeacutem zaacutepase ruskeacuteho proletariaacutetu s bandami běloshygvardějců zraacutedců a interventů Spolu se soudruhem Šmeralem soushystřeďoval sociaacutelně demokratickou levici k bojům ktereacute vyvrcholily krvavyacutem 9 prosincem 1920 a historickou slavnou staacutevkou Kladeňaacuteků V prosluleacutem procesu Kladens_kyacutech byl pak Antoniacuten Zaacutepotockyacute odsoushyzen na několik let do vězenIacute Zalobu staacutetniacuteho naacutevladniacuteho potřel těžkou obžalobou československeacute buržoasie a režimu T G Masaryka ktereacute usvědčil ze zrady československeacute naacuterodniacute revoluce již vedl lid a dobyl jiacute sveacute svobody kteraacute mu však byla buržoasiiacute krvavyacutem způsobem odňata

Naacutesledujiacute pak leacuteta rozhořčenyacutech zaacutepasů o holeacute životy dělniacuteků a jeshyjich rodin ohroženyacutech nezaměstnanostiacute a chronickou biacutedou hladem souchotinami Soudruh Antoniacuten Zaacutepotockyacute je znovu zatyacutekaacuten odshysouzen unikaacute však do illegality až do roku 1925 kdy se stal poslanshycem

Tu se setkaacutevaacute se soudruhem Klementem Gottwaldem mladyacutem a neuacuteprosnyacutem mstitelem zrazeneacuteho českeacuteho a slovenskeacuteho lidu Po uacutespěšneacutem boji soudruha Gottwalda s likvidaacutetory v němž mu byl soudruh Zaacutepotockyacute věrnyacutem spolubojovniacutekem byl zvolen generaacutelniacutem tajemniacutekem Uacutestředny průmyslovyacutech svazů V teacuteto funkci se snažil uskutečnit staryacute sen dělnictva z I světoveacute vaacutelky o sjednoceniacute odborů a staacutel v čele všech velikyacutech staacutevek ktereacute řiacutedil Nezapomenutelnaacute je staacutevka z roku 1931 v Karlově Huti az roku 1932 na českeacutem severu Soudruh Zaacutepotockyacute formoval každou staacutevkou dělnictvo v jednotnou

74

armaacutedu ze ktereacute naacutem v rozhodnyacutech dnech uacutenorovyacutech 1948 vyšly naše slavneacute dělnickeacute milice Zabraacutenily aby se opakovala staraacute hra buržoasie a zraacutedců lidu z roku 1918 kteraacute vedla k Mnichovu

V dobaacutech okupace zorganisoval soudruh Zaacutepotockyacute přechod KSČ do illegality a na přiacutekaz strany měl jet do Moskvy ještě se třemi soudruhy Byli zrazeni zatčeni a soudruh Zaacutepotockyacute byl pak 6 let vlaacutečen věznicemi a koncentraacuteky kde všude zanechaacuteval stopy sveacute neshyoblomneacute odvahy a důvěry v osvobozeniacute Sovětskou armaacutedou Všichni vězňoveacute kteřiacute ho poznali vzpomiacutenajiacute na něho s velikou uacutectou a laacutesshykou Všem byl posilou a učitelem socialistickeacute humanity solidarity proti nepřiacuteteli a vzaacutejemneacute kolektivniacute pomoci v nebezpečiacute Svou vlastniacute životniacute siacutelu si udržoval dělnickou zručnostiacute a ummiddotěleckyacutem nadaacuteniacutem Dobyacuteval pařezy dělal řezbaacuteře dlaždiče sochaře krejčiacuteho a veršoval Spolu se soudruhy vytvořil illegaacutelniacute organisaci kteraacute byla jaacutedrem mezinaacuterodniacuteho illegaacutelniacuteho hnutiacute vězňů V Sachsenhausenu učil zaacuteklashydům marx-leninismu studenty vězněneacute pro uacutečast na pohřbu J Opletala

Den před přjchodem Rudeacute armaacutedy je Antoniacuten Zaacutepotockyacute spolu s 5000 vězni určen do transportu smrti Bez jiacutedla pěšky šli 50 km a esesaacuteci si naposledy hleděli zařaacutedit Odstřelovali klesajiacuteciacute vězně Pak prchli když se Rudaacute armaacuteda bliacutežila dne 2 května 1945 a vězně osvo bodila Soudruh Antoniacuten Zaacutepotockyacute byl zvolen vězni za vedouciacuteho českeacuteho vyacuteboru a odjiacutežděl do Prahy zařiacutedit odjezd spoluvězňů domů

To už se z Rawensbrlicku vraciacute i jeho věrnaacute spolubojovnice soushydružka Marie Zaacutepotockaacute Rodina se schaacuteziacute děti i vnuci ale jen nashykraacutetko Soudruh Zaacutepotockyacute nedbaacute že je nemocen vysiacutelen nedaacute mu to jak saacutem řekl ujiacutemaacute se předsednictviacute Uacutestředniacute rady odborů

Z teacute doby jsou znaacutemeacute jeho středečniacute projevy v rozhlasu vydaneacute pak pod naacutezvem Po staru se žiacutet nedaacute V nich se zabyacuteval probleacutemy ktereacute s sebou doba přinaacutešela a učil pracujiacuteciacute lid myslit konkretně hodně dopředu - a vlaacutednout Mluvil na nesčetnyacutech schůziacutech hlavně v zaacutevodech psal člaacutenky přijiacutemal delegace a stovky lidiacute kteřiacute si žaacutedali jeho rady a pomoci Dlouho do nocimiddot vyřizoval korespondenci a začal psaacutet sveacute studie ktereacute maacute dnes znaacutet nejen každyacute dělniacutek ale i vědec a umělec jestliže chce dObře rozumět době ve ktereacute žije

Trilogie jehO romaacuteriů - Vstanou noviacute bojovniacuteci Bouřlivyacute rok 1905 a Rudaacute zaacuteře nad Kladnem - stejně jako jeho odbornaacute literatura to JSOU učebnice socialismu Majiacute je znaacutet i naši astronomoveacute Neboť astronomie jako každaacute přiacuterodniacute věda je součaacutestiacute marx-leninskeacute nauky Teprve když přenesete sveacute vědomosti do sfeacutery marx-leninismu ukaacuteže se vaacutem jejich pravaacute a velikaacute cena a smysl pro celyacute naacuteš pracujiacuteciacute naacuterod pro prohloubeniacute a upevněniacute jeho moderniacuteho vědeckeacuteho mashyterialistickeacuteho naacutezoru světoveacuteho President Antoniacuten Zaacutepotockyacute to řekl stručně a jadrně obnoveniacute noveacute společnosti i republiky zaacutevisiacute na našiacute spOlečneacute praacuteci Na jednOtneacute praacuteci dělniacuteku a duševniacutech prashycovniacuteků Nemůžeme existovati jedni bez druhyacutech To je potřebiacute si uvědomit a podle toho jednat a pracovat

75

CO NOVEacuteHO v astronom i i a vědaacutech přiacutebuznyacutech

Novaacute československaacute kometa Před uzaacutevěrkou listu jsme obdrfoeli zpraacutevu že naacuteš člen astronom J M r k o s objevil novou kometu v souhvězdiacute Pegasa Kometa maacute tyto souřadnice

1953 se a 1953 o 1953 Mag

Duben 12 1 h 55 m 21 hll m 2 16deg 14 9

Je to mlhavyacute obj~kt s jaacutedrem uacutedaje o chvostu schaacuteziacute

Zaacutevislost deacutelek period deUa-cefeid od jejich vzdaacutelenosti od galakshytickeacuteho středu zjistil polskyacute hvězdaacuteř J Mergentaler Zkoumal přes 330 cefeid s periodaini mezi 1-20 dny v galaktickyacutech šiacuteřkaacutech mezi + 10deg a-10deg jejichž vzdaacutelenost od Slunce a od galaktickeacuteho středu vypočiacutetal při čemž bral ohled na mezihvězdnou absorpci Podrobnyacute rozbor tohoto početneacuteho materiaacutelu dokaacutezal že vzdaacutelenějšiacute cefeidy majiacute kratšiacute periody a naopak

Nova DQ Herculis 1934) staacutele sledovanaacute na McDonaldově observashytoři je obklopena plynnyacutem obalem kteryacute se rychlostiacute 300 km sec rozpiacutenaacute Tato rychlost rozpiacutenaacuteniacute byla zjištěna již v roce 1942 pak 1947 a 1949 Jaacutedro však pozvolna zmenšovalo svou jasnost a dosaacutehlo nyniacute 146ffi teacuteměř jako před vyacutebuchem Maacute intensivniacute spojiteacute spektrum v ultrafialoveacute čaacutesti s naacuteznakem širokyacutech emisniacutech paacutesů podobně jako naleacutezaacuteme u Wolf-Rayet hvězd Teplota teacuteto zhasiacutenajiacuteciacute novy musiacute byacutet proto ještě značně vysokaacute

Doba trvaacuteniacute slwnečniacutech granuliacute nepřesahuje podle P ten Bruggenshycateho tři a půl minuty mimo fakule zatiacutem co ve fakuliacutech může doshysaacutehnout i hodinu Pozorovaacuteniacute tohoto druhu jsou však značně relashytivniacute neboť zkoumaacuteniacutem Lyotovyacutech kinematografickyacutech sniacutemků kteraacute vykonal C Marcris bylo zjištěno že granule v oblasti fakuliacute existujiacute asi dvanaacutect minut některeacute z nich se však objevily pouze na jednu neb dvě minuty Jejich průmeacuternaacute doba existence byla odhadnuta přishybližně na 6- 8 minut Granulaci můžeme při silnějšiacutem zvětšeniacute pozoshyrovat na povrchu Slunce jako ryacutežovou strukturu s jasnějšiacutemi a temshynějšiacutemi skvrnami Jasnějšiacute skvrnky jsou teplejšiacute hmoty plynů ktereacute když poněkud zchladnou jako temnějšiacute se nořiacute dolů do fotosfeacutery Tiacutem nastaacutevaacute neustaacutelyacute pohyb slunečniacuteho povrchu připomiacutenajiacuteciacute neshyustaacutele vařiacuteciacute a bublajiacuteciacute ryacutežovou kaši

Praktickeacute využitiacute slunečniacute energie v SSSR Vědečtiacute pracovniacuteci enershygetickeacuteho uacutestavu Akademie věd SSSR v čele M V Kirpičevem seshystrojili přiacutestroje k využitiacute slunečniacute energie pro budovatele hlavniacuteho turkmenskeacuteho průplavu Jsou to ohřiacutevače a vařiče vody slunečniacute parniacute kotle a stroj pro Tylličovaacuteniacute soli ze spodniacutech vod

76

ASTRO N O MI E Mayů vysokeacute kultury indiaacutenskeacute

Dr ARNOŠT DITTRICH

R 1739 meškal ve Viacutedni dvorniacute kaplan pOLskeacuteho kraacutele Augusta Silneacuteho jenž spravoval takeacute jeho draacutežďanskou knihovnu Tamniacute jakyacutesi soukromniacutek ukaacutezal mu knihu vypravenou jako leporello-alba našich dětiacute Byla malovaacutena v různyacutech barvaacutech Pro majitele to byla bezcennaacute kuriosita Daroval ji kaplanovi a ten ji zařadil do Augustovy knihovny Asi po stu letech všiml si jiacute lord Kingsborough Přijal kashymenotiskovou reprodukci draacutežďanskeacuteho kOdexu do sveacuteho diacutela o meshyxickyacutech starOžitnostech Tiacutem byl Dresdensis uznaacuten za indiaacutenskou pamaacutetku Zase uplynula desiacutetiletiacute než francouzskyacute učenec nadhodil že by to mohla byti pamaacutetka Mayů troska vysOkeacute kultury indiaacutenskeacute z Quatemaly a Yukatanu

Kodex Dresdensis zachoval naacutem začaacutetky indiaacutenskeacute astronomie Zachycuje VYacuteVOjOVOU fasi předbabylonskouo Překvapuje jak maacutelo matematiky užiacutevali jen sčiacutetaacuteniacute a odčiacutetaacuteniacute celtstvyacutech čisel Zdaacute se že k naacutesobeniacute - jako zkratce za sčiacutetaacuteniacute stejnyacutech sčiacutetanců - a zlomshykům ještě nedospěli A na teacuteto hladině určovali rovnodennosti a slushynovraty staacuteřiacute Luny a zatměniacute i heliakickeacute zjevy na planetaacutech Viacutec prozatiacutem nelze prokaacutezat Z knihovnickyacutech pokladů Mayů zachovaly se totiž jen tři Kodexy Parisiensis na př objeven r 1860 v kOŠiacuteku se staryacutem papiacuterem zapomenut a zapraacutešen v koutě naacuterodniacute knihovny pařižskeacute

Astronomie neniacute možnaacute bez kalendaacuteře jenž dovoluje přesně na den určiti na př interval dvou zatměniacute Slunce neb dvou heliakickyacutech vyacutechodů Venuše Kalendaacuteř Mayů je podivuhodneacute uměleckeacute diacutelo Diacuteky desiacutetiletyacutem praciacutem amerikanistů znaacuteme jej podrobně znaacuteme i samoshyznaky kalendaacuteřovyacutech pojmů Mysliacutem že kalendaacuteř je diacutelem indiaacutenshyskeacuteho Leonarda da Vinci jenž mu vtiskl sveacute požadavky esthetickeacute bez zlomků a interkalace Rok - zvanyacute haaJb - čiacutetaacute 365 dnů jako kdysi v Egyptě Tyacuteden měli dvojiacute Dvacetidenniacute jehož dny označujiacute slovy a třinaacutectidenniacute jehož dny čiacuteslovali jako u naacutes čtvrtek paacutetek Tiacutem se čas periodisuje dvaceti a třinaacutectidenniacute vlnou Interferenciacute jich vznikaacute vlna 260 dnů dlouhaacute zvanaacute tzolkjn Haab s tzolkinem vytvoshyřujiacute vlnu 18980 dnů dlouhou což jest asi 52 let

MayOveacute užiacutevali dvacetinneacute soustavy Vynalezli mulu a členěniacute čiacutesel dle mocnin dvaceti My řadiacuteme čiacuteslice vedle sebe Mayoveacute do sloupce nad sebou Cifry sklaacutedali z bodů jež platiacute po jednotce a čaacuterek jež znamenajiacute 5 Na př 8 8e složiacute z vodorovneacute čaacuterky a třiacute bodů nad niacute Tak se u nich prostupuje primitivnost s překvapujiacuteciacutemi vymoženostshymi Nulu vynalezli O 1000 let dřiacuteve než Indoveacute U naacutes teprve na popud

77

~====--------------------------------------~----~-_--shy

Heschelův vzniklo očiacuteslovaacuteniacute t zv juliaacutenskyacutem dnem Mayoveacute znali obdobnyacute mayskyacute den již r 353 př Kr

Hlavniacutem probleacutemem studiiacute o Mayiacutech jest korrelace jejich kalenshydaacuteře s našiacutem Mysleme si jej danyacute juliaacutenskyacutem dnem Pak třeba pro každyacute mayskyacute den znaacuteti juliaacutenskyacute ekvivalent Obecně jest mayskyacute den + 584 285 = juliaacutenskeacutemu dnu

Nulovyacute den Mayů maacute tzolkinoveacute označeniacute 4 Ahau a haaboveacute 8 Cumhu Z toho a z korrelačniacute konstanty 584285 lze vypočiacutetati pro každyacute juliaacutenskyacute den označeniacute v tzolkinu i haabu Ostatně historishykoveacute sami dali naacutem pomůcky jimiž přiacutemo pro každyacute den lze s neshyjistotou asi -t- 2 určiti urnistěniacute v haabu i tzolkinu Těžšiacute je stanoveniacute korrelačniacute konstanty Pomůcky k jejiacutemu určeniacute jsou ovšem z doby španělskeacute kdy mayskyacute kalendaacuteř byl v uacutepadku ba zaacuteniku Proto bylo navrženo viacutece č~sel jako na př 489384 jehož jsem se dřiacuteve držel Vyacuteběr mezi navrženyacutemi konstantami čekaacuteme od hvězdaacuteřstviacute Nebe maacuteme společneacute s Indiaacuteny My i oni dělali astronomii v domaacuteciacutem kashylendaacuteři Zjevy nebeskeacute tvořiacute most od mayskeacuteho kalendaacuteře k našemu Tomuto vztahu musiacute korrelačniacute konstanta vyhovovat

Vrcholnyacutem vyacutekonem mayskeacute astronomie jest předpoviacutedaacuteniacute slushynečniacutech zatměniacute Rozpoznali periodicitu zjevu což se arci musilo staacuteti pomociacute datovanyacutech pozorovaacuteniacute Lze tedy čekati že pobliacuteže jejich tabulky zatměniacute nalezneme i zaacuteznam o pozorovaacuteniacutech Tu však nashyraacutežiacuteme na zvlaacuteštniacute potiacutež Mayskeacute samoznaky nezachycujiacute ani zvushykovyacute obraz slova ani ideovyacute obsah pojmu Jen naznačujiacute asi jako uniforma svyacutemi knofliacutečky pryacutemky hvězdami a lemovaacuteniacutem Intershypretace bez uacutestniacuteho komentaacuteře neniacute vůbec možnaacute Ten ale -- pro zelotism Španělů -- jest nenaacutevratně ztracen Proto teprve r 1943 učenaacute Američanka M W Makemson rozpoznala ve třech ob 15 dnů od sebe vzdaacutelenyacutech datech před tabulkou zatměniacute tři okultace Středniacute jest zatměniacutem Luny obě krajniacute jsou čaacutestečnaacute zatměniacute Slunce

Mayskaacute tabulka zatměniacute jest zjednodušenaacute naacutehražka Schramovy tabulky lunaacuterniacutech faacutesiacute 8 daty o zatměniacutech Proto lze naacutevrh p Makemshysonoveacute na niacute zkoumat Přičteme k mayskeacutemu dnu 1412 848d začaacutetečshyniacuteho zatměniacute e korrelačniacute konstantu 584 285 a dostaneme juliaacutenskyacute den 1997 133d jenž e přiacuteslušiacute Jeli zvolenaacute konstanta na den přesnaacute musiacute na den 1997 133d padnouti čaacutestečneacute zatměniacute Slunce po němž naacutesleduje totaacutelniacute zatměniacute Luny a ještě druheacute čaacutestečneacute slunečniacute To se na Schramově tabulce potvrzuje Propočiacutetal jsem některeacute podrobshynosti Prvniacute zatměniacute bylo r 755 dne 8 listopadu v 11h mayskeacuteho času Slunce doraziacute do sestupneacuteho uzlu Luny po 1811 dnech Pro uacutezemiacute Mayů bliacutezkeacute rovniacuteku bylo e neviditelneacute Teacutež naacutesledujiacuteciacute totaacutelniacute zatměniacute Luny nemohli pozorovat Padlo kol 13h mayskeacuteho času Takeacute třetiacute zatměniacute zase čaacutestečně slunečniacute jim ušlo -- Zatměniacute veshysměs jsou počiacutetaacutena na zaacutekladě pozorovaacuteniacute staršiacutech

78

Prvniacute zatměniacute padlo na tzolkinovyacute den 12 Lamat jiacutemž tabulka zatměniacute začiacutenaacute Z toho ale neplyne že tabulka začiacutenaacute zatměniacutem eacute

Naopak Najisto tomu tak neniacute Zatměniacute eacute bylo 18 dnů před průchoshydem Slunce uzlemkdežto tabulka začiacutenaacute zatměniacutem kdy staacutelo bliacutezko uzlu Tu stiacuten Luny taacutehl ze široka přes zeměkouli Mayoveacute postavili toto zatměniacute na začaacutetek tabulky Patrně je pozorovali Pořiacutedil jsem si dle naacutevrhu R W Willsona prvniacuteho astronoma jenž se astronomiiacute Mayů zabyacuteval (+ 1923) - přehled zatměniacute u Mayů viditelnyacutech Hledal jsem v nich zatměniacute pozdějšiacute než eacute jež padlo takeacute na den 12 Lamat V intervalu od r 755 do 1555 nalezl jsem pouze tři takovaacute zatměniacute Prvniacute E mělo juliaacutenskyacute den 2102 173d a velikost 08 druheacute mělo 2114 133d s velikostiacute 04 a třetiacute 2126 093d velikost 07 Zatměniacute jsou od sebe stejně o 11960d vzdaacutelenaacute což jest praacutevě perioda zashytrllěniacute Mayů rovnaacute 46 tzolkinům Zkusme zda vyacutechodisko tabulky nebylo v zatměniacute E jež bylo největšiacute Padlo v den 9 VI 1043 -Zkouška R 1939 uveřejnil jsem že tabulka Mayů klade zatměniacute ob 6 6 5 1 5 atd lunaciacute po prvniacutem zatměniacute E v den 12 Lamat Zatměniacute to vyhledaacuteme u Schrama Je centraacutelniacute jako obě dalšiacute ob 6 lunaciacute naacutesledujiacuteciacute Pak po 5 Iunaciacutech bylo parciaacutelniacute možneacute a o lunaci pozděii je parciaacutelniacute jisteacute centraacutelniacute možno atd Začaacutetek tashybulky je tedy ve shodě s tabulkou Schramovou jejiacutemž zjednodušeniacutem jest mayskaacute tabulka Zatměniacute velikosti asi 08 padlo kol 16h mayshyskeacuteho času Průchod Slunce uzlem bylo 24 dne později

Staršiacute epocha eacute vyskYtuje se v uacutevodu tabulky ještě jednou a to hned v prveacutem sloupci Nad i pod niacutem stojiacute 12 Lamat Sloupec obsashyhuje dva mayskeacute dny patrně oba s tzolkinovyacutem označeniacutem 12 Lamat V černeacutem datu rozpoznala Mrs Makemson druhyacute zaacutepis staršiacute eposhychy eacute Červeneacute datum 101968 daacutevaacute ale 10 Lamat Porucha je z čaacutesti od toho že červeneacute čiacuteslo bylo zkraacuteceno o začaacutetek Ten pro eacute jest obvyklou hodnotou 9 Než čislo 9101968 je menšiacute než eacute = 9164108 Zkusme proto 10101968 Když černeacute čiacuteslo daacutevaacute staršiacute epochu eacute

čekaacuteme že červeneacute je novou epochou E Přepočiacutetejme E na mayskyacute den a qostaneme 10101668 - Hle čtyři z pěti mayskyacutech miacutest shodujiacute se s našiacutem doplněniacutem červeneacuteho data Jen na prostředniacutem miacutestě stojiacute 16 miacutesto 19 V tom vidiacutem omyl piacutesaře Dresdensis opsaacuten asi kol 1200 ze staršiacuteho rukopisu laikem maacutelo svědomityacutem Rozdiacutel epoch E - eacute neniacute celistvyacutem naacutesobkem periody 11 960d bull Koherence vln zatměniacute porušena posuvem o 10 tzolkinů Proto bylo zavedeniacute noveacute epochy E nutnostiacute

Mrs Makemson měla dalšiacute uacutespěchy s rovnodennostmi a slunoshyvraty Saacutem maacutem něco maacutelo o tabulkaacutech Venuše a Marta - O tom snad jindy

79

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

Uacutevod

Nejdřiacuteve se vraciacuteme k našemu člaacutenku z mmuleacuteho roku kde jsme zkraacuteceně uvedli naše pokusy při vyrobeniacute astronomickyacutech žebrovashynyacutech zrcadel Již tři roky pracujeme ve vyacutezkumu a snažiacuteme se abyshychom zhotovili zrcadlo ktereacute by svyacutem průměrem vyhovovalo požashydavkům moderniacute astronomie Naši zpraacutevu o noveacute konstrukci astroshynomickyacutech zrcadel doplňuje J Širokyacute kteryacute ve Světu techniky piacuteše o originaacutelniacutem Způsobu kteryacutem byla tato zrcadla zhotovena

Mimo to pracujeme ještě staacutele na podrobneacute zpraacutevě kterou chcen1e uveřejniti spolu se zkušenostmi ktereacute jsme ziacuteskali při stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor K tomu musiacuteme poznamenati že nemaacuteme s ohledem na naše denniacute zaměstnaacuteniacute dostatek času abychom vše provedli tak rychle jak bychom si přaacuteli

Minuleacuteho roku teacutež došlo ke značneacutemu pokroku ve stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor V listopadu byla dohotovena dosud u naacutes nejshyvětšiacute astrokomora o otvoru 340 mm zrcadle 440 mm a světelnosti 1 27 Optika astrokomory - žebrovaneacute zrcadlo s meniskem - byla zhotovena z tuzemskeacuteho skla Tuto svyacutemi rozměry mohutnou astroshykomoNl bylo nutno vyzkoušeti Ke zkoušce bylo možno voliti jedině montaacutež u naacutes v republice největšiacuteho dalekohledu kteryacute je na Skalshynateacutem Plese S největšiacute ochotou naacutem bylo dovoleno ředitelem docentem Dr Gushy

them a jeho spolupracovniacuteky astrokomofil na dalekohled namonshytovati

Fotografovati touto astrokomorou začal na konci minuleacuteho roku naacuteš populaacuterniacute kometaacuteř Ant M r k o s Nemůžeme nevzpomenouti jeho skvěleacuteho vyacutekonu v minuleacutem roce

kdy ze světoveacute produkce pěti nalezenyacutech komet nalezl saacutem dvě K dokončeniacute zkoušek braacuteniacute jednak nepřiacutezniveacute počasiacute a pak časoveacute

omezeniacute Ant M r k o s e kteryacute zkoušky provaacutediacute v době sveacuteho osobshyniacuteho volna

Dosaženeacute vyacutesledky uveřejniacute Ant Mr k o s spolu se zkušenostmi ziacuteskanyacutemi tiacutemto přiacutestrojem Budou velkyacutem přiacutespěvkem pro naši astronomickou fotografii kteraacute jest v tomto oboru značně pozadu což jest zaviněno nedostatkem potřebnyacutech přiacutestrojů

V zaacutesadě jest uacutečelem našeho dnešniacuteho člaacutenku ukaacutezati na nedoshystatky ktereacute majiacute plneacute zrcadloveacute kotouče vlivem vlastniacute vaacutehy

Tyto nedostatky jež jsou patrny již u 60 cm plneacuteho zrcadla popsal H U S a n d i g v Astronomische Nachrichten

80

Bude jistě zajiacutemaveacute jak se budou v tomto směru chovati naše žebrovanaacute zrcadla

U velkyacutech parabolickyacutech zrcadel je jak znaacutemo velmi těžkeacute daacuteti zrcadlu při jeho upevněniacute takovou podložku aby jeho optickaacute plocha v každeacute poloze vlivem jeho vaacutehy zachovaacutevala stejnyacute tvar Takeacute silneacute rozdiacutely tepelneacute mohou veacutesti ke značneacute deformaci zrcadla Zatiacutem co však při změnaacutech teploty zrcadlo reaguje předevšiacutem uacuteměrně změnou ohniskoveacute daacutelky způsobuje vlastniacute vaacuteha zrcadla různyacute uacutečinek a tiacutem vznikleacute deformace teacutež změnu kvality obrazu za určityacutech okolnostiacute dokonce velmi značnou Při většiacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je přeshydevšiacutem naacutepadnyacute značnyacute astigmatismus i když zrcadlo při malyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je astigmatismu prosto Tento astigmatisshymus vznikaacute zřejmě nerovnoměrnyacutem uacutečinkem vaacutehy zrcadloveacuteho disku v průměru zrcadla ve svisleacute a vodorovneacute rovině Tyto zjevy jsou pozorovatelům na velkyacutech zrcadlech všeobecně znaacutemy dosud však v literatuře byl nalezen jenom na jednom miacutestě naacutevrh k odstraněniacute tohoto rušiveacuteho vlivu Paraskevopoulos vedouciacute filiaacutelky Harvardskeacute hvězdaacuterny v Již Africe popisuje jednu methodu běžneacuteho odstraněniacute astigmatismu 15 m zrcadla Korektury se při tOJIl dosahuje stavěshyciacutemi šrouby ktereacute jsou uloženy v podložce zrcadla a dovolujiacute změnu Uaku na tři hlavniacute miacutesta parabolickeacuteho zrcadla

Zaostřeniacute ktereacute se posuzuje pozorovaacuteniacutem skresleneacuteho obrazu při silneacutem zvětšeniacute musiacute většinou byacutet opakovaacuteno několikraacutet za noc Jisteacute technickeacute obtiacuteže přineslo ovlaacutedaacuteniacute stavěciacutech šroubů vyvedenyacutech k okulaacuteru Newtonskeacuteho ohniska ktereacute byly překonaacuteny zvlaacuteštniacutemi mechanickyacutemi převody

1 Zkouška 60 cm bamberskeacuteho zrcadla podle Hartlnanovy methody

Zjevy uvedeneacute v uacutevodu byly naacutepadneacute u ban1berskeacuteho zrcadla hned po jeho postaveniacute v r 1948 Zejmeacutena byl patrnyacute naacutepadnyacute astigmatismus kteryacute nebyl zjištěn při diacutelenskeacute zkoušce v r 1939 vyacuterobniacutem podnikem Zeiss v Jeně Vně i vnitřně ohniskoveacute prohnuteacute obrazy bodovyacutech světelnyacutech zdrojů se jevily eliptickeacute při čemž velkeacute osy elips po obou stranaacutech středniacute ohniskoveacute roviny staacutely na sobě kolmo Astigmatickeacute chyby obrazů jsou jak znaacutemo tiacutemto způsobem snadno zjistitelneacute Protože se zdaacutelo že jsou tu i maleacute vady zonaacutelniacute byly ještě na jaře 1948 provedeny sniacutemky s děrovanou clonou podle Hartmanna aby se dosaacutehlo pokud možno uacuteplneacuteho obrazu korekčniacuteho staVll zrcadloveacuteho dalekohledu

Zkouška optiky musela se proveacutest z různyacutech důvodů ve stavu namontovaacuteniacute v tubusu což se jevilo tak jako tak nutneacute z ohledu na hlavniacute uacutečel zkoušky Bohužel pro maleacute rozměry kopule nebylo Newshytonskeacute ohnLsko bez obtiacutežiacute a naacutekladnyacutech přestaveb přiacutestupno takže zkoušeniacute muselo byacutet učiněno v uspořaacutedaacuteniacute Cassegraina Od rozlišeniacute

81

uacutečasti obou optickyacutech ploch na vadaacutech lTIuselo byacuteti proto upušshytěno

Při zkoušce byla Hartmannoshyva děrovanaacute clona umiacutestěna těsshyně před hlavniacutem zrcadlem Clona měla v 6 zonaacutech s třiacutecentimetroshyvyacutem rozdiacutelem poloměrů po 4 děshyraacutech o průlTIěru 3 cm Sousedniacute zony byly vždy o 45deg navzaacutejem posunuty (Obr č 1) Za světelshynyacute zdroj sloužil otvor ve střešshyniacutem okně jednoho domu na naacuteshyvršiacute vzdaacuteleneacutem asi 600 m Tento otvor byl prakticky bodovyacute

Obr Č 1 Astigmatismus Bambergshy Při ekvivalentniacute ohniskoveacute daacutelce skeacuteho 60 cm zrcadla v ohnisku casseshy zrcadla 10 800 mm byly proveshygraina při pozorovaacuteniacute hvězdy přibližshy

deny oba Hartmannovy sniacutemkyně v 85deg zenitovyacutech vzdaacutelenostech Rozdiacutely v ohnisktt jsou uvedeny v se- s ohniskovyacutem rozdiacutelem 200 mm

tinaacutech milimetru při čemž obrazovaacute rovina pro světelnyacute bod ležela přibližně

uprostřed mezi oběma sniacutemkovyacutemi rovinami Protože optika v soushyhlase s původnIacuten1 použitiacutem pro pozemniacute praacutece byla seřiacutezena až na vzdaacuteshylenost 500 m (posouvaacuteniacutem pomocneacuteho zrcadla) nepřinaacutešelo toto zaměřeniacute žaacutednyacutech obtiacutežiacute Ovšem použitiacute tak relativně bliacutezkeacuteho světelshyneacuteho zdroje neniacute bez kolimaacutetoru ideaacutelniacute protože vady obrazu při tashykoveacute vzdaacutelenosti jsou celkem rozdiacutelneacute od vad vyskytujiacuteciacutech se při zaostřeniacute na nekonečno Při pozdějšiacutech sniacutemciacutech byly proto jako svěshytelnyacute zdroj použity jasneacute staacutelice PřitOlTI však se kladou velkeacute požashydavky na rovnoměrnost vodiacuteciacutech pohybů ktereacute naacutehonoveacute zařiacutezeniacute splnilo teprve po přestavbě Při obou světelnyacutech zdrojiacutech t j při uměshyleacutem bodu (i staacutelici) působilo mimo to rušivě chvěniacute vzduchu S umělyacutem bodem se dalo pracovati jen při zataženeacute obloze ovšeril takeacute jen v tom přiacutepadě se daly zachytit absolutně nejlepšiacute obrazy Při hvězdaacutech jsou takoveacute klidneacute obrazy nanejvyacuteš vzaacutecneacute

Přeměřeniacute sniacutemků přineslo tento vyacutesledek Zonaacutelniacute vady se ukaacutezaly jako relativně maleacute zejmeacutena pro středni

a vnějšiacute zony Pouze nejvnitřnějšiacute zona (13 cm poloměr) ukazuje znashytelně kladnou (positivniacute) odchylku sečneacute vzdaacutelenosti (ve smyslu proshydlouženiacute ohniskoveacute daacutelky) kteraacute však zůstaacutevaacute pod 1 mm Odchylky ostatniacutech zon přesahovaly ztěžiacute měřitelnost Tento zrcadlovyacute systeacutem musiacuteme tedy označit za velmi zdařilyacute Technickaacute konstanta podle Lehmana vyplyacutevaacute ze zonaacutel vad T = 0125 a tato hodnota velmi souhlasiacute s uacutedaji ktereacute sdělila firma Zeiss dopisem pro 60cm zrcadlo

Naproti tomu se objevil - jak se čekalo - znatelnyacute astigmatisshy

82

mus sečneacute vzdaacutelenosti svazku paprsků ležiacuteciacutech ve svisleacute rOVlne se lišily od vzdaacutelenostiacute paprsků prochaacutezejiacuteciacutech vodorovnyacutem průměrem o hodnoty ktereacute dosahovaly teacuteměř 3 mm (Obr 1) Diference se objevuje ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu vertikaacutelniacute průměr daacutevaacute kratšiacute ohniskovou daacutelku zřejmě protože v jeho rovině poloměr zakřiveniacute byl zkraacutecen působeniacutem vaacutehy zrcadla kteraacute způsobila prohnutiacute zrcadla Přitom se předpoklaacutedaacute že astigm~Usmus poehaacuteziacute od hlavshyniacuteho zrcadla Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy byl tento předpoklad potvrzen Otaacutečeniacute pomocneacuteho zrcadla bylo bez vlivu na astigmatismus soustavy jak ukaacutezalo pozorovaacuteniacute okulaacuterem

Nyniacute byl učiněn pokus kompensovati astigmatismus hlavniacuteho zrcadla deformaciacute pomocneacuteho zrcadla K tomuto uacutečelu muselo poshymocneacute zrcadlo dostat astigmatismus stejneacute hodnoty ale v uacutehlu otoshyčeniacute kolem optickeacute osy o 90deg Technickeacute provedeniacute tohoto požadavku bylo možno uskutečniti pomociacute dvou malyacutech šroubků průměru 15 mm (jejichž matkoveacute zaacutevity byly vyřiacuteznuty v objiacutemce zrcadla) ktereacute tlačily na maleacute desky přilehleacute na okraji zrcadla Oba tlakoveacute šroubky byly na okrajiacutech nejprve libovolně zvoleneacuteho průměru poshymocneacuteho zrcadla Na okrajiacutech k němu kolmo stojiacuteciacuteho průměru byly pod zrcadlo podloženy destičky asi stejneacute velikosti a 02 mm siacutely takže zrcadlo leželo na těchto dvou destičkaacutech Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy a spolu přitahovaacuteniacutetn šroubků hledělo se za prveacute dosaacutehnouti toho aby bylo možno nastaviti tlakem astigmashytismus pomocneacuteho zrcadla kolmo k astigmatismu hlavniacuteho zrcadla Potom byl tlak podle hodnoty tak seřiacutezen ž~ skreslenyacute tvar obrazu světelneacuteho bodu vně i vnitřně ohniskově vypadal co nejviacutece kulatyacute Ukaacutezalo se že přes siacutelu pomocneacuteho zrcadla 30 mm již docela maleacute tlaky šroubků stačily aby se dosaacutehlo znatelneacute a pro kompensaci dostatečneacute deformace zrcadla Seřiacutezeniacute vyžadovalo velkeacuteho citu v konshyciacutech prstů dalo se však tiacutemto způsobem s trochou trpělivostiacute vždy dosaacutehnouti bezvadneacuteho obrazu Protože se však seřizovaacuteniacute muselo provaacutedět alespoň jednou za noc a při tom byl vždy nutnyacute pomocniacutek a protože daacutele seřizovaacuteniacute se mohlo provaacutedět jen v přibližně horizonshytaacutelniacute poloze neboť z uvedenyacutech důvodů pomocneacute zrcadlo v zenitoshyvyacutech krajiacutech neniacute přiacutestupneacute muselo byacuteti po tomto zaacutesadniacutem důkaze možnosti odstraněniacute astigmatismu deformaciacute pomocneacuteho zrcadla nashylezeno takoveacute technickeacute řešeniacute ktereacute dovoliacute pozorovateli provaacuteděti sBřizovaacuteniacute V jakeacutekoli vzdaacutelenosti od okulaacuteru a to i bez pomocniacute-ka

(Pokračovaacuteniacute~

Schmidtova komora BurreZova astroteleskopu jejiacute průřez a fotografie Jako ilustraci k člaacutenku J Klepešty o největšiacutech Maksutovovyacutech a Schmidtovyacutech astroshykomoraacutech přinaacutešiacuteme obraz a průřez zajiacutemaveacuteho Burrenovca astroteleskopu Hlavniacute zrcadlo je z pyrexoveacuteho skla o průměru 90 cm a 8 poloměrem zakřiveniacute 420 cm Korekčniacute deska maacute průměr 60 cm a tlouštku 8 mm Zvlaacutešť poučnyacute je diagram průřezu komory kde uprostřed je vi4ět kasetovaacute zařiacutezeniacute pro fotoshygrafickyacute film (Obr str 84-85 člaacutenek J Klepešty str 30)

83

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

R XXXIV č 4 VYSLO V DUBNU 19~3

Řiacutediacute

Dr HUB E R T S L O U K A

s členy redakčniacuteho kruhu

Dr J BOUŠKA Dr Z BOCHN1čEK Dr

B ŠTERNBERK DOC Dr ZAacuteTOPEK

L LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute Dr V RUML

A HRUšKA F MUSIL L ČERNYacute

Dr J DOLEJŠiacute Dr V GUTH Mjr K

HORKA Dr L MILDE J SAlDIL

K NOVAacuteK

Přiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na dr Hushy

berta Slouku Praha IV-Petřiacuten Lidovaacute hvězdaacuterna nebo přiacutemo členťJm redakčniacuteho

kruhu

ŘiacuteŠE HVĚZD vychaacuteziacute desetkraacutet ročně

prvyacute den v měsiacuteci mimo červenec a srpen Dotazy objednaacutevky a reklamace tyacutekajiacuteciacute

se časopIacuteJSu vyřizuje administrace Reklashymace chybějiacuteciacutech čiacutesel se přijiacutemajiacute a vyřishyzujiacute do 15 každeacuteho měsiacutece Redakčniacute uzaacuteshyvěrka čiacutesla 1 každeacuteho měsiacutece Rukopisy se

nevracejiacute za odbornou spraacutewwst pŤiacutespěvshy

ku odpoviacutedaacute autor Ke všem piacutesemnyacutem dotazťJm přiložte znaacutemku na odpověď

Ročniacute předplatneacute 120 Kčs

Cena čiacutesla 12 Ičs

Redakce Praha 12 Stalinova 3

tel 22-61-45

Administrace Praha IV-Petřiacuten

Lidovaacute hvězdaacuterna tel 463-05

Uacutečet u Spořitelny a zaacuteložny Praha 878715

OBSAH

L Landovaacute-Štychovaacute Novyacute president s A Zaacutepotockyacute -Co noveacuteho v astronomii a věshy

daacutech přiacutebuznyacutech - Dr A Ditt shyrich Astronomie Mayů - Vishyleacutem a Josef Erhart Řiditelnaacute oprava astigmatismu Casseshygrainova dalekohledu - Zpraacuteshyvy a pokyny sekci - Co kdy a Jak pozorovat - Zpraacutevy nashyšich odboček a hvězdaacuteren

Noveacute knihy a publikace Zpraacutevy administrace

COJlEPKAHI1E

Jl JlaHAoBa-IIlTbIXoBa Haw BTOshy

pOH npe3HAeHT pecrry6JIHKH H3

pa60lfHX - ACTpOHOMH5 rrJIeuroMeshy

HH MaH5 BbICOKOH HHAHaHCKOH

KyJIbTypbI - B H I1 3pshy

rapT PeryJIHpyeMoe HCrrpaBJIeuroJ-IHe

aCTHrMaTH3Ma y TeJIeuroCKOrra Kacshy

c-erpeHa - C006llleHH5 H yKa3ashy

HH5 ceKQHl1 - HOBbI-e KHHrH 11

rry6JI11KaQH11

CONTENTS

L Landovaacute-Štychovaacute Our new president A Zaacutepotockyacute Astronomical N ews - Prof Dr A Dittrich Astronomy of the Maya - V and J Erhart Adjustable Correction of AsshytigmaUsm of Oassegrain Reshyflectors - Reports from our Sections - Hints for Obsershyvers Reports from our Observatories - New Books

and Publications

Naacuteš druhyacute dělnickyacute president republiky Československeacute SOUDRUH ANTONiacuteN ZAacutePOTOCKYacute

LUISA LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute

Po hořkyacutech dnech těžkeacuteho žalu kdy jsme po smrti milovaneacuteho přiacutetele a ochraacutence J V Stalina a draheacuteho našeho učitele a vůdce K Gottwalda žili jako v bolestneacutem snu přišel prvniacute jarniacute den 21 břeshyzen den volby druheacuteho našeho dělnickeacuteho presidenta soudruha Antoshyniacutena Zaacutepotockeacuteho

Když jsme ve Vladislavskeacutem saacutele slyšeli opět fanfaacutery z Libuše oznamujiacuteciacute přiacutechod nově zvoleneacuteho presidenta sviacuteravaacute bolest srdce povolila Když jsme uslyšeli jeho hlas dosud smutkem zastřenyacute ale pevnyacute znějiacuteciacute nezlomnou vůliacute a odhodlaacuteniacutem po prveacute se rozjasnily naše tvaacuteře silnou důvěrou a odvahou jiacutet Gottwaldovou cestou pod vedeniacutem jeho nejlepšiacuteho spolubojovniacuteka a spolupracovniacuteka

Neniacute dnes u naacutes člověka politicky vzdělaneacuteho kteryacute by neznal děshyjiny dělnickeacuteho hnutiacute našeho stoletiacute jejichž velikaacute čaacutest je obsahem literaacuterniacuteho i odborneacuteho diacutela soudruha Antoniacutena Zaacutepotockeacuteho Tyto dějiny jsou i neodlučitelnou součaacutestiacute jeho životopisu

President soudruh Antoniacuten Zaacutepotockyacute se narodil 19 prosince 1884 na Kladensku ktereacute je nesmazatelně poznamenaacuteno jeho životem i praciacute Mlaacutediacute měl těžkeacute ale bohateacute hlubokyacutemi dojmy ktereacute vytvaacuteshyřely jeho revolučniacute charakter neuacutestupneacuteho bojovniacuteka a vůdce dělshynickeacute třiacutedy Byl synem zakladatele sociaacutelně demokratickeacute strany soudruha Ladislava Zaacutepotockeacuteho kteryacute staacutel v čele třiacutedniacutech bojů dělshynictva byl zatyacutekaacuten a žalaacuteřovaacuten To on dal mezi vedouciacute hesla dělnicshykeacuteho hnutiacute znaacutemeacute Věděniacute je moc - organisace je siacutela a staral se neuacutenavně o vzdělaacuteniacute dělnickyacutech mas Sveacuteho synka vychoval za pomoci matky tak že se mohl v kritickyacutech chviacuteliacutech spolehnout na jeho chlashypeckyacute důvtip a i pomoc

Otec toužil daacutet synkovi vyššiacute školskeacute vzdělaacuteniacute Toniacuteček se učil pilně hravě a raacuted Do školy měl 2~~ hodiny daleko Raacuteno vyšel v 5 hodin z domova a vracel se až o 8 hodině večer V deseti letech už psal sveacute prvniacute revolučniacute verše V Kladně vychodil měšťanku a v Mělniacuteku se učil kameniacutekem I tu se projevovalo jeho uměleckeacute nashydaacuteniacute rdouseneacute však biacutedou a špatnyacutemi poměry v jakyacutech tehdy žili učedniacuteci

Mladyacute Zaacutepotockyacute věděl však od sveacuteho otce kde je třeba hledat přiacutečiny teacuteto biacutedy Proto jako šestnaacutectiletyacute mladiacutek vstoupil do organishysace soc-dem mlaacutedeže Zatiacutem bylo zrušeno vypovězeniacute jeho otce z Prahy a celaacute r9dina se odstěhovala ze Zaacutekolan do Prahy na Žižkov Zde už se staacutevaacute mladyacute A Zaacutepotockyacute velmi aktivniacute vedouciacute silou ve hnutiacute mlaacutedeže Byl zvolen do jejiacuteho uacutestř agitačniacuteho vyacuteboru Řiacutedil

pak schůze psal člaacutenky vyacutezvy organisačniacute pokyny rozbory referaacutety a sveacute ohniveacute revolučniacute verše Verše plneacute vzdoru proti stareacute rakouskeacute monarchii proti jejiacutemu stupidniacutemu militarismu a byrokratismu Psal je daacutele i když musil navleacuteknout uniformu ciacutesařskeacuteho vojaacuteka za těžshykyacutech let prvniacute světoveacute vaacutelky Na všech frontaacutech neustaacuteval ve sveacute praacuteci revolučniacuteho agitaacutetora

Když se po převratu 1918 rozhodovalo o tom půjdeme-li cestou Lenina a Stalina k socialismu nebo cestou T G Masaryka ke kapitashylismu soudruh A Zaacutepotockyacute se postavil v čelo boje za republiku socialistickou cestou Lenina a Stalina Tehdy při zrozeniacute Komunisshytickeacute strany Československa mělo kladenskeacute dělnictvo pod vedeniacutem soudruha A Zaacutepotockeacuteho rozhodujiacuteciacute uacutelohu Vydalo dne 23 uacutenora 1920 sveacute historickeacute provolaacuteniacute ke všemu pracujiacuteciacutemu lidu v Českoshyslovensku a svyacutem přiacutekladem strhlo všechno dělnictvo k slavneacute přiacutesaze o 1 maacuteji 1920 Tu bylo po prveacute před celyacutem světem jasně a určitě vyjaacutedřeno stanovisko čs lidu k Velkeacute řiacutejnoveacute revoluci k Sovětskeacute republice rad a ke Komunistickeacute internacionaacutele Antoniacuten Zaacutepotockyacute byl pak zvolen do delegace na prvniacute sjezd Kominterny v Moskvě kde se setkal s Leninem a kde byl utvrzen ve sveacutem naacutezoru na jedinou možnost -cesty kterou nastoupil -

Pak jsme chodili poslou-cha t jeho str4ujiacuteciacute referaacutety o sovětskeacute zemi o Leninovi a jeho učenIacute Byly strhujiacuteciacute svou suchou přesvědčushyjiacuteciacute pravdivostiacute o těžkeacutem zaacutepase ruskeacuteho proletariaacutetu s bandami běloshygvardějců zraacutedců a interventů Spolu se soudruhem Šmeralem soushystřeďoval sociaacutelně demokratickou levici k bojům ktereacute vyvrcholily krvavyacutem 9 prosincem 1920 a historickou slavnou staacutevkou Kladeňaacuteků V prosluleacutem procesu Kladens_kyacutech byl pak Antoniacuten Zaacutepotockyacute odsoushyzen na několik let do vězenIacute Zalobu staacutetniacuteho naacutevladniacuteho potřel těžkou obžalobou československeacute buržoasie a režimu T G Masaryka ktereacute usvědčil ze zrady československeacute naacuterodniacute revoluce již vedl lid a dobyl jiacute sveacute svobody kteraacute mu však byla buržoasiiacute krvavyacutem způsobem odňata

Naacutesledujiacute pak leacuteta rozhořčenyacutech zaacutepasů o holeacute životy dělniacuteků a jeshyjich rodin ohroženyacutech nezaměstnanostiacute a chronickou biacutedou hladem souchotinami Soudruh Antoniacuten Zaacutepotockyacute je znovu zatyacutekaacuten odshysouzen unikaacute však do illegality až do roku 1925 kdy se stal poslanshycem

Tu se setkaacutevaacute se soudruhem Klementem Gottwaldem mladyacutem a neuacuteprosnyacutem mstitelem zrazeneacuteho českeacuteho a slovenskeacuteho lidu Po uacutespěšneacutem boji soudruha Gottwalda s likvidaacutetory v němž mu byl soudruh Zaacutepotockyacute věrnyacutem spolubojovniacutekem byl zvolen generaacutelniacutem tajemniacutekem Uacutestředny průmyslovyacutech svazů V teacuteto funkci se snažil uskutečnit staryacute sen dělnictva z I světoveacute vaacutelky o sjednoceniacute odborů a staacutel v čele všech velikyacutech staacutevek ktereacute řiacutedil Nezapomenutelnaacute je staacutevka z roku 1931 v Karlově Huti az roku 1932 na českeacutem severu Soudruh Zaacutepotockyacute formoval každou staacutevkou dělnictvo v jednotnou

74

armaacutedu ze ktereacute naacutem v rozhodnyacutech dnech uacutenorovyacutech 1948 vyšly naše slavneacute dělnickeacute milice Zabraacutenily aby se opakovala staraacute hra buržoasie a zraacutedců lidu z roku 1918 kteraacute vedla k Mnichovu

V dobaacutech okupace zorganisoval soudruh Zaacutepotockyacute přechod KSČ do illegality a na přiacutekaz strany měl jet do Moskvy ještě se třemi soudruhy Byli zrazeni zatčeni a soudruh Zaacutepotockyacute byl pak 6 let vlaacutečen věznicemi a koncentraacuteky kde všude zanechaacuteval stopy sveacute neshyoblomneacute odvahy a důvěry v osvobozeniacute Sovětskou armaacutedou Všichni vězňoveacute kteřiacute ho poznali vzpomiacutenajiacute na něho s velikou uacutectou a laacutesshykou Všem byl posilou a učitelem socialistickeacute humanity solidarity proti nepřiacuteteli a vzaacutejemneacute kolektivniacute pomoci v nebezpečiacute Svou vlastniacute životniacute siacutelu si udržoval dělnickou zručnostiacute a ummiddotěleckyacutem nadaacuteniacutem Dobyacuteval pařezy dělal řezbaacuteře dlaždiče sochaře krejčiacuteho a veršoval Spolu se soudruhy vytvořil illegaacutelniacute organisaci kteraacute byla jaacutedrem mezinaacuterodniacuteho illegaacutelniacuteho hnutiacute vězňů V Sachsenhausenu učil zaacuteklashydům marx-leninismu studenty vězněneacute pro uacutečast na pohřbu J Opletala

Den před přjchodem Rudeacute armaacutedy je Antoniacuten Zaacutepotockyacute spolu s 5000 vězni určen do transportu smrti Bez jiacutedla pěšky šli 50 km a esesaacuteci si naposledy hleděli zařaacutedit Odstřelovali klesajiacuteciacute vězně Pak prchli když se Rudaacute armaacuteda bliacutežila dne 2 května 1945 a vězně osvo bodila Soudruh Antoniacuten Zaacutepotockyacute byl zvolen vězni za vedouciacuteho českeacuteho vyacuteboru a odjiacutežděl do Prahy zařiacutedit odjezd spoluvězňů domů

To už se z Rawensbrlicku vraciacute i jeho věrnaacute spolubojovnice soushydružka Marie Zaacutepotockaacute Rodina se schaacuteziacute děti i vnuci ale jen nashykraacutetko Soudruh Zaacutepotockyacute nedbaacute že je nemocen vysiacutelen nedaacute mu to jak saacutem řekl ujiacutemaacute se předsednictviacute Uacutestředniacute rady odborů

Z teacute doby jsou znaacutemeacute jeho středečniacute projevy v rozhlasu vydaneacute pak pod naacutezvem Po staru se žiacutet nedaacute V nich se zabyacuteval probleacutemy ktereacute s sebou doba přinaacutešela a učil pracujiacuteciacute lid myslit konkretně hodně dopředu - a vlaacutednout Mluvil na nesčetnyacutech schůziacutech hlavně v zaacutevodech psal člaacutenky přijiacutemal delegace a stovky lidiacute kteřiacute si žaacutedali jeho rady a pomoci Dlouho do nocimiddot vyřizoval korespondenci a začal psaacutet sveacute studie ktereacute maacute dnes znaacutet nejen každyacute dělniacutek ale i vědec a umělec jestliže chce dObře rozumět době ve ktereacute žije

Trilogie jehO romaacuteriů - Vstanou noviacute bojovniacuteci Bouřlivyacute rok 1905 a Rudaacute zaacuteře nad Kladnem - stejně jako jeho odbornaacute literatura to JSOU učebnice socialismu Majiacute je znaacutet i naši astronomoveacute Neboť astronomie jako každaacute přiacuterodniacute věda je součaacutestiacute marx-leninskeacute nauky Teprve když přenesete sveacute vědomosti do sfeacutery marx-leninismu ukaacuteže se vaacutem jejich pravaacute a velikaacute cena a smysl pro celyacute naacuteš pracujiacuteciacute naacuterod pro prohloubeniacute a upevněniacute jeho moderniacuteho vědeckeacuteho mashyterialistickeacuteho naacutezoru světoveacuteho President Antoniacuten Zaacutepotockyacute to řekl stručně a jadrně obnoveniacute noveacute společnosti i republiky zaacutevisiacute na našiacute spOlečneacute praacuteci Na jednOtneacute praacuteci dělniacuteku a duševniacutech prashycovniacuteků Nemůžeme existovati jedni bez druhyacutech To je potřebiacute si uvědomit a podle toho jednat a pracovat

75

CO NOVEacuteHO v astronom i i a vědaacutech přiacutebuznyacutech

Novaacute československaacute kometa Před uzaacutevěrkou listu jsme obdrfoeli zpraacutevu že naacuteš člen astronom J M r k o s objevil novou kometu v souhvězdiacute Pegasa Kometa maacute tyto souřadnice

1953 se a 1953 o 1953 Mag

Duben 12 1 h 55 m 21 hll m 2 16deg 14 9

Je to mlhavyacute obj~kt s jaacutedrem uacutedaje o chvostu schaacuteziacute

Zaacutevislost deacutelek period deUa-cefeid od jejich vzdaacutelenosti od galakshytickeacuteho středu zjistil polskyacute hvězdaacuteř J Mergentaler Zkoumal přes 330 cefeid s periodaini mezi 1-20 dny v galaktickyacutech šiacuteřkaacutech mezi + 10deg a-10deg jejichž vzdaacutelenost od Slunce a od galaktickeacuteho středu vypočiacutetal při čemž bral ohled na mezihvězdnou absorpci Podrobnyacute rozbor tohoto početneacuteho materiaacutelu dokaacutezal že vzdaacutelenějšiacute cefeidy majiacute kratšiacute periody a naopak

Nova DQ Herculis 1934) staacutele sledovanaacute na McDonaldově observashytoři je obklopena plynnyacutem obalem kteryacute se rychlostiacute 300 km sec rozpiacutenaacute Tato rychlost rozpiacutenaacuteniacute byla zjištěna již v roce 1942 pak 1947 a 1949 Jaacutedro však pozvolna zmenšovalo svou jasnost a dosaacutehlo nyniacute 146ffi teacuteměř jako před vyacutebuchem Maacute intensivniacute spojiteacute spektrum v ultrafialoveacute čaacutesti s naacuteznakem širokyacutech emisniacutech paacutesů podobně jako naleacutezaacuteme u Wolf-Rayet hvězd Teplota teacuteto zhasiacutenajiacuteciacute novy musiacute byacutet proto ještě značně vysokaacute

Doba trvaacuteniacute slwnečniacutech granuliacute nepřesahuje podle P ten Bruggenshycateho tři a půl minuty mimo fakule zatiacutem co ve fakuliacutech může doshysaacutehnout i hodinu Pozorovaacuteniacute tohoto druhu jsou však značně relashytivniacute neboť zkoumaacuteniacutem Lyotovyacutech kinematografickyacutech sniacutemků kteraacute vykonal C Marcris bylo zjištěno že granule v oblasti fakuliacute existujiacute asi dvanaacutect minut některeacute z nich se však objevily pouze na jednu neb dvě minuty Jejich průmeacuternaacute doba existence byla odhadnuta přishybližně na 6- 8 minut Granulaci můžeme při silnějšiacutem zvětšeniacute pozoshyrovat na povrchu Slunce jako ryacutežovou strukturu s jasnějšiacutemi a temshynějšiacutemi skvrnami Jasnějšiacute skvrnky jsou teplejšiacute hmoty plynů ktereacute když poněkud zchladnou jako temnějšiacute se nořiacute dolů do fotosfeacutery Tiacutem nastaacutevaacute neustaacutelyacute pohyb slunečniacuteho povrchu připomiacutenajiacuteciacute neshyustaacutele vařiacuteciacute a bublajiacuteciacute ryacutežovou kaši

Praktickeacute využitiacute slunečniacute energie v SSSR Vědečtiacute pracovniacuteci enershygetickeacuteho uacutestavu Akademie věd SSSR v čele M V Kirpičevem seshystrojili přiacutestroje k využitiacute slunečniacute energie pro budovatele hlavniacuteho turkmenskeacuteho průplavu Jsou to ohřiacutevače a vařiče vody slunečniacute parniacute kotle a stroj pro Tylličovaacuteniacute soli ze spodniacutech vod

76

ASTRO N O MI E Mayů vysokeacute kultury indiaacutenskeacute

Dr ARNOŠT DITTRICH

R 1739 meškal ve Viacutedni dvorniacute kaplan pOLskeacuteho kraacutele Augusta Silneacuteho jenž spravoval takeacute jeho draacutežďanskou knihovnu Tamniacute jakyacutesi soukromniacutek ukaacutezal mu knihu vypravenou jako leporello-alba našich dětiacute Byla malovaacutena v různyacutech barvaacutech Pro majitele to byla bezcennaacute kuriosita Daroval ji kaplanovi a ten ji zařadil do Augustovy knihovny Asi po stu letech všiml si jiacute lord Kingsborough Přijal kashymenotiskovou reprodukci draacutežďanskeacuteho kOdexu do sveacuteho diacutela o meshyxickyacutech starOžitnostech Tiacutem byl Dresdensis uznaacuten za indiaacutenskou pamaacutetku Zase uplynula desiacutetiletiacute než francouzskyacute učenec nadhodil že by to mohla byti pamaacutetka Mayů troska vysOkeacute kultury indiaacutenskeacute z Quatemaly a Yukatanu

Kodex Dresdensis zachoval naacutem začaacutetky indiaacutenskeacute astronomie Zachycuje VYacuteVOjOVOU fasi předbabylonskouo Překvapuje jak maacutelo matematiky užiacutevali jen sčiacutetaacuteniacute a odčiacutetaacuteniacute celtstvyacutech čisel Zdaacute se že k naacutesobeniacute - jako zkratce za sčiacutetaacuteniacute stejnyacutech sčiacutetanců - a zlomshykům ještě nedospěli A na teacuteto hladině určovali rovnodennosti a slushynovraty staacuteřiacute Luny a zatměniacute i heliakickeacute zjevy na planetaacutech Viacutec prozatiacutem nelze prokaacutezat Z knihovnickyacutech pokladů Mayů zachovaly se totiž jen tři Kodexy Parisiensis na př objeven r 1860 v kOŠiacuteku se staryacutem papiacuterem zapomenut a zapraacutešen v koutě naacuterodniacute knihovny pařižskeacute

Astronomie neniacute možnaacute bez kalendaacuteře jenž dovoluje přesně na den určiti na př interval dvou zatměniacute Slunce neb dvou heliakickyacutech vyacutechodů Venuše Kalendaacuteř Mayů je podivuhodneacute uměleckeacute diacutelo Diacuteky desiacutetiletyacutem praciacutem amerikanistů znaacuteme jej podrobně znaacuteme i samoshyznaky kalendaacuteřovyacutech pojmů Mysliacutem že kalendaacuteř je diacutelem indiaacutenshyskeacuteho Leonarda da Vinci jenž mu vtiskl sveacute požadavky esthetickeacute bez zlomků a interkalace Rok - zvanyacute haaJb - čiacutetaacute 365 dnů jako kdysi v Egyptě Tyacuteden měli dvojiacute Dvacetidenniacute jehož dny označujiacute slovy a třinaacutectidenniacute jehož dny čiacuteslovali jako u naacutes čtvrtek paacutetek Tiacutem se čas periodisuje dvaceti a třinaacutectidenniacute vlnou Interferenciacute jich vznikaacute vlna 260 dnů dlouhaacute zvanaacute tzolkjn Haab s tzolkinem vytvoshyřujiacute vlnu 18980 dnů dlouhou což jest asi 52 let

MayOveacute užiacutevali dvacetinneacute soustavy Vynalezli mulu a členěniacute čiacutesel dle mocnin dvaceti My řadiacuteme čiacuteslice vedle sebe Mayoveacute do sloupce nad sebou Cifry sklaacutedali z bodů jež platiacute po jednotce a čaacuterek jež znamenajiacute 5 Na př 8 8e složiacute z vodorovneacute čaacuterky a třiacute bodů nad niacute Tak se u nich prostupuje primitivnost s překvapujiacuteciacutemi vymoženostshymi Nulu vynalezli O 1000 let dřiacuteve než Indoveacute U naacutes teprve na popud

77

~====--------------------------------------~----~-_--shy

Heschelův vzniklo očiacuteslovaacuteniacute t zv juliaacutenskyacutem dnem Mayoveacute znali obdobnyacute mayskyacute den již r 353 př Kr

Hlavniacutem probleacutemem studiiacute o Mayiacutech jest korrelace jejich kalenshydaacuteře s našiacutem Mysleme si jej danyacute juliaacutenskyacutem dnem Pak třeba pro každyacute mayskyacute den znaacuteti juliaacutenskyacute ekvivalent Obecně jest mayskyacute den + 584 285 = juliaacutenskeacutemu dnu

Nulovyacute den Mayů maacute tzolkinoveacute označeniacute 4 Ahau a haaboveacute 8 Cumhu Z toho a z korrelačniacute konstanty 584285 lze vypočiacutetati pro každyacute juliaacutenskyacute den označeniacute v tzolkinu i haabu Ostatně historishykoveacute sami dali naacutem pomůcky jimiž přiacutemo pro každyacute den lze s neshyjistotou asi -t- 2 určiti urnistěniacute v haabu i tzolkinu Těžšiacute je stanoveniacute korrelačniacute konstanty Pomůcky k jejiacutemu určeniacute jsou ovšem z doby španělskeacute kdy mayskyacute kalendaacuteř byl v uacutepadku ba zaacuteniku Proto bylo navrženo viacutece č~sel jako na př 489384 jehož jsem se dřiacuteve držel Vyacuteběr mezi navrženyacutemi konstantami čekaacuteme od hvězdaacuteřstviacute Nebe maacuteme společneacute s Indiaacuteny My i oni dělali astronomii v domaacuteciacutem kashylendaacuteři Zjevy nebeskeacute tvořiacute most od mayskeacuteho kalendaacuteře k našemu Tomuto vztahu musiacute korrelačniacute konstanta vyhovovat

Vrcholnyacutem vyacutekonem mayskeacute astronomie jest předpoviacutedaacuteniacute slushynečniacutech zatměniacute Rozpoznali periodicitu zjevu což se arci musilo staacuteti pomociacute datovanyacutech pozorovaacuteniacute Lze tedy čekati že pobliacuteže jejich tabulky zatměniacute nalezneme i zaacuteznam o pozorovaacuteniacutech Tu však nashyraacutežiacuteme na zvlaacuteštniacute potiacutež Mayskeacute samoznaky nezachycujiacute ani zvushykovyacute obraz slova ani ideovyacute obsah pojmu Jen naznačujiacute asi jako uniforma svyacutemi knofliacutečky pryacutemky hvězdami a lemovaacuteniacutem Intershypretace bez uacutestniacuteho komentaacuteře neniacute vůbec možnaacute Ten ale -- pro zelotism Španělů -- jest nenaacutevratně ztracen Proto teprve r 1943 učenaacute Američanka M W Makemson rozpoznala ve třech ob 15 dnů od sebe vzdaacutelenyacutech datech před tabulkou zatměniacute tři okultace Středniacute jest zatměniacutem Luny obě krajniacute jsou čaacutestečnaacute zatměniacute Slunce

Mayskaacute tabulka zatměniacute jest zjednodušenaacute naacutehražka Schramovy tabulky lunaacuterniacutech faacutesiacute 8 daty o zatměniacutech Proto lze naacutevrh p Makemshysonoveacute na niacute zkoumat Přičteme k mayskeacutemu dnu 1412 848d začaacutetečshyniacuteho zatměniacute e korrelačniacute konstantu 584 285 a dostaneme juliaacutenskyacute den 1997 133d jenž e přiacuteslušiacute Jeli zvolenaacute konstanta na den přesnaacute musiacute na den 1997 133d padnouti čaacutestečneacute zatměniacute Slunce po němž naacutesleduje totaacutelniacute zatměniacute Luny a ještě druheacute čaacutestečneacute slunečniacute To se na Schramově tabulce potvrzuje Propočiacutetal jsem některeacute podrobshynosti Prvniacute zatměniacute bylo r 755 dne 8 listopadu v 11h mayskeacuteho času Slunce doraziacute do sestupneacuteho uzlu Luny po 1811 dnech Pro uacutezemiacute Mayů bliacutezkeacute rovniacuteku bylo e neviditelneacute Teacutež naacutesledujiacuteciacute totaacutelniacute zatměniacute Luny nemohli pozorovat Padlo kol 13h mayskeacuteho času Takeacute třetiacute zatměniacute zase čaacutestečně slunečniacute jim ušlo -- Zatměniacute veshysměs jsou počiacutetaacutena na zaacutekladě pozorovaacuteniacute staršiacutech

78

Prvniacute zatměniacute padlo na tzolkinovyacute den 12 Lamat jiacutemž tabulka zatměniacute začiacutenaacute Z toho ale neplyne že tabulka začiacutenaacute zatměniacutem eacute

Naopak Najisto tomu tak neniacute Zatměniacute eacute bylo 18 dnů před průchoshydem Slunce uzlemkdežto tabulka začiacutenaacute zatměniacutem kdy staacutelo bliacutezko uzlu Tu stiacuten Luny taacutehl ze široka přes zeměkouli Mayoveacute postavili toto zatměniacute na začaacutetek tabulky Patrně je pozorovali Pořiacutedil jsem si dle naacutevrhu R W Willsona prvniacuteho astronoma jenž se astronomiiacute Mayů zabyacuteval (+ 1923) - přehled zatměniacute u Mayů viditelnyacutech Hledal jsem v nich zatměniacute pozdějšiacute než eacute jež padlo takeacute na den 12 Lamat V intervalu od r 755 do 1555 nalezl jsem pouze tři takovaacute zatměniacute Prvniacute E mělo juliaacutenskyacute den 2102 173d a velikost 08 druheacute mělo 2114 133d s velikostiacute 04 a třetiacute 2126 093d velikost 07 Zatměniacute jsou od sebe stejně o 11960d vzdaacutelenaacute což jest praacutevě perioda zashytrllěniacute Mayů rovnaacute 46 tzolkinům Zkusme zda vyacutechodisko tabulky nebylo v zatměniacute E jež bylo největšiacute Padlo v den 9 VI 1043 -Zkouška R 1939 uveřejnil jsem že tabulka Mayů klade zatměniacute ob 6 6 5 1 5 atd lunaciacute po prvniacutem zatměniacute E v den 12 Lamat Zatměniacute to vyhledaacuteme u Schrama Je centraacutelniacute jako obě dalšiacute ob 6 lunaciacute naacutesledujiacuteciacute Pak po 5 Iunaciacutech bylo parciaacutelniacute možneacute a o lunaci pozděii je parciaacutelniacute jisteacute centraacutelniacute možno atd Začaacutetek tashybulky je tedy ve shodě s tabulkou Schramovou jejiacutemž zjednodušeniacutem jest mayskaacute tabulka Zatměniacute velikosti asi 08 padlo kol 16h mayshyskeacuteho času Průchod Slunce uzlem bylo 24 dne později

Staršiacute epocha eacute vyskYtuje se v uacutevodu tabulky ještě jednou a to hned v prveacutem sloupci Nad i pod niacutem stojiacute 12 Lamat Sloupec obsashyhuje dva mayskeacute dny patrně oba s tzolkinovyacutem označeniacutem 12 Lamat V černeacutem datu rozpoznala Mrs Makemson druhyacute zaacutepis staršiacute eposhychy eacute Červeneacute datum 101968 daacutevaacute ale 10 Lamat Porucha je z čaacutesti od toho že červeneacute čiacuteslo bylo zkraacuteceno o začaacutetek Ten pro eacute jest obvyklou hodnotou 9 Než čislo 9101968 je menšiacute než eacute = 9164108 Zkusme proto 10101968 Když černeacute čiacuteslo daacutevaacute staršiacute epochu eacute

čekaacuteme že červeneacute je novou epochou E Přepočiacutetejme E na mayskyacute den a qostaneme 10101668 - Hle čtyři z pěti mayskyacutech miacutest shodujiacute se s našiacutem doplněniacutem červeneacuteho data Jen na prostředniacutem miacutestě stojiacute 16 miacutesto 19 V tom vidiacutem omyl piacutesaře Dresdensis opsaacuten asi kol 1200 ze staršiacuteho rukopisu laikem maacutelo svědomityacutem Rozdiacutel epoch E - eacute neniacute celistvyacutem naacutesobkem periody 11 960d bull Koherence vln zatměniacute porušena posuvem o 10 tzolkinů Proto bylo zavedeniacute noveacute epochy E nutnostiacute

Mrs Makemson měla dalšiacute uacutespěchy s rovnodennostmi a slunoshyvraty Saacutem maacutem něco maacutelo o tabulkaacutech Venuše a Marta - O tom snad jindy

79

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

Uacutevod

Nejdřiacuteve se vraciacuteme k našemu člaacutenku z mmuleacuteho roku kde jsme zkraacuteceně uvedli naše pokusy při vyrobeniacute astronomickyacutech žebrovashynyacutech zrcadel Již tři roky pracujeme ve vyacutezkumu a snažiacuteme se abyshychom zhotovili zrcadlo ktereacute by svyacutem průměrem vyhovovalo požashydavkům moderniacute astronomie Naši zpraacutevu o noveacute konstrukci astroshynomickyacutech zrcadel doplňuje J Širokyacute kteryacute ve Světu techniky piacuteše o originaacutelniacutem Způsobu kteryacutem byla tato zrcadla zhotovena

Mimo to pracujeme ještě staacutele na podrobneacute zpraacutevě kterou chcen1e uveřejniti spolu se zkušenostmi ktereacute jsme ziacuteskali při stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor K tomu musiacuteme poznamenati že nemaacuteme s ohledem na naše denniacute zaměstnaacuteniacute dostatek času abychom vše provedli tak rychle jak bychom si přaacuteli

Minuleacuteho roku teacutež došlo ke značneacutemu pokroku ve stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor V listopadu byla dohotovena dosud u naacutes nejshyvětšiacute astrokomora o otvoru 340 mm zrcadle 440 mm a světelnosti 1 27 Optika astrokomory - žebrovaneacute zrcadlo s meniskem - byla zhotovena z tuzemskeacuteho skla Tuto svyacutemi rozměry mohutnou astroshykomoNl bylo nutno vyzkoušeti Ke zkoušce bylo možno voliti jedině montaacutež u naacutes v republice největšiacuteho dalekohledu kteryacute je na Skalshynateacutem Plese S největšiacute ochotou naacutem bylo dovoleno ředitelem docentem Dr Gushy

them a jeho spolupracovniacuteky astrokomofil na dalekohled namonshytovati

Fotografovati touto astrokomorou začal na konci minuleacuteho roku naacuteš populaacuterniacute kometaacuteř Ant M r k o s Nemůžeme nevzpomenouti jeho skvěleacuteho vyacutekonu v minuleacutem roce

kdy ze světoveacute produkce pěti nalezenyacutech komet nalezl saacutem dvě K dokončeniacute zkoušek braacuteniacute jednak nepřiacutezniveacute počasiacute a pak časoveacute

omezeniacute Ant M r k o s e kteryacute zkoušky provaacutediacute v době sveacuteho osobshyniacuteho volna

Dosaženeacute vyacutesledky uveřejniacute Ant Mr k o s spolu se zkušenostmi ziacuteskanyacutemi tiacutemto přiacutestrojem Budou velkyacutem přiacutespěvkem pro naši astronomickou fotografii kteraacute jest v tomto oboru značně pozadu což jest zaviněno nedostatkem potřebnyacutech přiacutestrojů

V zaacutesadě jest uacutečelem našeho dnešniacuteho člaacutenku ukaacutezati na nedoshystatky ktereacute majiacute plneacute zrcadloveacute kotouče vlivem vlastniacute vaacutehy

Tyto nedostatky jež jsou patrny již u 60 cm plneacuteho zrcadla popsal H U S a n d i g v Astronomische Nachrichten

80

Bude jistě zajiacutemaveacute jak se budou v tomto směru chovati naše žebrovanaacute zrcadla

U velkyacutech parabolickyacutech zrcadel je jak znaacutemo velmi těžkeacute daacuteti zrcadlu při jeho upevněniacute takovou podložku aby jeho optickaacute plocha v každeacute poloze vlivem jeho vaacutehy zachovaacutevala stejnyacute tvar Takeacute silneacute rozdiacutely tepelneacute mohou veacutesti ke značneacute deformaci zrcadla Zatiacutem co však při změnaacutech teploty zrcadlo reaguje předevšiacutem uacuteměrně změnou ohniskoveacute daacutelky způsobuje vlastniacute vaacuteha zrcadla různyacute uacutečinek a tiacutem vznikleacute deformace teacutež změnu kvality obrazu za určityacutech okolnostiacute dokonce velmi značnou Při většiacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je přeshydevšiacutem naacutepadnyacute značnyacute astigmatismus i když zrcadlo při malyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je astigmatismu prosto Tento astigmatisshymus vznikaacute zřejmě nerovnoměrnyacutem uacutečinkem vaacutehy zrcadloveacuteho disku v průměru zrcadla ve svisleacute a vodorovneacute rovině Tyto zjevy jsou pozorovatelům na velkyacutech zrcadlech všeobecně znaacutemy dosud však v literatuře byl nalezen jenom na jednom miacutestě naacutevrh k odstraněniacute tohoto rušiveacuteho vlivu Paraskevopoulos vedouciacute filiaacutelky Harvardskeacute hvězdaacuterny v Již Africe popisuje jednu methodu běžneacuteho odstraněniacute astigmatismu 15 m zrcadla Korektury se při tOJIl dosahuje stavěshyciacutemi šrouby ktereacute jsou uloženy v podložce zrcadla a dovolujiacute změnu Uaku na tři hlavniacute miacutesta parabolickeacuteho zrcadla

Zaostřeniacute ktereacute se posuzuje pozorovaacuteniacutem skresleneacuteho obrazu při silneacutem zvětšeniacute musiacute většinou byacutet opakovaacuteno několikraacutet za noc Jisteacute technickeacute obtiacuteže přineslo ovlaacutedaacuteniacute stavěciacutech šroubů vyvedenyacutech k okulaacuteru Newtonskeacuteho ohniska ktereacute byly překonaacuteny zvlaacuteštniacutemi mechanickyacutemi převody

1 Zkouška 60 cm bamberskeacuteho zrcadla podle Hartlnanovy methody

Zjevy uvedeneacute v uacutevodu byly naacutepadneacute u ban1berskeacuteho zrcadla hned po jeho postaveniacute v r 1948 Zejmeacutena byl patrnyacute naacutepadnyacute astigmatismus kteryacute nebyl zjištěn při diacutelenskeacute zkoušce v r 1939 vyacuterobniacutem podnikem Zeiss v Jeně Vně i vnitřně ohniskoveacute prohnuteacute obrazy bodovyacutech světelnyacutech zdrojů se jevily eliptickeacute při čemž velkeacute osy elips po obou stranaacutech středniacute ohniskoveacute roviny staacutely na sobě kolmo Astigmatickeacute chyby obrazů jsou jak znaacutemo tiacutemto způsobem snadno zjistitelneacute Protože se zdaacutelo že jsou tu i maleacute vady zonaacutelniacute byly ještě na jaře 1948 provedeny sniacutemky s děrovanou clonou podle Hartmanna aby se dosaacutehlo pokud možno uacuteplneacuteho obrazu korekčniacuteho staVll zrcadloveacuteho dalekohledu

Zkouška optiky musela se proveacutest z různyacutech důvodů ve stavu namontovaacuteniacute v tubusu což se jevilo tak jako tak nutneacute z ohledu na hlavniacute uacutečel zkoušky Bohužel pro maleacute rozměry kopule nebylo Newshytonskeacute ohnLsko bez obtiacutežiacute a naacutekladnyacutech přestaveb přiacutestupno takže zkoušeniacute muselo byacutet učiněno v uspořaacutedaacuteniacute Cassegraina Od rozlišeniacute

81

uacutečasti obou optickyacutech ploch na vadaacutech lTIuselo byacuteti proto upušshytěno

Při zkoušce byla Hartmannoshyva děrovanaacute clona umiacutestěna těsshyně před hlavniacutem zrcadlem Clona měla v 6 zonaacutech s třiacutecentimetroshyvyacutem rozdiacutelem poloměrů po 4 děshyraacutech o průlTIěru 3 cm Sousedniacute zony byly vždy o 45deg navzaacutejem posunuty (Obr č 1) Za světelshynyacute zdroj sloužil otvor ve střešshyniacutem okně jednoho domu na naacuteshyvršiacute vzdaacuteleneacutem asi 600 m Tento otvor byl prakticky bodovyacute

Obr Č 1 Astigmatismus Bambergshy Při ekvivalentniacute ohniskoveacute daacutelce skeacuteho 60 cm zrcadla v ohnisku casseshy zrcadla 10 800 mm byly proveshygraina při pozorovaacuteniacute hvězdy přibližshy

deny oba Hartmannovy sniacutemkyně v 85deg zenitovyacutech vzdaacutelenostech Rozdiacutely v ohnisktt jsou uvedeny v se- s ohniskovyacutem rozdiacutelem 200 mm

tinaacutech milimetru při čemž obrazovaacute rovina pro světelnyacute bod ležela přibližně

uprostřed mezi oběma sniacutemkovyacutemi rovinami Protože optika v soushyhlase s původnIacuten1 použitiacutem pro pozemniacute praacutece byla seřiacutezena až na vzdaacuteshylenost 500 m (posouvaacuteniacutem pomocneacuteho zrcadla) nepřinaacutešelo toto zaměřeniacute žaacutednyacutech obtiacutežiacute Ovšem použitiacute tak relativně bliacutezkeacuteho světelshyneacuteho zdroje neniacute bez kolimaacutetoru ideaacutelniacute protože vady obrazu při tashykoveacute vzdaacutelenosti jsou celkem rozdiacutelneacute od vad vyskytujiacuteciacutech se při zaostřeniacute na nekonečno Při pozdějšiacutech sniacutemciacutech byly proto jako svěshytelnyacute zdroj použity jasneacute staacutelice PřitOlTI však se kladou velkeacute požashydavky na rovnoměrnost vodiacuteciacutech pohybů ktereacute naacutehonoveacute zařiacutezeniacute splnilo teprve po přestavbě Při obou světelnyacutech zdrojiacutech t j při uměshyleacutem bodu (i staacutelici) působilo mimo to rušivě chvěniacute vzduchu S umělyacutem bodem se dalo pracovati jen při zataženeacute obloze ovšeril takeacute jen v tom přiacutepadě se daly zachytit absolutně nejlepšiacute obrazy Při hvězdaacutech jsou takoveacute klidneacute obrazy nanejvyacuteš vzaacutecneacute

