vii. kapitola through lands of the bible h. v. morton pracovní překlad

7/30/2019 VII. kapitola Through Lands of the Bible H. V. Morton pracovn peklad

1/16

Kapitola sedm

Prohlm si zbytky Farosu, setkvm se smuem, kter v, e Alexandr Velik je dosud pohben

vAlexandrii, po poutn silnici cestuji do Khiry a vidm trosky msta sv. Meny. Ve vdNatrun

navtvm tyi koptsk kltery, kde kesant mnii ili od tvrtho stolet.

1

T noci se Alexandrie pedvedla, jak nejlpe umla. Perlov nhrdelnk jejch svtel se odrel v klidnvod. Vzduch byl jet tepl a palmy dole v zahradch se zdvihaly v tichu bez nejmenho vnku.

Prvn, co udl cestovatel po nvratu zpout je nvtva koupele a holie. Mj holi, co mon ani nenteba kat, byl ek. Alexandrie je dosud jednm znejvtch eckch mst ve svt, a pokud by sem pivedli sezavzanma oima nkoho, kdo nikdy nebyl vAthnch a ekli mu, e tohle je hlavn msto ecka, mohlo bychvli trvat, ne by rozeznal svj omyl. Jmna na obchody jsou napsna vcemn abecedou, kterou znal Platon.Vude se tu prodvaj eck noviny a pest si je mete zkusit veckch kavrnch nad sklenkou ouza neboretsinaty.

Mj eck holi by iv chlapk sjasnma oima, kter vyznval nehynouc lsku Anglii. Pmo jsem se

ervenal, kdy vypotval ctnosti, kter nm pipisoval. Nedalo se s tm nic dlat, protoe mu ozbrojen bitvoum v konversaci sv vsady. Jeden as pracoval voficn jednoho londnskho kadenka nedaleko Piccadilly, ato e se tam obas nechvm osthat, vjeho pohledu mezi nmi vytvelo jedinen pouto vzjemnho pochopen.Mluvil o drahm starm Londnu. Ptal se mn, zda jsem nkdy pouil zvltn druh vlasov masti, kter se v tomkadenictv prodvala, a j odpovdl, e ano. Shodli jsme se, e deset ilinku za lahev je asn cena, vysvtlil

jsem mu vak, e jsem ml ve zvyku si ji kupovat, jen kdy jsem bval velmi chud, co je pravda, Najednous dramatickm gestem, ekov toti pat knejteatrlnjm nrodm, otevel skku, kter se ukzala bt plnlahv.

Vzal jsem si recept! vykikl hrd. Tady mte tu samou smspesn tu samou, pane! Aprovsdeset ilink!

V kadm ekovi jako bych potkval njakou podobu, teba i vzdlenou a pokivenou, Odysea: lhevjsem samozejm koupil a nakolik dovedu posoudit, bude to opravdu ta sam sms.

Pozdji veer jsem sedl vhotelovm salonku, kdy si kvedlejmu stolu sedl mlad Anglian. Napadlom, e tu bude podobn jako j cizincem a pirozen jsme se dali do ei. Kdy mi o sob vyprvl, asl jsem nadtm, jakpodivn zamstnn si lid dovedou opatit. Zamstnvala ho firma vyrbjc okoldu, jej jmno kadzn, aby zjistil, jak druh okoldy maj Egypan rdi a pro. Je to asi njak vdeck prodej. Kdy jsme alesedli v hotelovm salonku v Alexandrii, pilo mi jako ir fantasie, e by tenhle dobe oblkan, vzdlan ankladn mlad mu ml chodit po Orientu a ptt se, zda tam lidi maj radji mlnou okoldu soky neboobyenou. Nedvno dostal telegram, e m zjistit, pro se vrobky konkurenn firmy prodvaj tak dobev Bagddu.

To mi chcete opravdu ct, zeptal jsem se., e pojedete a do Bagddu, abyste to zjioval?

A tak, ono to nen zas tak daleko, odpovdl. Poletm tam.

A co udlte, a se vrtte?Poletm na Kypr, odpovdl.

Bylo na nm cosi velvyslaneckho a pro m byl naprosto stejn ciz a podivn jako kterkoliv postavaz Pohdek tisce a jedn noci.

Jednou zpodivnch vc na Egyptu je to, e Alexandrie, kter byla od stedovku a do doby pedstoletm v ruinch, ze svho hrobu povstala ne arabsk, ale tm evropsk. Nikdy nepatila Egyptu. Vdy bylakusem Evropy naroubovanm na Afriku. V helenistick dob patila ecku a do znan mry idm a dnes patLevant.

asto se k, e v Alexandrii nen nic kvidn, ale nen to pravda. Vdy jen kolik vzpomnek se tsc

kolem beh vchodnho pstavu: vzpomnky na Alexandra, Ptolemaia, Caesara, Kleopatru, Antonia, nasedmdest rabnpekldajcch Septuagintu, na sv. Marka vystupujcho na pobe ze sv galry, na biskupa


2/16

Alexandrapozorujcho mladho sv. Athanasia jak si na okraji moe hraje na kest.

Nkter sti Alexandrie jsou krsn, je vaktk pochopit, pro mus bt dal sti tak okliv. Monbych si jich ani neviml, kdyby moje mysl nebyla pln vize skvlho msta, kter tak pln zaniklo. Zmoe vyhlAlexandrie zcela uspokojiv, skoro jako byste se dvali na mramorov msto, kter znala Kleopatra. Budovyz lisovanho betonu a budovy ze tuku a sdry se spolu shlukuj tak smle, a to vypad, e obrcen kmoi dosudstoj velk Faros, e se nad mstem dosud ty Museum z bledho mramoru a e Baldachnov cesta, se sloupy odjednoho konce na druh, stle v celm svm blm majesttu vede od Brny Slunce kBrn Msce.

Ze spojen sv. Marka s Alexandri nelze objevit nic, ne legendu. V nejstarch dobch byla poblvchodnho pstavu svatyn, kter byla sv. Marku zasvcen, dnes u ale ani nevme, kde mla stt. Kdy se sv.Pavel a sv. Barnab tak trpce peli o to, zda je sv. Marek zpsobil kmisionskmu ivotu, skonilo torozchodem tchto ulechtilch spolenk. Sv. Pavel vzal Silase a vydali se do Mal Asie, sv. Barnab a sv.Marek li spolen na Kypr, kde sv. Barnab doshl muednictv. Koptov kaj, e po smrti svho ptele sv.Marek nastoupil na lo do Egypta a zaloil tam crkev.

Pak doprovzel sv. Petra do ma a od nj vyzskal ony vrazn postehy oitho svdka, jimi sevyznauje jeho evangelium. Tehdy i pozdji se prv vm sv. Marek znovu setkal se sv. Pavlem, tehdy jistarcem a usmili se, mon prv kvli jeho prci vEgypt. Koptsk legendy kaj, e se pak sv. Marek vrtil doAlexandrie, kde svho prvnho konvertitu, evce Anniana, vysvtil na alexandrijskho biskupa. k se, e

muednick smrti evangelista doel za vldy csae Nera a pinou ml bt jeho protest proti veejnmu proces kecti boha Serapia. Serapiovi uctvai, pohnvan odsudkem sv. Marka, se ho zmocnili, uvzali mu kolem krku

provaz, vlekli ho mstem a opakovali to i druh den, dokud smrt neukonila jeho utrpen.

Katedrla sv. Marka, kter po ase vyrostal na mst, kde vc svtce pochovali, byla vyplena piarabsk invasi, ale v roce 868 po Kr. byla znovu vystavna. Kosti sv. Marka byly vt dob nedoteny vjeho hrob.M se za to, e jeden chalf vyhrooval, e kostel vyplen a k se, e kvli zchran ostatk Egypan dovolilidvma bentskm kupcm, jejich galry kotvily vpstavu, aby je vzali a odvezli. Oni dva kupci, BuonoMalamocco a Rustico de Torcello, ostatky sv. Marka uloili do velkho koe pokrytho bylinami a vepovm,kter bylo muslimm samozejm odporn. S opakovanmi vkiky vepov tak neruen proli celn kontrolouna svou galru. Vythli plachty a brzy byli na cest do Bentek, kde byla kuchovn muednkovch kostvystavna katedrla sv. Marka, pcha msta.

2

Jednoho rna jsem se vydal na prochzku po ostrov Faros, kter je nyn znm pod jmnem Kait BeyFort. Stoj na skalnat ostron tvoc severn rameno vchodnho pstavu a s pevninou je spojen zkouvyvenou cestou.

Ostrov m zajmal vc, ne by se mi zdlo douc, protoe v zkladech pevnosti z patnctho stolet lze,zd se, stle vidt zbytky alexandrijskho majku Faros, onoho divu starovkho svta. Star pevnost nen nyn aniobvan, ani v n nen posdka a j se tak mohl prochzet zaprenmi zejcmi mstnostmi a nahlet do vklenki sestupovat po kamennch schoditch a pitom pod poslouchat nrazy vlno severn stnu obrcenou kmoi.

Pevnost je postavena na rostl skle a nkter obrovsk ulov bloky lec vmoi kolem n mohly patittke star budov. Mm za to, e mnoho dalch obrovskch blok aswnsk uly lze vidt pouze z lodi.

Kdy Arabov dobyli Egypt, byl majk Faros jet ve funknm stavu. k se, e by vysok est set stop,coe je tm dvakrt dvojnsobek vky katedrly sv. Pavla vLondn a byl kamennou budovou tvoenounkolika vovmi stupni, z nich kad byla vdy men, ne ta pod n. Prvn patro bylo tvercov, druh monosmihelnkov a lucerna byla kruhov.

Kameny drelo pohromad lit olovo, kter bylo vi tokm moe lepm pojivem ne cement. k se,e Faros ml ti stovky mstnost a kdoln polovin budovy vedla ikm rampa, kter byla natolik povlovn, e pon mohly jezdit kory. Neustle po n vystupovali osli s nkladem paliva, a kdy svj nklad sloili, bylo devostrojem vyzdvieno na vrchol budovy.

Starovc autoi kaj, e lodi mohly svtlo faroskho majku spatit a devatenct mil do behu, nikdonikdy ale nedokzal zjistit, zda starovc ekov pili na to, jak vyuvat oky. Klasit autoi byli ve svmobdivu kmajku tak dychtiv, e nikdy moc jasn nevysvtluj, jak byl sestrojen a jak vlastn svtlo fungovalo.Pedpokldm, e mli za to, e to vichni vd a asi si nedokzali pedstavit dobu, kdy znj nezstane kmen nakameni.


3/16

Arabt kroniki psali, s neuritost, kter by lovka pivedla do blzince, o velkm zrcadle navrcholu majku, kter se dalo otet, aby zachytilo slunen paprsky a tak mohlo zaplit lodna moi. Dal pbhk, e kdy jste podvali do zrcadla, mohli jste vidt lodi a v Konstantinopoli! Kdy dme tyhle pbhydohromady, vypad to, e nm dvaj popis teleskopu a tak svtlometu. O zrcadlu se psalo, e bylo zprhlednho kamene, co jist mus bt popis skla.

