iii. kapitola h, v. morton through lands of the bible pracovní překlad

7/30/2019 III. kapitola H, V. Morton Through Lands of the Bible pracovn peklad

1/15

Kapitola tet

1

Vypravm se do Babylonu a prohlm si trosky Nabuchadnezarova msta. Podniknu cestu dochaldejskho Uru a prochzm se ulicemi msta, v nm se narodil Abrahm. Znovu se vydvm pes pou a

mm pes Srii a Palestinu na jih do Egypta.

1

K nejneppadnjm inm mho ivota pat cesta, kterou jsem podnikl taxkem do Babylonu.Bagddsk taxik si jakchkoliv rozpornch asociac mezi svm taxkem a Babylonem nebyl vdom a astozastavuje u chodnku, aby vm nabdl, e vs tam zaveze za speciln zlevnn tarif.

Trosky le edest mil jin od Bagddu a cesta tam trv mezi temi a tymi hodinami. Silnice jezpotku docela dobr, ale brzy zane bt drsn a nerovn. e u budeme blzko,jsem poznal, kdy jsme pejeli

jednokolejnou eleznin tra poloenou vpsku a viml jsem si cedule, na n byla anglicky a arabsky napsnaslova: Babylon Halt (Babylon: zastvka je na znamen pozn. pekl.).

O tom, jakm pokoenm navtvil as msto, je bvalo nejmocnj na svt, jsem etl knihy, ale tahlecedule to ve peloila do mluvy na vlastn civilisace. To, e slva krlovstv, ndhera chaldejsk vtenostibude znma jako zastvka na znamen, jaksi msto, kter i loklky mj s opovrlivm zatroubenm, mi piloprv tak trpk,jako cokoliv, co pedpovdal prorok Isai.

Zatmcojsme jeli dl, vidl jsem vude kolem vpolednm slunci leet psen kopeky: nkter byly dostvelk na to, aby se jim kalo kopce, dal byly sp nzk hebeny a jet dal mly jen podobu nesnadnostoupajc a klesajc pdy. Ale vude, kde se na mle kolem zceniny rozkldaly, byla pda seehl a neastnvzpomnkou na Babylon. Toto tedy bylo msto, jeho visut zahrady patily mezi sedm div svta. Na jehohradbch mohly projdt tyi vozy taen komi a jen na jedinm olti bylo kad rok spleno kadidlov hodnot tisce talent. Uasle jsem se na ruiny dval a vzpomnal na varovn lovka, kter se m od cesty doBabylonu pokouel odradit: Nic kvidn tam nen, kal mi. Budete litovat, ejste tam jel.

Ale jet jsem ani nevystoupil zauta a u m napadalo, e jsem jet nikdy nevidl nic psobivjho a

stranjho. Pokud jde o to, e nic kvidn tam nen, pak pochybuji, zda na svt existuje jin msto, kde bymohla pedstavivost vidt vc.

Vylezl jsem na psen kopec spsobivmi pozstatky, kter nalezli nmet archeologov mezi lety1899 a 1917. Zprvu je tk jim porozumt, protoe kolem sebe vidte akry a akry zd zhndch bltnch cihel,rozbit klenby a ni podla a sklepy budov lecch vtakovm zmatku, e s jakousi uritost se vnich mevyznat jen kolen architekt. V tomto posmrtnm ohledn je stejnou mrou pokoen palc i chatr, ze i vozovka.Jedna st trosek ale dosud stoj v nezamniteln ndhee: velk Itaina brna Babylonu postavenNabuchadnezarem. Strm do vky tyiceti stopy a jej bltn cihly nesou ve vysokm relifu podobu stodvaapadesti zvat vtm ivotn velikosti, stdan adami bk a drak, kter byli kdysi brilantn glazovan,nyn jsou ale odhalen a na blto, ze kterho byly utvoeny.