Přeměřeniacute sniacutemků přineslo tento vyacutesledek Zonaacutelniacute vady se ukaacutezaly jako relativně maleacute zejmeacutena pro středni

a vnějšiacute zony Pouze nejvnitřnějšiacute zona (13 cm poloměr) ukazuje znashytelně kladnou (positivniacute) odchylku sečneacute vzdaacutelenosti (ve smyslu proshydlouženiacute ohniskoveacute daacutelky) kteraacute však zůstaacutevaacute pod 1 mm Odchylky ostatniacutech zon přesahovaly ztěžiacute měřitelnost Tento zrcadlovyacute systeacutem musiacuteme tedy označit za velmi zdařilyacute Technickaacute konstanta podle Lehmana vyplyacutevaacute ze zonaacutel vad T = 0125 a tato hodnota velmi souhlasiacute s uacutedaji ktereacute sdělila firma Zeiss dopisem pro 60cm zrcadlo

Naproti tomu se objevil - jak se čekalo - znatelnyacute astigmatisshy

82

mus sečneacute vzdaacutelenosti svazku paprsků ležiacuteciacutech ve svisleacute rOVlne se lišily od vzdaacutelenostiacute paprsků prochaacutezejiacuteciacutech vodorovnyacutem průměrem o hodnoty ktereacute dosahovaly teacuteměř 3 mm (Obr 1) Diference se objevuje ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu vertikaacutelniacute průměr daacutevaacute kratšiacute ohniskovou daacutelku zřejmě protože v jeho rovině poloměr zakřiveniacute byl zkraacutecen působeniacutem vaacutehy zrcadla kteraacute způsobila prohnutiacute zrcadla Přitom se předpoklaacutedaacute že astigm~Usmus poehaacuteziacute od hlavshyniacuteho zrcadla Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy byl tento předpoklad potvrzen Otaacutečeniacute pomocneacuteho zrcadla bylo bez vlivu na astigmatismus soustavy jak ukaacutezalo pozorovaacuteniacute okulaacuterem

Nyniacute byl učiněn pokus kompensovati astigmatismus hlavniacuteho zrcadla deformaciacute pomocneacuteho zrcadla K tomuto uacutečelu muselo poshymocneacute zrcadlo dostat astigmatismus stejneacute hodnoty ale v uacutehlu otoshyčeniacute kolem optickeacute osy o 90deg Technickeacute provedeniacute tohoto požadavku bylo možno uskutečniti pomociacute dvou malyacutech šroubků průměru 15 mm (jejichž matkoveacute zaacutevity byly vyřiacuteznuty v objiacutemce zrcadla) ktereacute tlačily na maleacute desky přilehleacute na okraji zrcadla Oba tlakoveacute šroubky byly na okrajiacutech nejprve libovolně zvoleneacuteho průměru poshymocneacuteho zrcadla Na okrajiacutech k němu kolmo stojiacuteciacuteho průměru byly pod zrcadlo podloženy destičky asi stejneacute velikosti a 02 mm siacutely takže zrcadlo leželo na těchto dvou destičkaacutech Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy a spolu přitahovaacuteniacutetn šroubků hledělo se za prveacute dosaacutehnouti toho aby bylo možno nastaviti tlakem astigmashytismus pomocneacuteho zrcadla kolmo k astigmatismu hlavniacuteho zrcadla Potom byl tlak podle hodnoty tak seřiacutezen ž~ skreslenyacute tvar obrazu světelneacuteho bodu vně i vnitřně ohniskově vypadal co nejviacutece kulatyacute Ukaacutezalo se že přes siacutelu pomocneacuteho zrcadla 30 mm již docela maleacute tlaky šroubků stačily aby se dosaacutehlo znatelneacute a pro kompensaci dostatečneacute deformace zrcadla Seřiacutezeniacute vyžadovalo velkeacuteho citu v konshyciacutech prstů dalo se však tiacutemto způsobem s trochou trpělivostiacute vždy dosaacutehnouti bezvadneacuteho obrazu Protože se však seřizovaacuteniacute muselo provaacutedět alespoň jednou za noc a při tom byl vždy nutnyacute pomocniacutek a protože daacutele seřizovaacuteniacute se mohlo provaacutedět jen v přibližně horizonshytaacutelniacute poloze neboť z uvedenyacutech důvodů pomocneacute zrcadlo v zenitoshyvyacutech krajiacutech neniacute přiacutestupneacute muselo byacuteti po tomto zaacutesadniacutem důkaze možnosti odstraněniacute astigmatismu deformaciacute pomocneacuteho zrcadla nashylezeno takoveacute technickeacute řešeniacute ktereacute dovoliacute pozorovateli provaacuteděti sBřizovaacuteniacute V jakeacutekoli vzdaacutelenosti od okulaacuteru a to i bez pomocniacute-ka

(Pokračovaacuteniacute~

Schmidtova komora BurreZova astroteleskopu jejiacute průřez a fotografie Jako ilustraci k člaacutenku J Klepešty o největšiacutech Maksutovovyacutech a Schmidtovyacutech astroshykomoraacutech přinaacutešiacuteme obraz a průřez zajiacutemaveacuteho Burrenovca astroteleskopu Hlavniacute zrcadlo je z pyrexoveacuteho skla o průměru 90 cm a 8 poloměrem zakřiveniacute 420 cm Korekčniacute deska maacute průměr 60 cm a tlouštku 8 mm Zvlaacutešť poučnyacute je diagram průřezu komory kde uprostřed je vi4ět kasetovaacute zařiacutezeniacute pro fotoshygrafickyacute film (Obr str 84-85 člaacutenek J Klepešty str 30)

83

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

Naacuteš druhyacute dělnickyacute president republiky Československeacute SOUDRUH ANTONiacuteN ZAacutePOTOCKYacute

LUISA LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute

Po hořkyacutech dnech těžkeacuteho žalu kdy jsme po smrti milovaneacuteho přiacutetele a ochraacutence J V Stalina a draheacuteho našeho učitele a vůdce K Gottwalda žili jako v bolestneacutem snu přišel prvniacute jarniacute den 21 břeshyzen den volby druheacuteho našeho dělnickeacuteho presidenta soudruha Antoshyniacutena Zaacutepotockeacuteho

Když jsme ve Vladislavskeacutem saacutele slyšeli opět fanfaacutery z Libuše oznamujiacuteciacute přiacutechod nově zvoleneacuteho presidenta sviacuteravaacute bolest srdce povolila Když jsme uslyšeli jeho hlas dosud smutkem zastřenyacute ale pevnyacute znějiacuteciacute nezlomnou vůliacute a odhodlaacuteniacutem po prveacute se rozjasnily naše tvaacuteře silnou důvěrou a odvahou jiacutet Gottwaldovou cestou pod vedeniacutem jeho nejlepšiacuteho spolubojovniacuteka a spolupracovniacuteka

Neniacute dnes u naacutes člověka politicky vzdělaneacuteho kteryacute by neznal děshyjiny dělnickeacuteho hnutiacute našeho stoletiacute jejichž velikaacute čaacutest je obsahem literaacuterniacuteho i odborneacuteho diacutela soudruha Antoniacutena Zaacutepotockeacuteho Tyto dějiny jsou i neodlučitelnou součaacutestiacute jeho životopisu

President soudruh Antoniacuten Zaacutepotockyacute se narodil 19 prosince 1884 na Kladensku ktereacute je nesmazatelně poznamenaacuteno jeho životem i praciacute Mlaacutediacute měl těžkeacute ale bohateacute hlubokyacutemi dojmy ktereacute vytvaacuteshyřely jeho revolučniacute charakter neuacutestupneacuteho bojovniacuteka a vůdce dělshynickeacute třiacutedy Byl synem zakladatele sociaacutelně demokratickeacute strany soudruha Ladislava Zaacutepotockeacuteho kteryacute staacutel v čele třiacutedniacutech bojů dělshynictva byl zatyacutekaacuten a žalaacuteřovaacuten To on dal mezi vedouciacute hesla dělnicshykeacuteho hnutiacute znaacutemeacute Věděniacute je moc - organisace je siacutela a staral se neuacutenavně o vzdělaacuteniacute dělnickyacutech mas Sveacuteho synka vychoval za pomoci matky tak že se mohl v kritickyacutech chviacuteliacutech spolehnout na jeho chlashypeckyacute důvtip a i pomoc

Otec toužil daacutet synkovi vyššiacute školskeacute vzdělaacuteniacute Toniacuteček se učil pilně hravě a raacuted Do školy měl 2~~ hodiny daleko Raacuteno vyšel v 5 hodin z domova a vracel se až o 8 hodině večer V deseti letech už psal sveacute prvniacute revolučniacute verše V Kladně vychodil měšťanku a v Mělniacuteku se učil kameniacutekem I tu se projevovalo jeho uměleckeacute nashydaacuteniacute rdouseneacute však biacutedou a špatnyacutemi poměry v jakyacutech tehdy žili učedniacuteci

Mladyacute Zaacutepotockyacute věděl však od sveacuteho otce kde je třeba hledat přiacutečiny teacuteto biacutedy Proto jako šestnaacutectiletyacute mladiacutek vstoupil do organishysace soc-dem mlaacutedeže Zatiacutem bylo zrušeno vypovězeniacute jeho otce z Prahy a celaacute r9dina se odstěhovala ze Zaacutekolan do Prahy na Žižkov Zde už se staacutevaacute mladyacute A Zaacutepotockyacute velmi aktivniacute vedouciacute silou ve hnutiacute mlaacutedeže Byl zvolen do jejiacuteho uacutestř agitačniacuteho vyacuteboru Řiacutedil

pak schůze psal člaacutenky vyacutezvy organisačniacute pokyny rozbory referaacutety a sveacute ohniveacute revolučniacute verše Verše plneacute vzdoru proti stareacute rakouskeacute monarchii proti jejiacutemu stupidniacutemu militarismu a byrokratismu Psal je daacutele i když musil navleacuteknout uniformu ciacutesařskeacuteho vojaacuteka za těžshykyacutech let prvniacute světoveacute vaacutelky Na všech frontaacutech neustaacuteval ve sveacute praacuteci revolučniacuteho agitaacutetora

Když se po převratu 1918 rozhodovalo o tom půjdeme-li cestou Lenina a Stalina k socialismu nebo cestou T G Masaryka ke kapitashylismu soudruh A Zaacutepotockyacute se postavil v čelo boje za republiku socialistickou cestou Lenina a Stalina Tehdy při zrozeniacute Komunisshytickeacute strany Československa mělo kladenskeacute dělnictvo pod vedeniacutem soudruha A Zaacutepotockeacuteho rozhodujiacuteciacute uacutelohu Vydalo dne 23 uacutenora 1920 sveacute historickeacute provolaacuteniacute ke všemu pracujiacuteciacutemu lidu v Českoshyslovensku a svyacutem přiacutekladem strhlo všechno dělnictvo k slavneacute přiacutesaze o 1 maacuteji 1920 Tu bylo po prveacute před celyacutem světem jasně a určitě vyjaacutedřeno stanovisko čs lidu k Velkeacute řiacutejnoveacute revoluci k Sovětskeacute republice rad a ke Komunistickeacute internacionaacutele Antoniacuten Zaacutepotockyacute byl pak zvolen do delegace na prvniacute sjezd Kominterny v Moskvě kde se setkal s Leninem a kde byl utvrzen ve sveacutem naacutezoru na jedinou možnost -cesty kterou nastoupil -

Pak jsme chodili poslou-cha t jeho str4ujiacuteciacute referaacutety o sovětskeacute zemi o Leninovi a jeho učenIacute Byly strhujiacuteciacute svou suchou přesvědčushyjiacuteciacute pravdivostiacute o těžkeacutem zaacutepase ruskeacuteho proletariaacutetu s bandami běloshygvardějců zraacutedců a interventů Spolu se soudruhem Šmeralem soushystřeďoval sociaacutelně demokratickou levici k bojům ktereacute vyvrcholily krvavyacutem 9 prosincem 1920 a historickou slavnou staacutevkou Kladeňaacuteků V prosluleacutem procesu Kladens_kyacutech byl pak Antoniacuten Zaacutepotockyacute odsoushyzen na několik let do vězenIacute Zalobu staacutetniacuteho naacutevladniacuteho potřel těžkou obžalobou československeacute buržoasie a režimu T G Masaryka ktereacute usvědčil ze zrady československeacute naacuterodniacute revoluce již vedl lid a dobyl jiacute sveacute svobody kteraacute mu však byla buržoasiiacute krvavyacutem způsobem odňata

Naacutesledujiacute pak leacuteta rozhořčenyacutech zaacutepasů o holeacute životy dělniacuteků a jeshyjich rodin ohroženyacutech nezaměstnanostiacute a chronickou biacutedou hladem souchotinami Soudruh Antoniacuten Zaacutepotockyacute je znovu zatyacutekaacuten odshysouzen unikaacute však do illegality až do roku 1925 kdy se stal poslanshycem

Tu se setkaacutevaacute se soudruhem Klementem Gottwaldem mladyacutem a neuacuteprosnyacutem mstitelem zrazeneacuteho českeacuteho a slovenskeacuteho lidu Po uacutespěšneacutem boji soudruha Gottwalda s likvidaacutetory v němž mu byl soudruh Zaacutepotockyacute věrnyacutem spolubojovniacutekem byl zvolen generaacutelniacutem tajemniacutekem Uacutestředny průmyslovyacutech svazů V teacuteto funkci se snažil uskutečnit staryacute sen dělnictva z I světoveacute vaacutelky o sjednoceniacute odborů a staacutel v čele všech velikyacutech staacutevek ktereacute řiacutedil Nezapomenutelnaacute je staacutevka z roku 1931 v Karlově Huti az roku 1932 na českeacutem severu Soudruh Zaacutepotockyacute formoval každou staacutevkou dělnictvo v jednotnou

74

armaacutedu ze ktereacute naacutem v rozhodnyacutech dnech uacutenorovyacutech 1948 vyšly naše slavneacute dělnickeacute milice Zabraacutenily aby se opakovala staraacute hra buržoasie a zraacutedců lidu z roku 1918 kteraacute vedla k Mnichovu

V dobaacutech okupace zorganisoval soudruh Zaacutepotockyacute přechod KSČ do illegality a na přiacutekaz strany měl jet do Moskvy ještě se třemi soudruhy Byli zrazeni zatčeni a soudruh Zaacutepotockyacute byl pak 6 let vlaacutečen věznicemi a koncentraacuteky kde všude zanechaacuteval stopy sveacute neshyoblomneacute odvahy a důvěry v osvobozeniacute Sovětskou armaacutedou Všichni vězňoveacute kteřiacute ho poznali vzpomiacutenajiacute na něho s velikou uacutectou a laacutesshykou Všem byl posilou a učitelem socialistickeacute humanity solidarity proti nepřiacuteteli a vzaacutejemneacute kolektivniacute pomoci v nebezpečiacute Svou vlastniacute životniacute siacutelu si udržoval dělnickou zručnostiacute a ummiddotěleckyacutem nadaacuteniacutem Dobyacuteval pařezy dělal řezbaacuteře dlaždiče sochaře krejčiacuteho a veršoval Spolu se soudruhy vytvořil illegaacutelniacute organisaci kteraacute byla jaacutedrem mezinaacuterodniacuteho illegaacutelniacuteho hnutiacute vězňů V Sachsenhausenu učil zaacuteklashydům marx-leninismu studenty vězněneacute pro uacutečast na pohřbu J Opletala

Den před přjchodem Rudeacute armaacutedy je Antoniacuten Zaacutepotockyacute spolu s 5000 vězni určen do transportu smrti Bez jiacutedla pěšky šli 50 km a esesaacuteci si naposledy hleděli zařaacutedit Odstřelovali klesajiacuteciacute vězně Pak prchli když se Rudaacute armaacuteda bliacutežila dne 2 května 1945 a vězně osvo bodila Soudruh Antoniacuten Zaacutepotockyacute byl zvolen vězni za vedouciacuteho českeacuteho vyacuteboru a odjiacutežděl do Prahy zařiacutedit odjezd spoluvězňů domů

To už se z Rawensbrlicku vraciacute i jeho věrnaacute spolubojovnice soushydružka Marie Zaacutepotockaacute Rodina se schaacuteziacute děti i vnuci ale jen nashykraacutetko Soudruh Zaacutepotockyacute nedbaacute že je nemocen vysiacutelen nedaacute mu to jak saacutem řekl ujiacutemaacute se předsednictviacute Uacutestředniacute rady odborů

Z teacute doby jsou znaacutemeacute jeho středečniacute projevy v rozhlasu vydaneacute pak pod naacutezvem Po staru se žiacutet nedaacute V nich se zabyacuteval probleacutemy ktereacute s sebou doba přinaacutešela a učil pracujiacuteciacute lid myslit konkretně hodně dopředu - a vlaacutednout Mluvil na nesčetnyacutech schůziacutech hlavně v zaacutevodech psal člaacutenky přijiacutemal delegace a stovky lidiacute kteřiacute si žaacutedali jeho rady a pomoci Dlouho do nocimiddot vyřizoval korespondenci a začal psaacutet sveacute studie ktereacute maacute dnes znaacutet nejen každyacute dělniacutek ale i vědec a umělec jestliže chce dObře rozumět době ve ktereacute žije

Trilogie jehO romaacuteriů - Vstanou noviacute bojovniacuteci Bouřlivyacute rok 1905 a Rudaacute zaacuteře nad Kladnem - stejně jako jeho odbornaacute literatura to JSOU učebnice socialismu Majiacute je znaacutet i naši astronomoveacute Neboť astronomie jako každaacute přiacuterodniacute věda je součaacutestiacute marx-leninskeacute nauky Teprve když přenesete sveacute vědomosti do sfeacutery marx-leninismu ukaacuteže se vaacutem jejich pravaacute a velikaacute cena a smysl pro celyacute naacuteš pracujiacuteciacute naacuterod pro prohloubeniacute a upevněniacute jeho moderniacuteho vědeckeacuteho mashyterialistickeacuteho naacutezoru světoveacuteho President Antoniacuten Zaacutepotockyacute to řekl stručně a jadrně obnoveniacute noveacute společnosti i republiky zaacutevisiacute na našiacute spOlečneacute praacuteci Na jednOtneacute praacuteci dělniacuteku a duševniacutech prashycovniacuteků Nemůžeme existovati jedni bez druhyacutech To je potřebiacute si uvědomit a podle toho jednat a pracovat

75

CO NOVEacuteHO v astronom i i a vědaacutech přiacutebuznyacutech

Novaacute československaacute kometa Před uzaacutevěrkou listu jsme obdrfoeli zpraacutevu že naacuteš člen astronom J M r k o s objevil novou kometu v souhvězdiacute Pegasa Kometa maacute tyto souřadnice

1953 se a 1953 o 1953 Mag

Duben 12 1 h 55 m 21 hll m 2 16deg 14 9

Je to mlhavyacute obj~kt s jaacutedrem uacutedaje o chvostu schaacuteziacute

Zaacutevislost deacutelek period deUa-cefeid od jejich vzdaacutelenosti od galakshytickeacuteho středu zjistil polskyacute hvězdaacuteř J Mergentaler Zkoumal přes 330 cefeid s periodaini mezi 1-20 dny v galaktickyacutech šiacuteřkaacutech mezi + 10deg a-10deg jejichž vzdaacutelenost od Slunce a od galaktickeacuteho středu vypočiacutetal při čemž bral ohled na mezihvězdnou absorpci Podrobnyacute rozbor tohoto početneacuteho materiaacutelu dokaacutezal že vzdaacutelenějšiacute cefeidy majiacute kratšiacute periody a naopak

Nova DQ Herculis 1934) staacutele sledovanaacute na McDonaldově observashytoři je obklopena plynnyacutem obalem kteryacute se rychlostiacute 300 km sec rozpiacutenaacute Tato rychlost rozpiacutenaacuteniacute byla zjištěna již v roce 1942 pak 1947 a 1949 Jaacutedro však pozvolna zmenšovalo svou jasnost a dosaacutehlo nyniacute 146ffi teacuteměř jako před vyacutebuchem Maacute intensivniacute spojiteacute spektrum v ultrafialoveacute čaacutesti s naacuteznakem širokyacutech emisniacutech paacutesů podobně jako naleacutezaacuteme u Wolf-Rayet hvězd Teplota teacuteto zhasiacutenajiacuteciacute novy musiacute byacutet proto ještě značně vysokaacute

Doba trvaacuteniacute slwnečniacutech granuliacute nepřesahuje podle P ten Bruggenshycateho tři a půl minuty mimo fakule zatiacutem co ve fakuliacutech může doshysaacutehnout i hodinu Pozorovaacuteniacute tohoto druhu jsou však značně relashytivniacute neboť zkoumaacuteniacutem Lyotovyacutech kinematografickyacutech sniacutemků kteraacute vykonal C Marcris bylo zjištěno že granule v oblasti fakuliacute existujiacute asi dvanaacutect minut některeacute z nich se však objevily pouze na jednu neb dvě minuty Jejich průmeacuternaacute doba existence byla odhadnuta přishybližně na 6- 8 minut Granulaci můžeme při silnějšiacutem zvětšeniacute pozoshyrovat na povrchu Slunce jako ryacutežovou strukturu s jasnějšiacutemi a temshynějšiacutemi skvrnami Jasnějšiacute skvrnky jsou teplejšiacute hmoty plynů ktereacute když poněkud zchladnou jako temnějšiacute se nořiacute dolů do fotosfeacutery Tiacutem nastaacutevaacute neustaacutelyacute pohyb slunečniacuteho povrchu připomiacutenajiacuteciacute neshyustaacutele vařiacuteciacute a bublajiacuteciacute ryacutežovou kaši

Praktickeacute využitiacute slunečniacute energie v SSSR Vědečtiacute pracovniacuteci enershygetickeacuteho uacutestavu Akademie věd SSSR v čele M V Kirpičevem seshystrojili přiacutestroje k využitiacute slunečniacute energie pro budovatele hlavniacuteho turkmenskeacuteho průplavu Jsou to ohřiacutevače a vařiče vody slunečniacute parniacute kotle a stroj pro Tylličovaacuteniacute soli ze spodniacutech vod

76

ASTRO N O MI E Mayů vysokeacute kultury indiaacutenskeacute

Dr ARNOŠT DITTRICH

R 1739 meškal ve Viacutedni dvorniacute kaplan pOLskeacuteho kraacutele Augusta Silneacuteho jenž spravoval takeacute jeho draacutežďanskou knihovnu Tamniacute jakyacutesi soukromniacutek ukaacutezal mu knihu vypravenou jako leporello-alba našich dětiacute Byla malovaacutena v různyacutech barvaacutech Pro majitele to byla bezcennaacute kuriosita Daroval ji kaplanovi a ten ji zařadil do Augustovy knihovny Asi po stu letech všiml si jiacute lord Kingsborough Přijal kashymenotiskovou reprodukci draacutežďanskeacuteho kOdexu do sveacuteho diacutela o meshyxickyacutech starOžitnostech Tiacutem byl Dresdensis uznaacuten za indiaacutenskou pamaacutetku Zase uplynula desiacutetiletiacute než francouzskyacute učenec nadhodil že by to mohla byti pamaacutetka Mayů troska vysOkeacute kultury indiaacutenskeacute z Quatemaly a Yukatanu

Kodex Dresdensis zachoval naacutem začaacutetky indiaacutenskeacute astronomie Zachycuje VYacuteVOjOVOU fasi předbabylonskouo Překvapuje jak maacutelo matematiky užiacutevali jen sčiacutetaacuteniacute a odčiacutetaacuteniacute celtstvyacutech čisel Zdaacute se že k naacutesobeniacute - jako zkratce za sčiacutetaacuteniacute stejnyacutech sčiacutetanců - a zlomshykům ještě nedospěli A na teacuteto hladině určovali rovnodennosti a slushynovraty staacuteřiacute Luny a zatměniacute i heliakickeacute zjevy na planetaacutech Viacutec prozatiacutem nelze prokaacutezat Z knihovnickyacutech pokladů Mayů zachovaly se totiž jen tři Kodexy Parisiensis na př objeven r 1860 v kOŠiacuteku se staryacutem papiacuterem zapomenut a zapraacutešen v koutě naacuterodniacute knihovny pařižskeacute

Astronomie neniacute možnaacute bez kalendaacuteře jenž dovoluje přesně na den určiti na př interval dvou zatměniacute Slunce neb dvou heliakickyacutech vyacutechodů Venuše Kalendaacuteř Mayů je podivuhodneacute uměleckeacute diacutelo Diacuteky desiacutetiletyacutem praciacutem amerikanistů znaacuteme jej podrobně znaacuteme i samoshyznaky kalendaacuteřovyacutech pojmů Mysliacutem že kalendaacuteř je diacutelem indiaacutenshyskeacuteho Leonarda da Vinci jenž mu vtiskl sveacute požadavky esthetickeacute bez zlomků a interkalace Rok - zvanyacute haaJb - čiacutetaacute 365 dnů jako kdysi v Egyptě Tyacuteden měli dvojiacute Dvacetidenniacute jehož dny označujiacute slovy a třinaacutectidenniacute jehož dny čiacuteslovali jako u naacutes čtvrtek paacutetek Tiacutem se čas periodisuje dvaceti a třinaacutectidenniacute vlnou Interferenciacute jich vznikaacute vlna 260 dnů dlouhaacute zvanaacute tzolkjn Haab s tzolkinem vytvoshyřujiacute vlnu 18980 dnů dlouhou což jest asi 52 let

MayOveacute užiacutevali dvacetinneacute soustavy Vynalezli mulu a členěniacute čiacutesel dle mocnin dvaceti My řadiacuteme čiacuteslice vedle sebe Mayoveacute do sloupce nad sebou Cifry sklaacutedali z bodů jež platiacute po jednotce a čaacuterek jež znamenajiacute 5 Na př 8 8e složiacute z vodorovneacute čaacuterky a třiacute bodů nad niacute Tak se u nich prostupuje primitivnost s překvapujiacuteciacutemi vymoženostshymi Nulu vynalezli O 1000 let dřiacuteve než Indoveacute U naacutes teprve na popud

77

~====--------------------------------------~----~-_--shy

Heschelův vzniklo očiacuteslovaacuteniacute t zv juliaacutenskyacutem dnem Mayoveacute znali obdobnyacute mayskyacute den již r 353 př Kr

Hlavniacutem probleacutemem studiiacute o Mayiacutech jest korrelace jejich kalenshydaacuteře s našiacutem Mysleme si jej danyacute juliaacutenskyacutem dnem Pak třeba pro každyacute mayskyacute den znaacuteti juliaacutenskyacute ekvivalent Obecně jest mayskyacute den + 584 285 = juliaacutenskeacutemu dnu

Nulovyacute den Mayů maacute tzolkinoveacute označeniacute 4 Ahau a haaboveacute 8 Cumhu Z toho a z korrelačniacute konstanty 584285 lze vypočiacutetati pro každyacute juliaacutenskyacute den označeniacute v tzolkinu i haabu Ostatně historishykoveacute sami dali naacutem pomůcky jimiž přiacutemo pro každyacute den lze s neshyjistotou asi -t- 2 určiti urnistěniacute v haabu i tzolkinu Těžšiacute je stanoveniacute korrelačniacute konstanty Pomůcky k jejiacutemu určeniacute jsou ovšem z doby španělskeacute kdy mayskyacute kalendaacuteř byl v uacutepadku ba zaacuteniku Proto bylo navrženo viacutece č~sel jako na př 489384 jehož jsem se dřiacuteve držel Vyacuteběr mezi navrženyacutemi konstantami čekaacuteme od hvězdaacuteřstviacute Nebe maacuteme společneacute s Indiaacuteny My i oni dělali astronomii v domaacuteciacutem kashylendaacuteři Zjevy nebeskeacute tvořiacute most od mayskeacuteho kalendaacuteře k našemu Tomuto vztahu musiacute korrelačniacute konstanta vyhovovat

Vrcholnyacutem vyacutekonem mayskeacute astronomie jest předpoviacutedaacuteniacute slushynečniacutech zatměniacute Rozpoznali periodicitu zjevu což se arci musilo staacuteti pomociacute datovanyacutech pozorovaacuteniacute Lze tedy čekati že pobliacuteže jejich tabulky zatměniacute nalezneme i zaacuteznam o pozorovaacuteniacutech Tu však nashyraacutežiacuteme na zvlaacuteštniacute potiacutež Mayskeacute samoznaky nezachycujiacute ani zvushykovyacute obraz slova ani ideovyacute obsah pojmu Jen naznačujiacute asi jako uniforma svyacutemi knofliacutečky pryacutemky hvězdami a lemovaacuteniacutem Intershypretace bez uacutestniacuteho komentaacuteře neniacute vůbec možnaacute Ten ale -- pro zelotism Španělů -- jest nenaacutevratně ztracen Proto teprve r 1943 učenaacute Američanka M W Makemson rozpoznala ve třech ob 15 dnů od sebe vzdaacutelenyacutech datech před tabulkou zatměniacute tři okultace Středniacute jest zatměniacutem Luny obě krajniacute jsou čaacutestečnaacute zatměniacute Slunce

Mayskaacute tabulka zatměniacute jest zjednodušenaacute naacutehražka Schramovy tabulky lunaacuterniacutech faacutesiacute 8 daty o zatměniacutech Proto lze naacutevrh p Makemshysonoveacute na niacute zkoumat Přičteme k mayskeacutemu dnu 1412 848d začaacutetečshyniacuteho zatměniacute e korrelačniacute konstantu 584 285 a dostaneme juliaacutenskyacute den 1997 133d jenž e přiacuteslušiacute Jeli zvolenaacute konstanta na den přesnaacute musiacute na den 1997 133d padnouti čaacutestečneacute zatměniacute Slunce po němž naacutesleduje totaacutelniacute zatměniacute Luny a ještě druheacute čaacutestečneacute slunečniacute To se na Schramově tabulce potvrzuje Propočiacutetal jsem některeacute podrobshynosti Prvniacute zatměniacute bylo r 755 dne 8 listopadu v 11h mayskeacuteho času Slunce doraziacute do sestupneacuteho uzlu Luny po 1811 dnech Pro uacutezemiacute Mayů bliacutezkeacute rovniacuteku bylo e neviditelneacute Teacutež naacutesledujiacuteciacute totaacutelniacute zatměniacute Luny nemohli pozorovat Padlo kol 13h mayskeacuteho času Takeacute třetiacute zatměniacute zase čaacutestečně slunečniacute jim ušlo -- Zatměniacute veshysměs jsou počiacutetaacutena na zaacutekladě pozorovaacuteniacute staršiacutech

78

Prvniacute zatměniacute padlo na tzolkinovyacute den 12 Lamat jiacutemž tabulka zatměniacute začiacutenaacute Z toho ale neplyne že tabulka začiacutenaacute zatměniacutem eacute

Naopak Najisto tomu tak neniacute Zatměniacute eacute bylo 18 dnů před průchoshydem Slunce uzlemkdežto tabulka začiacutenaacute zatměniacutem kdy staacutelo bliacutezko uzlu Tu stiacuten Luny taacutehl ze široka přes zeměkouli Mayoveacute postavili toto zatměniacute na začaacutetek tabulky Patrně je pozorovali Pořiacutedil jsem si dle naacutevrhu R W Willsona prvniacuteho astronoma jenž se astronomiiacute Mayů zabyacuteval (+ 1923) - přehled zatměniacute u Mayů viditelnyacutech Hledal jsem v nich zatměniacute pozdějšiacute než eacute jež padlo takeacute na den 12 Lamat V intervalu od r 755 do 1555 nalezl jsem pouze tři takovaacute zatměniacute Prvniacute E mělo juliaacutenskyacute den 2102 173d a velikost 08 druheacute mělo 2114 133d s velikostiacute 04 a třetiacute 2126 093d velikost 07 Zatměniacute jsou od sebe stejně o 11960d vzdaacutelenaacute což jest praacutevě perioda zashytrllěniacute Mayů rovnaacute 46 tzolkinům Zkusme zda vyacutechodisko tabulky nebylo v zatměniacute E jež bylo největšiacute Padlo v den 9 VI 1043 -Zkouška R 1939 uveřejnil jsem že tabulka Mayů klade zatměniacute ob 6 6 5 1 5 atd lunaciacute po prvniacutem zatměniacute E v den 12 Lamat Zatměniacute to vyhledaacuteme u Schrama Je centraacutelniacute jako obě dalšiacute ob 6 lunaciacute naacutesledujiacuteciacute Pak po 5 Iunaciacutech bylo parciaacutelniacute možneacute a o lunaci pozděii je parciaacutelniacute jisteacute centraacutelniacute možno atd Začaacutetek tashybulky je tedy ve shodě s tabulkou Schramovou jejiacutemž zjednodušeniacutem jest mayskaacute tabulka Zatměniacute velikosti asi 08 padlo kol 16h mayshyskeacuteho času Průchod Slunce uzlem bylo 24 dne později

Staršiacute epocha eacute vyskYtuje se v uacutevodu tabulky ještě jednou a to hned v prveacutem sloupci Nad i pod niacutem stojiacute 12 Lamat Sloupec obsashyhuje dva mayskeacute dny patrně oba s tzolkinovyacutem označeniacutem 12 Lamat V černeacutem datu rozpoznala Mrs Makemson druhyacute zaacutepis staršiacute eposhychy eacute Červeneacute datum 101968 daacutevaacute ale 10 Lamat Porucha je z čaacutesti od toho že červeneacute čiacuteslo bylo zkraacuteceno o začaacutetek Ten pro eacute jest obvyklou hodnotou 9 Než čislo 9101968 je menšiacute než eacute = 9164108 Zkusme proto 10101968 Když černeacute čiacuteslo daacutevaacute staršiacute epochu eacute

čekaacuteme že červeneacute je novou epochou E Přepočiacutetejme E na mayskyacute den a qostaneme 10101668 - Hle čtyři z pěti mayskyacutech miacutest shodujiacute se s našiacutem doplněniacutem červeneacuteho data Jen na prostředniacutem miacutestě stojiacute 16 miacutesto 19 V tom vidiacutem omyl piacutesaře Dresdensis opsaacuten asi kol 1200 ze staršiacuteho rukopisu laikem maacutelo svědomityacutem Rozdiacutel epoch E - eacute neniacute celistvyacutem naacutesobkem periody 11 960d bull Koherence vln zatměniacute porušena posuvem o 10 tzolkinů Proto bylo zavedeniacute noveacute epochy E nutnostiacute

Mrs Makemson měla dalšiacute uacutespěchy s rovnodennostmi a slunoshyvraty Saacutem maacutem něco maacutelo o tabulkaacutech Venuše a Marta - O tom snad jindy

79

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

Uacutevod

Nejdřiacuteve se vraciacuteme k našemu člaacutenku z mmuleacuteho roku kde jsme zkraacuteceně uvedli naše pokusy při vyrobeniacute astronomickyacutech žebrovashynyacutech zrcadel Již tři roky pracujeme ve vyacutezkumu a snažiacuteme se abyshychom zhotovili zrcadlo ktereacute by svyacutem průměrem vyhovovalo požashydavkům moderniacute astronomie Naši zpraacutevu o noveacute konstrukci astroshynomickyacutech zrcadel doplňuje J Širokyacute kteryacute ve Světu techniky piacuteše o originaacutelniacutem Způsobu kteryacutem byla tato zrcadla zhotovena

Mimo to pracujeme ještě staacutele na podrobneacute zpraacutevě kterou chcen1e uveřejniti spolu se zkušenostmi ktereacute jsme ziacuteskali při stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor K tomu musiacuteme poznamenati že nemaacuteme s ohledem na naše denniacute zaměstnaacuteniacute dostatek času abychom vše provedli tak rychle jak bychom si přaacuteli

Minuleacuteho roku teacutež došlo ke značneacutemu pokroku ve stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor V listopadu byla dohotovena dosud u naacutes nejshyvětšiacute astrokomora o otvoru 340 mm zrcadle 440 mm a světelnosti 1 27 Optika astrokomory - žebrovaneacute zrcadlo s meniskem - byla zhotovena z tuzemskeacuteho skla Tuto svyacutemi rozměry mohutnou astroshykomoNl bylo nutno vyzkoušeti Ke zkoušce bylo možno voliti jedině montaacutež u naacutes v republice největšiacuteho dalekohledu kteryacute je na Skalshynateacutem Plese S největšiacute ochotou naacutem bylo dovoleno ředitelem docentem Dr Gushy

them a jeho spolupracovniacuteky astrokomofil na dalekohled namonshytovati

Fotografovati touto astrokomorou začal na konci minuleacuteho roku naacuteš populaacuterniacute kometaacuteř Ant M r k o s Nemůžeme nevzpomenouti jeho skvěleacuteho vyacutekonu v minuleacutem roce

kdy ze světoveacute produkce pěti nalezenyacutech komet nalezl saacutem dvě K dokončeniacute zkoušek braacuteniacute jednak nepřiacutezniveacute počasiacute a pak časoveacute

omezeniacute Ant M r k o s e kteryacute zkoušky provaacutediacute v době sveacuteho osobshyniacuteho volna

Dosaženeacute vyacutesledky uveřejniacute Ant Mr k o s spolu se zkušenostmi ziacuteskanyacutemi tiacutemto přiacutestrojem Budou velkyacutem přiacutespěvkem pro naši astronomickou fotografii kteraacute jest v tomto oboru značně pozadu což jest zaviněno nedostatkem potřebnyacutech přiacutestrojů

V zaacutesadě jest uacutečelem našeho dnešniacuteho člaacutenku ukaacutezati na nedoshystatky ktereacute majiacute plneacute zrcadloveacute kotouče vlivem vlastniacute vaacutehy

Tyto nedostatky jež jsou patrny již u 60 cm plneacuteho zrcadla popsal H U S a n d i g v Astronomische Nachrichten

80

Bude jistě zajiacutemaveacute jak se budou v tomto směru chovati naše žebrovanaacute zrcadla

U velkyacutech parabolickyacutech zrcadel je jak znaacutemo velmi těžkeacute daacuteti zrcadlu při jeho upevněniacute takovou podložku aby jeho optickaacute plocha v každeacute poloze vlivem jeho vaacutehy zachovaacutevala stejnyacute tvar Takeacute silneacute rozdiacutely tepelneacute mohou veacutesti ke značneacute deformaci zrcadla Zatiacutem co však při změnaacutech teploty zrcadlo reaguje předevšiacutem uacuteměrně změnou ohniskoveacute daacutelky způsobuje vlastniacute vaacuteha zrcadla různyacute uacutečinek a tiacutem vznikleacute deformace teacutež změnu kvality obrazu za určityacutech okolnostiacute dokonce velmi značnou Při většiacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je přeshydevšiacutem naacutepadnyacute značnyacute astigmatismus i když zrcadlo při malyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je astigmatismu prosto Tento astigmatisshymus vznikaacute zřejmě nerovnoměrnyacutem uacutečinkem vaacutehy zrcadloveacuteho disku v průměru zrcadla ve svisleacute a vodorovneacute rovině Tyto zjevy jsou pozorovatelům na velkyacutech zrcadlech všeobecně znaacutemy dosud však v literatuře byl nalezen jenom na jednom miacutestě naacutevrh k odstraněniacute tohoto rušiveacuteho vlivu Paraskevopoulos vedouciacute filiaacutelky Harvardskeacute hvězdaacuterny v Již Africe popisuje jednu methodu běžneacuteho odstraněniacute astigmatismu 15 m zrcadla Korektury se při tOJIl dosahuje stavěshyciacutemi šrouby ktereacute jsou uloženy v podložce zrcadla a dovolujiacute změnu Uaku na tři hlavniacute miacutesta parabolickeacuteho zrcadla

Zaostřeniacute ktereacute se posuzuje pozorovaacuteniacutem skresleneacuteho obrazu při silneacutem zvětšeniacute musiacute většinou byacutet opakovaacuteno několikraacutet za noc Jisteacute technickeacute obtiacuteže přineslo ovlaacutedaacuteniacute stavěciacutech šroubů vyvedenyacutech k okulaacuteru Newtonskeacuteho ohniska ktereacute byly překonaacuteny zvlaacuteštniacutemi mechanickyacutemi převody

1 Zkouška 60 cm bamberskeacuteho zrcadla podle Hartlnanovy methody

Zjevy uvedeneacute v uacutevodu byly naacutepadneacute u ban1berskeacuteho zrcadla hned po jeho postaveniacute v r 1948 Zejmeacutena byl patrnyacute naacutepadnyacute astigmatismus kteryacute nebyl zjištěn při diacutelenskeacute zkoušce v r 1939 vyacuterobniacutem podnikem Zeiss v Jeně Vně i vnitřně ohniskoveacute prohnuteacute obrazy bodovyacutech světelnyacutech zdrojů se jevily eliptickeacute při čemž velkeacute osy elips po obou stranaacutech středniacute ohniskoveacute roviny staacutely na sobě kolmo Astigmatickeacute chyby obrazů jsou jak znaacutemo tiacutemto způsobem snadno zjistitelneacute Protože se zdaacutelo že jsou tu i maleacute vady zonaacutelniacute byly ještě na jaře 1948 provedeny sniacutemky s děrovanou clonou podle Hartmanna aby se dosaacutehlo pokud možno uacuteplneacuteho obrazu korekčniacuteho staVll zrcadloveacuteho dalekohledu

Zkouška optiky musela se proveacutest z různyacutech důvodů ve stavu namontovaacuteniacute v tubusu což se jevilo tak jako tak nutneacute z ohledu na hlavniacute uacutečel zkoušky Bohužel pro maleacute rozměry kopule nebylo Newshytonskeacute ohnLsko bez obtiacutežiacute a naacutekladnyacutech přestaveb přiacutestupno takže zkoušeniacute muselo byacutet učiněno v uspořaacutedaacuteniacute Cassegraina Od rozlišeniacute

81

uacutečasti obou optickyacutech ploch na vadaacutech lTIuselo byacuteti proto upušshytěno

Při zkoušce byla Hartmannoshyva děrovanaacute clona umiacutestěna těsshyně před hlavniacutem zrcadlem Clona měla v 6 zonaacutech s třiacutecentimetroshyvyacutem rozdiacutelem poloměrů po 4 děshyraacutech o průlTIěru 3 cm Sousedniacute zony byly vždy o 45deg navzaacutejem posunuty (Obr č 1) Za světelshynyacute zdroj sloužil otvor ve střešshyniacutem okně jednoho domu na naacuteshyvršiacute vzdaacuteleneacutem asi 600 m Tento otvor byl prakticky bodovyacute

Obr Č 1 Astigmatismus Bambergshy Při ekvivalentniacute ohniskoveacute daacutelce skeacuteho 60 cm zrcadla v ohnisku casseshy zrcadla 10 800 mm byly proveshygraina při pozorovaacuteniacute hvězdy přibližshy

deny oba Hartmannovy sniacutemkyně v 85deg zenitovyacutech vzdaacutelenostech Rozdiacutely v ohnisktt jsou uvedeny v se- s ohniskovyacutem rozdiacutelem 200 mm

tinaacutech milimetru při čemž obrazovaacute rovina pro světelnyacute bod ležela přibližně

uprostřed mezi oběma sniacutemkovyacutemi rovinami Protože optika v soushyhlase s původnIacuten1 použitiacutem pro pozemniacute praacutece byla seřiacutezena až na vzdaacuteshylenost 500 m (posouvaacuteniacutem pomocneacuteho zrcadla) nepřinaacutešelo toto zaměřeniacute žaacutednyacutech obtiacutežiacute Ovšem použitiacute tak relativně bliacutezkeacuteho světelshyneacuteho zdroje neniacute bez kolimaacutetoru ideaacutelniacute protože vady obrazu při tashykoveacute vzdaacutelenosti jsou celkem rozdiacutelneacute od vad vyskytujiacuteciacutech se při zaostřeniacute na nekonečno Při pozdějšiacutech sniacutemciacutech byly proto jako svěshytelnyacute zdroj použity jasneacute staacutelice PřitOlTI však se kladou velkeacute požashydavky na rovnoměrnost vodiacuteciacutech pohybů ktereacute naacutehonoveacute zařiacutezeniacute splnilo teprve po přestavbě Při obou světelnyacutech zdrojiacutech t j při uměshyleacutem bodu (i staacutelici) působilo mimo to rušivě chvěniacute vzduchu S umělyacutem bodem se dalo pracovati jen při zataženeacute obloze ovšeril takeacute jen v tom přiacutepadě se daly zachytit absolutně nejlepšiacute obrazy Při hvězdaacutech jsou takoveacute klidneacute obrazy nanejvyacuteš vzaacutecneacute

Přeměřeniacute sniacutemků přineslo tento vyacutesledek Zonaacutelniacute vady se ukaacutezaly jako relativně maleacute zejmeacutena pro středni

a vnějšiacute zony Pouze nejvnitřnějšiacute zona (13 cm poloměr) ukazuje znashytelně kladnou (positivniacute) odchylku sečneacute vzdaacutelenosti (ve smyslu proshydlouženiacute ohniskoveacute daacutelky) kteraacute však zůstaacutevaacute pod 1 mm Odchylky ostatniacutech zon přesahovaly ztěžiacute měřitelnost Tento zrcadlovyacute systeacutem musiacuteme tedy označit za velmi zdařilyacute Technickaacute konstanta podle Lehmana vyplyacutevaacute ze zonaacutel vad T = 0125 a tato hodnota velmi souhlasiacute s uacutedaji ktereacute sdělila firma Zeiss dopisem pro 60cm zrcadlo

Naproti tomu se objevil - jak se čekalo - znatelnyacute astigmatisshy

82

mus sečneacute vzdaacutelenosti svazku paprsků ležiacuteciacutech ve svisleacute rOVlne se lišily od vzdaacutelenostiacute paprsků prochaacutezejiacuteciacutech vodorovnyacutem průměrem o hodnoty ktereacute dosahovaly teacuteměř 3 mm (Obr 1) Diference se objevuje ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu vertikaacutelniacute průměr daacutevaacute kratšiacute ohniskovou daacutelku zřejmě protože v jeho rovině poloměr zakřiveniacute byl zkraacutecen působeniacutem vaacutehy zrcadla kteraacute způsobila prohnutiacute zrcadla Přitom se předpoklaacutedaacute že astigm~Usmus poehaacuteziacute od hlavshyniacuteho zrcadla Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy byl tento předpoklad potvrzen Otaacutečeniacute pomocneacuteho zrcadla bylo bez vlivu na astigmatismus soustavy jak ukaacutezalo pozorovaacuteniacute okulaacuterem

Nyniacute byl učiněn pokus kompensovati astigmatismus hlavniacuteho zrcadla deformaciacute pomocneacuteho zrcadla K tomuto uacutečelu muselo poshymocneacute zrcadlo dostat astigmatismus stejneacute hodnoty ale v uacutehlu otoshyčeniacute kolem optickeacute osy o 90deg Technickeacute provedeniacute tohoto požadavku bylo možno uskutečniti pomociacute dvou malyacutech šroubků průměru 15 mm (jejichž matkoveacute zaacutevity byly vyřiacuteznuty v objiacutemce zrcadla) ktereacute tlačily na maleacute desky přilehleacute na okraji zrcadla Oba tlakoveacute šroubky byly na okrajiacutech nejprve libovolně zvoleneacuteho průměru poshymocneacuteho zrcadla Na okrajiacutech k němu kolmo stojiacuteciacuteho průměru byly pod zrcadlo podloženy destičky asi stejneacute velikosti a 02 mm siacutely takže zrcadlo leželo na těchto dvou destičkaacutech Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy a spolu přitahovaacuteniacutetn šroubků hledělo se za prveacute dosaacutehnouti toho aby bylo možno nastaviti tlakem astigmashytismus pomocneacuteho zrcadla kolmo k astigmatismu hlavniacuteho zrcadla Potom byl tlak podle hodnoty tak seřiacutezen ž~ skreslenyacute tvar obrazu světelneacuteho bodu vně i vnitřně ohniskově vypadal co nejviacutece kulatyacute Ukaacutezalo se že přes siacutelu pomocneacuteho zrcadla 30 mm již docela maleacute tlaky šroubků stačily aby se dosaacutehlo znatelneacute a pro kompensaci dostatečneacute deformace zrcadla Seřiacutezeniacute vyžadovalo velkeacuteho citu v konshyciacutech prstů dalo se však tiacutemto způsobem s trochou trpělivostiacute vždy dosaacutehnouti bezvadneacuteho obrazu Protože se však seřizovaacuteniacute muselo provaacutedět alespoň jednou za noc a při tom byl vždy nutnyacute pomocniacutek a protože daacutele seřizovaacuteniacute se mohlo provaacutedět jen v přibližně horizonshytaacutelniacute poloze neboť z uvedenyacutech důvodů pomocneacute zrcadlo v zenitoshyvyacutech krajiacutech neniacute přiacutestupneacute muselo byacuteti po tomto zaacutesadniacutem důkaze možnosti odstraněniacute astigmatismu deformaciacute pomocneacuteho zrcadla nashylezeno takoveacute technickeacute řešeniacute ktereacute dovoliacute pozorovateli provaacuteděti sBřizovaacuteniacute V jakeacutekoli vzdaacutelenosti od okulaacuteru a to i bez pomocniacute-ka

(Pokračovaacuteniacute~

Schmidtova komora BurreZova astroteleskopu jejiacute průřez a fotografie Jako ilustraci k člaacutenku J Klepešty o největšiacutech Maksutovovyacutech a Schmidtovyacutech astroshykomoraacutech přinaacutešiacuteme obraz a průřez zajiacutemaveacuteho Burrenovca astroteleskopu Hlavniacute zrcadlo je z pyrexoveacuteho skla o průměru 90 cm a 8 poloměrem zakřiveniacute 420 cm Korekčniacute deska maacute průměr 60 cm a tlouštku 8 mm Zvlaacutešť poučnyacute je diagram průřezu komory kde uprostřed je vi4ět kasetovaacute zařiacutezeniacute pro fotoshygrafickyacute film (Obr str 84-85 člaacutenek J Klepešty str 30)

83

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

pak schůze psal člaacutenky vyacutezvy organisačniacute pokyny rozbory referaacutety a sveacute ohniveacute revolučniacute verše Verše plneacute vzdoru proti stareacute rakouskeacute monarchii proti jejiacutemu stupidniacutemu militarismu a byrokratismu Psal je daacutele i když musil navleacuteknout uniformu ciacutesařskeacuteho vojaacuteka za těžshykyacutech let prvniacute světoveacute vaacutelky Na všech frontaacutech neustaacuteval ve sveacute praacuteci revolučniacuteho agitaacutetora

Když se po převratu 1918 rozhodovalo o tom půjdeme-li cestou Lenina a Stalina k socialismu nebo cestou T G Masaryka ke kapitashylismu soudruh A Zaacutepotockyacute se postavil v čelo boje za republiku socialistickou cestou Lenina a Stalina Tehdy při zrozeniacute Komunisshytickeacute strany Československa mělo kladenskeacute dělnictvo pod vedeniacutem soudruha A Zaacutepotockeacuteho rozhodujiacuteciacute uacutelohu Vydalo dne 23 uacutenora 1920 sveacute historickeacute provolaacuteniacute ke všemu pracujiacuteciacutemu lidu v Českoshyslovensku a svyacutem přiacutekladem strhlo všechno dělnictvo k slavneacute přiacutesaze o 1 maacuteji 1920 Tu bylo po prveacute před celyacutem světem jasně a určitě vyjaacutedřeno stanovisko čs lidu k Velkeacute řiacutejnoveacute revoluci k Sovětskeacute republice rad a ke Komunistickeacute internacionaacutele Antoniacuten Zaacutepotockyacute byl pak zvolen do delegace na prvniacute sjezd Kominterny v Moskvě kde se setkal s Leninem a kde byl utvrzen ve sveacutem naacutezoru na jedinou možnost -cesty kterou nastoupil -

Pak jsme chodili poslou-cha t jeho str4ujiacuteciacute referaacutety o sovětskeacute zemi o Leninovi a jeho učenIacute Byly strhujiacuteciacute svou suchou přesvědčushyjiacuteciacute pravdivostiacute o těžkeacutem zaacutepase ruskeacuteho proletariaacutetu s bandami běloshygvardějců zraacutedců a interventů Spolu se soudruhem Šmeralem soushystřeďoval sociaacutelně demokratickou levici k bojům ktereacute vyvrcholily krvavyacutem 9 prosincem 1920 a historickou slavnou staacutevkou Kladeňaacuteků V prosluleacutem procesu Kladens_kyacutech byl pak Antoniacuten Zaacutepotockyacute odsoushyzen na několik let do vězenIacute Zalobu staacutetniacuteho naacutevladniacuteho potřel těžkou obžalobou československeacute buržoasie a režimu T G Masaryka ktereacute usvědčil ze zrady československeacute naacuterodniacute revoluce již vedl lid a dobyl jiacute sveacute svobody kteraacute mu však byla buržoasiiacute krvavyacutem způsobem odňata

Naacutesledujiacute pak leacuteta rozhořčenyacutech zaacutepasů o holeacute životy dělniacuteků a jeshyjich rodin ohroženyacutech nezaměstnanostiacute a chronickou biacutedou hladem souchotinami Soudruh Antoniacuten Zaacutepotockyacute je znovu zatyacutekaacuten odshysouzen unikaacute však do illegality až do roku 1925 kdy se stal poslanshycem

Tu se setkaacutevaacute se soudruhem Klementem Gottwaldem mladyacutem a neuacuteprosnyacutem mstitelem zrazeneacuteho českeacuteho a slovenskeacuteho lidu Po uacutespěšneacutem boji soudruha Gottwalda s likvidaacutetory v němž mu byl soudruh Zaacutepotockyacute věrnyacutem spolubojovniacutekem byl zvolen generaacutelniacutem tajemniacutekem Uacutestředny průmyslovyacutech svazů V teacuteto funkci se snažil uskutečnit staryacute sen dělnictva z I světoveacute vaacutelky o sjednoceniacute odborů a staacutel v čele všech velikyacutech staacutevek ktereacute řiacutedil Nezapomenutelnaacute je staacutevka z roku 1931 v Karlově Huti az roku 1932 na českeacutem severu Soudruh Zaacutepotockyacute formoval každou staacutevkou dělnictvo v jednotnou

74

armaacutedu ze ktereacute naacutem v rozhodnyacutech dnech uacutenorovyacutech 1948 vyšly naše slavneacute dělnickeacute milice Zabraacutenily aby se opakovala staraacute hra buržoasie a zraacutedců lidu z roku 1918 kteraacute vedla k Mnichovu

V dobaacutech okupace zorganisoval soudruh Zaacutepotockyacute přechod KSČ do illegality a na přiacutekaz strany měl jet do Moskvy ještě se třemi soudruhy Byli zrazeni zatčeni a soudruh Zaacutepotockyacute byl pak 6 let vlaacutečen věznicemi a koncentraacuteky kde všude zanechaacuteval stopy sveacute neshyoblomneacute odvahy a důvěry v osvobozeniacute Sovětskou armaacutedou Všichni vězňoveacute kteřiacute ho poznali vzpomiacutenajiacute na něho s velikou uacutectou a laacutesshykou Všem byl posilou a učitelem socialistickeacute humanity solidarity proti nepřiacuteteli a vzaacutejemneacute kolektivniacute pomoci v nebezpečiacute Svou vlastniacute životniacute siacutelu si udržoval dělnickou zručnostiacute a ummiddotěleckyacutem nadaacuteniacutem Dobyacuteval pařezy dělal řezbaacuteře dlaždiče sochaře krejčiacuteho a veršoval Spolu se soudruhy vytvořil illegaacutelniacute organisaci kteraacute byla jaacutedrem mezinaacuterodniacuteho illegaacutelniacuteho hnutiacute vězňů V Sachsenhausenu učil zaacuteklashydům marx-leninismu studenty vězněneacute pro uacutečast na pohřbu J Opletala

Den před přjchodem Rudeacute armaacutedy je Antoniacuten Zaacutepotockyacute spolu s 5000 vězni určen do transportu smrti Bez jiacutedla pěšky šli 50 km a esesaacuteci si naposledy hleděli zařaacutedit Odstřelovali klesajiacuteciacute vězně Pak prchli když se Rudaacute armaacuteda bliacutežila dne 2 května 1945 a vězně osvo bodila Soudruh Antoniacuten Zaacutepotockyacute byl zvolen vězni za vedouciacuteho českeacuteho vyacuteboru a odjiacutežděl do Prahy zařiacutedit odjezd spoluvězňů domů

To už se z Rawensbrlicku vraciacute i jeho věrnaacute spolubojovnice soushydružka Marie Zaacutepotockaacute Rodina se schaacuteziacute děti i vnuci ale jen nashykraacutetko Soudruh Zaacutepotockyacute nedbaacute že je nemocen vysiacutelen nedaacute mu to jak saacutem řekl ujiacutemaacute se předsednictviacute Uacutestředniacute rady odborů

Z teacute doby jsou znaacutemeacute jeho středečniacute projevy v rozhlasu vydaneacute pak pod naacutezvem Po staru se žiacutet nedaacute V nich se zabyacuteval probleacutemy ktereacute s sebou doba přinaacutešela a učil pracujiacuteciacute lid myslit konkretně hodně dopředu - a vlaacutednout Mluvil na nesčetnyacutech schůziacutech hlavně v zaacutevodech psal člaacutenky přijiacutemal delegace a stovky lidiacute kteřiacute si žaacutedali jeho rady a pomoci Dlouho do nocimiddot vyřizoval korespondenci a začal psaacutet sveacute studie ktereacute maacute dnes znaacutet nejen každyacute dělniacutek ale i vědec a umělec jestliže chce dObře rozumět době ve ktereacute žije

Trilogie jehO romaacuteriů - Vstanou noviacute bojovniacuteci Bouřlivyacute rok 1905 a Rudaacute zaacuteře nad Kladnem - stejně jako jeho odbornaacute literatura to JSOU učebnice socialismu Majiacute je znaacutet i naši astronomoveacute Neboť astronomie jako každaacute přiacuterodniacute věda je součaacutestiacute marx-leninskeacute nauky Teprve když přenesete sveacute vědomosti do sfeacutery marx-leninismu ukaacuteže se vaacutem jejich pravaacute a velikaacute cena a smysl pro celyacute naacuteš pracujiacuteciacute naacuterod pro prohloubeniacute a upevněniacute jeho moderniacuteho vědeckeacuteho mashyterialistickeacuteho naacutezoru světoveacuteho President Antoniacuten Zaacutepotockyacute to řekl stručně a jadrně obnoveniacute noveacute společnosti i republiky zaacutevisiacute na našiacute spOlečneacute praacuteci Na jednOtneacute praacuteci dělniacuteku a duševniacutech prashycovniacuteků Nemůžeme existovati jedni bez druhyacutech To je potřebiacute si uvědomit a podle toho jednat a pracovat

75

CO NOVEacuteHO v astronom i i a vědaacutech přiacutebuznyacutech

Novaacute československaacute kometa Před uzaacutevěrkou listu jsme obdrfoeli zpraacutevu že naacuteš člen astronom J M r k o s objevil novou kometu v souhvězdiacute Pegasa Kometa maacute tyto souřadnice

1953 se a 1953 o 1953 Mag

Duben 12 1 h 55 m 21 hll m 2 16deg 14 9

Je to mlhavyacute obj~kt s jaacutedrem uacutedaje o chvostu schaacuteziacute

Zaacutevislost deacutelek period deUa-cefeid od jejich vzdaacutelenosti od galakshytickeacuteho středu zjistil polskyacute hvězdaacuteř J Mergentaler Zkoumal přes 330 cefeid s periodaini mezi 1-20 dny v galaktickyacutech šiacuteřkaacutech mezi + 10deg a-10deg jejichž vzdaacutelenost od Slunce a od galaktickeacuteho středu vypočiacutetal při čemž bral ohled na mezihvězdnou absorpci Podrobnyacute rozbor tohoto početneacuteho materiaacutelu dokaacutezal že vzdaacutelenějšiacute cefeidy majiacute kratšiacute periody a naopak

Nova DQ Herculis 1934) staacutele sledovanaacute na McDonaldově observashytoři je obklopena plynnyacutem obalem kteryacute se rychlostiacute 300 km sec rozpiacutenaacute Tato rychlost rozpiacutenaacuteniacute byla zjištěna již v roce 1942 pak 1947 a 1949 Jaacutedro však pozvolna zmenšovalo svou jasnost a dosaacutehlo nyniacute 146ffi teacuteměř jako před vyacutebuchem Maacute intensivniacute spojiteacute spektrum v ultrafialoveacute čaacutesti s naacuteznakem širokyacutech emisniacutech paacutesů podobně jako naleacutezaacuteme u Wolf-Rayet hvězd Teplota teacuteto zhasiacutenajiacuteciacute novy musiacute byacutet proto ještě značně vysokaacute

Doba trvaacuteniacute slwnečniacutech granuliacute nepřesahuje podle P ten Bruggenshycateho tři a půl minuty mimo fakule zatiacutem co ve fakuliacutech může doshysaacutehnout i hodinu Pozorovaacuteniacute tohoto druhu jsou však značně relashytivniacute neboť zkoumaacuteniacutem Lyotovyacutech kinematografickyacutech sniacutemků kteraacute vykonal C Marcris bylo zjištěno že granule v oblasti fakuliacute existujiacute asi dvanaacutect minut některeacute z nich se však objevily pouze na jednu neb dvě minuty Jejich průmeacuternaacute doba existence byla odhadnuta přishybližně na 6- 8 minut Granulaci můžeme při silnějšiacutem zvětšeniacute pozoshyrovat na povrchu Slunce jako ryacutežovou strukturu s jasnějšiacutemi a temshynějšiacutemi skvrnami Jasnějšiacute skvrnky jsou teplejšiacute hmoty plynů ktereacute když poněkud zchladnou jako temnějšiacute se nořiacute dolů do fotosfeacutery Tiacutem nastaacutevaacute neustaacutelyacute pohyb slunečniacuteho povrchu připomiacutenajiacuteciacute neshyustaacutele vařiacuteciacute a bublajiacuteciacute ryacutežovou kaši

Praktickeacute využitiacute slunečniacute energie v SSSR Vědečtiacute pracovniacuteci enershygetickeacuteho uacutestavu Akademie věd SSSR v čele M V Kirpičevem seshystrojili přiacutestroje k využitiacute slunečniacute energie pro budovatele hlavniacuteho turkmenskeacuteho průplavu Jsou to ohřiacutevače a vařiče vody slunečniacute parniacute kotle a stroj pro Tylličovaacuteniacute soli ze spodniacutech vod

76

ASTRO N O MI E Mayů vysokeacute kultury indiaacutenskeacute

Dr ARNOŠT DITTRICH

R 1739 meškal ve Viacutedni dvorniacute kaplan pOLskeacuteho kraacutele Augusta Silneacuteho jenž spravoval takeacute jeho draacutežďanskou knihovnu Tamniacute jakyacutesi soukromniacutek ukaacutezal mu knihu vypravenou jako leporello-alba našich dětiacute Byla malovaacutena v různyacutech barvaacutech Pro majitele to byla bezcennaacute kuriosita Daroval ji kaplanovi a ten ji zařadil do Augustovy knihovny Asi po stu letech všiml si jiacute lord Kingsborough Přijal kashymenotiskovou reprodukci draacutežďanskeacuteho kOdexu do sveacuteho diacutela o meshyxickyacutech starOžitnostech Tiacutem byl Dresdensis uznaacuten za indiaacutenskou pamaacutetku Zase uplynula desiacutetiletiacute než francouzskyacute učenec nadhodil že by to mohla byti pamaacutetka Mayů troska vysOkeacute kultury indiaacutenskeacute z Quatemaly a Yukatanu

Kodex Dresdensis zachoval naacutem začaacutetky indiaacutenskeacute astronomie Zachycuje VYacuteVOjOVOU fasi předbabylonskouo Překvapuje jak maacutelo matematiky užiacutevali jen sčiacutetaacuteniacute a odčiacutetaacuteniacute celtstvyacutech čisel Zdaacute se že k naacutesobeniacute - jako zkratce za sčiacutetaacuteniacute stejnyacutech sčiacutetanců - a zlomshykům ještě nedospěli A na teacuteto hladině určovali rovnodennosti a slushynovraty staacuteřiacute Luny a zatměniacute i heliakickeacute zjevy na planetaacutech Viacutec prozatiacutem nelze prokaacutezat Z knihovnickyacutech pokladů Mayů zachovaly se totiž jen tři Kodexy Parisiensis na př objeven r 1860 v kOŠiacuteku se staryacutem papiacuterem zapomenut a zapraacutešen v koutě naacuterodniacute knihovny pařižskeacute

Astronomie neniacute možnaacute bez kalendaacuteře jenž dovoluje přesně na den určiti na př interval dvou zatměniacute Slunce neb dvou heliakickyacutech vyacutechodů Venuše Kalendaacuteř Mayů je podivuhodneacute uměleckeacute diacutelo Diacuteky desiacutetiletyacutem praciacutem amerikanistů znaacuteme jej podrobně znaacuteme i samoshyznaky kalendaacuteřovyacutech pojmů Mysliacutem že kalendaacuteř je diacutelem indiaacutenshyskeacuteho Leonarda da Vinci jenž mu vtiskl sveacute požadavky esthetickeacute bez zlomků a interkalace Rok - zvanyacute haaJb - čiacutetaacute 365 dnů jako kdysi v Egyptě Tyacuteden měli dvojiacute Dvacetidenniacute jehož dny označujiacute slovy a třinaacutectidenniacute jehož dny čiacuteslovali jako u naacutes čtvrtek paacutetek Tiacutem se čas periodisuje dvaceti a třinaacutectidenniacute vlnou Interferenciacute jich vznikaacute vlna 260 dnů dlouhaacute zvanaacute tzolkjn Haab s tzolkinem vytvoshyřujiacute vlnu 18980 dnů dlouhou což jest asi 52 let

MayOveacute užiacutevali dvacetinneacute soustavy Vynalezli mulu a členěniacute čiacutesel dle mocnin dvaceti My řadiacuteme čiacuteslice vedle sebe Mayoveacute do sloupce nad sebou Cifry sklaacutedali z bodů jež platiacute po jednotce a čaacuterek jež znamenajiacute 5 Na př 8 8e složiacute z vodorovneacute čaacuterky a třiacute bodů nad niacute Tak se u nich prostupuje primitivnost s překvapujiacuteciacutemi vymoženostshymi Nulu vynalezli O 1000 let dřiacuteve než Indoveacute U naacutes teprve na popud

77

~====--------------------------------------~----~-_--shy

Heschelův vzniklo očiacuteslovaacuteniacute t zv juliaacutenskyacutem dnem Mayoveacute znali obdobnyacute mayskyacute den již r 353 př Kr

Hlavniacutem probleacutemem studiiacute o Mayiacutech jest korrelace jejich kalenshydaacuteře s našiacutem Mysleme si jej danyacute juliaacutenskyacutem dnem Pak třeba pro každyacute mayskyacute den znaacuteti juliaacutenskyacute ekvivalent Obecně jest mayskyacute den + 584 285 = juliaacutenskeacutemu dnu

Nulovyacute den Mayů maacute tzolkinoveacute označeniacute 4 Ahau a haaboveacute 8 Cumhu Z toho a z korrelačniacute konstanty 584285 lze vypočiacutetati pro každyacute juliaacutenskyacute den označeniacute v tzolkinu i haabu Ostatně historishykoveacute sami dali naacutem pomůcky jimiž přiacutemo pro každyacute den lze s neshyjistotou asi -t- 2 určiti urnistěniacute v haabu i tzolkinu Těžšiacute je stanoveniacute korrelačniacute konstanty Pomůcky k jejiacutemu určeniacute jsou ovšem z doby španělskeacute kdy mayskyacute kalendaacuteř byl v uacutepadku ba zaacuteniku Proto bylo navrženo viacutece č~sel jako na př 489384 jehož jsem se dřiacuteve držel Vyacuteběr mezi navrženyacutemi konstantami čekaacuteme od hvězdaacuteřstviacute Nebe maacuteme společneacute s Indiaacuteny My i oni dělali astronomii v domaacuteciacutem kashylendaacuteři Zjevy nebeskeacute tvořiacute most od mayskeacuteho kalendaacuteře k našemu Tomuto vztahu musiacute korrelačniacute konstanta vyhovovat

Vrcholnyacutem vyacutekonem mayskeacute astronomie jest předpoviacutedaacuteniacute slushynečniacutech zatměniacute Rozpoznali periodicitu zjevu což se arci musilo staacuteti pomociacute datovanyacutech pozorovaacuteniacute Lze tedy čekati že pobliacuteže jejich tabulky zatměniacute nalezneme i zaacuteznam o pozorovaacuteniacutech Tu však nashyraacutežiacuteme na zvlaacuteštniacute potiacutež Mayskeacute samoznaky nezachycujiacute ani zvushykovyacute obraz slova ani ideovyacute obsah pojmu Jen naznačujiacute asi jako uniforma svyacutemi knofliacutečky pryacutemky hvězdami a lemovaacuteniacutem Intershypretace bez uacutestniacuteho komentaacuteře neniacute vůbec možnaacute Ten ale -- pro zelotism Španělů -- jest nenaacutevratně ztracen Proto teprve r 1943 učenaacute Američanka M W Makemson rozpoznala ve třech ob 15 dnů od sebe vzdaacutelenyacutech datech před tabulkou zatměniacute tři okultace Středniacute jest zatměniacutem Luny obě krajniacute jsou čaacutestečnaacute zatměniacute Slunce

Mayskaacute tabulka zatměniacute jest zjednodušenaacute naacutehražka Schramovy tabulky lunaacuterniacutech faacutesiacute 8 daty o zatměniacutech Proto lze naacutevrh p Makemshysonoveacute na niacute zkoumat Přičteme k mayskeacutemu dnu 1412 848d začaacutetečshyniacuteho zatměniacute e korrelačniacute konstantu 584 285 a dostaneme juliaacutenskyacute den 1997 133d jenž e přiacuteslušiacute Jeli zvolenaacute konstanta na den přesnaacute musiacute na den 1997 133d padnouti čaacutestečneacute zatměniacute Slunce po němž naacutesleduje totaacutelniacute zatměniacute Luny a ještě druheacute čaacutestečneacute slunečniacute To se na Schramově tabulce potvrzuje Propočiacutetal jsem některeacute podrobshynosti Prvniacute zatměniacute bylo r 755 dne 8 listopadu v 11h mayskeacuteho času Slunce doraziacute do sestupneacuteho uzlu Luny po 1811 dnech Pro uacutezemiacute Mayů bliacutezkeacute rovniacuteku bylo e neviditelneacute Teacutež naacutesledujiacuteciacute totaacutelniacute zatměniacute Luny nemohli pozorovat Padlo kol 13h mayskeacuteho času Takeacute třetiacute zatměniacute zase čaacutestečně slunečniacute jim ušlo -- Zatměniacute veshysměs jsou počiacutetaacutena na zaacutekladě pozorovaacuteniacute staršiacutech

78

Prvniacute zatměniacute padlo na tzolkinovyacute den 12 Lamat jiacutemž tabulka zatměniacute začiacutenaacute Z toho ale neplyne že tabulka začiacutenaacute zatměniacutem eacute

Naopak Najisto tomu tak neniacute Zatměniacute eacute bylo 18 dnů před průchoshydem Slunce uzlemkdežto tabulka začiacutenaacute zatměniacutem kdy staacutelo bliacutezko uzlu Tu stiacuten Luny taacutehl ze široka přes zeměkouli Mayoveacute postavili toto zatměniacute na začaacutetek tabulky Patrně je pozorovali Pořiacutedil jsem si dle naacutevrhu R W Willsona prvniacuteho astronoma jenž se astronomiiacute Mayů zabyacuteval (+ 1923) - přehled zatměniacute u Mayů viditelnyacutech Hledal jsem v nich zatměniacute pozdějšiacute než eacute jež padlo takeacute na den 12 Lamat V intervalu od r 755 do 1555 nalezl jsem pouze tři takovaacute zatměniacute Prvniacute E mělo juliaacutenskyacute den 2102 173d a velikost 08 druheacute mělo 2114 133d s velikostiacute 04 a třetiacute 2126 093d velikost 07 Zatměniacute jsou od sebe stejně o 11960d vzdaacutelenaacute což jest praacutevě perioda zashytrllěniacute Mayů rovnaacute 46 tzolkinům Zkusme zda vyacutechodisko tabulky nebylo v zatměniacute E jež bylo největšiacute Padlo v den 9 VI 1043 -Zkouška R 1939 uveřejnil jsem že tabulka Mayů klade zatměniacute ob 6 6 5 1 5 atd lunaciacute po prvniacutem zatměniacute E v den 12 Lamat Zatměniacute to vyhledaacuteme u Schrama Je centraacutelniacute jako obě dalšiacute ob 6 lunaciacute naacutesledujiacuteciacute Pak po 5 Iunaciacutech bylo parciaacutelniacute možneacute a o lunaci pozděii je parciaacutelniacute jisteacute centraacutelniacute možno atd Začaacutetek tashybulky je tedy ve shodě s tabulkou Schramovou jejiacutemž zjednodušeniacutem jest mayskaacute tabulka Zatměniacute velikosti asi 08 padlo kol 16h mayshyskeacuteho času Průchod Slunce uzlem bylo 24 dne později

Staršiacute epocha eacute vyskYtuje se v uacutevodu tabulky ještě jednou a to hned v prveacutem sloupci Nad i pod niacutem stojiacute 12 Lamat Sloupec obsashyhuje dva mayskeacute dny patrně oba s tzolkinovyacutem označeniacutem 12 Lamat V černeacutem datu rozpoznala Mrs Makemson druhyacute zaacutepis staršiacute eposhychy eacute Červeneacute datum 101968 daacutevaacute ale 10 Lamat Porucha je z čaacutesti od toho že červeneacute čiacuteslo bylo zkraacuteceno o začaacutetek Ten pro eacute jest obvyklou hodnotou 9 Než čislo 9101968 je menšiacute než eacute = 9164108 Zkusme proto 10101968 Když černeacute čiacuteslo daacutevaacute staršiacute epochu eacute

čekaacuteme že červeneacute je novou epochou E Přepočiacutetejme E na mayskyacute den a qostaneme 10101668 - Hle čtyři z pěti mayskyacutech miacutest shodujiacute se s našiacutem doplněniacutem červeneacuteho data Jen na prostředniacutem miacutestě stojiacute 16 miacutesto 19 V tom vidiacutem omyl piacutesaře Dresdensis opsaacuten asi kol 1200 ze staršiacuteho rukopisu laikem maacutelo svědomityacutem Rozdiacutel epoch E - eacute neniacute celistvyacutem naacutesobkem periody 11 960d bull Koherence vln zatměniacute porušena posuvem o 10 tzolkinů Proto bylo zavedeniacute noveacute epochy E nutnostiacute

Mrs Makemson měla dalšiacute uacutespěchy s rovnodennostmi a slunoshyvraty Saacutem maacutem něco maacutelo o tabulkaacutech Venuše a Marta - O tom snad jindy

79

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

Uacutevod

Nejdřiacuteve se vraciacuteme k našemu člaacutenku z mmuleacuteho roku kde jsme zkraacuteceně uvedli naše pokusy při vyrobeniacute astronomickyacutech žebrovashynyacutech zrcadel Již tři roky pracujeme ve vyacutezkumu a snažiacuteme se abyshychom zhotovili zrcadlo ktereacute by svyacutem průměrem vyhovovalo požashydavkům moderniacute astronomie Naši zpraacutevu o noveacute konstrukci astroshynomickyacutech zrcadel doplňuje J Širokyacute kteryacute ve Světu techniky piacuteše o originaacutelniacutem Způsobu kteryacutem byla tato zrcadla zhotovena

Mimo to pracujeme ještě staacutele na podrobneacute zpraacutevě kterou chcen1e uveřejniti spolu se zkušenostmi ktereacute jsme ziacuteskali při stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor K tomu musiacuteme poznamenati že nemaacuteme s ohledem na naše denniacute zaměstnaacuteniacute dostatek času abychom vše provedli tak rychle jak bychom si přaacuteli

Minuleacuteho roku teacutež došlo ke značneacutemu pokroku ve stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor V listopadu byla dohotovena dosud u naacutes nejshyvětšiacute astrokomora o otvoru 340 mm zrcadle 440 mm a světelnosti 1 27 Optika astrokomory - žebrovaneacute zrcadlo s meniskem - byla zhotovena z tuzemskeacuteho skla Tuto svyacutemi rozměry mohutnou astroshykomoNl bylo nutno vyzkoušeti Ke zkoušce bylo možno voliti jedině montaacutež u naacutes v republice největšiacuteho dalekohledu kteryacute je na Skalshynateacutem Plese S největšiacute ochotou naacutem bylo dovoleno ředitelem docentem Dr Gushy

them a jeho spolupracovniacuteky astrokomofil na dalekohled namonshytovati

Fotografovati touto astrokomorou začal na konci minuleacuteho roku naacuteš populaacuterniacute kometaacuteř Ant M r k o s Nemůžeme nevzpomenouti jeho skvěleacuteho vyacutekonu v minuleacutem roce

kdy ze světoveacute produkce pěti nalezenyacutech komet nalezl saacutem dvě K dokončeniacute zkoušek braacuteniacute jednak nepřiacutezniveacute počasiacute a pak časoveacute

omezeniacute Ant M r k o s e kteryacute zkoušky provaacutediacute v době sveacuteho osobshyniacuteho volna

Dosaženeacute vyacutesledky uveřejniacute Ant Mr k o s spolu se zkušenostmi ziacuteskanyacutemi tiacutemto přiacutestrojem Budou velkyacutem přiacutespěvkem pro naši astronomickou fotografii kteraacute jest v tomto oboru značně pozadu což jest zaviněno nedostatkem potřebnyacutech přiacutestrojů

V zaacutesadě jest uacutečelem našeho dnešniacuteho člaacutenku ukaacutezati na nedoshystatky ktereacute majiacute plneacute zrcadloveacute kotouče vlivem vlastniacute vaacutehy

Tyto nedostatky jež jsou patrny již u 60 cm plneacuteho zrcadla popsal H U S a n d i g v Astronomische Nachrichten

80

Bude jistě zajiacutemaveacute jak se budou v tomto směru chovati naše žebrovanaacute zrcadla