Konec majku na ostrov Faros nastal takto. Bhem devtho stolet byl z Konstantinopole vyslnvyzvda skolem majk zboit, protoe byl prospn muslimsk lodn doprav. Vyslanec se dal do dlazpsobem, kter nenechv pochyb o jeho nrodnosti: byl to zjevn krajan Odysev.

Vemluvil se do dvry chalfy al-Walida a ekl mu, e pod majkem byl odhalen velk zlat poklad.Nikdy nebyl jistj zpsob, jak na Vchod doshnout zboen budovy.

Kdy Arabov majktm zboili, podvod zejm rozpoznali. Pokusili se majk znovu postavit z cihel,ale nedokzali velk zrcadlo dostat zpt na jeho pvodn msto. Drahocenn pozstatek, jeho existence by dnesodhalila zhadu Farosu, spadl z velk vky a rozttil se na kusy.

I kdy byly trosky po stalet zanedbvan, v roce 1375 byly stle jet viditeln, a kdyby je jednozemtesen nestrhlo do moe, byly by vidt dosud.

Arabovo nazvali Faros manarmsto, kde ho oheslovem, kter pbuzn hebrejskmu menorah,

msto svtla, co bylo slovo uvan pro Sedmiramenn svcen. ZFarosu pelo slovo manar do manaret iminareta pouvalo se pro modlitebn ve meit. Kdesi jsem etl, e architektonicky byl Faros otcem minaretu,ale dr. Creswell, velk autorita v takovch zleitostech, k, e nejstarm znmm minaretem byla jedna vv Damaku.

3

Potkal jsem v Alexandrii mue, kter vil, e kdesi pod mstem stle le tlo Alexandra Velikho ajednoho dne me bt objeveno. To, e tato pekvapiv theorie nemus bt tak fantastick, jak se zd, naznaujezjem, kter o ni projevil mu, kter o archeologii Alexandrie v ve, co o n vdt lze, M Breccia, bval kustodMstskho musea.

Pot, co bylo Alexandrovo tlo pivezeno zBabylona, bylo uloeno kodpoinku ve skvostn hrobce

v Alexandrii, kde byli postupem asu pochovni vichni Ptolemaiovci, vetn proslul Kleopatry.Alexandrova hrobka byla stednm prvkem tto mimodn sbrky zesnulch panovnk, a zjevn byla

voln viditelnm mstem. Byl pochovn po makedonskm zpsobu, co znamen, e jeho mrtvola bylapoloena na kamennou desku jako naloe a uloena kodpoinku v mstnosti s otevenmi dvemi, kter vedly doapartmnu vybavenho kamennmi lavicemi a stednm oltem, kam mohli lenov rodiny obas pijt a pinstobti, zrovna tak jak to dlaj dnes modern muslimov v hrobkch u Khiry. Mnoho helenistickch hrobek tohototypu bylo nedvno vykopno nedaleko Alexandrie v Chatby a nejsp, by mn okzale, reprodukuj hrobkuvelkho Dobyvatele.

Alexandrova mumie byla vloena do zlat rakve, vn zstala a do doby, kdy ji Ptolemaios IX. nechalroztavit, aby mohl vyplatit sv syrsk oldne. Pot byla uloena v kilov rakvi, vn byla vidna, kdy bylv roce 24 po Kr. v Alexandrii Strabon. mt csaov projevovali Alexandrov hrobce ctu. Augustus ji zbonnavtvil a Caracalla zde nechal jako obtiny svj pl, opasek a drahokam a tedy i v tto pozdn dob museloAlexandrovo tlo leet ve sv kilov rakvi.

O tom zda byla hrobka vyplenna za revoluc a vlek tetho stolet, nebo zda Alexandra postihla zkzankdy po arabskm vpdu, nejsou dochovny dn zznamy. A je vskutku nepravdpodobn, e by hrobkachovan v ct eky, many i Araby, protoe Alexandrse objevuje jako hrdina i v Kornu, byla poplenna tajn,nebo e by o tom nikdo nezanechal dn zznam.

Z poznmky v jedn z homili sv. Jana Zlatostho je zejm, e hrobak byla ztracen mezi troskamikrlovskch palc. Povz, pt se sv. Jan, kde je Sema (hrobka) Alexandrova? Je zejm, e se pt na nco, co

povauje za nemon zodpovdt. A tak na konci tvrtho stolet bylo umstn Alexandrova pohbu zapomenuto.

Archeologov v, e msto, o kterm se v, e tam mla stt Alexandrova Sema je dnes starodvnoumeitou zasvcenou hluboce uctvanmu svtci povaovanmu za proroka Daniela. Ti, kdo podporuj theorii, eAlexandrovo tlo nebylo nikdy znieno, ale jen ztraceno, maj za to, e Daniel je Alexandr. Ve ukazuje ktomu,e Alexandrova hrobka byla vblzkosti meity Nebi Daniel, pokud ne pmo pod samotnou meitou, k M.Breccia. Teorie k, e Arabov objevili psobivou hrobku obsahujc neznm tlo, kter z nedostatku lepho


4/16

jmna, oznaili za Daniela, a postavili nad nm meitu.

Zem pod meitou nebyla nikdy naruena a kdykoliv se njak nvrh vtomto smyslu objevil, vdy se mupostavily do cesty nboensk nmitky. Mylenka, e Daniel je Alexander nen dn nov teorie: existuje zjevncel stalet. Kdy vroce 1610 navtvil Alexnadrii onen mil cestovatel George Sandys, jeho kosti nyn spovajv kostele v Boxley, slyel o o kapli mal vhrobce vestavn, kterou Mahometni hojn ct i navtvuj, kde svdary skldaj, pedpokldaje, e tam tlo jeho (Alexandrovo) dl.

Cel pbh dostal znan podnt ped osmasedmdesti lety, kdy dragoman ve slubch ruskhokonsultu, jmnem Schilizzi, piel stvrzenm, e sestoupil do pohebn komory meity. ekl, e v roce 1850

pronikl do sklepen pod meitou a dostal se a kdevnm dvem sotvorem. Kdy jm nahldl dovnit, vidllidsk tlo shlavou korunovanou diadmem, uchovanou ve sklenn bedn. Postava neleela, ale byla, nakolikmohl v matnm svtle rozeznat, ohnut a posazen na emsi, co vypadalo jako trn nebo njak vyvenina.Kolem bylo rozsypno mnoho knih a papyr.

Tento pbh byl vdy povaovn za dragomanovy povdaky, a nikdy mu nebyl pipisovn dnskuten vznam. Meme sice Schilizzihoodmtnout jako lhe, musme vak pipustit, e vyjaduje staletoutradici.

Kdy jsem se vydal meitu, kter stoj pobl tramvajovch linek vedoucch kSharia Nebi Daniel,

navtvit, zjistil jsem, e je kvli njakmu svtku zaven. Je to bn vyhlejc meita sminaretem a nkolikakupolemi, jako i milou zahrdkou vzadu, kde roste nkolik palem.

4

Rozhodl jsem se vydat se z Khiry do Alexandrie, abych navtvil tyi koptick klter ve vd Natrun,kter le napl cesty mezi obma msty. Vyrazil jsem jednoho rna v est hodin a brzy jsem rychle ujdl po

pruhu asfaltu pmm jako msk silnice, kter byl jakmsi divem poloen vpouti. Silnice vypad jako ernpska nataen kobloze a po obou stranch nen nic ne ponur, lut przdnota. Je to vem silnice nebezpen azrdn. Pou nikdy nen dlouho ploch pli dlouho a silnice je kvli tomu pln nhlch dlouhch propad, kter

jsou ped pijdjcm autem dlouho skryty a tm do chvle, kdy se ocitnete pmo nad nm. Vmluvnmvarovnm nm bylo, kdy ped nmi najednou jako ert v pantonimvystelilo nkladn auto enouc se rychlostpadest mil v hodina kdybychom jako on jeli po patn stran silnice, nic by ns nemohlo zachrnit.

Po asi deseti mlch se z cesty odchlila zk stezka smrem na zpad. Vidl jsem, e vede kmstu sv.Mena, svtce, kter nen na Zpad pli znm. Zajmalo mn, co z msta zbylo, proto jsme odboili a brzy bylisami mlemi psku a dun.

Sv. Mena mou pozornost poprv pithl ped lety vmalm obchod na West Hill ve Wandsworthu. Jejedin svho druhu v Londn, o kterm vm, e se tam daj koupit zlomky starovkho svta za absurdn rozumnceny. Z hromady keramiky jsem vythl pr plochchjlovch lahviek, na kad byl vystupujc relif zobrazujcmue vmskm atu, ktermu po bocch stla dv zvata podobn velbloudm. Pot, co jsem je koupil, zjistil

jsem, e to jsou poutnick olejov lahviky z kostela sv. Meny v Mayrutu a e mu na nich byl sm svtec.

Mena se narodil ve tetm stolet kesanskm rodim vodpov na modlitby, snimi se jeho matkaobracela kikon Panny Marie. Kdy sv modlitby skonila, slyela zikony hlas, kter souhlasil, e vyhov jejmu

pna zaslechla pitom zvuk slova amen vyslovenho po vchodnm zpsobu amin. Dt dostalo po narozen

jmno Amen i Mena, kter uchovv druhou slabiku vchodn vslovnosti. Mena vyrostl, vstoupil do armdy anakonec doshl a hodnosti vojenskho guvernra. Kdy zaal csa Dioklecin pronsledovat, bylo Men ovoupovinnost vsadit kesany ve svm distriktu do vzen. To udlat odmtl. Vydal se do pout hledat Bo pomoc, azatmco kleel vmodlitb, slyel hlas: Kad kdo trp pro Kristovo jmno, ponese korunu, jako jsou tyto,a kdyvzhldl, vidl zstup muednk skorunami, jejich ze byla silnj ne lesk zlata.

Vrtil se do msta a sm se prohlsil za kesana. Byl muen a zabit a jeho tlo bylo pohbeno ve fryskCotyaei. Kdy po njakm ase kesansk vojsko toto msto opoutlo, vzali tlo sv. Mena s sebou a odvezli je.

Nkter podn vyprvj, e bhem cesty vychzeli zmoe podivn tvorov shlavami jako velbloudi a pokouelise jeho tlo olizovat, ale snesly se plameny a zahnaly je zpt do moe.

Sv. Mena byl pohben pod podlahou che, ve kter se narodil, vedle Maretoiskho jezera. Pak piel as,kdy bylo vojsko znovu peloeno, vojci tedy znovu sebraly svtcovy kosti se zmrem je znovu odvzt, alevelbloud, na kterho je naloili, se odmtl pohnout. Pivedli dalho velblouda, ale i ten se odmtl hnout a takvojci, kte v tom vidli Bo vli, pochovali muednka tam, kde velbloud stl, a pak li svou cestou.