Jak astn to byl objev. Nic nevypad chmurnji a beztnji, ne bltn cihly vdy stejnho tvaru,barevn nudn, drolc se a ji se obracejc v prach, ze kterho povstaly. I neopracovan kmen m jakousi kvalitua krsku, kter bltu chyb. Jak jsem se tak rozhlel po akrech pokrytch babylonskmi cihlami, pemlel jsem otom, zda byly budovy v tto zemi tak krsn, jak se nm tvrd. Ovem dochovan bci a draci na Itain brnnenechvaj prostor pochybnostem. Bci vykrauj vped s eleganc a duchem mladch kon, pistien jakofrancouzt pudli. Jejich srst od hlavy po ocas po zdech, kolem elisti, pod bichem, dole na hrudi a zatoen po

bocch byla uspodna do malch kudrnatch okraj, do nich mohly bt navzny drahokamy nebo korle. Jakskvostn to jsou zvata: nejsou ani masivn a tk jako egyptt Api, ani fantastick a napl lidsk jako asyrt

bci, ale jsou to hrd, vitln, mlad tvorov, vykraujc si vped do jitraa schopn postavit se ptkrt pehrazenbrn. Bky na oblouku Itainy brny povauji za nejlep dochovanou ukzku babylonskho umn.

Jejich spolenci, draci neboli sirrush jsou prv tak dobe vyvedeni, ale nepsob stejn siln, protoenepedstavuj dn znm zve. Mohli je tam postavit, aby straily Mdy a Perany. Sirrush je vlastnkompromis mezi hadem, rysem a orlem: hlava, tlo a ocas pat upinatmu hadovi, pedn nohy rysovi a zadnnohy zakonen drpy by mohly bt njakho velkho dravho ptka.

Sirrush je vyobrazen na mnoha dalch babylonskch umleckch dlech. Profesor Koldewey, kterobjevil Itainu brnu, povauje za mon, e kn vtemnot chrm chovali njak podivn plaz tvory a


2/15

ukazovali je jako iv sirrush. Je-li tomu tak, pak to dokresluje pbh o Danielovi a drakovi, kter se objevujev mnoha podobch, v biblick Knize Danielovem otitnnen. Pbh vyprv, e Daniel v Babylonu odmtaluctvat jakhosi draka a nabdl, e tvora sm zabije. Byl tedy umstn do doupte zvete, zejm vpesvden, ez nj iv nevyjde, jene Daniel ssebou ml mocnou pilulku sloenou pevn ze srsti a asfaltua piml draka, aby

ji spolkl. Chudk sirrush pak zemel, nkter podn kaj, e vybuchl.

Z vrku kopce se dvte na sklepy a cihlov klenby Nabuchadnezarova palce. A je velmi tk pochopit,

e ony rozhzen masy stavebnho materilu pobl jsou vm, co zbylo z visutch zahrad, nebo e takov stopy,jako stn irok silnice ztrcejc se kolem Babylonu je lini mocnch hradeb, kter kdysi ohromovaly kadho, kdoje spatil.

Ploch krajina, bezvrazn, hol a pust, se thne a kobloze, jedinou vjimkou je zk ps palem nazpad, kde tee Eufrat. Samotnou eku nevidte, sledovat mete jen mle se thnouc linii zelen pipomnajczelenho hada v psku. Msto opustily i eky babylonsk, protoe ve starovku eka tekla podl zpadn stranyKasru a nesla s sebou astn zvuky vody a strom a kvtin. Jakoby poslechl njak pkaz, e nikde poblBabylonu nesm zstat ani stopa ivota, vyhledal si Eufrat nov koryto, vzdlil se a vechen ivot vzal s sebou.

Jak jsem tak stl na vrcholu trosek, piel bl njak Arab a ekl mi, e tady pracoval s profesoremKoldeweyem. Jmenoval se Umran Hamed a byl prvodce po Babylonu. Byl to dobr chlapk a od nmeckcharcheolog naerpal dost pesnch informac, kter nyn nenavn sdloval. Povdali jsme si o ruinch, a ukzalmi mnoho vc, kter by mi bez nj unikly.

Ukzal mi stopy po tech studnch v zkladech visutch zahrad a komoru, o n tvrdil, e to bylalednika. Jeliko si prv pletl slova npoje a nboje, nebyl jsem si jist, jestli zrovna tohle pochopil sprvn.

Ano, tam se uchovvalo jdlo v chladu, ve snhu, ekl vn.

Vidl jste nkdy ledniku?

Ne, pane, odpovdl, ale slyel jsem, co povdali Nmci.