U velkyacutech parabolickyacutech zrcadel je jak znaacutemo velmi těžkeacute daacuteti zrcadlu při jeho upevněniacute takovou podložku aby jeho optickaacute plocha v každeacute poloze vlivem jeho vaacutehy zachovaacutevala stejnyacute tvar Takeacute silneacute rozdiacutely tepelneacute mohou veacutesti ke značneacute deformaci zrcadla Zatiacutem co však při změnaacutech teploty zrcadlo reaguje předevšiacutem uacuteměrně změnou ohniskoveacute daacutelky způsobuje vlastniacute vaacuteha zrcadla různyacute uacutečinek a tiacutem vznikleacute deformace teacutež změnu kvality obrazu za určityacutech okolnostiacute dokonce velmi značnou Při většiacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je přeshydevšiacutem naacutepadnyacute značnyacute astigmatismus i když zrcadlo při malyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je astigmatismu prosto Tento astigmatisshymus vznikaacute zřejmě nerovnoměrnyacutem uacutečinkem vaacutehy zrcadloveacuteho disku v průměru zrcadla ve svisleacute a vodorovneacute rovině Tyto zjevy jsou pozorovatelům na velkyacutech zrcadlech všeobecně znaacutemy dosud však v literatuře byl nalezen jenom na jednom miacutestě naacutevrh k odstraněniacute tohoto rušiveacuteho vlivu Paraskevopoulos vedouciacute filiaacutelky Harvardskeacute hvězdaacuterny v Již Africe popisuje jednu methodu běžneacuteho odstraněniacute astigmatismu 15 m zrcadla Korektury se při tOJIl dosahuje stavěshyciacutemi šrouby ktereacute jsou uloženy v podložce zrcadla a dovolujiacute změnu Uaku na tři hlavniacute miacutesta parabolickeacuteho zrcadla

Zaostřeniacute ktereacute se posuzuje pozorovaacuteniacutem skresleneacuteho obrazu při silneacutem zvětšeniacute musiacute většinou byacutet opakovaacuteno několikraacutet za noc Jisteacute technickeacute obtiacuteže přineslo ovlaacutedaacuteniacute stavěciacutech šroubů vyvedenyacutech k okulaacuteru Newtonskeacuteho ohniska ktereacute byly překonaacuteny zvlaacuteštniacutemi mechanickyacutemi převody

1 Zkouška 60 cm bamberskeacuteho zrcadla podle Hartlnanovy methody

Zjevy uvedeneacute v uacutevodu byly naacutepadneacute u ban1berskeacuteho zrcadla hned po jeho postaveniacute v r 1948 Zejmeacutena byl patrnyacute naacutepadnyacute astigmatismus kteryacute nebyl zjištěn při diacutelenskeacute zkoušce v r 1939 vyacuterobniacutem podnikem Zeiss v Jeně Vně i vnitřně ohniskoveacute prohnuteacute obrazy bodovyacutech světelnyacutech zdrojů se jevily eliptickeacute při čemž velkeacute osy elips po obou stranaacutech středniacute ohniskoveacute roviny staacutely na sobě kolmo Astigmatickeacute chyby obrazů jsou jak znaacutemo tiacutemto způsobem snadno zjistitelneacute Protože se zdaacutelo že jsou tu i maleacute vady zonaacutelniacute byly ještě na jaře 1948 provedeny sniacutemky s děrovanou clonou podle Hartmanna aby se dosaacutehlo pokud možno uacuteplneacuteho obrazu korekčniacuteho staVll zrcadloveacuteho dalekohledu

Zkouška optiky musela se proveacutest z různyacutech důvodů ve stavu namontovaacuteniacute v tubusu což se jevilo tak jako tak nutneacute z ohledu na hlavniacute uacutečel zkoušky Bohužel pro maleacute rozměry kopule nebylo Newshytonskeacute ohnLsko bez obtiacutežiacute a naacutekladnyacutech přestaveb přiacutestupno takže zkoušeniacute muselo byacutet učiněno v uspořaacutedaacuteniacute Cassegraina Od rozlišeniacute

81

uacutečasti obou optickyacutech ploch na vadaacutech lTIuselo byacuteti proto upušshytěno

Při zkoušce byla Hartmannoshyva děrovanaacute clona umiacutestěna těsshyně před hlavniacutem zrcadlem Clona měla v 6 zonaacutech s třiacutecentimetroshyvyacutem rozdiacutelem poloměrů po 4 děshyraacutech o průlTIěru 3 cm Sousedniacute zony byly vždy o 45deg navzaacutejem posunuty (Obr č 1) Za světelshynyacute zdroj sloužil otvor ve střešshyniacutem okně jednoho domu na naacuteshyvršiacute vzdaacuteleneacutem asi 600 m Tento otvor byl prakticky bodovyacute

Obr Č 1 Astigmatismus Bambergshy Při ekvivalentniacute ohniskoveacute daacutelce skeacuteho 60 cm zrcadla v ohnisku casseshy zrcadla 10 800 mm byly proveshygraina při pozorovaacuteniacute hvězdy přibližshy

deny oba Hartmannovy sniacutemkyně v 85deg zenitovyacutech vzdaacutelenostech Rozdiacutely v ohnisktt jsou uvedeny v se- s ohniskovyacutem rozdiacutelem 200 mm

tinaacutech milimetru při čemž obrazovaacute rovina pro světelnyacute bod ležela přibližně

uprostřed mezi oběma sniacutemkovyacutemi rovinami Protože optika v soushyhlase s původnIacuten1 použitiacutem pro pozemniacute praacutece byla seřiacutezena až na vzdaacuteshylenost 500 m (posouvaacuteniacutem pomocneacuteho zrcadla) nepřinaacutešelo toto zaměřeniacute žaacutednyacutech obtiacutežiacute Ovšem použitiacute tak relativně bliacutezkeacuteho světelshyneacuteho zdroje neniacute bez kolimaacutetoru ideaacutelniacute protože vady obrazu při tashykoveacute vzdaacutelenosti jsou celkem rozdiacutelneacute od vad vyskytujiacuteciacutech se při zaostřeniacute na nekonečno Při pozdějšiacutech sniacutemciacutech byly proto jako svěshytelnyacute zdroj použity jasneacute staacutelice PřitOlTI však se kladou velkeacute požashydavky na rovnoměrnost vodiacuteciacutech pohybů ktereacute naacutehonoveacute zařiacutezeniacute splnilo teprve po přestavbě Při obou světelnyacutech zdrojiacutech t j při uměshyleacutem bodu (i staacutelici) působilo mimo to rušivě chvěniacute vzduchu S umělyacutem bodem se dalo pracovati jen při zataženeacute obloze ovšeril takeacute jen v tom přiacutepadě se daly zachytit absolutně nejlepšiacute obrazy Při hvězdaacutech jsou takoveacute klidneacute obrazy nanejvyacuteš vzaacutecneacute

Přeměřeniacute sniacutemků přineslo tento vyacutesledek Zonaacutelniacute vady se ukaacutezaly jako relativně maleacute zejmeacutena pro středni

a vnějšiacute zony Pouze nejvnitřnějšiacute zona (13 cm poloměr) ukazuje znashytelně kladnou (positivniacute) odchylku sečneacute vzdaacutelenosti (ve smyslu proshydlouženiacute ohniskoveacute daacutelky) kteraacute však zůstaacutevaacute pod 1 mm Odchylky ostatniacutech zon přesahovaly ztěžiacute měřitelnost Tento zrcadlovyacute systeacutem musiacuteme tedy označit za velmi zdařilyacute Technickaacute konstanta podle Lehmana vyplyacutevaacute ze zonaacutel vad T = 0125 a tato hodnota velmi souhlasiacute s uacutedaji ktereacute sdělila firma Zeiss dopisem pro 60cm zrcadlo

Naproti tomu se objevil - jak se čekalo - znatelnyacute astigmatisshy

82

mus sečneacute vzdaacutelenosti svazku paprsků ležiacuteciacutech ve svisleacute rOVlne se lišily od vzdaacutelenostiacute paprsků prochaacutezejiacuteciacutech vodorovnyacutem průměrem o hodnoty ktereacute dosahovaly teacuteměř 3 mm (Obr 1) Diference se objevuje ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu vertikaacutelniacute průměr daacutevaacute kratšiacute ohniskovou daacutelku zřejmě protože v jeho rovině poloměr zakřiveniacute byl zkraacutecen působeniacutem vaacutehy zrcadla kteraacute způsobila prohnutiacute zrcadla Přitom se předpoklaacutedaacute že astigm~Usmus poehaacuteziacute od hlavshyniacuteho zrcadla Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy byl tento předpoklad potvrzen Otaacutečeniacute pomocneacuteho zrcadla bylo bez vlivu na astigmatismus soustavy jak ukaacutezalo pozorovaacuteniacute okulaacuterem

Nyniacute byl učiněn pokus kompensovati astigmatismus hlavniacuteho zrcadla deformaciacute pomocneacuteho zrcadla K tomuto uacutečelu muselo poshymocneacute zrcadlo dostat astigmatismus stejneacute hodnoty ale v uacutehlu otoshyčeniacute kolem optickeacute osy o 90deg Technickeacute provedeniacute tohoto požadavku bylo možno uskutečniti pomociacute dvou malyacutech šroubků průměru 15 mm (jejichž matkoveacute zaacutevity byly vyřiacuteznuty v objiacutemce zrcadla) ktereacute tlačily na maleacute desky přilehleacute na okraji zrcadla Oba tlakoveacute šroubky byly na okrajiacutech nejprve libovolně zvoleneacuteho průměru poshymocneacuteho zrcadla Na okrajiacutech k němu kolmo stojiacuteciacuteho průměru byly pod zrcadlo podloženy destičky asi stejneacute velikosti a 02 mm siacutely takže zrcadlo leželo na těchto dvou destičkaacutech Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy a spolu přitahovaacuteniacutetn šroubků hledělo se za prveacute dosaacutehnouti toho aby bylo možno nastaviti tlakem astigmashytismus pomocneacuteho zrcadla kolmo k astigmatismu hlavniacuteho zrcadla Potom byl tlak podle hodnoty tak seřiacutezen ž~ skreslenyacute tvar obrazu světelneacuteho bodu vně i vnitřně ohniskově vypadal co nejviacutece kulatyacute Ukaacutezalo se že přes siacutelu pomocneacuteho zrcadla 30 mm již docela maleacute tlaky šroubků stačily aby se dosaacutehlo znatelneacute a pro kompensaci dostatečneacute deformace zrcadla Seřiacutezeniacute vyžadovalo velkeacuteho citu v konshyciacutech prstů dalo se však tiacutemto způsobem s trochou trpělivostiacute vždy dosaacutehnouti bezvadneacuteho obrazu Protože se však seřizovaacuteniacute muselo provaacutedět alespoň jednou za noc a při tom byl vždy nutnyacute pomocniacutek a protože daacutele seřizovaacuteniacute se mohlo provaacutedět jen v přibližně horizonshytaacutelniacute poloze neboť z uvedenyacutech důvodů pomocneacute zrcadlo v zenitoshyvyacutech krajiacutech neniacute přiacutestupneacute muselo byacuteti po tomto zaacutesadniacutem důkaze možnosti odstraněniacute astigmatismu deformaciacute pomocneacuteho zrcadla nashylezeno takoveacute technickeacute řešeniacute ktereacute dovoliacute pozorovateli provaacuteděti sBřizovaacuteniacute V jakeacutekoli vzdaacutelenosti od okulaacuteru a to i bez pomocniacute-ka

(Pokračovaacuteniacute~

Schmidtova komora BurreZova astroteleskopu jejiacute průřez a fotografie Jako ilustraci k člaacutenku J Klepešty o největšiacutech Maksutovovyacutech a Schmidtovyacutech astroshykomoraacutech přinaacutešiacuteme obraz a průřez zajiacutemaveacuteho Burrenovca astroteleskopu Hlavniacute zrcadlo je z pyrexoveacuteho skla o průměru 90 cm a 8 poloměrem zakřiveniacute 420 cm Korekčniacute deska maacute průměr 60 cm a tlouštku 8 mm Zvlaacutešť poučnyacute je diagram průřezu komory kde uprostřed je vi4ět kasetovaacute zařiacutezeniacute pro fotoshygrafickyacute film (Obr str 84-85 člaacutenek J Klepešty str 30)

83

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

armaacutedu ze ktereacute naacutem v rozhodnyacutech dnech uacutenorovyacutech 1948 vyšly naše slavneacute dělnickeacute milice Zabraacutenily aby se opakovala staraacute hra buržoasie a zraacutedců lidu z roku 1918 kteraacute vedla k Mnichovu

V dobaacutech okupace zorganisoval soudruh Zaacutepotockyacute přechod KSČ do illegality a na přiacutekaz strany měl jet do Moskvy ještě se třemi soudruhy Byli zrazeni zatčeni a soudruh Zaacutepotockyacute byl pak 6 let vlaacutečen věznicemi a koncentraacuteky kde všude zanechaacuteval stopy sveacute neshyoblomneacute odvahy a důvěry v osvobozeniacute Sovětskou armaacutedou Všichni vězňoveacute kteřiacute ho poznali vzpomiacutenajiacute na něho s velikou uacutectou a laacutesshykou Všem byl posilou a učitelem socialistickeacute humanity solidarity proti nepřiacuteteli a vzaacutejemneacute kolektivniacute pomoci v nebezpečiacute Svou vlastniacute životniacute siacutelu si udržoval dělnickou zručnostiacute a ummiddotěleckyacutem nadaacuteniacutem Dobyacuteval pařezy dělal řezbaacuteře dlaždiče sochaře krejčiacuteho a veršoval Spolu se soudruhy vytvořil illegaacutelniacute organisaci kteraacute byla jaacutedrem mezinaacuterodniacuteho illegaacutelniacuteho hnutiacute vězňů V Sachsenhausenu učil zaacuteklashydům marx-leninismu studenty vězněneacute pro uacutečast na pohřbu J Opletala

Den před přjchodem Rudeacute armaacutedy je Antoniacuten Zaacutepotockyacute spolu s 5000 vězni určen do transportu smrti Bez jiacutedla pěšky šli 50 km a esesaacuteci si naposledy hleděli zařaacutedit Odstřelovali klesajiacuteciacute vězně Pak prchli když se Rudaacute armaacuteda bliacutežila dne 2 května 1945 a vězně osvo bodila Soudruh Antoniacuten Zaacutepotockyacute byl zvolen vězni za vedouciacuteho českeacuteho vyacuteboru a odjiacutežděl do Prahy zařiacutedit odjezd spoluvězňů domů

To už se z Rawensbrlicku vraciacute i jeho věrnaacute spolubojovnice soushydružka Marie Zaacutepotockaacute Rodina se schaacuteziacute děti i vnuci ale jen nashykraacutetko Soudruh Zaacutepotockyacute nedbaacute že je nemocen vysiacutelen nedaacute mu to jak saacutem řekl ujiacutemaacute se předsednictviacute Uacutestředniacute rady odborů

Z teacute doby jsou znaacutemeacute jeho středečniacute projevy v rozhlasu vydaneacute pak pod naacutezvem Po staru se žiacutet nedaacute V nich se zabyacuteval probleacutemy ktereacute s sebou doba přinaacutešela a učil pracujiacuteciacute lid myslit konkretně hodně dopředu - a vlaacutednout Mluvil na nesčetnyacutech schůziacutech hlavně v zaacutevodech psal člaacutenky přijiacutemal delegace a stovky lidiacute kteřiacute si žaacutedali jeho rady a pomoci Dlouho do nocimiddot vyřizoval korespondenci a začal psaacutet sveacute studie ktereacute maacute dnes znaacutet nejen každyacute dělniacutek ale i vědec a umělec jestliže chce dObře rozumět době ve ktereacute žije

Trilogie jehO romaacuteriů - Vstanou noviacute bojovniacuteci Bouřlivyacute rok 1905 a Rudaacute zaacuteře nad Kladnem - stejně jako jeho odbornaacute literatura to JSOU učebnice socialismu Majiacute je znaacutet i naši astronomoveacute Neboť astronomie jako každaacute přiacuterodniacute věda je součaacutestiacute marx-leninskeacute nauky Teprve když přenesete sveacute vědomosti do sfeacutery marx-leninismu ukaacuteže se vaacutem jejich pravaacute a velikaacute cena a smysl pro celyacute naacuteš pracujiacuteciacute naacuterod pro prohloubeniacute a upevněniacute jeho moderniacuteho vědeckeacuteho mashyterialistickeacuteho naacutezoru světoveacuteho President Antoniacuten Zaacutepotockyacute to řekl stručně a jadrně obnoveniacute noveacute společnosti i republiky zaacutevisiacute na našiacute spOlečneacute praacuteci Na jednOtneacute praacuteci dělniacuteku a duševniacutech prashycovniacuteků Nemůžeme existovati jedni bez druhyacutech To je potřebiacute si uvědomit a podle toho jednat a pracovat

75

CO NOVEacuteHO v astronom i i a vědaacutech přiacutebuznyacutech

Novaacute československaacute kometa Před uzaacutevěrkou listu jsme obdrfoeli zpraacutevu že naacuteš člen astronom J M r k o s objevil novou kometu v souhvězdiacute Pegasa Kometa maacute tyto souřadnice

1953 se a 1953 o 1953 Mag

Duben 12 1 h 55 m 21 hll m 2 16deg 14 9

Je to mlhavyacute obj~kt s jaacutedrem uacutedaje o chvostu schaacuteziacute

Zaacutevislost deacutelek period deUa-cefeid od jejich vzdaacutelenosti od galakshytickeacuteho středu zjistil polskyacute hvězdaacuteř J Mergentaler Zkoumal přes 330 cefeid s periodaini mezi 1-20 dny v galaktickyacutech šiacuteřkaacutech mezi + 10deg a-10deg jejichž vzdaacutelenost od Slunce a od galaktickeacuteho středu vypočiacutetal při čemž bral ohled na mezihvězdnou absorpci Podrobnyacute rozbor tohoto početneacuteho materiaacutelu dokaacutezal že vzdaacutelenějšiacute cefeidy majiacute kratšiacute periody a naopak

Nova DQ Herculis 1934) staacutele sledovanaacute na McDonaldově observashytoři je obklopena plynnyacutem obalem kteryacute se rychlostiacute 300 km sec rozpiacutenaacute Tato rychlost rozpiacutenaacuteniacute byla zjištěna již v roce 1942 pak 1947 a 1949 Jaacutedro však pozvolna zmenšovalo svou jasnost a dosaacutehlo nyniacute 146ffi teacuteměř jako před vyacutebuchem Maacute intensivniacute spojiteacute spektrum v ultrafialoveacute čaacutesti s naacuteznakem širokyacutech emisniacutech paacutesů podobně jako naleacutezaacuteme u Wolf-Rayet hvězd Teplota teacuteto zhasiacutenajiacuteciacute novy musiacute byacutet proto ještě značně vysokaacute

Doba trvaacuteniacute slwnečniacutech granuliacute nepřesahuje podle P ten Bruggenshycateho tři a půl minuty mimo fakule zatiacutem co ve fakuliacutech může doshysaacutehnout i hodinu Pozorovaacuteniacute tohoto druhu jsou však značně relashytivniacute neboť zkoumaacuteniacutem Lyotovyacutech kinematografickyacutech sniacutemků kteraacute vykonal C Marcris bylo zjištěno že granule v oblasti fakuliacute existujiacute asi dvanaacutect minut některeacute z nich se však objevily pouze na jednu neb dvě minuty Jejich průmeacuternaacute doba existence byla odhadnuta přishybližně na 6- 8 minut Granulaci můžeme při silnějšiacutem zvětšeniacute pozoshyrovat na povrchu Slunce jako ryacutežovou strukturu s jasnějšiacutemi a temshynějšiacutemi skvrnami Jasnějšiacute skvrnky jsou teplejšiacute hmoty plynů ktereacute když poněkud zchladnou jako temnějšiacute se nořiacute dolů do fotosfeacutery Tiacutem nastaacutevaacute neustaacutelyacute pohyb slunečniacuteho povrchu připomiacutenajiacuteciacute neshyustaacutele vařiacuteciacute a bublajiacuteciacute ryacutežovou kaši

Praktickeacute využitiacute slunečniacute energie v SSSR Vědečtiacute pracovniacuteci enershygetickeacuteho uacutestavu Akademie věd SSSR v čele M V Kirpičevem seshystrojili přiacutestroje k využitiacute slunečniacute energie pro budovatele hlavniacuteho turkmenskeacuteho průplavu Jsou to ohřiacutevače a vařiče vody slunečniacute parniacute kotle a stroj pro Tylličovaacuteniacute soli ze spodniacutech vod

76

ASTRO N O MI E Mayů vysokeacute kultury indiaacutenskeacute

Dr ARNOŠT DITTRICH

R 1739 meškal ve Viacutedni dvorniacute kaplan pOLskeacuteho kraacutele Augusta Silneacuteho jenž spravoval takeacute jeho draacutežďanskou knihovnu Tamniacute jakyacutesi soukromniacutek ukaacutezal mu knihu vypravenou jako leporello-alba našich dětiacute Byla malovaacutena v různyacutech barvaacutech Pro majitele to byla bezcennaacute kuriosita Daroval ji kaplanovi a ten ji zařadil do Augustovy knihovny Asi po stu letech všiml si jiacute lord Kingsborough Přijal kashymenotiskovou reprodukci draacutežďanskeacuteho kOdexu do sveacuteho diacutela o meshyxickyacutech starOžitnostech Tiacutem byl Dresdensis uznaacuten za indiaacutenskou pamaacutetku Zase uplynula desiacutetiletiacute než francouzskyacute učenec nadhodil že by to mohla byti pamaacutetka Mayů troska vysOkeacute kultury indiaacutenskeacute z Quatemaly a Yukatanu

Kodex Dresdensis zachoval naacutem začaacutetky indiaacutenskeacute astronomie Zachycuje VYacuteVOjOVOU fasi předbabylonskouo Překvapuje jak maacutelo matematiky užiacutevali jen sčiacutetaacuteniacute a odčiacutetaacuteniacute celtstvyacutech čisel Zdaacute se že k naacutesobeniacute - jako zkratce za sčiacutetaacuteniacute stejnyacutech sčiacutetanců - a zlomshykům ještě nedospěli A na teacuteto hladině určovali rovnodennosti a slushynovraty staacuteřiacute Luny a zatměniacute i heliakickeacute zjevy na planetaacutech Viacutec prozatiacutem nelze prokaacutezat Z knihovnickyacutech pokladů Mayů zachovaly se totiž jen tři Kodexy Parisiensis na př objeven r 1860 v kOŠiacuteku se staryacutem papiacuterem zapomenut a zapraacutešen v koutě naacuterodniacute knihovny pařižskeacute

Astronomie neniacute možnaacute bez kalendaacuteře jenž dovoluje přesně na den určiti na př interval dvou zatměniacute Slunce neb dvou heliakickyacutech vyacutechodů Venuše Kalendaacuteř Mayů je podivuhodneacute uměleckeacute diacutelo Diacuteky desiacutetiletyacutem praciacutem amerikanistů znaacuteme jej podrobně znaacuteme i samoshyznaky kalendaacuteřovyacutech pojmů Mysliacutem že kalendaacuteř je diacutelem indiaacutenshyskeacuteho Leonarda da Vinci jenž mu vtiskl sveacute požadavky esthetickeacute bez zlomků a interkalace Rok - zvanyacute haaJb - čiacutetaacute 365 dnů jako kdysi v Egyptě Tyacuteden měli dvojiacute Dvacetidenniacute jehož dny označujiacute slovy a třinaacutectidenniacute jehož dny čiacuteslovali jako u naacutes čtvrtek paacutetek Tiacutem se čas periodisuje dvaceti a třinaacutectidenniacute vlnou Interferenciacute jich vznikaacute vlna 260 dnů dlouhaacute zvanaacute tzolkjn Haab s tzolkinem vytvoshyřujiacute vlnu 18980 dnů dlouhou což jest asi 52 let

MayOveacute užiacutevali dvacetinneacute soustavy Vynalezli mulu a členěniacute čiacutesel dle mocnin dvaceti My řadiacuteme čiacuteslice vedle sebe Mayoveacute do sloupce nad sebou Cifry sklaacutedali z bodů jež platiacute po jednotce a čaacuterek jež znamenajiacute 5 Na př 8 8e složiacute z vodorovneacute čaacuterky a třiacute bodů nad niacute Tak se u nich prostupuje primitivnost s překvapujiacuteciacutemi vymoženostshymi Nulu vynalezli O 1000 let dřiacuteve než Indoveacute U naacutes teprve na popud

77

~====--------------------------------------~----~-_--shy

Heschelův vzniklo očiacuteslovaacuteniacute t zv juliaacutenskyacutem dnem Mayoveacute znali obdobnyacute mayskyacute den již r 353 př Kr

Hlavniacutem probleacutemem studiiacute o Mayiacutech jest korrelace jejich kalenshydaacuteře s našiacutem Mysleme si jej danyacute juliaacutenskyacutem dnem Pak třeba pro každyacute mayskyacute den znaacuteti juliaacutenskyacute ekvivalent Obecně jest mayskyacute den + 584 285 = juliaacutenskeacutemu dnu

Nulovyacute den Mayů maacute tzolkinoveacute označeniacute 4 Ahau a haaboveacute 8 Cumhu Z toho a z korrelačniacute konstanty 584285 lze vypočiacutetati pro každyacute juliaacutenskyacute den označeniacute v tzolkinu i haabu Ostatně historishykoveacute sami dali naacutem pomůcky jimiž přiacutemo pro každyacute den lze s neshyjistotou asi -t- 2 určiti urnistěniacute v haabu i tzolkinu Těžšiacute je stanoveniacute korrelačniacute konstanty Pomůcky k jejiacutemu určeniacute jsou ovšem z doby španělskeacute kdy mayskyacute kalendaacuteř byl v uacutepadku ba zaacuteniku Proto bylo navrženo viacutece č~sel jako na př 489384 jehož jsem se dřiacuteve držel Vyacuteběr mezi navrženyacutemi konstantami čekaacuteme od hvězdaacuteřstviacute Nebe maacuteme společneacute s Indiaacuteny My i oni dělali astronomii v domaacuteciacutem kashylendaacuteři Zjevy nebeskeacute tvořiacute most od mayskeacuteho kalendaacuteře k našemu Tomuto vztahu musiacute korrelačniacute konstanta vyhovovat

Vrcholnyacutem vyacutekonem mayskeacute astronomie jest předpoviacutedaacuteniacute slushynečniacutech zatměniacute Rozpoznali periodicitu zjevu což se arci musilo staacuteti pomociacute datovanyacutech pozorovaacuteniacute Lze tedy čekati že pobliacuteže jejich tabulky zatměniacute nalezneme i zaacuteznam o pozorovaacuteniacutech Tu však nashyraacutežiacuteme na zvlaacuteštniacute potiacutež Mayskeacute samoznaky nezachycujiacute ani zvushykovyacute obraz slova ani ideovyacute obsah pojmu Jen naznačujiacute asi jako uniforma svyacutemi knofliacutečky pryacutemky hvězdami a lemovaacuteniacutem Intershypretace bez uacutestniacuteho komentaacuteře neniacute vůbec možnaacute Ten ale -- pro zelotism Španělů -- jest nenaacutevratně ztracen Proto teprve r 1943 učenaacute Američanka M W Makemson rozpoznala ve třech ob 15 dnů od sebe vzdaacutelenyacutech datech před tabulkou zatměniacute tři okultace Středniacute jest zatměniacutem Luny obě krajniacute jsou čaacutestečnaacute zatměniacute Slunce

Mayskaacute tabulka zatměniacute jest zjednodušenaacute naacutehražka Schramovy tabulky lunaacuterniacutech faacutesiacute 8 daty o zatměniacutech Proto lze naacutevrh p Makemshysonoveacute na niacute zkoumat Přičteme k mayskeacutemu dnu 1412 848d začaacutetečshyniacuteho zatměniacute e korrelačniacute konstantu 584 285 a dostaneme juliaacutenskyacute den 1997 133d jenž e přiacuteslušiacute Jeli zvolenaacute konstanta na den přesnaacute musiacute na den 1997 133d padnouti čaacutestečneacute zatměniacute Slunce po němž naacutesleduje totaacutelniacute zatměniacute Luny a ještě druheacute čaacutestečneacute slunečniacute To se na Schramově tabulce potvrzuje Propočiacutetal jsem některeacute podrobshynosti Prvniacute zatměniacute bylo r 755 dne 8 listopadu v 11h mayskeacuteho času Slunce doraziacute do sestupneacuteho uzlu Luny po 1811 dnech Pro uacutezemiacute Mayů bliacutezkeacute rovniacuteku bylo e neviditelneacute Teacutež naacutesledujiacuteciacute totaacutelniacute zatměniacute Luny nemohli pozorovat Padlo kol 13h mayskeacuteho času Takeacute třetiacute zatměniacute zase čaacutestečně slunečniacute jim ušlo -- Zatměniacute veshysměs jsou počiacutetaacutena na zaacutekladě pozorovaacuteniacute staršiacutech

78

Prvniacute zatměniacute padlo na tzolkinovyacute den 12 Lamat jiacutemž tabulka zatměniacute začiacutenaacute Z toho ale neplyne že tabulka začiacutenaacute zatměniacutem eacute

Naopak Najisto tomu tak neniacute Zatměniacute eacute bylo 18 dnů před průchoshydem Slunce uzlemkdežto tabulka začiacutenaacute zatměniacutem kdy staacutelo bliacutezko uzlu Tu stiacuten Luny taacutehl ze široka přes zeměkouli Mayoveacute postavili toto zatměniacute na začaacutetek tabulky Patrně je pozorovali Pořiacutedil jsem si dle naacutevrhu R W Willsona prvniacuteho astronoma jenž se astronomiiacute Mayů zabyacuteval (+ 1923) - přehled zatměniacute u Mayů viditelnyacutech Hledal jsem v nich zatměniacute pozdějšiacute než eacute jež padlo takeacute na den 12 Lamat V intervalu od r 755 do 1555 nalezl jsem pouze tři takovaacute zatměniacute Prvniacute E mělo juliaacutenskyacute den 2102 173d a velikost 08 druheacute mělo 2114 133d s velikostiacute 04 a třetiacute 2126 093d velikost 07 Zatměniacute jsou od sebe stejně o 11960d vzdaacutelenaacute což jest praacutevě perioda zashytrllěniacute Mayů rovnaacute 46 tzolkinům Zkusme zda vyacutechodisko tabulky nebylo v zatměniacute E jež bylo největšiacute Padlo v den 9 VI 1043 -Zkouška R 1939 uveřejnil jsem že tabulka Mayů klade zatměniacute ob 6 6 5 1 5 atd lunaciacute po prvniacutem zatměniacute E v den 12 Lamat Zatměniacute to vyhledaacuteme u Schrama Je centraacutelniacute jako obě dalšiacute ob 6 lunaciacute naacutesledujiacuteciacute Pak po 5 Iunaciacutech bylo parciaacutelniacute možneacute a o lunaci pozděii je parciaacutelniacute jisteacute centraacutelniacute možno atd Začaacutetek tashybulky je tedy ve shodě s tabulkou Schramovou jejiacutemž zjednodušeniacutem jest mayskaacute tabulka Zatměniacute velikosti asi 08 padlo kol 16h mayshyskeacuteho času Průchod Slunce uzlem bylo 24 dne později

Staršiacute epocha eacute vyskYtuje se v uacutevodu tabulky ještě jednou a to hned v prveacutem sloupci Nad i pod niacutem stojiacute 12 Lamat Sloupec obsashyhuje dva mayskeacute dny patrně oba s tzolkinovyacutem označeniacutem 12 Lamat V černeacutem datu rozpoznala Mrs Makemson druhyacute zaacutepis staršiacute eposhychy eacute Červeneacute datum 101968 daacutevaacute ale 10 Lamat Porucha je z čaacutesti od toho že červeneacute čiacuteslo bylo zkraacuteceno o začaacutetek Ten pro eacute jest obvyklou hodnotou 9 Než čislo 9101968 je menšiacute než eacute = 9164108 Zkusme proto 10101968 Když černeacute čiacuteslo daacutevaacute staršiacute epochu eacute

čekaacuteme že červeneacute je novou epochou E Přepočiacutetejme E na mayskyacute den a qostaneme 10101668 - Hle čtyři z pěti mayskyacutech miacutest shodujiacute se s našiacutem doplněniacutem červeneacuteho data Jen na prostředniacutem miacutestě stojiacute 16 miacutesto 19 V tom vidiacutem omyl piacutesaře Dresdensis opsaacuten asi kol 1200 ze staršiacuteho rukopisu laikem maacutelo svědomityacutem Rozdiacutel epoch E - eacute neniacute celistvyacutem naacutesobkem periody 11 960d bull Koherence vln zatměniacute porušena posuvem o 10 tzolkinů Proto bylo zavedeniacute noveacute epochy E nutnostiacute

Mrs Makemson měla dalšiacute uacutespěchy s rovnodennostmi a slunoshyvraty Saacutem maacutem něco maacutelo o tabulkaacutech Venuše a Marta - O tom snad jindy

79

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

Uacutevod

Nejdřiacuteve se vraciacuteme k našemu člaacutenku z mmuleacuteho roku kde jsme zkraacuteceně uvedli naše pokusy při vyrobeniacute astronomickyacutech žebrovashynyacutech zrcadel Již tři roky pracujeme ve vyacutezkumu a snažiacuteme se abyshychom zhotovili zrcadlo ktereacute by svyacutem průměrem vyhovovalo požashydavkům moderniacute astronomie Naši zpraacutevu o noveacute konstrukci astroshynomickyacutech zrcadel doplňuje J Širokyacute kteryacute ve Světu techniky piacuteše o originaacutelniacutem Způsobu kteryacutem byla tato zrcadla zhotovena

Mimo to pracujeme ještě staacutele na podrobneacute zpraacutevě kterou chcen1e uveřejniti spolu se zkušenostmi ktereacute jsme ziacuteskali při stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor K tomu musiacuteme poznamenati že nemaacuteme s ohledem na naše denniacute zaměstnaacuteniacute dostatek času abychom vše provedli tak rychle jak bychom si přaacuteli

Minuleacuteho roku teacutež došlo ke značneacutemu pokroku ve stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor V listopadu byla dohotovena dosud u naacutes nejshyvětšiacute astrokomora o otvoru 340 mm zrcadle 440 mm a světelnosti 1 27 Optika astrokomory - žebrovaneacute zrcadlo s meniskem - byla zhotovena z tuzemskeacuteho skla Tuto svyacutemi rozměry mohutnou astroshykomoNl bylo nutno vyzkoušeti Ke zkoušce bylo možno voliti jedině montaacutež u naacutes v republice největšiacuteho dalekohledu kteryacute je na Skalshynateacutem Plese S největšiacute ochotou naacutem bylo dovoleno ředitelem docentem Dr Gushy

them a jeho spolupracovniacuteky astrokomofil na dalekohled namonshytovati

Fotografovati touto astrokomorou začal na konci minuleacuteho roku naacuteš populaacuterniacute kometaacuteř Ant M r k o s Nemůžeme nevzpomenouti jeho skvěleacuteho vyacutekonu v minuleacutem roce

kdy ze světoveacute produkce pěti nalezenyacutech komet nalezl saacutem dvě K dokončeniacute zkoušek braacuteniacute jednak nepřiacutezniveacute počasiacute a pak časoveacute

omezeniacute Ant M r k o s e kteryacute zkoušky provaacutediacute v době sveacuteho osobshyniacuteho volna

Dosaženeacute vyacutesledky uveřejniacute Ant Mr k o s spolu se zkušenostmi ziacuteskanyacutemi tiacutemto přiacutestrojem Budou velkyacutem přiacutespěvkem pro naši astronomickou fotografii kteraacute jest v tomto oboru značně pozadu což jest zaviněno nedostatkem potřebnyacutech přiacutestrojů

V zaacutesadě jest uacutečelem našeho dnešniacuteho člaacutenku ukaacutezati na nedoshystatky ktereacute majiacute plneacute zrcadloveacute kotouče vlivem vlastniacute vaacutehy

Tyto nedostatky jež jsou patrny již u 60 cm plneacuteho zrcadla popsal H U S a n d i g v Astronomische Nachrichten

80

Bude jistě zajiacutemaveacute jak se budou v tomto směru chovati naše žebrovanaacute zrcadla

U velkyacutech parabolickyacutech zrcadel je jak znaacutemo velmi těžkeacute daacuteti zrcadlu při jeho upevněniacute takovou podložku aby jeho optickaacute plocha v každeacute poloze vlivem jeho vaacutehy zachovaacutevala stejnyacute tvar Takeacute silneacute rozdiacutely tepelneacute mohou veacutesti ke značneacute deformaci zrcadla Zatiacutem co však při změnaacutech teploty zrcadlo reaguje předevšiacutem uacuteměrně změnou ohniskoveacute daacutelky způsobuje vlastniacute vaacuteha zrcadla různyacute uacutečinek a tiacutem vznikleacute deformace teacutež změnu kvality obrazu za určityacutech okolnostiacute dokonce velmi značnou Při většiacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je přeshydevšiacutem naacutepadnyacute značnyacute astigmatismus i když zrcadlo při malyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je astigmatismu prosto Tento astigmatisshymus vznikaacute zřejmě nerovnoměrnyacutem uacutečinkem vaacutehy zrcadloveacuteho disku v průměru zrcadla ve svisleacute a vodorovneacute rovině Tyto zjevy jsou pozorovatelům na velkyacutech zrcadlech všeobecně znaacutemy dosud však v literatuře byl nalezen jenom na jednom miacutestě naacutevrh k odstraněniacute tohoto rušiveacuteho vlivu Paraskevopoulos vedouciacute filiaacutelky Harvardskeacute hvězdaacuterny v Již Africe popisuje jednu methodu běžneacuteho odstraněniacute astigmatismu 15 m zrcadla Korektury se při tOJIl dosahuje stavěshyciacutemi šrouby ktereacute jsou uloženy v podložce zrcadla a dovolujiacute změnu Uaku na tři hlavniacute miacutesta parabolickeacuteho zrcadla

Zaostřeniacute ktereacute se posuzuje pozorovaacuteniacutem skresleneacuteho obrazu při silneacutem zvětšeniacute musiacute většinou byacutet opakovaacuteno několikraacutet za noc Jisteacute technickeacute obtiacuteže přineslo ovlaacutedaacuteniacute stavěciacutech šroubů vyvedenyacutech k okulaacuteru Newtonskeacuteho ohniska ktereacute byly překonaacuteny zvlaacuteštniacutemi mechanickyacutemi převody

1 Zkouška 60 cm bamberskeacuteho zrcadla podle Hartlnanovy methody

Zjevy uvedeneacute v uacutevodu byly naacutepadneacute u ban1berskeacuteho zrcadla hned po jeho postaveniacute v r 1948 Zejmeacutena byl patrnyacute naacutepadnyacute astigmatismus kteryacute nebyl zjištěn při diacutelenskeacute zkoušce v r 1939 vyacuterobniacutem podnikem Zeiss v Jeně Vně i vnitřně ohniskoveacute prohnuteacute obrazy bodovyacutech světelnyacutech zdrojů se jevily eliptickeacute při čemž velkeacute osy elips po obou stranaacutech středniacute ohniskoveacute roviny staacutely na sobě kolmo Astigmatickeacute chyby obrazů jsou jak znaacutemo tiacutemto způsobem snadno zjistitelneacute Protože se zdaacutelo že jsou tu i maleacute vady zonaacutelniacute byly ještě na jaře 1948 provedeny sniacutemky s děrovanou clonou podle Hartmanna aby se dosaacutehlo pokud možno uacuteplneacuteho obrazu korekčniacuteho staVll zrcadloveacuteho dalekohledu

Zkouška optiky musela se proveacutest z různyacutech důvodů ve stavu namontovaacuteniacute v tubusu což se jevilo tak jako tak nutneacute z ohledu na hlavniacute uacutečel zkoušky Bohužel pro maleacute rozměry kopule nebylo Newshytonskeacute ohnLsko bez obtiacutežiacute a naacutekladnyacutech přestaveb přiacutestupno takže zkoušeniacute muselo byacutet učiněno v uspořaacutedaacuteniacute Cassegraina Od rozlišeniacute

81

uacutečasti obou optickyacutech ploch na vadaacutech lTIuselo byacuteti proto upušshytěno

Při zkoušce byla Hartmannoshyva děrovanaacute clona umiacutestěna těsshyně před hlavniacutem zrcadlem Clona měla v 6 zonaacutech s třiacutecentimetroshyvyacutem rozdiacutelem poloměrů po 4 děshyraacutech o průlTIěru 3 cm Sousedniacute zony byly vždy o 45deg navzaacutejem posunuty (Obr č 1) Za světelshynyacute zdroj sloužil otvor ve střešshyniacutem okně jednoho domu na naacuteshyvršiacute vzdaacuteleneacutem asi 600 m Tento otvor byl prakticky bodovyacute

Obr Č 1 Astigmatismus Bambergshy Při ekvivalentniacute ohniskoveacute daacutelce skeacuteho 60 cm zrcadla v ohnisku casseshy zrcadla 10 800 mm byly proveshygraina při pozorovaacuteniacute hvězdy přibližshy

deny oba Hartmannovy sniacutemkyně v 85deg zenitovyacutech vzdaacutelenostech Rozdiacutely v ohnisktt jsou uvedeny v se- s ohniskovyacutem rozdiacutelem 200 mm

tinaacutech milimetru při čemž obrazovaacute rovina pro světelnyacute bod ležela přibližně

uprostřed mezi oběma sniacutemkovyacutemi rovinami Protože optika v soushyhlase s původnIacuten1 použitiacutem pro pozemniacute praacutece byla seřiacutezena až na vzdaacuteshylenost 500 m (posouvaacuteniacutem pomocneacuteho zrcadla) nepřinaacutešelo toto zaměřeniacute žaacutednyacutech obtiacutežiacute Ovšem použitiacute tak relativně bliacutezkeacuteho světelshyneacuteho zdroje neniacute bez kolimaacutetoru ideaacutelniacute protože vady obrazu při tashykoveacute vzdaacutelenosti jsou celkem rozdiacutelneacute od vad vyskytujiacuteciacutech se při zaostřeniacute na nekonečno Při pozdějšiacutech sniacutemciacutech byly proto jako svěshytelnyacute zdroj použity jasneacute staacutelice PřitOlTI však se kladou velkeacute požashydavky na rovnoměrnost vodiacuteciacutech pohybů ktereacute naacutehonoveacute zařiacutezeniacute splnilo teprve po přestavbě Při obou světelnyacutech zdrojiacutech t j při uměshyleacutem bodu (i staacutelici) působilo mimo to rušivě chvěniacute vzduchu S umělyacutem bodem se dalo pracovati jen při zataženeacute obloze ovšeril takeacute jen v tom přiacutepadě se daly zachytit absolutně nejlepšiacute obrazy Při hvězdaacutech jsou takoveacute klidneacute obrazy nanejvyacuteš vzaacutecneacute

Přeměřeniacute sniacutemků přineslo tento vyacutesledek Zonaacutelniacute vady se ukaacutezaly jako relativně maleacute zejmeacutena pro středni

a vnějšiacute zony Pouze nejvnitřnějšiacute zona (13 cm poloměr) ukazuje znashytelně kladnou (positivniacute) odchylku sečneacute vzdaacutelenosti (ve smyslu proshydlouženiacute ohniskoveacute daacutelky) kteraacute však zůstaacutevaacute pod 1 mm Odchylky ostatniacutech zon přesahovaly ztěžiacute měřitelnost Tento zrcadlovyacute systeacutem musiacuteme tedy označit za velmi zdařilyacute Technickaacute konstanta podle Lehmana vyplyacutevaacute ze zonaacutel vad T = 0125 a tato hodnota velmi souhlasiacute s uacutedaji ktereacute sdělila firma Zeiss dopisem pro 60cm zrcadlo

Naproti tomu se objevil - jak se čekalo - znatelnyacute astigmatisshy

82

mus sečneacute vzdaacutelenosti svazku paprsků ležiacuteciacutech ve svisleacute rOVlne se lišily od vzdaacutelenostiacute paprsků prochaacutezejiacuteciacutech vodorovnyacutem průměrem o hodnoty ktereacute dosahovaly teacuteměř 3 mm (Obr 1) Diference se objevuje ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu vertikaacutelniacute průměr daacutevaacute kratšiacute ohniskovou daacutelku zřejmě protože v jeho rovině poloměr zakřiveniacute byl zkraacutecen působeniacutem vaacutehy zrcadla kteraacute způsobila prohnutiacute zrcadla Přitom se předpoklaacutedaacute že astigm~Usmus poehaacuteziacute od hlavshyniacuteho zrcadla Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy byl tento předpoklad potvrzen Otaacutečeniacute pomocneacuteho zrcadla bylo bez vlivu na astigmatismus soustavy jak ukaacutezalo pozorovaacuteniacute okulaacuterem

Nyniacute byl učiněn pokus kompensovati astigmatismus hlavniacuteho zrcadla deformaciacute pomocneacuteho zrcadla K tomuto uacutečelu muselo poshymocneacute zrcadlo dostat astigmatismus stejneacute hodnoty ale v uacutehlu otoshyčeniacute kolem optickeacute osy o 90deg Technickeacute provedeniacute tohoto požadavku bylo možno uskutečniti pomociacute dvou malyacutech šroubků průměru 15 mm (jejichž matkoveacute zaacutevity byly vyřiacuteznuty v objiacutemce zrcadla) ktereacute tlačily na maleacute desky přilehleacute na okraji zrcadla Oba tlakoveacute šroubky byly na okrajiacutech nejprve libovolně zvoleneacuteho průměru poshymocneacuteho zrcadla Na okrajiacutech k němu kolmo stojiacuteciacuteho průměru byly pod zrcadlo podloženy destičky asi stejneacute velikosti a 02 mm siacutely takže zrcadlo leželo na těchto dvou destičkaacutech Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy a spolu přitahovaacuteniacutetn šroubků hledělo se za prveacute dosaacutehnouti toho aby bylo možno nastaviti tlakem astigmashytismus pomocneacuteho zrcadla kolmo k astigmatismu hlavniacuteho zrcadla Potom byl tlak podle hodnoty tak seřiacutezen ž~ skreslenyacute tvar obrazu světelneacuteho bodu vně i vnitřně ohniskově vypadal co nejviacutece kulatyacute Ukaacutezalo se že přes siacutelu pomocneacuteho zrcadla 30 mm již docela maleacute tlaky šroubků stačily aby se dosaacutehlo znatelneacute a pro kompensaci dostatečneacute deformace zrcadla Seřiacutezeniacute vyžadovalo velkeacuteho citu v konshyciacutech prstů dalo se však tiacutemto způsobem s trochou trpělivostiacute vždy dosaacutehnouti bezvadneacuteho obrazu Protože se však seřizovaacuteniacute muselo provaacutedět alespoň jednou za noc a při tom byl vždy nutnyacute pomocniacutek a protože daacutele seřizovaacuteniacute se mohlo provaacutedět jen v přibližně horizonshytaacutelniacute poloze neboť z uvedenyacutech důvodů pomocneacute zrcadlo v zenitoshyvyacutech krajiacutech neniacute přiacutestupneacute muselo byacuteti po tomto zaacutesadniacutem důkaze možnosti odstraněniacute astigmatismu deformaciacute pomocneacuteho zrcadla nashylezeno takoveacute technickeacute řešeniacute ktereacute dovoliacute pozorovateli provaacuteděti sBřizovaacuteniacute V jakeacutekoli vzdaacutelenosti od okulaacuteru a to i bez pomocniacute-ka

(Pokračovaacuteniacute~

Schmidtova komora BurreZova astroteleskopu jejiacute průřez a fotografie Jako ilustraci k člaacutenku J Klepešty o největšiacutech Maksutovovyacutech a Schmidtovyacutech astroshykomoraacutech přinaacutešiacuteme obraz a průřez zajiacutemaveacuteho Burrenovca astroteleskopu Hlavniacute zrcadlo je z pyrexoveacuteho skla o průměru 90 cm a 8 poloměrem zakřiveniacute 420 cm Korekčniacute deska maacute průměr 60 cm a tlouštku 8 mm Zvlaacutešť poučnyacute je diagram průřezu komory kde uprostřed je vi4ět kasetovaacute zařiacutezeniacute pro fotoshygrafickyacute film (Obr str 84-85 člaacutenek J Klepešty str 30)

83

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

CO NOVEacuteHO v astronom i i a vědaacutech přiacutebuznyacutech

Novaacute československaacute kometa Před uzaacutevěrkou listu jsme obdrfoeli zpraacutevu že naacuteš člen astronom J M r k o s objevil novou kometu v souhvězdiacute Pegasa Kometa maacute tyto souřadnice

1953 se a 1953 o 1953 Mag

Duben 12 1 h 55 m 21 hll m 2 16deg 14 9

Je to mlhavyacute obj~kt s jaacutedrem uacutedaje o chvostu schaacuteziacute

Zaacutevislost deacutelek period deUa-cefeid od jejich vzdaacutelenosti od galakshytickeacuteho středu zjistil polskyacute hvězdaacuteř J Mergentaler Zkoumal přes 330 cefeid s periodaini mezi 1-20 dny v galaktickyacutech šiacuteřkaacutech mezi + 10deg a-10deg jejichž vzdaacutelenost od Slunce a od galaktickeacuteho středu vypočiacutetal při čemž bral ohled na mezihvězdnou absorpci Podrobnyacute rozbor tohoto početneacuteho materiaacutelu dokaacutezal že vzdaacutelenějšiacute cefeidy majiacute kratšiacute periody a naopak

Nova DQ Herculis 1934) staacutele sledovanaacute na McDonaldově observashytoři je obklopena plynnyacutem obalem kteryacute se rychlostiacute 300 km sec rozpiacutenaacute Tato rychlost rozpiacutenaacuteniacute byla zjištěna již v roce 1942 pak 1947 a 1949 Jaacutedro však pozvolna zmenšovalo svou jasnost a dosaacutehlo nyniacute 146ffi teacuteměř jako před vyacutebuchem Maacute intensivniacute spojiteacute spektrum v ultrafialoveacute čaacutesti s naacuteznakem širokyacutech emisniacutech paacutesů podobně jako naleacutezaacuteme u Wolf-Rayet hvězd Teplota teacuteto zhasiacutenajiacuteciacute novy musiacute byacutet proto ještě značně vysokaacute

Doba trvaacuteniacute slwnečniacutech granuliacute nepřesahuje podle P ten Bruggenshycateho tři a půl minuty mimo fakule zatiacutem co ve fakuliacutech může doshysaacutehnout i hodinu Pozorovaacuteniacute tohoto druhu jsou však značně relashytivniacute neboť zkoumaacuteniacutem Lyotovyacutech kinematografickyacutech sniacutemků kteraacute vykonal C Marcris bylo zjištěno že granule v oblasti fakuliacute existujiacute asi dvanaacutect minut některeacute z nich se však objevily pouze na jednu neb dvě minuty Jejich průmeacuternaacute doba existence byla odhadnuta přishybližně na 6- 8 minut Granulaci můžeme při silnějšiacutem zvětšeniacute pozoshyrovat na povrchu Slunce jako ryacutežovou strukturu s jasnějšiacutemi a temshynějšiacutemi skvrnami Jasnějšiacute skvrnky jsou teplejšiacute hmoty plynů ktereacute když poněkud zchladnou jako temnějšiacute se nořiacute dolů do fotosfeacutery Tiacutem nastaacutevaacute neustaacutelyacute pohyb slunečniacuteho povrchu připomiacutenajiacuteciacute neshyustaacutele vařiacuteciacute a bublajiacuteciacute ryacutežovou kaši

Praktickeacute využitiacute slunečniacute energie v SSSR Vědečtiacute pracovniacuteci enershygetickeacuteho uacutestavu Akademie věd SSSR v čele M V Kirpičevem seshystrojili přiacutestroje k využitiacute slunečniacute energie pro budovatele hlavniacuteho turkmenskeacuteho průplavu Jsou to ohřiacutevače a vařiče vody slunečniacute parniacute kotle a stroj pro Tylličovaacuteniacute soli ze spodniacutech vod

76

ASTRO N O MI E Mayů vysokeacute kultury indiaacutenskeacute

Dr ARNOŠT DITTRICH

R 1739 meškal ve Viacutedni dvorniacute kaplan pOLskeacuteho kraacutele Augusta Silneacuteho jenž spravoval takeacute jeho draacutežďanskou knihovnu Tamniacute jakyacutesi soukromniacutek ukaacutezal mu knihu vypravenou jako leporello-alba našich dětiacute Byla malovaacutena v různyacutech barvaacutech Pro majitele to byla bezcennaacute kuriosita Daroval ji kaplanovi a ten ji zařadil do Augustovy knihovny Asi po stu letech všiml si jiacute lord Kingsborough Přijal kashymenotiskovou reprodukci draacutežďanskeacuteho kOdexu do sveacuteho diacutela o meshyxickyacutech starOžitnostech Tiacutem byl Dresdensis uznaacuten za indiaacutenskou pamaacutetku Zase uplynula desiacutetiletiacute než francouzskyacute učenec nadhodil že by to mohla byti pamaacutetka Mayů troska vysOkeacute kultury indiaacutenskeacute z Quatemaly a Yukatanu

Kodex Dresdensis zachoval naacutem začaacutetky indiaacutenskeacute astronomie Zachycuje VYacuteVOjOVOU fasi předbabylonskouo Překvapuje jak maacutelo matematiky užiacutevali jen sčiacutetaacuteniacute a odčiacutetaacuteniacute celtstvyacutech čisel Zdaacute se že k naacutesobeniacute - jako zkratce za sčiacutetaacuteniacute stejnyacutech sčiacutetanců - a zlomshykům ještě nedospěli A na teacuteto hladině určovali rovnodennosti a slushynovraty staacuteřiacute Luny a zatměniacute i heliakickeacute zjevy na planetaacutech Viacutec prozatiacutem nelze prokaacutezat Z knihovnickyacutech pokladů Mayů zachovaly se totiž jen tři Kodexy Parisiensis na př objeven r 1860 v kOŠiacuteku se staryacutem papiacuterem zapomenut a zapraacutešen v koutě naacuterodniacute knihovny pařižskeacute

Astronomie neniacute možnaacute bez kalendaacuteře jenž dovoluje přesně na den určiti na př interval dvou zatměniacute Slunce neb dvou heliakickyacutech vyacutechodů Venuše Kalendaacuteř Mayů je podivuhodneacute uměleckeacute diacutelo Diacuteky desiacutetiletyacutem praciacutem amerikanistů znaacuteme jej podrobně znaacuteme i samoshyznaky kalendaacuteřovyacutech pojmů Mysliacutem že kalendaacuteř je diacutelem indiaacutenshyskeacuteho Leonarda da Vinci jenž mu vtiskl sveacute požadavky esthetickeacute bez zlomků a interkalace Rok - zvanyacute haaJb - čiacutetaacute 365 dnů jako kdysi v Egyptě Tyacuteden měli dvojiacute Dvacetidenniacute jehož dny označujiacute slovy a třinaacutectidenniacute jehož dny čiacuteslovali jako u naacutes čtvrtek paacutetek Tiacutem se čas periodisuje dvaceti a třinaacutectidenniacute vlnou Interferenciacute jich vznikaacute vlna 260 dnů dlouhaacute zvanaacute tzolkjn Haab s tzolkinem vytvoshyřujiacute vlnu 18980 dnů dlouhou což jest asi 52 let

MayOveacute užiacutevali dvacetinneacute soustavy Vynalezli mulu a členěniacute čiacutesel dle mocnin dvaceti My řadiacuteme čiacuteslice vedle sebe Mayoveacute do sloupce nad sebou Cifry sklaacutedali z bodů jež platiacute po jednotce a čaacuterek jež znamenajiacute 5 Na př 8 8e složiacute z vodorovneacute čaacuterky a třiacute bodů nad niacute Tak se u nich prostupuje primitivnost s překvapujiacuteciacutemi vymoženostshymi Nulu vynalezli O 1000 let dřiacuteve než Indoveacute U naacutes teprve na popud

77

~====--------------------------------------~----~-_--shy

Heschelův vzniklo očiacuteslovaacuteniacute t zv juliaacutenskyacutem dnem Mayoveacute znali obdobnyacute mayskyacute den již r 353 př Kr

Hlavniacutem probleacutemem studiiacute o Mayiacutech jest korrelace jejich kalenshydaacuteře s našiacutem Mysleme si jej danyacute juliaacutenskyacutem dnem Pak třeba pro každyacute mayskyacute den znaacuteti juliaacutenskyacute ekvivalent Obecně jest mayskyacute den + 584 285 = juliaacutenskeacutemu dnu

Nulovyacute den Mayů maacute tzolkinoveacute označeniacute 4 Ahau a haaboveacute 8 Cumhu Z toho a z korrelačniacute konstanty 584285 lze vypočiacutetati pro každyacute juliaacutenskyacute den označeniacute v tzolkinu i haabu Ostatně historishykoveacute sami dali naacutem pomůcky jimiž přiacutemo pro každyacute den lze s neshyjistotou asi -t- 2 určiti urnistěniacute v haabu i tzolkinu Těžšiacute je stanoveniacute korrelačniacute konstanty Pomůcky k jejiacutemu určeniacute jsou ovšem z doby španělskeacute kdy mayskyacute kalendaacuteř byl v uacutepadku ba zaacuteniku Proto bylo navrženo viacutece č~sel jako na př 489384 jehož jsem se dřiacuteve držel Vyacuteběr mezi navrženyacutemi konstantami čekaacuteme od hvězdaacuteřstviacute Nebe maacuteme společneacute s Indiaacuteny My i oni dělali astronomii v domaacuteciacutem kashylendaacuteři Zjevy nebeskeacute tvořiacute most od mayskeacuteho kalendaacuteře k našemu Tomuto vztahu musiacute korrelačniacute konstanta vyhovovat

Vrcholnyacutem vyacutekonem mayskeacute astronomie jest předpoviacutedaacuteniacute slushynečniacutech zatměniacute Rozpoznali periodicitu zjevu což se arci musilo staacuteti pomociacute datovanyacutech pozorovaacuteniacute Lze tedy čekati že pobliacuteže jejich tabulky zatměniacute nalezneme i zaacuteznam o pozorovaacuteniacutech Tu však nashyraacutežiacuteme na zvlaacuteštniacute potiacutež Mayskeacute samoznaky nezachycujiacute ani zvushykovyacute obraz slova ani ideovyacute obsah pojmu Jen naznačujiacute asi jako uniforma svyacutemi knofliacutečky pryacutemky hvězdami a lemovaacuteniacutem Intershypretace bez uacutestniacuteho komentaacuteře neniacute vůbec možnaacute Ten ale -- pro zelotism Španělů -- jest nenaacutevratně ztracen Proto teprve r 1943 učenaacute Američanka M W Makemson rozpoznala ve třech ob 15 dnů od sebe vzdaacutelenyacutech datech před tabulkou zatměniacute tři okultace Středniacute jest zatměniacutem Luny obě krajniacute jsou čaacutestečnaacute zatměniacute Slunce

Mayskaacute tabulka zatměniacute jest zjednodušenaacute naacutehražka Schramovy tabulky lunaacuterniacutech faacutesiacute 8 daty o zatměniacutech Proto lze naacutevrh p Makemshysonoveacute na niacute zkoumat Přičteme k mayskeacutemu dnu 1412 848d začaacutetečshyniacuteho zatměniacute e korrelačniacute konstantu 584 285 a dostaneme juliaacutenskyacute den 1997 133d jenž e přiacuteslušiacute Jeli zvolenaacute konstanta na den přesnaacute musiacute na den 1997 133d padnouti čaacutestečneacute zatměniacute Slunce po němž naacutesleduje totaacutelniacute zatměniacute Luny a ještě druheacute čaacutestečneacute slunečniacute To se na Schramově tabulce potvrzuje Propočiacutetal jsem některeacute podrobshynosti Prvniacute zatměniacute bylo r 755 dne 8 listopadu v 11h mayskeacuteho času Slunce doraziacute do sestupneacuteho uzlu Luny po 1811 dnech Pro uacutezemiacute Mayů bliacutezkeacute rovniacuteku bylo e neviditelneacute Teacutež naacutesledujiacuteciacute totaacutelniacute zatměniacute Luny nemohli pozorovat Padlo kol 13h mayskeacuteho času Takeacute třetiacute zatměniacute zase čaacutestečně slunečniacute jim ušlo -- Zatměniacute veshysměs jsou počiacutetaacutena na zaacutekladě pozorovaacuteniacute staršiacutech

78

Prvniacute zatměniacute padlo na tzolkinovyacute den 12 Lamat jiacutemž tabulka zatměniacute začiacutenaacute Z toho ale neplyne že tabulka začiacutenaacute zatměniacutem eacute

Naopak Najisto tomu tak neniacute Zatměniacute eacute bylo 18 dnů před průchoshydem Slunce uzlemkdežto tabulka začiacutenaacute zatměniacutem kdy staacutelo bliacutezko uzlu Tu stiacuten Luny taacutehl ze široka přes zeměkouli Mayoveacute postavili toto zatměniacute na začaacutetek tabulky Patrně je pozorovali Pořiacutedil jsem si dle naacutevrhu R W Willsona prvniacuteho astronoma jenž se astronomiiacute Mayů zabyacuteval (+ 1923) - přehled zatměniacute u Mayů viditelnyacutech Hledal jsem v nich zatměniacute pozdějšiacute než eacute jež padlo takeacute na den 12 Lamat V intervalu od r 755 do 1555 nalezl jsem pouze tři takovaacute zatměniacute Prvniacute E mělo juliaacutenskyacute den 2102 173d a velikost 08 druheacute mělo 2114 133d s velikostiacute 04 a třetiacute 2126 093d velikost 07 Zatměniacute jsou od sebe stejně o 11960d vzdaacutelenaacute což jest praacutevě perioda zashytrllěniacute Mayů rovnaacute 46 tzolkinům Zkusme zda vyacutechodisko tabulky nebylo v zatměniacute E jež bylo největšiacute Padlo v den 9 VI 1043 -Zkouška R 1939 uveřejnil jsem že tabulka Mayů klade zatměniacute ob 6 6 5 1 5 atd lunaciacute po prvniacutem zatměniacute E v den 12 Lamat Zatměniacute to vyhledaacuteme u Schrama Je centraacutelniacute jako obě dalšiacute ob 6 lunaciacute naacutesledujiacuteciacute Pak po 5 Iunaciacutech bylo parciaacutelniacute možneacute a o lunaci pozděii je parciaacutelniacute jisteacute centraacutelniacute možno atd Začaacutetek tashybulky je tedy ve shodě s tabulkou Schramovou jejiacutemž zjednodušeniacutem jest mayskaacute tabulka Zatměniacute velikosti asi 08 padlo kol 16h mayshyskeacuteho času Průchod Slunce uzlem bylo 24 dne později

Staršiacute epocha eacute vyskYtuje se v uacutevodu tabulky ještě jednou a to hned v prveacutem sloupci Nad i pod niacutem stojiacute 12 Lamat Sloupec obsashyhuje dva mayskeacute dny patrně oba s tzolkinovyacutem označeniacutem 12 Lamat V černeacutem datu rozpoznala Mrs Makemson druhyacute zaacutepis staršiacute eposhychy eacute Červeneacute datum 101968 daacutevaacute ale 10 Lamat Porucha je z čaacutesti od toho že červeneacute čiacuteslo bylo zkraacuteceno o začaacutetek Ten pro eacute jest obvyklou hodnotou 9 Než čislo 9101968 je menšiacute než eacute = 9164108 Zkusme proto 10101968 Když černeacute čiacuteslo daacutevaacute staršiacute epochu eacute

čekaacuteme že červeneacute je novou epochou E Přepočiacutetejme E na mayskyacute den a qostaneme 10101668 - Hle čtyři z pěti mayskyacutech miacutest shodujiacute se s našiacutem doplněniacutem červeneacuteho data Jen na prostředniacutem miacutestě stojiacute 16 miacutesto 19 V tom vidiacutem omyl piacutesaře Dresdensis opsaacuten asi kol 1200 ze staršiacuteho rukopisu laikem maacutelo svědomityacutem Rozdiacutel epoch E - eacute neniacute celistvyacutem naacutesobkem periody 11 960d bull Koherence vln zatměniacute porušena posuvem o 10 tzolkinů Proto bylo zavedeniacute noveacute epochy E nutnostiacute

Mrs Makemson měla dalšiacute uacutespěchy s rovnodennostmi a slunoshyvraty Saacutem maacutem něco maacutelo o tabulkaacutech Venuše a Marta - O tom snad jindy

79

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

Uacutevod

Nejdřiacuteve se vraciacuteme k našemu člaacutenku z mmuleacuteho roku kde jsme zkraacuteceně uvedli naše pokusy při vyrobeniacute astronomickyacutech žebrovashynyacutech zrcadel Již tři roky pracujeme ve vyacutezkumu a snažiacuteme se abyshychom zhotovili zrcadlo ktereacute by svyacutem průměrem vyhovovalo požashydavkům moderniacute astronomie Naši zpraacutevu o noveacute konstrukci astroshynomickyacutech zrcadel doplňuje J Širokyacute kteryacute ve Světu techniky piacuteše o originaacutelniacutem Způsobu kteryacutem byla tato zrcadla zhotovena

Mimo to pracujeme ještě staacutele na podrobneacute zpraacutevě kterou chcen1e uveřejniti spolu se zkušenostmi ktereacute jsme ziacuteskali při stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor K tomu musiacuteme poznamenati že nemaacuteme s ohledem na naše denniacute zaměstnaacuteniacute dostatek času abychom vše provedli tak rychle jak bychom si přaacuteli

Minuleacuteho roku teacutež došlo ke značneacutemu pokroku ve stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor V listopadu byla dohotovena dosud u naacutes nejshyvětšiacute astrokomora o otvoru 340 mm zrcadle 440 mm a světelnosti 1 27 Optika astrokomory - žebrovaneacute zrcadlo s meniskem - byla zhotovena z tuzemskeacuteho skla Tuto svyacutemi rozměry mohutnou astroshykomoNl bylo nutno vyzkoušeti Ke zkoušce bylo možno voliti jedině montaacutež u naacutes v republice největšiacuteho dalekohledu kteryacute je na Skalshynateacutem Plese S největšiacute ochotou naacutem bylo dovoleno ředitelem docentem Dr Gushy

them a jeho spolupracovniacuteky astrokomofil na dalekohled namonshytovati

Fotografovati touto astrokomorou začal na konci minuleacuteho roku naacuteš populaacuterniacute kometaacuteř Ant M r k o s Nemůžeme nevzpomenouti jeho skvěleacuteho vyacutekonu v minuleacutem roce

kdy ze světoveacute produkce pěti nalezenyacutech komet nalezl saacutem dvě K dokončeniacute zkoušek braacuteniacute jednak nepřiacutezniveacute počasiacute a pak časoveacute

omezeniacute Ant M r k o s e kteryacute zkoušky provaacutediacute v době sveacuteho osobshyniacuteho volna

Dosaženeacute vyacutesledky uveřejniacute Ant Mr k o s spolu se zkušenostmi ziacuteskanyacutemi tiacutemto přiacutestrojem Budou velkyacutem přiacutespěvkem pro naši astronomickou fotografii kteraacute jest v tomto oboru značně pozadu což jest zaviněno nedostatkem potřebnyacutech přiacutestrojů

V zaacutesadě jest uacutečelem našeho dnešniacuteho člaacutenku ukaacutezati na nedoshystatky ktereacute majiacute plneacute zrcadloveacute kotouče vlivem vlastniacute vaacutehy

Tyto nedostatky jež jsou patrny již u 60 cm plneacuteho zrcadla popsal H U S a n d i g v Astronomische Nachrichten

80

Bude jistě zajiacutemaveacute jak se budou v tomto směru chovati naše žebrovanaacute zrcadla

U velkyacutech parabolickyacutech zrcadel je jak znaacutemo velmi těžkeacute daacuteti zrcadlu při jeho upevněniacute takovou podložku aby jeho optickaacute plocha v každeacute poloze vlivem jeho vaacutehy zachovaacutevala stejnyacute tvar Takeacute silneacute rozdiacutely tepelneacute mohou veacutesti ke značneacute deformaci zrcadla Zatiacutem co však při změnaacutech teploty zrcadlo reaguje předevšiacutem uacuteměrně změnou ohniskoveacute daacutelky způsobuje vlastniacute vaacuteha zrcadla různyacute uacutečinek a tiacutem vznikleacute deformace teacutež změnu kvality obrazu za určityacutech okolnostiacute dokonce velmi značnou Při většiacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je přeshydevšiacutem naacutepadnyacute značnyacute astigmatismus i když zrcadlo při malyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je astigmatismu prosto Tento astigmatisshymus vznikaacute zřejmě nerovnoměrnyacutem uacutečinkem vaacutehy zrcadloveacuteho disku v průměru zrcadla ve svisleacute a vodorovneacute rovině Tyto zjevy jsou pozorovatelům na velkyacutech zrcadlech všeobecně znaacutemy dosud však v literatuře byl nalezen jenom na jednom miacutestě naacutevrh k odstraněniacute tohoto rušiveacuteho vlivu Paraskevopoulos vedouciacute filiaacutelky Harvardskeacute hvězdaacuterny v Již Africe popisuje jednu methodu běžneacuteho odstraněniacute astigmatismu 15 m zrcadla Korektury se při tOJIl dosahuje stavěshyciacutemi šrouby ktereacute jsou uloženy v podložce zrcadla a dovolujiacute změnu Uaku na tři hlavniacute miacutesta parabolickeacuteho zrcadla

Zaostřeniacute ktereacute se posuzuje pozorovaacuteniacutem skresleneacuteho obrazu při silneacutem zvětšeniacute musiacute většinou byacutet opakovaacuteno několikraacutet za noc Jisteacute technickeacute obtiacuteže přineslo ovlaacutedaacuteniacute stavěciacutech šroubů vyvedenyacutech k okulaacuteru Newtonskeacuteho ohniska ktereacute byly překonaacuteny zvlaacuteštniacutemi mechanickyacutemi převody

1 Zkouška 60 cm bamberskeacuteho zrcadla podle Hartlnanovy methody

Zjevy uvedeneacute v uacutevodu byly naacutepadneacute u ban1berskeacuteho zrcadla hned po jeho postaveniacute v r 1948 Zejmeacutena byl patrnyacute naacutepadnyacute astigmatismus kteryacute nebyl zjištěn při diacutelenskeacute zkoušce v r 1939 vyacuterobniacutem podnikem Zeiss v Jeně Vně i vnitřně ohniskoveacute prohnuteacute obrazy bodovyacutech světelnyacutech zdrojů se jevily eliptickeacute při čemž velkeacute osy elips po obou stranaacutech středniacute ohniskoveacute roviny staacutely na sobě kolmo Astigmatickeacute chyby obrazů jsou jak znaacutemo tiacutemto způsobem snadno zjistitelneacute Protože se zdaacutelo že jsou tu i maleacute vady zonaacutelniacute byly ještě na jaře 1948 provedeny sniacutemky s děrovanou clonou podle Hartmanna aby se dosaacutehlo pokud možno uacuteplneacuteho obrazu korekčniacuteho staVll zrcadloveacuteho dalekohledu

Zkouška optiky musela se proveacutest z různyacutech důvodů ve stavu namontovaacuteniacute v tubusu což se jevilo tak jako tak nutneacute z ohledu na hlavniacute uacutečel zkoušky Bohužel pro maleacute rozměry kopule nebylo Newshytonskeacute ohnLsko bez obtiacutežiacute a naacutekladnyacutech přestaveb přiacutestupno takže zkoušeniacute muselo byacutet učiněno v uspořaacutedaacuteniacute Cassegraina Od rozlišeniacute

81

uacutečasti obou optickyacutech ploch na vadaacutech lTIuselo byacuteti proto upušshytěno

Při zkoušce byla Hartmannoshyva děrovanaacute clona umiacutestěna těsshyně před hlavniacutem zrcadlem Clona měla v 6 zonaacutech s třiacutecentimetroshyvyacutem rozdiacutelem poloměrů po 4 děshyraacutech o průlTIěru 3 cm Sousedniacute zony byly vždy o 45deg navzaacutejem posunuty (Obr č 1) Za světelshynyacute zdroj sloužil otvor ve střešshyniacutem okně jednoho domu na naacuteshyvršiacute vzdaacuteleneacutem asi 600 m Tento otvor byl prakticky bodovyacute

Obr Č 1 Astigmatismus Bambergshy Při ekvivalentniacute ohniskoveacute daacutelce skeacuteho 60 cm zrcadla v ohnisku casseshy zrcadla 10 800 mm byly proveshygraina při pozorovaacuteniacute hvězdy přibližshy

deny oba Hartmannovy sniacutemkyně v 85deg zenitovyacutech vzdaacutelenostech Rozdiacutely v ohnisktt jsou uvedeny v se- s ohniskovyacutem rozdiacutelem 200 mm

tinaacutech milimetru při čemž obrazovaacute rovina pro světelnyacute bod ležela přibližně

uprostřed mezi oběma sniacutemkovyacutemi rovinami Protože optika v soushyhlase s původnIacuten1 použitiacutem pro pozemniacute praacutece byla seřiacutezena až na vzdaacuteshylenost 500 m (posouvaacuteniacutem pomocneacuteho zrcadla) nepřinaacutešelo toto zaměřeniacute žaacutednyacutech obtiacutežiacute Ovšem použitiacute tak relativně bliacutezkeacuteho světelshyneacuteho zdroje neniacute bez kolimaacutetoru ideaacutelniacute protože vady obrazu při tashykoveacute vzdaacutelenosti jsou celkem rozdiacutelneacute od vad vyskytujiacuteciacutech se při zaostřeniacute na nekonečno Při pozdějšiacutech sniacutemciacutech byly proto jako svěshytelnyacute zdroj použity jasneacute staacutelice PřitOlTI však se kladou velkeacute požashydavky na rovnoměrnost vodiacuteciacutech pohybů ktereacute naacutehonoveacute zařiacutezeniacute splnilo teprve po přestavbě Při obou světelnyacutech zdrojiacutech t j při uměshyleacutem bodu (i staacutelici) působilo mimo to rušivě chvěniacute vzduchu S umělyacutem bodem se dalo pracovati jen při zataženeacute obloze ovšeril takeacute jen v tom přiacutepadě se daly zachytit absolutně nejlepšiacute obrazy Při hvězdaacutech jsou takoveacute klidneacute obrazy nanejvyacuteš vzaacutecneacute

Přeměřeniacute sniacutemků přineslo tento vyacutesledek Zonaacutelniacute vady se ukaacutezaly jako relativně maleacute zejmeacutena pro středni

a vnějšiacute zony Pouze nejvnitřnějšiacute zona (13 cm poloměr) ukazuje znashytelně kladnou (positivniacute) odchylku sečneacute vzdaacutelenosti (ve smyslu proshydlouženiacute ohniskoveacute daacutelky) kteraacute však zůstaacutevaacute pod 1 mm Odchylky ostatniacutech zon přesahovaly ztěžiacute měřitelnost Tento zrcadlovyacute systeacutem musiacuteme tedy označit za velmi zdařilyacute Technickaacute konstanta podle Lehmana vyplyacutevaacute ze zonaacutel vad T = 0125 a tato hodnota velmi souhlasiacute s uacutedaji ktereacute sdělila firma Zeiss dopisem pro 60cm zrcadlo

Naproti tomu se objevil - jak se čekalo - znatelnyacute astigmatisshy

82

mus sečneacute vzdaacutelenosti svazku paprsků ležiacuteciacutech ve svisleacute rOVlne se lišily od vzdaacutelenostiacute paprsků prochaacutezejiacuteciacutech vodorovnyacutem průměrem o hodnoty ktereacute dosahovaly teacuteměř 3 mm (Obr 1) Diference se objevuje ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu vertikaacutelniacute průměr daacutevaacute kratšiacute ohniskovou daacutelku zřejmě protože v jeho rovině poloměr zakřiveniacute byl zkraacutecen působeniacutem vaacutehy zrcadla kteraacute způsobila prohnutiacute zrcadla Přitom se předpoklaacutedaacute že astigm~Usmus poehaacuteziacute od hlavshyniacuteho zrcadla Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy byl tento předpoklad potvrzen Otaacutečeniacute pomocneacuteho zrcadla bylo bez vlivu na astigmatismus soustavy jak ukaacutezalo pozorovaacuteniacute okulaacuterem

Nyniacute byl učiněn pokus kompensovati astigmatismus hlavniacuteho zrcadla deformaciacute pomocneacuteho zrcadla K tomuto uacutečelu muselo poshymocneacute zrcadlo dostat astigmatismus stejneacute hodnoty ale v uacutehlu otoshyčeniacute kolem optickeacute osy o 90deg Technickeacute provedeniacute tohoto požadavku bylo možno uskutečniti pomociacute dvou malyacutech šroubků průměru 15 mm (jejichž matkoveacute zaacutevity byly vyřiacuteznuty v objiacutemce zrcadla) ktereacute tlačily na maleacute desky přilehleacute na okraji zrcadla Oba tlakoveacute šroubky byly na okrajiacutech nejprve libovolně zvoleneacuteho průměru poshymocneacuteho zrcadla Na okrajiacutech k němu kolmo stojiacuteciacuteho průměru byly pod zrcadlo podloženy destičky asi stejneacute velikosti a 02 mm siacutely takže zrcadlo leželo na těchto dvou destičkaacutech Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy a spolu přitahovaacuteniacutetn šroubků hledělo se za prveacute dosaacutehnouti toho aby bylo možno nastaviti tlakem astigmashytismus pomocneacuteho zrcadla kolmo k astigmatismu hlavniacuteho zrcadla Potom byl tlak podle hodnoty tak seřiacutezen ž~ skreslenyacute tvar obrazu světelneacuteho bodu vně i vnitřně ohniskově vypadal co nejviacutece kulatyacute Ukaacutezalo se že přes siacutelu pomocneacuteho zrcadla 30 mm již docela maleacute tlaky šroubků stačily aby se dosaacutehlo znatelneacute a pro kompensaci dostatečneacute deformace zrcadla Seřiacutezeniacute vyžadovalo velkeacuteho citu v konshyciacutech prstů dalo se však tiacutemto způsobem s trochou trpělivostiacute vždy dosaacutehnouti bezvadneacuteho obrazu Protože se však seřizovaacuteniacute muselo provaacutedět alespoň jednou za noc a při tom byl vždy nutnyacute pomocniacutek a protože daacutele seřizovaacuteniacute se mohlo provaacutedět jen v přibližně horizonshytaacutelniacute poloze neboť z uvedenyacutech důvodů pomocneacute zrcadlo v zenitoshyvyacutech krajiacutech neniacute přiacutestupneacute muselo byacuteti po tomto zaacutesadniacutem důkaze možnosti odstraněniacute astigmatismu deformaciacute pomocneacuteho zrcadla nashylezeno takoveacute technickeacute řešeniacute ktereacute dovoliacute pozorovateli provaacuteděti sBřizovaacuteniacute V jakeacutekoli vzdaacutelenosti od okulaacuteru a to i bez pomocniacute-ka

(Pokračovaacuteniacute~

Schmidtova komora BurreZova astroteleskopu jejiacute průřez a fotografie Jako ilustraci k člaacutenku J Klepešty o největšiacutech Maksutovovyacutech a Schmidtovyacutech astroshykomoraacutech přinaacutešiacuteme obraz a průřez zajiacutemaveacuteho Burrenovca astroteleskopu Hlavniacute zrcadlo je z pyrexoveacuteho skla o průměru 90 cm a 8 poloměrem zakřiveniacute 420 cm Korekčniacute deska maacute průměr 60 cm a tlouštku 8 mm Zvlaacutešť poučnyacute je diagram průřezu komory kde uprostřed je vi4ět kasetovaacute zařiacutezeniacute pro fotoshygrafickyacute film (Obr str 84-85 člaacutenek J Klepešty str 30)