5/16


6/16

Kesanstv vEgypt je pesto mimodn vytrval, a kdy listujete strnkami djin po velk pohromcrkve, zjistte, e ve svatyni stl ho svce a e ped oltem stle stoup dm z kadidla. A tak tomu bylo i v AbuMena.

Pot, co chalfa msto zniil a tisce tun mramoru byly odvezeny do Irku, a pakjet byla ocenna aodvezena i dlaba zulic, byl kostel tie vystavn znovu a vjedenctm stolet opt vzkvtal. Jedinou na autoritouje arabsk autor El Bekri. Cestoval v t dob touto oblast a k, e pijel k velkmu kostelu, kter obsahoval tynejkrsnj plastiky a sochy. Dnem i noc tam neustle ho lampy. Na jednom konci budovy je velk kupoleobsahujc obraz mue stojcho kadou nohou na velbloudu, jednu ruku m otevenou a druhou zavenou. Jak

jsem slyel, pedstavuje tato skupina, cel z mramoru, Abu Mena.

Dv nm tak jeden zvltn posteh. k, e st kostela byla meitou! Vjedn sti se lid modlili keKristu, v druh kMohamedovi. A tak bernek leel se lvem, jak se ostatn stalo v kltee na hoe Sinaji, kde sedodnes v kesanskch zdech nachz meita bok po boku jednoho z nejstarch kostel na svt.

Pan Anthony de Cosson, kter zkoumal egyptsk maryutsk distrikt jeho kniha Mareotis je jedinousvho druhu, mi k, e m za to, e posledn rnu Abu Mena zasadila ern smrt. Soud, e toto mstouzdravovn zachvtila epidemie a dokonce i Abu Mena byl bezmocn. Pust a oputn msto se obrtilov trosky. Rozbila je zemtesen. Rok za rokem vl vtr psek pes kameny, a bylo nakonec zapomenuto i samotn

jmno msta. as od asu ale byly vykopny lahviky, na kterch byl vidt sv. Mena stojc vedle svch

velbloud. Teprve a v roce 1905 Monsignore Kaufmann z Frankfurtu ptrajc vpouti identifikoval kopec,ktermu Arabov kaj Tell Aboma, jako njakch pt stalet ztracen poutnick msto. Obdrel povolenkvykopvkm a to, co nael, nyn le oteven pod modrm egyptskm nebem.

5

Kdy jsme pokraovali vcest do Khiry, dorazili jsme kjedin znmce ivota u cesty, stanu, benznovpump a rozestavn kamenn budov. Ze stanu se vynoil ek a podal mi svou vizitku, na n jsem se zalbenmetl jmno D. Xenophon. Bhem obda ve stanu mi pan Xenophon vysvtlil, e nov silnice do Alexandrie sezdla vyadovat vzjmu veejnosti jist sil voblasti odpoinku a ubytovn a on se proto rozhodl vystavtvpouti hotel. To byla ta nedokonen budova, kterou jsem vidl. Po obd jsme ji celouprolezli a po krajnnebezpench ebcch jsme se nakonec dostali a na stechu. Vhled pes pou byl skvostn.

Pan Xenophon si mon nebyl vdom, e usnadnil nvtvu jedn znejpozoruhodnjch pamtihodnostEgypta, poslednch tyech obvanch klter ve vd Natrun. Jen pr cestovatel, kte je za starch asnavtvili, a nejznmj znich je asi Robert Curzon, popisuje navnou cestu na velbloudech, ne je bylo monnavtvit. Bylo nutn brt stany a a tak s obasnm tboenm cestovat, a do dokonen nvtvy vechtyechklter. Dnes se tam ale lze dostat z Alexandrie nebo Khiry za dv nebo ti hodiny, a pokud si je chceteprohldnou v klidu a pohod, mete se ubytovat u pana Xenophona.

Hned za hotelem se pou svauje kzpadu a svah sestupuje do asi dvacet mil dlouhho dol, kter jeestasedmdest stop pod hladinou moe. To je vd Natrundol Natron. V hlubch stech dol jsou jezera,kter v lt tm vysychaj, ale znovu je v dob zplav napluje prosakujc voda z Nilu. Za horkho poas sevoda vypauje a zanechv za sebou bohat nnosy natronu , co je sloueninou uhliitanu sodnho a kyselhouhliitanu sodnho, kter voda vyn ze dna jezer.

Natron se v tchto dolch sbral po tisce let. Starovc Egypan jej pouvali v procesu mumifikace,pro vrobu skla, kvaen a vmedicn. Modern Egypt jej pouvaj kvrob skla, mdla a blen pltna, nktemaj ve zvyku jej mchat s tabkem a vkat.

Rozlouili jsme se s panem Xenofonem, pejeli psit svah a zvolna sestupovali do horkho,bezvtrnho dol a snezmrnou dychtivost jsem se til na to, a uvidm tvero klter, kter ve vd Natrunexistuj do tvrtho stolet.

Egypt je domovem kltera a mnistv je egyptskm darem crkvi. Prvn kesant mnii a mniky bylimui a eny tvrtho stolet, kte se obrtili zdy kivotua vydali se do pout, aby byli o samot s Bohem a vedliosaml ivoty vmodlitb a postu. Zcela mimodnm inila toto hnut jeho nrodn povaha. Bhem jedngenerace byla zem pokryta kltery a celami vnich byla oddlena znan st populace. O duchovn ivot sevydvali s radost usilovat mlad a sta, bohat i chud. Mnii a mniky obvali cel msta, jako napkladOxyrhynchus. Nahoe i dole podl celho Nilu se chrmy starch boh mnily vkltery. Jet dal kltery stlyna svazch nedostupnch hor a v plochch pustinch hnoucho psku a jeskyn a hrobky byly obsazeny


7/16

poustevnky, kte se strachem a hrzou hledli na obrazy, kter na zdi namalovali jejich pedkov.

Koncem stolet se vldapi svch pokusech vybrat dan ocitla ve vnm zostuzen,protoe velk dlmladch mu pijal mnisk ivot a povaoval se za vyat zvojensk sluby. Tehdej administrtoi se ostatnsetkvali s s tm, e se cel msta a distrikty hlsily kcelibtu a museli se obvat monost, e cel plm meskonit, vyhasl kvli svho vlastnmu strach ztlesnosti.

Je to podivn przdn obdob egyptskch djin.Vichni znaj pbh starch faraon, kte pedchzeli astejn dobe je znma doba, kter nsledovala, doba arabskhopanstv. Mezitm le divn mezera njakch tynebo pti stalet, bhem kterch je egyptsk nrod zhadou. A prv vtto dob cel nrod zejm zmnil svzvyky a charakteristiky.

Starovc Egypan, kter znme tak dobe, byli rozvern lid, kte se rdi smli, a lbily se jim pohodlnvci ivota. Meme je vidt vyobrazen vhrobkch, kde sed ve stnu svch vinic, naslouchaj hudb a sledujtanenky, nebo jsou pohromad u hodovnho stolu, nkdy pij pes mru a jed spousty lahodnho jdla. Pak zanimi spadla opona. Po njakou dobu vAlexandrii vidme jen eky a idy. Znovu se zved opona nadEgypanyje ale mon, e by to byli potomci starch Egypan? Promna je nanejv pozoruhodn. Mme tunrod, kter oblkl nice a posypal se popelem. Mme tu polonah poustevnky zdvihajc vyzbl paek Bohu na osamlch mstech. Mme tu tisce mu a en, kte se slibem zavzali kchudob a strdn. Mme tunrod usilujc o vykoenn vech dychtivost tla, aby due doshla triumflnho vzestupu. Takov je Egypt

poutnch Otc.

Starovc Egypan vili, zrovna tak jako v ti modern, e pou je pln zlch duch a to byl jedenz dvod, pro se tam poustevnci vydvali t: zmrn vchzeli do Satanovy zem, aby mohli postavit slu svvry proti zlu, o kterm vili, e je kolem nich. Je patn tvrdit, e tito mui odchzeli na pou, aby unikli

pokuen. Prav opak byl pravdou, protoe pro tehdejho Egypana pou obsahovala mnohem vc pokuen nemsto a boj spokuiteli, jeliko byli nadpirozen, byl mnohem t.

Poustevnk stec svou dui vpouti nemohl ve sv bdlosti polevit ani na vteinu, jinak by se do njblov pustili. Byl neustle na stri, obchzel hradebn ochozy sv due, vdy ve stehu ped neptelem a jehozvdy, protoe Satan neustle vyslal sv przkumnky. Pichzeli vpestrojen, nkdy i vhbitu svatch mu amluvili hlasem pokryteck svatosti a kadmu poustevnkovi se proto hodilo vidt za vnjek a spanilou tv svtado due vc, aby nebyl sveden na scest. Nebezpenm neptelem byla Satanova dcera, vjej existenci prvn

poustevnci pevn vili. Byla to ena vce ne pohledn, kter stejn jako vechny pekeln pery obvala poua jej rodie ji asto vyslali tam, kde jin zetelnj vojska nedokzaly splnit kol.

Zlo bylo mondret vachu jen jedinm zpsobem: neustlou modlitbou. Vechny pekeln mocnosti,v ele se Satanem samotnm, byly bezmocn proti dui skutenho svtce. I kdy tedy byli velc poustevnciobklopeni oblaky dmon, zstvali vbezpe a klidu pevnosti svsvatost. Kad poustevnk byl obklopen zdmodlitby, kter s lty rostla na sle i do vky. Kad den a kad moc strvena na kolenou v obecenstv s Bohem

pidvala do ochrann hradby nov kmen.

Svat Antonn, i kdy to byl mocn mu modlitby, patil ktm poustevnkm, kter dmoni nejvcepronsledovali. A bylo to samozejm pirozen, protoe m vt lovk byl, tm vt byl Satanv triumf, pokudse ho zmocnil, m vy, m neproniknutelnj byla tvrz vry, tm vtm uspokojenm byl pro neptele pdtakov Bo citadely. Jmno Kristovo a znamen Ke byly dvma neselhvajcmi ochranami proti belskmtokm. Kdy je sv. Antonn vidl plit se kolem hradeb, jak hledaj, kde by nali skulinku vobran, asto na nzafoukal a udlal znamen Ke, a hle, oni se pmo vypaili, i kdy jet okamik ped tm vypadali jako pozemttvorov z masa a kost.

Aby se lovk mohl stt mnichem, bylo nezbytn, aby si do pout nebral nic ne lsku Bo, pokoru apevn rozhodnut potlait veker tlesn tuby. Kdy tlo roste, due slbne, m vyzblej je tlo, tm vc duesl, kval Anba Daniel, a dal svat mu, Anba Poemen kval. Duch Bo nikdy nevchz do domu radost arozko.