Pokud tedy Umran dobe slyel, mon byly vnich patrech visutch zahrad uloeny chlazenpotraviny, ledov erbety a dal studen vci pro mdskou princeznu, j pro radost Nabuchadnezar tyto zahradypostavil. M se za to, e se j vtto ploch krajin zaalo stskat po domov a horch jej rodn zem, zrovna tak

jako se podobn muselo stskat idm, a krl tedy, aby ji potil, nadil postavit uml horsk terasy sezahradami. Slovo visut tyto zahrady nepopisuje dobe. eck slovo pro n je kremastosa pouvalo se pro

obence a vmodern etin se pouv pro zaven mosty.

Je jist, e visut zahrady byly stejn pevn ukotveny v zemi jako pyramidy. Jako ve ostatnv Baybylonii byly postaveny zbltnch cihel a konstruovny jako pyramidy i zikkuraty, podobn jako tebaMappinovy terasy v Zoo. K zavlaovn zahrad byla erpna voda ze studn v zkladech. Kad ada teras bylaoszena stromy a kvtinami a tu a tam mohly zvukomalebn protkat uml vodn toky. Touto pjemnoubotanickou zahradou se princezna prochzelaa mon touila po kusu skuten skly. lovk douf, e

Nabuchadnezarv zmuil pokus nahradi dm zmnu prosted byl spn. Vc by jist dn lovk udlatnemohl, ale djiny, ba i ivoty prostch lid naznauj, e takov ob gesta nebvaj vdy ta nejpijatelnj.Mon nkde pod ztrpenmi kostmi Babylonu le njak tabulka zaznamenvaj, jak dve hor dost alo tento

projev krlovy pzn, kdy ji tam po mnoha mscch diny a pracnho sklanikaen Nabuchadnezar zavedl.

Tomu k zahrada? Vdy to pece nen ani kopec!

Zeptal jsem se Umrana, jak si mysl, e visut zahrady vypadaly. Usml se jako u vytren a odpovdl:Jako zahrady vRji.

Zavedl m ke zmti vzemi, podobn t, kterou mete vidt vlondnsk City za leenm, kdy zbonjak dm. Bylo to msto, kde stval velk babylonsk zikkurat, chrmov v zvan E -temen-an-ki, o kterarcheologov tvrd, e byla babylonsk v znm z tradice. Byl to zjevn zikkurat podle typick babylonskformy, kter v adstup stoupal dostaten vysoko nad pranou pl, aby dal astronomm neruen pohled naoblohu. Na nejvym stupni byl chrm obsahujc jen stl a pohovku, obsazenou za noc, pe Herodotos, jednouenou vybranou ze vech en v zemi. Bylo prokzno na npisech, e tento chrm a jeho vysok v sahaj a do

prvnho vku Babylona a e byly as od as opravovny rznmi krli.

Pili jsme kadrozbitch oblouk, kter dve podepraly Nabuchadnezarovu hodovn s. Prv v ttosni spatil podle Knihy DanielBeltasarnpis na zdi.

A zatmco jsme se prochzeli mezi oputnmi pahrbky, jejich ticho naruovalo jen bzuen divokchvel a sr, pemlel jsem nad tm, jak doslovn se naplnilo Isaiovo proroctv o pdu Babylona. Byl vskutkusvren tak, jak byla svrena Sodoma a Gomora.


3/15

U nikdy nebude osdlen, nebude obydlen po vechna pokolen. dn Arab si tam nepostav stan,pasti tam nenechaj odpovat stda, nbr div sb tam bude odpovat, v jejich domech bude plno vr,pebvat tam budou ptrosi, bsov tam budou poskakovat. V jeho palcch budou vt hyeny a v chrmechrozkoe akalov. Jeho as se piblil, dny nebudou mu prodloueny

irok hradby Babylona byly streny do zklad, jak prorokoval Jeremi, jeho brny bylyvypleny ohnm, msto se vskutku stalo dsem a bylo k posmchu, bez obyvatele. Jeremiova slova se

stala doslovnou skutenost, zmsta jsou hromady kamen. Nen snad slovo, kter by toto hrzn zpustnutpopsalo lpe ne Babyln bude hromadou kamen.