83

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

ASTRO N O MI E Mayů vysokeacute kultury indiaacutenskeacute

Dr ARNOŠT DITTRICH

R 1739 meškal ve Viacutedni dvorniacute kaplan pOLskeacuteho kraacutele Augusta Silneacuteho jenž spravoval takeacute jeho draacutežďanskou knihovnu Tamniacute jakyacutesi soukromniacutek ukaacutezal mu knihu vypravenou jako leporello-alba našich dětiacute Byla malovaacutena v různyacutech barvaacutech Pro majitele to byla bezcennaacute kuriosita Daroval ji kaplanovi a ten ji zařadil do Augustovy knihovny Asi po stu letech všiml si jiacute lord Kingsborough Přijal kashymenotiskovou reprodukci draacutežďanskeacuteho kOdexu do sveacuteho diacutela o meshyxickyacutech starOžitnostech Tiacutem byl Dresdensis uznaacuten za indiaacutenskou pamaacutetku Zase uplynula desiacutetiletiacute než francouzskyacute učenec nadhodil že by to mohla byti pamaacutetka Mayů troska vysOkeacute kultury indiaacutenskeacute z Quatemaly a Yukatanu

Kodex Dresdensis zachoval naacutem začaacutetky indiaacutenskeacute astronomie Zachycuje VYacuteVOjOVOU fasi předbabylonskouo Překvapuje jak maacutelo matematiky užiacutevali jen sčiacutetaacuteniacute a odčiacutetaacuteniacute celtstvyacutech čisel Zdaacute se že k naacutesobeniacute - jako zkratce za sčiacutetaacuteniacute stejnyacutech sčiacutetanců - a zlomshykům ještě nedospěli A na teacuteto hladině určovali rovnodennosti a slushynovraty staacuteřiacute Luny a zatměniacute i heliakickeacute zjevy na planetaacutech Viacutec prozatiacutem nelze prokaacutezat Z knihovnickyacutech pokladů Mayů zachovaly se totiž jen tři Kodexy Parisiensis na př objeven r 1860 v kOŠiacuteku se staryacutem papiacuterem zapomenut a zapraacutešen v koutě naacuterodniacute knihovny pařižskeacute

Astronomie neniacute možnaacute bez kalendaacuteře jenž dovoluje přesně na den určiti na př interval dvou zatměniacute Slunce neb dvou heliakickyacutech vyacutechodů Venuše Kalendaacuteř Mayů je podivuhodneacute uměleckeacute diacutelo Diacuteky desiacutetiletyacutem praciacutem amerikanistů znaacuteme jej podrobně znaacuteme i samoshyznaky kalendaacuteřovyacutech pojmů Mysliacutem že kalendaacuteř je diacutelem indiaacutenshyskeacuteho Leonarda da Vinci jenž mu vtiskl sveacute požadavky esthetickeacute bez zlomků a interkalace Rok - zvanyacute haaJb - čiacutetaacute 365 dnů jako kdysi v Egyptě Tyacuteden měli dvojiacute Dvacetidenniacute jehož dny označujiacute slovy a třinaacutectidenniacute jehož dny čiacuteslovali jako u naacutes čtvrtek paacutetek Tiacutem se čas periodisuje dvaceti a třinaacutectidenniacute vlnou Interferenciacute jich vznikaacute vlna 260 dnů dlouhaacute zvanaacute tzolkjn Haab s tzolkinem vytvoshyřujiacute vlnu 18980 dnů dlouhou což jest asi 52 let

MayOveacute užiacutevali dvacetinneacute soustavy Vynalezli mulu a členěniacute čiacutesel dle mocnin dvaceti My řadiacuteme čiacuteslice vedle sebe Mayoveacute do sloupce nad sebou Cifry sklaacutedali z bodů jež platiacute po jednotce a čaacuterek jež znamenajiacute 5 Na př 8 8e složiacute z vodorovneacute čaacuterky a třiacute bodů nad niacute Tak se u nich prostupuje primitivnost s překvapujiacuteciacutemi vymoženostshymi Nulu vynalezli O 1000 let dřiacuteve než Indoveacute U naacutes teprve na popud

77

~====--------------------------------------~----~-_--shy

Heschelův vzniklo očiacuteslovaacuteniacute t zv juliaacutenskyacutem dnem Mayoveacute znali obdobnyacute mayskyacute den již r 353 př Kr

Hlavniacutem probleacutemem studiiacute o Mayiacutech jest korrelace jejich kalenshydaacuteře s našiacutem Mysleme si jej danyacute juliaacutenskyacutem dnem Pak třeba pro každyacute mayskyacute den znaacuteti juliaacutenskyacute ekvivalent Obecně jest mayskyacute den + 584 285 = juliaacutenskeacutemu dnu

Nulovyacute den Mayů maacute tzolkinoveacute označeniacute 4 Ahau a haaboveacute 8 Cumhu Z toho a z korrelačniacute konstanty 584285 lze vypočiacutetati pro každyacute juliaacutenskyacute den označeniacute v tzolkinu i haabu Ostatně historishykoveacute sami dali naacutem pomůcky jimiž přiacutemo pro každyacute den lze s neshyjistotou asi -t- 2 určiti urnistěniacute v haabu i tzolkinu Těžšiacute je stanoveniacute korrelačniacute konstanty Pomůcky k jejiacutemu určeniacute jsou ovšem z doby španělskeacute kdy mayskyacute kalendaacuteř byl v uacutepadku ba zaacuteniku Proto bylo navrženo viacutece č~sel jako na př 489384 jehož jsem se dřiacuteve držel Vyacuteběr mezi navrženyacutemi konstantami čekaacuteme od hvězdaacuteřstviacute Nebe maacuteme společneacute s Indiaacuteny My i oni dělali astronomii v domaacuteciacutem kashylendaacuteři Zjevy nebeskeacute tvořiacute most od mayskeacuteho kalendaacuteře k našemu Tomuto vztahu musiacute korrelačniacute konstanta vyhovovat

Vrcholnyacutem vyacutekonem mayskeacute astronomie jest předpoviacutedaacuteniacute slushynečniacutech zatměniacute Rozpoznali periodicitu zjevu což se arci musilo staacuteti pomociacute datovanyacutech pozorovaacuteniacute Lze tedy čekati že pobliacuteže jejich tabulky zatměniacute nalezneme i zaacuteznam o pozorovaacuteniacutech Tu však nashyraacutežiacuteme na zvlaacuteštniacute potiacutež Mayskeacute samoznaky nezachycujiacute ani zvushykovyacute obraz slova ani ideovyacute obsah pojmu Jen naznačujiacute asi jako uniforma svyacutemi knofliacutečky pryacutemky hvězdami a lemovaacuteniacutem Intershypretace bez uacutestniacuteho komentaacuteře neniacute vůbec možnaacute Ten ale -- pro zelotism Španělů -- jest nenaacutevratně ztracen Proto teprve r 1943 učenaacute Američanka M W Makemson rozpoznala ve třech ob 15 dnů od sebe vzdaacutelenyacutech datech před tabulkou zatměniacute tři okultace Středniacute jest zatměniacutem Luny obě krajniacute jsou čaacutestečnaacute zatměniacute Slunce

Mayskaacute tabulka zatměniacute jest zjednodušenaacute naacutehražka Schramovy tabulky lunaacuterniacutech faacutesiacute 8 daty o zatměniacutech Proto lze naacutevrh p Makemshysonoveacute na niacute zkoumat Přičteme k mayskeacutemu dnu 1412 848d začaacutetečshyniacuteho zatměniacute e korrelačniacute konstantu 584 285 a dostaneme juliaacutenskyacute den 1997 133d jenž e přiacuteslušiacute Jeli zvolenaacute konstanta na den přesnaacute musiacute na den 1997 133d padnouti čaacutestečneacute zatměniacute Slunce po němž naacutesleduje totaacutelniacute zatměniacute Luny a ještě druheacute čaacutestečneacute slunečniacute To se na Schramově tabulce potvrzuje Propočiacutetal jsem některeacute podrobshynosti Prvniacute zatměniacute bylo r 755 dne 8 listopadu v 11h mayskeacuteho času Slunce doraziacute do sestupneacuteho uzlu Luny po 1811 dnech Pro uacutezemiacute Mayů bliacutezkeacute rovniacuteku bylo e neviditelneacute Teacutež naacutesledujiacuteciacute totaacutelniacute zatměniacute Luny nemohli pozorovat Padlo kol 13h mayskeacuteho času Takeacute třetiacute zatměniacute zase čaacutestečně slunečniacute jim ušlo -- Zatměniacute veshysměs jsou počiacutetaacutena na zaacutekladě pozorovaacuteniacute staršiacutech

78

Prvniacute zatměniacute padlo na tzolkinovyacute den 12 Lamat jiacutemž tabulka zatměniacute začiacutenaacute Z toho ale neplyne že tabulka začiacutenaacute zatměniacutem eacute

Naopak Najisto tomu tak neniacute Zatměniacute eacute bylo 18 dnů před průchoshydem Slunce uzlemkdežto tabulka začiacutenaacute zatměniacutem kdy staacutelo bliacutezko uzlu Tu stiacuten Luny taacutehl ze široka přes zeměkouli Mayoveacute postavili toto zatměniacute na začaacutetek tabulky Patrně je pozorovali Pořiacutedil jsem si dle naacutevrhu R W Willsona prvniacuteho astronoma jenž se astronomiiacute Mayů zabyacuteval (+ 1923) - přehled zatměniacute u Mayů viditelnyacutech Hledal jsem v nich zatměniacute pozdějšiacute než eacute jež padlo takeacute na den 12 Lamat V intervalu od r 755 do 1555 nalezl jsem pouze tři takovaacute zatměniacute Prvniacute E mělo juliaacutenskyacute den 2102 173d a velikost 08 druheacute mělo 2114 133d s velikostiacute 04 a třetiacute 2126 093d velikost 07 Zatměniacute jsou od sebe stejně o 11960d vzdaacutelenaacute což jest praacutevě perioda zashytrllěniacute Mayů rovnaacute 46 tzolkinům Zkusme zda vyacutechodisko tabulky nebylo v zatměniacute E jež bylo největšiacute Padlo v den 9 VI 1043 -Zkouška R 1939 uveřejnil jsem že tabulka Mayů klade zatměniacute ob 6 6 5 1 5 atd lunaciacute po prvniacutem zatměniacute E v den 12 Lamat Zatměniacute to vyhledaacuteme u Schrama Je centraacutelniacute jako obě dalšiacute ob 6 lunaciacute naacutesledujiacuteciacute Pak po 5 Iunaciacutech bylo parciaacutelniacute možneacute a o lunaci pozděii je parciaacutelniacute jisteacute centraacutelniacute možno atd Začaacutetek tashybulky je tedy ve shodě s tabulkou Schramovou jejiacutemž zjednodušeniacutem jest mayskaacute tabulka Zatměniacute velikosti asi 08 padlo kol 16h mayshyskeacuteho času Průchod Slunce uzlem bylo 24 dne později

Staršiacute epocha eacute vyskYtuje se v uacutevodu tabulky ještě jednou a to hned v prveacutem sloupci Nad i pod niacutem stojiacute 12 Lamat Sloupec obsashyhuje dva mayskeacute dny patrně oba s tzolkinovyacutem označeniacutem 12 Lamat V černeacutem datu rozpoznala Mrs Makemson druhyacute zaacutepis staršiacute eposhychy eacute Červeneacute datum 101968 daacutevaacute ale 10 Lamat Porucha je z čaacutesti od toho že červeneacute čiacuteslo bylo zkraacuteceno o začaacutetek Ten pro eacute jest obvyklou hodnotou 9 Než čislo 9101968 je menšiacute než eacute = 9164108 Zkusme proto 10101968 Když černeacute čiacuteslo daacutevaacute staršiacute epochu eacute

čekaacuteme že červeneacute je novou epochou E Přepočiacutetejme E na mayskyacute den a qostaneme 10101668 - Hle čtyři z pěti mayskyacutech miacutest shodujiacute se s našiacutem doplněniacutem červeneacuteho data Jen na prostředniacutem miacutestě stojiacute 16 miacutesto 19 V tom vidiacutem omyl piacutesaře Dresdensis opsaacuten asi kol 1200 ze staršiacuteho rukopisu laikem maacutelo svědomityacutem Rozdiacutel epoch E - eacute neniacute celistvyacutem naacutesobkem periody 11 960d bull Koherence vln zatměniacute porušena posuvem o 10 tzolkinů Proto bylo zavedeniacute noveacute epochy E nutnostiacute

Mrs Makemson měla dalšiacute uacutespěchy s rovnodennostmi a slunoshyvraty Saacutem maacutem něco maacutelo o tabulkaacutech Venuše a Marta - O tom snad jindy

79

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

Uacutevod

Nejdřiacuteve se vraciacuteme k našemu člaacutenku z mmuleacuteho roku kde jsme zkraacuteceně uvedli naše pokusy při vyrobeniacute astronomickyacutech žebrovashynyacutech zrcadel Již tři roky pracujeme ve vyacutezkumu a snažiacuteme se abyshychom zhotovili zrcadlo ktereacute by svyacutem průměrem vyhovovalo požashydavkům moderniacute astronomie Naši zpraacutevu o noveacute konstrukci astroshynomickyacutech zrcadel doplňuje J Širokyacute kteryacute ve Světu techniky piacuteše o originaacutelniacutem Způsobu kteryacutem byla tato zrcadla zhotovena

Mimo to pracujeme ještě staacutele na podrobneacute zpraacutevě kterou chcen1e uveřejniti spolu se zkušenostmi ktereacute jsme ziacuteskali při stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor K tomu musiacuteme poznamenati že nemaacuteme s ohledem na naše denniacute zaměstnaacuteniacute dostatek času abychom vše provedli tak rychle jak bychom si přaacuteli

Minuleacuteho roku teacutež došlo ke značneacutemu pokroku ve stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor V listopadu byla dohotovena dosud u naacutes nejshyvětšiacute astrokomora o otvoru 340 mm zrcadle 440 mm a světelnosti 1 27 Optika astrokomory - žebrovaneacute zrcadlo s meniskem - byla zhotovena z tuzemskeacuteho skla Tuto svyacutemi rozměry mohutnou astroshykomoNl bylo nutno vyzkoušeti Ke zkoušce bylo možno voliti jedině montaacutež u naacutes v republice největšiacuteho dalekohledu kteryacute je na Skalshynateacutem Plese S největšiacute ochotou naacutem bylo dovoleno ředitelem docentem Dr Gushy

them a jeho spolupracovniacuteky astrokomofil na dalekohled namonshytovati

Fotografovati touto astrokomorou začal na konci minuleacuteho roku naacuteš populaacuterniacute kometaacuteř Ant M r k o s Nemůžeme nevzpomenouti jeho skvěleacuteho vyacutekonu v minuleacutem roce

kdy ze světoveacute produkce pěti nalezenyacutech komet nalezl saacutem dvě K dokončeniacute zkoušek braacuteniacute jednak nepřiacutezniveacute počasiacute a pak časoveacute

omezeniacute Ant M r k o s e kteryacute zkoušky provaacutediacute v době sveacuteho osobshyniacuteho volna

Dosaženeacute vyacutesledky uveřejniacute Ant Mr k o s spolu se zkušenostmi ziacuteskanyacutemi tiacutemto přiacutestrojem Budou velkyacutem přiacutespěvkem pro naši astronomickou fotografii kteraacute jest v tomto oboru značně pozadu což jest zaviněno nedostatkem potřebnyacutech přiacutestrojů

V zaacutesadě jest uacutečelem našeho dnešniacuteho člaacutenku ukaacutezati na nedoshystatky ktereacute majiacute plneacute zrcadloveacute kotouče vlivem vlastniacute vaacutehy

Tyto nedostatky jež jsou patrny již u 60 cm plneacuteho zrcadla popsal H U S a n d i g v Astronomische Nachrichten

80

Bude jistě zajiacutemaveacute jak se budou v tomto směru chovati naše žebrovanaacute zrcadla

U velkyacutech parabolickyacutech zrcadel je jak znaacutemo velmi těžkeacute daacuteti zrcadlu při jeho upevněniacute takovou podložku aby jeho optickaacute plocha v každeacute poloze vlivem jeho vaacutehy zachovaacutevala stejnyacute tvar Takeacute silneacute rozdiacutely tepelneacute mohou veacutesti ke značneacute deformaci zrcadla Zatiacutem co však při změnaacutech teploty zrcadlo reaguje předevšiacutem uacuteměrně změnou ohniskoveacute daacutelky způsobuje vlastniacute vaacuteha zrcadla různyacute uacutečinek a tiacutem vznikleacute deformace teacutež změnu kvality obrazu za určityacutech okolnostiacute dokonce velmi značnou Při většiacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je přeshydevšiacutem naacutepadnyacute značnyacute astigmatismus i když zrcadlo při malyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je astigmatismu prosto Tento astigmatisshymus vznikaacute zřejmě nerovnoměrnyacutem uacutečinkem vaacutehy zrcadloveacuteho disku v průměru zrcadla ve svisleacute a vodorovneacute rovině Tyto zjevy jsou pozorovatelům na velkyacutech zrcadlech všeobecně znaacutemy dosud však v literatuře byl nalezen jenom na jednom miacutestě naacutevrh k odstraněniacute tohoto rušiveacuteho vlivu Paraskevopoulos vedouciacute filiaacutelky Harvardskeacute hvězdaacuterny v Již Africe popisuje jednu methodu běžneacuteho odstraněniacute astigmatismu 15 m zrcadla Korektury se při tOJIl dosahuje stavěshyciacutemi šrouby ktereacute jsou uloženy v podložce zrcadla a dovolujiacute změnu Uaku na tři hlavniacute miacutesta parabolickeacuteho zrcadla

Zaostřeniacute ktereacute se posuzuje pozorovaacuteniacutem skresleneacuteho obrazu při silneacutem zvětšeniacute musiacute většinou byacutet opakovaacuteno několikraacutet za noc Jisteacute technickeacute obtiacuteže přineslo ovlaacutedaacuteniacute stavěciacutech šroubů vyvedenyacutech k okulaacuteru Newtonskeacuteho ohniska ktereacute byly překonaacuteny zvlaacuteštniacutemi mechanickyacutemi převody

1 Zkouška 60 cm bamberskeacuteho zrcadla podle Hartlnanovy methody

Zjevy uvedeneacute v uacutevodu byly naacutepadneacute u ban1berskeacuteho zrcadla hned po jeho postaveniacute v r 1948 Zejmeacutena byl patrnyacute naacutepadnyacute astigmatismus kteryacute nebyl zjištěn při diacutelenskeacute zkoušce v r 1939 vyacuterobniacutem podnikem Zeiss v Jeně Vně i vnitřně ohniskoveacute prohnuteacute obrazy bodovyacutech světelnyacutech zdrojů se jevily eliptickeacute při čemž velkeacute osy elips po obou stranaacutech středniacute ohniskoveacute roviny staacutely na sobě kolmo Astigmatickeacute chyby obrazů jsou jak znaacutemo tiacutemto způsobem snadno zjistitelneacute Protože se zdaacutelo že jsou tu i maleacute vady zonaacutelniacute byly ještě na jaře 1948 provedeny sniacutemky s děrovanou clonou podle Hartmanna aby se dosaacutehlo pokud možno uacuteplneacuteho obrazu korekčniacuteho staVll zrcadloveacuteho dalekohledu

Zkouška optiky musela se proveacutest z různyacutech důvodů ve stavu namontovaacuteniacute v tubusu což se jevilo tak jako tak nutneacute z ohledu na hlavniacute uacutečel zkoušky Bohužel pro maleacute rozměry kopule nebylo Newshytonskeacute ohnLsko bez obtiacutežiacute a naacutekladnyacutech přestaveb přiacutestupno takže zkoušeniacute muselo byacutet učiněno v uspořaacutedaacuteniacute Cassegraina Od rozlišeniacute

81

uacutečasti obou optickyacutech ploch na vadaacutech lTIuselo byacuteti proto upušshytěno

Při zkoušce byla Hartmannoshyva děrovanaacute clona umiacutestěna těsshyně před hlavniacutem zrcadlem Clona měla v 6 zonaacutech s třiacutecentimetroshyvyacutem rozdiacutelem poloměrů po 4 děshyraacutech o průlTIěru 3 cm Sousedniacute zony byly vždy o 45deg navzaacutejem posunuty (Obr č 1) Za světelshynyacute zdroj sloužil otvor ve střešshyniacutem okně jednoho domu na naacuteshyvršiacute vzdaacuteleneacutem asi 600 m Tento otvor byl prakticky bodovyacute

Obr Č 1 Astigmatismus Bambergshy Při ekvivalentniacute ohniskoveacute daacutelce skeacuteho 60 cm zrcadla v ohnisku casseshy zrcadla 10 800 mm byly proveshygraina při pozorovaacuteniacute hvězdy přibližshy

deny oba Hartmannovy sniacutemkyně v 85deg zenitovyacutech vzdaacutelenostech Rozdiacutely v ohnisktt jsou uvedeny v se- s ohniskovyacutem rozdiacutelem 200 mm

tinaacutech milimetru při čemž obrazovaacute rovina pro světelnyacute bod ležela přibližně

uprostřed mezi oběma sniacutemkovyacutemi rovinami Protože optika v soushyhlase s původnIacuten1 použitiacutem pro pozemniacute praacutece byla seřiacutezena až na vzdaacuteshylenost 500 m (posouvaacuteniacutem pomocneacuteho zrcadla) nepřinaacutešelo toto zaměřeniacute žaacutednyacutech obtiacutežiacute Ovšem použitiacute tak relativně bliacutezkeacuteho světelshyneacuteho zdroje neniacute bez kolimaacutetoru ideaacutelniacute protože vady obrazu při tashykoveacute vzdaacutelenosti jsou celkem rozdiacutelneacute od vad vyskytujiacuteciacutech se při zaostřeniacute na nekonečno Při pozdějšiacutech sniacutemciacutech byly proto jako svěshytelnyacute zdroj použity jasneacute staacutelice PřitOlTI však se kladou velkeacute požashydavky na rovnoměrnost vodiacuteciacutech pohybů ktereacute naacutehonoveacute zařiacutezeniacute splnilo teprve po přestavbě Při obou světelnyacutech zdrojiacutech t j při uměshyleacutem bodu (i staacutelici) působilo mimo to rušivě chvěniacute vzduchu S umělyacutem bodem se dalo pracovati jen při zataženeacute obloze ovšeril takeacute jen v tom přiacutepadě se daly zachytit absolutně nejlepšiacute obrazy Při hvězdaacutech jsou takoveacute klidneacute obrazy nanejvyacuteš vzaacutecneacute

Přeměřeniacute sniacutemků přineslo tento vyacutesledek Zonaacutelniacute vady se ukaacutezaly jako relativně maleacute zejmeacutena pro středni

a vnějšiacute zony Pouze nejvnitřnějšiacute zona (13 cm poloměr) ukazuje znashytelně kladnou (positivniacute) odchylku sečneacute vzdaacutelenosti (ve smyslu proshydlouženiacute ohniskoveacute daacutelky) kteraacute však zůstaacutevaacute pod 1 mm Odchylky ostatniacutech zon přesahovaly ztěžiacute měřitelnost Tento zrcadlovyacute systeacutem musiacuteme tedy označit za velmi zdařilyacute Technickaacute konstanta podle Lehmana vyplyacutevaacute ze zonaacutel vad T = 0125 a tato hodnota velmi souhlasiacute s uacutedaji ktereacute sdělila firma Zeiss dopisem pro 60cm zrcadlo

Naproti tomu se objevil - jak se čekalo - znatelnyacute astigmatisshy

82

mus sečneacute vzdaacutelenosti svazku paprsků ležiacuteciacutech ve svisleacute rOVlne se lišily od vzdaacutelenostiacute paprsků prochaacutezejiacuteciacutech vodorovnyacutem průměrem o hodnoty ktereacute dosahovaly teacuteměř 3 mm (Obr 1) Diference se objevuje ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu vertikaacutelniacute průměr daacutevaacute kratšiacute ohniskovou daacutelku zřejmě protože v jeho rovině poloměr zakřiveniacute byl zkraacutecen působeniacutem vaacutehy zrcadla kteraacute způsobila prohnutiacute zrcadla Přitom se předpoklaacutedaacute že astigm~Usmus poehaacuteziacute od hlavshyniacuteho zrcadla Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy byl tento předpoklad potvrzen Otaacutečeniacute pomocneacuteho zrcadla bylo bez vlivu na astigmatismus soustavy jak ukaacutezalo pozorovaacuteniacute okulaacuterem

Nyniacute byl učiněn pokus kompensovati astigmatismus hlavniacuteho zrcadla deformaciacute pomocneacuteho zrcadla K tomuto uacutečelu muselo poshymocneacute zrcadlo dostat astigmatismus stejneacute hodnoty ale v uacutehlu otoshyčeniacute kolem optickeacute osy o 90deg Technickeacute provedeniacute tohoto požadavku bylo možno uskutečniti pomociacute dvou malyacutech šroubků průměru 15 mm (jejichž matkoveacute zaacutevity byly vyřiacuteznuty v objiacutemce zrcadla) ktereacute tlačily na maleacute desky přilehleacute na okraji zrcadla Oba tlakoveacute šroubky byly na okrajiacutech nejprve libovolně zvoleneacuteho průměru poshymocneacuteho zrcadla Na okrajiacutech k němu kolmo stojiacuteciacuteho průměru byly pod zrcadlo podloženy destičky asi stejneacute velikosti a 02 mm siacutely takže zrcadlo leželo na těchto dvou destičkaacutech Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy a spolu přitahovaacuteniacutetn šroubků hledělo se za prveacute dosaacutehnouti toho aby bylo možno nastaviti tlakem astigmashytismus pomocneacuteho zrcadla kolmo k astigmatismu hlavniacuteho zrcadla Potom byl tlak podle hodnoty tak seřiacutezen ž~ skreslenyacute tvar obrazu světelneacuteho bodu vně i vnitřně ohniskově vypadal co nejviacutece kulatyacute Ukaacutezalo se že přes siacutelu pomocneacuteho zrcadla 30 mm již docela maleacute tlaky šroubků stačily aby se dosaacutehlo znatelneacute a pro kompensaci dostatečneacute deformace zrcadla Seřiacutezeniacute vyžadovalo velkeacuteho citu v konshyciacutech prstů dalo se však tiacutemto způsobem s trochou trpělivostiacute vždy dosaacutehnouti bezvadneacuteho obrazu Protože se však seřizovaacuteniacute muselo provaacutedět alespoň jednou za noc a při tom byl vždy nutnyacute pomocniacutek a protože daacutele seřizovaacuteniacute se mohlo provaacutedět jen v přibližně horizonshytaacutelniacute poloze neboť z uvedenyacutech důvodů pomocneacute zrcadlo v zenitoshyvyacutech krajiacutech neniacute přiacutestupneacute muselo byacuteti po tomto zaacutesadniacutem důkaze možnosti odstraněniacute astigmatismu deformaciacute pomocneacuteho zrcadla nashylezeno takoveacute technickeacute řešeniacute ktereacute dovoliacute pozorovateli provaacuteděti sBřizovaacuteniacute V jakeacutekoli vzdaacutelenosti od okulaacuteru a to i bez pomocniacute-ka

(Pokračovaacuteniacute~

Schmidtova komora BurreZova astroteleskopu jejiacute průřez a fotografie Jako ilustraci k člaacutenku J Klepešty o největšiacutech Maksutovovyacutech a Schmidtovyacutech astroshykomoraacutech přinaacutešiacuteme obraz a průřez zajiacutemaveacuteho Burrenovca astroteleskopu Hlavniacute zrcadlo je z pyrexoveacuteho skla o průměru 90 cm a 8 poloměrem zakřiveniacute 420 cm Korekčniacute deska maacute průměr 60 cm a tlouštku 8 mm Zvlaacutešť poučnyacute je diagram průřezu komory kde uprostřed je vi4ět kasetovaacute zařiacutezeniacute pro fotoshygrafickyacute film (Obr str 84-85 člaacutenek J Klepešty str 30)

83

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

~====--------------------------------------~----~-_--shy

Heschelův vzniklo očiacuteslovaacuteniacute t zv juliaacutenskyacutem dnem Mayoveacute znali obdobnyacute mayskyacute den již r 353 př Kr

Hlavniacutem probleacutemem studiiacute o Mayiacutech jest korrelace jejich kalenshydaacuteře s našiacutem Mysleme si jej danyacute juliaacutenskyacutem dnem Pak třeba pro každyacute mayskyacute den znaacuteti juliaacutenskyacute ekvivalent Obecně jest mayskyacute den + 584 285 = juliaacutenskeacutemu dnu

Nulovyacute den Mayů maacute tzolkinoveacute označeniacute 4 Ahau a haaboveacute 8 Cumhu Z toho a z korrelačniacute konstanty 584285 lze vypočiacutetati pro každyacute juliaacutenskyacute den označeniacute v tzolkinu i haabu Ostatně historishykoveacute sami dali naacutem pomůcky jimiž přiacutemo pro každyacute den lze s neshyjistotou asi -t- 2 určiti urnistěniacute v haabu i tzolkinu Těžšiacute je stanoveniacute korrelačniacute konstanty Pomůcky k jejiacutemu určeniacute jsou ovšem z doby španělskeacute kdy mayskyacute kalendaacuteř byl v uacutepadku ba zaacuteniku Proto bylo navrženo viacutece č~sel jako na př 489384 jehož jsem se dřiacuteve držel Vyacuteběr mezi navrženyacutemi konstantami čekaacuteme od hvězdaacuteřstviacute Nebe maacuteme společneacute s Indiaacuteny My i oni dělali astronomii v domaacuteciacutem kashylendaacuteři Zjevy nebeskeacute tvořiacute most od mayskeacuteho kalendaacuteře k našemu Tomuto vztahu musiacute korrelačniacute konstanta vyhovovat

Vrcholnyacutem vyacutekonem mayskeacute astronomie jest předpoviacutedaacuteniacute slushynečniacutech zatměniacute Rozpoznali periodicitu zjevu což se arci musilo staacuteti pomociacute datovanyacutech pozorovaacuteniacute Lze tedy čekati že pobliacuteže jejich tabulky zatměniacute nalezneme i zaacuteznam o pozorovaacuteniacutech Tu však nashyraacutežiacuteme na zvlaacuteštniacute potiacutež Mayskeacute samoznaky nezachycujiacute ani zvushykovyacute obraz slova ani ideovyacute obsah pojmu Jen naznačujiacute asi jako uniforma svyacutemi knofliacutečky pryacutemky hvězdami a lemovaacuteniacutem Intershypretace bez uacutestniacuteho komentaacuteře neniacute vůbec možnaacute Ten ale -- pro zelotism Španělů -- jest nenaacutevratně ztracen Proto teprve r 1943 učenaacute Američanka M W Makemson rozpoznala ve třech ob 15 dnů od sebe vzdaacutelenyacutech datech před tabulkou zatměniacute tři okultace Středniacute jest zatměniacutem Luny obě krajniacute jsou čaacutestečnaacute zatměniacute Slunce

Mayskaacute tabulka zatměniacute jest zjednodušenaacute naacutehražka Schramovy tabulky lunaacuterniacutech faacutesiacute 8 daty o zatměniacutech Proto lze naacutevrh p Makemshysonoveacute na niacute zkoumat Přičteme k mayskeacutemu dnu 1412 848d začaacutetečshyniacuteho zatměniacute e korrelačniacute konstantu 584 285 a dostaneme juliaacutenskyacute den 1997 133d jenž e přiacuteslušiacute Jeli zvolenaacute konstanta na den přesnaacute musiacute na den 1997 133d padnouti čaacutestečneacute zatměniacute Slunce po němž naacutesleduje totaacutelniacute zatměniacute Luny a ještě druheacute čaacutestečneacute slunečniacute To se na Schramově tabulce potvrzuje Propočiacutetal jsem některeacute podrobshynosti Prvniacute zatměniacute bylo r 755 dne 8 listopadu v 11h mayskeacuteho času Slunce doraziacute do sestupneacuteho uzlu Luny po 1811 dnech Pro uacutezemiacute Mayů bliacutezkeacute rovniacuteku bylo e neviditelneacute Teacutež naacutesledujiacuteciacute totaacutelniacute zatměniacute Luny nemohli pozorovat Padlo kol 13h mayskeacuteho času Takeacute třetiacute zatměniacute zase čaacutestečně slunečniacute jim ušlo -- Zatměniacute veshysměs jsou počiacutetaacutena na zaacutekladě pozorovaacuteniacute staršiacutech

78

Prvniacute zatměniacute padlo na tzolkinovyacute den 12 Lamat jiacutemž tabulka zatměniacute začiacutenaacute Z toho ale neplyne že tabulka začiacutenaacute zatměniacutem eacute

Naopak Najisto tomu tak neniacute Zatměniacute eacute bylo 18 dnů před průchoshydem Slunce uzlemkdežto tabulka začiacutenaacute zatměniacutem kdy staacutelo bliacutezko uzlu Tu stiacuten Luny taacutehl ze široka přes zeměkouli Mayoveacute postavili toto zatměniacute na začaacutetek tabulky Patrně je pozorovali Pořiacutedil jsem si dle naacutevrhu R W Willsona prvniacuteho astronoma jenž se astronomiiacute Mayů zabyacuteval (+ 1923) - přehled zatměniacute u Mayů viditelnyacutech Hledal jsem v nich zatměniacute pozdějšiacute než eacute jež padlo takeacute na den 12 Lamat V intervalu od r 755 do 1555 nalezl jsem pouze tři takovaacute zatměniacute Prvniacute E mělo juliaacutenskyacute den 2102 173d a velikost 08 druheacute mělo 2114 133d s velikostiacute 04 a třetiacute 2126 093d velikost 07 Zatměniacute jsou od sebe stejně o 11960d vzdaacutelenaacute což jest praacutevě perioda zashytrllěniacute Mayů rovnaacute 46 tzolkinům Zkusme zda vyacutechodisko tabulky nebylo v zatměniacute E jež bylo největšiacute Padlo v den 9 VI 1043 -Zkouška R 1939 uveřejnil jsem že tabulka Mayů klade zatměniacute ob 6 6 5 1 5 atd lunaciacute po prvniacutem zatměniacute E v den 12 Lamat Zatměniacute to vyhledaacuteme u Schrama Je centraacutelniacute jako obě dalšiacute ob 6 lunaciacute naacutesledujiacuteciacute Pak po 5 Iunaciacutech bylo parciaacutelniacute možneacute a o lunaci pozděii je parciaacutelniacute jisteacute centraacutelniacute možno atd Začaacutetek tashybulky je tedy ve shodě s tabulkou Schramovou jejiacutemž zjednodušeniacutem jest mayskaacute tabulka Zatměniacute velikosti asi 08 padlo kol 16h mayshyskeacuteho času Průchod Slunce uzlem bylo 24 dne později

Staršiacute epocha eacute vyskYtuje se v uacutevodu tabulky ještě jednou a to hned v prveacutem sloupci Nad i pod niacutem stojiacute 12 Lamat Sloupec obsashyhuje dva mayskeacute dny patrně oba s tzolkinovyacutem označeniacutem 12 Lamat V černeacutem datu rozpoznala Mrs Makemson druhyacute zaacutepis staršiacute eposhychy eacute Červeneacute datum 101968 daacutevaacute ale 10 Lamat Porucha je z čaacutesti od toho že červeneacute čiacuteslo bylo zkraacuteceno o začaacutetek Ten pro eacute jest obvyklou hodnotou 9 Než čislo 9101968 je menšiacute než eacute = 9164108 Zkusme proto 10101968 Když černeacute čiacuteslo daacutevaacute staršiacute epochu eacute

čekaacuteme že červeneacute je novou epochou E Přepočiacutetejme E na mayskyacute den a qostaneme 10101668 - Hle čtyři z pěti mayskyacutech miacutest shodujiacute se s našiacutem doplněniacutem červeneacuteho data Jen na prostředniacutem miacutestě stojiacute 16 miacutesto 19 V tom vidiacutem omyl piacutesaře Dresdensis opsaacuten asi kol 1200 ze staršiacuteho rukopisu laikem maacutelo svědomityacutem Rozdiacutel epoch E - eacute neniacute celistvyacutem naacutesobkem periody 11 960d bull Koherence vln zatměniacute porušena posuvem o 10 tzolkinů Proto bylo zavedeniacute noveacute epochy E nutnostiacute

Mrs Makemson měla dalšiacute uacutespěchy s rovnodennostmi a slunoshyvraty Saacutem maacutem něco maacutelo o tabulkaacutech Venuše a Marta - O tom snad jindy

79

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

Uacutevod

Nejdřiacuteve se vraciacuteme k našemu člaacutenku z mmuleacuteho roku kde jsme zkraacuteceně uvedli naše pokusy při vyrobeniacute astronomickyacutech žebrovashynyacutech zrcadel Již tři roky pracujeme ve vyacutezkumu a snažiacuteme se abyshychom zhotovili zrcadlo ktereacute by svyacutem průměrem vyhovovalo požashydavkům moderniacute astronomie Naši zpraacutevu o noveacute konstrukci astroshynomickyacutech zrcadel doplňuje J Širokyacute kteryacute ve Světu techniky piacuteše o originaacutelniacutem Způsobu kteryacutem byla tato zrcadla zhotovena

Mimo to pracujeme ještě staacutele na podrobneacute zpraacutevě kterou chcen1e uveřejniti spolu se zkušenostmi ktereacute jsme ziacuteskali při stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor K tomu musiacuteme poznamenati že nemaacuteme s ohledem na naše denniacute zaměstnaacuteniacute dostatek času abychom vše provedli tak rychle jak bychom si přaacuteli

Minuleacuteho roku teacutež došlo ke značneacutemu pokroku ve stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor V listopadu byla dohotovena dosud u naacutes nejshyvětšiacute astrokomora o otvoru 340 mm zrcadle 440 mm a světelnosti 1 27 Optika astrokomory - žebrovaneacute zrcadlo s meniskem - byla zhotovena z tuzemskeacuteho skla Tuto svyacutemi rozměry mohutnou astroshykomoNl bylo nutno vyzkoušeti Ke zkoušce bylo možno voliti jedině montaacutež u naacutes v republice největšiacuteho dalekohledu kteryacute je na Skalshynateacutem Plese S největšiacute ochotou naacutem bylo dovoleno ředitelem docentem Dr Gushy

them a jeho spolupracovniacuteky astrokomofil na dalekohled namonshytovati

Fotografovati touto astrokomorou začal na konci minuleacuteho roku naacuteš populaacuterniacute kometaacuteř Ant M r k o s Nemůžeme nevzpomenouti jeho skvěleacuteho vyacutekonu v minuleacutem roce

kdy ze světoveacute produkce pěti nalezenyacutech komet nalezl saacutem dvě K dokončeniacute zkoušek braacuteniacute jednak nepřiacutezniveacute počasiacute a pak časoveacute

omezeniacute Ant M r k o s e kteryacute zkoušky provaacutediacute v době sveacuteho osobshyniacuteho volna

Dosaženeacute vyacutesledky uveřejniacute Ant Mr k o s spolu se zkušenostmi ziacuteskanyacutemi tiacutemto přiacutestrojem Budou velkyacutem přiacutespěvkem pro naši astronomickou fotografii kteraacute jest v tomto oboru značně pozadu což jest zaviněno nedostatkem potřebnyacutech přiacutestrojů

V zaacutesadě jest uacutečelem našeho dnešniacuteho člaacutenku ukaacutezati na nedoshystatky ktereacute majiacute plneacute zrcadloveacute kotouče vlivem vlastniacute vaacutehy

Tyto nedostatky jež jsou patrny již u 60 cm plneacuteho zrcadla popsal H U S a n d i g v Astronomische Nachrichten

80

Bude jistě zajiacutemaveacute jak se budou v tomto směru chovati naše žebrovanaacute zrcadla

U velkyacutech parabolickyacutech zrcadel je jak znaacutemo velmi těžkeacute daacuteti zrcadlu při jeho upevněniacute takovou podložku aby jeho optickaacute plocha v každeacute poloze vlivem jeho vaacutehy zachovaacutevala stejnyacute tvar Takeacute silneacute rozdiacutely tepelneacute mohou veacutesti ke značneacute deformaci zrcadla Zatiacutem co však při změnaacutech teploty zrcadlo reaguje předevšiacutem uacuteměrně změnou ohniskoveacute daacutelky způsobuje vlastniacute vaacuteha zrcadla různyacute uacutečinek a tiacutem vznikleacute deformace teacutež změnu kvality obrazu za určityacutech okolnostiacute dokonce velmi značnou Při většiacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je přeshydevšiacutem naacutepadnyacute značnyacute astigmatismus i když zrcadlo při malyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je astigmatismu prosto Tento astigmatisshymus vznikaacute zřejmě nerovnoměrnyacutem uacutečinkem vaacutehy zrcadloveacuteho disku v průměru zrcadla ve svisleacute a vodorovneacute rovině Tyto zjevy jsou pozorovatelům na velkyacutech zrcadlech všeobecně znaacutemy dosud však v literatuře byl nalezen jenom na jednom miacutestě naacutevrh k odstraněniacute tohoto rušiveacuteho vlivu Paraskevopoulos vedouciacute filiaacutelky Harvardskeacute hvězdaacuterny v Již Africe popisuje jednu methodu běžneacuteho odstraněniacute astigmatismu 15 m zrcadla Korektury se při tOJIl dosahuje stavěshyciacutemi šrouby ktereacute jsou uloženy v podložce zrcadla a dovolujiacute změnu Uaku na tři hlavniacute miacutesta parabolickeacuteho zrcadla

Zaostřeniacute ktereacute se posuzuje pozorovaacuteniacutem skresleneacuteho obrazu při silneacutem zvětšeniacute musiacute většinou byacutet opakovaacuteno několikraacutet za noc Jisteacute technickeacute obtiacuteže přineslo ovlaacutedaacuteniacute stavěciacutech šroubů vyvedenyacutech k okulaacuteru Newtonskeacuteho ohniska ktereacute byly překonaacuteny zvlaacuteštniacutemi mechanickyacutemi převody

1 Zkouška 60 cm bamberskeacuteho zrcadla podle Hartlnanovy methody

Zjevy uvedeneacute v uacutevodu byly naacutepadneacute u ban1berskeacuteho zrcadla hned po jeho postaveniacute v r 1948 Zejmeacutena byl patrnyacute naacutepadnyacute astigmatismus kteryacute nebyl zjištěn při diacutelenskeacute zkoušce v r 1939 vyacuterobniacutem podnikem Zeiss v Jeně Vně i vnitřně ohniskoveacute prohnuteacute obrazy bodovyacutech světelnyacutech zdrojů se jevily eliptickeacute při čemž velkeacute osy elips po obou stranaacutech středniacute ohniskoveacute roviny staacutely na sobě kolmo Astigmatickeacute chyby obrazů jsou jak znaacutemo tiacutemto způsobem snadno zjistitelneacute Protože se zdaacutelo že jsou tu i maleacute vady zonaacutelniacute byly ještě na jaře 1948 provedeny sniacutemky s děrovanou clonou podle Hartmanna aby se dosaacutehlo pokud možno uacuteplneacuteho obrazu korekčniacuteho staVll zrcadloveacuteho dalekohledu

Zkouška optiky musela se proveacutest z různyacutech důvodů ve stavu namontovaacuteniacute v tubusu což se jevilo tak jako tak nutneacute z ohledu na hlavniacute uacutečel zkoušky Bohužel pro maleacute rozměry kopule nebylo Newshytonskeacute ohnLsko bez obtiacutežiacute a naacutekladnyacutech přestaveb přiacutestupno takže zkoušeniacute muselo byacutet učiněno v uspořaacutedaacuteniacute Cassegraina Od rozlišeniacute

81

uacutečasti obou optickyacutech ploch na vadaacutech lTIuselo byacuteti proto upušshytěno

Při zkoušce byla Hartmannoshyva děrovanaacute clona umiacutestěna těsshyně před hlavniacutem zrcadlem Clona měla v 6 zonaacutech s třiacutecentimetroshyvyacutem rozdiacutelem poloměrů po 4 děshyraacutech o průlTIěru 3 cm Sousedniacute zony byly vždy o 45deg navzaacutejem posunuty (Obr č 1) Za světelshynyacute zdroj sloužil otvor ve střešshyniacutem okně jednoho domu na naacuteshyvršiacute vzdaacuteleneacutem asi 600 m Tento otvor byl prakticky bodovyacute

Obr Č 1 Astigmatismus Bambergshy Při ekvivalentniacute ohniskoveacute daacutelce skeacuteho 60 cm zrcadla v ohnisku casseshy zrcadla 10 800 mm byly proveshygraina při pozorovaacuteniacute hvězdy přibližshy

deny oba Hartmannovy sniacutemkyně v 85deg zenitovyacutech vzdaacutelenostech Rozdiacutely v ohnisktt jsou uvedeny v se- s ohniskovyacutem rozdiacutelem 200 mm

tinaacutech milimetru při čemž obrazovaacute rovina pro světelnyacute bod ležela přibližně

uprostřed mezi oběma sniacutemkovyacutemi rovinami Protože optika v soushyhlase s původnIacuten1 použitiacutem pro pozemniacute praacutece byla seřiacutezena až na vzdaacuteshylenost 500 m (posouvaacuteniacutem pomocneacuteho zrcadla) nepřinaacutešelo toto zaměřeniacute žaacutednyacutech obtiacutežiacute Ovšem použitiacute tak relativně bliacutezkeacuteho světelshyneacuteho zdroje neniacute bez kolimaacutetoru ideaacutelniacute protože vady obrazu při tashykoveacute vzdaacutelenosti jsou celkem rozdiacutelneacute od vad vyskytujiacuteciacutech se při zaostřeniacute na nekonečno Při pozdějšiacutech sniacutemciacutech byly proto jako svěshytelnyacute zdroj použity jasneacute staacutelice PřitOlTI však se kladou velkeacute požashydavky na rovnoměrnost vodiacuteciacutech pohybů ktereacute naacutehonoveacute zařiacutezeniacute splnilo teprve po přestavbě Při obou světelnyacutech zdrojiacutech t j při uměshyleacutem bodu (i staacutelici) působilo mimo to rušivě chvěniacute vzduchu S umělyacutem bodem se dalo pracovati jen při zataženeacute obloze ovšeril takeacute jen v tom přiacutepadě se daly zachytit absolutně nejlepšiacute obrazy Při hvězdaacutech jsou takoveacute klidneacute obrazy nanejvyacuteš vzaacutecneacute

Přeměřeniacute sniacutemků přineslo tento vyacutesledek Zonaacutelniacute vady se ukaacutezaly jako relativně maleacute zejmeacutena pro středni

a vnějšiacute zony Pouze nejvnitřnějšiacute zona (13 cm poloměr) ukazuje znashytelně kladnou (positivniacute) odchylku sečneacute vzdaacutelenosti (ve smyslu proshydlouženiacute ohniskoveacute daacutelky) kteraacute však zůstaacutevaacute pod 1 mm Odchylky ostatniacutech zon přesahovaly ztěžiacute měřitelnost Tento zrcadlovyacute systeacutem musiacuteme tedy označit za velmi zdařilyacute Technickaacute konstanta podle Lehmana vyplyacutevaacute ze zonaacutel vad T = 0125 a tato hodnota velmi souhlasiacute s uacutedaji ktereacute sdělila firma Zeiss dopisem pro 60cm zrcadlo

Naproti tomu se objevil - jak se čekalo - znatelnyacute astigmatisshy

82

mus sečneacute vzdaacutelenosti svazku paprsků ležiacuteciacutech ve svisleacute rOVlne se lišily od vzdaacutelenostiacute paprsků prochaacutezejiacuteciacutech vodorovnyacutem průměrem o hodnoty ktereacute dosahovaly teacuteměř 3 mm (Obr 1) Diference se objevuje ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu vertikaacutelniacute průměr daacutevaacute kratšiacute ohniskovou daacutelku zřejmě protože v jeho rovině poloměr zakřiveniacute byl zkraacutecen působeniacutem vaacutehy zrcadla kteraacute způsobila prohnutiacute zrcadla Přitom se předpoklaacutedaacute že astigm~Usmus poehaacuteziacute od hlavshyniacuteho zrcadla Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy byl tento předpoklad potvrzen Otaacutečeniacute pomocneacuteho zrcadla bylo bez vlivu na astigmatismus soustavy jak ukaacutezalo pozorovaacuteniacute okulaacuterem

Nyniacute byl učiněn pokus kompensovati astigmatismus hlavniacuteho zrcadla deformaciacute pomocneacuteho zrcadla K tomuto uacutečelu muselo poshymocneacute zrcadlo dostat astigmatismus stejneacute hodnoty ale v uacutehlu otoshyčeniacute kolem optickeacute osy o 90deg Technickeacute provedeniacute tohoto požadavku bylo možno uskutečniti pomociacute dvou malyacutech šroubků průměru 15 mm (jejichž matkoveacute zaacutevity byly vyřiacuteznuty v objiacutemce zrcadla) ktereacute tlačily na maleacute desky přilehleacute na okraji zrcadla Oba tlakoveacute šroubky byly na okrajiacutech nejprve libovolně zvoleneacuteho průměru poshymocneacuteho zrcadla Na okrajiacutech k němu kolmo stojiacuteciacuteho průměru byly pod zrcadlo podloženy destičky asi stejneacute velikosti a 02 mm siacutely takže zrcadlo leželo na těchto dvou destičkaacutech Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy a spolu přitahovaacuteniacutetn šroubků hledělo se za prveacute dosaacutehnouti toho aby bylo možno nastaviti tlakem astigmashytismus pomocneacuteho zrcadla kolmo k astigmatismu hlavniacuteho zrcadla Potom byl tlak podle hodnoty tak seřiacutezen ž~ skreslenyacute tvar obrazu světelneacuteho bodu vně i vnitřně ohniskově vypadal co nejviacutece kulatyacute Ukaacutezalo se že přes siacutelu pomocneacuteho zrcadla 30 mm již docela maleacute tlaky šroubků stačily aby se dosaacutehlo znatelneacute a pro kompensaci dostatečneacute deformace zrcadla Seřiacutezeniacute vyžadovalo velkeacuteho citu v konshyciacutech prstů dalo se však tiacutemto způsobem s trochou trpělivostiacute vždy dosaacutehnouti bezvadneacuteho obrazu Protože se však seřizovaacuteniacute muselo provaacutedět alespoň jednou za noc a při tom byl vždy nutnyacute pomocniacutek a protože daacutele seřizovaacuteniacute se mohlo provaacutedět jen v přibližně horizonshytaacutelniacute poloze neboť z uvedenyacutech důvodů pomocneacute zrcadlo v zenitoshyvyacutech krajiacutech neniacute přiacutestupneacute muselo byacuteti po tomto zaacutesadniacutem důkaze možnosti odstraněniacute astigmatismu deformaciacute pomocneacuteho zrcadla nashylezeno takoveacute technickeacute řešeniacute ktereacute dovoliacute pozorovateli provaacuteděti sBřizovaacuteniacute V jakeacutekoli vzdaacutelenosti od okulaacuteru a to i bez pomocniacute-ka

(Pokračovaacuteniacute~

Schmidtova komora BurreZova astroteleskopu jejiacute průřez a fotografie Jako ilustraci k člaacutenku J Klepešty o největšiacutech Maksutovovyacutech a Schmidtovyacutech astroshykomoraacutech přinaacutešiacuteme obraz a průřez zajiacutemaveacuteho Burrenovca astroteleskopu Hlavniacute zrcadlo je z pyrexoveacuteho skla o průměru 90 cm a 8 poloměrem zakřiveniacute 420 cm Korekčniacute deska maacute průměr 60 cm a tlouštku 8 mm Zvlaacutešť poučnyacute je diagram průřezu komory kde uprostřed je vi4ět kasetovaacute zařiacutezeniacute pro fotoshygrafickyacute film (Obr str 84-85 člaacutenek J Klepešty str 30)

83

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

Prvniacute zatměniacute padlo na tzolkinovyacute den 12 Lamat jiacutemž tabulka zatměniacute začiacutenaacute Z toho ale neplyne že tabulka začiacutenaacute zatměniacutem eacute

Naopak Najisto tomu tak neniacute Zatměniacute eacute bylo 18 dnů před průchoshydem Slunce uzlemkdežto tabulka začiacutenaacute zatměniacutem kdy staacutelo bliacutezko uzlu Tu stiacuten Luny taacutehl ze široka přes zeměkouli Mayoveacute postavili toto zatměniacute na začaacutetek tabulky Patrně je pozorovali Pořiacutedil jsem si dle naacutevrhu R W Willsona prvniacuteho astronoma jenž se astronomiiacute Mayů zabyacuteval (+ 1923) - přehled zatměniacute u Mayů viditelnyacutech Hledal jsem v nich zatměniacute pozdějšiacute než eacute jež padlo takeacute na den 12 Lamat V intervalu od r 755 do 1555 nalezl jsem pouze tři takovaacute zatměniacute Prvniacute E mělo juliaacutenskyacute den 2102 173d a velikost 08 druheacute mělo 2114 133d s velikostiacute 04 a třetiacute 2126 093d velikost 07 Zatměniacute jsou od sebe stejně o 11960d vzdaacutelenaacute což jest praacutevě perioda zashytrllěniacute Mayů rovnaacute 46 tzolkinům Zkusme zda vyacutechodisko tabulky nebylo v zatměniacute E jež bylo největšiacute Padlo v den 9 VI 1043 -Zkouška R 1939 uveřejnil jsem že tabulka Mayů klade zatměniacute ob 6 6 5 1 5 atd lunaciacute po prvniacutem zatměniacute E v den 12 Lamat Zatměniacute to vyhledaacuteme u Schrama Je centraacutelniacute jako obě dalšiacute ob 6 lunaciacute naacutesledujiacuteciacute Pak po 5 Iunaciacutech bylo parciaacutelniacute možneacute a o lunaci pozděii je parciaacutelniacute jisteacute centraacutelniacute možno atd Začaacutetek tashybulky je tedy ve shodě s tabulkou Schramovou jejiacutemž zjednodušeniacutem jest mayskaacute tabulka Zatměniacute velikosti asi 08 padlo kol 16h mayshyskeacuteho času Průchod Slunce uzlem bylo 24 dne později

Staršiacute epocha eacute vyskYtuje se v uacutevodu tabulky ještě jednou a to hned v prveacutem sloupci Nad i pod niacutem stojiacute 12 Lamat Sloupec obsashyhuje dva mayskeacute dny patrně oba s tzolkinovyacutem označeniacutem 12 Lamat V černeacutem datu rozpoznala Mrs Makemson druhyacute zaacutepis staršiacute eposhychy eacute Červeneacute datum 101968 daacutevaacute ale 10 Lamat Porucha je z čaacutesti od toho že červeneacute čiacuteslo bylo zkraacuteceno o začaacutetek Ten pro eacute jest obvyklou hodnotou 9 Než čislo 9101968 je menšiacute než eacute = 9164108 Zkusme proto 10101968 Když černeacute čiacuteslo daacutevaacute staršiacute epochu eacute

čekaacuteme že červeneacute je novou epochou E Přepočiacutetejme E na mayskyacute den a qostaneme 10101668 - Hle čtyři z pěti mayskyacutech miacutest shodujiacute se s našiacutem doplněniacutem červeneacuteho data Jen na prostředniacutem miacutestě stojiacute 16 miacutesto 19 V tom vidiacutem omyl piacutesaře Dresdensis opsaacuten asi kol 1200 ze staršiacuteho rukopisu laikem maacutelo svědomityacutem Rozdiacutel epoch E - eacute neniacute celistvyacutem naacutesobkem periody 11 960d bull Koherence vln zatměniacute porušena posuvem o 10 tzolkinů Proto bylo zavedeniacute noveacute epochy E nutnostiacute

Mrs Makemson měla dalšiacute uacutespěchy s rovnodennostmi a slunoshyvraty Saacutem maacutem něco maacutelo o tabulkaacutech Venuše a Marta - O tom snad jindy

79

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

Uacutevod

Nejdřiacuteve se vraciacuteme k našemu člaacutenku z mmuleacuteho roku kde jsme zkraacuteceně uvedli naše pokusy při vyrobeniacute astronomickyacutech žebrovashynyacutech zrcadel Již tři roky pracujeme ve vyacutezkumu a snažiacuteme se abyshychom zhotovili zrcadlo ktereacute by svyacutem průměrem vyhovovalo požashydavkům moderniacute astronomie Naši zpraacutevu o noveacute konstrukci astroshynomickyacutech zrcadel doplňuje J Širokyacute kteryacute ve Světu techniky piacuteše o originaacutelniacutem Způsobu kteryacutem byla tato zrcadla zhotovena

Mimo to pracujeme ještě staacutele na podrobneacute zpraacutevě kterou chcen1e uveřejniti spolu se zkušenostmi ktereacute jsme ziacuteskali při stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor K tomu musiacuteme poznamenati že nemaacuteme s ohledem na naše denniacute zaměstnaacuteniacute dostatek času abychom vše provedli tak rychle jak bychom si přaacuteli

Minuleacuteho roku teacutež došlo ke značneacutemu pokroku ve stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor V listopadu byla dohotovena dosud u naacutes nejshyvětšiacute astrokomora o otvoru 340 mm zrcadle 440 mm a světelnosti 1 27 Optika astrokomory - žebrovaneacute zrcadlo s meniskem - byla zhotovena z tuzemskeacuteho skla Tuto svyacutemi rozměry mohutnou astroshykomoNl bylo nutno vyzkoušeti Ke zkoušce bylo možno voliti jedině montaacutež u naacutes v republice největšiacuteho dalekohledu kteryacute je na Skalshynateacutem Plese S největšiacute ochotou naacutem bylo dovoleno ředitelem docentem Dr Gushy

them a jeho spolupracovniacuteky astrokomofil na dalekohled namonshytovati

Fotografovati touto astrokomorou začal na konci minuleacuteho roku naacuteš populaacuterniacute kometaacuteř Ant M r k o s Nemůžeme nevzpomenouti jeho skvěleacuteho vyacutekonu v minuleacutem roce

kdy ze světoveacute produkce pěti nalezenyacutech komet nalezl saacutem dvě K dokončeniacute zkoušek braacuteniacute jednak nepřiacutezniveacute počasiacute a pak časoveacute

omezeniacute Ant M r k o s e kteryacute zkoušky provaacutediacute v době sveacuteho osobshyniacuteho volna

Dosaženeacute vyacutesledky uveřejniacute Ant Mr k o s spolu se zkušenostmi ziacuteskanyacutemi tiacutemto přiacutestrojem Budou velkyacutem přiacutespěvkem pro naši astronomickou fotografii kteraacute jest v tomto oboru značně pozadu což jest zaviněno nedostatkem potřebnyacutech přiacutestrojů

V zaacutesadě jest uacutečelem našeho dnešniacuteho člaacutenku ukaacutezati na nedoshystatky ktereacute majiacute plneacute zrcadloveacute kotouče vlivem vlastniacute vaacutehy

Tyto nedostatky jež jsou patrny již u 60 cm plneacuteho zrcadla popsal H U S a n d i g v Astronomische Nachrichten

80

Bude jistě zajiacutemaveacute jak se budou v tomto směru chovati naše žebrovanaacute zrcadla

U velkyacutech parabolickyacutech zrcadel je jak znaacutemo velmi těžkeacute daacuteti zrcadlu při jeho upevněniacute takovou podložku aby jeho optickaacute plocha v každeacute poloze vlivem jeho vaacutehy zachovaacutevala stejnyacute tvar Takeacute silneacute rozdiacutely tepelneacute mohou veacutesti ke značneacute deformaci zrcadla Zatiacutem co však při změnaacutech teploty zrcadlo reaguje předevšiacutem uacuteměrně změnou ohniskoveacute daacutelky způsobuje vlastniacute vaacuteha zrcadla různyacute uacutečinek a tiacutem vznikleacute deformace teacutež změnu kvality obrazu za určityacutech okolnostiacute dokonce velmi značnou Při většiacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je přeshydevšiacutem naacutepadnyacute značnyacute astigmatismus i když zrcadlo při malyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je astigmatismu prosto Tento astigmatisshymus vznikaacute zřejmě nerovnoměrnyacutem uacutečinkem vaacutehy zrcadloveacuteho disku v průměru zrcadla ve svisleacute a vodorovneacute rovině Tyto zjevy jsou pozorovatelům na velkyacutech zrcadlech všeobecně znaacutemy dosud však v literatuře byl nalezen jenom na jednom miacutestě naacutevrh k odstraněniacute tohoto rušiveacuteho vlivu Paraskevopoulos vedouciacute filiaacutelky Harvardskeacute hvězdaacuterny v Již Africe popisuje jednu methodu běžneacuteho odstraněniacute astigmatismu 15 m zrcadla Korektury se při tOJIl dosahuje stavěshyciacutemi šrouby ktereacute jsou uloženy v podložce zrcadla a dovolujiacute změnu Uaku na tři hlavniacute miacutesta parabolickeacuteho zrcadla

Zaostřeniacute ktereacute se posuzuje pozorovaacuteniacutem skresleneacuteho obrazu při silneacutem zvětšeniacute musiacute většinou byacutet opakovaacuteno několikraacutet za noc Jisteacute technickeacute obtiacuteže přineslo ovlaacutedaacuteniacute stavěciacutech šroubů vyvedenyacutech k okulaacuteru Newtonskeacuteho ohniska ktereacute byly překonaacuteny zvlaacuteštniacutemi mechanickyacutemi převody

1 Zkouška 60 cm bamberskeacuteho zrcadla podle Hartlnanovy methody

Zjevy uvedeneacute v uacutevodu byly naacutepadneacute u ban1berskeacuteho zrcadla hned po jeho postaveniacute v r 1948 Zejmeacutena byl patrnyacute naacutepadnyacute astigmatismus kteryacute nebyl zjištěn při diacutelenskeacute zkoušce v r 1939 vyacuterobniacutem podnikem Zeiss v Jeně Vně i vnitřně ohniskoveacute prohnuteacute obrazy bodovyacutech světelnyacutech zdrojů se jevily eliptickeacute při čemž velkeacute osy elips po obou stranaacutech středniacute ohniskoveacute roviny staacutely na sobě kolmo Astigmatickeacute chyby obrazů jsou jak znaacutemo tiacutemto způsobem snadno zjistitelneacute Protože se zdaacutelo že jsou tu i maleacute vady zonaacutelniacute byly ještě na jaře 1948 provedeny sniacutemky s děrovanou clonou podle Hartmanna aby se dosaacutehlo pokud možno uacuteplneacuteho obrazu korekčniacuteho staVll zrcadloveacuteho dalekohledu

Zkouška optiky musela se proveacutest z různyacutech důvodů ve stavu namontovaacuteniacute v tubusu což se jevilo tak jako tak nutneacute z ohledu na hlavniacute uacutečel zkoušky Bohužel pro maleacute rozměry kopule nebylo Newshytonskeacute ohnLsko bez obtiacutežiacute a naacutekladnyacutech přestaveb přiacutestupno takže zkoušeniacute muselo byacutet učiněno v uspořaacutedaacuteniacute Cassegraina Od rozlišeniacute

81

uacutečasti obou optickyacutech ploch na vadaacutech lTIuselo byacuteti proto upušshytěno

Při zkoušce byla Hartmannoshyva děrovanaacute clona umiacutestěna těsshyně před hlavniacutem zrcadlem Clona měla v 6 zonaacutech s třiacutecentimetroshyvyacutem rozdiacutelem poloměrů po 4 děshyraacutech o průlTIěru 3 cm Sousedniacute zony byly vždy o 45deg navzaacutejem posunuty (Obr č 1) Za světelshynyacute zdroj sloužil otvor ve střešshyniacutem okně jednoho domu na naacuteshyvršiacute vzdaacuteleneacutem asi 600 m Tento otvor byl prakticky bodovyacute

Obr Č 1 Astigmatismus Bambergshy Při ekvivalentniacute ohniskoveacute daacutelce skeacuteho 60 cm zrcadla v ohnisku casseshy zrcadla 10 800 mm byly proveshygraina při pozorovaacuteniacute hvězdy přibližshy

deny oba Hartmannovy sniacutemkyně v 85deg zenitovyacutech vzdaacutelenostech Rozdiacutely v ohnisktt jsou uvedeny v se- s ohniskovyacutem rozdiacutelem 200 mm

tinaacutech milimetru při čemž obrazovaacute rovina pro světelnyacute bod ležela přibližně

uprostřed mezi oběma sniacutemkovyacutemi rovinami Protože optika v soushyhlase s původnIacuten1 použitiacutem pro pozemniacute praacutece byla seřiacutezena až na vzdaacuteshylenost 500 m (posouvaacuteniacutem pomocneacuteho zrcadla) nepřinaacutešelo toto zaměřeniacute žaacutednyacutech obtiacutežiacute Ovšem použitiacute tak relativně bliacutezkeacuteho světelshyneacuteho zdroje neniacute bez kolimaacutetoru ideaacutelniacute protože vady obrazu při tashykoveacute vzdaacutelenosti jsou celkem rozdiacutelneacute od vad vyskytujiacuteciacutech se při zaostřeniacute na nekonečno Při pozdějšiacutech sniacutemciacutech byly proto jako svěshytelnyacute zdroj použity jasneacute staacutelice PřitOlTI však se kladou velkeacute požashydavky na rovnoměrnost vodiacuteciacutech pohybů ktereacute naacutehonoveacute zařiacutezeniacute splnilo teprve po přestavbě Při obou světelnyacutech zdrojiacutech t j při uměshyleacutem bodu (i staacutelici) působilo mimo to rušivě chvěniacute vzduchu S umělyacutem bodem se dalo pracovati jen při zataženeacute obloze ovšeril takeacute jen v tom přiacutepadě se daly zachytit absolutně nejlepšiacute obrazy Při hvězdaacutech jsou takoveacute klidneacute obrazy nanejvyacuteš vzaacutecneacute

Přeměřeniacute sniacutemků přineslo tento vyacutesledek Zonaacutelniacute vady se ukaacutezaly jako relativně maleacute zejmeacutena pro středni

a vnějšiacute zony Pouze nejvnitřnějšiacute zona (13 cm poloměr) ukazuje znashytelně kladnou (positivniacute) odchylku sečneacute vzdaacutelenosti (ve smyslu proshydlouženiacute ohniskoveacute daacutelky) kteraacute však zůstaacutevaacute pod 1 mm Odchylky ostatniacutech zon přesahovaly ztěžiacute měřitelnost Tento zrcadlovyacute systeacutem musiacuteme tedy označit za velmi zdařilyacute Technickaacute konstanta podle Lehmana vyplyacutevaacute ze zonaacutel vad T = 0125 a tato hodnota velmi souhlasiacute s uacutedaji ktereacute sdělila firma Zeiss dopisem pro 60cm zrcadlo

Naproti tomu se objevil - jak se čekalo - znatelnyacute astigmatisshy

82

mus sečneacute vzdaacutelenosti svazku paprsků ležiacuteciacutech ve svisleacute rOVlne se lišily od vzdaacutelenostiacute paprsků prochaacutezejiacuteciacutech vodorovnyacutem průměrem o hodnoty ktereacute dosahovaly teacuteměř 3 mm (Obr 1) Diference se objevuje ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu vertikaacutelniacute průměr daacutevaacute kratšiacute ohniskovou daacutelku zřejmě protože v jeho rovině poloměr zakřiveniacute byl zkraacutecen působeniacutem vaacutehy zrcadla kteraacute způsobila prohnutiacute zrcadla Přitom se předpoklaacutedaacute že astigm~Usmus poehaacuteziacute od hlavshyniacuteho zrcadla Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy byl tento předpoklad potvrzen Otaacutečeniacute pomocneacuteho zrcadla bylo bez vlivu na astigmatismus soustavy jak ukaacutezalo pozorovaacuteniacute okulaacuterem

Nyniacute byl učiněn pokus kompensovati astigmatismus hlavniacuteho zrcadla deformaciacute pomocneacuteho zrcadla K tomuto uacutečelu muselo poshymocneacute zrcadlo dostat astigmatismus stejneacute hodnoty ale v uacutehlu otoshyčeniacute kolem optickeacute osy o 90deg Technickeacute provedeniacute tohoto požadavku bylo možno uskutečniti pomociacute dvou malyacutech šroubků průměru 15 mm (jejichž matkoveacute zaacutevity byly vyřiacuteznuty v objiacutemce zrcadla) ktereacute tlačily na maleacute desky přilehleacute na okraji zrcadla Oba tlakoveacute šroubky byly na okrajiacutech nejprve libovolně zvoleneacuteho průměru poshymocneacuteho zrcadla Na okrajiacutech k němu kolmo stojiacuteciacuteho průměru byly pod zrcadlo podloženy destičky asi stejneacute velikosti a 02 mm siacutely takže zrcadlo leželo na těchto dvou destičkaacutech Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy a spolu přitahovaacuteniacutetn šroubků hledělo se za prveacute dosaacutehnouti toho aby bylo možno nastaviti tlakem astigmashytismus pomocneacuteho zrcadla kolmo k astigmatismu hlavniacuteho zrcadla Potom byl tlak podle hodnoty tak seřiacutezen ž~ skreslenyacute tvar obrazu světelneacuteho bodu vně i vnitřně ohniskově vypadal co nejviacutece kulatyacute Ukaacutezalo se že přes siacutelu pomocneacuteho zrcadla 30 mm již docela maleacute tlaky šroubků stačily aby se dosaacutehlo znatelneacute a pro kompensaci dostatečneacute deformace zrcadla Seřiacutezeniacute vyžadovalo velkeacuteho citu v konshyciacutech prstů dalo se však tiacutemto způsobem s trochou trpělivostiacute vždy dosaacutehnouti bezvadneacuteho obrazu Protože se však seřizovaacuteniacute muselo provaacutedět alespoň jednou za noc a při tom byl vždy nutnyacute pomocniacutek a protože daacutele seřizovaacuteniacute se mohlo provaacutedět jen v přibližně horizonshytaacutelniacute poloze neboť z uvedenyacutech důvodů pomocneacute zrcadlo v zenitoshyvyacutech krajiacutech neniacute přiacutestupneacute muselo byacuteti po tomto zaacutesadniacutem důkaze možnosti odstraněniacute astigmatismu deformaciacute pomocneacuteho zrcadla nashylezeno takoveacute technickeacute řešeniacute ktereacute dovoliacute pozorovateli provaacuteděti sBřizovaacuteniacute V jakeacutekoli vzdaacutelenosti od okulaacuteru a to i bez pomocniacute-ka

(Pokračovaacuteniacute~

Schmidtova komora BurreZova astroteleskopu jejiacute průřez a fotografie Jako ilustraci k člaacutenku J Klepešty o největšiacutech Maksutovovyacutech a Schmidtovyacutech astroshykomoraacutech přinaacutešiacuteme obraz a průřez zajiacutemaveacuteho Burrenovca astroteleskopu Hlavniacute zrcadlo je z pyrexoveacuteho skla o průměru 90 cm a 8 poloměrem zakřiveniacute 420 cm Korekčniacute deska maacute průměr 60 cm a tlouštku 8 mm Zvlaacutešť poučnyacute je diagram průřezu komory kde uprostřed je vi4ět kasetovaacute zařiacutezeniacute pro fotoshygrafickyacute film (Obr str 84-85 člaacutenek J Klepešty str 30)

83

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

ŘIDITELNAacute OPRAVA astigmatismu Cassegrainova dalekohledu

VILEacuteM A JOSEF ERHART LOUČOVICE

Uacutevod

Nejdřiacuteve se vraciacuteme k našemu člaacutenku z mmuleacuteho roku kde jsme zkraacuteceně uvedli naše pokusy při vyrobeniacute astronomickyacutech žebrovashynyacutech zrcadel Již tři roky pracujeme ve vyacutezkumu a snažiacuteme se abyshychom zhotovili zrcadlo ktereacute by svyacutem průměrem vyhovovalo požashydavkům moderniacute astronomie Naši zpraacutevu o noveacute konstrukci astroshynomickyacutech zrcadel doplňuje J Širokyacute kteryacute ve Světu techniky piacuteše o originaacutelniacutem Způsobu kteryacutem byla tato zrcadla zhotovena

Mimo to pracujeme ještě staacutele na podrobneacute zpraacutevě kterou chcen1e uveřejniti spolu se zkušenostmi ktereacute jsme ziacuteskali při stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor K tomu musiacuteme poznamenati že nemaacuteme s ohledem na naše denniacute zaměstnaacuteniacute dostatek času abychom vše provedli tak rychle jak bychom si přaacuteli

Minuleacuteho roku teacutež došlo ke značneacutemu pokroku ve stavbě Maksushytovovyacutech astrokomor V listopadu byla dohotovena dosud u naacutes nejshyvětšiacute astrokomora o otvoru 340 mm zrcadle 440 mm a světelnosti 1 27 Optika astrokomory - žebrovaneacute zrcadlo s meniskem - byla zhotovena z tuzemskeacuteho skla Tuto svyacutemi rozměry mohutnou astroshykomoNl bylo nutno vyzkoušeti Ke zkoušce bylo možno voliti jedině montaacutež u naacutes v republice největšiacuteho dalekohledu kteryacute je na Skalshynateacutem Plese S největšiacute ochotou naacutem bylo dovoleno ředitelem docentem Dr Gushy

them a jeho spolupracovniacuteky astrokomofil na dalekohled namonshytovati

Fotografovati touto astrokomorou začal na konci minuleacuteho roku naacuteš populaacuterniacute kometaacuteř Ant M r k o s Nemůžeme nevzpomenouti jeho skvěleacuteho vyacutekonu v minuleacutem roce

kdy ze světoveacute produkce pěti nalezenyacutech komet nalezl saacutem dvě K dokončeniacute zkoušek braacuteniacute jednak nepřiacutezniveacute počasiacute a pak časoveacute

omezeniacute Ant M r k o s e kteryacute zkoušky provaacutediacute v době sveacuteho osobshyniacuteho volna

Dosaženeacute vyacutesledky uveřejniacute Ant Mr k o s spolu se zkušenostmi ziacuteskanyacutemi tiacutemto přiacutestrojem Budou velkyacutem přiacutespěvkem pro naši astronomickou fotografii kteraacute jest v tomto oboru značně pozadu což jest zaviněno nedostatkem potřebnyacutech přiacutestrojů

V zaacutesadě jest uacutečelem našeho dnešniacuteho člaacutenku ukaacutezati na nedoshystatky ktereacute majiacute plneacute zrcadloveacute kotouče vlivem vlastniacute vaacutehy

Tyto nedostatky jež jsou patrny již u 60 cm plneacuteho zrcadla popsal H U S a n d i g v Astronomische Nachrichten

80

Bude jistě zajiacutemaveacute jak se budou v tomto směru chovati naše žebrovanaacute zrcadla

U velkyacutech parabolickyacutech zrcadel je jak znaacutemo velmi těžkeacute daacuteti zrcadlu při jeho upevněniacute takovou podložku aby jeho optickaacute plocha v každeacute poloze vlivem jeho vaacutehy zachovaacutevala stejnyacute tvar Takeacute silneacute rozdiacutely tepelneacute mohou veacutesti ke značneacute deformaci zrcadla Zatiacutem co však při změnaacutech teploty zrcadlo reaguje předevšiacutem uacuteměrně změnou ohniskoveacute daacutelky způsobuje vlastniacute vaacuteha zrcadla různyacute uacutečinek a tiacutem vznikleacute deformace teacutež změnu kvality obrazu za určityacutech okolnostiacute dokonce velmi značnou Při většiacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je přeshydevšiacutem naacutepadnyacute značnyacute astigmatismus i když zrcadlo při malyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je astigmatismu prosto Tento astigmatisshymus vznikaacute zřejmě nerovnoměrnyacutem uacutečinkem vaacutehy zrcadloveacuteho disku v průměru zrcadla ve svisleacute a vodorovneacute rovině Tyto zjevy jsou pozorovatelům na velkyacutech zrcadlech všeobecně znaacutemy dosud však v literatuře byl nalezen jenom na jednom miacutestě naacutevrh k odstraněniacute tohoto rušiveacuteho vlivu Paraskevopoulos vedouciacute filiaacutelky Harvardskeacute hvězdaacuterny v Již Africe popisuje jednu methodu běžneacuteho odstraněniacute astigmatismu 15 m zrcadla Korektury se při tOJIl dosahuje stavěshyciacutemi šrouby ktereacute jsou uloženy v podložce zrcadla a dovolujiacute změnu Uaku na tři hlavniacute miacutesta parabolickeacuteho zrcadla

Zaostřeniacute ktereacute se posuzuje pozorovaacuteniacutem skresleneacuteho obrazu při silneacutem zvětšeniacute musiacute většinou byacutet opakovaacuteno několikraacutet za noc Jisteacute technickeacute obtiacuteže přineslo ovlaacutedaacuteniacute stavěciacutech šroubů vyvedenyacutech k okulaacuteru Newtonskeacuteho ohniska ktereacute byly překonaacuteny zvlaacuteštniacutemi mechanickyacutemi převody

1 Zkouška 60 cm bamberskeacuteho zrcadla podle Hartlnanovy methody

Zjevy uvedeneacute v uacutevodu byly naacutepadneacute u ban1berskeacuteho zrcadla hned po jeho postaveniacute v r 1948 Zejmeacutena byl patrnyacute naacutepadnyacute astigmatismus kteryacute nebyl zjištěn při diacutelenskeacute zkoušce v r 1939 vyacuterobniacutem podnikem Zeiss v Jeně Vně i vnitřně ohniskoveacute prohnuteacute obrazy bodovyacutech světelnyacutech zdrojů se jevily eliptickeacute při čemž velkeacute osy elips po obou stranaacutech středniacute ohniskoveacute roviny staacutely na sobě kolmo Astigmatickeacute chyby obrazů jsou jak znaacutemo tiacutemto způsobem snadno zjistitelneacute Protože se zdaacutelo že jsou tu i maleacute vady zonaacutelniacute byly ještě na jaře 1948 provedeny sniacutemky s děrovanou clonou podle Hartmanna aby se dosaacutehlo pokud možno uacuteplneacuteho obrazu korekčniacuteho staVll zrcadloveacuteho dalekohledu

Zkouška optiky musela se proveacutest z různyacutech důvodů ve stavu namontovaacuteniacute v tubusu což se jevilo tak jako tak nutneacute z ohledu na hlavniacute uacutečel zkoušky Bohužel pro maleacute rozměry kopule nebylo Newshytonskeacute ohnLsko bez obtiacutežiacute a naacutekladnyacutech přestaveb přiacutestupno takže zkoušeniacute muselo byacutet učiněno v uspořaacutedaacuteniacute Cassegraina Od rozlišeniacute

81

uacutečasti obou optickyacutech ploch na vadaacutech lTIuselo byacuteti proto upušshytěno

Při zkoušce byla Hartmannoshyva děrovanaacute clona umiacutestěna těsshyně před hlavniacutem zrcadlem Clona měla v 6 zonaacutech s třiacutecentimetroshyvyacutem rozdiacutelem poloměrů po 4 děshyraacutech o průlTIěru 3 cm Sousedniacute zony byly vždy o 45deg navzaacutejem posunuty (Obr č 1) Za světelshynyacute zdroj sloužil otvor ve střešshyniacutem okně jednoho domu na naacuteshyvršiacute vzdaacuteleneacutem asi 600 m Tento otvor byl prakticky bodovyacute