Such chleba, peen snad jednou za est msc, a mken namenm ve vod ped uitm, sl, abyliny: takov byla mnichova strava, ale pokroilej asketici denn nejedli.

Bn mnich jdal veer, ale snail se potlait svou chu tak, aby vydrel bez jdla dva dny, pak mon tia tak dl, a se nakonec dokzal bez obt postit tden. Nkte psnj Otcov uvaovali, e dokonce i suchchlb podncuje vn. Theodotus ekl: Zdrenlivost od chleba ti mnichovo tlo. Dal se odmtali dotknoutvaench bylin, dreli se mylenky: jez trvu, odvej se travou, v trv spi a nkte ji i v praxi aplikovali.


8/16

Dalm pravidlem mniskho ivota bylo ticho. Arsenius ekl, e cvrlikn vrabc by mnichovi brnilodoshnout klidu srdce, zatmco umn vtru v rkosby to zcela znemonilo. Pirozen mluvn mnich jmnemAgathon se nauil mlenlivosti a tehdy, kdy po ti roky nosil v stech kmen. Zdolat bylo nutn i spnek.Arsenius se vycviil tak, e mu staila jedna hodina spnku. Anba Sisoes ml ve zvyku trvit noc na samm okrajitesu, aby ho okamik bezvdom svrhl do smrtcho pdu.

Pesto, kdy velk Macarius navtvil nemocnho bratra, zeptal se ho, co potebuje, a bratr odpovdl:Chtl bych pr medovch kolk, Macarius beze slova vyrazil do edest mil vzdlen Alexandrie a obstaral je.Lska a dobroinnost bylyprv tak dleit jako pokora a vytrvalost.Kdy jednou svat biskup Ammon navtvil

jednu komunitu, byl vyzvn, aby kzesky zakroil proti jednomu mnichovi, kter ml ve sv cele jakousi enu .Ostatn, velmi poboueni takovm pestupkem, Ammona dali, aby mnicha z komunity vykzal. Biskup s ptracskupinou veel do cely, a celou dobu pi tom dobe vdl, e se ena skrv pod velkm dbnem na vodu. Posadilse na nj a sledoval, jak mnii tam a onde ptraj po Satanov vyslankyni, a kdy pakodeli, biskup chybujcmumnichovi ekl: Starej se o svou dui a tie odeel.

Dtsk kouzlo poutnho ivota krsn ukazuje pbh, kter Rufinus vyprv se sv HistoriaMonachorum in AEgypto.Dva starodvn poustevnci il pokojn pospolu po mnoho let. Nakonec jeden druhmuekl: Pojme se pohdat, tak jak to dlaj druz lid. A kdy mu ten druh ekl, e nev jak se hdat, prvnodvtil: Podvej, polom tenhle kmen doprosted mezi ns a eknu, e je mj, a ty ekne, e to nen pravda, e

je tvja takhle se budeme hdat.A poloil kmen doprosted a ekl Tenhle kmen je mj, a druh ekl Ne, jemj.A ten prvn ekl: Nen tvj, mj je. A druh odpovdl. Pokud je tvj, tak si ho vezmi. A tak se zkrtkaani neumli pohdat, tak byli navykl na pokoj.

Dal krsn pbhvyprv ho Palladius, kter po lta s mnichy ilje o sluce v jednom konventu,en, kter posluhovala vem ostatnm sestrm a plnila tolik povinnost, e (jak Palladius vten k) bylakottem celho kltera. Na rozdl od dobe uitch zvoj ostatnch sester nosila na hlav hrub zastien kuspltna. Sestry j nedovolily, aby s nimi sedala, a kdy jedla, nikdy se na ni nepodvali. Nikdy se nedotklanerozlomenho kousku chleba, ale vystaila si s tm, e jedla zbytky po ostatnch a pila, co zbylo vyplchnutv umyvadlech.

Nu, a kdy v Porfyrskch horch il svat Anba Piterius, divotvrce, zjevil se mu andl a ekl mu, ev kltee vTabenn je ena, kter ho ped ve svatosti. Byl napomenut (a dn svtec takov napomnnnesn pln dobe) a bylo mu eeno, aby se do toho kltera vypravil a hledal enu s kusem hrubho pltna

kolem hlavy. Cel jej srdce je obrceno kBohu, uzavel andl, kdeto ty, i kdy pebv tady, tvoje myslbloud po mnoha zemch.

Kdy svat mu dorazil, vechny sestry se shromdily, aby pijaly jeho poehnn, vechny a na kotcelho kltera. Piterius se rozhlel, a jeliko nevidl dnou mniku s kusem hrubho pltna, zeptal se, kde je.Miste,na t nesejde, slyel od sester. Jen ji pivete, a ji tak vidm.Jeptiky odely a pivedly protestujcsestru, musely ji vlet, vytrenou od njak tvrd prce. Jakmile ji Piterius spatil, uklonil se a zvolal: Matko,

poehnej mi, a ona padla kjeho nohm a ekla mu, ty poehnej m, miste. Kdy si je sestry, zasaen asem,dovolily vyruit, se slovy, e ta sestra nen nikdo, na kom by njak zleelo, Piterius se na n rozhnvn obrtil azvolal: Vy samy jste tvory, na kterch nesejde, ale tato ena je va matkou i moj aj snan prosm Boha, aby mio Soudnm dni dal podl na jejm dlu. Tu j sestry padly k nohm a snan ji prosily o odputn kvli tomu,jaks n zachzely.

Tm pbh nekon. Konec mi pipad zcela charakteristick pro pou. Palladius nm vyprv, eskromn sestra, kter nebylo s to snst pokn a chvlu, kterou j sestry od t chvlepodrobily, tie zmizela a nikdonikdy neobjevil, kam se vydalaa kdy zemela, nikdo se to nedozvdl.

Zakladatelem kesanskho mnistv byl sv. Antonn, jeho pokuen jsou tak slavn. Ped nm siceexistovali isolovan poustevnci, za zakladatele mnisk ehole je povaovn proto, e byl prvnm svtcem, kolemkterho se jin mnii seskupili vtouze nsledovat jeho zpsob ivota.

Antonn byl synem zmonch egyptskch rodi a narodil se ve stednm Egypt kolem roku 250 po Kr.Bylo to ostchav, kehkhoch a nechodil do koly, protoe neml rd hrubost ostatnch chlapc. Vyrostl bezznalosti etiny a nikdy nebyl muem knih. Kdy mu bylo jednadvacet, zemel mu otec a na Antonna pelovlastnictv majetku a opatrovnictv mal sestry. Kdy byl jednoho dne v kostele, slyel Bo hlas:Chce-li bt

dokonal, jdi, prodej ve, co m a rozdej chudm, abys ml poklad vnebi, pak pij a nsleduj m.

Sv. Antonn prodal svj majetek, sestru zanechal vpi zbon eny a uchlil se do nedalekch ruin, kde


9/16

il o samot po dvacet let. Jeho sebezpory, jeho pokuen a jeho triumfln ivot modlitby ily svj vhlas pocelm Egypt, a ho zaali velice obtovat nvtvnci. Unikal do m dl odlehlej samoty. Kolem nj seshromaovali dal mui, kte ho chtli napodobit, a on se musel rozhodnout, zda jim utct, nebo se jim postavitdo ela. Kdy Antonn vyel ze sv cely a rozhodl se uit sv bratry, byla to historick chvle, prv tehdy se totizrodilo mnisk hnut.

I tak ale bylo pro ivot jeho due nezbytn, aby il sm. Pidal se tedy ke karavan a vydal se pesArabskou pou, kde nael ve strm hoe jeskyni, vn il a do smrti. Mnii ho navtvovali, aby jim radil a vedl

je a on asto opltkou navtvoval je, aby dohlel na jejich zpsob ivota. Nejmn dvakrt se vydal doAlexandrie, kde jeho pchod vyvolval senzaci. Poprv to bylo bhem Maximinova pronsledovn, kdy til a

posiloval vznn a podruh piel podpoit svho ptele sv. Athanasia proti heretickm arinm.

Zemel ve vku sto pti let a zanechal po sob jako svj jedin majetek dv ov ke. Jednu odkzal sv.Athanasiovi a druhou thumiskmu biskupovi Serapionovi. Po cel ivot ho pronsledoval ds z mumi amumifikace, protoe vt dob bylo mezi egyptskmi kesany stle jet zvykem sv zemel mumifikovat amumie nechvat po njak as vdom, aby mohli zesnulho navtvit pbuzn a znm. Strnouc Antonn si oddvou uednk, kte o nj vposlednch letech peovali, nechal slbit, e jej pochovaj do zem na njakm tajnmmst, zesnul v Pnu spoehnnm na rtech a nikdo nev, kde le.

I kdy sv. Antonn mnisk hnut inspiroval, organistorem nebyl. Ml veker kouzlo snlka a idealisty,

ale nebyl to praktick lovk. Jeho mnii byli samoti, ktenepodlhali dn eholi a dnm pravidlm, vyjmapravidel svdom, a nekonali dn koly vyjma sebezpor okoprovanch od svho mistra. Tm, jeho gniusdal mnistv organisaci byl jist Pachom i Pachomius, Egypan narozen zpohanskch rodi kolem roku 285 poKr. k se, e se kesanem stal pot, co vidl vytrvalost muednk pi Dioklecinov pronsledovn. Za vldycsae Konstantina slouil varmd a nen pochyb o tom, e d a kze, kter vnesl do individualistickho ivota,

pout mly pvod vjeho vojensk prprav. Kdy opustil armdu, nechal se uit poustevnkem v Thebaidu a pakzaal zakldat kltery sjednoznan danmi pravidla ivota. Mnii si museli vydlvat obivu prac rznmiemesly, kterm se pizpsobili. Byly ustaveny domy, do nich byli mui seskupeni podle rznch emesl: dm

peka, dm hrn a dm tkalc a tak dle. Kad klter vedl opat a kad dm pevor. Jako sprvn vojksvm mnichm pedepsal uniformu a vynalezl kutnu. Nosili hrubou tuniku pepsanou provazem a vzadu jimvisela kapuce, kter se dala pi jdle pethnout pes hlavu. Mnii musel spt v celch po tech a jst ve spolen

jdeln, refekti. Kad klter byl stejn uspodan a zorganisovan jako vojensk tbor. Byl obklopen

hradbou a obsahoval kostel, refekt, knihovnu, kuchyn, dlny, prdelny, oetovnu a zahradu.Novci, kte chtli vstoupit do pachomiovskch klter museli nkolik dn ekat ped branou, kde byli

p vrtnho vyuovni nleitm almm a modlitbm. Ne se mohli stt mnichy, museli projt dlouhmzkuebnm obdobm. Kpravidlm pachomiovskho systmu paila istota, poslunost a prce. Prac, j se mniivnovalibyly run prce, jejich vrobky se pak pravideln vozily na nejbli trh, kde se prodvaly, a vtek elna provoz kltera. Kze byla psn a provinilce trestal opat.