Isai prorokoval, e mezi obyvateli trosek bude kippd, co je hebrejsk slovo, kter pekladatele Biblemtlo. V anglick Authorised Version je peloeno jako bittern (buka), v Revised Version jej nahrazujeporcupine (dikobraz). Nakreslil jsem do svho notesu obdivuhodnho dikobraza a zeptal se Umrana, jestliv ruinch nkdy nco takovho vidl.

Jeho tv se ihned rozsvtila poznnm.

Ach ano, ekl, to je kunfudh. Je plach a ven vychz v noci.

Dikobrazy, akaly, hady, sovy, ani dnou jinou prorokovu faunu jsem nepotkal, ale vidl jsem tvora,kter zmnn nebylzajce. Byl to jedin iv tvor, kterho jsme za celou dobu, co jsme se prochzeli ruinami,vyruili. Vyplaili jsme ho nedaleko Nabuchandnezarovy hodovn sn.

Koukejte, vykikl Umran, Arnabeh!

A velk zajc vyskoil a pelil stedem msta pry.

Kdy jsme se vrtili kItain brn, Umran mi ukzal msto jmy o n se prav, e tam Daniel pestlsvou zkouku se lvy. Je pravdpodobn, e lvi byli chovni vpkopu u Itainy brny,a kdy profesor Koldeweyzahjil sv vykopvky, nael na tomto mst tisce barevnch dladic. Sloen dohromady tvoily lvy, nktersblmi tly a lutmi hvami a jin se lutmi tly a rudmi hvami. Profesor se domnval, e hlavn brnuBabylona muselo steit na sto dvacet lv.

K tonu nejzajmavjmu, co lze vBabylonu vidt pat cihly, kter jsou dosud slepeny dohromadyasfaltem msto malty, tak jak o tom psal Herodotus. V Babylonu byl stolet po jeho pdu, kdy to pod jet bylonejvt msto svta, tebae nkter budovy byly streny. Trest uvalen na msto Xerxem asi stavitelm zjednal

dost prce a Herodotus tak mohl asto sledovat party asfaltr, jak pracuj se svmi vozky plnmi vroucho tru.Stavebn metodou bylo poloit mezi kad dv ady cihel jemn ps horkho asfaltu a cihly takto spojen

dr pohromad tak pevn, e je nutno je rozbjet krumpem. Tu a tam se vkldala vrstva rkosu a na mstech, kdeji se rkos rozpadl, mete zeteln vidt jeho otisky v asfaltu. Zsoby asfaltu byly dostupn, k Herodotus,v Hit, asi sedmdest mil severozpadn od Bagddu, mst, kde je jet i dnes dsiv ctit sirovodka kter m dvasfaltov studny, jednu horkou a druhou studenou, vzdlen od sebe ticet stop. Asfalt se samozejm nach zvude na perskch ropnch polch a tak kolem Mosulu.

Autory ze Zpadu ve starodvnch asech cihly sasfaltem vdy pekvapovaly a povaovali je za typickpro Babylon, co byla pravda. Babylonsk v byla vystavna zbltnch cihel a asfaltu, slova, kter Bibleanglickpekld jako slime(a esk kralick jako zemi lepkou i smolu, ekumenick peklad pe ji asfalt

pozn. pekl.) Tko meme najt lep podn o tom, jak Babyloan stavli, ne ve veri Genese, kter popisujestavbu bbelskho zikkuratu:

Tu si ekli vespolek: "Nue, nadlejme cihel a dkladn je vypalme." Cihly mli msto kamene a asfaltmsto hlny.

Archa mluvy byla asfaltem potena zven i zevnit a to sam dlaj Iran slodmi a luny, kter dnespluj po Eufratu a Tigridu.

Pro biblickho badatele je zajmav, e tm vechny vykopan trosky Babylona pochz z dobyidovskho babylonskho zajet.

Pokud na babylonskch zdech uvidte njakou popsanou cihlu stle jet na pvodnm msta jejichtam pod jet hodnpak si mete bt skoro jisti, e nese jmno Nabuchadnezarovo.

Pedkldm, e kad, kdo navtv Babylon, odrecituje si pro sebe vodn slova onoho ndhernhoalmu:

U ek babylnskch,tam jsme sedvali s plemve vzpomnkch na Sijn.