Obr Č 1 Astigmatismus Bambergshy Při ekvivalentniacute ohniskoveacute daacutelce skeacuteho 60 cm zrcadla v ohnisku casseshy zrcadla 10 800 mm byly proveshygraina při pozorovaacuteniacute hvězdy přibližshy

deny oba Hartmannovy sniacutemkyně v 85deg zenitovyacutech vzdaacutelenostech Rozdiacutely v ohnisktt jsou uvedeny v se- s ohniskovyacutem rozdiacutelem 200 mm

tinaacutech milimetru při čemž obrazovaacute rovina pro světelnyacute bod ležela přibližně

uprostřed mezi oběma sniacutemkovyacutemi rovinami Protože optika v soushyhlase s původnIacuten1 použitiacutem pro pozemniacute praacutece byla seřiacutezena až na vzdaacuteshylenost 500 m (posouvaacuteniacutem pomocneacuteho zrcadla) nepřinaacutešelo toto zaměřeniacute žaacutednyacutech obtiacutežiacute Ovšem použitiacute tak relativně bliacutezkeacuteho světelshyneacuteho zdroje neniacute bez kolimaacutetoru ideaacutelniacute protože vady obrazu při tashykoveacute vzdaacutelenosti jsou celkem rozdiacutelneacute od vad vyskytujiacuteciacutech se při zaostřeniacute na nekonečno Při pozdějšiacutech sniacutemciacutech byly proto jako svěshytelnyacute zdroj použity jasneacute staacutelice PřitOlTI však se kladou velkeacute požashydavky na rovnoměrnost vodiacuteciacutech pohybů ktereacute naacutehonoveacute zařiacutezeniacute splnilo teprve po přestavbě Při obou světelnyacutech zdrojiacutech t j při uměshyleacutem bodu (i staacutelici) působilo mimo to rušivě chvěniacute vzduchu S umělyacutem bodem se dalo pracovati jen při zataženeacute obloze ovšeril takeacute jen v tom přiacutepadě se daly zachytit absolutně nejlepšiacute obrazy Při hvězdaacutech jsou takoveacute klidneacute obrazy nanejvyacuteš vzaacutecneacute

Přeměřeniacute sniacutemků přineslo tento vyacutesledek Zonaacutelniacute vady se ukaacutezaly jako relativně maleacute zejmeacutena pro středni

a vnějšiacute zony Pouze nejvnitřnějšiacute zona (13 cm poloměr) ukazuje znashytelně kladnou (positivniacute) odchylku sečneacute vzdaacutelenosti (ve smyslu proshydlouženiacute ohniskoveacute daacutelky) kteraacute však zůstaacutevaacute pod 1 mm Odchylky ostatniacutech zon přesahovaly ztěžiacute měřitelnost Tento zrcadlovyacute systeacutem musiacuteme tedy označit za velmi zdařilyacute Technickaacute konstanta podle Lehmana vyplyacutevaacute ze zonaacutel vad T = 0125 a tato hodnota velmi souhlasiacute s uacutedaji ktereacute sdělila firma Zeiss dopisem pro 60cm zrcadlo

Naproti tomu se objevil - jak se čekalo - znatelnyacute astigmatisshy

82

mus sečneacute vzdaacutelenosti svazku paprsků ležiacuteciacutech ve svisleacute rOVlne se lišily od vzdaacutelenostiacute paprsků prochaacutezejiacuteciacutech vodorovnyacutem průměrem o hodnoty ktereacute dosahovaly teacuteměř 3 mm (Obr 1) Diference se objevuje ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu vertikaacutelniacute průměr daacutevaacute kratšiacute ohniskovou daacutelku zřejmě protože v jeho rovině poloměr zakřiveniacute byl zkraacutecen působeniacutem vaacutehy zrcadla kteraacute způsobila prohnutiacute zrcadla Přitom se předpoklaacutedaacute že astigm~Usmus poehaacuteziacute od hlavshyniacuteho zrcadla Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy byl tento předpoklad potvrzen Otaacutečeniacute pomocneacuteho zrcadla bylo bez vlivu na astigmatismus soustavy jak ukaacutezalo pozorovaacuteniacute okulaacuterem

Nyniacute byl učiněn pokus kompensovati astigmatismus hlavniacuteho zrcadla deformaciacute pomocneacuteho zrcadla K tomuto uacutečelu muselo poshymocneacute zrcadlo dostat astigmatismus stejneacute hodnoty ale v uacutehlu otoshyčeniacute kolem optickeacute osy o 90deg Technickeacute provedeniacute tohoto požadavku bylo možno uskutečniti pomociacute dvou malyacutech šroubků průměru 15 mm (jejichž matkoveacute zaacutevity byly vyřiacuteznuty v objiacutemce zrcadla) ktereacute tlačily na maleacute desky přilehleacute na okraji zrcadla Oba tlakoveacute šroubky byly na okrajiacutech nejprve libovolně zvoleneacuteho průměru poshymocneacuteho zrcadla Na okrajiacutech k němu kolmo stojiacuteciacuteho průměru byly pod zrcadlo podloženy destičky asi stejneacute velikosti a 02 mm siacutely takže zrcadlo leželo na těchto dvou destičkaacutech Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy a spolu přitahovaacuteniacutetn šroubků hledělo se za prveacute dosaacutehnouti toho aby bylo možno nastaviti tlakem astigmashytismus pomocneacuteho zrcadla kolmo k astigmatismu hlavniacuteho zrcadla Potom byl tlak podle hodnoty tak seřiacutezen ž~ skreslenyacute tvar obrazu světelneacuteho bodu vně i vnitřně ohniskově vypadal co nejviacutece kulatyacute Ukaacutezalo se že přes siacutelu pomocneacuteho zrcadla 30 mm již docela maleacute tlaky šroubků stačily aby se dosaacutehlo znatelneacute a pro kompensaci dostatečneacute deformace zrcadla Seřiacutezeniacute vyžadovalo velkeacuteho citu v konshyciacutech prstů dalo se však tiacutemto způsobem s trochou trpělivostiacute vždy dosaacutehnouti bezvadneacuteho obrazu Protože se však seřizovaacuteniacute muselo provaacutedět alespoň jednou za noc a při tom byl vždy nutnyacute pomocniacutek a protože daacutele seřizovaacuteniacute se mohlo provaacutedět jen v přibližně horizonshytaacutelniacute poloze neboť z uvedenyacutech důvodů pomocneacute zrcadlo v zenitoshyvyacutech krajiacutech neniacute přiacutestupneacute muselo byacuteti po tomto zaacutesadniacutem důkaze možnosti odstraněniacute astigmatismu deformaciacute pomocneacuteho zrcadla nashylezeno takoveacute technickeacute řešeniacute ktereacute dovoliacute pozorovateli provaacuteděti sBřizovaacuteniacute V jakeacutekoli vzdaacutelenosti od okulaacuteru a to i bez pomocniacute-ka

(Pokračovaacuteniacute~

Schmidtova komora BurreZova astroteleskopu jejiacute průřez a fotografie Jako ilustraci k člaacutenku J Klepešty o největšiacutech Maksutovovyacutech a Schmidtovyacutech astroshykomoraacutech přinaacutešiacuteme obraz a průřez zajiacutemaveacuteho Burrenovca astroteleskopu Hlavniacute zrcadlo je z pyrexoveacuteho skla o průměru 90 cm a 8 poloměrem zakřiveniacute 420 cm Korekčniacute deska maacute průměr 60 cm a tlouštku 8 mm Zvlaacutešť poučnyacute je diagram průřezu komory kde uprostřed je vi4ět kasetovaacute zařiacutezeniacute pro fotoshygrafickyacute film (Obr str 84-85 člaacutenek J Klepešty str 30)

83

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

Bude jistě zajiacutemaveacute jak se budou v tomto směru chovati naše žebrovanaacute zrcadla

U velkyacutech parabolickyacutech zrcadel je jak znaacutemo velmi těžkeacute daacuteti zrcadlu při jeho upevněniacute takovou podložku aby jeho optickaacute plocha v každeacute poloze vlivem jeho vaacutehy zachovaacutevala stejnyacute tvar Takeacute silneacute rozdiacutely tepelneacute mohou veacutesti ke značneacute deformaci zrcadla Zatiacutem co však při změnaacutech teploty zrcadlo reaguje předevšiacutem uacuteměrně změnou ohniskoveacute daacutelky způsobuje vlastniacute vaacuteha zrcadla různyacute uacutečinek a tiacutem vznikleacute deformace teacutež změnu kvality obrazu za určityacutech okolnostiacute dokonce velmi značnou Při většiacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je přeshydevšiacutem naacutepadnyacute značnyacute astigmatismus i když zrcadlo při malyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech je astigmatismu prosto Tento astigmatisshymus vznikaacute zřejmě nerovnoměrnyacutem uacutečinkem vaacutehy zrcadloveacuteho disku v průměru zrcadla ve svisleacute a vodorovneacute rovině Tyto zjevy jsou pozorovatelům na velkyacutech zrcadlech všeobecně znaacutemy dosud však v literatuře byl nalezen jenom na jednom miacutestě naacutevrh k odstraněniacute tohoto rušiveacuteho vlivu Paraskevopoulos vedouciacute filiaacutelky Harvardskeacute hvězdaacuterny v Již Africe popisuje jednu methodu běžneacuteho odstraněniacute astigmatismu 15 m zrcadla Korektury se při tOJIl dosahuje stavěshyciacutemi šrouby ktereacute jsou uloženy v podložce zrcadla a dovolujiacute změnu Uaku na tři hlavniacute miacutesta parabolickeacuteho zrcadla

Zaostřeniacute ktereacute se posuzuje pozorovaacuteniacutem skresleneacuteho obrazu při silneacutem zvětšeniacute musiacute většinou byacutet opakovaacuteno několikraacutet za noc Jisteacute technickeacute obtiacuteže přineslo ovlaacutedaacuteniacute stavěciacutech šroubů vyvedenyacutech k okulaacuteru Newtonskeacuteho ohniska ktereacute byly překonaacuteny zvlaacuteštniacutemi mechanickyacutemi převody

1 Zkouška 60 cm bamberskeacuteho zrcadla podle Hartlnanovy methody

Zjevy uvedeneacute v uacutevodu byly naacutepadneacute u ban1berskeacuteho zrcadla hned po jeho postaveniacute v r 1948 Zejmeacutena byl patrnyacute naacutepadnyacute astigmatismus kteryacute nebyl zjištěn při diacutelenskeacute zkoušce v r 1939 vyacuterobniacutem podnikem Zeiss v Jeně Vně i vnitřně ohniskoveacute prohnuteacute obrazy bodovyacutech světelnyacutech zdrojů se jevily eliptickeacute při čemž velkeacute osy elips po obou stranaacutech středniacute ohniskoveacute roviny staacutely na sobě kolmo Astigmatickeacute chyby obrazů jsou jak znaacutemo tiacutemto způsobem snadno zjistitelneacute Protože se zdaacutelo že jsou tu i maleacute vady zonaacutelniacute byly ještě na jaře 1948 provedeny sniacutemky s děrovanou clonou podle Hartmanna aby se dosaacutehlo pokud možno uacuteplneacuteho obrazu korekčniacuteho staVll zrcadloveacuteho dalekohledu

Zkouška optiky musela se proveacutest z různyacutech důvodů ve stavu namontovaacuteniacute v tubusu což se jevilo tak jako tak nutneacute z ohledu na hlavniacute uacutečel zkoušky Bohužel pro maleacute rozměry kopule nebylo Newshytonskeacute ohnLsko bez obtiacutežiacute a naacutekladnyacutech přestaveb přiacutestupno takže zkoušeniacute muselo byacutet učiněno v uspořaacutedaacuteniacute Cassegraina Od rozlišeniacute

81

uacutečasti obou optickyacutech ploch na vadaacutech lTIuselo byacuteti proto upušshytěno

Při zkoušce byla Hartmannoshyva děrovanaacute clona umiacutestěna těsshyně před hlavniacutem zrcadlem Clona měla v 6 zonaacutech s třiacutecentimetroshyvyacutem rozdiacutelem poloměrů po 4 děshyraacutech o průlTIěru 3 cm Sousedniacute zony byly vždy o 45deg navzaacutejem posunuty (Obr č 1) Za světelshynyacute zdroj sloužil otvor ve střešshyniacutem okně jednoho domu na naacuteshyvršiacute vzdaacuteleneacutem asi 600 m Tento otvor byl prakticky bodovyacute

Obr Č 1 Astigmatismus Bambergshy Při ekvivalentniacute ohniskoveacute daacutelce skeacuteho 60 cm zrcadla v ohnisku casseshy zrcadla 10 800 mm byly proveshygraina při pozorovaacuteniacute hvězdy přibližshy

deny oba Hartmannovy sniacutemkyně v 85deg zenitovyacutech vzdaacutelenostech Rozdiacutely v ohnisktt jsou uvedeny v se- s ohniskovyacutem rozdiacutelem 200 mm

tinaacutech milimetru při čemž obrazovaacute rovina pro světelnyacute bod ležela přibližně

uprostřed mezi oběma sniacutemkovyacutemi rovinami Protože optika v soushyhlase s původnIacuten1 použitiacutem pro pozemniacute praacutece byla seřiacutezena až na vzdaacuteshylenost 500 m (posouvaacuteniacutem pomocneacuteho zrcadla) nepřinaacutešelo toto zaměřeniacute žaacutednyacutech obtiacutežiacute Ovšem použitiacute tak relativně bliacutezkeacuteho světelshyneacuteho zdroje neniacute bez kolimaacutetoru ideaacutelniacute protože vady obrazu při tashykoveacute vzdaacutelenosti jsou celkem rozdiacutelneacute od vad vyskytujiacuteciacutech se při zaostřeniacute na nekonečno Při pozdějšiacutech sniacutemciacutech byly proto jako svěshytelnyacute zdroj použity jasneacute staacutelice PřitOlTI však se kladou velkeacute požashydavky na rovnoměrnost vodiacuteciacutech pohybů ktereacute naacutehonoveacute zařiacutezeniacute splnilo teprve po přestavbě Při obou světelnyacutech zdrojiacutech t j při uměshyleacutem bodu (i staacutelici) působilo mimo to rušivě chvěniacute vzduchu S umělyacutem bodem se dalo pracovati jen při zataženeacute obloze ovšeril takeacute jen v tom přiacutepadě se daly zachytit absolutně nejlepšiacute obrazy Při hvězdaacutech jsou takoveacute klidneacute obrazy nanejvyacuteš vzaacutecneacute

Přeměřeniacute sniacutemků přineslo tento vyacutesledek Zonaacutelniacute vady se ukaacutezaly jako relativně maleacute zejmeacutena pro středni

a vnějšiacute zony Pouze nejvnitřnějšiacute zona (13 cm poloměr) ukazuje znashytelně kladnou (positivniacute) odchylku sečneacute vzdaacutelenosti (ve smyslu proshydlouženiacute ohniskoveacute daacutelky) kteraacute však zůstaacutevaacute pod 1 mm Odchylky ostatniacutech zon přesahovaly ztěžiacute měřitelnost Tento zrcadlovyacute systeacutem musiacuteme tedy označit za velmi zdařilyacute Technickaacute konstanta podle Lehmana vyplyacutevaacute ze zonaacutel vad T = 0125 a tato hodnota velmi souhlasiacute s uacutedaji ktereacute sdělila firma Zeiss dopisem pro 60cm zrcadlo

Naproti tomu se objevil - jak se čekalo - znatelnyacute astigmatisshy

82

mus sečneacute vzdaacutelenosti svazku paprsků ležiacuteciacutech ve svisleacute rOVlne se lišily od vzdaacutelenostiacute paprsků prochaacutezejiacuteciacutech vodorovnyacutem průměrem o hodnoty ktereacute dosahovaly teacuteměř 3 mm (Obr 1) Diference se objevuje ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu vertikaacutelniacute průměr daacutevaacute kratšiacute ohniskovou daacutelku zřejmě protože v jeho rovině poloměr zakřiveniacute byl zkraacutecen působeniacutem vaacutehy zrcadla kteraacute způsobila prohnutiacute zrcadla Přitom se předpoklaacutedaacute že astigm~Usmus poehaacuteziacute od hlavshyniacuteho zrcadla Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy byl tento předpoklad potvrzen Otaacutečeniacute pomocneacuteho zrcadla bylo bez vlivu na astigmatismus soustavy jak ukaacutezalo pozorovaacuteniacute okulaacuterem

Nyniacute byl učiněn pokus kompensovati astigmatismus hlavniacuteho zrcadla deformaciacute pomocneacuteho zrcadla K tomuto uacutečelu muselo poshymocneacute zrcadlo dostat astigmatismus stejneacute hodnoty ale v uacutehlu otoshyčeniacute kolem optickeacute osy o 90deg Technickeacute provedeniacute tohoto požadavku bylo možno uskutečniti pomociacute dvou malyacutech šroubků průměru 15 mm (jejichž matkoveacute zaacutevity byly vyřiacuteznuty v objiacutemce zrcadla) ktereacute tlačily na maleacute desky přilehleacute na okraji zrcadla Oba tlakoveacute šroubky byly na okrajiacutech nejprve libovolně zvoleneacuteho průměru poshymocneacuteho zrcadla Na okrajiacutech k němu kolmo stojiacuteciacuteho průměru byly pod zrcadlo podloženy destičky asi stejneacute velikosti a 02 mm siacutely takže zrcadlo leželo na těchto dvou destičkaacutech Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy a spolu přitahovaacuteniacutetn šroubků hledělo se za prveacute dosaacutehnouti toho aby bylo možno nastaviti tlakem astigmashytismus pomocneacuteho zrcadla kolmo k astigmatismu hlavniacuteho zrcadla Potom byl tlak podle hodnoty tak seřiacutezen ž~ skreslenyacute tvar obrazu světelneacuteho bodu vně i vnitřně ohniskově vypadal co nejviacutece kulatyacute Ukaacutezalo se že přes siacutelu pomocneacuteho zrcadla 30 mm již docela maleacute tlaky šroubků stačily aby se dosaacutehlo znatelneacute a pro kompensaci dostatečneacute deformace zrcadla Seřiacutezeniacute vyžadovalo velkeacuteho citu v konshyciacutech prstů dalo se však tiacutemto způsobem s trochou trpělivostiacute vždy dosaacutehnouti bezvadneacuteho obrazu Protože se však seřizovaacuteniacute muselo provaacutedět alespoň jednou za noc a při tom byl vždy nutnyacute pomocniacutek a protože daacutele seřizovaacuteniacute se mohlo provaacutedět jen v přibližně horizonshytaacutelniacute poloze neboť z uvedenyacutech důvodů pomocneacute zrcadlo v zenitoshyvyacutech krajiacutech neniacute přiacutestupneacute muselo byacuteti po tomto zaacutesadniacutem důkaze možnosti odstraněniacute astigmatismu deformaciacute pomocneacuteho zrcadla nashylezeno takoveacute technickeacute řešeniacute ktereacute dovoliacute pozorovateli provaacuteděti sBřizovaacuteniacute V jakeacutekoli vzdaacutelenosti od okulaacuteru a to i bez pomocniacute-ka

(Pokračovaacuteniacute~

Schmidtova komora BurreZova astroteleskopu jejiacute průřez a fotografie Jako ilustraci k člaacutenku J Klepešty o největšiacutech Maksutovovyacutech a Schmidtovyacutech astroshykomoraacutech přinaacutešiacuteme obraz a průřez zajiacutemaveacuteho Burrenovca astroteleskopu Hlavniacute zrcadlo je z pyrexoveacuteho skla o průměru 90 cm a 8 poloměrem zakřiveniacute 420 cm Korekčniacute deska maacute průměr 60 cm a tlouštku 8 mm Zvlaacutešť poučnyacute je diagram průřezu komory kde uprostřed je vi4ět kasetovaacute zařiacutezeniacute pro fotoshygrafickyacute film (Obr str 84-85 člaacutenek J Klepešty str 30)

83

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

uacutečasti obou optickyacutech ploch na vadaacutech lTIuselo byacuteti proto upušshytěno

Při zkoušce byla Hartmannoshyva děrovanaacute clona umiacutestěna těsshyně před hlavniacutem zrcadlem Clona měla v 6 zonaacutech s třiacutecentimetroshyvyacutem rozdiacutelem poloměrů po 4 děshyraacutech o průlTIěru 3 cm Sousedniacute zony byly vždy o 45deg navzaacutejem posunuty (Obr č 1) Za světelshynyacute zdroj sloužil otvor ve střešshyniacutem okně jednoho domu na naacuteshyvršiacute vzdaacuteleneacutem asi 600 m Tento otvor byl prakticky bodovyacute

Obr Č 1 Astigmatismus Bambergshy Při ekvivalentniacute ohniskoveacute daacutelce skeacuteho 60 cm zrcadla v ohnisku casseshy zrcadla 10 800 mm byly proveshygraina při pozorovaacuteniacute hvězdy přibližshy

deny oba Hartmannovy sniacutemkyně v 85deg zenitovyacutech vzdaacutelenostech Rozdiacutely v ohnisktt jsou uvedeny v se- s ohniskovyacutem rozdiacutelem 200 mm

tinaacutech milimetru při čemž obrazovaacute rovina pro světelnyacute bod ležela přibližně

uprostřed mezi oběma sniacutemkovyacutemi rovinami Protože optika v soushyhlase s původnIacuten1 použitiacutem pro pozemniacute praacutece byla seřiacutezena až na vzdaacuteshylenost 500 m (posouvaacuteniacutem pomocneacuteho zrcadla) nepřinaacutešelo toto zaměřeniacute žaacutednyacutech obtiacutežiacute Ovšem použitiacute tak relativně bliacutezkeacuteho světelshyneacuteho zdroje neniacute bez kolimaacutetoru ideaacutelniacute protože vady obrazu při tashykoveacute vzdaacutelenosti jsou celkem rozdiacutelneacute od vad vyskytujiacuteciacutech se při zaostřeniacute na nekonečno Při pozdějšiacutech sniacutemciacutech byly proto jako svěshytelnyacute zdroj použity jasneacute staacutelice PřitOlTI však se kladou velkeacute požashydavky na rovnoměrnost vodiacuteciacutech pohybů ktereacute naacutehonoveacute zařiacutezeniacute splnilo teprve po přestavbě Při obou světelnyacutech zdrojiacutech t j při uměshyleacutem bodu (i staacutelici) působilo mimo to rušivě chvěniacute vzduchu S umělyacutem bodem se dalo pracovati jen při zataženeacute obloze ovšeril takeacute jen v tom přiacutepadě se daly zachytit absolutně nejlepšiacute obrazy Při hvězdaacutech jsou takoveacute klidneacute obrazy nanejvyacuteš vzaacutecneacute

Přeměřeniacute sniacutemků přineslo tento vyacutesledek Zonaacutelniacute vady se ukaacutezaly jako relativně maleacute zejmeacutena pro středni

a vnějšiacute zony Pouze nejvnitřnějšiacute zona (13 cm poloměr) ukazuje znashytelně kladnou (positivniacute) odchylku sečneacute vzdaacutelenosti (ve smyslu proshydlouženiacute ohniskoveacute daacutelky) kteraacute však zůstaacutevaacute pod 1 mm Odchylky ostatniacutech zon přesahovaly ztěžiacute měřitelnost Tento zrcadlovyacute systeacutem musiacuteme tedy označit za velmi zdařilyacute Technickaacute konstanta podle Lehmana vyplyacutevaacute ze zonaacutel vad T = 0125 a tato hodnota velmi souhlasiacute s uacutedaji ktereacute sdělila firma Zeiss dopisem pro 60cm zrcadlo

Naproti tomu se objevil - jak se čekalo - znatelnyacute astigmatisshy

82

mus sečneacute vzdaacutelenosti svazku paprsků ležiacuteciacutech ve svisleacute rOVlne se lišily od vzdaacutelenostiacute paprsků prochaacutezejiacuteciacutech vodorovnyacutem průměrem o hodnoty ktereacute dosahovaly teacuteměř 3 mm (Obr 1) Diference se objevuje ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu vertikaacutelniacute průměr daacutevaacute kratšiacute ohniskovou daacutelku zřejmě protože v jeho rovině poloměr zakřiveniacute byl zkraacutecen působeniacutem vaacutehy zrcadla kteraacute způsobila prohnutiacute zrcadla Přitom se předpoklaacutedaacute že astigm~Usmus poehaacuteziacute od hlavshyniacuteho zrcadla Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy byl tento předpoklad potvrzen Otaacutečeniacute pomocneacuteho zrcadla bylo bez vlivu na astigmatismus soustavy jak ukaacutezalo pozorovaacuteniacute okulaacuterem

Nyniacute byl učiněn pokus kompensovati astigmatismus hlavniacuteho zrcadla deformaciacute pomocneacuteho zrcadla K tomuto uacutečelu muselo poshymocneacute zrcadlo dostat astigmatismus stejneacute hodnoty ale v uacutehlu otoshyčeniacute kolem optickeacute osy o 90deg Technickeacute provedeniacute tohoto požadavku bylo možno uskutečniti pomociacute dvou malyacutech šroubků průměru 15 mm (jejichž matkoveacute zaacutevity byly vyřiacuteznuty v objiacutemce zrcadla) ktereacute tlačily na maleacute desky přilehleacute na okraji zrcadla Oba tlakoveacute šroubky byly na okrajiacutech nejprve libovolně zvoleneacuteho průměru poshymocneacuteho zrcadla Na okrajiacutech k němu kolmo stojiacuteciacuteho průměru byly pod zrcadlo podloženy destičky asi stejneacute velikosti a 02 mm siacutely takže zrcadlo leželo na těchto dvou destičkaacutech Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy a spolu přitahovaacuteniacutetn šroubků hledělo se za prveacute dosaacutehnouti toho aby bylo možno nastaviti tlakem astigmashytismus pomocneacuteho zrcadla kolmo k astigmatismu hlavniacuteho zrcadla Potom byl tlak podle hodnoty tak seřiacutezen ž~ skreslenyacute tvar obrazu světelneacuteho bodu vně i vnitřně ohniskově vypadal co nejviacutece kulatyacute Ukaacutezalo se že přes siacutelu pomocneacuteho zrcadla 30 mm již docela maleacute tlaky šroubků stačily aby se dosaacutehlo znatelneacute a pro kompensaci dostatečneacute deformace zrcadla Seřiacutezeniacute vyžadovalo velkeacuteho citu v konshyciacutech prstů dalo se však tiacutemto způsobem s trochou trpělivostiacute vždy dosaacutehnouti bezvadneacuteho obrazu Protože se však seřizovaacuteniacute muselo provaacutedět alespoň jednou za noc a při tom byl vždy nutnyacute pomocniacutek a protože daacutele seřizovaacuteniacute se mohlo provaacutedět jen v přibližně horizonshytaacutelniacute poloze neboť z uvedenyacutech důvodů pomocneacute zrcadlo v zenitoshyvyacutech krajiacutech neniacute přiacutestupneacute muselo byacuteti po tomto zaacutesadniacutem důkaze možnosti odstraněniacute astigmatismu deformaciacute pomocneacuteho zrcadla nashylezeno takoveacute technickeacute řešeniacute ktereacute dovoliacute pozorovateli provaacuteděti sBřizovaacuteniacute V jakeacutekoli vzdaacutelenosti od okulaacuteru a to i bez pomocniacute-ka

(Pokračovaacuteniacute~

Schmidtova komora BurreZova astroteleskopu jejiacute průřez a fotografie Jako ilustraci k člaacutenku J Klepešty o největšiacutech Maksutovovyacutech a Schmidtovyacutech astroshykomoraacutech přinaacutešiacuteme obraz a průřez zajiacutemaveacuteho Burrenovca astroteleskopu Hlavniacute zrcadlo je z pyrexoveacuteho skla o průměru 90 cm a 8 poloměrem zakřiveniacute 420 cm Korekčniacute deska maacute průměr 60 cm a tlouštku 8 mm Zvlaacutešť poučnyacute je diagram průřezu komory kde uprostřed je vi4ět kasetovaacute zařiacutezeniacute pro fotoshygrafickyacute film (Obr str 84-85 člaacutenek J Klepešty str 30)

83

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

mus sečneacute vzdaacutelenosti svazku paprsků ležiacuteciacutech ve svisleacute rOVlne se lišily od vzdaacutelenostiacute paprsků prochaacutezejiacuteciacutech vodorovnyacutem průměrem o hodnoty ktereacute dosahovaly teacuteměř 3 mm (Obr 1) Diference se objevuje ve vyacuteše uvedeneacutem smyslu vertikaacutelniacute průměr daacutevaacute kratšiacute ohniskovou daacutelku zřejmě protože v jeho rovině poloměr zakřiveniacute byl zkraacutecen působeniacutem vaacutehy zrcadla kteraacute způsobila prohnutiacute zrcadla Přitom se předpoklaacutedaacute že astigm~Usmus poehaacuteziacute od hlavshyniacuteho zrcadla Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy byl tento předpoklad potvrzen Otaacutečeniacute pomocneacuteho zrcadla bylo bez vlivu na astigmatismus soustavy jak ukaacutezalo pozorovaacuteniacute okulaacuterem

Nyniacute byl učiněn pokus kompensovati astigmatismus hlavniacuteho zrcadla deformaciacute pomocneacuteho zrcadla K tomuto uacutečelu muselo poshymocneacute zrcadlo dostat astigmatismus stejneacute hodnoty ale v uacutehlu otoshyčeniacute kolem optickeacute osy o 90deg Technickeacute provedeniacute tohoto požadavku bylo možno uskutečniti pomociacute dvou malyacutech šroubků průměru 15 mm (jejichž matkoveacute zaacutevity byly vyřiacuteznuty v objiacutemce zrcadla) ktereacute tlačily na maleacute desky přilehleacute na okraji zrcadla Oba tlakoveacute šroubky byly na okrajiacutech nejprve libovolně zvoleneacuteho průměru poshymocneacuteho zrcadla Na okrajiacutech k němu kolmo stojiacuteciacuteho průměru byly pod zrcadlo podloženy destičky asi stejneacute velikosti a 02 mm siacutely takže zrcadlo leželo na těchto dvou destičkaacutech Otaacutečeniacutem pomocneacuteho zrcadla kolem optickeacute osy a spolu přitahovaacuteniacutetn šroubků hledělo se za prveacute dosaacutehnouti toho aby bylo možno nastaviti tlakem astigmashytismus pomocneacuteho zrcadla kolmo k astigmatismu hlavniacuteho zrcadla Potom byl tlak podle hodnoty tak seřiacutezen ž~ skreslenyacute tvar obrazu světelneacuteho bodu vně i vnitřně ohniskově vypadal co nejviacutece kulatyacute Ukaacutezalo se že přes siacutelu pomocneacuteho zrcadla 30 mm již docela maleacute tlaky šroubků stačily aby se dosaacutehlo znatelneacute a pro kompensaci dostatečneacute deformace zrcadla Seřiacutezeniacute vyžadovalo velkeacuteho citu v konshyciacutech prstů dalo se však tiacutemto způsobem s trochou trpělivostiacute vždy dosaacutehnouti bezvadneacuteho obrazu Protože se však seřizovaacuteniacute muselo provaacutedět alespoň jednou za noc a při tom byl vždy nutnyacute pomocniacutek a protože daacutele seřizovaacuteniacute se mohlo provaacutedět jen v přibližně horizonshytaacutelniacute poloze neboť z uvedenyacutech důvodů pomocneacute zrcadlo v zenitoshyvyacutech krajiacutech neniacute přiacutestupneacute muselo byacuteti po tomto zaacutesadniacutem důkaze možnosti odstraněniacute astigmatismu deformaciacute pomocneacuteho zrcadla nashylezeno takoveacute technickeacute řešeniacute ktereacute dovoliacute pozorovateli provaacuteděti sBřizovaacuteniacute V jakeacutekoli vzdaacutelenosti od okulaacuteru a to i bez pomocniacute-ka

(Pokračovaacuteniacute~

Schmidtova komora BurreZova astroteleskopu jejiacute průřez a fotografie Jako ilustraci k člaacutenku J Klepešty o největšiacutech Maksutovovyacutech a Schmidtovyacutech astroshykomoraacutech přinaacutešiacuteme obraz a průřez zajiacutemaveacuteho Burrenovca astroteleskopu Hlavniacute zrcadlo je z pyrexoveacuteho skla o průměru 90 cm a 8 poloměrem zakřiveniacute 420 cm Korekčniacute deska maacute průměr 60 cm a tlouštku 8 mm Zvlaacutešť poučnyacute je diagram průřezu komory kde uprostřed je vi4ět kasetovaacute zařiacutezeniacute pro fotoshygrafickyacute film (Obr str 84-85 člaacutenek J Klepešty str 30)

83

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

Zajiacutemavaacute modraacute hvězda desaacuteteacute velikosti s fotoelektrickyacutem barevshynyacutem indexem - 062 m byla nalezena Burrell Schmidt teleskopem Je to hvězda B D 18deg4211 s nezvyklyacutem spektrem Op ktereacute obsahuje slabeacute širokeacute vodiacutekoveacute čaacutery a čaacuteru 4686 ioniS()vaneacuteho helia Na zaacutekladě pozorovanyacutech slabyacutech mezihvězdnyacutech čar vaacutepniacuteku kteryacute se naleacutezaacute v prostoru mezi naacutemi a hvězdou usuzuje se na jejiacute vzdaacutelenost 100 až 300 parsek Pak byla jejiacute absolutniacute velikost kolem 4 M Je to tedy subtrpasliacutek asi 8 m pod hlavniacute posloupnostiacute avšak nad biacutelyacutemi trpasshyliacuteky Pravděpodobně je to isolovanaacute hvězda populace II což takeacute dokazuje jejiacute vlastniacute pohyb 0125 obl vteřin ročně což při vzdaacuteleshynosti asi 150 parsek by odpoviacutedalo prostoroveacute rychlosti 90 km za vt

z P RAacute VY A P o K Y N Y H I S TO R I C K Eacute s E Ke E STARAacute HVEZDAacuteRN A V ŽAMBERKU

Nejde vlaStně o hvězdaacuternu v tom smyslu jak si ji dnes představujeme vyshybavenu všemi pomocnyacutemi zařiacutezeniacutemi nyacutebrž o astronomickou pozorovatelnu kterou Si dal před sto deseti lety postaviti tehdejšiacute majitel žambereckeacuteho panstviacute baron Richard Parish (1774-1858) Ze Sveacute anglickeacute vlasti přinesl si Parish zaacutelibu ve hvězdaacuteřstviacute v době kdy tam lord Rosse (18DO-67) a John H erschel (1792 až 1871) pokračoval l uacutedivu astronomickeacuteho světa v klasickyacutech objevech Vileacutema

H erschela (1738--1822) a jichž všech byl Parish soUčasniacutekem Je to věž zděnaacute z cihel a opuky asi 25 m vysokaacute miacuterně koniCkaacute o čtvercorveacute

zaacutekladně strany 5 m stojiacuteciacute na okraji zaacutemeckeacuteho parku ve vzdaacutelenosti asi 100 m od zaacutemku na hraně vysokeacuteho svahu nad rybniacutekem Tehdy převY30vala stareacute vzaacutecneacute stromy rozsaacutehleacuteho naacutedherneacuteho parku - p r oto ta značnaacute vyacuteška Dnes ji stromy ovšem vyacuteškou již předstihly (Viz obraacutezek na 3 straně obaacutelky)

Hvězdaacuterna byla v činnosti od r 1842 až do smrti zakladatele r 1858 Pak bylt1a proměněna ve vodaacuternu pro zaacutemek a hospodaacuteřskeacute budovy a po zřiacutezeniacute městskeacuteho vodovodu zrušena i jako vodaacuterna Věž stojiacute zde dnes v zamlkleacute opuštěnosti jako pamětniacutek sveacuteho kdysi vznešeneacuteho a pak i prozaickeacuteho poslaacuteniacute Jejiacute malaacute dviacuteřka v kamenneacutem o-s těniacute jsou uzavřena a neniacute nikoho kdo by je otevřel a umožnil prohliacutedku vnitřku hlavně pokud jde o horniacute pozorovaciacute plošinu

Zřiacutezeniacutem vodaacuterny byl ptlvodniacute stav asi značně porušen nicmeacuteně dalo by se mnoheacute domysleti Na rekonstrukci věže pro dnešniacute pozorovaciacute methody neniacute ovšem pomyšleniacute pro naacutekladnost takoveacute uacutepravy hlavně však proto že vyhliacutedkoveacute naacutevršiacute R o z aacute r k a vypiacutenajiacuteciacute se přiacutemo u města poskytuje pro zřiacutezeniacute hvězdaacutershyny docela jineacute moderniacute možnosti Staryacute zaacutemeckyacute paacuten chtěl ji tehdy ovšem miacutet v bliacutezkeacutem dosahu Dnes se stal ze zaacutemku Domov mlaacutedeže a ve spraacutevniacutech budovaacutech jsou umiacutestěny kancelaacuteře Staacutetniacutech statků a lesů jakož i staacutetniacute vinařskeacute zaacutevody se sklepy V několika přiacutezemniacutech mIacuteJStnostech instaluje Sveacute sbiacuterky městskeacute museum

Než vraťme se k hvězdaacuterně V Anglii seznaacutemil se R Parish s nadanyacutem mladyacutem daacutenskyacutem astronomem Theoshy

dorem Brorsenem (nar 1819 v Norburku) a pověřil ho provozem sveacute observatoře Ten působil v Žamberku po celyacutech 16 let jejiacuteho trvaacuteniacute a učinil zde několik zajiacutemashyvyacutech objevů S jakyacutem hledidlem pracoval lze se jen domniacutevati (Snad jsou o tom zaacuteznamy v zaacutemeckeacutem archivu) daacute se však předpoklaacutedat že to byl přenosnyacute stroj azimutaacutelniacute montaacuteže a značneacute světelnosti neboť hlavniacute za]Ern Parishův i jeho hvězdaacuteře se Uipiacutenal k plošnyacutem objektům a nikoli k posičm astronqmii Tak H Klein ve sveacutem Himmelsbeschreibung uvaacute-diacute že Brorsen obJevil v Žamberku pět

86

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

komet z nichž jedna objevenaacute 26 uacutenora 1846 těsně po sveacutem odklonu Jupiterem byla vlastně stala se periodickou s oběžnou dobou 5lh roku a nese Brorsenovo jmeacuteno Jejiacute naacutevraty byly pozorovaacuteny na různyacutech hvězdaacuternaacutech v letech 1857 1868 1873 a naposledy r 1879 Pak se již neobjevila snad se rozpadla

V teacute době bylo v začaacutetciacutech soustavneacute pozorovaacuteniacute zodiakaacutelniacuteho svět1a k určeniacute jeho struktury a podstaty Uacutečastnil se toho i Brorsen a Klein piacuteše že 27 března 1854 Brorsen nesporně zjistil v kuželu tohoto světla jasneacute jaacutedro

U paty sveacute hvězdaacuterny dal v teacute době Parish postaviti vyacutetvarně kraacutesneacute slunečniacute hodiny z kararskeacuteho mramoru asi 1 m vysokeacute zcela originaacutelniacuteho pojetiacute s naacuteshypisem NON NUMERO HORAS NISI SERENAS což značiacute že hodiny -neukazujiacute neniacute-li jasno

Před hodinami je rozměrnyacute bazeacuten s kovovou Najadou držiacuteciacute rybu jež chrliacute vodotrysk Jeho jemnaacute sprcha staacutečiacute se i slabyacutem zaacutevanem větru a udaacutevaacute tak zhruba jeho směr a silu Patřila tedy tato kašna zaacuteroveň ozdoba parku jaksi k inventaacuteři hvězdaacuterny ktereacute tolik zaacuteleželo na jasneacutem počasiacute značně zaacutevisleacutem na směru větru a jeho vlhkosti

Zaacutemeckyacute park je v ochraně staacutetnlho pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu jak hlaacutesaacute tabulka u vchodu Tabulka nezmůže nic proti lidskeacute zlobě nebo nevědomosti Od meacute loňskeacute naacutevštěvy byly zlovolně poškozeny ozdobneacute růžice a hrany mramorovyacutech hodin na nichž hlodaacute i zub času Mechovyacute povlak se rozrůstaacute a tužka zvěčňuje slavnaacute jmeacutena nahodilyacutech kolemjdouciacutech

_Pohleď na mapu Staraacute hvězdaacuterna v Zamberku i pražskaacute Lidovaacute hvězdaacuterna ležiacute skoro navlas na teacuteže rovnoběžce Slunečniacute hodiny - očištěneacute restaurovaneacute patřičně chraacuteněneacute proti dešti - by dobře ukazovaly slunečniacute čas i v parku před novou budovou hvězdaacuterny na Petřiacuteně Prostou obnovou teacuteto vyacutetvarneacute pamaacutetky s ponechaacuteniacutem na dosavadniacutem exponovaneacutem miacutestě by se nic nezachraacutenilo

Dr Ing M Vaňaacutetko

ZPRAvy A POKYNY SLUNEČN[ SEKCE AMATEacuteRSKEacute POZOROVAacuteNiacute SLUNCE (Pokračovaacuteniacute)

Jinyacute pozorovatel slunečniacutech skvrn kteryacute pozoroval většiacutem dalekohledem viděl ve zmiacuteněnyacutech třech skupinaacutech třeba 28 skvrn Jeho relativniacute čiacuteslo bude sice 58 ale rozdiacutel přece neniacute tak značnyacute jako kdyby byla uvaacuteděna jen čiacutesla pozorovanyacutech skvrn Tak je možno srovnaacutevat i pozorovaacuteniacute učiněnaacute Wolfem před sto lety s vyacutesledky dosaženyacutemi v současneacute době a zjišťovat takovyacutem způsobem zdali počet skvrn na Slunci se během teacuteto doby nějak znatelně změnil

K určovaacuteniacute denniacutech relativniacutech čiacutesel můžeme použiacutevati jednoducheacute pozoroshyvaciacute methody to je pozorovaacuteniacute skvrn přiacutemo dalekohledem s použitiacutem černeacuteho skla Použijeme buď speciaacutelniacuteho temneacuteho slunečniacuteho okulaacuteru nebo umiacutestiacuteme temneacute sklo před objektiv Použijeme-lli temneacuteho skla jakeacute použiacutevajiacute svaacuteřeči umiacutesshytiacuteme je vždy před objektivem Většiacute objektivy cloniacuteme na polovinu i viacutece podle potřeby Tak objektiv o průměru 10 cm odcloniacuteme na 5 cm 20 cm objektiv odshycloniacuteme na 10 cm a pod Tiacutem dosaacutehneme ostřejšiacuteho obrazu a temnaacute skla nebudou tak často praskat jako kdybychom použiacutevali plně otevřenyacutech objektivů Do teacuteto dlony před objektivem pak můžeme přiacutemo uložit temneacute sklo

Nemaacuteme-li temneacuteho skla můžeme pozorovat methodou projekčniacute Do zatemshyněneacute miacutestnosti promiacutetneme obraz okulaacuterem na biacutelou projekčniacute stěnu třeba na biacutelyacute papiacuter Nemůžeme-li zatemnit celou miacutestnost zatemniacuteme okoliacute projekčniacute stěny Na přiacuteklad tak jako kdysi fotografoveacute zaostřovali přehozeniacutem černeacute laacutetky přes fotografickyacute aparaacutet a svou hlavu Na promiacutetnuteacutem obrazu zjistiacuteme počet skupin a spočiacutetaacuteme jednotliveacute skvrny abychom tak určili relativniacute čiacuteslo Zaacuteroveň spočiacutetaacuteme fakulovaacute pole a pozorovaacuteniacute zazmamenaacuteme do pozorovaciacuteho deniacuteku

87

JaM zapisujeme pozorovaacuteniacute do deniacuteku Naacuteš zaacuteJpis bude asi takovyacute

1952 V 3 730 h počet skupin 1 počet skvrn 1 relativniacute cislo 11 počet fakuliacute 1 vzduch 3 jasno

Zaacutepis naacutem naznačuje Že 3 května 1952 v 7 h 30 m byla na Slunci jedinaacute skvrna Ježto však i jedinou skvrnu pokud je osamocenaacute označujeme zaacuteroveň jako skupinu zapsali j1sme že na Slunci byla 1 skupina 1 skvrna a relativniacute čiacuteislo tedy 11 Na Slunečniacutem disku jsme sprutřili pouze Jedineacute pole fakuliacute a proto i v tomto přiacutepadě piacutešeme jedničku V označeniacute vzduch je současně stav ovzdušiacute i oceněniacute pozorovaacuteniacute Jest1iže bylo jasno ale vzduch bytl poněkud neklidnyacute je to vlastně normaacutelniacute obraacutezek a piacutešeme tedy čiacuteslo 3 Jsou-li podmiacutenky meacuteně přiacutezniveacute je oblačno vzduch je neklidnyacute a obraz Ise značně chvěje piacutešeme 2 Když je obraz naprosto neklidnyacute na obloze je na přiacute~lad cirrostratus takže obraz je neurčityacute a ještě neklidnyacute a můžeme viděti jen většiacute skvrny označiacuteme pozorovaacuteniacute čiacutesshylem 1 V takoveacutem přiacutepadě však pozorovaacuteniacute nemaacute teacuteměř žaacutedneacute ceny a zkušeniacute

pozorovateleacute v takovyacutech přiacutepadech vůbec nepozorujiacute Nejlepšiacute pozorovaacuteniacute byacuteshyvajiacute za velmi slabeacute mlhy kdy je vzduch značně k1idnyacute Maacuteme-li obraz dobře proshysvětlenyacute naprosto klidnyacute a pozorovaacuteniacute neniacute rušeno ani mraky ani jinyacutemi vlivy piacutešeme 5 Při tomto obmze vidiacuteme vždy granulaci teacuteměř po celeacutem Kotouči a obyshyčejně i poacutery Jestliže obraz je chviacutelemi přece jen poněkud neklidnyacute granulace je viditelnaacute jen ve středniacute čaacutesti slunečniacuteho kotouče pak to oceňujeme čiacuteslem 4

Projekčniacute mcihoda pozorovaciacute naacutem umožniacute nejen pozorovaacuteniacute ale i zakresloshyvaacuteniacute skvrn a fakuliacute K tomu uacuteč~u použiacutevaacuteme papiacuterů s předtiš1těnyacutemi nebo nashyryacutesovanyacutemi kružnicemi o průměru 10-25 cm Obraz nastaviacuteme přesně do kružshynice tak že se skvrny (vhvem zemskeacute rotace) pohybujiacute přesně podeacutel naryacutesoshyvaneacuteho rovniacuteku Po přesneacutem nastaveniacute obrazu pak můžeme zakresliti nejen velikosti a tvary skvrn ale i přesneacute jejich polohy na slunečniacutem disku takže maacuteme obraz Slunce ziacuteskanyacute ve chvHi pozorovaacuteniacute kteryacute maacute trvalou hodnotu pro pozdějšiacute studia vyacutevoje slunečniacutech skvrn

Z tohoto pOzorovaacuteniacute methodou projekčniacute můžeme ledy vytěžiti mnohem viacutec než z pozorovaacuteniacute přiacutemyacutech Zatiacutem co přiacutemaacute methoda naacutem plně stačiacute k stanoveniacute relativniacutech čiacutes~ a počtu fakulovyacutech poliacute methoda projekčniacute spojenaacute se zakresloshyvaacuteniacutem přesneacuteho tvaru veitkOistiacute a umiacutestěniacute skvrn naacutem daacutevaacute možnost studia vyacuteshyvoje skupin což můžeme vyjaacuteJdřiti i v zaacutepisech pozorovaciacutech protokolů k tomu vhodně upravenyacutech Sledovaacuteniacutem jednotlivyacutech skupinzjiacutestiacuteme i dobu jejich trvaacuteni a počtu naacutevratfl takže naše pozorovaacuteniacute tiacutem ještě ziacuteskaacutevajiacute na ceně K projekci užiacutevaacuteme vždy stejneacuteho zatemněniacute stejneacuteho zvětšeniacute stejneacuteho průměru kotouče a ovšem i stejneacuteho dalekohledu Konajiacute-li pozorovaacuteniacute dva členoveacute rodiny musiacute byacutet pozorovaacuteniacute vždy označena jejich jmeacuteny aby bylo možno přiacutepadně i určit osobniacute chyby

Skupiny slunečniacutech skvrn Slunečniacute skvrny se vyskytujiacute na Slunci někdy ojediněle někdy ve dvojiciacutech

ale většinou v menšiacutech nebo většiacutech skupinaacutech Skupinyrozlišujeme pOdlle jejich vyacutevoje a tvarů do 8 skupin ktereacute označujeme piacutelsmeny A až J přiacutepadně jen řiacutemskyacutemi Čiacutesly Při pozorovaacuteniacute methodoli projekčniacute a při zakreslovaacuteniacute skvrn můžeme pak snadno sledovat vyacutevoj tvary a velikosti skupin

A Skupina tato obsahuje jednu až někaIik drobnyacuteeh skvrn obyčejně v těsneacute bliacutezkosti Rozměry skupiny A jsou 8Jsi 5 heliografickyacutech stupňů

B Dvě skvrny nebo dvě skupinky v bipolaacuterniacutem uspořaacutedaacuteniacute to je podeacutel Slushynečniacuteho rovniacuteku ve směru slunečniacute rotace dvě skupinky podobně jako v přiacuteshy

88

padě A Skupinky byacutevajiacute začaacutetkem vyacutevoje vedouciacute a uzaviacuterajiacuteciacute skvrny pozdějšiacute většiacute skUpiny

C Vytvořila se vedouciacute skvrna s polostiacutenem (penumbrou) Za niacute byacutevaacute řada drobnyacutech skvrn v bipolaacuterniacutem uspořaacutedaacuteniacute

D Vytvořilla Ise již i uzaviacuterajiacuteciacute Skvrna s polostiacutenem Obě většiacute skvrny jsou spojeny řadou drobnyacutech skvrn

E Polostiacuteny okolo hlavniacutech skvrn se rozšiacuteřily a jaacutedra skvrn se někdy rozshyděliacute Pdlostiacuteny se vytvořiacute i kolem jinyacutech skvrn Deacutelka skupiny je asi 15 helioshygrafickyacutech stupňů Zřetelneacute bipolaacuterniacute uspořaacutedaacuteniacute

F Penumbra neboli polostiacuten se tak rozrostla že obsaacutehla teacuteměř všechny členy skupiny Stiacuten i pdlostiacuten skupiny maacute nejrůznějšiacute tvary Vedouciacute a uzaviacuterashyjiacuteciacute velkeacute skvrny převlaacutedajiacute a jsou vyacuteraznějšiacute obyčejně jen na počaacutetku a konshycem trvaacuteniacute velkeacute skupinyklteraacute dosahuje zpravidla viacutece než 20 he1iografickyacutech stupňů Velikaacute skvrna z roku 1947 dosaacutehla deacutelky 280000 km Bipolaacuterniacute uspořaacuteshydaacuteniacute neniacute vždy tak vyacuterazneacute

G Rozpadaacutevajiciacute se velkaacute skupina skvrn Polastiacuteny v zaacutevěrečneacute čaacutesti skushypiny miziacute a převlaacutedaacute hlavně vedouciacute skvrna kteraacute je obklopena velikyacutem poloshystiacutenem Zaacutevěrečnaacute skvrna se rozpadaacutevaacute a namnoze jsou z niacute patrny jen drobneacute ojediněleacute skvrny bez polostiacutenů Bipolaacuterniacute uspořaacutedaacuteniacute ještě zřetelneacute

H Zůstala jen vedouciacute skvrna se zmenšenyacutem polostiacutenem obklopena skupinou drobnyacutech skvrn Bipolaacuterniacute uspořaacutedaacuteniacute zmizelo Jaacutedro hlavniacute skvrny se rozshypadaacutevaacute

J Obyčejně jen ojedinělaacute menšiacute skvrna obklopenaacute pravide~nyacutem polostiacutenem Polostiacuten pomalu miziacute jaacutedro se zmenšuje a skvrna pře0haacuteziacute v typ A až konečně zanikaacute

Pravidelnyacute vyacutevoj od typu A až po typ J vykazujiacute obyčejně jen největšiacute skvrny nebo skupiny skvrn vyacutevoj však neniacute vždy pravide1nyacute Většinou probiacutehaacute vyacutevoj skupin takto ABA ABCBA ABCJA ABCDCBA Meacuteně častějšiacute jsou přiacutepady ABCDGHJA ABCDEGHJA

Jak zapisujeme pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute Slunce amateacuterskyacutem způsobem můžeme rozděliti do čtyř druhů Nejjednoduššiacute pozorovaacuteniacute je sledovaacuteniacute velikyacutech skvrn na Slunci prostyacutem okem nebo divadelniacutem kukaacutetkem jestliže jsme před objektivy kukaacutetka umiacutestili dobreacute temneacute filtry Vedeniacute pozorovaciacuteho deniacuteku a opis protokolu kJteryacute čtvrtnetně posiacutelaacuteme slunečniacute sekci při CAS uvaacutediacuteme vyacuteše

II Pozorovaacuteniacute triedry a malyacutemi dalekohledy Z pozorovaciacuteho deniacuteku zapisujeme pozorovaacuteniacute do předtištěnyacutech protokolů

ktereacute jsme si vyžaacutedali ve slunečniacute sekci při ČAS Protokol obsalhuje tyto uacutedaje

Měsiacutec V Rok 1952

Pozorovaciacute miacutesto Praha Zeměpisnaacute deacutelka pozorovaciacuteho miacutesta PozorovatelI

Použityacute přiacutestroj refr Zeměpisnaacute šiacuteřka f (ohniskovaacute daacutelka) objektivu 1600 Pozorovaciacute methoda projekce na 0 25 cm

Průměr objektivu 160 mm Použiteacute zvětšeniacute 5f okulaacuteru 30 mm

3 X

Den čas pozor g f r gc fc rc F L k P ČiacutelSlo

1 2 3

SEČ 1510

810 730

GC 584 293 265

3 2 1

3 4 1

33 24 11

3 2 1

3 3 3

1 2 3

89

Čas pozorovaacuteniacute udaacutevaacuteme v době mInIma na 5 minut přesně v době maxima kdy naacutem pozorovaacuteniacute zabere viacutece času na 10 minut přesně Trvaacute-li pozorovaacuteniacute meacuteně než 8 minut odečiacutetaacuteme dobu kterou potřebuje světlo aby doletělo se Slunce na Zem to je 8 minut od přesneacuteho času našeho pozorovaacuteniacute Obyčejně však pozorovaacuteniacute trvaacute asi 10 minut v době maxima 30 až 60 minut V době mishynima tedy udaacuteme počaacutetek našeho pozorovaacuteniacute v době maxima asi střed pozoroshyvaacuteniacute Při zakreslovaacuteniacute skvrn udaacuteme čas kdy jsme zakreslili posice skupin

(Dokončeni přiště)

ZPRAvy A POKYNY POČrAŘSKEacute SEKCE MATEMATIKA PRO ASTRONOMA-AMATEacuteRA

(Pokračovaacuteniacute)

Každeacute pozoIOvam Je zatiacuteženo chybami Proto mtlžeme-H pozorovaacuteniacute opakushyjeme nebo pozorovaacuteniacute provede viacutece pozorovatelů Za nejspraacutevnějšiacute hodnotu poshyvažujeme aritmetickyacute prtlměr jednotlivyacutech pozorovaacuteniacute Na př osm pozorovatelů odhadlo deacutelku ohonu komety srovnaacutevaacuteniacutem se vzaacutejemnyacutemi uacutehlovyacutemi vzdaacutelenostmi hvězd takto

1 200 5 03deg 2 300 6 32deg 3 18deg 7 24deg 4 250 8 29deg

Pozorovaacuteniacute paacuteteacuteho pozorovatele vyloučiacuteme jako zreJmě chybneacute Zbyacutevajiacuteciacute sečteme a děliacuteme počtem pozorovaacuteniacute V tomto přiacutepadě je to 178deg 7 = 254deg Vzhledem k pozorovaciacutem chybaacutem nemaacute smyslu udaacutevati tento prťuněr na viacutec desetinnyacutech miacutest než udaacutevajiacute pozorovaacuteniacute Proto vyacutesledek zkraacutetiacuteme na 25deg Maacuteme-li jistotu že některeacute pozorovaacuteniacute je zvlaacutešť spolehliveacute - na přiacuteklad pozoshyrovaacuteniacute velmi zkušeneacuteho pozorovatele nebo pozorovaacuteniacute za zvlaacutešť vyacutehodnyacutech podshymiacutenek a pod mtlžeme mu přisoudit většiacute vaacutehu Tak na přiacuteklad pozorovaacuteniacute sedmeacuteho pozorovatele nechť je vlastně průměr z pozorovaacuteniacute čtyř pozorovateltl na jineacutem miacutestě kteřiacute podali společneacute hlaacutešenIacute Bude tedy spraacutevnějšiacute miacutesto sedshymeacuteho pozorovaacuteniacute 24deg uveacutest 4 X 24 a počet pozorovatelŮ zvětšit o dalšiacute tři

Po vyloučeniacute pozorovaacuteniacute 5 bude součet všech po-zorovaacuteniacute 250deg a počet pozoroshyvaacuteniacute 10 Aritmetickyacute prtlměr je pak 21)deg To je sice v tomto přiacutepadě stejně jako dřiacuteve někdy mohou se však objevit i značnějšiacute rozdiacutely Řada pozorovaacuteniacute - na přiacuteklad změny jasnosti proměnneacute hvězdy - je rušena

nahodilyacutemi chybami a je nutno tuto řadu vyrovnat

Na přiacuteklad ju dat pozorov3Jnaacute jasnost vyrovnanaacute jasnost

31 38 34 29 315 30 30 32 315 28 305 34 325 35

90

Vyrovnaacuteniacute provaacutediacuteme tak že secteme vždy tři pozorovaacuteniacute za sebou a třetinu tohoto součtu piacutešeme jako vyrovnanou hodnotu prostředniacuteho pozorovaacuteniacute Leacutepe je však přisouditi prostředniacutemu pozorovaacuteniacute dvojnaacutesobnou vaacutehu t j prostředniacute poshyzorovaacuteniacute bereme dvakraacutet a součet děliacuteme čtyřmi Tak 31+3 8+3 8+29 = 136 136 4 = 34 atd Při tom prvniacute a posledniacute člen řady zůstaacutevaacute nevyrovnaacuten a proto ho buď ponechaacuteVaacuteIl1e beze změny nebo ho z dalšiacutech zpracovaacuteniacute vypouštiacuteme

Vyrovnanou řadu pak znaacutezorniacuteme graficky a proložiacuteme křivku Vyrovnaacuteniacute lze podle potřeby opakovat i několikraacutet pozor však abychom nevyrovnali nakonec vůbec všechno beze zbytku i sami sebe Zvlaacuteště naacutehleacute prudkeacute změny na přiacuteklad miniacutema zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech snadno při tomto způsobu vyrovnaacuteniacute se jaksi zplošťujiacute Proto praacutevě v takovyacutech okamžiciacutech jen velkyacute počet pozorovaacuteniacute v kraacutetshykyacutech časovyacutech uacuteseciacutech daacutevaacute jistějšiacute průběh křivky

I jednoducheacute vyacutepočty majiacute svou cenu a uacutečel Konečně i vyššiacute matematika neniacute vlastně složena z ničeho jineacuteho než ze zaacutekladniacutech početniacutech uacutekonů V tomto kraacutetkeacutem člaacutenku nebylo možno jiacutet do hloubky věci probrat všechny možnosti vyacutepočtů s nimiž se amateacuter setkaacute Nenechaacutevejte svaacute po~orovaacuteniacute -ležet nevyužita zpracujte je nebo je postupte k zpracovaacuteniacute jineacutemu amateacuteru pracujte v kolekshytivech pozorovateleacute s počtaacuteři snažte se dociacutelit co největšiacute přesnosti a spolehlishyvosti pozorovaacuteniacute řaacutednou organisaciacute praacutece pečlivostiacute pozorovaacuteniacute a přesnostiacute v pooacuteetniacutem vyhodnoceniacute vyacutesledků

CO KDY A JAK POZOROVAT CO NOVEacuteHO NA OBLOZE V ČERVNU ČERVENCI A SRPNU

Merkur dosaacutehne 27 VI největšiacute elongace a ačkoli je vlastně večerniciacute neniacute viditelnyacute neboť Slunce dlouho setrvaacute nad obzorem Merkur vrcholiacute v 14 h 12 m tedy asi dvě hodiny po Slunci avšak nezapadaacute takeacute dvě (hodiny po zaacutepadu Slunce Proč Půldenniacute oblouk Merkura je při jeho deklinaci plus 20deg 7 h 47 m a proto zapadaacute v 21 h 59 m zatiacutem co Slunce zapadne v 22 h 33 m Slunce však musiacute klesnout nejmeacuteně 11deg pod obzor aby obloha tak ztemněla že Merkur by byl viditelnyacute To ale nastane teprve dvě hodiny po zaacutepadu Slunce tedy v době kdy takeacute Merkur je již pod obzorem Jeho největšiacute elongace neusnadniacute tedy jeho pozorovaacuteniacute pro neozbrojenyacute zrak zůstaacutevaacute neviditelnyacutem 25 VII nachaacuteziacute se Merkur v dolniacute konjunkci a je proto celyacute červenec neviditelnyacute 13 Srpna je Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci ve zdaacutenliveacute vzdaacutelenosti od Slunce 18deg 49 a vychaacuteziacute 1 h 34 m před Sluncem V tento den jej však ještě nemŮIŽeme spatřit teprve až kolem 20 VIII jej zhleacutedneme na vyacutechodniacute obloze v ranniacutem soumraku na kraacutetkou dobu nejvyacuteše 10-15 minut Po 22 zase naacutem zmizL Venuše objeshyvil8 se v minuleacutem měsici jako Jitřenka a setrvaacute v teacuteto poloze až do konce roku 19 května dosaacutehla největšiacuteho jasu a kdo raacuteno časně vstaacutevaacute může ji nad vyacutechodshyniacutem obzorem spatřit 22 VI dosaacutehne největšiacute zaacutepadniacute elongace avšak jejiacute vidrtelnost na obloze je pouze 1 a 14 hodiny V srpnu jejiacute viditelnost se prodlushyžuje z 1 a h na začaacutetku měsiacutece na 2 h ke konci V červenci probiacutehaacute soushyhvězdiacutem Byacuteka a v srpnu vchaacuteziacute do Bliacuteženců V srpnu zťrstaacutevaacute rovněž ještě dvě hodiny viditelnou Mars se v červnu ztratil zcela ve slunečniacutech paprsciacutech a ježto je 8 VII v konjunkci se Sluncem zůstaacutevaacute celyacute červenec skryt našemu zraku Ačkoli v srpnu zůstaacutevaacute Mars již za Sluncem směrem na zaacutepad nevzdaacuteliacute se od něj tak daleko aby byl pozorovatelnyacute Jupiter bude 23 V v konjunkci se Sluncem a je proto celyacute červen neviditeL1yacute Snad na okamžik ho spatřiacuteme koncem mě-

91

siacutece před vyacutechodem Slunce kdy je bliacutezko Plejaacuted avšak teprve v červenci bude začaacutetkem měsiacutece h a koncem měsiacutece asi 2 a V2 h viditelnyacute S Venušiacute tvořiacute 22 VII kraacutesnou dvojici asi 4 měsiacutečniacute prfiměry od sebe V srpnu se bliacutežiacute Orionu začaacutetkem měsiacutece vychaacuteziacute před 1 h raacuteno koncem již po 23 h Saturn ovlaacutedaacute letniacute nebe začaacutetkem července zapadaacute kraacutetce po půlnoci koncem července po 22 h Začaacutetkem srpna ho vidiacuteme v zaacutepaltlniacutem soumraku kde koncem měsiacutece unikaacute našiacute viditelnosti zapadaacute asi jednu hodinu po ISlunci Uran je v letniacutech měsiacuteciacutech nevishyditelnyacute Viditelnost Neptuna middotse staacutele zhOlršuje v červenci ho muacutežeme ještě v prvniacute polovině pozorovat pak naacutem unikne uacuteplně

Pozorovatelům proměnnyacutech hvězd s dlouhou periodou doporučujeme věnovat svou pozornost těmto objektům v červnu nastaacutevaacute maximum 12 T Oph 13 S Vir 13 S Hya 18 RV Aqul 19 R Tri 23 R Lyn 23 S erB 29 x Seo v červenci nastaacutevaacute maximum 3 S Cas 7 R Sco ll RAnd 12 U Dra 14 S Cet 18 R Ari 19 RU And 21 -RZ Sco 26 Z Sco 27 RU Oph 31 T Her v srpnu nastaacutev8 maximum 2 V Mon 5 Z AUJr 6 -R CMi 11 R DeI 16 R Oph 18 T Cep 20 R Cas 22 SY Aqul 23 T Sgr 24 sS Oph 26 RT Hya 27 U Cet 27 U UMi 27 S Aqul 30 R Vir 31 S Her

ZPRAvy NAŠiCH KROUŽKŮ A HVĚZDAREN ASTRONOMICKEacute KROUŽKY V ZAacuteVODECH

o hvězdaacuteřstviacute je u naacutes velkyacute zaacutejem Čs astronomickaacute společnost je jednou z největšiacutech na světě a na počet obyvatelstva vůbec největšiacute populaacuterně vědecshykou společnostiacute Naše vlaacuteda podporuje astronomii podobně jako vlaacuteda Sovětshyskeacuteho svazu kde je astronomie i samostatnyacutem předmětem vyučovaciacutem na středshyniacutech školaacutech Proto u naacutes staacutele přibyacutevajiacute hvězdaacuterny a tak se naplňuje sen zakladatele Čs astronomickeacute společnosti Ing Jaros-1ava Štycha kteryacute razil poshyžadavek do každeacuteho města Edovou hvězdaacuternu do kaž-deacute rodiny da1ekohled

Někteřiacute lideacute namiacutetajiacute že astronomie je uacutenikovou vědou že se lideacute baviacute pozoshyrovaacuteniacutem hvězd zatiacutem co by se měli zabyacutevat něčiacutem bližšiacutem praktičtějšiacutem a poshydle jejich naacutezoru v současneacute době potřebnějšiacutem Ale kdo takto uvažuje neznaacute astronomii a jejiacute velikeacute uacuteko~y v poznaacutevaacuteniacute světa podstaty hmoty v kladeniacute zaacuteshykladů vědeckeacuteho naacutezoru světoveacuteho Mohli bychom zde uveacutesti řadu citaacutetů z Marxe Engelse Lenina i Stalina kteřiacute si astronomie ceniacute jako velikeacuteho pomocniacuteka věshydecko-fi1osofickeacuteho myšleniacute

Astronomii takeacute nelze označovat jako vědu nepraktickou Naacutemořniacute doprava nutně potřebovala astronomii a ještě dnes musiacute naacutemořniacute důstojniacuteci i letci ovlaacuteshydat astronomickou navigaci musiacute se umět orientovat podle hvězd Astronomoveacute změřili zeměkouli objevili neznaacutemeacute pevniny a ostrovy aJstronomoveacute stanoviacute přesneacute body (triangu~ačniacute body) podle kteryacutech jsou kresleny přesneacute zeměpisneacute mapy a udaacutevaacuteny zeměpisneacute souřadnice Astronomie daacutevaacute dopravě železničniacute naacutemořniacute i leteckeacute přesnyacute čas Velmi přesnyacute čas patřebuje věda a technika shynamnoze až na tisiacuteciny vteřiny a hvězdaacuteřstviacute tento přesnyacute čas může poskytnout

Chemie a fysika potřebujiacute vědět jak se chovaacute hmota při teplotaacutech až mishylionů stupňů a tlaciacutech jakeacute v pozemskyacutech laJboratořiacutech nemUacuteže dosaacutehnout Astronomie maacute k disposici laboratoře ve vesmiacuteru kde objevila štěpeniacute atomů a přeměnu prvků J sou to nitra hvězd kde jsou teploty 5-50 milionů stupňů A tam se dějiacute přeměny prvků ktereacute jsou zdrojem zaacuteřeniacute hvězd Studium slunečshyniacuteho zaacuteřeniacute spolupracuje s biologiiacute a studiem vysokyacutech vrstev ovzdušiacute při pozoshyrovaacuteniacute meteorů polaacuterniacutech zaacuteřiacute a studium zatměniacuteMěsiacutece spolupracuje s m eteoroshylogiiacute a s radiotelegrafiiacute

Z toho důvodu že astronomie tolik pomaacutehaacute technice i jinyacutem vědaacutem hlavně však že pomaacutehaacute upevňovat vědeckyacute světovyacute naacutezor měly by byacutet astronomickeacute kroužky při zaacutevodniacutech klubech zřizovaacuteny všude tam kde jsou pro ně předshy

92

poklady To je tam kde je zaJem o astronomii a kde se najdou pro vedeni kroužku lideacute kteřiacute budou zaručovat jeho uacuteroveň jak po straacutence odborneacute tak i po straacutence materialtstickeacuteho zaměřeniacute

Jak majiacute pracovat astronomickeacute kroužky v zaacutevodech Předevšiacutem by se měli členoveacute seznaacutemit s vesmiacuterem s jeho velikostiacute jeho

stavbou složeniacutem hmoty Se slunečniacute soustavou s vyacutevojem Země a života s vyacuteshyvojem hvězd protože toto poznaacuteniacute neobyčejně přispěje k jejich pochopeniacute diashylektickeacuteho materiaJ1istickeacuteho naacutezoru světoveacuteho

Členoveacute kroužku se jistě takeacute seznaacutemiacute s oblohou a budou poznaacutevat hvězdy souhvězdiacute a plamety Teacuteměř v každeacutem většiacutem miacutestě namnoze i na malyacutech vesshyniciacute0h jsou členoveacute Čs 3stronomickeacute společnosti kteřiacute raacutedi pomohou při poznaacuteshyvaacuteniacute souhvězdiacute Majiacute namnoze i sveacute dalekohledy takže vypomohou při pozoroshyvaacuteniacute Měsiacutece planet mlhovin hvězdokup dvojhvězd i Mleacutečneacute draacutehy Najde se i vhodnyacute dalekohled u jednotlivcfi ve škole v miacutestniacutech odborech a kroužCIacutech astronomickyacutech a bude jistě oClhotně propůjčen k pozorovaacuteniacute A kde dallekohled neniacute tam ho členoveacute kroužku kteřiacute se vyznajiacute v jemneacute mechanice zhotoviacute sami Naacutevody na stavbu jednoduchyacutech dalekohledfi vyšly v časopisu Řiacuteše hvězd v časopisu Mladyacute technik (lze si je vyžaacutedat v redakci) a v Hvězdnyacutech večeshyrech 1952

Kdo je obětavyacute vytrvalyacute a poctivyacute v praacuteci i uacutesudku může se věnovat i odshyborneacute praacuteci astronomickeacute Amateacuteři při pozorovaacuteniacute hvězd proměnnyacutech a při pozorovaacuteniacute meteorfi jsou viacutetanyacutemi a nutnyacutemi pomocniky hVězdaacuteřfi protože odborniacuteci z povolaacuteniacute by obrovskeacute uacutekoly ktereacute tu čekajiacute na ochotneacute pracovniky vůbec nezvlaacutedli Ale i pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn planet Měsiacutece přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute polaacuterniacutech zaacuteřiacute a jinyacutech uacutekazů maacute pro astronomii vellkou cenu jsou-li pozorovaacuteniacute konaacutena svědomitě kyacute

NOVEacute KNIHY A PUBLIKACE A A Michajlov Hvězdnyacute atlas) obsahujiacuteciacute všechny hvězdy obou polokouliacute

do 825 hvězdneacute velikosti s vyznačeniacutem proměnnyacutech hvězd a dvojhvězd hvězdoshykup a mlhovin (Staacutetniacute nakladatelstviacute technicko-theoretickeacute literatury Moskva 1952)

Michajlovův hvězdnyacute atlas je po kraacutesneacutem fotografickeacutem atJl3su hvězdokup a mlhovin dalšiacutem vyacuteznamnyacutem mapovyacutem diacutelem sovětskyacuteoh astronomů Atlas je určen zejmeacutena pro potřeby astronomickyacutech kroužků pozorovatelů proměnnyacutech hvězd a astronomů-amateacuterů vfibec tedy pro pozorovaacuteniacute triedry a malyacutemi dalekohledy

Hvězdy jsou v atlasu vyznačeny do 825 m podle svyacutech visuaacutelniacutech jasnostiacute Velikosti a ekvatoriaacutelniacute souřadnice hvězd byly vybraacuteny z Draperova kataJlogu tedy pro ekvinokcium 1900 Toto ekvinokcium bylo zachovaacuteno proto protože na něj navazujiacute i mnoheacute dalšiacute katalogy zejmeacutena Kukarkinův a Parenagův katashylog proměnnyacutech hvězd tiacutem se atlas staacutevaacute doplňkem a ilustraciacute těchto katalogů Pro převod souřadnic jsou k 3tlasu připojeny tabulky precese

Atlas obsaJhuje 20 map Sousedniacute mapy se překryacutevajiacute nejmeacuteně o 5deg Sever je na mapaacutech obou polokouliacute označen nahoře

Rozděleniacute map Mapa Č 1 - zachycuje severniacute polaacuterniacute oblast od poacutelu do 650 D 6 map Č 2- 7 - zachycuje oblast severniacute oblohy mezi +70deg a +200 D po

4 h 40 m AR 6 map Č 8-13 - zachycuje rovniacutekovou oblast mezi +250 a -250 D po

4 h 40 m AR 6 map Č 14- 19 zachycuje oblast jižniacute oblohy mezi - 200 a - 750 D po

4 h 40 m AR

93

Mapa Č 20 -- zachycuje jižnl poIacuteaacuternt oblast od -66 0 D až k jižniacutemu poacutelu Pr01něnneacute hvězdy (var) jsou vyznačeny koncentrickyacutem kroužkem kolem

vlastniacuteho kotoučku hvězdy jehož průměr udaacutevaacute maximum jasnosti Jsou zde zakresleny všechny proměnneacute ktereacute v maximu dosahujiacute 82 m (visuaacutelniacute) a přishytom se měniacute v rozsahu většiacutem než 02 m (podle katalogu Kukarkina a Pareshynaga) V přiloženeacutem seznamu jsou vypsaacuteny všechny tyto proměnneacute s uvedeniacutem typu rozsahu změn velikostiacute a deacutelkou periody u periodickyacutech proměnnyacutech

Dvojhvězdy (dup) jsou označeny přeškrtnutyacutemi kroužky trojhvězdy jSou přeškrtnuty dvakraacutete ve dvou kolmyacutech směrech Uvedeneacute dvojhvězdy jsou voshyleny takže je možno rozlišiti to většinou 100 mm objektivem při dostatečneacutem zvětšeniacute Na mapaacutech nejsou dvojhvězdy u kteryacutech je souputniacutek slabšiacute než 105 m Horniacute hranice uacutehloveacute vzdaacutelenosti (distance) zakreslenyacutech dvojhvězd je 40 dvojhvězdy s většiacutemi vzdaacutelenostmi jsou uvedeny jen tehdy nejsou-li obě složky slabšiacute než 82 m podle Draperova katalogu K atlasu je připojen seznam zakreslenyacutech dvojhvězd s uvedeniacutem rovniacutekovyacutech souřadnic uacutehloveacute vzdaacutelenosti celkoveacute jasnosti dvojhvězdy a rozdiacutelu jasnostiacute komponent ve hvězdnyacutech velishykostech

Hvězdokupy (cum) a mlhov iny (neb) jsou vyznačeny zvlaacuteštniacutemi znaky vyacuteshyběr těchto objektů byl proveden se zřetelem k pozorovaacuteniacute světelnyacutem triedrem nebo dalekohledem 70-100 mm při maleacutem zvětšeniacute Snahou autora bylo zařadit všechny objekty jejichž integraacutelniacute velikost dosahuje 82 m V přiloženeacutem seznashymu jsou uvedeny rovniacutekoveacute souřadnice typ průměr souhvězdiacute velikost a pořashydovaacute čiacutes~a NGC a M

Michajlovův atlas je svyacutem zaměřeniacutem i cenou (75 Kčs) pomůckou snadno dostupnou našim astronomickyacutem kroužkům a amateacuterům mezi nimiž jiStě najde širokeacute uplatněniacute A Ruckl

H Slouka a kolektiv spolupracovniacuteku Astronomie v Československu od dob nejstaršiacutech do dneška (Věda a život sv 11) Praha 1952 Osvěta staacutet osvětoveacute nakladatelstviacute n p 346 str 21 X 30 cm cena vaacutez 198 Kčs

0 kraacutesneacute knize by mě byacutet nadepsaacuten referaacutet o knize Dr H Slouky a spolushypracovniacuteků Těžisko knihy ležiacute ve druheacute dbrazoveacute čaacutesti (str 31-330) Tato je tištěna na nejlepšiacutem křiacutedoveacutem papiacuteře Grafiekaacute uacuteprava Stan Valaacuteška je veurolmi vkusnaacute

Po stručneacutem uacutevodu předsedy Čs astronomickeacute společnosti a kulturniacuteho ilefeshyrenta hlavniacuteho města Prahy Vaacuteol Jaroše je na 11 dalšiacutech straacutenkaacutech hutnyacute přeshyhled vyacutevoje astronomie v českyacutech zemiacutech od dob prehistorickyacutech až do roku 1918 z peacutera Dr K Fischera a Dr H Slouky Autoři snesli tu velmi bohatyacute materiaacutel počiacutenaje obrazem komety na sekyrce z mladšiacute doby kamenneacute (5D00-1900) Zmiňujiacute se o zpraacutevaacutech ve staryacutech kronikaacutech o orientaci prvniacutech chraacutemů o prvshyniacutem pozorovaacuteni Halleyovy komety u naacutes z roku 760 o pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn rokkt 1139 alby pak pře~li do doby založeniacute university Karlovy kdy i u naacutes astronomie ovšem ve spojeniacute s astrologiiacute se vyviacutejela na světoveacute uacuterovni Při liacuteshyčeniacute dalšiacuteho vyacutevoje přihliacutežejiacute autoři jak ke staryacutem dosud ještě ne zcela probaacuteshydanyacutem rukopisům v našich knihovnaacutech tak k astroncmicko-historickeacute literatuře Škoda jen že tuto kromě Vydrovy Historia matheseos etc necitujiacute aby se mohl do hlubšiacuteho studia zabrat čtenaacuteř jehož zaacutejem byl probuzen touto velmi lJabaacutedavou statiacute Netřeba podotyacutekat že z Čechů Tadeaacuteš Haacutejek z Haacutejku z cishyzinců Tycho Brahe a Jan Kepler tu došli sveacuteho spravedliveacuteho oceněniacute Seacutetkaacuteshyvaacuteme se tu však i s mnohyacutemi jmeacuteny českyacutech hvězdaacuteřů jež širšiacutem kruhům nejsou znaacutemy což je jistě velmi zaacuteSlužneacute

Druhyacute diacutel textoveacute čaacutesti Astronomie v Československu zpracovala paniacute Landovaacute-Štychovaacute Autorka kteraacute se svyacutem manželem Ing Jaroslavem Štychem prožiacutevala uacutesiliacute o šiacuteřeniacute astronomickyacutech vědomostiacute ve vrstvaacutech lidovyacutech a byla jeho pilnou spolupracovnici při Vzniku Československeacute astronomickeacute společnosti čerpala ze Svyacutech bohatyacutech v~omiacutenek a podala proto sytyacute obraz astronomickeacuteho života jak se vyviacutejel kOIem teacuteto společnosti Jen m8Jlou poznaacutemku si dovohIacuteji

94

uveacutesti v zaacutejmu pravdy Posledniacute dva knihovniacuteci strahovskeacute knihovny PP Straka a Hůlka vychaacutezeli všem badatelům s nevšedniacute ochotou vstřiacutec jak jsem se saacutem kolikraacutete přesvědčil Autorka spraacutevně zakončila svůj obraz rozdělenyacute do něshykolika kapitolek radostnyacutem a nadějnyacutem vyacutehledem do budoucnosti