Tento systm snesl mnisk idel zoblak na zem a pokraoval bok po boku se starmi metodamimniskho ivota. Nebyly v dnm slova smyslu rivaly. Msto bylo pro oboj. Sv. Antonn o pachomiovskmsystmu slyel a ml o nm vysok mnn a litoval, e neml nikdy pleitost setkat se sjeho pvodcem. I kdy

byl Pachomius mnohem mlad ne sv. Antonn, zemel o ticet let dve ne tento svtec.

Osaml typ mnistv byl ovem vEgypt vdy populrnj ne organisovan mnisk hnut a Zpadu

mnisk idel pedstavil prv ivot sv. Antonna. Kdyby se namsto toho dostal do obhu Pachomiv ivotopis,mon by svt na sv. Benedikta neekal tak dlouho.

V Egypt je pouhch sedm klter, kter dosud obvaj mnii. tyi z nich jsou ve vd Natrun,proslulm posvtnm okrsku Scetis, jeden je v Asyutu a dva jsou v Arabsk pouti nedaleko Rudho moe: DerAnba Bula, klter sv. Pavla a Der Anba Antonious, klter sv. Antonna.

Historie tchto klter je poj se tvrtm stoletm a jsou to nejstar kesansk kltery na svt.Dokete si pedstavit, sjak dychtivm zjmem jsem nyn sjdl po psitch svazch vd Natrun, abych zjistil,jac jsou modern egyptt mnii, jak ij a jak, a zda vbec, se podobaj svm slavnm pedchdcm.

6

Pou se postupn svauje knatronovm jezerm, kde se z velk plochy psku zved rud komn samotnchemick tovrny. Tovrna je vpouti neobvykl zjev. Pipadala mi sp jako prehistorick netvor, kter se piel


10/16

napt opuchl natronov vody, a jako tvor vdom si sv zranitelnosti v oteven krajin svj vysok rud krkzdvihal s jistm zdrhnm.

Dlnci ztovrny ij v blzk vesnici, kde je tak stanovit Pohranin sprvy. Kdy zaslechli zvuk auta,pili ns lid ze stanovit, a spolu snimi ta st vesnice, kter nebyla vprci, tedy tak vechny dti a vichni psi,pivtat. Kapitn stanovit se ns zdvoile zeptal, kam jedu a pak nabdl, e se mnou pole mstnho ejka aseranta. ejk byl mu stednho vku sknrem gardovho vrchnho seranta. Keffiiml svzanou tkm zlatmegalem, jak jsem zatm vidl jen na skrnch pslunk arabskch krlovskch rodin a u opasku ml koenpouzdro, ze kterho trela paba revolveru. Serant byl est stop vysok Sdnec vkhaki tmajc dlouh koen

bi na velbloudy.

Oba nastoupili do nklaku poutn patroly a vedli ns pes psen svahy, kter stoupali do pustpevnosti pouti Scetis, pouti, kter se rozprostr na zpad bez peruen a khranicm Tripolisu a pak podzpadnm smrem kSahae, sjejmi temi a pl milion tverench mil pustiny.

Kdy jsme vjeli do psench kopc, vidli jsme na pouti bl msta, asi tyi mle ped nmi, jednaleela samostatn, druh dv bl pohromad. Bylo to jako zahldnout lodi na moi, nic jinho toti pozornost okanepitahovalo. Byly to zdi poutnch klter. ejk zastavil auto patroly, ukzal knim a ekl mi jejich jmna. Tennapravo, co stl sm, byl Der el-Baramus, pak est mil nalevo stly vedle sebe Der Anba Bishori a Der es-Syriani,oddlen ml psku. Kam pjdeme nejdve? ekl jsem mu, e pojedeme do Der el-Baramus. Kde ale byl Der

Macarous, ten vbec nejslavnj zklter? ejk ukzal doleva a ekl, e je dvanct mil daleko, mimo dohled.

Po njakou dobu jsme vidli vechny ti kltery, vidl jsem, e jsou vechny ti postaven podle jednohoplnu. Kad leel za vysokou pravohlou zd a kad ml jen jednu brnu. Kolem nich nebylo absolutn nic neploch pou, thnouc se kam oko dohldlo. Kbrnm nevedly dn silnice, dn vyjet koleje, kolem nichneleely dn lidsk ani zvec stopy. Neptomnost jakchkoliv hospodskch staven kolem jim dodvalazvltn dojem bdlosti. Bylyto ti ble krabice na hndm stole.

Zprvu jsem vidl jen bl zdi svtc proti psku, ale kdy jsme se blili k Baramu, ukzaly se nadhradbami, a hradby to opravdu byly, pikren bl kupole, vrky budovy a pr palem. Kad zklter seukazoval jako pevnost postaven k tomu, aby odolala njezdu a oblhna jejich vzhled a atmosfra neustl bdlostraitosti vychz zjejich djin. Kdy jsme vjeli do dlouhho stnu ohradn zdi, budovy se opt skryly za n.

ejk zatahal za ru zvonku, kter visel z vrcholu zdi. Na druh stran se ozvalo jemn cinknut. Nic se

ale nedlo. Klter byl dl tich jako hrob. Na plochm kameni u brny stl kameninov hrnec s vodou a ejk miekl, e je zvykemod dvnch, dvnch dobemnii nechvaj venku vodu pro pocestn a beduny. eklmi, e svj hrnec vody m kad klter. A tak jsem se ped svm prvnm klterem, v poslednm toiti Otc

pout, setkal spozstatkem on dobroinnosti a mylen na druh, kterch si poustevnci a mnii tolik cenili vesvm zlatm vku.

Zapsobila na mn nejen sla hradby, ale tak ohromn klenut prchod, kter tvoil tak podivn kontrastvi samotn brn. Prjezd byl postaven pro obry, zatmco brna pro trpaslky. Nebylo dvodu pro se ptt n atak zkou branku: sama vmluvn hovoila o poutnch njezdech.

Nakonec jsme zaslechli hlas a nad sebou jsme uvidli hndho starho mue hledcho z vrcholu zdi sezmatenm vrazem. Na temeni hlavy ml blou epiku a na sob zaprenou ernou koili. Chceme jt dl? Kdo

jsme? Kladl spoustu otzek a nakonec ekl, e sejde dol a oteve brnu. Nakonec jsme slyeli hluk mnoha

otench kl, mnoha zatahovanch zvor a malik brna se otevela, aby ukzala naeho staikho ptele nahradbch, drcho ti nebo tyi starodvn kle, jeden z nich byla asi dva stopy dlouh dabba s devnmi zuby.

I kdy jsem se nemohl dokat, a si tohle divn msto prohldnu zevnit, nkolik chvil jsem zkoumalbrnu.Nikdy jsem nevidl dnou stolika etzy, zvorami, zmky a devnmi pnmi trmy. Vypadalo to,jako kdyby se vynlezci tchto vc jejich vylepovn vnovali poslednch deset stalet. A aby toho nebylo mlo,zkou chodbu za brnou bylo mon naplnit kameny a vchod do kltera tak neprodyn uzavt; a tmto zpsobemse dailo posledn zblesk kesanstv vpouti Scetis udret naivu.

Star mu ns vedl kpozoruhodn sbrce budov zcch v ostrm slunci oslepujc bl. Nkter bylyzasteeny shlukem kupolpodobnch ampionm a vechny byly natsnny na sebe bez njakho plnu imetody. Uprosted bylo hlavn nmst, perostl zahrada, kde ze spousty ke a rostlin vyrstalo nkolik palem a

pomeranovnk. Proli jsme kolem nkolika cel. Dvee jedn znich byly oteven. Uvnit sedl mnich se nohamazkenma na rohoi, piln pepisujc perem na pergamen liturgickou knihu varabtin. Podobn jako staec mlna sob blou epiku a ernou gallabii.


11/16

Zavedli mn kubytovn pro hosty, modernmu, napl francouzsky vyhlejcmu domu s verandouv hornm pate a devenm okenicemi uzavrajcmi vechna okna. Ze svch cel se jako vbi vynoili mnii, bylo

jich mnoho a nkte byli u velmi pokroilho vku, aby si mn prohldli. O jejich chudob nebylo sporu, a bylotak zejm, e podobn jako prvn Otcov pout opovrhovali vodou mdlem jako posluhovnm tlu.

Vpate domu pro hosty byla prost zazen mstnost, kde jsem byl vybdnut, abych se posadil. Kolemcel mstnosti stly divany. Na zdi visely zarmovan fotografie souasnho patriarchy a stejn vousatho astaikho mue, kter byl jeho pedchdcem. Z garn vce i mn visely zvsy z jakhosi tmavho materilua mn napadalo, jak bez ivota me njak mstnost vypadat, kdy nikdy nepoznala enu. Pro mue je mon

pirozen t v jeskyni, ale ne v mstnosti. Jakmile m mstnost, je zapoteb eny, aby pro ni vybrala barvu,udrovala ji vistot a aby vechny neiv vci, kter enu poslouchaj, jako jsou koberce a kobereky, idle, stolya ltky, zstvaly na svch mstech. Zvsy visc vtto mstnosti tak vhav mi pipadaly alostn, snad to bylavzdlen vzpomnka nkterho zmnich na domov v Asyutu a pemlel jsem, zda se nkdy Otcov pout ocitliv situaci, kdy by museli dat radu nejmladho bratra, jako toho, kter byl naposledy v kontaktu se ztracenmsvtem enstv, aby jim poradil, jak sprv povsit zvsy a jak je sprvn pehodit.

M vahy peruil pchod mue, kter neml mnoho pes pt stop vky a ml na sob ern ku latturban, ern at a bakory. Kdy piel a potsl mi rukou, pochopil jsem, e je to opat. Pedpokldm, envtvnky v Dar el-Baramus bhem roku lze spotat na prstech obou rukou, ale opat m pesto uvtal, jako by

mn oekval a na nic se pitom neptal, co je jedno znejstarch pravidel zdvoilosti. Vidl jsem, e se podivuje,kde jsem se tu vzal a pro jsem piel, proto jsem jeho zvdavost pln uspokojil a brzy jsme se bavili o veliknechminulosti. Veel bratr smalmi lky vroucho aje.

Kdy jsem vdalch dnech navtvoval ostatn kltery, zjistil jsem, e jsem se svm prvnm opatem mltst. Byl pohotovj a intelektulnj ne vtina koptskch hodnost. ekl mi, e vkltee je nyn ptaticetmnich a e slovo Baramus je arabsk zkreslen slov Pa Romeos, ili cela i klter man. Kdy jsem se zeptal,kdo byli ti man, vyprvl mi zajmav pbh.