Jak již řečeno bohataacute obrazovaacute čaacutest je skvostnyacutem pomniacutekem českeacute astroshynomie Počiacutenaacute obrazem neolitickeacutesekyrky s obrazem komety PřinaacutešIacute reproshydukce středověkyacutech astronomickyacutech rukopisů knih a plakaacutetů s rozkošnyacutemi dřevoryty portreacutety našich vyacuteznačnyacutech hvězdaacuteřů počiacutenaje Tadeaacutešem Haacutejkem z Haacutejku titulniacute Ilisty zajiacutemaveacute straacutenky a obraacutezky z jejich knih Bohateacute skupiny obrazů jsou věnovaacuteny Haacutejkovi) Brahemu) Keplerovi a Markovi Marci Jinou bohatou skupinu tvořiacute obrazy Prahy s Klementinskou hvězdaacuternou jejich ředitelů a Sbiacuterek Na str 16 je třeba opravit maleacute nedopatřeniacute Ředitelem musea mateshymatickeacuteho v Klementinu byl P Jan a ne Josef Klein) nar 15 II 1684 v Kameshynici a zemřel 15 I 1762 v Praze Bratři Fričoveacute s Ondřejovskou hvězdaacuternou prof Gruss a Štefaacutenik zakončujiacute tento oddH obrazů Portreacutet inženyacutera J Štycha zahajuje řadu obrazů lidovyacutech hvězdaacuteren v rrepublice v čele s hvězdaacuternou Petřiacutenshyskou a hvězdaacuternami v Tatraacutech POsllednim portreacutetem je obraz Vrof Jindř Svoshybody Skvělyacute soubor astronomickyacutech sniacutemků je dobrou lpropagaciacutečeskeacute odborneacute praacutece VyvtrchOleniacutem tohoto oddiacutelu je atlas Měsiacutece zpracovanyacute J Klepeštou (str 293-330) Obrazy jsou provaacutezeny stručnyacutem vysvětlujiacuteciacutem textem českyacutem ruskyacutem a anglickyacutem takže spis rozšiacuteřiacute znaacutemost o českeacute astronomickeacute praacuteci po celeacutem světě

Kn~ha končiacute seznamem vyobrazeniacute s udaacuteniacutem kde se naleacutezajiacute originaacutely obrashyzů při fotografiiacutech astronomickyacutech s uvedeniacutem jejich autorů (str 331-338) a rejstřiacutekem jmen na Měsiacuteci (str 339----343)

Je spravedlivo zdůraznit velkou peacuteči a peněžniacute naacuteklad kteryacute tomuto diacutelu věnovalo Staacutetniacute osvětoveacute nakladatelstviacute a Středdčeskeacute tiskaacuterny

Diacutelo bude chloubou českeacute astronomickeacute rriteratury a jistě ozdobou knihoven astronomickyacutech nadšenců v širokyacutech vrstvaacutech lidovyacutech Univ prof Dr Q V etter

Z tlNNOSTI tS ASTRONOMICKt SPOLEtNOSTI V ROCE 1952

III Provoz Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně

V roce 1952 navštiacutevilo hvězdaacuternu 22896 osob Z toho bylo 198 škol se 6850 uacutečastniacuteky 64 hromadneacute naacutevštěvy pionyacuteru Sokola zaacutevodniacutech klubů a jinyacutech hromadnyacutech vyacuteprav s 1839 uacutečastniacuteky 9643 naacutevštěvy obecenstva a 4564 členoveacute Společnosti

V jednotlivyacutech měsiacuteciacutech roku 1952 byly tyto naacutevštěvy na hvězdaacuterně

Leden škol uacutečastniacuteků vyacuteprav uacutečastnfkli obecenstva členů celkem

Leden 2 30 2 35 92 352 509 Uacutenor 6 150 2 49 3-8 384 621 Březen 5 148 3 171 1081 499 1899 Duben 16 490 4 100 1419 378 2387 Květen 28 821 9 206 1027 494 2548 Červen 60 2040 11 263 1210 415 3928 Červenec 28 1373 14 567 1903 307 4150 Sppen 20 761 6 191 1565 327 2844 Zaacuteřiacute 7 265 4 85 614 296 1260 Řiacutejen 14 495 7 150 448 419 1512 Listopad 8 181 2 22 242 438 883 Prosinec 4 96 4 255 355

Součet 198 6850 64 1839 9643 4564 22896

95

Na jasneacute večery byl rok 1952 velmi chudyacute Byly jen 82 večery jasneacute 65 oblačshynyacutech a 219 zamračenyacutech Statistiku počasiacute dělaacuteme pro hodinu dy je hvězshydaacuteJrna přiacutestupna veřejnosti Tecty v lednu a uacutenoru v 18 h v březnu v 19 h v dubnu ve 20 h v květnu červnu a červenci ve 21 hodinu v srpnu a zaacuteřiacute ve 20 h v řiacutejnu v 19 h a v listOpadu a prosinci v 18 h Za jasneacute večery považushyjeme ty kdy je nejvyacuteše 3 ctesetiny oblohy pokryto mraky Jako zamračeneacute veshyčery označujeme ty kdy bylo alespoň 8 desetin oblohy pokryto mraky Ostatniacute označujeme jako oblačneacute Podle teacuteto statistiky bylo počasiacute v jeltlnotlivyacutech měshysiacuteciacutech v hodinaacutech přiacutestupu pro obecenstvo takoveacuteto

Měsiacutec jasno oblačno zamračeno pozorovaacuteniacute přednaacutešek

Leden 3 6 22 3 2 Uacutenor 2 3 24 3 4 Březen 12 2 17 11 2 Duben 11 7 12 13 13 Květen 6 6 19 12 11 Červen 9 8 13 17 21 Červenec 17 2 12 19 12 Srpen 8 7 16 15 8 Zaacuteřiacute 7 2 21 7 13 Řiacutejen 4 11 16 9 11 Listopad 2 6 22 6 9 Prosinec 1 5 25 1 3

Součet 82 65 219 116 109

Pro pozorovaacuteniacute s obecenstvem byfly tedy plně využity všechny jasneacute ale i značnyacute počet oblačnyacutech večerů Nepřiacutezniveacute pOČaJSiacute se projevuje však nejen u naacutevštěv obecenstva kde je to celkem pochopitelneacute ale i u naacutevštěv hromadshynyacutech včetně škol i když se snažiacuteme nahradit pozorovaacuteniacute hodnotnyacutemi přednaacutešshykami a projekciacute diaJpositivfi a filmů Za nepřiacutezniveacuteho počasiacute nejen že se značně zmenšiacute ohlaacutešenyacute počet uacutečastniacuteků ale někdy jsou odřeknuty hromadneacute naacutevštěvy vŮbec To se projevuje zejmeacutena v zimniacutem obdobiacute kdy lanovaacute ctraacuteha končiacute brzy denniacute provoz a přiacutestup do hvězctaacuterny je proto velmi stižen V minulyacutech letedb miacutevala Lidovaacute hvězdaacuterna v Praz~ největšiacute naacutevštěvy v měsiacuteciacutech větnu a červnu a potom na podzim v zaacuteři V roce 1952 bylo praacutevě v květnu a zaacuteřiacute počasiacute velmi nepřizniveacute a proto se projevilo i v menšiacutem počtu naacutevštěv na hvězdaacuterně

V průběhu minu1lyacutech let zvlaacuteště roku 1952 se ukaacutezalo že I hvězdaacuterna neniacute v ctobě nepřiacutezniveacuteho počaJsi plně využita Tak jako planetarium bude miacutet sveacute plaacutenovaneacute programy a organisovaneacute naacutevštěvy mohla by i hvězdaacuterna naacutevštěvy organisovat a plaacutenovat Proto jsme se rozhodli že provoz hvězdaacuterny budeme poshystupně orientovaJt spiacuteše na hromadneacute naacutevštěvy napřed ohlaacutešeneacute než na jednotshyliveacute naacutevštěvy obecenstva ktereacute přichaacuteziacute na hvězdaacuternu jen spontaacutenně

Menšiacute pOčet naacutevštěv v roce 1952 byl zaviněn takeacute proto že nebylo využito viacutece nedělniacutech odpoledniacutech hodin k naacutevštěvě hvězdaacuterny Zase to bylo špatneacute pOčasiacutektereacute nedovolilo využiacutet přiacutestrojů k pozorovaacuteniacute Pouhaacute prohliacutedka zařiacuteshyzeniacute zajiacutemaacute jen menšiacute pOČet naacutevštěv Proto jsme se rozhodli že v roce 1953 zpestřiacuteme program nedělniacutech odpoledniacute o přednaacutešky doprovaacutezeneacute diapositivy a filmy Tento program se osvědčil a naacutevštěvniacuteci nedělniacutech odpoledniacutech předshynaacutešek jej nyniacute vctěčně kvitujiacute

K tomuto obohaceniacute programu jsme mohli přistoupiti hlavně proto že maacuteme již dnes řadu schopnyacutech demonstraacutetorů a přednaacutešejiacuteciacutech O program přednaacutešek v roce 1952 ktereacute byly konaacuteny pro hromadneacute naacutevštěvy hvězdaacuterny se poděli1i tito přednaacutešejiacuted Přiacutehoda 25 Kadavyacute 18 Vlad Černyacute 14 RUkl 13 Havelka 12 Dr Slouka Hlact a Vrba po 7 Kučera a Sadil po 3 U1rych 2 Dr Bochniacuteček Čackyacute Polaacuteček a Schoř po 1 kyacute

96

Astronomickeacute pamaacutetky v Žamberku (str 86)

V administraci je možno objednati staršiacute ročniacuteky Řiacuteše hvězd 1945- 48 pr 60 Kčs ročniacuteky 1950-52 po 120 Kčs Ročniacutek 1949 je vyprodaacuten Na všechny ročshyniacuteky je možno obdržeti pfivodniacute desky Po 15 Kčs

Daacutele mfiže administrace expedovati Astronomie v Československu od dob n ejstaršiacutech až po naši dobu Vaacutezaneacute 198 Kčs - J Sadil Prftvodce po Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a popis objektů ktereacute se na hvězdaacuterně pozorujiacute Malaacute astroshynomie pro začaacutetečniacuteky Cena 24 Kčs - Dr Z Bochniacuteček-Dr H Slouka Hvězdneacute večery v roce 1952 Cena 82 Kčs Kniha obsahuje řadu naacutevodů a praktickyacutech pokynů k pozorovaacuteniacute - Hvězdneacute večery v roce 1953 Cena 85 Kčs Dfiležitaacute přiacuteshyručka pro milovniacuteky hvězdneacute oblohy - Dr Ant Bečvaacuteř Atlas oblohy čaacutest II Katalog hvězd Cena 260 Kčs - Dr Ant Bečvaacuteř Zrcadlo kosmu Sbiacuterka astroshynomickyacutech obrazů a fotografiiacute Bude na skladě v nejbližšiacute době

ZPRAVY A POKYNY PLANETARNf SEKCE

J u pit e r - největši planetu Slunečniacute soustavy - je možno pozorovaA do konce dubna večer od července do zaacuteřiacute raacuteno a od řiacutejna do konce roku po celou noc I v jednoducheacutem dalekohledu mtižeme na jeho povrchu spatřit temneacute pruhy a světleacute paacutesy V dokonalejšiacutech strojiacutech uvidiacuteme pak různeacute podrobnosti nepravishydelnosti a četnaacute světlejšiacute neb tmavšiacute miacutesta uvnitř světlyacutech paacutesti Světleacute paacutesy jsou tvořeny mračny v Jupiterově ovzdušiacute mezi nimiž prosviacutetajiacute temnějšiacute spodni vrstvy Nejzajiacutemavějšiacutem uacutetvarem na jeho povrchu je rudaacute skvrna uacutetvar v horshyniacutech vrstvaacutech Jupiterova ovzdušiacute Byla prvně pozorovaacutena Dawesem v r 1857 jako temně červenaacute plocha V pozdějšiacutech letech se uacutekaz opakoval v současneacute době je skvrna vidět jako slabě rožoveacute miacutesto zachyceneacute takeacute na kresbě z 2 března

Kolem Jupitera obiacutehaacute 12 měsiacutecti z nichž čtyři jsou vffimi snadno pozorovashyvatelneacute Občas je možno pozorovat jejich zatměniacute nebo stiacuten kteryacute vrhajiacute na plashynetu a kteryacute je takeacute zachycen na kresbě z 2 III Odstiacuteny temnyacutech pruhti jsou ve skutečnosti mnohem slabšiacute musily byacutet přehnaacuteny kvtili reprodukci Havelka

1953 II 16 1953 III 2 2025-2040 hod 1845-1858 hod vzduch 2 vzduch 1

Obě kresby b~ly pořiacutezeny velkyacutem astrografem LH na Petřiacuteně 0 180 mm f = 3438 Zvětšeniacute 190 X Kreslil Havelka

Z administrace Členskeacute přiacutespěvky na rok 1953 i předplatneacute na časopis Řiacuteše hvězd zť1staacutevaacute nezměněno Řaacutedniacute členoveacute platiacute 120 Kčs ročně (i S předplatnyacutem na časopis) Druhyacute člen rodiny platiacute 20 Kčs a časopis nedostaacutevaacute StUdenti voshyjaacuteci v presenčniacute službě a mlaacutedež vůbec 00 20 let platiacute ročniacute přiacutespěvek (i s předshyplatnyacutem na časopis) 8Q Kčs Časopis se expeduje jen těm člentim kteřiacute maji zaplaceny Č1lenskeacute přiacutespěvky

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSkou astroshynomickou společnostiacute v nakl3Jdatelstviacute Orbis naacuterodni podnik Praha 12 Sta~ishy

nova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno č j 159366IIIa 37

D o h -1 eacute d a ciacutep o š t o vn iacute uacute řad P r a h a O2 2

padě A Skupinky byacutevajiacute začaacutetkem vyacutevoje vedouciacute a uzaviacuterajiacuteciacute skvrny pozdějšiacute většiacute skUpiny

C Vytvořila se vedouciacute skvrna s polostiacutenem (penumbrou) Za niacute byacutevaacute řada drobnyacutech skvrn v bipolaacuterniacutem uspořaacutedaacuteniacute

D Vytvořilla Ise již i uzaviacuterajiacuteciacute Skvrna s polostiacutenem Obě většiacute skvrny jsou spojeny řadou drobnyacutech skvrn

E Polostiacuteny okolo hlavniacutech skvrn se rozšiacuteřily a jaacutedra skvrn se někdy rozshyděliacute Pdlostiacuteny se vytvořiacute i kolem jinyacutech skvrn Deacutelka skupiny je asi 15 helioshygrafickyacutech stupňů Zřetelneacute bipolaacuterniacute uspořaacutedaacuteniacute

F Penumbra neboli polostiacuten se tak rozrostla že obsaacutehla teacuteměř všechny členy skupiny Stiacuten i pdlostiacuten skupiny maacute nejrůznějšiacute tvary Vedouciacute a uzaviacuterashyjiacuteciacute velkeacute skvrny převlaacutedajiacute a jsou vyacuteraznějšiacute obyčejně jen na počaacutetku a konshycem trvaacuteniacute velkeacute skupinyklteraacute dosahuje zpravidla viacutece než 20 he1iografickyacutech stupňů Velikaacute skvrna z roku 1947 dosaacutehla deacutelky 280000 km Bipolaacuterniacute uspořaacuteshydaacuteniacute neniacute vždy tak vyacuterazneacute

G Rozpadaacutevajiciacute se velkaacute skupina skvrn Polastiacuteny v zaacutevěrečneacute čaacutesti skushypiny miziacute a převlaacutedaacute hlavně vedouciacute skvrna kteraacute je obklopena velikyacutem poloshystiacutenem Zaacutevěrečnaacute skvrna se rozpadaacutevaacute a namnoze jsou z niacute patrny jen drobneacute ojediněleacute skvrny bez polostiacutenů Bipolaacuterniacute uspořaacutedaacuteniacute ještě zřetelneacute

H Zůstala jen vedouciacute skvrna se zmenšenyacutem polostiacutenem obklopena skupinou drobnyacutech skvrn Bipolaacuterniacute uspořaacutedaacuteniacute zmizelo Jaacutedro hlavniacute skvrny se rozshypadaacutevaacute

J Obyčejně jen ojedinělaacute menšiacute skvrna obklopenaacute pravide~nyacutem polostiacutenem Polostiacuten pomalu miziacute jaacutedro se zmenšuje a skvrna pře0haacuteziacute v typ A až konečně zanikaacute

Pravidelnyacute vyacutevoj od typu A až po typ J vykazujiacute obyčejně jen největšiacute skvrny nebo skupiny skvrn vyacutevoj však neniacute vždy pravide1nyacute Většinou probiacutehaacute vyacutevoj skupin takto ABA ABCBA ABCJA ABCDCBA Meacuteně častějšiacute jsou přiacutepady ABCDGHJA ABCDEGHJA

Jak zapisujeme pozorovaacuteniacute

Pozorovaacuteniacute Slunce amateacuterskyacutem způsobem můžeme rozděliti do čtyř druhů Nejjednoduššiacute pozorovaacuteniacute je sledovaacuteniacute velikyacutech skvrn na Slunci prostyacutem okem nebo divadelniacutem kukaacutetkem jestliže jsme před objektivy kukaacutetka umiacutestili dobreacute temneacute filtry Vedeniacute pozorovaciacuteho deniacuteku a opis protokolu kJteryacute čtvrtnetně posiacutelaacuteme slunečniacute sekci při CAS uvaacutediacuteme vyacuteše

II Pozorovaacuteniacute triedry a malyacutemi dalekohledy Z pozorovaciacuteho deniacuteku zapisujeme pozorovaacuteniacute do předtištěnyacutech protokolů

ktereacute jsme si vyžaacutedali ve slunečniacute sekci při ČAS Protokol obsalhuje tyto uacutedaje

Měsiacutec V Rok 1952

Pozorovaciacute miacutesto Praha Zeměpisnaacute deacutelka pozorovaciacuteho miacutesta PozorovatelI

Použityacute přiacutestroj refr Zeměpisnaacute šiacuteřka f (ohniskovaacute daacutelka) objektivu 1600 Pozorovaciacute methoda projekce na 0 25 cm

Průměr objektivu 160 mm Použiteacute zvětšeniacute 5f okulaacuteru 30 mm

3 X

Den čas pozor g f r gc fc rc F L k P ČiacutelSlo

1 2 3

SEČ 1510

810 730

GC 584 293 265

3 2 1

3 4 1

33 24 11

3 2 1

3 3 3

1 2 3

89

Čas pozorovaacuteniacute udaacutevaacuteme v době mInIma na 5 minut přesně v době maxima kdy naacutem pozorovaacuteniacute zabere viacutece času na 10 minut přesně Trvaacute-li pozorovaacuteniacute meacuteně než 8 minut odečiacutetaacuteme dobu kterou potřebuje světlo aby doletělo se Slunce na Zem to je 8 minut od přesneacuteho času našeho pozorovaacuteniacute Obyčejně však pozorovaacuteniacute trvaacute asi 10 minut v době maxima 30 až 60 minut V době mishynima tedy udaacuteme počaacutetek našeho pozorovaacuteniacute v době maxima asi střed pozoroshyvaacuteniacute Při zakreslovaacuteniacute skvrn udaacuteme čas kdy jsme zakreslili posice skupin

(Dokončeni přiště)

ZPRAvy A POKYNY POČrAŘSKEacute SEKCE MATEMATIKA PRO ASTRONOMA-AMATEacuteRA

(Pokračovaacuteniacute)

Každeacute pozoIOvam Je zatiacuteženo chybami Proto mtlžeme-H pozorovaacuteniacute opakushyjeme nebo pozorovaacuteniacute provede viacutece pozorovatelů Za nejspraacutevnějšiacute hodnotu poshyvažujeme aritmetickyacute prtlměr jednotlivyacutech pozorovaacuteniacute Na př osm pozorovatelů odhadlo deacutelku ohonu komety srovnaacutevaacuteniacutem se vzaacutejemnyacutemi uacutehlovyacutemi vzdaacutelenostmi hvězd takto

1 200 5 03deg 2 300 6 32deg 3 18deg 7 24deg 4 250 8 29deg

Pozorovaacuteniacute paacuteteacuteho pozorovatele vyloučiacuteme jako zreJmě chybneacute Zbyacutevajiacuteciacute sečteme a děliacuteme počtem pozorovaacuteniacute V tomto přiacutepadě je to 178deg 7 = 254deg Vzhledem k pozorovaciacutem chybaacutem nemaacute smyslu udaacutevati tento prťuněr na viacutec desetinnyacutech miacutest než udaacutevajiacute pozorovaacuteniacute Proto vyacutesledek zkraacutetiacuteme na 25deg Maacuteme-li jistotu že některeacute pozorovaacuteniacute je zvlaacutešť spolehliveacute - na přiacuteklad pozoshyrovaacuteniacute velmi zkušeneacuteho pozorovatele nebo pozorovaacuteniacute za zvlaacutešť vyacutehodnyacutech podshymiacutenek a pod mtlžeme mu přisoudit většiacute vaacutehu Tak na přiacuteklad pozorovaacuteniacute sedmeacuteho pozorovatele nechť je vlastně průměr z pozorovaacuteniacute čtyř pozorovateltl na jineacutem miacutestě kteřiacute podali společneacute hlaacutešenIacute Bude tedy spraacutevnějšiacute miacutesto sedshymeacuteho pozorovaacuteniacute 24deg uveacutest 4 X 24 a počet pozorovatelŮ zvětšit o dalšiacute tři

Po vyloučeniacute pozorovaacuteniacute 5 bude součet všech po-zorovaacuteniacute 250deg a počet pozoroshyvaacuteniacute 10 Aritmetickyacute prtlměr je pak 21)deg To je sice v tomto přiacutepadě stejně jako dřiacuteve někdy mohou se však objevit i značnějšiacute rozdiacutely Řada pozorovaacuteniacute - na přiacuteklad změny jasnosti proměnneacute hvězdy - je rušena

nahodilyacutemi chybami a je nutno tuto řadu vyrovnat

Na přiacuteklad ju dat pozorov3Jnaacute jasnost vyrovnanaacute jasnost

31 38 34 29 315 30 30 32 315 28 305 34 325 35

90

Vyrovnaacuteniacute provaacutediacuteme tak že secteme vždy tři pozorovaacuteniacute za sebou a třetinu tohoto součtu piacutešeme jako vyrovnanou hodnotu prostředniacuteho pozorovaacuteniacute Leacutepe je však přisouditi prostředniacutemu pozorovaacuteniacute dvojnaacutesobnou vaacutehu t j prostředniacute poshyzorovaacuteniacute bereme dvakraacutet a součet děliacuteme čtyřmi Tak 31+3 8+3 8+29 = 136 136 4 = 34 atd Při tom prvniacute a posledniacute člen řady zůstaacutevaacute nevyrovnaacuten a proto ho buď ponechaacuteVaacuteIl1e beze změny nebo ho z dalšiacutech zpracovaacuteniacute vypouštiacuteme

Vyrovnanou řadu pak znaacutezorniacuteme graficky a proložiacuteme křivku Vyrovnaacuteniacute lze podle potřeby opakovat i několikraacutet pozor však abychom nevyrovnali nakonec vůbec všechno beze zbytku i sami sebe Zvlaacuteště naacutehleacute prudkeacute změny na přiacuteklad miniacutema zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech snadno při tomto způsobu vyrovnaacuteniacute se jaksi zplošťujiacute Proto praacutevě v takovyacutech okamžiciacutech jen velkyacute počet pozorovaacuteniacute v kraacutetshykyacutech časovyacutech uacuteseciacutech daacutevaacute jistějšiacute průběh křivky

I jednoducheacute vyacutepočty majiacute svou cenu a uacutečel Konečně i vyššiacute matematika neniacute vlastně složena z ničeho jineacuteho než ze zaacutekladniacutech početniacutech uacutekonů V tomto kraacutetkeacutem člaacutenku nebylo možno jiacutet do hloubky věci probrat všechny možnosti vyacutepočtů s nimiž se amateacuter setkaacute Nenechaacutevejte svaacute po~orovaacuteniacute -ležet nevyužita zpracujte je nebo je postupte k zpracovaacuteniacute jineacutemu amateacuteru pracujte v kolekshytivech pozorovateleacute s počtaacuteři snažte se dociacutelit co největšiacute přesnosti a spolehlishyvosti pozorovaacuteniacute řaacutednou organisaciacute praacutece pečlivostiacute pozorovaacuteniacute a přesnostiacute v pooacuteetniacutem vyhodnoceniacute vyacutesledků

CO KDY A JAK POZOROVAT CO NOVEacuteHO NA OBLOZE V ČERVNU ČERVENCI A SRPNU

Merkur dosaacutehne 27 VI největšiacute elongace a ačkoli je vlastně večerniciacute neniacute viditelnyacute neboť Slunce dlouho setrvaacute nad obzorem Merkur vrcholiacute v 14 h 12 m tedy asi dvě hodiny po Slunci avšak nezapadaacute takeacute dvě (hodiny po zaacutepadu Slunce Proč Půldenniacute oblouk Merkura je při jeho deklinaci plus 20deg 7 h 47 m a proto zapadaacute v 21 h 59 m zatiacutem co Slunce zapadne v 22 h 33 m Slunce však musiacute klesnout nejmeacuteně 11deg pod obzor aby obloha tak ztemněla že Merkur by byl viditelnyacute To ale nastane teprve dvě hodiny po zaacutepadu Slunce tedy v době kdy takeacute Merkur je již pod obzorem Jeho největšiacute elongace neusnadniacute tedy jeho pozorovaacuteniacute pro neozbrojenyacute zrak zůstaacutevaacute neviditelnyacutem 25 VII nachaacuteziacute se Merkur v dolniacute konjunkci a je proto celyacute červenec neviditelnyacute 13 Srpna je Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci ve zdaacutenliveacute vzdaacutelenosti od Slunce 18deg 49 a vychaacuteziacute 1 h 34 m před Sluncem V tento den jej však ještě nemŮIŽeme spatřit teprve až kolem 20 VIII jej zhleacutedneme na vyacutechodniacute obloze v ranniacutem soumraku na kraacutetkou dobu nejvyacuteše 10-15 minut Po 22 zase naacutem zmizL Venuše objeshyvil8 se v minuleacutem měsici jako Jitřenka a setrvaacute v teacuteto poloze až do konce roku 19 května dosaacutehla největšiacuteho jasu a kdo raacuteno časně vstaacutevaacute může ji nad vyacutechodshyniacutem obzorem spatřit 22 VI dosaacutehne největšiacute zaacutepadniacute elongace avšak jejiacute vidrtelnost na obloze je pouze 1 a 14 hodiny V srpnu jejiacute viditelnost se prodlushyžuje z 1 a h na začaacutetku měsiacutece na 2 h ke konci V červenci probiacutehaacute soushyhvězdiacutem Byacuteka a v srpnu vchaacuteziacute do Bliacuteženců V srpnu zťrstaacutevaacute rovněž ještě dvě hodiny viditelnou Mars se v červnu ztratil zcela ve slunečniacutech paprsciacutech a ježto je 8 VII v konjunkci se Sluncem zůstaacutevaacute celyacute červenec skryt našemu zraku Ačkoli v srpnu zůstaacutevaacute Mars již za Sluncem směrem na zaacutepad nevzdaacuteliacute se od něj tak daleko aby byl pozorovatelnyacute Jupiter bude 23 V v konjunkci se Sluncem a je proto celyacute červen neviditeL1yacute Snad na okamžik ho spatřiacuteme koncem mě-

91

siacutece před vyacutechodem Slunce kdy je bliacutezko Plejaacuted avšak teprve v červenci bude začaacutetkem měsiacutece h a koncem měsiacutece asi 2 a V2 h viditelnyacute S Venušiacute tvořiacute 22 VII kraacutesnou dvojici asi 4 měsiacutečniacute prfiměry od sebe V srpnu se bliacutežiacute Orionu začaacutetkem měsiacutece vychaacuteziacute před 1 h raacuteno koncem již po 23 h Saturn ovlaacutedaacute letniacute nebe začaacutetkem července zapadaacute kraacutetce po půlnoci koncem července po 22 h Začaacutetkem srpna ho vidiacuteme v zaacutepaltlniacutem soumraku kde koncem měsiacutece unikaacute našiacute viditelnosti zapadaacute asi jednu hodinu po ISlunci Uran je v letniacutech měsiacuteciacutech nevishyditelnyacute Viditelnost Neptuna middotse staacutele zhOlršuje v červenci ho muacutežeme ještě v prvniacute polovině pozorovat pak naacutem unikne uacuteplně

Pozorovatelům proměnnyacutech hvězd s dlouhou periodou doporučujeme věnovat svou pozornost těmto objektům v červnu nastaacutevaacute maximum 12 T Oph 13 S Vir 13 S Hya 18 RV Aqul 19 R Tri 23 R Lyn 23 S erB 29 x Seo v červenci nastaacutevaacute maximum 3 S Cas 7 R Sco ll RAnd 12 U Dra 14 S Cet 18 R Ari 19 RU And 21 -RZ Sco 26 Z Sco 27 RU Oph 31 T Her v srpnu nastaacutev8 maximum 2 V Mon 5 Z AUJr 6 -R CMi 11 R DeI 16 R Oph 18 T Cep 20 R Cas 22 SY Aqul 23 T Sgr 24 sS Oph 26 RT Hya 27 U Cet 27 U UMi 27 S Aqul 30 R Vir 31 S Her

ZPRAvy NAŠiCH KROUŽKŮ A HVĚZDAREN ASTRONOMICKEacute KROUŽKY V ZAacuteVODECH

o hvězdaacuteřstviacute je u naacutes velkyacute zaacutejem Čs astronomickaacute společnost je jednou z největšiacutech na světě a na počet obyvatelstva vůbec největšiacute populaacuterně vědecshykou společnostiacute Naše vlaacuteda podporuje astronomii podobně jako vlaacuteda Sovětshyskeacuteho svazu kde je astronomie i samostatnyacutem předmětem vyučovaciacutem na středshyniacutech školaacutech Proto u naacutes staacutele přibyacutevajiacute hvězdaacuterny a tak se naplňuje sen zakladatele Čs astronomickeacute společnosti Ing Jaros-1ava Štycha kteryacute razil poshyžadavek do každeacuteho města Edovou hvězdaacuternu do kaž-deacute rodiny da1ekohled

Někteřiacute lideacute namiacutetajiacute že astronomie je uacutenikovou vědou že se lideacute baviacute pozoshyrovaacuteniacutem hvězd zatiacutem co by se měli zabyacutevat něčiacutem bližšiacutem praktičtějšiacutem a poshydle jejich naacutezoru v současneacute době potřebnějšiacutem Ale kdo takto uvažuje neznaacute astronomii a jejiacute velikeacute uacuteko~y v poznaacutevaacuteniacute světa podstaty hmoty v kladeniacute zaacuteshykladů vědeckeacuteho naacutezoru světoveacuteho Mohli bychom zde uveacutesti řadu citaacutetů z Marxe Engelse Lenina i Stalina kteřiacute si astronomie ceniacute jako velikeacuteho pomocniacuteka věshydecko-fi1osofickeacuteho myšleniacute

Astronomii takeacute nelze označovat jako vědu nepraktickou Naacutemořniacute doprava nutně potřebovala astronomii a ještě dnes musiacute naacutemořniacute důstojniacuteci i letci ovlaacuteshydat astronomickou navigaci musiacute se umět orientovat podle hvězd Astronomoveacute změřili zeměkouli objevili neznaacutemeacute pevniny a ostrovy aJstronomoveacute stanoviacute přesneacute body (triangu~ačniacute body) podle kteryacutech jsou kresleny přesneacute zeměpisneacute mapy a udaacutevaacuteny zeměpisneacute souřadnice Astronomie daacutevaacute dopravě železničniacute naacutemořniacute i leteckeacute přesnyacute čas Velmi přesnyacute čas patřebuje věda a technika shynamnoze až na tisiacuteciny vteřiny a hvězdaacuteřstviacute tento přesnyacute čas může poskytnout

Chemie a fysika potřebujiacute vědět jak se chovaacute hmota při teplotaacutech až mishylionů stupňů a tlaciacutech jakeacute v pozemskyacutech laJboratořiacutech nemUacuteže dosaacutehnout Astronomie maacute k disposici laboratoře ve vesmiacuteru kde objevila štěpeniacute atomů a přeměnu prvků J sou to nitra hvězd kde jsou teploty 5-50 milionů stupňů A tam se dějiacute přeměny prvků ktereacute jsou zdrojem zaacuteřeniacute hvězd Studium slunečshyniacuteho zaacuteřeniacute spolupracuje s biologiiacute a studiem vysokyacutech vrstev ovzdušiacute při pozoshyrovaacuteniacute meteorů polaacuterniacutech zaacuteřiacute a studium zatměniacuteMěsiacutece spolupracuje s m eteoroshylogiiacute a s radiotelegrafiiacute

Z toho důvodu že astronomie tolik pomaacutehaacute technice i jinyacutem vědaacutem hlavně však že pomaacutehaacute upevňovat vědeckyacute světovyacute naacutezor měly by byacutet astronomickeacute kroužky při zaacutevodniacutech klubech zřizovaacuteny všude tam kde jsou pro ně předshy

92

poklady To je tam kde je zaJem o astronomii a kde se najdou pro vedeni kroužku lideacute kteřiacute budou zaručovat jeho uacuteroveň jak po straacutence odborneacute tak i po straacutence materialtstickeacuteho zaměřeniacute

Jak majiacute pracovat astronomickeacute kroužky v zaacutevodech Předevšiacutem by se měli členoveacute seznaacutemit s vesmiacuterem s jeho velikostiacute jeho

stavbou složeniacutem hmoty Se slunečniacute soustavou s vyacutevojem Země a života s vyacuteshyvojem hvězd protože toto poznaacuteniacute neobyčejně přispěje k jejich pochopeniacute diashylektickeacuteho materiaJ1istickeacuteho naacutezoru světoveacuteho

Členoveacute kroužku se jistě takeacute seznaacutemiacute s oblohou a budou poznaacutevat hvězdy souhvězdiacute a plamety Teacuteměř v každeacutem většiacutem miacutestě namnoze i na malyacutech vesshyniciacute0h jsou členoveacute Čs 3stronomickeacute společnosti kteřiacute raacutedi pomohou při poznaacuteshyvaacuteniacute souhvězdiacute Majiacute namnoze i sveacute dalekohledy takže vypomohou při pozoroshyvaacuteniacute Měsiacutece planet mlhovin hvězdokup dvojhvězd i Mleacutečneacute draacutehy Najde se i vhodnyacute dalekohled u jednotlivcfi ve škole v miacutestniacutech odborech a kroužCIacutech astronomickyacutech a bude jistě oClhotně propůjčen k pozorovaacuteniacute A kde dallekohled neniacute tam ho členoveacute kroužku kteřiacute se vyznajiacute v jemneacute mechanice zhotoviacute sami Naacutevody na stavbu jednoduchyacutech dalekohledfi vyšly v časopisu Řiacuteše hvězd v časopisu Mladyacute technik (lze si je vyžaacutedat v redakci) a v Hvězdnyacutech večeshyrech 1952

Kdo je obětavyacute vytrvalyacute a poctivyacute v praacuteci i uacutesudku může se věnovat i odshyborneacute praacuteci astronomickeacute Amateacuteři při pozorovaacuteniacute hvězd proměnnyacutech a při pozorovaacuteniacute meteorfi jsou viacutetanyacutemi a nutnyacutemi pomocniky hVězdaacuteřfi protože odborniacuteci z povolaacuteniacute by obrovskeacute uacutekoly ktereacute tu čekajiacute na ochotneacute pracovniky vůbec nezvlaacutedli Ale i pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn planet Měsiacutece přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute polaacuterniacutech zaacuteřiacute a jinyacutech uacutekazů maacute pro astronomii vellkou cenu jsou-li pozorovaacuteniacute konaacutena svědomitě kyacute

NOVEacute KNIHY A PUBLIKACE A A Michajlov Hvězdnyacute atlas) obsahujiacuteciacute všechny hvězdy obou polokouliacute

do 825 hvězdneacute velikosti s vyznačeniacutem proměnnyacutech hvězd a dvojhvězd hvězdoshykup a mlhovin (Staacutetniacute nakladatelstviacute technicko-theoretickeacute literatury Moskva 1952)

Michajlovův hvězdnyacute atlas je po kraacutesneacutem fotografickeacutem atJl3su hvězdokup a mlhovin dalšiacutem vyacuteznamnyacutem mapovyacutem diacutelem sovětskyacuteoh astronomů Atlas je určen zejmeacutena pro potřeby astronomickyacutech kroužků pozorovatelů proměnnyacutech hvězd a astronomů-amateacuterů vfibec tedy pro pozorovaacuteniacute triedry a malyacutemi dalekohledy

Hvězdy jsou v atlasu vyznačeny do 825 m podle svyacutech visuaacutelniacutech jasnostiacute Velikosti a ekvatoriaacutelniacute souřadnice hvězd byly vybraacuteny z Draperova kataJlogu tedy pro ekvinokcium 1900 Toto ekvinokcium bylo zachovaacuteno proto protože na něj navazujiacute i mnoheacute dalšiacute katalogy zejmeacutena Kukarkinův a Parenagův katashylog proměnnyacutech hvězd tiacutem se atlas staacutevaacute doplňkem a ilustraciacute těchto katalogů Pro převod souřadnic jsou k 3tlasu připojeny tabulky precese

Atlas obsaJhuje 20 map Sousedniacute mapy se překryacutevajiacute nejmeacuteně o 5deg Sever je na mapaacutech obou polokouliacute označen nahoře

Rozděleniacute map Mapa Č 1 - zachycuje severniacute polaacuterniacute oblast od poacutelu do 650 D 6 map Č 2- 7 - zachycuje oblast severniacute oblohy mezi +70deg a +200 D po

4 h 40 m AR 6 map Č 8-13 - zachycuje rovniacutekovou oblast mezi +250 a -250 D po

4 h 40 m AR 6 map Č 14- 19 zachycuje oblast jižniacute oblohy mezi - 200 a - 750 D po

4 h 40 m AR

93

Mapa Č 20 -- zachycuje jižnl poIacuteaacuternt oblast od -66 0 D až k jižniacutemu poacutelu Pr01něnneacute hvězdy (var) jsou vyznačeny koncentrickyacutem kroužkem kolem

vlastniacuteho kotoučku hvězdy jehož průměr udaacutevaacute maximum jasnosti Jsou zde zakresleny všechny proměnneacute ktereacute v maximu dosahujiacute 82 m (visuaacutelniacute) a přishytom se měniacute v rozsahu většiacutem než 02 m (podle katalogu Kukarkina a Pareshynaga) V přiloženeacutem seznamu jsou vypsaacuteny všechny tyto proměnneacute s uvedeniacutem typu rozsahu změn velikostiacute a deacutelkou periody u periodickyacutech proměnnyacutech

Dvojhvězdy (dup) jsou označeny přeškrtnutyacutemi kroužky trojhvězdy jSou přeškrtnuty dvakraacutete ve dvou kolmyacutech směrech Uvedeneacute dvojhvězdy jsou voshyleny takže je možno rozlišiti to většinou 100 mm objektivem při dostatečneacutem zvětšeniacute Na mapaacutech nejsou dvojhvězdy u kteryacutech je souputniacutek slabšiacute než 105 m Horniacute hranice uacutehloveacute vzdaacutelenosti (distance) zakreslenyacutech dvojhvězd je 40 dvojhvězdy s většiacutemi vzdaacutelenostmi jsou uvedeny jen tehdy nejsou-li obě složky slabšiacute než 82 m podle Draperova katalogu K atlasu je připojen seznam zakreslenyacutech dvojhvězd s uvedeniacutem rovniacutekovyacutech souřadnic uacutehloveacute vzdaacutelenosti celkoveacute jasnosti dvojhvězdy a rozdiacutelu jasnostiacute komponent ve hvězdnyacutech velishykostech

Hvězdokupy (cum) a mlhov iny (neb) jsou vyznačeny zvlaacuteštniacutemi znaky vyacuteshyběr těchto objektů byl proveden se zřetelem k pozorovaacuteniacute světelnyacutem triedrem nebo dalekohledem 70-100 mm při maleacutem zvětšeniacute Snahou autora bylo zařadit všechny objekty jejichž integraacutelniacute velikost dosahuje 82 m V přiloženeacutem seznashymu jsou uvedeny rovniacutekoveacute souřadnice typ průměr souhvězdiacute velikost a pořashydovaacute čiacutes~a NGC a M

Michajlovův atlas je svyacutem zaměřeniacutem i cenou (75 Kčs) pomůckou snadno dostupnou našim astronomickyacutem kroužkům a amateacuterům mezi nimiž jiStě najde širokeacute uplatněniacute A Ruckl

H Slouka a kolektiv spolupracovniacuteku Astronomie v Československu od dob nejstaršiacutech do dneška (Věda a život sv 11) Praha 1952 Osvěta staacutet osvětoveacute nakladatelstviacute n p 346 str 21 X 30 cm cena vaacutez 198 Kčs

0 kraacutesneacute knize by mě byacutet nadepsaacuten referaacutet o knize Dr H Slouky a spolushypracovniacuteků Těžisko knihy ležiacute ve druheacute dbrazoveacute čaacutesti (str 31-330) Tato je tištěna na nejlepšiacutem křiacutedoveacutem papiacuteře Grafiekaacute uacuteprava Stan Valaacuteška je veurolmi vkusnaacute

Po stručneacutem uacutevodu předsedy Čs astronomickeacute společnosti a kulturniacuteho ilefeshyrenta hlavniacuteho města Prahy Vaacuteol Jaroše je na 11 dalšiacutech straacutenkaacutech hutnyacute přeshyhled vyacutevoje astronomie v českyacutech zemiacutech od dob prehistorickyacutech až do roku 1918 z peacutera Dr K Fischera a Dr H Slouky Autoři snesli tu velmi bohatyacute materiaacutel počiacutenaje obrazem komety na sekyrce z mladšiacute doby kamenneacute (5D00-1900) Zmiňujiacute se o zpraacutevaacutech ve staryacutech kronikaacutech o orientaci prvniacutech chraacutemů o prvshyniacutem pozorovaacuteni Halleyovy komety u naacutes z roku 760 o pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn rokkt 1139 alby pak pře~li do doby založeniacute university Karlovy kdy i u naacutes astronomie ovšem ve spojeniacute s astrologiiacute se vyviacutejela na světoveacute uacuterovni Při liacuteshyčeniacute dalšiacuteho vyacutevoje přihliacutežejiacute autoři jak ke staryacutem dosud ještě ne zcela probaacuteshydanyacutem rukopisům v našich knihovnaacutech tak k astroncmicko-historickeacute literatuře Škoda jen že tuto kromě Vydrovy Historia matheseos etc necitujiacute aby se mohl do hlubšiacuteho studia zabrat čtenaacuteř jehož zaacutejem byl probuzen touto velmi lJabaacutedavou statiacute Netřeba podotyacutekat že z Čechů Tadeaacuteš Haacutejek z Haacutejku z cishyzinců Tycho Brahe a Jan Kepler tu došli sveacuteho spravedliveacuteho oceněniacute Seacutetkaacuteshyvaacuteme se tu však i s mnohyacutemi jmeacuteny českyacutech hvězdaacuteřů jež širšiacutem kruhům nejsou znaacutemy což je jistě velmi zaacuteSlužneacute

Druhyacute diacutel textoveacute čaacutesti Astronomie v Československu zpracovala paniacute Landovaacute-Štychovaacute Autorka kteraacute se svyacutem manželem Ing Jaroslavem Štychem prožiacutevala uacutesiliacute o šiacuteřeniacute astronomickyacutech vědomostiacute ve vrstvaacutech lidovyacutech a byla jeho pilnou spolupracovnici při Vzniku Československeacute astronomickeacute společnosti čerpala ze Svyacutech bohatyacutech v~omiacutenek a podala proto sytyacute obraz astronomickeacuteho života jak se vyviacutejel kOIem teacuteto společnosti Jen m8Jlou poznaacutemku si dovohIacuteji

94

uveacutesti v zaacutejmu pravdy Posledniacute dva knihovniacuteci strahovskeacute knihovny PP Straka a Hůlka vychaacutezeli všem badatelům s nevšedniacute ochotou vstřiacutec jak jsem se saacutem kolikraacutete přesvědčil Autorka spraacutevně zakončila svůj obraz rozdělenyacute do něshykolika kapitolek radostnyacutem a nadějnyacutem vyacutehledem do budoucnosti

Jak již řečeno bohataacute obrazovaacute čaacutest je skvostnyacutem pomniacutekem českeacute astroshynomie Počiacutenaacute obrazem neolitickeacutesekyrky s obrazem komety PřinaacutešIacute reproshydukce středověkyacutech astronomickyacutech rukopisů knih a plakaacutetů s rozkošnyacutemi dřevoryty portreacutety našich vyacuteznačnyacutech hvězdaacuteřů počiacutenaje Tadeaacutešem Haacutejkem z Haacutejku titulniacute Ilisty zajiacutemaveacute straacutenky a obraacutezky z jejich knih Bohateacute skupiny obrazů jsou věnovaacuteny Haacutejkovi) Brahemu) Keplerovi a Markovi Marci Jinou bohatou skupinu tvořiacute obrazy Prahy s Klementinskou hvězdaacuternou jejich ředitelů a Sbiacuterek Na str 16 je třeba opravit maleacute nedopatřeniacute Ředitelem musea mateshymatickeacuteho v Klementinu byl P Jan a ne Josef Klein) nar 15 II 1684 v Kameshynici a zemřel 15 I 1762 v Praze Bratři Fričoveacute s Ondřejovskou hvězdaacuternou prof Gruss a Štefaacutenik zakončujiacute tento oddH obrazů Portreacutet inženyacutera J Štycha zahajuje řadu obrazů lidovyacutech hvězdaacuteren v rrepublice v čele s hvězdaacuternou Petřiacutenshyskou a hvězdaacuternami v Tatraacutech POsllednim portreacutetem je obraz Vrof Jindř Svoshybody Skvělyacute soubor astronomickyacutech sniacutemků je dobrou lpropagaciacutečeskeacute odborneacute praacutece VyvtrchOleniacutem tohoto oddiacutelu je atlas Měsiacutece zpracovanyacute J Klepeštou (str 293-330) Obrazy jsou provaacutezeny stručnyacutem vysvětlujiacuteciacutem textem českyacutem ruskyacutem a anglickyacutem takže spis rozšiacuteřiacute znaacutemost o českeacute astronomickeacute praacuteci po celeacutem světě

Kn~ha končiacute seznamem vyobrazeniacute s udaacuteniacutem kde se naleacutezajiacute originaacutely obrashyzů při fotografiiacutech astronomickyacutech s uvedeniacutem jejich autorů (str 331-338) a rejstřiacutekem jmen na Měsiacuteci (str 339----343)

Je spravedlivo zdůraznit velkou peacuteči a peněžniacute naacuteklad kteryacute tomuto diacutelu věnovalo Staacutetniacute osvětoveacute nakladatelstviacute a Středdčeskeacute tiskaacuterny

Diacutelo bude chloubou českeacute astronomickeacute rriteratury a jistě ozdobou knihoven astronomickyacutech nadšenců v širokyacutech vrstvaacutech lidovyacutech Univ prof Dr Q V etter

Z tlNNOSTI tS ASTRONOMICKt SPOLEtNOSTI V ROCE 1952

III Provoz Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně

V roce 1952 navštiacutevilo hvězdaacuternu 22896 osob Z toho bylo 198 škol se 6850 uacutečastniacuteky 64 hromadneacute naacutevštěvy pionyacuteru Sokola zaacutevodniacutech klubů a jinyacutech hromadnyacutech vyacuteprav s 1839 uacutečastniacuteky 9643 naacutevštěvy obecenstva a 4564 členoveacute Společnosti

V jednotlivyacutech měsiacuteciacutech roku 1952 byly tyto naacutevštěvy na hvězdaacuterně

Leden škol uacutečastniacuteků vyacuteprav uacutečastnfkli obecenstva členů celkem

Leden 2 30 2 35 92 352 509 Uacutenor 6 150 2 49 3-8 384 621 Březen 5 148 3 171 1081 499 1899 Duben 16 490 4 100 1419 378 2387 Květen 28 821 9 206 1027 494 2548 Červen 60 2040 11 263 1210 415 3928 Červenec 28 1373 14 567 1903 307 4150 Sppen 20 761 6 191 1565 327 2844 Zaacuteřiacute 7 265 4 85 614 296 1260 Řiacutejen 14 495 7 150 448 419 1512 Listopad 8 181 2 22 242 438 883 Prosinec 4 96 4 255 355

Součet 198 6850 64 1839 9643 4564 22896

95

Na jasneacute večery byl rok 1952 velmi chudyacute Byly jen 82 večery jasneacute 65 oblačshynyacutech a 219 zamračenyacutech Statistiku počasiacute dělaacuteme pro hodinu dy je hvězshydaacuteJrna přiacutestupna veřejnosti Tecty v lednu a uacutenoru v 18 h v březnu v 19 h v dubnu ve 20 h v květnu červnu a červenci ve 21 hodinu v srpnu a zaacuteřiacute ve 20 h v řiacutejnu v 19 h a v listOpadu a prosinci v 18 h Za jasneacute večery považushyjeme ty kdy je nejvyacuteše 3 ctesetiny oblohy pokryto mraky Jako zamračeneacute veshyčery označujeme ty kdy bylo alespoň 8 desetin oblohy pokryto mraky Ostatniacute označujeme jako oblačneacute Podle teacuteto statistiky bylo počasiacute v jeltlnotlivyacutech měshysiacuteciacutech v hodinaacutech přiacutestupu pro obecenstvo takoveacuteto

Měsiacutec jasno oblačno zamračeno pozorovaacuteniacute přednaacutešek

Leden 3 6 22 3 2 Uacutenor 2 3 24 3 4 Březen 12 2 17 11 2 Duben 11 7 12 13 13 Květen 6 6 19 12 11 Červen 9 8 13 17 21 Červenec 17 2 12 19 12 Srpen 8 7 16 15 8 Zaacuteřiacute 7 2 21 7 13 Řiacutejen 4 11 16 9 11 Listopad 2 6 22 6 9 Prosinec 1 5 25 1 3

Součet 82 65 219 116 109

Pro pozorovaacuteniacute s obecenstvem byfly tedy plně využity všechny jasneacute ale i značnyacute počet oblačnyacutech večerů Nepřiacutezniveacute pOČaJSiacute se projevuje však nejen u naacutevštěv obecenstva kde je to celkem pochopitelneacute ale i u naacutevštěv hromadshynyacutech včetně škol i když se snažiacuteme nahradit pozorovaacuteniacute hodnotnyacutemi přednaacutešshykami a projekciacute diaJpositivfi a filmů Za nepřiacutezniveacuteho počasiacute nejen že se značně zmenšiacute ohlaacutešenyacute počet uacutečastniacuteků ale někdy jsou odřeknuty hromadneacute naacutevštěvy vŮbec To se projevuje zejmeacutena v zimniacutem obdobiacute kdy lanovaacute ctraacuteha končiacute brzy denniacute provoz a přiacutestup do hvězctaacuterny je proto velmi stižen V minulyacutech letedb miacutevala Lidovaacute hvězdaacuterna v Praz~ největšiacute naacutevštěvy v měsiacuteciacutech větnu a červnu a potom na podzim v zaacuteři V roce 1952 bylo praacutevě v květnu a zaacuteřiacute počasiacute velmi nepřizniveacute a proto se projevilo i v menšiacutem počtu naacutevštěv na hvězdaacuterně

V průběhu minu1lyacutech let zvlaacuteště roku 1952 se ukaacutezalo že I hvězdaacuterna neniacute v ctobě nepřiacutezniveacuteho počaJsi plně využita Tak jako planetarium bude miacutet sveacute plaacutenovaneacute programy a organisovaneacute naacutevštěvy mohla by i hvězdaacuterna naacutevštěvy organisovat a plaacutenovat Proto jsme se rozhodli že provoz hvězdaacuterny budeme poshystupně orientovaJt spiacuteše na hromadneacute naacutevštěvy napřed ohlaacutešeneacute než na jednotshyliveacute naacutevštěvy obecenstva ktereacute přichaacuteziacute na hvězdaacuternu jen spontaacutenně

Menšiacute pOčet naacutevštěv v roce 1952 byl zaviněn takeacute proto že nebylo využito viacutece nedělniacutech odpoledniacutech hodin k naacutevštěvě hvězdaacuterny Zase to bylo špatneacute pOčasiacutektereacute nedovolilo využiacutet přiacutestrojů k pozorovaacuteniacute Pouhaacute prohliacutedka zařiacuteshyzeniacute zajiacutemaacute jen menšiacute pOČet naacutevštěv Proto jsme se rozhodli že v roce 1953 zpestřiacuteme program nedělniacutech odpoledniacute o přednaacutešky doprovaacutezeneacute diapositivy a filmy Tento program se osvědčil a naacutevštěvniacuteci nedělniacutech odpoledniacutech předshynaacutešek jej nyniacute vctěčně kvitujiacute

K tomuto obohaceniacute programu jsme mohli přistoupiti hlavně proto že maacuteme již dnes řadu schopnyacutech demonstraacutetorů a přednaacutešejiacuteciacutech O program přednaacutešek v roce 1952 ktereacute byly konaacuteny pro hromadneacute naacutevštěvy hvězdaacuterny se poděli1i tito přednaacutešejiacuted Přiacutehoda 25 Kadavyacute 18 Vlad Černyacute 14 RUkl 13 Havelka 12 Dr Slouka Hlact a Vrba po 7 Kučera a Sadil po 3 U1rych 2 Dr Bochniacuteček Čackyacute Polaacuteček a Schoř po 1 kyacute

96

Astronomickeacute pamaacutetky v Žamberku (str 86)

V administraci je možno objednati staršiacute ročniacuteky Řiacuteše hvězd 1945- 48 pr 60 Kčs ročniacuteky 1950-52 po 120 Kčs Ročniacutek 1949 je vyprodaacuten Na všechny ročshyniacuteky je možno obdržeti pfivodniacute desky Po 15 Kčs

Daacutele mfiže administrace expedovati Astronomie v Československu od dob n ejstaršiacutech až po naši dobu Vaacutezaneacute 198 Kčs - J Sadil Prftvodce po Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a popis objektů ktereacute se na hvězdaacuterně pozorujiacute Malaacute astroshynomie pro začaacutetečniacuteky Cena 24 Kčs - Dr Z Bochniacuteček-Dr H Slouka Hvězdneacute večery v roce 1952 Cena 82 Kčs Kniha obsahuje řadu naacutevodů a praktickyacutech pokynů k pozorovaacuteniacute - Hvězdneacute večery v roce 1953 Cena 85 Kčs Dfiležitaacute přiacuteshyručka pro milovniacuteky hvězdneacute oblohy - Dr Ant Bečvaacuteř Atlas oblohy čaacutest II Katalog hvězd Cena 260 Kčs - Dr Ant Bečvaacuteř Zrcadlo kosmu Sbiacuterka astroshynomickyacutech obrazů a fotografiiacute Bude na skladě v nejbližšiacute době

ZPRAVY A POKYNY PLANETARNf SEKCE

J u pit e r - největši planetu Slunečniacute soustavy - je možno pozorovaA do konce dubna večer od července do zaacuteřiacute raacuteno a od řiacutejna do konce roku po celou noc I v jednoducheacutem dalekohledu mtižeme na jeho povrchu spatřit temneacute pruhy a světleacute paacutesy V dokonalejšiacutech strojiacutech uvidiacuteme pak různeacute podrobnosti nepravishydelnosti a četnaacute světlejšiacute neb tmavšiacute miacutesta uvnitř světlyacutech paacutesti Světleacute paacutesy jsou tvořeny mračny v Jupiterově ovzdušiacute mezi nimiž prosviacutetajiacute temnějšiacute spodni vrstvy Nejzajiacutemavějšiacutem uacutetvarem na jeho povrchu je rudaacute skvrna uacutetvar v horshyniacutech vrstvaacutech Jupiterova ovzdušiacute Byla prvně pozorovaacutena Dawesem v r 1857 jako temně červenaacute plocha V pozdějšiacutech letech se uacutekaz opakoval v současneacute době je skvrna vidět jako slabě rožoveacute miacutesto zachyceneacute takeacute na kresbě z 2 března

Kolem Jupitera obiacutehaacute 12 měsiacutecti z nichž čtyři jsou vffimi snadno pozorovashyvatelneacute Občas je možno pozorovat jejich zatměniacute nebo stiacuten kteryacute vrhajiacute na plashynetu a kteryacute je takeacute zachycen na kresbě z 2 III Odstiacuteny temnyacutech pruhti jsou ve skutečnosti mnohem slabšiacute musily byacutet přehnaacuteny kvtili reprodukci Havelka

1953 II 16 1953 III 2 2025-2040 hod 1845-1858 hod vzduch 2 vzduch 1

Obě kresby b~ly pořiacutezeny velkyacutem astrografem LH na Petřiacuteně 0 180 mm f = 3438 Zvětšeniacute 190 X Kreslil Havelka

Z administrace Členskeacute přiacutespěvky na rok 1953 i předplatneacute na časopis Řiacuteše hvězd zť1staacutevaacute nezměněno Řaacutedniacute členoveacute platiacute 120 Kčs ročně (i S předplatnyacutem na časopis) Druhyacute člen rodiny platiacute 20 Kčs a časopis nedostaacutevaacute StUdenti voshyjaacuteci v presenčniacute službě a mlaacutedež vůbec 00 20 let platiacute ročniacute přiacutespěvek (i s předshyplatnyacutem na časopis) 8Q Kčs Časopis se expeduje jen těm člentim kteřiacute maji zaplaceny Č1lenskeacute přiacutespěvky

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSkou astroshynomickou společnostiacute v nakl3Jdatelstviacute Orbis naacuterodni podnik Praha 12 Sta~ishy

nova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno č j 159366IIIa 37

D o h -1 eacute d a ciacutep o š t o vn iacute uacute řad P r a h a O2 2

Čas pozorovaacuteniacute udaacutevaacuteme v době mInIma na 5 minut přesně v době maxima kdy naacutem pozorovaacuteniacute zabere viacutece času na 10 minut přesně Trvaacute-li pozorovaacuteniacute meacuteně než 8 minut odečiacutetaacuteme dobu kterou potřebuje světlo aby doletělo se Slunce na Zem to je 8 minut od přesneacuteho času našeho pozorovaacuteniacute Obyčejně však pozorovaacuteniacute trvaacute asi 10 minut v době maxima 30 až 60 minut V době mishynima tedy udaacuteme počaacutetek našeho pozorovaacuteniacute v době maxima asi střed pozoroshyvaacuteniacute Při zakreslovaacuteniacute skvrn udaacuteme čas kdy jsme zakreslili posice skupin

(Dokončeni přiště)

ZPRAvy A POKYNY POČrAŘSKEacute SEKCE MATEMATIKA PRO ASTRONOMA-AMATEacuteRA

(Pokračovaacuteniacute)

Každeacute pozoIOvam Je zatiacuteženo chybami Proto mtlžeme-H pozorovaacuteniacute opakushyjeme nebo pozorovaacuteniacute provede viacutece pozorovatelů Za nejspraacutevnějšiacute hodnotu poshyvažujeme aritmetickyacute prtlměr jednotlivyacutech pozorovaacuteniacute Na př osm pozorovatelů odhadlo deacutelku ohonu komety srovnaacutevaacuteniacutem se vzaacutejemnyacutemi uacutehlovyacutemi vzdaacutelenostmi hvězd takto

1 200 5 03deg 2 300 6 32deg 3 18deg 7 24deg 4 250 8 29deg

Pozorovaacuteniacute paacuteteacuteho pozorovatele vyloučiacuteme jako zreJmě chybneacute Zbyacutevajiacuteciacute sečteme a děliacuteme počtem pozorovaacuteniacute V tomto přiacutepadě je to 178deg 7 = 254deg Vzhledem k pozorovaciacutem chybaacutem nemaacute smyslu udaacutevati tento prťuněr na viacutec desetinnyacutech miacutest než udaacutevajiacute pozorovaacuteniacute Proto vyacutesledek zkraacutetiacuteme na 25deg Maacuteme-li jistotu že některeacute pozorovaacuteniacute je zvlaacutešť spolehliveacute - na přiacuteklad pozoshyrovaacuteniacute velmi zkušeneacuteho pozorovatele nebo pozorovaacuteniacute za zvlaacutešť vyacutehodnyacutech podshymiacutenek a pod mtlžeme mu přisoudit většiacute vaacutehu Tak na přiacuteklad pozorovaacuteniacute sedmeacuteho pozorovatele nechť je vlastně průměr z pozorovaacuteniacute čtyř pozorovateltl na jineacutem miacutestě kteřiacute podali společneacute hlaacutešenIacute Bude tedy spraacutevnějšiacute miacutesto sedshymeacuteho pozorovaacuteniacute 24deg uveacutest 4 X 24 a počet pozorovatelŮ zvětšit o dalšiacute tři

Po vyloučeniacute pozorovaacuteniacute 5 bude součet všech po-zorovaacuteniacute 250deg a počet pozoroshyvaacuteniacute 10 Aritmetickyacute prtlměr je pak 21)deg To je sice v tomto přiacutepadě stejně jako dřiacuteve někdy mohou se však objevit i značnějšiacute rozdiacutely Řada pozorovaacuteniacute - na přiacuteklad změny jasnosti proměnneacute hvězdy - je rušena

nahodilyacutemi chybami a je nutno tuto řadu vyrovnat

Na přiacuteklad ju dat pozorov3Jnaacute jasnost vyrovnanaacute jasnost

31 38 34 29 315 30 30 32 315 28 305 34 325 35

90

Vyrovnaacuteniacute provaacutediacuteme tak že secteme vždy tři pozorovaacuteniacute za sebou a třetinu tohoto součtu piacutešeme jako vyrovnanou hodnotu prostředniacuteho pozorovaacuteniacute Leacutepe je však přisouditi prostředniacutemu pozorovaacuteniacute dvojnaacutesobnou vaacutehu t j prostředniacute poshyzorovaacuteniacute bereme dvakraacutet a součet děliacuteme čtyřmi Tak 31+3 8+3 8+29 = 136 136 4 = 34 atd Při tom prvniacute a posledniacute člen řady zůstaacutevaacute nevyrovnaacuten a proto ho buď ponechaacuteVaacuteIl1e beze změny nebo ho z dalšiacutech zpracovaacuteniacute vypouštiacuteme

Vyrovnanou řadu pak znaacutezorniacuteme graficky a proložiacuteme křivku Vyrovnaacuteniacute lze podle potřeby opakovat i několikraacutet pozor však abychom nevyrovnali nakonec vůbec všechno beze zbytku i sami sebe Zvlaacuteště naacutehleacute prudkeacute změny na přiacuteklad miniacutema zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech snadno při tomto způsobu vyrovnaacuteniacute se jaksi zplošťujiacute Proto praacutevě v takovyacutech okamžiciacutech jen velkyacute počet pozorovaacuteniacute v kraacutetshykyacutech časovyacutech uacuteseciacutech daacutevaacute jistějšiacute průběh křivky

I jednoducheacute vyacutepočty majiacute svou cenu a uacutečel Konečně i vyššiacute matematika neniacute vlastně složena z ničeho jineacuteho než ze zaacutekladniacutech početniacutech uacutekonů V tomto kraacutetkeacutem člaacutenku nebylo možno jiacutet do hloubky věci probrat všechny možnosti vyacutepočtů s nimiž se amateacuter setkaacute Nenechaacutevejte svaacute po~orovaacuteniacute -ležet nevyužita zpracujte je nebo je postupte k zpracovaacuteniacute jineacutemu amateacuteru pracujte v kolekshytivech pozorovateleacute s počtaacuteři snažte se dociacutelit co největšiacute přesnosti a spolehlishyvosti pozorovaacuteniacute řaacutednou organisaciacute praacutece pečlivostiacute pozorovaacuteniacute a přesnostiacute v pooacuteetniacutem vyhodnoceniacute vyacutesledků

CO KDY A JAK POZOROVAT CO NOVEacuteHO NA OBLOZE V ČERVNU ČERVENCI A SRPNU

Merkur dosaacutehne 27 VI největšiacute elongace a ačkoli je vlastně večerniciacute neniacute viditelnyacute neboť Slunce dlouho setrvaacute nad obzorem Merkur vrcholiacute v 14 h 12 m tedy asi dvě hodiny po Slunci avšak nezapadaacute takeacute dvě (hodiny po zaacutepadu Slunce Proč Půldenniacute oblouk Merkura je při jeho deklinaci plus 20deg 7 h 47 m a proto zapadaacute v 21 h 59 m zatiacutem co Slunce zapadne v 22 h 33 m Slunce však musiacute klesnout nejmeacuteně 11deg pod obzor aby obloha tak ztemněla že Merkur by byl viditelnyacute To ale nastane teprve dvě hodiny po zaacutepadu Slunce tedy v době kdy takeacute Merkur je již pod obzorem Jeho největšiacute elongace neusnadniacute tedy jeho pozorovaacuteniacute pro neozbrojenyacute zrak zůstaacutevaacute neviditelnyacutem 25 VII nachaacuteziacute se Merkur v dolniacute konjunkci a je proto celyacute červenec neviditelnyacute 13 Srpna je Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci ve zdaacutenliveacute vzdaacutelenosti od Slunce 18deg 49 a vychaacuteziacute 1 h 34 m před Sluncem V tento den jej však ještě nemŮIŽeme spatřit teprve až kolem 20 VIII jej zhleacutedneme na vyacutechodniacute obloze v ranniacutem soumraku na kraacutetkou dobu nejvyacuteše 10-15 minut Po 22 zase naacutem zmizL Venuše objeshyvil8 se v minuleacutem měsici jako Jitřenka a setrvaacute v teacuteto poloze až do konce roku 19 května dosaacutehla největšiacuteho jasu a kdo raacuteno časně vstaacutevaacute může ji nad vyacutechodshyniacutem obzorem spatřit 22 VI dosaacutehne největšiacute zaacutepadniacute elongace avšak jejiacute vidrtelnost na obloze je pouze 1 a 14 hodiny V srpnu jejiacute viditelnost se prodlushyžuje z 1 a h na začaacutetku měsiacutece na 2 h ke konci V červenci probiacutehaacute soushyhvězdiacutem Byacuteka a v srpnu vchaacuteziacute do Bliacuteženců V srpnu zťrstaacutevaacute rovněž ještě dvě hodiny viditelnou Mars se v červnu ztratil zcela ve slunečniacutech paprsciacutech a ježto je 8 VII v konjunkci se Sluncem zůstaacutevaacute celyacute červenec skryt našemu zraku Ačkoli v srpnu zůstaacutevaacute Mars již za Sluncem směrem na zaacutepad nevzdaacuteliacute se od něj tak daleko aby byl pozorovatelnyacute Jupiter bude 23 V v konjunkci se Sluncem a je proto celyacute červen neviditeL1yacute Snad na okamžik ho spatřiacuteme koncem mě-

91

siacutece před vyacutechodem Slunce kdy je bliacutezko Plejaacuted avšak teprve v červenci bude začaacutetkem měsiacutece h a koncem měsiacutece asi 2 a V2 h viditelnyacute S Venušiacute tvořiacute 22 VII kraacutesnou dvojici asi 4 měsiacutečniacute prfiměry od sebe V srpnu se bliacutežiacute Orionu začaacutetkem měsiacutece vychaacuteziacute před 1 h raacuteno koncem již po 23 h Saturn ovlaacutedaacute letniacute nebe začaacutetkem července zapadaacute kraacutetce po půlnoci koncem července po 22 h Začaacutetkem srpna ho vidiacuteme v zaacutepaltlniacutem soumraku kde koncem měsiacutece unikaacute našiacute viditelnosti zapadaacute asi jednu hodinu po ISlunci Uran je v letniacutech měsiacuteciacutech nevishyditelnyacute Viditelnost Neptuna middotse staacutele zhOlršuje v červenci ho muacutežeme ještě v prvniacute polovině pozorovat pak naacutem unikne uacuteplně

Pozorovatelům proměnnyacutech hvězd s dlouhou periodou doporučujeme věnovat svou pozornost těmto objektům v červnu nastaacutevaacute maximum 12 T Oph 13 S Vir 13 S Hya 18 RV Aqul 19 R Tri 23 R Lyn 23 S erB 29 x Seo v červenci nastaacutevaacute maximum 3 S Cas 7 R Sco ll RAnd 12 U Dra 14 S Cet 18 R Ari 19 RU And 21 -RZ Sco 26 Z Sco 27 RU Oph 31 T Her v srpnu nastaacutev8 maximum 2 V Mon 5 Z AUJr 6 -R CMi 11 R DeI 16 R Oph 18 T Cep 20 R Cas 22 SY Aqul 23 T Sgr 24 sS Oph 26 RT Hya 27 U Cet 27 U UMi 27 S Aqul 30 R Vir 31 S Her

ZPRAvy NAŠiCH KROUŽKŮ A HVĚZDAREN ASTRONOMICKEacute KROUŽKY V ZAacuteVODECH

o hvězdaacuteřstviacute je u naacutes velkyacute zaacutejem Čs astronomickaacute společnost je jednou z největšiacutech na světě a na počet obyvatelstva vůbec největšiacute populaacuterně vědecshykou společnostiacute Naše vlaacuteda podporuje astronomii podobně jako vlaacuteda Sovětshyskeacuteho svazu kde je astronomie i samostatnyacutem předmětem vyučovaciacutem na středshyniacutech školaacutech Proto u naacutes staacutele přibyacutevajiacute hvězdaacuterny a tak se naplňuje sen zakladatele Čs astronomickeacute společnosti Ing Jaros-1ava Štycha kteryacute razil poshyžadavek do každeacuteho města Edovou hvězdaacuternu do kaž-deacute rodiny da1ekohled

Někteřiacute lideacute namiacutetajiacute že astronomie je uacutenikovou vědou že se lideacute baviacute pozoshyrovaacuteniacutem hvězd zatiacutem co by se měli zabyacutevat něčiacutem bližšiacutem praktičtějšiacutem a poshydle jejich naacutezoru v současneacute době potřebnějšiacutem Ale kdo takto uvažuje neznaacute astronomii a jejiacute velikeacute uacuteko~y v poznaacutevaacuteniacute světa podstaty hmoty v kladeniacute zaacuteshykladů vědeckeacuteho naacutezoru světoveacuteho Mohli bychom zde uveacutesti řadu citaacutetů z Marxe Engelse Lenina i Stalina kteřiacute si astronomie ceniacute jako velikeacuteho pomocniacuteka věshydecko-fi1osofickeacuteho myšleniacute

Astronomii takeacute nelze označovat jako vědu nepraktickou Naacutemořniacute doprava nutně potřebovala astronomii a ještě dnes musiacute naacutemořniacute důstojniacuteci i letci ovlaacuteshydat astronomickou navigaci musiacute se umět orientovat podle hvězd Astronomoveacute změřili zeměkouli objevili neznaacutemeacute pevniny a ostrovy aJstronomoveacute stanoviacute přesneacute body (triangu~ačniacute body) podle kteryacutech jsou kresleny přesneacute zeměpisneacute mapy a udaacutevaacuteny zeměpisneacute souřadnice Astronomie daacutevaacute dopravě železničniacute naacutemořniacute i leteckeacute přesnyacute čas Velmi přesnyacute čas patřebuje věda a technika shynamnoze až na tisiacuteciny vteřiny a hvězdaacuteřstviacute tento přesnyacute čas může poskytnout

Chemie a fysika potřebujiacute vědět jak se chovaacute hmota při teplotaacutech až mishylionů stupňů a tlaciacutech jakeacute v pozemskyacutech laJboratořiacutech nemUacuteže dosaacutehnout Astronomie maacute k disposici laboratoře ve vesmiacuteru kde objevila štěpeniacute atomů a přeměnu prvků J sou to nitra hvězd kde jsou teploty 5-50 milionů stupňů A tam se dějiacute přeměny prvků ktereacute jsou zdrojem zaacuteřeniacute hvězd Studium slunečshyniacuteho zaacuteřeniacute spolupracuje s biologiiacute a studiem vysokyacutech vrstev ovzdušiacute při pozoshyrovaacuteniacute meteorů polaacuterniacutech zaacuteřiacute a studium zatměniacuteMěsiacutece spolupracuje s m eteoroshylogiiacute a s radiotelegrafiiacute

Z toho důvodu že astronomie tolik pomaacutehaacute technice i jinyacutem vědaacutem hlavně však že pomaacutehaacute upevňovat vědeckyacute světovyacute naacutezor měly by byacutet astronomickeacute kroužky při zaacutevodniacutech klubech zřizovaacuteny všude tam kde jsou pro ně předshy

92

poklady To je tam kde je zaJem o astronomii a kde se najdou pro vedeni kroužku lideacute kteřiacute budou zaručovat jeho uacuteroveň jak po straacutence odborneacute tak i po straacutence materialtstickeacuteho zaměřeniacute

Jak majiacute pracovat astronomickeacute kroužky v zaacutevodech Předevšiacutem by se měli členoveacute seznaacutemit s vesmiacuterem s jeho velikostiacute jeho

stavbou složeniacutem hmoty Se slunečniacute soustavou s vyacutevojem Země a života s vyacuteshyvojem hvězd protože toto poznaacuteniacute neobyčejně přispěje k jejich pochopeniacute diashylektickeacuteho materiaJ1istickeacuteho naacutezoru světoveacuteho

Členoveacute kroužku se jistě takeacute seznaacutemiacute s oblohou a budou poznaacutevat hvězdy souhvězdiacute a plamety Teacuteměř v každeacutem většiacutem miacutestě namnoze i na malyacutech vesshyniciacute0h jsou členoveacute Čs 3stronomickeacute společnosti kteřiacute raacutedi pomohou při poznaacuteshyvaacuteniacute souhvězdiacute Majiacute namnoze i sveacute dalekohledy takže vypomohou při pozoroshyvaacuteniacute Měsiacutece planet mlhovin hvězdokup dvojhvězd i Mleacutečneacute draacutehy Najde se i vhodnyacute dalekohled u jednotlivcfi ve škole v miacutestniacutech odborech a kroužCIacutech astronomickyacutech a bude jistě oClhotně propůjčen k pozorovaacuteniacute A kde dallekohled neniacute tam ho členoveacute kroužku kteřiacute se vyznajiacute v jemneacute mechanice zhotoviacute sami Naacutevody na stavbu jednoduchyacutech dalekohledfi vyšly v časopisu Řiacuteše hvězd v časopisu Mladyacute technik (lze si je vyžaacutedat v redakci) a v Hvězdnyacutech večeshyrech 1952

Kdo je obětavyacute vytrvalyacute a poctivyacute v praacuteci i uacutesudku může se věnovat i odshyborneacute praacuteci astronomickeacute Amateacuteři při pozorovaacuteniacute hvězd proměnnyacutech a při pozorovaacuteniacute meteorfi jsou viacutetanyacutemi a nutnyacutemi pomocniky hVězdaacuteřfi protože odborniacuteci z povolaacuteniacute by obrovskeacute uacutekoly ktereacute tu čekajiacute na ochotneacute pracovniky vůbec nezvlaacutedli Ale i pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn planet Měsiacutece přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute polaacuterniacutech zaacuteřiacute a jinyacutech uacutekazů maacute pro astronomii vellkou cenu jsou-li pozorovaacuteniacute konaacutena svědomitě kyacute

NOVEacute KNIHY A PUBLIKACE A A Michajlov Hvězdnyacute atlas) obsahujiacuteciacute všechny hvězdy obou polokouliacute

do 825 hvězdneacute velikosti s vyznačeniacutem proměnnyacutech hvězd a dvojhvězd hvězdoshykup a mlhovin (Staacutetniacute nakladatelstviacute technicko-theoretickeacute literatury Moskva 1952)

Michajlovův hvězdnyacute atlas je po kraacutesneacutem fotografickeacutem atJl3su hvězdokup a mlhovin dalšiacutem vyacuteznamnyacutem mapovyacutem diacutelem sovětskyacuteoh astronomů Atlas je určen zejmeacutena pro potřeby astronomickyacutech kroužků pozorovatelů proměnnyacutech hvězd a astronomů-amateacuterů vfibec tedy pro pozorovaacuteniacute triedry a malyacutemi dalekohledy

Hvězdy jsou v atlasu vyznačeny do 825 m podle svyacutech visuaacutelniacutech jasnostiacute Velikosti a ekvatoriaacutelniacute souřadnice hvězd byly vybraacuteny z Draperova kataJlogu tedy pro ekvinokcium 1900 Toto ekvinokcium bylo zachovaacuteno proto protože na něj navazujiacute i mnoheacute dalšiacute katalogy zejmeacutena Kukarkinův a Parenagův katashylog proměnnyacutech hvězd tiacutem se atlas staacutevaacute doplňkem a ilustraciacute těchto katalogů Pro převod souřadnic jsou k 3tlasu připojeny tabulky precese

Atlas obsaJhuje 20 map Sousedniacute mapy se překryacutevajiacute nejmeacuteně o 5deg Sever je na mapaacutech obou polokouliacute označen nahoře

Rozděleniacute map Mapa Č 1 - zachycuje severniacute polaacuterniacute oblast od poacutelu do 650 D 6 map Č 2- 7 - zachycuje oblast severniacute oblohy mezi +70deg a +200 D po

4 h 40 m AR 6 map Č 8-13 - zachycuje rovniacutekovou oblast mezi +250 a -250 D po

4 h 40 m AR 6 map Č 14- 19 zachycuje oblast jižniacute oblohy mezi - 200 a - 750 D po

4 h 40 m AR

93

Mapa Č 20 -- zachycuje jižnl poIacuteaacuternt oblast od -66 0 D až k jižniacutemu poacutelu Pr01něnneacute hvězdy (var) jsou vyznačeny koncentrickyacutem kroužkem kolem

vlastniacuteho kotoučku hvězdy jehož průměr udaacutevaacute maximum jasnosti Jsou zde zakresleny všechny proměnneacute ktereacute v maximu dosahujiacute 82 m (visuaacutelniacute) a přishytom se měniacute v rozsahu většiacutem než 02 m (podle katalogu Kukarkina a Pareshynaga) V přiloženeacutem seznamu jsou vypsaacuteny všechny tyto proměnneacute s uvedeniacutem typu rozsahu změn velikostiacute a deacutelkou periody u periodickyacutech proměnnyacutech

Dvojhvězdy (dup) jsou označeny přeškrtnutyacutemi kroužky trojhvězdy jSou přeškrtnuty dvakraacutete ve dvou kolmyacutech směrech Uvedeneacute dvojhvězdy jsou voshyleny takže je možno rozlišiti to většinou 100 mm objektivem při dostatečneacutem zvětšeniacute Na mapaacutech nejsou dvojhvězdy u kteryacutech je souputniacutek slabšiacute než 105 m Horniacute hranice uacutehloveacute vzdaacutelenosti (distance) zakreslenyacutech dvojhvězd je 40 dvojhvězdy s většiacutemi vzdaacutelenostmi jsou uvedeny jen tehdy nejsou-li obě složky slabšiacute než 82 m podle Draperova katalogu K atlasu je připojen seznam zakreslenyacutech dvojhvězd s uvedeniacutem rovniacutekovyacutech souřadnic uacutehloveacute vzdaacutelenosti celkoveacute jasnosti dvojhvězdy a rozdiacutelu jasnostiacute komponent ve hvězdnyacutech velishykostech

Hvězdokupy (cum) a mlhov iny (neb) jsou vyznačeny zvlaacuteštniacutemi znaky vyacuteshyběr těchto objektů byl proveden se zřetelem k pozorovaacuteniacute světelnyacutem triedrem nebo dalekohledem 70-100 mm při maleacutem zvětšeniacute Snahou autora bylo zařadit všechny objekty jejichž integraacutelniacute velikost dosahuje 82 m V přiloženeacutem seznashymu jsou uvedeny rovniacutekoveacute souřadnice typ průměr souhvězdiacute velikost a pořashydovaacute čiacutes~a NGC a M

Michajlovův atlas je svyacutem zaměřeniacutem i cenou (75 Kčs) pomůckou snadno dostupnou našim astronomickyacutem kroužkům a amateacuterům mezi nimiž jiStě najde širokeacute uplatněniacute A Ruckl

H Slouka a kolektiv spolupracovniacuteku Astronomie v Československu od dob nejstaršiacutech do dneška (Věda a život sv 11) Praha 1952 Osvěta staacutet osvětoveacute nakladatelstviacute n p 346 str 21 X 30 cm cena vaacutez 198 Kčs