Kolem roku 380 po Kr. pili zPalestiny dva mlad svat brat proslul svmi zzraky, aby se usadili a ilivpouti Scetis. Ti mlad mui byli sv. Maximus a sv. Donatius.

Ostatn poustevnci znali mlad bratry jako Mlad cizince. Sv. Maximus doshl dokonalosti, ale sv.Donatius, by to byl nadmru svat mlad mu, nebyl docelaa zde opat zatepotal rukama nahoru a dol, aby

naznail, e svatmu bratrovi schzelo kdokonalosti jen to zatepotn.Zda je pemohl mor nebo psnost jejich sebezporu nen znmo, ale mlad mui zemeli krtce po svm

pchodu a vichni svat se shromdili, aby je uvtali vnebi. Brzy pot prochzel tmi koninami hrdina Scetis,velk sv. Macarius a ekl mnichm, aby na pam Mladch cizinc postavili kostel a nazvali ho Pa Romeos.

Na mou dost m opat zavedl na chodnek strnch, kter vede po vnitn stran kolem hradeb.Z vky asi tyiceti stop jsme se tu dvali pes mle pout a pes klenby a kupole klternch budov v hradbch.Vechny kltery ve vd Natrun jsou vpodstat stejn: opevnn hradba s jednou branou, a uvnit kostely, cely,refekt, pekrna, mln, rzn hospodsk budovy a nejpednjm mst vysok tvercov tvrz, zvan kasr,neboli pevnost, stojc samostatn a vybaven padacm mostem. Pokud byly kltery napadeny, mnii sezabarikdovali v tchto tvrzch a vythli padac most.

Zeptal jsem se, zda m z as arabskch njezd njak mee nebo mukety, a mylenka, e by mnii

bojovali zbranmi, jej zjevn okovala. Podle veho sv neptele njakch patnct stolet odreli kamenm avrouc vodou. Beduni klter naposledy napadli vosmnctm stolet. Kdy si lovk dnes tyto kltery prohlmysl si samozejm, e to byly organisovan pachomiovsk kltery od potku. Ale nen tomu tak. Ve tvrtmstolet byla Scetis jednm z nejznmjch mst, kde ili cenobit , neboli individualistit mnii. Tisce jich ily

jednotliv nebo vseskupen kolem vdce vcelch vytvoench z rkos nebo z kamene, kter byly roztrouen pocel pouti. O mnohch se dokonce k, e ili v jeskynch, ale vploch pouti to vru nemohly bt pli

pesvdiv jeskyn.

Byly vystavny kostely, kam mnii chodili vnedli na mi, a pot co pojedli spolenho jdla, vraceli sezpt do svch cel, aby pracovali na svch vlastnch plnech spsy. Bhem ptho stolet byly pi njezdech

poutnch kmen u kostel vystavny vepedchdkyn modernch kasrdo kterch se v ase hrozby mniiuchylovali do bezpe. Napadlo m, jestli tajemn kulat ve v Irsku maj spojitost s egyptskmi mniskmivemi, protoe pokud zEgypta do Irska pela vozov klenba, pro ne v?

Dal fz vvoje poutnho kltera byla stavba zpevnnch hradeb kolem kostel a v, vdob trvalchnjezd v devtm stolet. ivot mnich byl tehdy tak nebezpen, e se uchlili za hradby a ohrazenmi


12/16

komunitami se tak stali silou vnjch okolnost.

Trvalo mi njakou dobu, ne jsem si uvdomil, e charakteristiky modernho koptskho mnicha, kterpobuuj modernho pozorovatele postrdajcho pochopen (slova jako pinav, ln a kniemu dobr tytocharakteristiky sdluj)vlastn pmo pevaj z cenobitskho pstupu kivotu ped osmncti staletmi. Idelemmodernho koptskho mnicha, stejn jako jeho pedchdce ze tvrtho stolet, je individuln spsa. Zajm ho jenzachovn jeho vlastn due. Mnoha lidemtakov konfese pijde odporn.

Prv bda a pna, kter odrazuj a bud odpor tolika zpadnch kesan,jsou samy o sob v naprostmsouladu s uenm prvnch poustevnk. Kdy vidla zbon matrona Melanie mladho jhna, kter se poslze stalbiskupem v Akalonu, jak si ve snaze ochladit se vparnm lt umv ruce a nohy, napomenula ho tmito slovy:V mi, synu mj, protoe jsem dnes ena edestilet, eode dne, kdy jsem pijala tento at, nedotkla se mhotla voda vce ne piky prst mch rukou a nikdy jsem si nemyla ni nohy, ani tv, ani dn z mch d. Atebae jsem upadla do mnoh chor slabosti, a tebae m pobzeli lkai, nikdy jsem nesvolila, ani se nikdynepoddala zvyklosti pouvat vodu na jakoukoliv st mho tla. Tak jsem nikdy neleela na posteli a nikdy jsemnikam necestovala uloen v polstrovanch nostkch.

m pinavj bylo tlo, tm istj byla voch poustevnk, due. Vechna trznn snenpoustevnky,stylity na jejich sloupech, Macarius potpn knepoznn moskyty a stovky dalch na sobzpsobench bolest a pokoen, byly vymyleny prost ktomu, aby tlo pokoily a dui vyvily. My na Zpad

jsme na starobyl spojen mezi pnou a svatost, kter lze datovat do doby Otc pout, dvno zapomnli, zd semi ale, e koptsk kltery maj tuto tradici svat pny pod vkrvi. Nae maxima istota je pl zdrav, jako izbonosti (cleanliness is next to godlinesspozn. pekl.) by um sv. Antonna znla se zvunou jasnost Satanovahlasu! Myslm, e dokud tomu neporozumme, bude nm vdy hrozit, e budeme o vchodnch mnich kat vcikrut a nespravedliv. Pi vech mch kontaktech snimi jsem se snail mt na pamti, e nemm dn prvo jesoudit podle standard modernho svta.

Opat m zavedl do tmavho, chladnho kostela podobnho obrovsk hrobce, kter stl v matouc zmtibudov. Je zasvcen Pann Marii a stoj na mst kostela postavenho ve tvrtm stolet. Nkter sti budovyzejm z onoho kostelapochzej, i kdy se mi zd, e vtina je zejm zosmho stolet a doby pozdj.

Svtlo prosvtalo vysoko nahoe malmi okny blzko stropu svozovou klenbou. Ve bylo pokrytonepopsatelnm zvojem vku. Byl ed starobylost jako stromy zedl liejnkem a starci, kte se zatoulali

dovnit, popochzeli kolem jako duchov. V lodi byla do ve esti stop navrena hromada penice. Obil a olejdostval klter zKhiry, byla to produkce klternho majetku vTant v nilsk delt.

Kostel rozdlovala, jak je bn u vech koptskch kostel, devn pepka a na jednom konci stly tiobvykl olte. Ve vklenku vlevo mi byla ukzna tla sv. Maxima a Domatia, zait do koench polt a takostatky svtce s podivnm jmnem Moj lupi

Dvemi na konci kostela jsem veel do mstnosti, kter vypadala tak ctihodn, jak si jen lze pedstavit:byla osvtlena otvory voddlech klenutho stropu a sted patil kamennmu stolu dlouhmu pes padest stopirokmu tyi stopy. Podl stolu stla kamenn lavice a na konci mstnosti stla kamenn kazatelna. Byl torefekt. Ze zd se odlupovala omtka, vude se hromadil prach a pna a na stole byly navreny kusy kamenn solia hromada hndch kulatch pedmt tvrdch jako cihla, co mohl bt chlb.

Kdy jsem se zeptal, jestli to chleba je, sebral opat hrst hndch kamen a stril mi je s tm, abych si je

namoil do vody, jak to dlaj mnii. Takhle jdal svj chlb ped estncti staletmi sv. Antonn a sv. Athanaisus,kdy se o tom zmiuje, vysvtluje, e bvalo egyptskm zvykem, pci najedou dost chleba na cel rok. Je skutenohromujcm ppadem konservatismu, e egyptt mnii tento chlb nadle j a dochucuj s jej sol.

Pot jsme veli do kasru, peli pes padac most a vystoupali po mohutnm kamennm schoditi. Dvpatra ve pat ad klenutch komor, vtinou jsou przdn, nkter jsou naprosto temn a vtina vyadujenalhavou opravu. Nejzajmavj je kaple zasvcen archandlu Michaelovi, kter je typick, jak jse m sedozvdl, pro vechny kltern tvrze. Na stee tvrze je mal cela postaven ped dvaceti lety pro poslednhozpoustevnk, mnicha jmnem Serabeum, co je vzneen pozstatek egyptskho jmna Serapamun. Jako

pravmu poustevnkovi mu klter nevyhovoval a il vjeskyni asi plhodiny chze od kltera. Do klterapichzel na velikonon tden nebo na Vnoce, ale jeho pchod nemohl nim pispt kvesel, jeho si v takovdob koptt mnii dopvaj, protoe poustevnk odmtal s kmkoliv mluvit, nebo obvat nkterou zetnch

przdnch cel. Namsto toho trval na tom, e bude bydlet na vrcholu ve. Bhem jedn zjeho zdkavch nvtv

se porouchala mal strojn pumpa pozen ve vzcnm okamiku podnikavosti, a kveobecnmu asu komunitybyl prv poustevnk jedinm, kdo vdl, jak stroj opravit! Nkte z ptomnch to nepochybn povaovali za


13/16

zzrak. Pot, co projevil tuto neoekvanou znalost dvactho stolet, sebral poustevnk sv hadry a zmizel, jak sezdlo se v levou, zpt do stolet tvrtho. Nepodailo se mi zjistit, zda za nm nkdy poslali poslky, jako zainstalatrem i elektrikem, aby se jim piel zase na jejich stroj podvat.

Cel komunita m pila vyprovodit kbrn a zamval mi na cestu do klter Bishoi a Syriani.

7

Nejprve jsme se vydali do Syriani a zatahali za ru od zvonce.

Zatmco jsme ekali, mljsem dost asu na to, abych si pipomnl, e prv vtomhle kltee pesvdilped stoletm Robert Curzon opata, aby mu prodal sbrku koptskch a syrskch rukopis, kter nyn zdob Britskmuseum. Koncem stolet ktto brn pijel A. J. Butler s opaskem plnm zlata v nadji, e po Curzonovi ncozbylo. Jeho nadje se ukzala jako plan.

Bylijsme vputni do te bl ze nahlouench budov jako v Baramu, s tmi temnmi stny, stejnminespodanmi zahradami, stejnmi odranmi, zaprenm postavami vystupujcmi z cel, nkter se opraly ohole, tm techny byly bos. Zavedli m do pokoj pro hosty, kam piel i opat, tl, vysok mu, ve ktermmyslm kolovalo vce ne jen trochu habeansk krve. Na rozdl od opata Beramusu o historii nevdl tm nic ahovoil jen arabsky.