0 kraacutesneacute knize by mě byacutet nadepsaacuten referaacutet o knize Dr H Slouky a spolushypracovniacuteků Těžisko knihy ležiacute ve druheacute dbrazoveacute čaacutesti (str 31-330) Tato je tištěna na nejlepšiacutem křiacutedoveacutem papiacuteře Grafiekaacute uacuteprava Stan Valaacuteška je veurolmi vkusnaacute

Po stručneacutem uacutevodu předsedy Čs astronomickeacute společnosti a kulturniacuteho ilefeshyrenta hlavniacuteho města Prahy Vaacuteol Jaroše je na 11 dalšiacutech straacutenkaacutech hutnyacute přeshyhled vyacutevoje astronomie v českyacutech zemiacutech od dob prehistorickyacutech až do roku 1918 z peacutera Dr K Fischera a Dr H Slouky Autoři snesli tu velmi bohatyacute materiaacutel počiacutenaje obrazem komety na sekyrce z mladšiacute doby kamenneacute (5D00-1900) Zmiňujiacute se o zpraacutevaacutech ve staryacutech kronikaacutech o orientaci prvniacutech chraacutemů o prvshyniacutem pozorovaacuteni Halleyovy komety u naacutes z roku 760 o pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn rokkt 1139 alby pak pře~li do doby založeniacute university Karlovy kdy i u naacutes astronomie ovšem ve spojeniacute s astrologiiacute se vyviacutejela na světoveacute uacuterovni Při liacuteshyčeniacute dalšiacuteho vyacutevoje přihliacutežejiacute autoři jak ke staryacutem dosud ještě ne zcela probaacuteshydanyacutem rukopisům v našich knihovnaacutech tak k astroncmicko-historickeacute literatuře Škoda jen že tuto kromě Vydrovy Historia matheseos etc necitujiacute aby se mohl do hlubšiacuteho studia zabrat čtenaacuteř jehož zaacutejem byl probuzen touto velmi lJabaacutedavou statiacute Netřeba podotyacutekat že z Čechů Tadeaacuteš Haacutejek z Haacutejku z cishyzinců Tycho Brahe a Jan Kepler tu došli sveacuteho spravedliveacuteho oceněniacute Seacutetkaacuteshyvaacuteme se tu však i s mnohyacutemi jmeacuteny českyacutech hvězdaacuteřů jež širšiacutem kruhům nejsou znaacutemy což je jistě velmi zaacuteSlužneacute

Druhyacute diacutel textoveacute čaacutesti Astronomie v Československu zpracovala paniacute Landovaacute-Štychovaacute Autorka kteraacute se svyacutem manželem Ing Jaroslavem Štychem prožiacutevala uacutesiliacute o šiacuteřeniacute astronomickyacutech vědomostiacute ve vrstvaacutech lidovyacutech a byla jeho pilnou spolupracovnici při Vzniku Československeacute astronomickeacute společnosti čerpala ze Svyacutech bohatyacutech v~omiacutenek a podala proto sytyacute obraz astronomickeacuteho života jak se vyviacutejel kOIem teacuteto společnosti Jen m8Jlou poznaacutemku si dovohIacuteji

94

uveacutesti v zaacutejmu pravdy Posledniacute dva knihovniacuteci strahovskeacute knihovny PP Straka a Hůlka vychaacutezeli všem badatelům s nevšedniacute ochotou vstřiacutec jak jsem se saacutem kolikraacutete přesvědčil Autorka spraacutevně zakončila svůj obraz rozdělenyacute do něshykolika kapitolek radostnyacutem a nadějnyacutem vyacutehledem do budoucnosti

Jak již řečeno bohataacute obrazovaacute čaacutest je skvostnyacutem pomniacutekem českeacute astroshynomie Počiacutenaacute obrazem neolitickeacutesekyrky s obrazem komety PřinaacutešIacute reproshydukce středověkyacutech astronomickyacutech rukopisů knih a plakaacutetů s rozkošnyacutemi dřevoryty portreacutety našich vyacuteznačnyacutech hvězdaacuteřů počiacutenaje Tadeaacutešem Haacutejkem z Haacutejku titulniacute Ilisty zajiacutemaveacute straacutenky a obraacutezky z jejich knih Bohateacute skupiny obrazů jsou věnovaacuteny Haacutejkovi) Brahemu) Keplerovi a Markovi Marci Jinou bohatou skupinu tvořiacute obrazy Prahy s Klementinskou hvězdaacuternou jejich ředitelů a Sbiacuterek Na str 16 je třeba opravit maleacute nedopatřeniacute Ředitelem musea mateshymatickeacuteho v Klementinu byl P Jan a ne Josef Klein) nar 15 II 1684 v Kameshynici a zemřel 15 I 1762 v Praze Bratři Fričoveacute s Ondřejovskou hvězdaacuternou prof Gruss a Štefaacutenik zakončujiacute tento oddH obrazů Portreacutet inženyacutera J Štycha zahajuje řadu obrazů lidovyacutech hvězdaacuteren v rrepublice v čele s hvězdaacuternou Petřiacutenshyskou a hvězdaacuternami v Tatraacutech POsllednim portreacutetem je obraz Vrof Jindř Svoshybody Skvělyacute soubor astronomickyacutech sniacutemků je dobrou lpropagaciacutečeskeacute odborneacute praacutece VyvtrchOleniacutem tohoto oddiacutelu je atlas Měsiacutece zpracovanyacute J Klepeštou (str 293-330) Obrazy jsou provaacutezeny stručnyacutem vysvětlujiacuteciacutem textem českyacutem ruskyacutem a anglickyacutem takže spis rozšiacuteřiacute znaacutemost o českeacute astronomickeacute praacuteci po celeacutem světě

Kn~ha končiacute seznamem vyobrazeniacute s udaacuteniacutem kde se naleacutezajiacute originaacutely obrashyzů při fotografiiacutech astronomickyacutech s uvedeniacutem jejich autorů (str 331-338) a rejstřiacutekem jmen na Měsiacuteci (str 339----343)

Je spravedlivo zdůraznit velkou peacuteči a peněžniacute naacuteklad kteryacute tomuto diacutelu věnovalo Staacutetniacute osvětoveacute nakladatelstviacute a Středdčeskeacute tiskaacuterny

Diacutelo bude chloubou českeacute astronomickeacute rriteratury a jistě ozdobou knihoven astronomickyacutech nadšenců v širokyacutech vrstvaacutech lidovyacutech Univ prof Dr Q V etter

Z tlNNOSTI tS ASTRONOMICKt SPOLEtNOSTI V ROCE 1952

III Provoz Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně

V roce 1952 navštiacutevilo hvězdaacuternu 22896 osob Z toho bylo 198 škol se 6850 uacutečastniacuteky 64 hromadneacute naacutevštěvy pionyacuteru Sokola zaacutevodniacutech klubů a jinyacutech hromadnyacutech vyacuteprav s 1839 uacutečastniacuteky 9643 naacutevštěvy obecenstva a 4564 členoveacute Společnosti

V jednotlivyacutech měsiacuteciacutech roku 1952 byly tyto naacutevštěvy na hvězdaacuterně

Leden škol uacutečastniacuteků vyacuteprav uacutečastnfkli obecenstva členů celkem

Leden 2 30 2 35 92 352 509 Uacutenor 6 150 2 49 3-8 384 621 Březen 5 148 3 171 1081 499 1899 Duben 16 490 4 100 1419 378 2387 Květen 28 821 9 206 1027 494 2548 Červen 60 2040 11 263 1210 415 3928 Červenec 28 1373 14 567 1903 307 4150 Sppen 20 761 6 191 1565 327 2844 Zaacuteřiacute 7 265 4 85 614 296 1260 Řiacutejen 14 495 7 150 448 419 1512 Listopad 8 181 2 22 242 438 883 Prosinec 4 96 4 255 355

Součet 198 6850 64 1839 9643 4564 22896

95

Na jasneacute večery byl rok 1952 velmi chudyacute Byly jen 82 večery jasneacute 65 oblačshynyacutech a 219 zamračenyacutech Statistiku počasiacute dělaacuteme pro hodinu dy je hvězshydaacuteJrna přiacutestupna veřejnosti Tecty v lednu a uacutenoru v 18 h v březnu v 19 h v dubnu ve 20 h v květnu červnu a červenci ve 21 hodinu v srpnu a zaacuteřiacute ve 20 h v řiacutejnu v 19 h a v listOpadu a prosinci v 18 h Za jasneacute večery považushyjeme ty kdy je nejvyacuteše 3 ctesetiny oblohy pokryto mraky Jako zamračeneacute veshyčery označujeme ty kdy bylo alespoň 8 desetin oblohy pokryto mraky Ostatniacute označujeme jako oblačneacute Podle teacuteto statistiky bylo počasiacute v jeltlnotlivyacutech měshysiacuteciacutech v hodinaacutech přiacutestupu pro obecenstvo takoveacuteto

Měsiacutec jasno oblačno zamračeno pozorovaacuteniacute přednaacutešek

Leden 3 6 22 3 2 Uacutenor 2 3 24 3 4 Březen 12 2 17 11 2 Duben 11 7 12 13 13 Květen 6 6 19 12 11 Červen 9 8 13 17 21 Červenec 17 2 12 19 12 Srpen 8 7 16 15 8 Zaacuteřiacute 7 2 21 7 13 Řiacutejen 4 11 16 9 11 Listopad 2 6 22 6 9 Prosinec 1 5 25 1 3

Součet 82 65 219 116 109

Pro pozorovaacuteniacute s obecenstvem byfly tedy plně využity všechny jasneacute ale i značnyacute počet oblačnyacutech večerů Nepřiacutezniveacute pOČaJSiacute se projevuje však nejen u naacutevštěv obecenstva kde je to celkem pochopitelneacute ale i u naacutevštěv hromadshynyacutech včetně škol i když se snažiacuteme nahradit pozorovaacuteniacute hodnotnyacutemi přednaacutešshykami a projekciacute diaJpositivfi a filmů Za nepřiacutezniveacuteho počasiacute nejen že se značně zmenšiacute ohlaacutešenyacute počet uacutečastniacuteků ale někdy jsou odřeknuty hromadneacute naacutevštěvy vŮbec To se projevuje zejmeacutena v zimniacutem obdobiacute kdy lanovaacute ctraacuteha končiacute brzy denniacute provoz a přiacutestup do hvězctaacuterny je proto velmi stižen V minulyacutech letedb miacutevala Lidovaacute hvězdaacuterna v Praz~ největšiacute naacutevštěvy v měsiacuteciacutech větnu a červnu a potom na podzim v zaacuteři V roce 1952 bylo praacutevě v květnu a zaacuteřiacute počasiacute velmi nepřizniveacute a proto se projevilo i v menšiacutem počtu naacutevštěv na hvězdaacuterně

V průběhu minu1lyacutech let zvlaacuteště roku 1952 se ukaacutezalo že I hvězdaacuterna neniacute v ctobě nepřiacutezniveacuteho počaJsi plně využita Tak jako planetarium bude miacutet sveacute plaacutenovaneacute programy a organisovaneacute naacutevštěvy mohla by i hvězdaacuterna naacutevštěvy organisovat a plaacutenovat Proto jsme se rozhodli že provoz hvězdaacuterny budeme poshystupně orientovaJt spiacuteše na hromadneacute naacutevštěvy napřed ohlaacutešeneacute než na jednotshyliveacute naacutevštěvy obecenstva ktereacute přichaacuteziacute na hvězdaacuternu jen spontaacutenně

Menšiacute pOčet naacutevštěv v roce 1952 byl zaviněn takeacute proto že nebylo využito viacutece nedělniacutech odpoledniacutech hodin k naacutevštěvě hvězdaacuterny Zase to bylo špatneacute pOčasiacutektereacute nedovolilo využiacutet přiacutestrojů k pozorovaacuteniacute Pouhaacute prohliacutedka zařiacuteshyzeniacute zajiacutemaacute jen menšiacute pOČet naacutevštěv Proto jsme se rozhodli že v roce 1953 zpestřiacuteme program nedělniacutech odpoledniacute o přednaacutešky doprovaacutezeneacute diapositivy a filmy Tento program se osvědčil a naacutevštěvniacuteci nedělniacutech odpoledniacutech předshynaacutešek jej nyniacute vctěčně kvitujiacute

K tomuto obohaceniacute programu jsme mohli přistoupiti hlavně proto že maacuteme již dnes řadu schopnyacutech demonstraacutetorů a přednaacutešejiacuteciacutech O program přednaacutešek v roce 1952 ktereacute byly konaacuteny pro hromadneacute naacutevštěvy hvězdaacuterny se poděli1i tito přednaacutešejiacuted Přiacutehoda 25 Kadavyacute 18 Vlad Černyacute 14 RUkl 13 Havelka 12 Dr Slouka Hlact a Vrba po 7 Kučera a Sadil po 3 U1rych 2 Dr Bochniacuteček Čackyacute Polaacuteček a Schoř po 1 kyacute

96

Astronomickeacute pamaacutetky v Žamberku (str 86)

V administraci je možno objednati staršiacute ročniacuteky Řiacuteše hvězd 1945- 48 pr 60 Kčs ročniacuteky 1950-52 po 120 Kčs Ročniacutek 1949 je vyprodaacuten Na všechny ročshyniacuteky je možno obdržeti pfivodniacute desky Po 15 Kčs

Daacutele mfiže administrace expedovati Astronomie v Československu od dob n ejstaršiacutech až po naši dobu Vaacutezaneacute 198 Kčs - J Sadil Prftvodce po Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a popis objektů ktereacute se na hvězdaacuterně pozorujiacute Malaacute astroshynomie pro začaacutetečniacuteky Cena 24 Kčs - Dr Z Bochniacuteček-Dr H Slouka Hvězdneacute večery v roce 1952 Cena 82 Kčs Kniha obsahuje řadu naacutevodů a praktickyacutech pokynů k pozorovaacuteniacute - Hvězdneacute večery v roce 1953 Cena 85 Kčs Dfiležitaacute přiacuteshyručka pro milovniacuteky hvězdneacute oblohy - Dr Ant Bečvaacuteř Atlas oblohy čaacutest II Katalog hvězd Cena 260 Kčs - Dr Ant Bečvaacuteř Zrcadlo kosmu Sbiacuterka astroshynomickyacutech obrazů a fotografiiacute Bude na skladě v nejbližšiacute době

ZPRAVY A POKYNY PLANETARNf SEKCE

J u pit e r - největši planetu Slunečniacute soustavy - je možno pozorovaA do konce dubna večer od července do zaacuteřiacute raacuteno a od řiacutejna do konce roku po celou noc I v jednoducheacutem dalekohledu mtižeme na jeho povrchu spatřit temneacute pruhy a světleacute paacutesy V dokonalejšiacutech strojiacutech uvidiacuteme pak různeacute podrobnosti nepravishydelnosti a četnaacute světlejšiacute neb tmavšiacute miacutesta uvnitř světlyacutech paacutesti Světleacute paacutesy jsou tvořeny mračny v Jupiterově ovzdušiacute mezi nimiž prosviacutetajiacute temnějšiacute spodni vrstvy Nejzajiacutemavějšiacutem uacutetvarem na jeho povrchu je rudaacute skvrna uacutetvar v horshyniacutech vrstvaacutech Jupiterova ovzdušiacute Byla prvně pozorovaacutena Dawesem v r 1857 jako temně červenaacute plocha V pozdějšiacutech letech se uacutekaz opakoval v současneacute době je skvrna vidět jako slabě rožoveacute miacutesto zachyceneacute takeacute na kresbě z 2 března

Kolem Jupitera obiacutehaacute 12 měsiacutecti z nichž čtyři jsou vffimi snadno pozorovashyvatelneacute Občas je možno pozorovat jejich zatměniacute nebo stiacuten kteryacute vrhajiacute na plashynetu a kteryacute je takeacute zachycen na kresbě z 2 III Odstiacuteny temnyacutech pruhti jsou ve skutečnosti mnohem slabšiacute musily byacutet přehnaacuteny kvtili reprodukci Havelka

1953 II 16 1953 III 2 2025-2040 hod 1845-1858 hod vzduch 2 vzduch 1

Obě kresby b~ly pořiacutezeny velkyacutem astrografem LH na Petřiacuteně 0 180 mm f = 3438 Zvětšeniacute 190 X Kreslil Havelka

Z administrace Členskeacute přiacutespěvky na rok 1953 i předplatneacute na časopis Řiacuteše hvězd zť1staacutevaacute nezměněno Řaacutedniacute členoveacute platiacute 120 Kčs ročně (i S předplatnyacutem na časopis) Druhyacute člen rodiny platiacute 20 Kčs a časopis nedostaacutevaacute StUdenti voshyjaacuteci v presenčniacute službě a mlaacutedež vůbec 00 20 let platiacute ročniacute přiacutespěvek (i s předshyplatnyacutem na časopis) 8Q Kčs Časopis se expeduje jen těm člentim kteřiacute maji zaplaceny Č1lenskeacute přiacutespěvky

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSkou astroshynomickou společnostiacute v nakl3Jdatelstviacute Orbis naacuterodni podnik Praha 12 Sta~ishy

nova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno č j 159366IIIa 37

D o h -1 eacute d a ciacutep o š t o vn iacute uacute řad P r a h a O2 2

Vyrovnaacuteniacute provaacutediacuteme tak že secteme vždy tři pozorovaacuteniacute za sebou a třetinu tohoto součtu piacutešeme jako vyrovnanou hodnotu prostředniacuteho pozorovaacuteniacute Leacutepe je však přisouditi prostředniacutemu pozorovaacuteniacute dvojnaacutesobnou vaacutehu t j prostředniacute poshyzorovaacuteniacute bereme dvakraacutet a součet děliacuteme čtyřmi Tak 31+3 8+3 8+29 = 136 136 4 = 34 atd Při tom prvniacute a posledniacute člen řady zůstaacutevaacute nevyrovnaacuten a proto ho buď ponechaacuteVaacuteIl1e beze změny nebo ho z dalšiacutech zpracovaacuteniacute vypouštiacuteme

Vyrovnanou řadu pak znaacutezorniacuteme graficky a proložiacuteme křivku Vyrovnaacuteniacute lze podle potřeby opakovat i několikraacutet pozor však abychom nevyrovnali nakonec vůbec všechno beze zbytku i sami sebe Zvlaacuteště naacutehleacute prudkeacute změny na přiacuteklad miniacutema zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech snadno při tomto způsobu vyrovnaacuteniacute se jaksi zplošťujiacute Proto praacutevě v takovyacutech okamžiciacutech jen velkyacute počet pozorovaacuteniacute v kraacutetshykyacutech časovyacutech uacuteseciacutech daacutevaacute jistějšiacute průběh křivky

I jednoducheacute vyacutepočty majiacute svou cenu a uacutečel Konečně i vyššiacute matematika neniacute vlastně složena z ničeho jineacuteho než ze zaacutekladniacutech početniacutech uacutekonů V tomto kraacutetkeacutem člaacutenku nebylo možno jiacutet do hloubky věci probrat všechny možnosti vyacutepočtů s nimiž se amateacuter setkaacute Nenechaacutevejte svaacute po~orovaacuteniacute -ležet nevyužita zpracujte je nebo je postupte k zpracovaacuteniacute jineacutemu amateacuteru pracujte v kolekshytivech pozorovateleacute s počtaacuteři snažte se dociacutelit co největšiacute přesnosti a spolehlishyvosti pozorovaacuteniacute řaacutednou organisaciacute praacutece pečlivostiacute pozorovaacuteniacute a přesnostiacute v pooacuteetniacutem vyhodnoceniacute vyacutesledků

CO KDY A JAK POZOROVAT CO NOVEacuteHO NA OBLOZE V ČERVNU ČERVENCI A SRPNU

Merkur dosaacutehne 27 VI největšiacute elongace a ačkoli je vlastně večerniciacute neniacute viditelnyacute neboť Slunce dlouho setrvaacute nad obzorem Merkur vrcholiacute v 14 h 12 m tedy asi dvě hodiny po Slunci avšak nezapadaacute takeacute dvě (hodiny po zaacutepadu Slunce Proč Půldenniacute oblouk Merkura je při jeho deklinaci plus 20deg 7 h 47 m a proto zapadaacute v 21 h 59 m zatiacutem co Slunce zapadne v 22 h 33 m Slunce však musiacute klesnout nejmeacuteně 11deg pod obzor aby obloha tak ztemněla že Merkur by byl viditelnyacute To ale nastane teprve dvě hodiny po zaacutepadu Slunce tedy v době kdy takeacute Merkur je již pod obzorem Jeho největšiacute elongace neusnadniacute tedy jeho pozorovaacuteniacute pro neozbrojenyacute zrak zůstaacutevaacute neviditelnyacutem 25 VII nachaacuteziacute se Merkur v dolniacute konjunkci a je proto celyacute červenec neviditelnyacute 13 Srpna je Merkur v největšiacute zaacutepadniacute elongaci ve zdaacutenliveacute vzdaacutelenosti od Slunce 18deg 49 a vychaacuteziacute 1 h 34 m před Sluncem V tento den jej však ještě nemŮIŽeme spatřit teprve až kolem 20 VIII jej zhleacutedneme na vyacutechodniacute obloze v ranniacutem soumraku na kraacutetkou dobu nejvyacuteše 10-15 minut Po 22 zase naacutem zmizL Venuše objeshyvil8 se v minuleacutem měsici jako Jitřenka a setrvaacute v teacuteto poloze až do konce roku 19 května dosaacutehla největšiacuteho jasu a kdo raacuteno časně vstaacutevaacute může ji nad vyacutechodshyniacutem obzorem spatřit 22 VI dosaacutehne největšiacute zaacutepadniacute elongace avšak jejiacute vidrtelnost na obloze je pouze 1 a 14 hodiny V srpnu jejiacute viditelnost se prodlushyžuje z 1 a h na začaacutetku měsiacutece na 2 h ke konci V červenci probiacutehaacute soushyhvězdiacutem Byacuteka a v srpnu vchaacuteziacute do Bliacuteženců V srpnu zťrstaacutevaacute rovněž ještě dvě hodiny viditelnou Mars se v červnu ztratil zcela ve slunečniacutech paprsciacutech a ježto je 8 VII v konjunkci se Sluncem zůstaacutevaacute celyacute červenec skryt našemu zraku Ačkoli v srpnu zůstaacutevaacute Mars již za Sluncem směrem na zaacutepad nevzdaacuteliacute se od něj tak daleko aby byl pozorovatelnyacute Jupiter bude 23 V v konjunkci se Sluncem a je proto celyacute červen neviditeL1yacute Snad na okamžik ho spatřiacuteme koncem mě-

91

siacutece před vyacutechodem Slunce kdy je bliacutezko Plejaacuted avšak teprve v červenci bude začaacutetkem měsiacutece h a koncem měsiacutece asi 2 a V2 h viditelnyacute S Venušiacute tvořiacute 22 VII kraacutesnou dvojici asi 4 měsiacutečniacute prfiměry od sebe V srpnu se bliacutežiacute Orionu začaacutetkem měsiacutece vychaacuteziacute před 1 h raacuteno koncem již po 23 h Saturn ovlaacutedaacute letniacute nebe začaacutetkem července zapadaacute kraacutetce po půlnoci koncem července po 22 h Začaacutetkem srpna ho vidiacuteme v zaacutepaltlniacutem soumraku kde koncem měsiacutece unikaacute našiacute viditelnosti zapadaacute asi jednu hodinu po ISlunci Uran je v letniacutech měsiacuteciacutech nevishyditelnyacute Viditelnost Neptuna middotse staacutele zhOlršuje v červenci ho muacutežeme ještě v prvniacute polovině pozorovat pak naacutem unikne uacuteplně

Pozorovatelům proměnnyacutech hvězd s dlouhou periodou doporučujeme věnovat svou pozornost těmto objektům v červnu nastaacutevaacute maximum 12 T Oph 13 S Vir 13 S Hya 18 RV Aqul 19 R Tri 23 R Lyn 23 S erB 29 x Seo v červenci nastaacutevaacute maximum 3 S Cas 7 R Sco ll RAnd 12 U Dra 14 S Cet 18 R Ari 19 RU And 21 -RZ Sco 26 Z Sco 27 RU Oph 31 T Her v srpnu nastaacutev8 maximum 2 V Mon 5 Z AUJr 6 -R CMi 11 R DeI 16 R Oph 18 T Cep 20 R Cas 22 SY Aqul 23 T Sgr 24 sS Oph 26 RT Hya 27 U Cet 27 U UMi 27 S Aqul 30 R Vir 31 S Her

ZPRAvy NAŠiCH KROUŽKŮ A HVĚZDAREN ASTRONOMICKEacute KROUŽKY V ZAacuteVODECH

o hvězdaacuteřstviacute je u naacutes velkyacute zaacutejem Čs astronomickaacute společnost je jednou z největšiacutech na světě a na počet obyvatelstva vůbec největšiacute populaacuterně vědecshykou společnostiacute Naše vlaacuteda podporuje astronomii podobně jako vlaacuteda Sovětshyskeacuteho svazu kde je astronomie i samostatnyacutem předmětem vyučovaciacutem na středshyniacutech školaacutech Proto u naacutes staacutele přibyacutevajiacute hvězdaacuterny a tak se naplňuje sen zakladatele Čs astronomickeacute společnosti Ing Jaros-1ava Štycha kteryacute razil poshyžadavek do každeacuteho města Edovou hvězdaacuternu do kaž-deacute rodiny da1ekohled

Někteřiacute lideacute namiacutetajiacute že astronomie je uacutenikovou vědou že se lideacute baviacute pozoshyrovaacuteniacutem hvězd zatiacutem co by se měli zabyacutevat něčiacutem bližšiacutem praktičtějšiacutem a poshydle jejich naacutezoru v současneacute době potřebnějšiacutem Ale kdo takto uvažuje neznaacute astronomii a jejiacute velikeacute uacuteko~y v poznaacutevaacuteniacute světa podstaty hmoty v kladeniacute zaacuteshykladů vědeckeacuteho naacutezoru světoveacuteho Mohli bychom zde uveacutesti řadu citaacutetů z Marxe Engelse Lenina i Stalina kteřiacute si astronomie ceniacute jako velikeacuteho pomocniacuteka věshydecko-fi1osofickeacuteho myšleniacute

Astronomii takeacute nelze označovat jako vědu nepraktickou Naacutemořniacute doprava nutně potřebovala astronomii a ještě dnes musiacute naacutemořniacute důstojniacuteci i letci ovlaacuteshydat astronomickou navigaci musiacute se umět orientovat podle hvězd Astronomoveacute změřili zeměkouli objevili neznaacutemeacute pevniny a ostrovy aJstronomoveacute stanoviacute přesneacute body (triangu~ačniacute body) podle kteryacutech jsou kresleny přesneacute zeměpisneacute mapy a udaacutevaacuteny zeměpisneacute souřadnice Astronomie daacutevaacute dopravě železničniacute naacutemořniacute i leteckeacute přesnyacute čas Velmi přesnyacute čas patřebuje věda a technika shynamnoze až na tisiacuteciny vteřiny a hvězdaacuteřstviacute tento přesnyacute čas může poskytnout

Chemie a fysika potřebujiacute vědět jak se chovaacute hmota při teplotaacutech až mishylionů stupňů a tlaciacutech jakeacute v pozemskyacutech laJboratořiacutech nemUacuteže dosaacutehnout Astronomie maacute k disposici laboratoře ve vesmiacuteru kde objevila štěpeniacute atomů a přeměnu prvků J sou to nitra hvězd kde jsou teploty 5-50 milionů stupňů A tam se dějiacute přeměny prvků ktereacute jsou zdrojem zaacuteřeniacute hvězd Studium slunečshyniacuteho zaacuteřeniacute spolupracuje s biologiiacute a studiem vysokyacutech vrstev ovzdušiacute při pozoshyrovaacuteniacute meteorů polaacuterniacutech zaacuteřiacute a studium zatměniacuteMěsiacutece spolupracuje s m eteoroshylogiiacute a s radiotelegrafiiacute

Z toho důvodu že astronomie tolik pomaacutehaacute technice i jinyacutem vědaacutem hlavně však že pomaacutehaacute upevňovat vědeckyacute světovyacute naacutezor měly by byacutet astronomickeacute kroužky při zaacutevodniacutech klubech zřizovaacuteny všude tam kde jsou pro ně předshy

92

poklady To je tam kde je zaJem o astronomii a kde se najdou pro vedeni kroužku lideacute kteřiacute budou zaručovat jeho uacuteroveň jak po straacutence odborneacute tak i po straacutence materialtstickeacuteho zaměřeniacute

Jak majiacute pracovat astronomickeacute kroužky v zaacutevodech Předevšiacutem by se měli členoveacute seznaacutemit s vesmiacuterem s jeho velikostiacute jeho

stavbou složeniacutem hmoty Se slunečniacute soustavou s vyacutevojem Země a života s vyacuteshyvojem hvězd protože toto poznaacuteniacute neobyčejně přispěje k jejich pochopeniacute diashylektickeacuteho materiaJ1istickeacuteho naacutezoru světoveacuteho

Členoveacute kroužku se jistě takeacute seznaacutemiacute s oblohou a budou poznaacutevat hvězdy souhvězdiacute a plamety Teacuteměř v každeacutem většiacutem miacutestě namnoze i na malyacutech vesshyniciacute0h jsou členoveacute Čs 3stronomickeacute společnosti kteřiacute raacutedi pomohou při poznaacuteshyvaacuteniacute souhvězdiacute Majiacute namnoze i sveacute dalekohledy takže vypomohou při pozoroshyvaacuteniacute Měsiacutece planet mlhovin hvězdokup dvojhvězd i Mleacutečneacute draacutehy Najde se i vhodnyacute dalekohled u jednotlivcfi ve škole v miacutestniacutech odborech a kroužCIacutech astronomickyacutech a bude jistě oClhotně propůjčen k pozorovaacuteniacute A kde dallekohled neniacute tam ho členoveacute kroužku kteřiacute se vyznajiacute v jemneacute mechanice zhotoviacute sami Naacutevody na stavbu jednoduchyacutech dalekohledfi vyšly v časopisu Řiacuteše hvězd v časopisu Mladyacute technik (lze si je vyžaacutedat v redakci) a v Hvězdnyacutech večeshyrech 1952

Kdo je obětavyacute vytrvalyacute a poctivyacute v praacuteci i uacutesudku může se věnovat i odshyborneacute praacuteci astronomickeacute Amateacuteři při pozorovaacuteniacute hvězd proměnnyacutech a při pozorovaacuteniacute meteorfi jsou viacutetanyacutemi a nutnyacutemi pomocniky hVězdaacuteřfi protože odborniacuteci z povolaacuteniacute by obrovskeacute uacutekoly ktereacute tu čekajiacute na ochotneacute pracovniky vůbec nezvlaacutedli Ale i pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn planet Měsiacutece přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute polaacuterniacutech zaacuteřiacute a jinyacutech uacutekazů maacute pro astronomii vellkou cenu jsou-li pozorovaacuteniacute konaacutena svědomitě kyacute

NOVEacute KNIHY A PUBLIKACE A A Michajlov Hvězdnyacute atlas) obsahujiacuteciacute všechny hvězdy obou polokouliacute

do 825 hvězdneacute velikosti s vyznačeniacutem proměnnyacutech hvězd a dvojhvězd hvězdoshykup a mlhovin (Staacutetniacute nakladatelstviacute technicko-theoretickeacute literatury Moskva 1952)

Michajlovův hvězdnyacute atlas je po kraacutesneacutem fotografickeacutem atJl3su hvězdokup a mlhovin dalšiacutem vyacuteznamnyacutem mapovyacutem diacutelem sovětskyacuteoh astronomů Atlas je určen zejmeacutena pro potřeby astronomickyacutech kroužků pozorovatelů proměnnyacutech hvězd a astronomů-amateacuterů vfibec tedy pro pozorovaacuteniacute triedry a malyacutemi dalekohledy

Hvězdy jsou v atlasu vyznačeny do 825 m podle svyacutech visuaacutelniacutech jasnostiacute Velikosti a ekvatoriaacutelniacute souřadnice hvězd byly vybraacuteny z Draperova kataJlogu tedy pro ekvinokcium 1900 Toto ekvinokcium bylo zachovaacuteno proto protože na něj navazujiacute i mnoheacute dalšiacute katalogy zejmeacutena Kukarkinův a Parenagův katashylog proměnnyacutech hvězd tiacutem se atlas staacutevaacute doplňkem a ilustraciacute těchto katalogů Pro převod souřadnic jsou k 3tlasu připojeny tabulky precese

Atlas obsaJhuje 20 map Sousedniacute mapy se překryacutevajiacute nejmeacuteně o 5deg Sever je na mapaacutech obou polokouliacute označen nahoře

Rozděleniacute map Mapa Č 1 - zachycuje severniacute polaacuterniacute oblast od poacutelu do 650 D 6 map Č 2- 7 - zachycuje oblast severniacute oblohy mezi +70deg a +200 D po

4 h 40 m AR 6 map Č 8-13 - zachycuje rovniacutekovou oblast mezi +250 a -250 D po

4 h 40 m AR 6 map Č 14- 19 zachycuje oblast jižniacute oblohy mezi - 200 a - 750 D po

4 h 40 m AR

93

Mapa Č 20 -- zachycuje jižnl poIacuteaacuternt oblast od -66 0 D až k jižniacutemu poacutelu Pr01něnneacute hvězdy (var) jsou vyznačeny koncentrickyacutem kroužkem kolem

vlastniacuteho kotoučku hvězdy jehož průměr udaacutevaacute maximum jasnosti Jsou zde zakresleny všechny proměnneacute ktereacute v maximu dosahujiacute 82 m (visuaacutelniacute) a přishytom se měniacute v rozsahu většiacutem než 02 m (podle katalogu Kukarkina a Pareshynaga) V přiloženeacutem seznamu jsou vypsaacuteny všechny tyto proměnneacute s uvedeniacutem typu rozsahu změn velikostiacute a deacutelkou periody u periodickyacutech proměnnyacutech

Dvojhvězdy (dup) jsou označeny přeškrtnutyacutemi kroužky trojhvězdy jSou přeškrtnuty dvakraacutete ve dvou kolmyacutech směrech Uvedeneacute dvojhvězdy jsou voshyleny takže je možno rozlišiti to většinou 100 mm objektivem při dostatečneacutem zvětšeniacute Na mapaacutech nejsou dvojhvězdy u kteryacutech je souputniacutek slabšiacute než 105 m Horniacute hranice uacutehloveacute vzdaacutelenosti (distance) zakreslenyacutech dvojhvězd je 40 dvojhvězdy s většiacutemi vzdaacutelenostmi jsou uvedeny jen tehdy nejsou-li obě složky slabšiacute než 82 m podle Draperova katalogu K atlasu je připojen seznam zakreslenyacutech dvojhvězd s uvedeniacutem rovniacutekovyacutech souřadnic uacutehloveacute vzdaacutelenosti celkoveacute jasnosti dvojhvězdy a rozdiacutelu jasnostiacute komponent ve hvězdnyacutech velishykostech

Hvězdokupy (cum) a mlhov iny (neb) jsou vyznačeny zvlaacuteštniacutemi znaky vyacuteshyběr těchto objektů byl proveden se zřetelem k pozorovaacuteniacute světelnyacutem triedrem nebo dalekohledem 70-100 mm při maleacutem zvětšeniacute Snahou autora bylo zařadit všechny objekty jejichž integraacutelniacute velikost dosahuje 82 m V přiloženeacutem seznashymu jsou uvedeny rovniacutekoveacute souřadnice typ průměr souhvězdiacute velikost a pořashydovaacute čiacutes~a NGC a M

Michajlovův atlas je svyacutem zaměřeniacutem i cenou (75 Kčs) pomůckou snadno dostupnou našim astronomickyacutem kroužkům a amateacuterům mezi nimiž jiStě najde širokeacute uplatněniacute A Ruckl

H Slouka a kolektiv spolupracovniacuteku Astronomie v Československu od dob nejstaršiacutech do dneška (Věda a život sv 11) Praha 1952 Osvěta staacutet osvětoveacute nakladatelstviacute n p 346 str 21 X 30 cm cena vaacutez 198 Kčs

0 kraacutesneacute knize by mě byacutet nadepsaacuten referaacutet o knize Dr H Slouky a spolushypracovniacuteků Těžisko knihy ležiacute ve druheacute dbrazoveacute čaacutesti (str 31-330) Tato je tištěna na nejlepšiacutem křiacutedoveacutem papiacuteře Grafiekaacute uacuteprava Stan Valaacuteška je veurolmi vkusnaacute

Po stručneacutem uacutevodu předsedy Čs astronomickeacute společnosti a kulturniacuteho ilefeshyrenta hlavniacuteho města Prahy Vaacuteol Jaroše je na 11 dalšiacutech straacutenkaacutech hutnyacute přeshyhled vyacutevoje astronomie v českyacutech zemiacutech od dob prehistorickyacutech až do roku 1918 z peacutera Dr K Fischera a Dr H Slouky Autoři snesli tu velmi bohatyacute materiaacutel počiacutenaje obrazem komety na sekyrce z mladšiacute doby kamenneacute (5D00-1900) Zmiňujiacute se o zpraacutevaacutech ve staryacutech kronikaacutech o orientaci prvniacutech chraacutemů o prvshyniacutem pozorovaacuteni Halleyovy komety u naacutes z roku 760 o pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn rokkt 1139 alby pak pře~li do doby založeniacute university Karlovy kdy i u naacutes astronomie ovšem ve spojeniacute s astrologiiacute se vyviacutejela na světoveacute uacuterovni Při liacuteshyčeniacute dalšiacuteho vyacutevoje přihliacutežejiacute autoři jak ke staryacutem dosud ještě ne zcela probaacuteshydanyacutem rukopisům v našich knihovnaacutech tak k astroncmicko-historickeacute literatuře Škoda jen že tuto kromě Vydrovy Historia matheseos etc necitujiacute aby se mohl do hlubšiacuteho studia zabrat čtenaacuteř jehož zaacutejem byl probuzen touto velmi lJabaacutedavou statiacute Netřeba podotyacutekat že z Čechů Tadeaacuteš Haacutejek z Haacutejku z cishyzinců Tycho Brahe a Jan Kepler tu došli sveacuteho spravedliveacuteho oceněniacute Seacutetkaacuteshyvaacuteme se tu však i s mnohyacutemi jmeacuteny českyacutech hvězdaacuteřů jež širšiacutem kruhům nejsou znaacutemy což je jistě velmi zaacuteSlužneacute

Druhyacute diacutel textoveacute čaacutesti Astronomie v Československu zpracovala paniacute Landovaacute-Štychovaacute Autorka kteraacute se svyacutem manželem Ing Jaroslavem Štychem prožiacutevala uacutesiliacute o šiacuteřeniacute astronomickyacutech vědomostiacute ve vrstvaacutech lidovyacutech a byla jeho pilnou spolupracovnici při Vzniku Československeacute astronomickeacute společnosti čerpala ze Svyacutech bohatyacutech v~omiacutenek a podala proto sytyacute obraz astronomickeacuteho života jak se vyviacutejel kOIem teacuteto společnosti Jen m8Jlou poznaacutemku si dovohIacuteji

94

uveacutesti v zaacutejmu pravdy Posledniacute dva knihovniacuteci strahovskeacute knihovny PP Straka a Hůlka vychaacutezeli všem badatelům s nevšedniacute ochotou vstřiacutec jak jsem se saacutem kolikraacutete přesvědčil Autorka spraacutevně zakončila svůj obraz rozdělenyacute do něshykolika kapitolek radostnyacutem a nadějnyacutem vyacutehledem do budoucnosti

Jak již řečeno bohataacute obrazovaacute čaacutest je skvostnyacutem pomniacutekem českeacute astroshynomie Počiacutenaacute obrazem neolitickeacutesekyrky s obrazem komety PřinaacutešIacute reproshydukce středověkyacutech astronomickyacutech rukopisů knih a plakaacutetů s rozkošnyacutemi dřevoryty portreacutety našich vyacuteznačnyacutech hvězdaacuteřů počiacutenaje Tadeaacutešem Haacutejkem z Haacutejku titulniacute Ilisty zajiacutemaveacute straacutenky a obraacutezky z jejich knih Bohateacute skupiny obrazů jsou věnovaacuteny Haacutejkovi) Brahemu) Keplerovi a Markovi Marci Jinou bohatou skupinu tvořiacute obrazy Prahy s Klementinskou hvězdaacuternou jejich ředitelů a Sbiacuterek Na str 16 je třeba opravit maleacute nedopatřeniacute Ředitelem musea mateshymatickeacuteho v Klementinu byl P Jan a ne Josef Klein) nar 15 II 1684 v Kameshynici a zemřel 15 I 1762 v Praze Bratři Fričoveacute s Ondřejovskou hvězdaacuternou prof Gruss a Štefaacutenik zakončujiacute tento oddH obrazů Portreacutet inženyacutera J Štycha zahajuje řadu obrazů lidovyacutech hvězdaacuteren v rrepublice v čele s hvězdaacuternou Petřiacutenshyskou a hvězdaacuternami v Tatraacutech POsllednim portreacutetem je obraz Vrof Jindř Svoshybody Skvělyacute soubor astronomickyacutech sniacutemků je dobrou lpropagaciacutečeskeacute odborneacute praacutece VyvtrchOleniacutem tohoto oddiacutelu je atlas Měsiacutece zpracovanyacute J Klepeštou (str 293-330) Obrazy jsou provaacutezeny stručnyacutem vysvětlujiacuteciacutem textem českyacutem ruskyacutem a anglickyacutem takže spis rozšiacuteřiacute znaacutemost o českeacute astronomickeacute praacuteci po celeacutem světě

Kn~ha končiacute seznamem vyobrazeniacute s udaacuteniacutem kde se naleacutezajiacute originaacutely obrashyzů při fotografiiacutech astronomickyacutech s uvedeniacutem jejich autorů (str 331-338) a rejstřiacutekem jmen na Měsiacuteci (str 339----343)

Je spravedlivo zdůraznit velkou peacuteči a peněžniacute naacuteklad kteryacute tomuto diacutelu věnovalo Staacutetniacute osvětoveacute nakladatelstviacute a Středdčeskeacute tiskaacuterny

Diacutelo bude chloubou českeacute astronomickeacute rriteratury a jistě ozdobou knihoven astronomickyacutech nadšenců v širokyacutech vrstvaacutech lidovyacutech Univ prof Dr Q V etter

Z tlNNOSTI tS ASTRONOMICKt SPOLEtNOSTI V ROCE 1952

III Provoz Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně

V roce 1952 navštiacutevilo hvězdaacuternu 22896 osob Z toho bylo 198 škol se 6850 uacutečastniacuteky 64 hromadneacute naacutevštěvy pionyacuteru Sokola zaacutevodniacutech klubů a jinyacutech hromadnyacutech vyacuteprav s 1839 uacutečastniacuteky 9643 naacutevštěvy obecenstva a 4564 členoveacute Společnosti

V jednotlivyacutech měsiacuteciacutech roku 1952 byly tyto naacutevštěvy na hvězdaacuterně

Leden škol uacutečastniacuteků vyacuteprav uacutečastnfkli obecenstva členů celkem

Leden 2 30 2 35 92 352 509 Uacutenor 6 150 2 49 3-8 384 621 Březen 5 148 3 171 1081 499 1899 Duben 16 490 4 100 1419 378 2387 Květen 28 821 9 206 1027 494 2548 Červen 60 2040 11 263 1210 415 3928 Červenec 28 1373 14 567 1903 307 4150 Sppen 20 761 6 191 1565 327 2844 Zaacuteřiacute 7 265 4 85 614 296 1260 Řiacutejen 14 495 7 150 448 419 1512 Listopad 8 181 2 22 242 438 883 Prosinec 4 96 4 255 355

Součet 198 6850 64 1839 9643 4564 22896

95

Na jasneacute večery byl rok 1952 velmi chudyacute Byly jen 82 večery jasneacute 65 oblačshynyacutech a 219 zamračenyacutech Statistiku počasiacute dělaacuteme pro hodinu dy je hvězshydaacuteJrna přiacutestupna veřejnosti Tecty v lednu a uacutenoru v 18 h v březnu v 19 h v dubnu ve 20 h v květnu červnu a červenci ve 21 hodinu v srpnu a zaacuteřiacute ve 20 h v řiacutejnu v 19 h a v listOpadu a prosinci v 18 h Za jasneacute večery považushyjeme ty kdy je nejvyacuteše 3 ctesetiny oblohy pokryto mraky Jako zamračeneacute veshyčery označujeme ty kdy bylo alespoň 8 desetin oblohy pokryto mraky Ostatniacute označujeme jako oblačneacute Podle teacuteto statistiky bylo počasiacute v jeltlnotlivyacutech měshysiacuteciacutech v hodinaacutech přiacutestupu pro obecenstvo takoveacuteto

Měsiacutec jasno oblačno zamračeno pozorovaacuteniacute přednaacutešek

Leden 3 6 22 3 2 Uacutenor 2 3 24 3 4 Březen 12 2 17 11 2 Duben 11 7 12 13 13 Květen 6 6 19 12 11 Červen 9 8 13 17 21 Červenec 17 2 12 19 12 Srpen 8 7 16 15 8 Zaacuteřiacute 7 2 21 7 13 Řiacutejen 4 11 16 9 11 Listopad 2 6 22 6 9 Prosinec 1 5 25 1 3

Součet 82 65 219 116 109

Pro pozorovaacuteniacute s obecenstvem byfly tedy plně využity všechny jasneacute ale i značnyacute počet oblačnyacutech večerů Nepřiacutezniveacute pOČaJSiacute se projevuje však nejen u naacutevštěv obecenstva kde je to celkem pochopitelneacute ale i u naacutevštěv hromadshynyacutech včetně škol i když se snažiacuteme nahradit pozorovaacuteniacute hodnotnyacutemi přednaacutešshykami a projekciacute diaJpositivfi a filmů Za nepřiacutezniveacuteho počasiacute nejen že se značně zmenšiacute ohlaacutešenyacute počet uacutečastniacuteků ale někdy jsou odřeknuty hromadneacute naacutevštěvy vŮbec To se projevuje zejmeacutena v zimniacutem obdobiacute kdy lanovaacute ctraacuteha končiacute brzy denniacute provoz a přiacutestup do hvězctaacuterny je proto velmi stižen V minulyacutech letedb miacutevala Lidovaacute hvězdaacuterna v Praz~ největšiacute naacutevštěvy v měsiacuteciacutech větnu a červnu a potom na podzim v zaacuteři V roce 1952 bylo praacutevě v květnu a zaacuteřiacute počasiacute velmi nepřizniveacute a proto se projevilo i v menšiacutem počtu naacutevštěv na hvězdaacuterně

V průběhu minu1lyacutech let zvlaacuteště roku 1952 se ukaacutezalo že I hvězdaacuterna neniacute v ctobě nepřiacutezniveacuteho počaJsi plně využita Tak jako planetarium bude miacutet sveacute plaacutenovaneacute programy a organisovaneacute naacutevštěvy mohla by i hvězdaacuterna naacutevštěvy organisovat a plaacutenovat Proto jsme se rozhodli že provoz hvězdaacuterny budeme poshystupně orientovaJt spiacuteše na hromadneacute naacutevštěvy napřed ohlaacutešeneacute než na jednotshyliveacute naacutevštěvy obecenstva ktereacute přichaacuteziacute na hvězdaacuternu jen spontaacutenně

Menšiacute pOčet naacutevštěv v roce 1952 byl zaviněn takeacute proto že nebylo využito viacutece nedělniacutech odpoledniacutech hodin k naacutevštěvě hvězdaacuterny Zase to bylo špatneacute pOčasiacutektereacute nedovolilo využiacutet přiacutestrojů k pozorovaacuteniacute Pouhaacute prohliacutedka zařiacuteshyzeniacute zajiacutemaacute jen menšiacute pOČet naacutevštěv Proto jsme se rozhodli že v roce 1953 zpestřiacuteme program nedělniacutech odpoledniacute o přednaacutešky doprovaacutezeneacute diapositivy a filmy Tento program se osvědčil a naacutevštěvniacuteci nedělniacutech odpoledniacutech předshynaacutešek jej nyniacute vctěčně kvitujiacute

K tomuto obohaceniacute programu jsme mohli přistoupiti hlavně proto že maacuteme již dnes řadu schopnyacutech demonstraacutetorů a přednaacutešejiacuteciacutech O program přednaacutešek v roce 1952 ktereacute byly konaacuteny pro hromadneacute naacutevštěvy hvězdaacuterny se poděli1i tito přednaacutešejiacuted Přiacutehoda 25 Kadavyacute 18 Vlad Černyacute 14 RUkl 13 Havelka 12 Dr Slouka Hlact a Vrba po 7 Kučera a Sadil po 3 U1rych 2 Dr Bochniacuteček Čackyacute Polaacuteček a Schoř po 1 kyacute

96

Astronomickeacute pamaacutetky v Žamberku (str 86)

V administraci je možno objednati staršiacute ročniacuteky Řiacuteše hvězd 1945- 48 pr 60 Kčs ročniacuteky 1950-52 po 120 Kčs Ročniacutek 1949 je vyprodaacuten Na všechny ročshyniacuteky je možno obdržeti pfivodniacute desky Po 15 Kčs

Daacutele mfiže administrace expedovati Astronomie v Československu od dob n ejstaršiacutech až po naši dobu Vaacutezaneacute 198 Kčs - J Sadil Prftvodce po Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a popis objektů ktereacute se na hvězdaacuterně pozorujiacute Malaacute astroshynomie pro začaacutetečniacuteky Cena 24 Kčs - Dr Z Bochniacuteček-Dr H Slouka Hvězdneacute večery v roce 1952 Cena 82 Kčs Kniha obsahuje řadu naacutevodů a praktickyacutech pokynů k pozorovaacuteniacute - Hvězdneacute večery v roce 1953 Cena 85 Kčs Dfiležitaacute přiacuteshyručka pro milovniacuteky hvězdneacute oblohy - Dr Ant Bečvaacuteř Atlas oblohy čaacutest II Katalog hvězd Cena 260 Kčs - Dr Ant Bečvaacuteř Zrcadlo kosmu Sbiacuterka astroshynomickyacutech obrazů a fotografiiacute Bude na skladě v nejbližšiacute době

ZPRAVY A POKYNY PLANETARNf SEKCE

J u pit e r - největši planetu Slunečniacute soustavy - je možno pozorovaA do konce dubna večer od července do zaacuteřiacute raacuteno a od řiacutejna do konce roku po celou noc I v jednoducheacutem dalekohledu mtižeme na jeho povrchu spatřit temneacute pruhy a světleacute paacutesy V dokonalejšiacutech strojiacutech uvidiacuteme pak různeacute podrobnosti nepravishydelnosti a četnaacute světlejšiacute neb tmavšiacute miacutesta uvnitř světlyacutech paacutesti Světleacute paacutesy jsou tvořeny mračny v Jupiterově ovzdušiacute mezi nimiž prosviacutetajiacute temnějšiacute spodni vrstvy Nejzajiacutemavějšiacutem uacutetvarem na jeho povrchu je rudaacute skvrna uacutetvar v horshyniacutech vrstvaacutech Jupiterova ovzdušiacute Byla prvně pozorovaacutena Dawesem v r 1857 jako temně červenaacute plocha V pozdějšiacutech letech se uacutekaz opakoval v současneacute době je skvrna vidět jako slabě rožoveacute miacutesto zachyceneacute takeacute na kresbě z 2 března

Kolem Jupitera obiacutehaacute 12 měsiacutecti z nichž čtyři jsou vffimi snadno pozorovashyvatelneacute Občas je možno pozorovat jejich zatměniacute nebo stiacuten kteryacute vrhajiacute na plashynetu a kteryacute je takeacute zachycen na kresbě z 2 III Odstiacuteny temnyacutech pruhti jsou ve skutečnosti mnohem slabšiacute musily byacutet přehnaacuteny kvtili reprodukci Havelka

1953 II 16 1953 III 2 2025-2040 hod 1845-1858 hod vzduch 2 vzduch 1

Obě kresby b~ly pořiacutezeny velkyacutem astrografem LH na Petřiacuteně 0 180 mm f = 3438 Zvětšeniacute 190 X Kreslil Havelka

Z administrace Členskeacute přiacutespěvky na rok 1953 i předplatneacute na časopis Řiacuteše hvězd zť1staacutevaacute nezměněno Řaacutedniacute členoveacute platiacute 120 Kčs ročně (i S předplatnyacutem na časopis) Druhyacute člen rodiny platiacute 20 Kčs a časopis nedostaacutevaacute StUdenti voshyjaacuteci v presenčniacute službě a mlaacutedež vůbec 00 20 let platiacute ročniacute přiacutespěvek (i s předshyplatnyacutem na časopis) 8Q Kčs Časopis se expeduje jen těm člentim kteřiacute maji zaplaceny Č1lenskeacute přiacutespěvky

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSkou astroshynomickou společnostiacute v nakl3Jdatelstviacute Orbis naacuterodni podnik Praha 12 Sta~ishy

nova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno č j 159366IIIa 37

D o h -1 eacute d a ciacutep o š t o vn iacute uacute řad P r a h a O2 2

siacutece před vyacutechodem Slunce kdy je bliacutezko Plejaacuted avšak teprve v červenci bude začaacutetkem měsiacutece h a koncem měsiacutece asi 2 a V2 h viditelnyacute S Venušiacute tvořiacute 22 VII kraacutesnou dvojici asi 4 měsiacutečniacute prfiměry od sebe V srpnu se bliacutežiacute Orionu začaacutetkem měsiacutece vychaacuteziacute před 1 h raacuteno koncem již po 23 h Saturn ovlaacutedaacute letniacute nebe začaacutetkem července zapadaacute kraacutetce po půlnoci koncem července po 22 h Začaacutetkem srpna ho vidiacuteme v zaacutepaltlniacutem soumraku kde koncem měsiacutece unikaacute našiacute viditelnosti zapadaacute asi jednu hodinu po ISlunci Uran je v letniacutech měsiacuteciacutech nevishyditelnyacute Viditelnost Neptuna middotse staacutele zhOlršuje v červenci ho muacutežeme ještě v prvniacute polovině pozorovat pak naacutem unikne uacuteplně

Pozorovatelům proměnnyacutech hvězd s dlouhou periodou doporučujeme věnovat svou pozornost těmto objektům v červnu nastaacutevaacute maximum 12 T Oph 13 S Vir 13 S Hya 18 RV Aqul 19 R Tri 23 R Lyn 23 S erB 29 x Seo v červenci nastaacutevaacute maximum 3 S Cas 7 R Sco ll RAnd 12 U Dra 14 S Cet 18 R Ari 19 RU And 21 -RZ Sco 26 Z Sco 27 RU Oph 31 T Her v srpnu nastaacutev8 maximum 2 V Mon 5 Z AUJr 6 -R CMi 11 R DeI 16 R Oph 18 T Cep 20 R Cas 22 SY Aqul 23 T Sgr 24 sS Oph 26 RT Hya 27 U Cet 27 U UMi 27 S Aqul 30 R Vir 31 S Her

ZPRAvy NAŠiCH KROUŽKŮ A HVĚZDAREN ASTRONOMICKEacute KROUŽKY V ZAacuteVODECH

o hvězdaacuteřstviacute je u naacutes velkyacute zaacutejem Čs astronomickaacute společnost je jednou z největšiacutech na světě a na počet obyvatelstva vůbec největšiacute populaacuterně vědecshykou společnostiacute Naše vlaacuteda podporuje astronomii podobně jako vlaacuteda Sovětshyskeacuteho svazu kde je astronomie i samostatnyacutem předmětem vyučovaciacutem na středshyniacutech školaacutech Proto u naacutes staacutele přibyacutevajiacute hvězdaacuterny a tak se naplňuje sen zakladatele Čs astronomickeacute společnosti Ing Jaros-1ava Štycha kteryacute razil poshyžadavek do každeacuteho města Edovou hvězdaacuternu do kaž-deacute rodiny da1ekohled

Někteřiacute lideacute namiacutetajiacute že astronomie je uacutenikovou vědou že se lideacute baviacute pozoshyrovaacuteniacutem hvězd zatiacutem co by se měli zabyacutevat něčiacutem bližšiacutem praktičtějšiacutem a poshydle jejich naacutezoru v současneacute době potřebnějšiacutem Ale kdo takto uvažuje neznaacute astronomii a jejiacute velikeacute uacuteko~y v poznaacutevaacuteniacute světa podstaty hmoty v kladeniacute zaacuteshykladů vědeckeacuteho naacutezoru světoveacuteho Mohli bychom zde uveacutesti řadu citaacutetů z Marxe Engelse Lenina i Stalina kteřiacute si astronomie ceniacute jako velikeacuteho pomocniacuteka věshydecko-fi1osofickeacuteho myšleniacute

Astronomii takeacute nelze označovat jako vědu nepraktickou Naacutemořniacute doprava nutně potřebovala astronomii a ještě dnes musiacute naacutemořniacute důstojniacuteci i letci ovlaacuteshydat astronomickou navigaci musiacute se umět orientovat podle hvězd Astronomoveacute změřili zeměkouli objevili neznaacutemeacute pevniny a ostrovy aJstronomoveacute stanoviacute přesneacute body (triangu~ačniacute body) podle kteryacutech jsou kresleny přesneacute zeměpisneacute mapy a udaacutevaacuteny zeměpisneacute souřadnice Astronomie daacutevaacute dopravě železničniacute naacutemořniacute i leteckeacute přesnyacute čas Velmi přesnyacute čas patřebuje věda a technika shynamnoze až na tisiacuteciny vteřiny a hvězdaacuteřstviacute tento přesnyacute čas může poskytnout

Chemie a fysika potřebujiacute vědět jak se chovaacute hmota při teplotaacutech až mishylionů stupňů a tlaciacutech jakeacute v pozemskyacutech laJboratořiacutech nemUacuteže dosaacutehnout Astronomie maacute k disposici laboratoře ve vesmiacuteru kde objevila štěpeniacute atomů a přeměnu prvků J sou to nitra hvězd kde jsou teploty 5-50 milionů stupňů A tam se dějiacute přeměny prvků ktereacute jsou zdrojem zaacuteřeniacute hvězd Studium slunečshyniacuteho zaacuteřeniacute spolupracuje s biologiiacute a studiem vysokyacutech vrstev ovzdušiacute při pozoshyrovaacuteniacute meteorů polaacuterniacutech zaacuteřiacute a studium zatměniacuteMěsiacutece spolupracuje s m eteoroshylogiiacute a s radiotelegrafiiacute

Z toho důvodu že astronomie tolik pomaacutehaacute technice i jinyacutem vědaacutem hlavně však že pomaacutehaacute upevňovat vědeckyacute světovyacute naacutezor měly by byacutet astronomickeacute kroužky při zaacutevodniacutech klubech zřizovaacuteny všude tam kde jsou pro ně předshy

92

poklady To je tam kde je zaJem o astronomii a kde se najdou pro vedeni kroužku lideacute kteřiacute budou zaručovat jeho uacuteroveň jak po straacutence odborneacute tak i po straacutence materialtstickeacuteho zaměřeniacute

Jak majiacute pracovat astronomickeacute kroužky v zaacutevodech Předevšiacutem by se měli členoveacute seznaacutemit s vesmiacuterem s jeho velikostiacute jeho

stavbou složeniacutem hmoty Se slunečniacute soustavou s vyacutevojem Země a života s vyacuteshyvojem hvězd protože toto poznaacuteniacute neobyčejně přispěje k jejich pochopeniacute diashylektickeacuteho materiaJ1istickeacuteho naacutezoru světoveacuteho

Členoveacute kroužku se jistě takeacute seznaacutemiacute s oblohou a budou poznaacutevat hvězdy souhvězdiacute a plamety Teacuteměř v každeacutem většiacutem miacutestě namnoze i na malyacutech vesshyniciacute0h jsou členoveacute Čs 3stronomickeacute společnosti kteřiacute raacutedi pomohou při poznaacuteshyvaacuteniacute souhvězdiacute Majiacute namnoze i sveacute dalekohledy takže vypomohou při pozoroshyvaacuteniacute Měsiacutece planet mlhovin hvězdokup dvojhvězd i Mleacutečneacute draacutehy Najde se i vhodnyacute dalekohled u jednotlivcfi ve škole v miacutestniacutech odborech a kroužCIacutech astronomickyacutech a bude jistě oClhotně propůjčen k pozorovaacuteniacute A kde dallekohled neniacute tam ho členoveacute kroužku kteřiacute se vyznajiacute v jemneacute mechanice zhotoviacute sami Naacutevody na stavbu jednoduchyacutech dalekohledfi vyšly v časopisu Řiacuteše hvězd v časopisu Mladyacute technik (lze si je vyžaacutedat v redakci) a v Hvězdnyacutech večeshyrech 1952

Kdo je obětavyacute vytrvalyacute a poctivyacute v praacuteci i uacutesudku může se věnovat i odshyborneacute praacuteci astronomickeacute Amateacuteři při pozorovaacuteniacute hvězd proměnnyacutech a při pozorovaacuteniacute meteorfi jsou viacutetanyacutemi a nutnyacutemi pomocniky hVězdaacuteřfi protože odborniacuteci z povolaacuteniacute by obrovskeacute uacutekoly ktereacute tu čekajiacute na ochotneacute pracovniky vůbec nezvlaacutedli Ale i pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn planet Měsiacutece přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute polaacuterniacutech zaacuteřiacute a jinyacutech uacutekazů maacute pro astronomii vellkou cenu jsou-li pozorovaacuteniacute konaacutena svědomitě kyacute

NOVEacute KNIHY A PUBLIKACE A A Michajlov Hvězdnyacute atlas) obsahujiacuteciacute všechny hvězdy obou polokouliacute

do 825 hvězdneacute velikosti s vyznačeniacutem proměnnyacutech hvězd a dvojhvězd hvězdoshykup a mlhovin (Staacutetniacute nakladatelstviacute technicko-theoretickeacute literatury Moskva 1952)

Michajlovův hvězdnyacute atlas je po kraacutesneacutem fotografickeacutem atJl3su hvězdokup a mlhovin dalšiacutem vyacuteznamnyacutem mapovyacutem diacutelem sovětskyacuteoh astronomů Atlas je určen zejmeacutena pro potřeby astronomickyacutech kroužků pozorovatelů proměnnyacutech hvězd a astronomů-amateacuterů vfibec tedy pro pozorovaacuteniacute triedry a malyacutemi dalekohledy

Hvězdy jsou v atlasu vyznačeny do 825 m podle svyacutech visuaacutelniacutech jasnostiacute Velikosti a ekvatoriaacutelniacute souřadnice hvězd byly vybraacuteny z Draperova kataJlogu tedy pro ekvinokcium 1900 Toto ekvinokcium bylo zachovaacuteno proto protože na něj navazujiacute i mnoheacute dalšiacute katalogy zejmeacutena Kukarkinův a Parenagův katashylog proměnnyacutech hvězd tiacutem se atlas staacutevaacute doplňkem a ilustraciacute těchto katalogů Pro převod souřadnic jsou k 3tlasu připojeny tabulky precese

Atlas obsaJhuje 20 map Sousedniacute mapy se překryacutevajiacute nejmeacuteně o 5deg Sever je na mapaacutech obou polokouliacute označen nahoře

Rozděleniacute map Mapa Č 1 - zachycuje severniacute polaacuterniacute oblast od poacutelu do 650 D 6 map Č 2- 7 - zachycuje oblast severniacute oblohy mezi +70deg a +200 D po

4 h 40 m AR 6 map Č 8-13 - zachycuje rovniacutekovou oblast mezi +250 a -250 D po

4 h 40 m AR 6 map Č 14- 19 zachycuje oblast jižniacute oblohy mezi - 200 a - 750 D po

4 h 40 m AR

93

Mapa Č 20 -- zachycuje jižnl poIacuteaacuternt oblast od -66 0 D až k jižniacutemu poacutelu Pr01něnneacute hvězdy (var) jsou vyznačeny koncentrickyacutem kroužkem kolem

vlastniacuteho kotoučku hvězdy jehož průměr udaacutevaacute maximum jasnosti Jsou zde zakresleny všechny proměnneacute ktereacute v maximu dosahujiacute 82 m (visuaacutelniacute) a přishytom se měniacute v rozsahu většiacutem než 02 m (podle katalogu Kukarkina a Pareshynaga) V přiloženeacutem seznamu jsou vypsaacuteny všechny tyto proměnneacute s uvedeniacutem typu rozsahu změn velikostiacute a deacutelkou periody u periodickyacutech proměnnyacutech

Dvojhvězdy (dup) jsou označeny přeškrtnutyacutemi kroužky trojhvězdy jSou přeškrtnuty dvakraacutete ve dvou kolmyacutech směrech Uvedeneacute dvojhvězdy jsou voshyleny takže je možno rozlišiti to většinou 100 mm objektivem při dostatečneacutem zvětšeniacute Na mapaacutech nejsou dvojhvězdy u kteryacutech je souputniacutek slabšiacute než 105 m Horniacute hranice uacutehloveacute vzdaacutelenosti (distance) zakreslenyacutech dvojhvězd je 40 dvojhvězdy s většiacutemi vzdaacutelenostmi jsou uvedeny jen tehdy nejsou-li obě složky slabšiacute než 82 m podle Draperova katalogu K atlasu je připojen seznam zakreslenyacutech dvojhvězd s uvedeniacutem rovniacutekovyacutech souřadnic uacutehloveacute vzdaacutelenosti celkoveacute jasnosti dvojhvězdy a rozdiacutelu jasnostiacute komponent ve hvězdnyacutech velishykostech

Hvězdokupy (cum) a mlhov iny (neb) jsou vyznačeny zvlaacuteštniacutemi znaky vyacuteshyběr těchto objektů byl proveden se zřetelem k pozorovaacuteniacute světelnyacutem triedrem nebo dalekohledem 70-100 mm při maleacutem zvětšeniacute Snahou autora bylo zařadit všechny objekty jejichž integraacutelniacute velikost dosahuje 82 m V přiloženeacutem seznashymu jsou uvedeny rovniacutekoveacute souřadnice typ průměr souhvězdiacute velikost a pořashydovaacute čiacutes~a NGC a M

Michajlovův atlas je svyacutem zaměřeniacutem i cenou (75 Kčs) pomůckou snadno dostupnou našim astronomickyacutem kroužkům a amateacuterům mezi nimiž jiStě najde širokeacute uplatněniacute A Ruckl

H Slouka a kolektiv spolupracovniacuteku Astronomie v Československu od dob nejstaršiacutech do dneška (Věda a život sv 11) Praha 1952 Osvěta staacutet osvětoveacute nakladatelstviacute n p 346 str 21 X 30 cm cena vaacutez 198 Kčs

0 kraacutesneacute knize by mě byacutet nadepsaacuten referaacutet o knize Dr H Slouky a spolushypracovniacuteků Těžisko knihy ležiacute ve druheacute dbrazoveacute čaacutesti (str 31-330) Tato je tištěna na nejlepšiacutem křiacutedoveacutem papiacuteře Grafiekaacute uacuteprava Stan Valaacuteška je veurolmi vkusnaacute

Po stručneacutem uacutevodu předsedy Čs astronomickeacute společnosti a kulturniacuteho ilefeshyrenta hlavniacuteho města Prahy Vaacuteol Jaroše je na 11 dalšiacutech straacutenkaacutech hutnyacute přeshyhled vyacutevoje astronomie v českyacutech zemiacutech od dob prehistorickyacutech až do roku 1918 z peacutera Dr K Fischera a Dr H Slouky Autoři snesli tu velmi bohatyacute materiaacutel počiacutenaje obrazem komety na sekyrce z mladšiacute doby kamenneacute (5D00-1900) Zmiňujiacute se o zpraacutevaacutech ve staryacutech kronikaacutech o orientaci prvniacutech chraacutemů o prvshyniacutem pozorovaacuteni Halleyovy komety u naacutes z roku 760 o pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn rokkt 1139 alby pak pře~li do doby založeniacute university Karlovy kdy i u naacutes astronomie ovšem ve spojeniacute s astrologiiacute se vyviacutejela na světoveacute uacuterovni Při liacuteshyčeniacute dalšiacuteho vyacutevoje přihliacutežejiacute autoři jak ke staryacutem dosud ještě ne zcela probaacuteshydanyacutem rukopisům v našich knihovnaacutech tak k astroncmicko-historickeacute literatuře Škoda jen že tuto kromě Vydrovy Historia matheseos etc necitujiacute aby se mohl do hlubšiacuteho studia zabrat čtenaacuteř jehož zaacutejem byl probuzen touto velmi lJabaacutedavou statiacute Netřeba podotyacutekat že z Čechů Tadeaacuteš Haacutejek z Haacutejku z cishyzinců Tycho Brahe a Jan Kepler tu došli sveacuteho spravedliveacuteho oceněniacute Seacutetkaacuteshyvaacuteme se tu však i s mnohyacutemi jmeacuteny českyacutech hvězdaacuteřů jež širšiacutem kruhům nejsou znaacutemy což je jistě velmi zaacuteSlužneacute

Druhyacute diacutel textoveacute čaacutesti Astronomie v Československu zpracovala paniacute Landovaacute-Štychovaacute Autorka kteraacute se svyacutem manželem Ing Jaroslavem Štychem prožiacutevala uacutesiliacute o šiacuteřeniacute astronomickyacutech vědomostiacute ve vrstvaacutech lidovyacutech a byla jeho pilnou spolupracovnici při Vzniku Československeacute astronomickeacute společnosti čerpala ze Svyacutech bohatyacutech v~omiacutenek a podala proto sytyacute obraz astronomickeacuteho života jak se vyviacutejel kOIem teacuteto společnosti Jen m8Jlou poznaacutemku si dovohIacuteji

94

uveacutesti v zaacutejmu pravdy Posledniacute dva knihovniacuteci strahovskeacute knihovny PP Straka a Hůlka vychaacutezeli všem badatelům s nevšedniacute ochotou vstřiacutec jak jsem se saacutem kolikraacutete přesvědčil Autorka spraacutevně zakončila svůj obraz rozdělenyacute do něshykolika kapitolek radostnyacutem a nadějnyacutem vyacutehledem do budoucnosti

Jak již řečeno bohataacute obrazovaacute čaacutest je skvostnyacutem pomniacutekem českeacute astroshynomie Počiacutenaacute obrazem neolitickeacutesekyrky s obrazem komety PřinaacutešIacute reproshydukce středověkyacutech astronomickyacutech rukopisů knih a plakaacutetů s rozkošnyacutemi dřevoryty portreacutety našich vyacuteznačnyacutech hvězdaacuteřů počiacutenaje Tadeaacutešem Haacutejkem z Haacutejku titulniacute Ilisty zajiacutemaveacute straacutenky a obraacutezky z jejich knih Bohateacute skupiny obrazů jsou věnovaacuteny Haacutejkovi) Brahemu) Keplerovi a Markovi Marci Jinou bohatou skupinu tvořiacute obrazy Prahy s Klementinskou hvězdaacuternou jejich ředitelů a Sbiacuterek Na str 16 je třeba opravit maleacute nedopatřeniacute Ředitelem musea mateshymatickeacuteho v Klementinu byl P Jan a ne Josef Klein) nar 15 II 1684 v Kameshynici a zemřel 15 I 1762 v Praze Bratři Fričoveacute s Ondřejovskou hvězdaacuternou prof Gruss a Štefaacutenik zakončujiacute tento oddH obrazů Portreacutet inženyacutera J Štycha zahajuje řadu obrazů lidovyacutech hvězdaacuteren v rrepublice v čele s hvězdaacuternou Petřiacutenshyskou a hvězdaacuternami v Tatraacutech POsllednim portreacutetem je obraz Vrof Jindř Svoshybody Skvělyacute soubor astronomickyacutech sniacutemků je dobrou lpropagaciacutečeskeacute odborneacute praacutece VyvtrchOleniacutem tohoto oddiacutelu je atlas Měsiacutece zpracovanyacute J Klepeštou (str 293-330) Obrazy jsou provaacutezeny stručnyacutem vysvětlujiacuteciacutem textem českyacutem ruskyacutem a anglickyacutem takže spis rozšiacuteřiacute znaacutemost o českeacute astronomickeacute praacuteci po celeacutem světě

Kn~ha končiacute seznamem vyobrazeniacute s udaacuteniacutem kde se naleacutezajiacute originaacutely obrashyzů při fotografiiacutech astronomickyacutech s uvedeniacutem jejich autorů (str 331-338) a rejstřiacutekem jmen na Měsiacuteci (str 339----343)

Je spravedlivo zdůraznit velkou peacuteči a peněžniacute naacuteklad kteryacute tomuto diacutelu věnovalo Staacutetniacute osvětoveacute nakladatelstviacute a Středdčeskeacute tiskaacuterny

Diacutelo bude chloubou českeacute astronomickeacute rriteratury a jistě ozdobou knihoven astronomickyacutech nadšenců v širokyacutech vrstvaacutech lidovyacutech Univ prof Dr Q V etter

Z tlNNOSTI tS ASTRONOMICKt SPOLEtNOSTI V ROCE 1952

III Provoz Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně

V roce 1952 navštiacutevilo hvězdaacuternu 22896 osob Z toho bylo 198 škol se 6850 uacutečastniacuteky 64 hromadneacute naacutevštěvy pionyacuteru Sokola zaacutevodniacutech klubů a jinyacutech hromadnyacutech vyacuteprav s 1839 uacutečastniacuteky 9643 naacutevštěvy obecenstva a 4564 členoveacute Společnosti

V jednotlivyacutech měsiacuteciacutech roku 1952 byly tyto naacutevštěvy na hvězdaacuterně

Leden škol uacutečastniacuteků vyacuteprav uacutečastnfkli obecenstva členů celkem

Leden 2 30 2 35 92 352 509 Uacutenor 6 150 2 49 3-8 384 621 Březen 5 148 3 171 1081 499 1899 Duben 16 490 4 100 1419 378 2387 Květen 28 821 9 206 1027 494 2548 Červen 60 2040 11 263 1210 415 3928 Červenec 28 1373 14 567 1903 307 4150 Sppen 20 761 6 191 1565 327 2844 Zaacuteřiacute 7 265 4 85 614 296 1260 Řiacutejen 14 495 7 150 448 419 1512 Listopad 8 181 2 22 242 438 883 Prosinec 4 96 4 255 355

Součet 198 6850 64 1839 9643 4564 22896

95

Na jasneacute večery byl rok 1952 velmi chudyacute Byly jen 82 večery jasneacute 65 oblačshynyacutech a 219 zamračenyacutech Statistiku počasiacute dělaacuteme pro hodinu dy je hvězshydaacuteJrna přiacutestupna veřejnosti Tecty v lednu a uacutenoru v 18 h v březnu v 19 h v dubnu ve 20 h v květnu červnu a červenci ve 21 hodinu v srpnu a zaacuteřiacute ve 20 h v řiacutejnu v 19 h a v listOpadu a prosinci v 18 h Za jasneacute večery považushyjeme ty kdy je nejvyacuteše 3 ctesetiny oblohy pokryto mraky Jako zamračeneacute veshyčery označujeme ty kdy bylo alespoň 8 desetin oblohy pokryto mraky Ostatniacute označujeme jako oblačneacute Podle teacuteto statistiky bylo počasiacute v jeltlnotlivyacutech měshysiacuteciacutech v hodinaacutech přiacutestupu pro obecenstvo takoveacuteto

Měsiacutec jasno oblačno zamračeno pozorovaacuteniacute přednaacutešek

Leden 3 6 22 3 2 Uacutenor 2 3 24 3 4 Březen 12 2 17 11 2 Duben 11 7 12 13 13 Květen 6 6 19 12 11 Červen 9 8 13 17 21 Červenec 17 2 12 19 12 Srpen 8 7 16 15 8 Zaacuteřiacute 7 2 21 7 13 Řiacutejen 4 11 16 9 11 Listopad 2 6 22 6 9 Prosinec 1 5 25 1 3

Součet 82 65 219 116 109

Pro pozorovaacuteniacute s obecenstvem byfly tedy plně využity všechny jasneacute ale i značnyacute počet oblačnyacutech večerů Nepřiacutezniveacute pOČaJSiacute se projevuje však nejen u naacutevštěv obecenstva kde je to celkem pochopitelneacute ale i u naacutevštěv hromadshynyacutech včetně škol i když se snažiacuteme nahradit pozorovaacuteniacute hodnotnyacutemi přednaacutešshykami a projekciacute diaJpositivfi a filmů Za nepřiacutezniveacuteho počasiacute nejen že se značně zmenšiacute ohlaacutešenyacute počet uacutečastniacuteků ale někdy jsou odřeknuty hromadneacute naacutevštěvy vŮbec To se projevuje zejmeacutena v zimniacutem obdobiacute kdy lanovaacute ctraacuteha končiacute brzy denniacute provoz a přiacutestup do hvězctaacuterny je proto velmi stižen V minulyacutech letedb miacutevala Lidovaacute hvězdaacuterna v Praz~ největšiacute naacutevštěvy v měsiacuteciacutech větnu a červnu a potom na podzim v zaacuteři V roce 1952 bylo praacutevě v květnu a zaacuteřiacute počasiacute velmi nepřizniveacute a proto se projevilo i v menšiacutem počtu naacutevštěv na hvězdaacuterně

V průběhu minu1lyacutech let zvlaacuteště roku 1952 se ukaacutezalo že I hvězdaacuterna neniacute v ctobě nepřiacutezniveacuteho počaJsi plně využita Tak jako planetarium bude miacutet sveacute plaacutenovaneacute programy a organisovaneacute naacutevštěvy mohla by i hvězdaacuterna naacutevštěvy organisovat a plaacutenovat Proto jsme se rozhodli že provoz hvězdaacuterny budeme poshystupně orientovaJt spiacuteše na hromadneacute naacutevštěvy napřed ohlaacutešeneacute než na jednotshyliveacute naacutevštěvy obecenstva ktereacute přichaacuteziacute na hvězdaacuternu jen spontaacutenně

Menšiacute pOčet naacutevštěv v roce 1952 byl zaviněn takeacute proto že nebylo využito viacutece nedělniacutech odpoledniacutech hodin k naacutevštěvě hvězdaacuterny Zase to bylo špatneacute pOčasiacutektereacute nedovolilo využiacutet přiacutestrojů k pozorovaacuteniacute Pouhaacute prohliacutedka zařiacuteshyzeniacute zajiacutemaacute jen menšiacute pOČet naacutevštěv Proto jsme se rozhodli že v roce 1953 zpestřiacuteme program nedělniacutech odpoledniacute o přednaacutešky doprovaacutezeneacute diapositivy a filmy Tento program se osvědčil a naacutevštěvniacuteci nedělniacutech odpoledniacutech předshynaacutešek jej nyniacute vctěčně kvitujiacute

K tomuto obohaceniacute programu jsme mohli přistoupiti hlavně proto že maacuteme již dnes řadu schopnyacutech demonstraacutetorů a přednaacutešejiacuteciacutech O program přednaacutešek v roce 1952 ktereacute byly konaacuteny pro hromadneacute naacutevštěvy hvězdaacuterny se poděli1i tito přednaacutešejiacuted Přiacutehoda 25 Kadavyacute 18 Vlad Černyacute 14 RUkl 13 Havelka 12 Dr Slouka Hlact a Vrba po 7 Kučera a Sadil po 3 U1rych 2 Dr Bochniacuteček Čackyacute Polaacuteček a Schoř po 1 kyacute

96

Astronomickeacute pamaacutetky v Žamberku (str 86)

V administraci je možno objednati staršiacute ročniacuteky Řiacuteše hvězd 1945- 48 pr 60 Kčs ročniacuteky 1950-52 po 120 Kčs Ročniacutek 1949 je vyprodaacuten Na všechny ročshyniacuteky je možno obdržeti pfivodniacute desky Po 15 Kčs