Usadil jsem se na verand, zatmco jeden mnich, kterho jsem vidl pechzet pes ndvo s konvic,chystal aj. Sokouzlujc zdvoilost piel jeden starch mnich, protral svj zapren at a vythl balekcigaret. Sv. Antonn by sice myslm pokral jeho zlibu v tabku, ale ocenil by jeho velkorysost, protoe cigaretyzde zjevn byly velkm pepychem.

V souasn dob m klter ptadvacet mnich a zjevn se jim da mn dobe, ne sousedm v Baramu.

Kdy m opat vedl pes ndvo do tvrze, vzpomnl jsem si, e prv v jedn z mstnost vjejm pzemuinil Curzon svj velk objev. Nalezl ji do vky dvou stop pokrytou volnmi strnkamijemnm pergamen icelch rukopisnch knih a byla tak zapren, e se mnii stdali vdren svkyu dve, zatmco poklad zkoumal.Dnes tu nen nic, co by zaujalo ani tu nejhladovj kosteln my.

Ze stechy jsme mli krsn vhled na pou a klter Bishoi stojc asi o pl mle dl. Dvali jsme se doldo zalidnn mnisk vesnice sjej neuspodanou architekturou, nebyla to tvercov ohrada jako v Baramus, ale

zk obdlnk jet vce napchovan budovami.

Historie Syriani se od ostatnch klter ve vd Natrun li. Msto, kde nyn stoj, bylo pvodn posetcelami mnich z Anba Bishoi. V roce 535 po Kr. naruila mr pout neist herese, jak psal jeden z prvnchkomenttor, kter vzela z rouhn a neist pedstavivosti proklatch a odpornch Gaianasovc. To bylistoupenci mnicha zvanho Gaianas, kter se v t dob zmocnil alexandrijskho patriarchtu, ale nakonec bylposln do vyhnanstv. Jeho stoupenci byli ostatnmi mnichy vykzni zpoutnch klter a zaali zakldat vlastnkonkurenn kltery pobl tch, kter opustili. Gaianovt mnii z Bishoi zaloili svj klter v dohledu odrodiovsk budovy. Vechny tyto podvojn kltery postihly zl asy a zbyly z nich trosky, s vjimkou prvtohoto, kter byl v osmm stolet zakoupen pro syrsk mnichy rozptlen v pouti. Prv od tchto Syan, ktesem pili t ped tolika staletmi, m sv jmno.

Je tu kostel zasvcen Blahoslaven Pann (Pann Marii pozn. pekl.) a tak jeden zasvcen Na Pan

Marii, jako i nkolik ji neuvanch kostel, kter jsou nyn v troskch. V prvnm kostele, vyzbl a temnbudov obsahujc jist zlomky nejstarch fresek, mi ukzali koen balk obsahujc tlo sv. Jana KameJanaernhoetiopskho svtce,kter zemel roku 859 po Kr. Uchlil se do pout a shromdil kolem sebe ti stamnich, kte ili podle jeho pravidel, a kdy se jejich klter v patnctm stolet rozpadl v trosky, byly svtcovykosti peneseny do Syriani.

Tento klter tak obsahuje skvl, le neudrovan refekt s kamennm stolem po cel jeho dlce. Nicpodobnho tmi stolm jsem nikdy nevidl. Byly zjevn postaveny vdob, kdy pichzelo na nvtvu velkmnostv mnich z jejich cel vpouti a nepekvapilo by mn, pokud by se jednalo o nejstar pozstatky vtchtoklterech. Z refekte vedou dvka do cely, j mnii kaj cela sv. Bishoi a tvrd o n, e tu byla dv, ne bylklter postaven. kaj tak, e kvli tomu, aby se svtec udrel vzhru, ml ve zvyku si vlasy uvazovat khebkuve zdi a proto, kdy zaal upadat do spnku, pimlo ho varovn zatahn, aby se dl vnoval svm pobonostem.

Byla to cela v n sv. Bishoi nkdy ve tvrtm stolet navtvil sv. Efrm Syrsk. Ten nechal svou hl pedcelou, a kdy dokonil svj rozhovor a el si ji vzt, zjistil, e z n vyrazily listy. Zrovna kdy mi o tomhlevyprvli, jeden mnich na okraji davu se velmi rozruil a trval na tom, e m zavede do dal sti kltera, kde


14/16

ukzal na ohromn strom, tamarind indick. Tohle byla, ekl, hl sv. Efrma.

Tenhle strom vidli cestovatel vestnctm stolet a u tehdy byl ctihodnho st. Zmil jsem jehoobvod, jak to jen lo, a vzkladn kmene ml asi sedm stop. Rozlouili jsme se s mnichy a brzy jsme byli na cetdo dalho kltera.

Brzy se nad nmi zvedaly bl zdi Bishoi a veli jsme do dal z tchto kesanskch pevnost. Vypadalo

to, e tomuto klteru se vede jet mn, ne tm sousednm a podivn postavy mnich pipomnaly jet vcstraky.

Po laskav nevyhnutelnm aji m opat zdvoile vude provedl. Veli jsme do temnch kostel arefekte obsahujcho dva kamenn stoly postaven za sebou vcelkov dlce pes osmdest stop, jist to bylnejdel stlna svt. Byl tak nzk, e u nj museli mnii bu dept pi zemi, nebo po mskm zpsobu u jdlaleet.

Lbilo se mi, kdyby nkdo prozkoumal tyhle vozov klenby a vysvtlil jejich podobnost se stejnmiprvky nejstarch kostel v Irsku. V kadm kltee ve vd Natrun mi pipomnly starodvn keltsk kostely.Zeptal jsem se opata, zda nkdy slyel o zemi zvan Irsko, ale on vhav zavrtl hlavou, protoe byl instinktivnzdvoil a zklamal m jen skrajn nelibost. Nemlo smysl mu kat, e vpask Bibliothque Nationale majstarovkho kninho prvodce pro irsk poutnky do prv tchto klter a e jeho dvn pedchdci ve tvrtm

a ptm stolet poskytovali pste Irm. Je zajmav pomyslet, e takov poutnci pravideln podnikali cestu,kterou zbon poutnci tehdy konali kproslulm poustevnkm a do klter a peneli, a jsem si jist, e tomu takbylo, horouc askezi ze Scetis a Thebaidu do hor Wicklow.

Opatovi velmi zleelo na tom, abych vidl nejdrahocennj majetek kltera, ostatky zakladatele AnbaBishoi, a jeho druha poustevnka, Pavla z Tamwah. Sthl ltku z devn bedny a ukzal obvykl velk koenrelikvie. ekl mi, e Bishoi a Pavel ili spolen vpouti pohroueni do rozjmn a jak jim Bh vyjevil, e anive smrti nebudou oddleni.

Pot, co oba zemeli, biskup z Antino velmi usiloval, aby se Bishoiovy ostatky dostaly do jeho msta abyly tedy naloeny na jednu lo. Ta se ale odmtla pohnout a nehnut stla vNilu, dokud nepiel staikpoustevnk a neekl biskupovi, e lo zstane na mst, dokud nebude na palubu pineseno tak tlo Pavlaz Tamwah. Tak se i stalo a svat nklad pak spoinul ve svatyni vAntino. Uplynula stalet a tla obou svtc bylanakonec penesena na Scetis, kde od t doby zstvaj.

Vzpomnl jsem si, e kdy v roce 1778 kolem tohoto kltera projdl francouzsk konstruktr Sonnini,popsal ve svm cestopise, e mnii zBishoi vyli ven a dali ho, aby veel a podval se svtce tak svho arovho, jak by na ivu byl, ale Sonnini, kter byl okraden Beduny a ml rozepi s mnichy v Baramu, nemlchu pozvn pijmout a hnviv pokraoval v cest. Zeptal jsem se, jestli o njakm takovm svtci vc. Naprostoho ohromilo, e o nem takovm vm a rozruen poplcval po koenm polti obsahujcm Anb u Bishoie akal, e svtec je nejen sv, ale nen ani svratl.Byl tak zvdav, jak jsem se dozvdl o neporuitelnosti tlaAnba Bishoi a j tak patn vtajnstkaen, e jsem svou lehko nabytou povst vevdoucnosti zahodil a ekl mu oSonniniho knize. To jsem neml dlat. Mm dojem, e jsem ztratil jeho respekt.

Pot, co jsme proli klter a navtvovali pitom mstnosti, kter se zhroutily stm a dal, kter byly napokraji zhroucen, jsem se rozlouil a pes pou se znovu vrtil knatronovm jezerm. Bylo u pli pozd, neabych uvaoval o nvtv Der Macarius, ale zadil jsem si, e se za njak ten den vrtm a podvm se tam.

Zatmco jsme ujdli po vten silnici ke Khie, uvaoval jsem, e bych pnu a osobn zbdovanostmnich dokzal snet, jen kdyby jejich olte a liturgick nin bylo ist. pinavho mnicha lze omluvit nazklad teorie, e ve prospch sv due trest sv tlo, ale pro olt pokapan voskem svek, zapren pokrvkyolt a zanedban kostel omluvy nen. A u jsou ale jejich nedostatky jakkoliv, tito mnii uchovali po estnctstolet vpouti kesanstv, stolet za stoletm pro vru umrali, a kdyby to bylo nutn, znovu by to udlali i nyn.

Jsou nevdom. Jsou pinav a sel. Jejich cesty nejsou naimi cestami. Ale tv v tv skutenosti, ev sob maj, co je teba kmuednictv, me kritiky je otupen dv, ne ho dokete tasit. Jeden pinav, le poctivsvtec, me bt vnebi vtanj,ne kesan sice dobe vymydlen, le jen nominln.

8

Sv. Makarius, jemu je zasvcen tvrt klter ve vd Natrun byl zakladatelem mniskch osad ve

Scetis. Narodil se kolem roku 300 po Kr. a byl teprve krtce po smrti, kdy kolem roku 391 do pout dorazilPalladius, aby navtvil slavn poustevnky a sepsal ivoty Otc pout.


15/16

Podob jako tolik dalch mnich a poustevnk byl i Makarius venkovan, povolnm byl pohanvelbloud, kterho prce pivdla do vd Natrun pro nklady soli. Aby potil sv rodie, oenil se, ale podobn

jako mnoho dalchprvnch kesan se smanelkou dohodli, e jejich svazek bude manelstvm jen podle jmna.Po jej smrti se rozhodl zasvtit svj ivot Bohu, alejeliko do vnj pouti vt dob s vjimkou sv. Antonna

proniklo jen pr mnich, zaal bydlet vchatri pobl vesnice. Zde proti nmu vesnick dve vzneslo obvinn,nae jej rozbsnn vesnian vyvlekli zchatre, uvzali mu kolem krku hrnce a pnve a zasypali ho nadvkami a

modinami. Svtec se pokorn vrtil do sv cely a zaal plst koe, aby vydlalpenze na podporu t dvky, k seale, e ji Bo zsah piml, aby ekla pravdu a piznala, e vznesla proti svtci zl a falen obvinn. Po tomtonepjemnm zsahu do rozjmavho ivota se Makarius pesthoval do Scetis jako prvn poustevnk ve vdNatrun.

Stal se tak slavnm a oblhalo ho tolik nvtvnk, e byl asto nucen prchat ze sv cely a hledat toitvpl mle vzdlen jeskyni. Nad zem byl zjevn pronsledovn, protoe se dozvdme, e si po ase vykopaltunel z cely do jeskyn, a kdy nechtl bt ruen, uchlil se do zem a do jeskyn el podzemm, aby ho nikdonemohl vidt. Kdy chodil ze sv cely do sv jeskyn, recitoval asto tyiadvacet antifon, a kdy se vracel taktyiadvacet.

Jeho obasn tky zskaj veker pochopen, pokud byli mnoz z nvtvnk tak ruiv jako mu, kterjednoho dne dorazil a vedl osedlanou kobylu, o kter tvrdil, e je to jeho ena. Vysvtlil, e jin mu, kter je do n

zamilovan a zoufale dychtil dostat od n njakou odpov, se poradil snjakm arodjem. dal, aby bylamanelka promnna tak, aby byla manelu od pohledu nemil. arodj zjevn pouil pedpis znm Lucianovi asvou prci odvedl tak dobe, e kdy se manel vrtil dom, nael na posteli leet alostn se tvc kobylu.

Pak pozvedl svj hlas valostnm nku, ronil slzy, vzlykal a mluvil na ni, ta mu vak nijakneodpovdala a ani slova mu neekla.

Pednesl sv trpen ejkovi vesnice a pak enu zkoueli suchou trvou a trokou chleba, kdy ale obojalostn odmtli, pila rada obrtit se o radu na svtce. Mu ji tedy osedlal a vyvedl ji do pout. Makarius torychle vyeil svcenou vodou a trochou korbanovho chleba a poslal mue se enou jejich cestou s napomenutm,aby chodilipravidelnji do kostela.

Zprostudovn Palladia vyplv, e poustevnci museli bt chormi a strdajcmi oblehnuti tak, a poupipomnala jednu obrovskou Harley Street (oblben ulice londnskch lka pozn. pekl.) slenm zdarma.

m vt byla povst svtcovy svatosti, tm vc rostl poet jeho nvtvnk a nen pochyb, e tm h bylk nalezen a s o to vt zarputilost po nm nvtvnci ptrali.

Pallaidus se zajm jen o zzraky pipisovan Otcm pout, pokud ho ale tete peliv, dojdete kzvru,e mnoz znvtvnk byli prost jen postavikami, kter ze svch ekren znaj vichni modern doktoi.

Makariova povst svatosti zaala bt tak velik, e pou Scetis, kter byla pi jeho pchodu przdn,byla v dob, kdy ve vku devadesti let zemel pokryta celami a jeskynmi poustevnk. Jeho slva doshla dalekoza nilskou deltu. Zbon a zvdav cestujc mili do Egypta, aby procestovali kraj poustevnk a podvali se nanov zpsob ivota, kter se tam odbval. Vichni, kdo pili, slyeli o Makariovi a mnoz navtvovali kostelzaloen na jeho pamtku, kter se rozrostl do Der Macarinus.

Klter sv. Makaria le na jinm okraji natronovch jezer. Kdy jsme knmu jednoho brzkho jitrapijdli, ze jeho blch zd ns oslepovala.

Po zazvonn piel otevt jeden star mnich a zavedl m po pranch cestikch mezi blmi budovamik domu pro hosty. Posadil jsem se na divan pod okno, kter nabzelo vhled na shluk kupol podobnch houbm,

uvadlou zele vnejalostnj zklternch zahradpozdji jsem se dozvdl, e je tu zasolen pdaa naskupiny mnich, kte stli na slunku jako ern vrny a uprali pohled do okna domu pro hosty. Ticho naruovalouvliv bafn benznovho stroje erpajcho vodu. Zvuk vsob ml pekvapivou energii. Byl to rytmus moderndoby a ve zdejm prosted byl jaksi nemstn. Vzpomnm si, e jsem v dalch klterech vidl elektrickrovky, ale nikde jsem neslyel bet dn motor, ani jsem nevidl svtla rozsvcen. Mm za to, e vyjmaMakaria jsou vude stroje mimo provoz.

Piel opat nsledovan nkolika mnichy. Mluvil jen arabsky a vypadal vc na venkovana ne nktezjeho druh. Zatmco jsme hovoili nad donesenm ajem, pieljeden mnich s tvemi pokrytmi hedvbnmivousy podobnmi ernmu kokrpanlovi a poeptal mi, jestli bych ho vzal zptky do Khiry. Pemlel jsem,

jestli se pokou utct. Pipadal jsem si jako nvtvnk ve kole, kde se njak smn ek sna uprchnout.Mlad mnich byl vn a nalhal. ekl jsem, e se budeme muset zeptat opata. Ach, to je v podku, ekl.Vysvtlil mi, e je vysvcen knz a e me se zvltnm povolenm klter opustit, pokud se do nj vrt zemt.


16/16

Chtl jet pedevm do Khiry a pak se vlakem vydat do Zagazigu, kde ml nemocnho otce. Zeptal jsem se, co byudlal, kdybych zrovna nepijel j. Odpovdl, e by el pes pou khlavn silnici a tam ekal, a ho sveze njaknklak.

Proli jsme neltostnm slunenm rem do vtan tmy kostel. Byl tu kostel zasvcen tyicetimuednkm, mnii jim kali tyicet ejk. Bylo to tyicet mnich, kte odmtli prchnout pi njezdu na klterv roce 444 po Kr. a vlastn si dali zleet na tom, aby je potkala smrt. Jsou pochovni pod vyvenm podiemv kostele.

Prohldl jsem si relikvi uchovvajc tlo sv. Makaria a vkostele, kde byla takov tma, e nic nebylovidt zeteln, mi ukzali, kde pospolu ve smrti le mnoz alexandrijt patriarchov.

Vystoupali jsme na ochoz kolem hradby kltera. Na protj stran byly o kus dl stechy shluku cel,hol a ploch stechy podobn jakmukoliv egyptskmu domu v dol Nilu. Na jedn stee jsem zaznamenalpohyb a zpozoroval jsem tam klecho a vyzble vyhlejcho mnicha, kter provdl jednu prostraci za druhou.Dozvdl jsem se, e ji sedm let s nikm nepromluvil. il tam isolovanm vneobvanm kout kltera,

poustevnk na pouti. Svou celu opout, jen kdy chod do kostela, nebo sbr pr kousk tvrdho chleba, zekterch ije. Je mu ticet let.

Bylo mi eeno, e nos druh nice zvan askim. Je to kov ps vyroben znevyinn ke vyezan

do tvaru k. Nos se na ki a ti kdo ji pouvaj, se zavazuj kpsnmu umrtvovn tla. Mus denn vykonat tista prostrac, dodrovat mlen a stle se postit a povat jen tolik chleba, aby zstali naivu.

Zeptal jsem se, zda nkdo dal zmnich askimnos a bylo mi eeno, e vedle poustevnka jet ti dal.Zde je tedy dkaz, nakolik si lovk me njak opatit bez toho, aby mezi mnichy dlouho il, e navzdoryvekermu zdn opaku existuje vtchto klterech stle nboensk horlivost a je stle tho druhu, kter nutilprvnsvtce a poustevnky, aby konali takov cvien ve strdn, kter opravovala jejich hrd titul atlet Pn.

Po kamennch schodech kasrujsme vystoupali na nejlep ze vech klternch tvrz. Je vy, vt aobsahujejet vce prostornch klenutch sn ne ty ostatn. Je tu velk, ji neuvan, kostel se temi olti azdmi se stopami fresek.

Mnii kali, e byl postaven zpenz poslanch krlem Zenounem zAthenie. Vyprvl miobdivuhodn pbh, vyprvnm ukrutn pomotan, ale kdy jsem si ho s nimi krok po kroku a slovo po slovu

proel, nakonec jsem se v nm vyznal. Krl Zenoun z Athenie ml dceru, kter se chtla stt mnichem.Jmenovala se Hilaria. Athenii opustila vpevleen za mue a dorazila pak na pou Scetis, kde dostala celu, vnse usadila, nosila askima konala ty nejtvrd skutky sebezporu a odkn. Zaala bt znm jako Hilarion eenEunuch a nakonec byla pijata jako mnich do kltera sv. Makaria.

Nu a krl Zenoun ml jet druhou dceru a ta zelela a byla vypravena do kltera sv. Makaria v nadji,e nkdo ze svatch mu pout bude s to z n vyhnat dmony. Hilaria svou sestru ihned poznala. Jedn noci za nvpestrojen za mnicha Hilariona zala, vzala ji do nrue a polbila a tu jej sestru lenstv opustilo. Princeznanetuila, e ji polbila jej sestra, a kdy po nvratu lila sv uzdraven krli Zenounovi, ten se dsiv rozlil.

Napsal opatovi a doadoval se, aby mlad mnich, kter si kjeho dcei dovolil takovou dvrnost, byl poslnknmu do Athenie. Na to byla Hilaria odeslna dom, kde pokorn pijmala otcovo krn, a nakonec,

pedpokldm, e na zklad otcova pobzen, odhodila kapuci a odhalila svou podobu. Ohromen krl se jipokouel pesvdit, aby zstala snm, ale ona odpovdla, e pokoj me nalzt jen vpouti. Do sv. Makaria se

vrtila s velkou karavanou dar vetn spousty nejlep penice a oleje. Hilarianebo Hilaronjak ji znalimnii, zemela vkltee a prv na jej pam nechal krl postavit kasr. Penici a olej jim dl poslal kad rok.

Tak zn pbh, jak ho vyprv mnii od sv. Makaria. Historie sice nezaznamenv nic o dcerch, alepozdji se mi podailo zjistit, e krl Zenoun z Athenie byl csa Zeno a e klterusv. Makaria poskytoval rondar penice a oleje.

Kdy jsem se louil sopatem, bylo mezi bltnmi zdmi vidt pichzet vznosnou postavu s malouaktovkou. Mnich knz, kter ped tm ml na sob starou gallabii a odran bakory se nyn objevil v rbzblytivho maroknu, botch sprunmi vlokami po stranch a zivm ernm turbanem na hlav. Cel jsemse zarazil pi pomylen, e do Khiry pijedu stmhle skvostnm hodnostem.

Posadil se vedle Mikhaila a vyjma odpustitelnho cuknut, kdy jsme bnou egyptskou rychlost mjeliprotijedouc auto, nic nenasvdovalo tomu, e se poustevnk vrac zpt do svta.

vii. kapitola through lands of the bible h. v. morton pracovní překlad

Documents