Daacutele mfiže administrace expedovati Astronomie v Československu od dob n ejstaršiacutech až po naši dobu Vaacutezaneacute 198 Kčs - J Sadil Prftvodce po Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a popis objektů ktereacute se na hvězdaacuterně pozorujiacute Malaacute astroshynomie pro začaacutetečniacuteky Cena 24 Kčs - Dr Z Bochniacuteček-Dr H Slouka Hvězdneacute večery v roce 1952 Cena 82 Kčs Kniha obsahuje řadu naacutevodů a praktickyacutech pokynů k pozorovaacuteniacute - Hvězdneacute večery v roce 1953 Cena 85 Kčs Dfiležitaacute přiacuteshyručka pro milovniacuteky hvězdneacute oblohy - Dr Ant Bečvaacuteř Atlas oblohy čaacutest II Katalog hvězd Cena 260 Kčs - Dr Ant Bečvaacuteř Zrcadlo kosmu Sbiacuterka astroshynomickyacutech obrazů a fotografiiacute Bude na skladě v nejbližšiacute době

ZPRAVY A POKYNY PLANETARNf SEKCE

J u pit e r - největši planetu Slunečniacute soustavy - je možno pozorovaA do konce dubna večer od července do zaacuteřiacute raacuteno a od řiacutejna do konce roku po celou noc I v jednoducheacutem dalekohledu mtižeme na jeho povrchu spatřit temneacute pruhy a světleacute paacutesy V dokonalejšiacutech strojiacutech uvidiacuteme pak různeacute podrobnosti nepravishydelnosti a četnaacute světlejšiacute neb tmavšiacute miacutesta uvnitř světlyacutech paacutesti Světleacute paacutesy jsou tvořeny mračny v Jupiterově ovzdušiacute mezi nimiž prosviacutetajiacute temnějšiacute spodni vrstvy Nejzajiacutemavějšiacutem uacutetvarem na jeho povrchu je rudaacute skvrna uacutetvar v horshyniacutech vrstvaacutech Jupiterova ovzdušiacute Byla prvně pozorovaacutena Dawesem v r 1857 jako temně červenaacute plocha V pozdějšiacutech letech se uacutekaz opakoval v současneacute době je skvrna vidět jako slabě rožoveacute miacutesto zachyceneacute takeacute na kresbě z 2 března

Kolem Jupitera obiacutehaacute 12 měsiacutecti z nichž čtyři jsou vffimi snadno pozorovashyvatelneacute Občas je možno pozorovat jejich zatměniacute nebo stiacuten kteryacute vrhajiacute na plashynetu a kteryacute je takeacute zachycen na kresbě z 2 III Odstiacuteny temnyacutech pruhti jsou ve skutečnosti mnohem slabšiacute musily byacutet přehnaacuteny kvtili reprodukci Havelka

1953 II 16 1953 III 2 2025-2040 hod 1845-1858 hod vzduch 2 vzduch 1

Obě kresby b~ly pořiacutezeny velkyacutem astrografem LH na Petřiacuteně 0 180 mm f = 3438 Zvětšeniacute 190 X Kreslil Havelka

Z administrace Členskeacute přiacutespěvky na rok 1953 i předplatneacute na časopis Řiacuteše hvězd zť1staacutevaacute nezměněno Řaacutedniacute členoveacute platiacute 120 Kčs ročně (i S předplatnyacutem na časopis) Druhyacute člen rodiny platiacute 20 Kčs a časopis nedostaacutevaacute StUdenti voshyjaacuteci v presenčniacute službě a mlaacutedež vůbec 00 20 let platiacute ročniacute přiacutespěvek (i s předshyplatnyacutem na časopis) 8Q Kčs Časopis se expeduje jen těm člentim kteřiacute maji zaplaceny Č1lenskeacute přiacutespěvky

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSkou astroshynomickou společnostiacute v nakl3Jdatelstviacute Orbis naacuterodni podnik Praha 12 Sta~ishy

nova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno č j 159366IIIa 37

D o h -1 eacute d a ciacutep o š t o vn iacute uacute řad P r a h a O2 2

poklady To je tam kde je zaJem o astronomii a kde se najdou pro vedeni kroužku lideacute kteřiacute budou zaručovat jeho uacuteroveň jak po straacutence odborneacute tak i po straacutence materialtstickeacuteho zaměřeniacute

Jak majiacute pracovat astronomickeacute kroužky v zaacutevodech Předevšiacutem by se měli členoveacute seznaacutemit s vesmiacuterem s jeho velikostiacute jeho

stavbou složeniacutem hmoty Se slunečniacute soustavou s vyacutevojem Země a života s vyacuteshyvojem hvězd protože toto poznaacuteniacute neobyčejně přispěje k jejich pochopeniacute diashylektickeacuteho materiaJ1istickeacuteho naacutezoru světoveacuteho

Členoveacute kroužku se jistě takeacute seznaacutemiacute s oblohou a budou poznaacutevat hvězdy souhvězdiacute a plamety Teacuteměř v každeacutem většiacutem miacutestě namnoze i na malyacutech vesshyniciacute0h jsou členoveacute Čs 3stronomickeacute společnosti kteřiacute raacutedi pomohou při poznaacuteshyvaacuteniacute souhvězdiacute Majiacute namnoze i sveacute dalekohledy takže vypomohou při pozoroshyvaacuteniacute Měsiacutece planet mlhovin hvězdokup dvojhvězd i Mleacutečneacute draacutehy Najde se i vhodnyacute dalekohled u jednotlivcfi ve škole v miacutestniacutech odborech a kroužCIacutech astronomickyacutech a bude jistě oClhotně propůjčen k pozorovaacuteniacute A kde dallekohled neniacute tam ho členoveacute kroužku kteřiacute se vyznajiacute v jemneacute mechanice zhotoviacute sami Naacutevody na stavbu jednoduchyacutech dalekohledfi vyšly v časopisu Řiacuteše hvězd v časopisu Mladyacute technik (lze si je vyžaacutedat v redakci) a v Hvězdnyacutech večeshyrech 1952

Kdo je obětavyacute vytrvalyacute a poctivyacute v praacuteci i uacutesudku může se věnovat i odshyborneacute praacuteci astronomickeacute Amateacuteři při pozorovaacuteniacute hvězd proměnnyacutech a při pozorovaacuteniacute meteorfi jsou viacutetanyacutemi a nutnyacutemi pomocniky hVězdaacuteřfi protože odborniacuteci z povolaacuteniacute by obrovskeacute uacutekoly ktereacute tu čekajiacute na ochotneacute pracovniky vůbec nezvlaacutedli Ale i pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn planet Měsiacutece přiacuteležitostnaacute pozorovaacuteniacute polaacuterniacutech zaacuteřiacute a jinyacutech uacutekazů maacute pro astronomii vellkou cenu jsou-li pozorovaacuteniacute konaacutena svědomitě kyacute

NOVEacute KNIHY A PUBLIKACE A A Michajlov Hvězdnyacute atlas) obsahujiacuteciacute všechny hvězdy obou polokouliacute

do 825 hvězdneacute velikosti s vyznačeniacutem proměnnyacutech hvězd a dvojhvězd hvězdoshykup a mlhovin (Staacutetniacute nakladatelstviacute technicko-theoretickeacute literatury Moskva 1952)

Michajlovův hvězdnyacute atlas je po kraacutesneacutem fotografickeacutem atJl3su hvězdokup a mlhovin dalšiacutem vyacuteznamnyacutem mapovyacutem diacutelem sovětskyacuteoh astronomů Atlas je určen zejmeacutena pro potřeby astronomickyacutech kroužků pozorovatelů proměnnyacutech hvězd a astronomů-amateacuterů vfibec tedy pro pozorovaacuteniacute triedry a malyacutemi dalekohledy

Hvězdy jsou v atlasu vyznačeny do 825 m podle svyacutech visuaacutelniacutech jasnostiacute Velikosti a ekvatoriaacutelniacute souřadnice hvězd byly vybraacuteny z Draperova kataJlogu tedy pro ekvinokcium 1900 Toto ekvinokcium bylo zachovaacuteno proto protože na něj navazujiacute i mnoheacute dalšiacute katalogy zejmeacutena Kukarkinův a Parenagův katashylog proměnnyacutech hvězd tiacutem se atlas staacutevaacute doplňkem a ilustraciacute těchto katalogů Pro převod souřadnic jsou k 3tlasu připojeny tabulky precese

Atlas obsaJhuje 20 map Sousedniacute mapy se překryacutevajiacute nejmeacuteně o 5deg Sever je na mapaacutech obou polokouliacute označen nahoře

Rozděleniacute map Mapa Č 1 - zachycuje severniacute polaacuterniacute oblast od poacutelu do 650 D 6 map Č 2- 7 - zachycuje oblast severniacute oblohy mezi +70deg a +200 D po

4 h 40 m AR 6 map Č 8-13 - zachycuje rovniacutekovou oblast mezi +250 a -250 D po

4 h 40 m AR 6 map Č 14- 19 zachycuje oblast jižniacute oblohy mezi - 200 a - 750 D po

4 h 40 m AR

93

Mapa Č 20 -- zachycuje jižnl poIacuteaacuternt oblast od -66 0 D až k jižniacutemu poacutelu Pr01něnneacute hvězdy (var) jsou vyznačeny koncentrickyacutem kroužkem kolem

vlastniacuteho kotoučku hvězdy jehož průměr udaacutevaacute maximum jasnosti Jsou zde zakresleny všechny proměnneacute ktereacute v maximu dosahujiacute 82 m (visuaacutelniacute) a přishytom se měniacute v rozsahu většiacutem než 02 m (podle katalogu Kukarkina a Pareshynaga) V přiloženeacutem seznamu jsou vypsaacuteny všechny tyto proměnneacute s uvedeniacutem typu rozsahu změn velikostiacute a deacutelkou periody u periodickyacutech proměnnyacutech

Dvojhvězdy (dup) jsou označeny přeškrtnutyacutemi kroužky trojhvězdy jSou přeškrtnuty dvakraacutete ve dvou kolmyacutech směrech Uvedeneacute dvojhvězdy jsou voshyleny takže je možno rozlišiti to většinou 100 mm objektivem při dostatečneacutem zvětšeniacute Na mapaacutech nejsou dvojhvězdy u kteryacutech je souputniacutek slabšiacute než 105 m Horniacute hranice uacutehloveacute vzdaacutelenosti (distance) zakreslenyacutech dvojhvězd je 40 dvojhvězdy s většiacutemi vzdaacutelenostmi jsou uvedeny jen tehdy nejsou-li obě složky slabšiacute než 82 m podle Draperova katalogu K atlasu je připojen seznam zakreslenyacutech dvojhvězd s uvedeniacutem rovniacutekovyacutech souřadnic uacutehloveacute vzdaacutelenosti celkoveacute jasnosti dvojhvězdy a rozdiacutelu jasnostiacute komponent ve hvězdnyacutech velishykostech

Hvězdokupy (cum) a mlhov iny (neb) jsou vyznačeny zvlaacuteštniacutemi znaky vyacuteshyběr těchto objektů byl proveden se zřetelem k pozorovaacuteniacute světelnyacutem triedrem nebo dalekohledem 70-100 mm při maleacutem zvětšeniacute Snahou autora bylo zařadit všechny objekty jejichž integraacutelniacute velikost dosahuje 82 m V přiloženeacutem seznashymu jsou uvedeny rovniacutekoveacute souřadnice typ průměr souhvězdiacute velikost a pořashydovaacute čiacutes~a NGC a M

Michajlovův atlas je svyacutem zaměřeniacutem i cenou (75 Kčs) pomůckou snadno dostupnou našim astronomickyacutem kroužkům a amateacuterům mezi nimiž jiStě najde širokeacute uplatněniacute A Ruckl

H Slouka a kolektiv spolupracovniacuteku Astronomie v Československu od dob nejstaršiacutech do dneška (Věda a život sv 11) Praha 1952 Osvěta staacutet osvětoveacute nakladatelstviacute n p 346 str 21 X 30 cm cena vaacutez 198 Kčs

0 kraacutesneacute knize by mě byacutet nadepsaacuten referaacutet o knize Dr H Slouky a spolushypracovniacuteků Těžisko knihy ležiacute ve druheacute dbrazoveacute čaacutesti (str 31-330) Tato je tištěna na nejlepšiacutem křiacutedoveacutem papiacuteře Grafiekaacute uacuteprava Stan Valaacuteška je veurolmi vkusnaacute

Po stručneacutem uacutevodu předsedy Čs astronomickeacute společnosti a kulturniacuteho ilefeshyrenta hlavniacuteho města Prahy Vaacuteol Jaroše je na 11 dalšiacutech straacutenkaacutech hutnyacute přeshyhled vyacutevoje astronomie v českyacutech zemiacutech od dob prehistorickyacutech až do roku 1918 z peacutera Dr K Fischera a Dr H Slouky Autoři snesli tu velmi bohatyacute materiaacutel počiacutenaje obrazem komety na sekyrce z mladšiacute doby kamenneacute (5D00-1900) Zmiňujiacute se o zpraacutevaacutech ve staryacutech kronikaacutech o orientaci prvniacutech chraacutemů o prvshyniacutem pozorovaacuteni Halleyovy komety u naacutes z roku 760 o pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn rokkt 1139 alby pak pře~li do doby založeniacute university Karlovy kdy i u naacutes astronomie ovšem ve spojeniacute s astrologiiacute se vyviacutejela na světoveacute uacuterovni Při liacuteshyčeniacute dalšiacuteho vyacutevoje přihliacutežejiacute autoři jak ke staryacutem dosud ještě ne zcela probaacuteshydanyacutem rukopisům v našich knihovnaacutech tak k astroncmicko-historickeacute literatuře Škoda jen že tuto kromě Vydrovy Historia matheseos etc necitujiacute aby se mohl do hlubšiacuteho studia zabrat čtenaacuteř jehož zaacutejem byl probuzen touto velmi lJabaacutedavou statiacute Netřeba podotyacutekat že z Čechů Tadeaacuteš Haacutejek z Haacutejku z cishyzinců Tycho Brahe a Jan Kepler tu došli sveacuteho spravedliveacuteho oceněniacute Seacutetkaacuteshyvaacuteme se tu však i s mnohyacutemi jmeacuteny českyacutech hvězdaacuteřů jež širšiacutem kruhům nejsou znaacutemy což je jistě velmi zaacuteSlužneacute

Druhyacute diacutel textoveacute čaacutesti Astronomie v Československu zpracovala paniacute Landovaacute-Štychovaacute Autorka kteraacute se svyacutem manželem Ing Jaroslavem Štychem prožiacutevala uacutesiliacute o šiacuteřeniacute astronomickyacutech vědomostiacute ve vrstvaacutech lidovyacutech a byla jeho pilnou spolupracovnici při Vzniku Československeacute astronomickeacute společnosti čerpala ze Svyacutech bohatyacutech v~omiacutenek a podala proto sytyacute obraz astronomickeacuteho života jak se vyviacutejel kOIem teacuteto společnosti Jen m8Jlou poznaacutemku si dovohIacuteji

94

uveacutesti v zaacutejmu pravdy Posledniacute dva knihovniacuteci strahovskeacute knihovny PP Straka a Hůlka vychaacutezeli všem badatelům s nevšedniacute ochotou vstřiacutec jak jsem se saacutem kolikraacutete přesvědčil Autorka spraacutevně zakončila svůj obraz rozdělenyacute do něshykolika kapitolek radostnyacutem a nadějnyacutem vyacutehledem do budoucnosti

Jak již řečeno bohataacute obrazovaacute čaacutest je skvostnyacutem pomniacutekem českeacute astroshynomie Počiacutenaacute obrazem neolitickeacutesekyrky s obrazem komety PřinaacutešIacute reproshydukce středověkyacutech astronomickyacutech rukopisů knih a plakaacutetů s rozkošnyacutemi dřevoryty portreacutety našich vyacuteznačnyacutech hvězdaacuteřů počiacutenaje Tadeaacutešem Haacutejkem z Haacutejku titulniacute Ilisty zajiacutemaveacute straacutenky a obraacutezky z jejich knih Bohateacute skupiny obrazů jsou věnovaacuteny Haacutejkovi) Brahemu) Keplerovi a Markovi Marci Jinou bohatou skupinu tvořiacute obrazy Prahy s Klementinskou hvězdaacuternou jejich ředitelů a Sbiacuterek Na str 16 je třeba opravit maleacute nedopatřeniacute Ředitelem musea mateshymatickeacuteho v Klementinu byl P Jan a ne Josef Klein) nar 15 II 1684 v Kameshynici a zemřel 15 I 1762 v Praze Bratři Fričoveacute s Ondřejovskou hvězdaacuternou prof Gruss a Štefaacutenik zakončujiacute tento oddH obrazů Portreacutet inženyacutera J Štycha zahajuje řadu obrazů lidovyacutech hvězdaacuteren v rrepublice v čele s hvězdaacuternou Petřiacutenshyskou a hvězdaacuternami v Tatraacutech POsllednim portreacutetem je obraz Vrof Jindř Svoshybody Skvělyacute soubor astronomickyacutech sniacutemků je dobrou lpropagaciacutečeskeacute odborneacute praacutece VyvtrchOleniacutem tohoto oddiacutelu je atlas Měsiacutece zpracovanyacute J Klepeštou (str 293-330) Obrazy jsou provaacutezeny stručnyacutem vysvětlujiacuteciacutem textem českyacutem ruskyacutem a anglickyacutem takže spis rozšiacuteřiacute znaacutemost o českeacute astronomickeacute praacuteci po celeacutem světě

Kn~ha končiacute seznamem vyobrazeniacute s udaacuteniacutem kde se naleacutezajiacute originaacutely obrashyzů při fotografiiacutech astronomickyacutech s uvedeniacutem jejich autorů (str 331-338) a rejstřiacutekem jmen na Měsiacuteci (str 339----343)

Je spravedlivo zdůraznit velkou peacuteči a peněžniacute naacuteklad kteryacute tomuto diacutelu věnovalo Staacutetniacute osvětoveacute nakladatelstviacute a Středdčeskeacute tiskaacuterny

Diacutelo bude chloubou českeacute astronomickeacute rriteratury a jistě ozdobou knihoven astronomickyacutech nadšenců v širokyacutech vrstvaacutech lidovyacutech Univ prof Dr Q V etter

Z tlNNOSTI tS ASTRONOMICKt SPOLEtNOSTI V ROCE 1952

III Provoz Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně

V roce 1952 navštiacutevilo hvězdaacuternu 22896 osob Z toho bylo 198 škol se 6850 uacutečastniacuteky 64 hromadneacute naacutevštěvy pionyacuteru Sokola zaacutevodniacutech klubů a jinyacutech hromadnyacutech vyacuteprav s 1839 uacutečastniacuteky 9643 naacutevštěvy obecenstva a 4564 členoveacute Společnosti

V jednotlivyacutech měsiacuteciacutech roku 1952 byly tyto naacutevštěvy na hvězdaacuterně

Leden škol uacutečastniacuteků vyacuteprav uacutečastnfkli obecenstva členů celkem

Leden 2 30 2 35 92 352 509 Uacutenor 6 150 2 49 3-8 384 621 Březen 5 148 3 171 1081 499 1899 Duben 16 490 4 100 1419 378 2387 Květen 28 821 9 206 1027 494 2548 Červen 60 2040 11 263 1210 415 3928 Červenec 28 1373 14 567 1903 307 4150 Sppen 20 761 6 191 1565 327 2844 Zaacuteřiacute 7 265 4 85 614 296 1260 Řiacutejen 14 495 7 150 448 419 1512 Listopad 8 181 2 22 242 438 883 Prosinec 4 96 4 255 355

Součet 198 6850 64 1839 9643 4564 22896

95

Na jasneacute večery byl rok 1952 velmi chudyacute Byly jen 82 večery jasneacute 65 oblačshynyacutech a 219 zamračenyacutech Statistiku počasiacute dělaacuteme pro hodinu dy je hvězshydaacuteJrna přiacutestupna veřejnosti Tecty v lednu a uacutenoru v 18 h v březnu v 19 h v dubnu ve 20 h v květnu červnu a červenci ve 21 hodinu v srpnu a zaacuteřiacute ve 20 h v řiacutejnu v 19 h a v listOpadu a prosinci v 18 h Za jasneacute večery považushyjeme ty kdy je nejvyacuteše 3 ctesetiny oblohy pokryto mraky Jako zamračeneacute veshyčery označujeme ty kdy bylo alespoň 8 desetin oblohy pokryto mraky Ostatniacute označujeme jako oblačneacute Podle teacuteto statistiky bylo počasiacute v jeltlnotlivyacutech měshysiacuteciacutech v hodinaacutech přiacutestupu pro obecenstvo takoveacuteto

Měsiacutec jasno oblačno zamračeno pozorovaacuteniacute přednaacutešek

Leden 3 6 22 3 2 Uacutenor 2 3 24 3 4 Březen 12 2 17 11 2 Duben 11 7 12 13 13 Květen 6 6 19 12 11 Červen 9 8 13 17 21 Červenec 17 2 12 19 12 Srpen 8 7 16 15 8 Zaacuteřiacute 7 2 21 7 13 Řiacutejen 4 11 16 9 11 Listopad 2 6 22 6 9 Prosinec 1 5 25 1 3

Součet 82 65 219 116 109

Pro pozorovaacuteniacute s obecenstvem byfly tedy plně využity všechny jasneacute ale i značnyacute počet oblačnyacutech večerů Nepřiacutezniveacute pOČaJSiacute se projevuje však nejen u naacutevštěv obecenstva kde je to celkem pochopitelneacute ale i u naacutevštěv hromadshynyacutech včetně škol i když se snažiacuteme nahradit pozorovaacuteniacute hodnotnyacutemi přednaacutešshykami a projekciacute diaJpositivfi a filmů Za nepřiacutezniveacuteho počasiacute nejen že se značně zmenšiacute ohlaacutešenyacute počet uacutečastniacuteků ale někdy jsou odřeknuty hromadneacute naacutevštěvy vŮbec To se projevuje zejmeacutena v zimniacutem obdobiacute kdy lanovaacute ctraacuteha končiacute brzy denniacute provoz a přiacutestup do hvězctaacuterny je proto velmi stižen V minulyacutech letedb miacutevala Lidovaacute hvězdaacuterna v Praz~ největšiacute naacutevštěvy v měsiacuteciacutech větnu a červnu a potom na podzim v zaacuteři V roce 1952 bylo praacutevě v květnu a zaacuteřiacute počasiacute velmi nepřizniveacute a proto se projevilo i v menšiacutem počtu naacutevštěv na hvězdaacuterně

V průběhu minu1lyacutech let zvlaacuteště roku 1952 se ukaacutezalo že I hvězdaacuterna neniacute v ctobě nepřiacutezniveacuteho počaJsi plně využita Tak jako planetarium bude miacutet sveacute plaacutenovaneacute programy a organisovaneacute naacutevštěvy mohla by i hvězdaacuterna naacutevštěvy organisovat a plaacutenovat Proto jsme se rozhodli že provoz hvězdaacuterny budeme poshystupně orientovaJt spiacuteše na hromadneacute naacutevštěvy napřed ohlaacutešeneacute než na jednotshyliveacute naacutevštěvy obecenstva ktereacute přichaacuteziacute na hvězdaacuternu jen spontaacutenně

Menšiacute pOčet naacutevštěv v roce 1952 byl zaviněn takeacute proto že nebylo využito viacutece nedělniacutech odpoledniacutech hodin k naacutevštěvě hvězdaacuterny Zase to bylo špatneacute pOčasiacutektereacute nedovolilo využiacutet přiacutestrojů k pozorovaacuteniacute Pouhaacute prohliacutedka zařiacuteshyzeniacute zajiacutemaacute jen menšiacute pOČet naacutevštěv Proto jsme se rozhodli že v roce 1953 zpestřiacuteme program nedělniacutech odpoledniacute o přednaacutešky doprovaacutezeneacute diapositivy a filmy Tento program se osvědčil a naacutevštěvniacuteci nedělniacutech odpoledniacutech předshynaacutešek jej nyniacute vctěčně kvitujiacute

K tomuto obohaceniacute programu jsme mohli přistoupiti hlavně proto že maacuteme již dnes řadu schopnyacutech demonstraacutetorů a přednaacutešejiacuteciacutech O program přednaacutešek v roce 1952 ktereacute byly konaacuteny pro hromadneacute naacutevštěvy hvězdaacuterny se poděli1i tito přednaacutešejiacuted Přiacutehoda 25 Kadavyacute 18 Vlad Černyacute 14 RUkl 13 Havelka 12 Dr Slouka Hlact a Vrba po 7 Kučera a Sadil po 3 U1rych 2 Dr Bochniacuteček Čackyacute Polaacuteček a Schoř po 1 kyacute

96

Astronomickeacute pamaacutetky v Žamberku (str 86)

V administraci je možno objednati staršiacute ročniacuteky Řiacuteše hvězd 1945- 48 pr 60 Kčs ročniacuteky 1950-52 po 120 Kčs Ročniacutek 1949 je vyprodaacuten Na všechny ročshyniacuteky je možno obdržeti pfivodniacute desky Po 15 Kčs

Daacutele mfiže administrace expedovati Astronomie v Československu od dob n ejstaršiacutech až po naši dobu Vaacutezaneacute 198 Kčs - J Sadil Prftvodce po Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a popis objektů ktereacute se na hvězdaacuterně pozorujiacute Malaacute astroshynomie pro začaacutetečniacuteky Cena 24 Kčs - Dr Z Bochniacuteček-Dr H Slouka Hvězdneacute večery v roce 1952 Cena 82 Kčs Kniha obsahuje řadu naacutevodů a praktickyacutech pokynů k pozorovaacuteniacute - Hvězdneacute večery v roce 1953 Cena 85 Kčs Dfiležitaacute přiacuteshyručka pro milovniacuteky hvězdneacute oblohy - Dr Ant Bečvaacuteř Atlas oblohy čaacutest II Katalog hvězd Cena 260 Kčs - Dr Ant Bečvaacuteř Zrcadlo kosmu Sbiacuterka astroshynomickyacutech obrazů a fotografiiacute Bude na skladě v nejbližšiacute době

ZPRAVY A POKYNY PLANETARNf SEKCE

J u pit e r - největši planetu Slunečniacute soustavy - je možno pozorovaA do konce dubna večer od července do zaacuteřiacute raacuteno a od řiacutejna do konce roku po celou noc I v jednoducheacutem dalekohledu mtižeme na jeho povrchu spatřit temneacute pruhy a světleacute paacutesy V dokonalejšiacutech strojiacutech uvidiacuteme pak různeacute podrobnosti nepravishydelnosti a četnaacute světlejšiacute neb tmavšiacute miacutesta uvnitř světlyacutech paacutesti Světleacute paacutesy jsou tvořeny mračny v Jupiterově ovzdušiacute mezi nimiž prosviacutetajiacute temnějšiacute spodni vrstvy Nejzajiacutemavějšiacutem uacutetvarem na jeho povrchu je rudaacute skvrna uacutetvar v horshyniacutech vrstvaacutech Jupiterova ovzdušiacute Byla prvně pozorovaacutena Dawesem v r 1857 jako temně červenaacute plocha V pozdějšiacutech letech se uacutekaz opakoval v současneacute době je skvrna vidět jako slabě rožoveacute miacutesto zachyceneacute takeacute na kresbě z 2 března

Kolem Jupitera obiacutehaacute 12 měsiacutecti z nichž čtyři jsou vffimi snadno pozorovashyvatelneacute Občas je možno pozorovat jejich zatměniacute nebo stiacuten kteryacute vrhajiacute na plashynetu a kteryacute je takeacute zachycen na kresbě z 2 III Odstiacuteny temnyacutech pruhti jsou ve skutečnosti mnohem slabšiacute musily byacutet přehnaacuteny kvtili reprodukci Havelka

1953 II 16 1953 III 2 2025-2040 hod 1845-1858 hod vzduch 2 vzduch 1

Obě kresby b~ly pořiacutezeny velkyacutem astrografem LH na Petřiacuteně 0 180 mm f = 3438 Zvětšeniacute 190 X Kreslil Havelka

Z administrace Členskeacute přiacutespěvky na rok 1953 i předplatneacute na časopis Řiacuteše hvězd zť1staacutevaacute nezměněno Řaacutedniacute členoveacute platiacute 120 Kčs ročně (i S předplatnyacutem na časopis) Druhyacute člen rodiny platiacute 20 Kčs a časopis nedostaacutevaacute StUdenti voshyjaacuteci v presenčniacute službě a mlaacutedež vůbec 00 20 let platiacute ročniacute přiacutespěvek (i s předshyplatnyacutem na časopis) 8Q Kčs Časopis se expeduje jen těm člentim kteřiacute maji zaplaceny Č1lenskeacute přiacutespěvky

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSkou astroshynomickou společnostiacute v nakl3Jdatelstviacute Orbis naacuterodni podnik Praha 12 Sta~ishy

nova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno č j 159366IIIa 37

D o h -1 eacute d a ciacutep o š t o vn iacute uacute řad P r a h a O2 2

Mapa Č 20 -- zachycuje jižnl poIacuteaacuternt oblast od -66 0 D až k jižniacutemu poacutelu Pr01něnneacute hvězdy (var) jsou vyznačeny koncentrickyacutem kroužkem kolem

vlastniacuteho kotoučku hvězdy jehož průměr udaacutevaacute maximum jasnosti Jsou zde zakresleny všechny proměnneacute ktereacute v maximu dosahujiacute 82 m (visuaacutelniacute) a přishytom se měniacute v rozsahu většiacutem než 02 m (podle katalogu Kukarkina a Pareshynaga) V přiloženeacutem seznamu jsou vypsaacuteny všechny tyto proměnneacute s uvedeniacutem typu rozsahu změn velikostiacute a deacutelkou periody u periodickyacutech proměnnyacutech

Dvojhvězdy (dup) jsou označeny přeškrtnutyacutemi kroužky trojhvězdy jSou přeškrtnuty dvakraacutete ve dvou kolmyacutech směrech Uvedeneacute dvojhvězdy jsou voshyleny takže je možno rozlišiti to většinou 100 mm objektivem při dostatečneacutem zvětšeniacute Na mapaacutech nejsou dvojhvězdy u kteryacutech je souputniacutek slabšiacute než 105 m Horniacute hranice uacutehloveacute vzdaacutelenosti (distance) zakreslenyacutech dvojhvězd je 40 dvojhvězdy s většiacutemi vzdaacutelenostmi jsou uvedeny jen tehdy nejsou-li obě složky slabšiacute než 82 m podle Draperova katalogu K atlasu je připojen seznam zakreslenyacutech dvojhvězd s uvedeniacutem rovniacutekovyacutech souřadnic uacutehloveacute vzdaacutelenosti celkoveacute jasnosti dvojhvězdy a rozdiacutelu jasnostiacute komponent ve hvězdnyacutech velishykostech

Hvězdokupy (cum) a mlhov iny (neb) jsou vyznačeny zvlaacuteštniacutemi znaky vyacuteshyběr těchto objektů byl proveden se zřetelem k pozorovaacuteniacute světelnyacutem triedrem nebo dalekohledem 70-100 mm při maleacutem zvětšeniacute Snahou autora bylo zařadit všechny objekty jejichž integraacutelniacute velikost dosahuje 82 m V přiloženeacutem seznashymu jsou uvedeny rovniacutekoveacute souřadnice typ průměr souhvězdiacute velikost a pořashydovaacute čiacutes~a NGC a M

Michajlovův atlas je svyacutem zaměřeniacutem i cenou (75 Kčs) pomůckou snadno dostupnou našim astronomickyacutem kroužkům a amateacuterům mezi nimiž jiStě najde širokeacute uplatněniacute A Ruckl

H Slouka a kolektiv spolupracovniacuteku Astronomie v Československu od dob nejstaršiacutech do dneška (Věda a život sv 11) Praha 1952 Osvěta staacutet osvětoveacute nakladatelstviacute n p 346 str 21 X 30 cm cena vaacutez 198 Kčs

0 kraacutesneacute knize by mě byacutet nadepsaacuten referaacutet o knize Dr H Slouky a spolushypracovniacuteků Těžisko knihy ležiacute ve druheacute dbrazoveacute čaacutesti (str 31-330) Tato je tištěna na nejlepšiacutem křiacutedoveacutem papiacuteře Grafiekaacute uacuteprava Stan Valaacuteška je veurolmi vkusnaacute

Po stručneacutem uacutevodu předsedy Čs astronomickeacute společnosti a kulturniacuteho ilefeshyrenta hlavniacuteho města Prahy Vaacuteol Jaroše je na 11 dalšiacutech straacutenkaacutech hutnyacute přeshyhled vyacutevoje astronomie v českyacutech zemiacutech od dob prehistorickyacutech až do roku 1918 z peacutera Dr K Fischera a Dr H Slouky Autoři snesli tu velmi bohatyacute materiaacutel počiacutenaje obrazem komety na sekyrce z mladšiacute doby kamenneacute (5D00-1900) Zmiňujiacute se o zpraacutevaacutech ve staryacutech kronikaacutech o orientaci prvniacutech chraacutemů o prvshyniacutem pozorovaacuteni Halleyovy komety u naacutes z roku 760 o pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn rokkt 1139 alby pak pře~li do doby založeniacute university Karlovy kdy i u naacutes astronomie ovšem ve spojeniacute s astrologiiacute se vyviacutejela na světoveacute uacuterovni Při liacuteshyčeniacute dalšiacuteho vyacutevoje přihliacutežejiacute autoři jak ke staryacutem dosud ještě ne zcela probaacuteshydanyacutem rukopisům v našich knihovnaacutech tak k astroncmicko-historickeacute literatuře Škoda jen že tuto kromě Vydrovy Historia matheseos etc necitujiacute aby se mohl do hlubšiacuteho studia zabrat čtenaacuteř jehož zaacutejem byl probuzen touto velmi lJabaacutedavou statiacute Netřeba podotyacutekat že z Čechů Tadeaacuteš Haacutejek z Haacutejku z cishyzinců Tycho Brahe a Jan Kepler tu došli sveacuteho spravedliveacuteho oceněniacute Seacutetkaacuteshyvaacuteme se tu však i s mnohyacutemi jmeacuteny českyacutech hvězdaacuteřů jež širšiacutem kruhům nejsou znaacutemy což je jistě velmi zaacuteSlužneacute

Druhyacute diacutel textoveacute čaacutesti Astronomie v Československu zpracovala paniacute Landovaacute-Štychovaacute Autorka kteraacute se svyacutem manželem Ing Jaroslavem Štychem prožiacutevala uacutesiliacute o šiacuteřeniacute astronomickyacutech vědomostiacute ve vrstvaacutech lidovyacutech a byla jeho pilnou spolupracovnici při Vzniku Československeacute astronomickeacute společnosti čerpala ze Svyacutech bohatyacutech v~omiacutenek a podala proto sytyacute obraz astronomickeacuteho života jak se vyviacutejel kOIem teacuteto společnosti Jen m8Jlou poznaacutemku si dovohIacuteji

94

uveacutesti v zaacutejmu pravdy Posledniacute dva knihovniacuteci strahovskeacute knihovny PP Straka a Hůlka vychaacutezeli všem badatelům s nevšedniacute ochotou vstřiacutec jak jsem se saacutem kolikraacutete přesvědčil Autorka spraacutevně zakončila svůj obraz rozdělenyacute do něshykolika kapitolek radostnyacutem a nadějnyacutem vyacutehledem do budoucnosti

Jak již řečeno bohataacute obrazovaacute čaacutest je skvostnyacutem pomniacutekem českeacute astroshynomie Počiacutenaacute obrazem neolitickeacutesekyrky s obrazem komety PřinaacutešIacute reproshydukce středověkyacutech astronomickyacutech rukopisů knih a plakaacutetů s rozkošnyacutemi dřevoryty portreacutety našich vyacuteznačnyacutech hvězdaacuteřů počiacutenaje Tadeaacutešem Haacutejkem z Haacutejku titulniacute Ilisty zajiacutemaveacute straacutenky a obraacutezky z jejich knih Bohateacute skupiny obrazů jsou věnovaacuteny Haacutejkovi) Brahemu) Keplerovi a Markovi Marci Jinou bohatou skupinu tvořiacute obrazy Prahy s Klementinskou hvězdaacuternou jejich ředitelů a Sbiacuterek Na str 16 je třeba opravit maleacute nedopatřeniacute Ředitelem musea mateshymatickeacuteho v Klementinu byl P Jan a ne Josef Klein) nar 15 II 1684 v Kameshynici a zemřel 15 I 1762 v Praze Bratři Fričoveacute s Ondřejovskou hvězdaacuternou prof Gruss a Štefaacutenik zakončujiacute tento oddH obrazů Portreacutet inženyacutera J Štycha zahajuje řadu obrazů lidovyacutech hvězdaacuteren v rrepublice v čele s hvězdaacuternou Petřiacutenshyskou a hvězdaacuternami v Tatraacutech POsllednim portreacutetem je obraz Vrof Jindř Svoshybody Skvělyacute soubor astronomickyacutech sniacutemků je dobrou lpropagaciacutečeskeacute odborneacute praacutece VyvtrchOleniacutem tohoto oddiacutelu je atlas Měsiacutece zpracovanyacute J Klepeštou (str 293-330) Obrazy jsou provaacutezeny stručnyacutem vysvětlujiacuteciacutem textem českyacutem ruskyacutem a anglickyacutem takže spis rozšiacuteřiacute znaacutemost o českeacute astronomickeacute praacuteci po celeacutem světě

Kn~ha končiacute seznamem vyobrazeniacute s udaacuteniacutem kde se naleacutezajiacute originaacutely obrashyzů při fotografiiacutech astronomickyacutech s uvedeniacutem jejich autorů (str 331-338) a rejstřiacutekem jmen na Měsiacuteci (str 339----343)

Je spravedlivo zdůraznit velkou peacuteči a peněžniacute naacuteklad kteryacute tomuto diacutelu věnovalo Staacutetniacute osvětoveacute nakladatelstviacute a Středdčeskeacute tiskaacuterny

Diacutelo bude chloubou českeacute astronomickeacute rriteratury a jistě ozdobou knihoven astronomickyacutech nadšenců v širokyacutech vrstvaacutech lidovyacutech Univ prof Dr Q V etter

Z tlNNOSTI tS ASTRONOMICKt SPOLEtNOSTI V ROCE 1952

III Provoz Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně

V roce 1952 navštiacutevilo hvězdaacuternu 22896 osob Z toho bylo 198 škol se 6850 uacutečastniacuteky 64 hromadneacute naacutevštěvy pionyacuteru Sokola zaacutevodniacutech klubů a jinyacutech hromadnyacutech vyacuteprav s 1839 uacutečastniacuteky 9643 naacutevštěvy obecenstva a 4564 členoveacute Společnosti

V jednotlivyacutech měsiacuteciacutech roku 1952 byly tyto naacutevštěvy na hvězdaacuterně

Leden škol uacutečastniacuteků vyacuteprav uacutečastnfkli obecenstva členů celkem

Leden 2 30 2 35 92 352 509 Uacutenor 6 150 2 49 3-8 384 621 Březen 5 148 3 171 1081 499 1899 Duben 16 490 4 100 1419 378 2387 Květen 28 821 9 206 1027 494 2548 Červen 60 2040 11 263 1210 415 3928 Červenec 28 1373 14 567 1903 307 4150 Sppen 20 761 6 191 1565 327 2844 Zaacuteřiacute 7 265 4 85 614 296 1260 Řiacutejen 14 495 7 150 448 419 1512 Listopad 8 181 2 22 242 438 883 Prosinec 4 96 4 255 355

Součet 198 6850 64 1839 9643 4564 22896

95

Na jasneacute večery byl rok 1952 velmi chudyacute Byly jen 82 večery jasneacute 65 oblačshynyacutech a 219 zamračenyacutech Statistiku počasiacute dělaacuteme pro hodinu dy je hvězshydaacuteJrna přiacutestupna veřejnosti Tecty v lednu a uacutenoru v 18 h v březnu v 19 h v dubnu ve 20 h v květnu červnu a červenci ve 21 hodinu v srpnu a zaacuteřiacute ve 20 h v řiacutejnu v 19 h a v listOpadu a prosinci v 18 h Za jasneacute večery považushyjeme ty kdy je nejvyacuteše 3 ctesetiny oblohy pokryto mraky Jako zamračeneacute veshyčery označujeme ty kdy bylo alespoň 8 desetin oblohy pokryto mraky Ostatniacute označujeme jako oblačneacute Podle teacuteto statistiky bylo počasiacute v jeltlnotlivyacutech měshysiacuteciacutech v hodinaacutech přiacutestupu pro obecenstvo takoveacuteto

Měsiacutec jasno oblačno zamračeno pozorovaacuteniacute přednaacutešek

Leden 3 6 22 3 2 Uacutenor 2 3 24 3 4 Březen 12 2 17 11 2 Duben 11 7 12 13 13 Květen 6 6 19 12 11 Červen 9 8 13 17 21 Červenec 17 2 12 19 12 Srpen 8 7 16 15 8 Zaacuteřiacute 7 2 21 7 13 Řiacutejen 4 11 16 9 11 Listopad 2 6 22 6 9 Prosinec 1 5 25 1 3

Součet 82 65 219 116 109

Pro pozorovaacuteniacute s obecenstvem byfly tedy plně využity všechny jasneacute ale i značnyacute počet oblačnyacutech večerů Nepřiacutezniveacute pOČaJSiacute se projevuje však nejen u naacutevštěv obecenstva kde je to celkem pochopitelneacute ale i u naacutevštěv hromadshynyacutech včetně škol i když se snažiacuteme nahradit pozorovaacuteniacute hodnotnyacutemi přednaacutešshykami a projekciacute diaJpositivfi a filmů Za nepřiacutezniveacuteho počasiacute nejen že se značně zmenšiacute ohlaacutešenyacute počet uacutečastniacuteků ale někdy jsou odřeknuty hromadneacute naacutevštěvy vŮbec To se projevuje zejmeacutena v zimniacutem obdobiacute kdy lanovaacute ctraacuteha končiacute brzy denniacute provoz a přiacutestup do hvězctaacuterny je proto velmi stižen V minulyacutech letedb miacutevala Lidovaacute hvězdaacuterna v Praz~ největšiacute naacutevštěvy v měsiacuteciacutech větnu a červnu a potom na podzim v zaacuteři V roce 1952 bylo praacutevě v květnu a zaacuteřiacute počasiacute velmi nepřizniveacute a proto se projevilo i v menšiacutem počtu naacutevštěv na hvězdaacuterně

V průběhu minu1lyacutech let zvlaacuteště roku 1952 se ukaacutezalo že I hvězdaacuterna neniacute v ctobě nepřiacutezniveacuteho počaJsi plně využita Tak jako planetarium bude miacutet sveacute plaacutenovaneacute programy a organisovaneacute naacutevštěvy mohla by i hvězdaacuterna naacutevštěvy organisovat a plaacutenovat Proto jsme se rozhodli že provoz hvězdaacuterny budeme poshystupně orientovaJt spiacuteše na hromadneacute naacutevštěvy napřed ohlaacutešeneacute než na jednotshyliveacute naacutevštěvy obecenstva ktereacute přichaacuteziacute na hvězdaacuternu jen spontaacutenně

Menšiacute pOčet naacutevštěv v roce 1952 byl zaviněn takeacute proto že nebylo využito viacutece nedělniacutech odpoledniacutech hodin k naacutevštěvě hvězdaacuterny Zase to bylo špatneacute pOčasiacutektereacute nedovolilo využiacutet přiacutestrojů k pozorovaacuteniacute Pouhaacute prohliacutedka zařiacuteshyzeniacute zajiacutemaacute jen menšiacute pOČet naacutevštěv Proto jsme se rozhodli že v roce 1953 zpestřiacuteme program nedělniacutech odpoledniacute o přednaacutešky doprovaacutezeneacute diapositivy a filmy Tento program se osvědčil a naacutevštěvniacuteci nedělniacutech odpoledniacutech předshynaacutešek jej nyniacute vctěčně kvitujiacute

K tomuto obohaceniacute programu jsme mohli přistoupiti hlavně proto že maacuteme již dnes řadu schopnyacutech demonstraacutetorů a přednaacutešejiacuteciacutech O program přednaacutešek v roce 1952 ktereacute byly konaacuteny pro hromadneacute naacutevštěvy hvězdaacuterny se poděli1i tito přednaacutešejiacuted Přiacutehoda 25 Kadavyacute 18 Vlad Černyacute 14 RUkl 13 Havelka 12 Dr Slouka Hlact a Vrba po 7 Kučera a Sadil po 3 U1rych 2 Dr Bochniacuteček Čackyacute Polaacuteček a Schoř po 1 kyacute

96

Astronomickeacute pamaacutetky v Žamberku (str 86)

V administraci je možno objednati staršiacute ročniacuteky Řiacuteše hvězd 1945- 48 pr 60 Kčs ročniacuteky 1950-52 po 120 Kčs Ročniacutek 1949 je vyprodaacuten Na všechny ročshyniacuteky je možno obdržeti pfivodniacute desky Po 15 Kčs

Daacutele mfiže administrace expedovati Astronomie v Československu od dob n ejstaršiacutech až po naši dobu Vaacutezaneacute 198 Kčs - J Sadil Prftvodce po Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a popis objektů ktereacute se na hvězdaacuterně pozorujiacute Malaacute astroshynomie pro začaacutetečniacuteky Cena 24 Kčs - Dr Z Bochniacuteček-Dr H Slouka Hvězdneacute večery v roce 1952 Cena 82 Kčs Kniha obsahuje řadu naacutevodů a praktickyacutech pokynů k pozorovaacuteniacute - Hvězdneacute večery v roce 1953 Cena 85 Kčs Dfiležitaacute přiacuteshyručka pro milovniacuteky hvězdneacute oblohy - Dr Ant Bečvaacuteř Atlas oblohy čaacutest II Katalog hvězd Cena 260 Kčs - Dr Ant Bečvaacuteř Zrcadlo kosmu Sbiacuterka astroshynomickyacutech obrazů a fotografiiacute Bude na skladě v nejbližšiacute době

ZPRAVY A POKYNY PLANETARNf SEKCE

J u pit e r - největši planetu Slunečniacute soustavy - je možno pozorovaA do konce dubna večer od července do zaacuteřiacute raacuteno a od řiacutejna do konce roku po celou noc I v jednoducheacutem dalekohledu mtižeme na jeho povrchu spatřit temneacute pruhy a světleacute paacutesy V dokonalejšiacutech strojiacutech uvidiacuteme pak různeacute podrobnosti nepravishydelnosti a četnaacute světlejšiacute neb tmavšiacute miacutesta uvnitř světlyacutech paacutesti Světleacute paacutesy jsou tvořeny mračny v Jupiterově ovzdušiacute mezi nimiž prosviacutetajiacute temnějšiacute spodni vrstvy Nejzajiacutemavějšiacutem uacutetvarem na jeho povrchu je rudaacute skvrna uacutetvar v horshyniacutech vrstvaacutech Jupiterova ovzdušiacute Byla prvně pozorovaacutena Dawesem v r 1857 jako temně červenaacute plocha V pozdějšiacutech letech se uacutekaz opakoval v současneacute době je skvrna vidět jako slabě rožoveacute miacutesto zachyceneacute takeacute na kresbě z 2 března

Kolem Jupitera obiacutehaacute 12 měsiacutecti z nichž čtyři jsou vffimi snadno pozorovashyvatelneacute Občas je možno pozorovat jejich zatměniacute nebo stiacuten kteryacute vrhajiacute na plashynetu a kteryacute je takeacute zachycen na kresbě z 2 III Odstiacuteny temnyacutech pruhti jsou ve skutečnosti mnohem slabšiacute musily byacutet přehnaacuteny kvtili reprodukci Havelka

1953 II 16 1953 III 2 2025-2040 hod 1845-1858 hod vzduch 2 vzduch 1

Obě kresby b~ly pořiacutezeny velkyacutem astrografem LH na Petřiacuteně 0 180 mm f = 3438 Zvětšeniacute 190 X Kreslil Havelka

Z administrace Členskeacute přiacutespěvky na rok 1953 i předplatneacute na časopis Řiacuteše hvězd zť1staacutevaacute nezměněno Řaacutedniacute členoveacute platiacute 120 Kčs ročně (i S předplatnyacutem na časopis) Druhyacute člen rodiny platiacute 20 Kčs a časopis nedostaacutevaacute StUdenti voshyjaacuteci v presenčniacute službě a mlaacutedež vůbec 00 20 let platiacute ročniacute přiacutespěvek (i s předshyplatnyacutem na časopis) 8Q Kčs Časopis se expeduje jen těm člentim kteřiacute maji zaplaceny Č1lenskeacute přiacutespěvky

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSkou astroshynomickou společnostiacute v nakl3Jdatelstviacute Orbis naacuterodni podnik Praha 12 Sta~ishy

nova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno č j 159366IIIa 37

D o h -1 eacute d a ciacutep o š t o vn iacute uacute řad P r a h a O2 2

uveacutesti v zaacutejmu pravdy Posledniacute dva knihovniacuteci strahovskeacute knihovny PP Straka a Hůlka vychaacutezeli všem badatelům s nevšedniacute ochotou vstřiacutec jak jsem se saacutem kolikraacutete přesvědčil Autorka spraacutevně zakončila svůj obraz rozdělenyacute do něshykolika kapitolek radostnyacutem a nadějnyacutem vyacutehledem do budoucnosti

Jak již řečeno bohataacute obrazovaacute čaacutest je skvostnyacutem pomniacutekem českeacute astroshynomie Počiacutenaacute obrazem neolitickeacutesekyrky s obrazem komety PřinaacutešIacute reproshydukce středověkyacutech astronomickyacutech rukopisů knih a plakaacutetů s rozkošnyacutemi dřevoryty portreacutety našich vyacuteznačnyacutech hvězdaacuteřů počiacutenaje Tadeaacutešem Haacutejkem z Haacutejku titulniacute Ilisty zajiacutemaveacute straacutenky a obraacutezky z jejich knih Bohateacute skupiny obrazů jsou věnovaacuteny Haacutejkovi) Brahemu) Keplerovi a Markovi Marci Jinou bohatou skupinu tvořiacute obrazy Prahy s Klementinskou hvězdaacuternou jejich ředitelů a Sbiacuterek Na str 16 je třeba opravit maleacute nedopatřeniacute Ředitelem musea mateshymatickeacuteho v Klementinu byl P Jan a ne Josef Klein) nar 15 II 1684 v Kameshynici a zemřel 15 I 1762 v Praze Bratři Fričoveacute s Ondřejovskou hvězdaacuternou prof Gruss a Štefaacutenik zakončujiacute tento oddH obrazů Portreacutet inženyacutera J Štycha zahajuje řadu obrazů lidovyacutech hvězdaacuteren v rrepublice v čele s hvězdaacuternou Petřiacutenshyskou a hvězdaacuternami v Tatraacutech POsllednim portreacutetem je obraz Vrof Jindř Svoshybody Skvělyacute soubor astronomickyacutech sniacutemků je dobrou lpropagaciacutečeskeacute odborneacute praacutece VyvtrchOleniacutem tohoto oddiacutelu je atlas Měsiacutece zpracovanyacute J Klepeštou (str 293-330) Obrazy jsou provaacutezeny stručnyacutem vysvětlujiacuteciacutem textem českyacutem ruskyacutem a anglickyacutem takže spis rozšiacuteřiacute znaacutemost o českeacute astronomickeacute praacuteci po celeacutem světě

Kn~ha končiacute seznamem vyobrazeniacute s udaacuteniacutem kde se naleacutezajiacute originaacutely obrashyzů při fotografiiacutech astronomickyacutech s uvedeniacutem jejich autorů (str 331-338) a rejstřiacutekem jmen na Měsiacuteci (str 339----343)

Je spravedlivo zdůraznit velkou peacuteči a peněžniacute naacuteklad kteryacute tomuto diacutelu věnovalo Staacutetniacute osvětoveacute nakladatelstviacute a Středdčeskeacute tiskaacuterny

Diacutelo bude chloubou českeacute astronomickeacute rriteratury a jistě ozdobou knihoven astronomickyacutech nadšenců v širokyacutech vrstvaacutech lidovyacutech Univ prof Dr Q V etter

Z tlNNOSTI tS ASTRONOMICKt SPOLEtNOSTI V ROCE 1952

III Provoz Lidoveacute hvězdaacuterny v Praze na Petřiacuteně

V roce 1952 navštiacutevilo hvězdaacuternu 22896 osob Z toho bylo 198 škol se 6850 uacutečastniacuteky 64 hromadneacute naacutevštěvy pionyacuteru Sokola zaacutevodniacutech klubů a jinyacutech hromadnyacutech vyacuteprav s 1839 uacutečastniacuteky 9643 naacutevštěvy obecenstva a 4564 členoveacute Společnosti

V jednotlivyacutech měsiacuteciacutech roku 1952 byly tyto naacutevštěvy na hvězdaacuterně

Leden škol uacutečastniacuteků vyacuteprav uacutečastnfkli obecenstva členů celkem

Leden 2 30 2 35 92 352 509 Uacutenor 6 150 2 49 3-8 384 621 Březen 5 148 3 171 1081 499 1899 Duben 16 490 4 100 1419 378 2387 Květen 28 821 9 206 1027 494 2548 Červen 60 2040 11 263 1210 415 3928 Červenec 28 1373 14 567 1903 307 4150 Sppen 20 761 6 191 1565 327 2844 Zaacuteřiacute 7 265 4 85 614 296 1260 Řiacutejen 14 495 7 150 448 419 1512 Listopad 8 181 2 22 242 438 883 Prosinec 4 96 4 255 355

Součet 198 6850 64 1839 9643 4564 22896

95

Na jasneacute večery byl rok 1952 velmi chudyacute Byly jen 82 večery jasneacute 65 oblačshynyacutech a 219 zamračenyacutech Statistiku počasiacute dělaacuteme pro hodinu dy je hvězshydaacuteJrna přiacutestupna veřejnosti Tecty v lednu a uacutenoru v 18 h v březnu v 19 h v dubnu ve 20 h v květnu červnu a červenci ve 21 hodinu v srpnu a zaacuteřiacute ve 20 h v řiacutejnu v 19 h a v listOpadu a prosinci v 18 h Za jasneacute večery považushyjeme ty kdy je nejvyacuteše 3 ctesetiny oblohy pokryto mraky Jako zamračeneacute veshyčery označujeme ty kdy bylo alespoň 8 desetin oblohy pokryto mraky Ostatniacute označujeme jako oblačneacute Podle teacuteto statistiky bylo počasiacute v jeltlnotlivyacutech měshysiacuteciacutech v hodinaacutech přiacutestupu pro obecenstvo takoveacuteto

Měsiacutec jasno oblačno zamračeno pozorovaacuteniacute přednaacutešek

Leden 3 6 22 3 2 Uacutenor 2 3 24 3 4 Březen 12 2 17 11 2 Duben 11 7 12 13 13 Květen 6 6 19 12 11 Červen 9 8 13 17 21 Červenec 17 2 12 19 12 Srpen 8 7 16 15 8 Zaacuteřiacute 7 2 21 7 13 Řiacutejen 4 11 16 9 11 Listopad 2 6 22 6 9 Prosinec 1 5 25 1 3

Součet 82 65 219 116 109

Pro pozorovaacuteniacute s obecenstvem byfly tedy plně využity všechny jasneacute ale i značnyacute počet oblačnyacutech večerů Nepřiacutezniveacute pOČaJSiacute se projevuje však nejen u naacutevštěv obecenstva kde je to celkem pochopitelneacute ale i u naacutevštěv hromadshynyacutech včetně škol i když se snažiacuteme nahradit pozorovaacuteniacute hodnotnyacutemi přednaacutešshykami a projekciacute diaJpositivfi a filmů Za nepřiacutezniveacuteho počasiacute nejen že se značně zmenšiacute ohlaacutešenyacute počet uacutečastniacuteků ale někdy jsou odřeknuty hromadneacute naacutevštěvy vŮbec To se projevuje zejmeacutena v zimniacutem obdobiacute kdy lanovaacute ctraacuteha končiacute brzy denniacute provoz a přiacutestup do hvězctaacuterny je proto velmi stižen V minulyacutech letedb miacutevala Lidovaacute hvězdaacuterna v Praz~ největšiacute naacutevštěvy v měsiacuteciacutech větnu a červnu a potom na podzim v zaacuteři V roce 1952 bylo praacutevě v květnu a zaacuteřiacute počasiacute velmi nepřizniveacute a proto se projevilo i v menšiacutem počtu naacutevštěv na hvězdaacuterně

V průběhu minu1lyacutech let zvlaacuteště roku 1952 se ukaacutezalo že I hvězdaacuterna neniacute v ctobě nepřiacutezniveacuteho počaJsi plně využita Tak jako planetarium bude miacutet sveacute plaacutenovaneacute programy a organisovaneacute naacutevštěvy mohla by i hvězdaacuterna naacutevštěvy organisovat a plaacutenovat Proto jsme se rozhodli že provoz hvězdaacuterny budeme poshystupně orientovaJt spiacuteše na hromadneacute naacutevštěvy napřed ohlaacutešeneacute než na jednotshyliveacute naacutevštěvy obecenstva ktereacute přichaacuteziacute na hvězdaacuternu jen spontaacutenně

Menšiacute pOčet naacutevštěv v roce 1952 byl zaviněn takeacute proto že nebylo využito viacutece nedělniacutech odpoledniacutech hodin k naacutevštěvě hvězdaacuterny Zase to bylo špatneacute pOčasiacutektereacute nedovolilo využiacutet přiacutestrojů k pozorovaacuteniacute Pouhaacute prohliacutedka zařiacuteshyzeniacute zajiacutemaacute jen menšiacute pOČet naacutevštěv Proto jsme se rozhodli že v roce 1953 zpestřiacuteme program nedělniacutech odpoledniacute o přednaacutešky doprovaacutezeneacute diapositivy a filmy Tento program se osvědčil a naacutevštěvniacuteci nedělniacutech odpoledniacutech předshynaacutešek jej nyniacute vctěčně kvitujiacute

K tomuto obohaceniacute programu jsme mohli přistoupiti hlavně proto že maacuteme již dnes řadu schopnyacutech demonstraacutetorů a přednaacutešejiacuteciacutech O program přednaacutešek v roce 1952 ktereacute byly konaacuteny pro hromadneacute naacutevštěvy hvězdaacuterny se poděli1i tito přednaacutešejiacuted Přiacutehoda 25 Kadavyacute 18 Vlad Černyacute 14 RUkl 13 Havelka 12 Dr Slouka Hlact a Vrba po 7 Kučera a Sadil po 3 U1rych 2 Dr Bochniacuteček Čackyacute Polaacuteček a Schoř po 1 kyacute

96

Astronomickeacute pamaacutetky v Žamberku (str 86)

V administraci je možno objednati staršiacute ročniacuteky Řiacuteše hvězd 1945- 48 pr 60 Kčs ročniacuteky 1950-52 po 120 Kčs Ročniacutek 1949 je vyprodaacuten Na všechny ročshyniacuteky je možno obdržeti pfivodniacute desky Po 15 Kčs

Daacutele mfiže administrace expedovati Astronomie v Československu od dob n ejstaršiacutech až po naši dobu Vaacutezaneacute 198 Kčs - J Sadil Prftvodce po Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a popis objektů ktereacute se na hvězdaacuterně pozorujiacute Malaacute astroshynomie pro začaacutetečniacuteky Cena 24 Kčs - Dr Z Bochniacuteček-Dr H Slouka Hvězdneacute večery v roce 1952 Cena 82 Kčs Kniha obsahuje řadu naacutevodů a praktickyacutech pokynů k pozorovaacuteniacute - Hvězdneacute večery v roce 1953 Cena 85 Kčs Dfiležitaacute přiacuteshyručka pro milovniacuteky hvězdneacute oblohy - Dr Ant Bečvaacuteř Atlas oblohy čaacutest II Katalog hvězd Cena 260 Kčs - Dr Ant Bečvaacuteř Zrcadlo kosmu Sbiacuterka astroshynomickyacutech obrazů a fotografiiacute Bude na skladě v nejbližšiacute době

ZPRAVY A POKYNY PLANETARNf SEKCE

J u pit e r - největši planetu Slunečniacute soustavy - je možno pozorovaA do konce dubna večer od července do zaacuteřiacute raacuteno a od řiacutejna do konce roku po celou noc I v jednoducheacutem dalekohledu mtižeme na jeho povrchu spatřit temneacute pruhy a světleacute paacutesy V dokonalejšiacutech strojiacutech uvidiacuteme pak různeacute podrobnosti nepravishydelnosti a četnaacute světlejšiacute neb tmavšiacute miacutesta uvnitř světlyacutech paacutesti Světleacute paacutesy jsou tvořeny mračny v Jupiterově ovzdušiacute mezi nimiž prosviacutetajiacute temnějšiacute spodni vrstvy Nejzajiacutemavějšiacutem uacutetvarem na jeho povrchu je rudaacute skvrna uacutetvar v horshyniacutech vrstvaacutech Jupiterova ovzdušiacute Byla prvně pozorovaacutena Dawesem v r 1857 jako temně červenaacute plocha V pozdějšiacutech letech se uacutekaz opakoval v současneacute době je skvrna vidět jako slabě rožoveacute miacutesto zachyceneacute takeacute na kresbě z 2 března

Kolem Jupitera obiacutehaacute 12 měsiacutecti z nichž čtyři jsou vffimi snadno pozorovashyvatelneacute Občas je možno pozorovat jejich zatměniacute nebo stiacuten kteryacute vrhajiacute na plashynetu a kteryacute je takeacute zachycen na kresbě z 2 III Odstiacuteny temnyacutech pruhti jsou ve skutečnosti mnohem slabšiacute musily byacutet přehnaacuteny kvtili reprodukci Havelka

1953 II 16 1953 III 2 2025-2040 hod 1845-1858 hod vzduch 2 vzduch 1

Obě kresby b~ly pořiacutezeny velkyacutem astrografem LH na Petřiacuteně 0 180 mm f = 3438 Zvětšeniacute 190 X Kreslil Havelka

Z administrace Členskeacute přiacutespěvky na rok 1953 i předplatneacute na časopis Řiacuteše hvězd zť1staacutevaacute nezměněno Řaacutedniacute členoveacute platiacute 120 Kčs ročně (i S předplatnyacutem na časopis) Druhyacute člen rodiny platiacute 20 Kčs a časopis nedostaacutevaacute StUdenti voshyjaacuteci v presenčniacute službě a mlaacutedež vůbec 00 20 let platiacute ročniacute přiacutespěvek (i s předshyplatnyacutem na časopis) 8Q Kčs Časopis se expeduje jen těm člentim kteřiacute maji zaplaceny Č1lenskeacute přiacutespěvky

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSkou astroshynomickou společnostiacute v nakl3Jdatelstviacute Orbis naacuterodni podnik Praha 12 Sta~ishy

nova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno č j 159366IIIa 37

D o h -1 eacute d a ciacutep o š t o vn iacute uacute řad P r a h a O2 2

Na jasneacute večery byl rok 1952 velmi chudyacute Byly jen 82 večery jasneacute 65 oblačshynyacutech a 219 zamračenyacutech Statistiku počasiacute dělaacuteme pro hodinu dy je hvězshydaacuteJrna přiacutestupna veřejnosti Tecty v lednu a uacutenoru v 18 h v březnu v 19 h v dubnu ve 20 h v květnu červnu a červenci ve 21 hodinu v srpnu a zaacuteřiacute ve 20 h v řiacutejnu v 19 h a v listOpadu a prosinci v 18 h Za jasneacute večery považushyjeme ty kdy je nejvyacuteše 3 ctesetiny oblohy pokryto mraky Jako zamračeneacute veshyčery označujeme ty kdy bylo alespoň 8 desetin oblohy pokryto mraky Ostatniacute označujeme jako oblačneacute Podle teacuteto statistiky bylo počasiacute v jeltlnotlivyacutech měshysiacuteciacutech v hodinaacutech přiacutestupu pro obecenstvo takoveacuteto

Měsiacutec jasno oblačno zamračeno pozorovaacuteniacute přednaacutešek

Leden 3 6 22 3 2 Uacutenor 2 3 24 3 4 Březen 12 2 17 11 2 Duben 11 7 12 13 13 Květen 6 6 19 12 11 Červen 9 8 13 17 21 Červenec 17 2 12 19 12 Srpen 8 7 16 15 8 Zaacuteřiacute 7 2 21 7 13 Řiacutejen 4 11 16 9 11 Listopad 2 6 22 6 9 Prosinec 1 5 25 1 3

Součet 82 65 219 116 109

Pro pozorovaacuteniacute s obecenstvem byfly tedy plně využity všechny jasneacute ale i značnyacute počet oblačnyacutech večerů Nepřiacutezniveacute pOČaJSiacute se projevuje však nejen u naacutevštěv obecenstva kde je to celkem pochopitelneacute ale i u naacutevštěv hromadshynyacutech včetně škol i když se snažiacuteme nahradit pozorovaacuteniacute hodnotnyacutemi přednaacutešshykami a projekciacute diaJpositivfi a filmů Za nepřiacutezniveacuteho počasiacute nejen že se značně zmenšiacute ohlaacutešenyacute počet uacutečastniacuteků ale někdy jsou odřeknuty hromadneacute naacutevštěvy vŮbec To se projevuje zejmeacutena v zimniacutem obdobiacute kdy lanovaacute ctraacuteha končiacute brzy denniacute provoz a přiacutestup do hvězctaacuterny je proto velmi stižen V minulyacutech letedb miacutevala Lidovaacute hvězdaacuterna v Praz~ největšiacute naacutevštěvy v měsiacuteciacutech větnu a červnu a potom na podzim v zaacuteři V roce 1952 bylo praacutevě v květnu a zaacuteřiacute počasiacute velmi nepřizniveacute a proto se projevilo i v menšiacutem počtu naacutevštěv na hvězdaacuterně

V průběhu minu1lyacutech let zvlaacuteště roku 1952 se ukaacutezalo že I hvězdaacuterna neniacute v ctobě nepřiacutezniveacuteho počaJsi plně využita Tak jako planetarium bude miacutet sveacute plaacutenovaneacute programy a organisovaneacute naacutevštěvy mohla by i hvězdaacuterna naacutevštěvy organisovat a plaacutenovat Proto jsme se rozhodli že provoz hvězdaacuterny budeme poshystupně orientovaJt spiacuteše na hromadneacute naacutevštěvy napřed ohlaacutešeneacute než na jednotshyliveacute naacutevštěvy obecenstva ktereacute přichaacuteziacute na hvězdaacuternu jen spontaacutenně

Menšiacute pOčet naacutevštěv v roce 1952 byl zaviněn takeacute proto že nebylo využito viacutece nedělniacutech odpoledniacutech hodin k naacutevštěvě hvězdaacuterny Zase to bylo špatneacute pOčasiacutektereacute nedovolilo využiacutet přiacutestrojů k pozorovaacuteniacute Pouhaacute prohliacutedka zařiacuteshyzeniacute zajiacutemaacute jen menšiacute pOČet naacutevštěv Proto jsme se rozhodli že v roce 1953 zpestřiacuteme program nedělniacutech odpoledniacute o přednaacutešky doprovaacutezeneacute diapositivy a filmy Tento program se osvědčil a naacutevštěvniacuteci nedělniacutech odpoledniacutech předshynaacutešek jej nyniacute vctěčně kvitujiacute

K tomuto obohaceniacute programu jsme mohli přistoupiti hlavně proto že maacuteme již dnes řadu schopnyacutech demonstraacutetorů a přednaacutešejiacuteciacutech O program přednaacutešek v roce 1952 ktereacute byly konaacuteny pro hromadneacute naacutevštěvy hvězdaacuterny se poděli1i tito přednaacutešejiacuted Přiacutehoda 25 Kadavyacute 18 Vlad Černyacute 14 RUkl 13 Havelka 12 Dr Slouka Hlact a Vrba po 7 Kučera a Sadil po 3 U1rych 2 Dr Bochniacuteček Čackyacute Polaacuteček a Schoř po 1 kyacute

96

Astronomickeacute pamaacutetky v Žamberku (str 86)

V administraci je možno objednati staršiacute ročniacuteky Řiacuteše hvězd 1945- 48 pr 60 Kčs ročniacuteky 1950-52 po 120 Kčs Ročniacutek 1949 je vyprodaacuten Na všechny ročshyniacuteky je možno obdržeti pfivodniacute desky Po 15 Kčs

Daacutele mfiže administrace expedovati Astronomie v Československu od dob n ejstaršiacutech až po naši dobu Vaacutezaneacute 198 Kčs - J Sadil Prftvodce po Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a popis objektů ktereacute se na hvězdaacuterně pozorujiacute Malaacute astroshynomie pro začaacutetečniacuteky Cena 24 Kčs - Dr Z Bochniacuteček-Dr H Slouka Hvězdneacute večery v roce 1952 Cena 82 Kčs Kniha obsahuje řadu naacutevodů a praktickyacutech pokynů k pozorovaacuteniacute - Hvězdneacute večery v roce 1953 Cena 85 Kčs Dfiležitaacute přiacuteshyručka pro milovniacuteky hvězdneacute oblohy - Dr Ant Bečvaacuteř Atlas oblohy čaacutest II Katalog hvězd Cena 260 Kčs - Dr Ant Bečvaacuteř Zrcadlo kosmu Sbiacuterka astroshynomickyacutech obrazů a fotografiiacute Bude na skladě v nejbližšiacute době

ZPRAVY A POKYNY PLANETARNf SEKCE

J u pit e r - největši planetu Slunečniacute soustavy - je možno pozorovaA do konce dubna večer od července do zaacuteřiacute raacuteno a od řiacutejna do konce roku po celou noc I v jednoducheacutem dalekohledu mtižeme na jeho povrchu spatřit temneacute pruhy a světleacute paacutesy V dokonalejšiacutech strojiacutech uvidiacuteme pak různeacute podrobnosti nepravishydelnosti a četnaacute světlejšiacute neb tmavšiacute miacutesta uvnitř světlyacutech paacutesti Světleacute paacutesy jsou tvořeny mračny v Jupiterově ovzdušiacute mezi nimiž prosviacutetajiacute temnějšiacute spodni vrstvy Nejzajiacutemavějšiacutem uacutetvarem na jeho povrchu je rudaacute skvrna uacutetvar v horshyniacutech vrstvaacutech Jupiterova ovzdušiacute Byla prvně pozorovaacutena Dawesem v r 1857 jako temně červenaacute plocha V pozdějšiacutech letech se uacutekaz opakoval v současneacute době je skvrna vidět jako slabě rožoveacute miacutesto zachyceneacute takeacute na kresbě z 2 března

Kolem Jupitera obiacutehaacute 12 měsiacutecti z nichž čtyři jsou vffimi snadno pozorovashyvatelneacute Občas je možno pozorovat jejich zatměniacute nebo stiacuten kteryacute vrhajiacute na plashynetu a kteryacute je takeacute zachycen na kresbě z 2 III Odstiacuteny temnyacutech pruhti jsou ve skutečnosti mnohem slabšiacute musily byacutet přehnaacuteny kvtili reprodukci Havelka

1953 II 16 1953 III 2 2025-2040 hod 1845-1858 hod vzduch 2 vzduch 1

Obě kresby b~ly pořiacutezeny velkyacutem astrografem LH na Petřiacuteně 0 180 mm f = 3438 Zvětšeniacute 190 X Kreslil Havelka

Z administrace Členskeacute přiacutespěvky na rok 1953 i předplatneacute na časopis Řiacuteše hvězd zť1staacutevaacute nezměněno Řaacutedniacute členoveacute platiacute 120 Kčs ročně (i S předplatnyacutem na časopis) Druhyacute člen rodiny platiacute 20 Kčs a časopis nedostaacutevaacute StUdenti voshyjaacuteci v presenčniacute službě a mlaacutedež vůbec 00 20 let platiacute ročniacute přiacutespěvek (i s předshyplatnyacutem na časopis) 8Q Kčs Časopis se expeduje jen těm člentim kteřiacute maji zaplaceny Č1lenskeacute přiacutespěvky

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSkou astroshynomickou společnostiacute v nakl3Jdatelstviacute Orbis naacuterodni podnik Praha 12 Sta~ishy

nova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno č j 159366IIIa 37

D o h -1 eacute d a ciacutep o š t o vn iacute uacute řad P r a h a O2 2

Astronomickeacute pamaacutetky v Žamberku (str 86)

V administraci je možno objednati staršiacute ročniacuteky Řiacuteše hvězd 1945- 48 pr 60 Kčs ročniacuteky 1950-52 po 120 Kčs Ročniacutek 1949 je vyprodaacuten Na všechny ročshyniacuteky je možno obdržeti pfivodniacute desky Po 15 Kčs

Daacutele mfiže administrace expedovati Astronomie v Československu od dob n ejstaršiacutech až po naši dobu Vaacutezaneacute 198 Kčs - J Sadil Prftvodce po Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze a popis objektů ktereacute se na hvězdaacuterně pozorujiacute Malaacute astroshynomie pro začaacutetečniacuteky Cena 24 Kčs - Dr Z Bochniacuteček-Dr H Slouka Hvězdneacute večery v roce 1952 Cena 82 Kčs Kniha obsahuje řadu naacutevodů a praktickyacutech pokynů k pozorovaacuteniacute - Hvězdneacute večery v roce 1953 Cena 85 Kčs Dfiležitaacute přiacuteshyručka pro milovniacuteky hvězdneacute oblohy - Dr Ant Bečvaacuteř Atlas oblohy čaacutest II Katalog hvězd Cena 260 Kčs - Dr Ant Bečvaacuteř Zrcadlo kosmu Sbiacuterka astroshynomickyacutech obrazů a fotografiiacute Bude na skladě v nejbližšiacute době

ZPRAVY A POKYNY PLANETARNf SEKCE

J u pit e r - největši planetu Slunečniacute soustavy - je možno pozorovaA do konce dubna večer od července do zaacuteřiacute raacuteno a od řiacutejna do konce roku po celou noc I v jednoducheacutem dalekohledu mtižeme na jeho povrchu spatřit temneacute pruhy a světleacute paacutesy V dokonalejšiacutech strojiacutech uvidiacuteme pak různeacute podrobnosti nepravishydelnosti a četnaacute světlejšiacute neb tmavšiacute miacutesta uvnitř světlyacutech paacutesti Světleacute paacutesy jsou tvořeny mračny v Jupiterově ovzdušiacute mezi nimiž prosviacutetajiacute temnějšiacute spodni vrstvy Nejzajiacutemavějšiacutem uacutetvarem na jeho povrchu je rudaacute skvrna uacutetvar v horshyniacutech vrstvaacutech Jupiterova ovzdušiacute Byla prvně pozorovaacutena Dawesem v r 1857 jako temně červenaacute plocha V pozdějšiacutech letech se uacutekaz opakoval v současneacute době je skvrna vidět jako slabě rožoveacute miacutesto zachyceneacute takeacute na kresbě z 2 března

Kolem Jupitera obiacutehaacute 12 měsiacutecti z nichž čtyři jsou vffimi snadno pozorovashyvatelneacute Občas je možno pozorovat jejich zatměniacute nebo stiacuten kteryacute vrhajiacute na plashynetu a kteryacute je takeacute zachycen na kresbě z 2 III Odstiacuteny temnyacutech pruhti jsou ve skutečnosti mnohem slabšiacute musily byacutet přehnaacuteny kvtili reprodukci Havelka

1953 II 16 1953 III 2 2025-2040 hod 1845-1858 hod vzduch 2 vzduch 1

Obě kresby b~ly pořiacutezeny velkyacutem astrografem LH na Petřiacuteně 0 180 mm f = 3438 Zvětšeniacute 190 X Kreslil Havelka

Z administrace Členskeacute přiacutespěvky na rok 1953 i předplatneacute na časopis Řiacuteše hvězd zť1staacutevaacute nezměněno Řaacutedniacute členoveacute platiacute 120 Kčs ročně (i S předplatnyacutem na časopis) Druhyacute člen rodiny platiacute 20 Kčs a časopis nedostaacutevaacute StUdenti voshyjaacuteci v presenčniacute službě a mlaacutedež vůbec 00 20 let platiacute ročniacute přiacutespěvek (i s předshyplatnyacutem na časopis) 8Q Kčs Časopis se expeduje jen těm člentim kteřiacute maji zaplaceny Č1lenskeacute přiacutespěvky

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSkou astroshynomickou společnostiacute v nakl3Jdatelstviacute Orbis naacuterodni podnik Praha 12 Sta~ishy

nova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno č j 159366IIIa 37

D o h -1 eacute d a ciacutep o š t o vn iacute uacute řad P r a h a O2 2

ZPRAVY A POKYNY PLANETARNf SEKCE

J u pit e r - největši planetu Slunečniacute soustavy - je možno pozorovaA do konce dubna večer od července do zaacuteřiacute raacuteno a od řiacutejna do konce roku po celou noc I v jednoducheacutem dalekohledu mtižeme na jeho povrchu spatřit temneacute pruhy a světleacute paacutesy V dokonalejšiacutech strojiacutech uvidiacuteme pak různeacute podrobnosti nepravishydelnosti a četnaacute světlejšiacute neb tmavšiacute miacutesta uvnitř světlyacutech paacutesti Světleacute paacutesy jsou tvořeny mračny v Jupiterově ovzdušiacute mezi nimiž prosviacutetajiacute temnějšiacute spodni vrstvy Nejzajiacutemavějšiacutem uacutetvarem na jeho povrchu je rudaacute skvrna uacutetvar v horshyniacutech vrstvaacutech Jupiterova ovzdušiacute Byla prvně pozorovaacutena Dawesem v r 1857 jako temně červenaacute plocha V pozdějšiacutech letech se uacutekaz opakoval v současneacute době je skvrna vidět jako slabě rožoveacute miacutesto zachyceneacute takeacute na kresbě z 2 března

Kolem Jupitera obiacutehaacute 12 měsiacutecti z nichž čtyři jsou vffimi snadno pozorovashyvatelneacute Občas je možno pozorovat jejich zatměniacute nebo stiacuten kteryacute vrhajiacute na plashynetu a kteryacute je takeacute zachycen na kresbě z 2 III Odstiacuteny temnyacutech pruhti jsou ve skutečnosti mnohem slabšiacute musily byacutet přehnaacuteny kvtili reprodukci Havelka

1953 II 16 1953 III 2 2025-2040 hod 1845-1858 hod vzduch 2 vzduch 1

Obě kresby b~ly pořiacutezeny velkyacutem astrografem LH na Petřiacuteně 0 180 mm f = 3438 Zvětšeniacute 190 X Kreslil Havelka

Z administrace Členskeacute přiacutespěvky na rok 1953 i předplatneacute na časopis Řiacuteše hvězd zť1staacutevaacute nezměněno Řaacutedniacute členoveacute platiacute 120 Kčs ročně (i S předplatnyacutem na časopis) Druhyacute člen rodiny platiacute 20 Kčs a časopis nedostaacutevaacute StUdenti voshyjaacuteci v presenčniacute službě a mlaacutedež vůbec 00 20 let platiacute ročniacute přiacutespěvek (i s předshyplatnyacutem na časopis) 8Q Kčs Časopis se expeduje jen těm člentim kteřiacute maji zaplaceny Č1lenskeacute přiacutespěvky

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a osvěty ve spolupraacuteci s ČeskoslovenSkou astroshynomickou společnostiacute v nakl3Jdatelstviacute Orbis naacuterodni podnik Praha 12 Sta~ishy

nova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterodniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Stalinova 46 - Novinoveacute vyacuteplatneacute povoleno č j 159366IIIa 37

D o h -1 eacute d a ciacutep o š t o vn iacute uacute řad P r a h a O2 2