4/15

Sv citary jsme v t zemi

zavsili na topoly,

dn jin historick netst nevytvoilo vt literaturu ne idovsk Exil a nikdy nebyly emoce steskupo domov vyjdeny s takovou jistotou a krsou. Ml jsem s sebou Bibli a tu a tam jsem nalistoval pasez Isaie, Jeremie a Ezechiela, onoho hrdiny zajet, kte spolen uchovali, jako nikdy nikde nikdo jin,atmosfru msta zsvitu svta, odsouzenho kzniku. Jak hnouc, iv to jsou slova!Je to pbh trpk sol slz a

hnouc ohnm hnvu a opovren. Pokud budou t slova tchto mu, prach zven koly egyptskch vlenchvoz zstv viset ve vzduchu, asyrt luitnci zstvaj stt s napjatmi luky a babylonsk beranidla jsounapaena proti hradbm. Nepsali klidn, jako et historici, ale divoce, jako mui volajc a kic na nro a

jejich hlas stoup a kles tak, e chvlemi kles kslzm a pak se zase zdvih vjekot a ev. Ve starovk literatue jemnohou krsnch a srdceryvnch mst, mm ale za to, e nikdy lid dalm vkm nepedali takov dojemhorenatch emoc, takovou nadji a s tak sravou nenvist.

Kdy proroci vtali pd velkch orientlnch , ji se zrodil modern svtNahum provolval smrtAsrie, Isai pedasn zabil Egypt a Jeremi prorokoval smrt Babylonu. eck lodi a et vojci slouilis egyptskou armdou, kdy ta za faraona Neka pochodovala do Srie. Bsnk Alcaeus ml bratra jmnemAntimenidas, kter slouil pod Nabuchadnezarem, byl ptomen zkze Jerusalma vroce 586 p. Kr. a zejmvidl odvdn druh skupiny idovskch vyhnanc do Babylona. Kdy vroce 539 p. Kr. Babylon padl avyhnanstv skonilo, bylo naivu mnoho mu, jejich dlem mlo bt bojovat v bitv u Marathonu.

id nebyli odvedeni do Babylona ihned, ale po skupinch bhem estncti let a nejdel doba trvnzajet byla si edest let. Je proto mon, e Daniel mohl do Babylona pijt jako mlad hoch, t zde po dobu zajeta jako staec mohl vidt, jak jeho lid dostv souhlas knvratu do Jerusalma. id nebyli vt dob jedinmnrodem vzatm do zajet a vyhnanstv, zvykem t doby toti bylo deportovat cel nrody a dt pdu jinmosadnkm, byli to ale jedin vyhnanci, kte si zachovali svou rasovou a nboenskou identitu.

Existovaly dobr dvody, aby je Nabuchadnezar deportoval. Dvno ped nm se Egypan dreli politikyvytven bariry vzpurnch a neptelskch nrod mezi sebou a Asri, a kdy Asrie padla, tak proti jejmunstupci Babylonu.

Ne se Nabuchadnezar stal krlem, musel se se svou armdou vydat na jih a vyistit Srii od egyptskhovlivu, a kdyby jeho otec nezemel, zrovna kdy se on blil kEgyptu, je pravdpodobn, e by doel a do nilskdelty. Takto ale Nabuchadnezar s Egyptem sjednal spn pm, na jeho zklad si uchoval svrchovanost nadsyrskmi stty a v doprovodu eskadrony lehk jzdy se spn vrtil do Babylona, aby si zajistil sv ddictv.

Jen, co se obrtil zdy, pokraovali egyptt agenti ve sv propagand mezi tribut poplatnky tributuv Srii, kte si, jako vichni dlunci, o viteli mysleli jen to nejhor. Juda, mal stt rozervan frakcemi avzpourou, byl a pli ochotn kpletichm. id byli rozdleni na dv strany: nacionalistickou, proegyptskou a

protiknskou stranu, kter mluvila o svren babylonskho jha a knskou stranu, kter vidla blc se pohromujako spravedlivou Bo odvetu hchy jeho vyvolenho nroda. O sto ticet let dv uinil Bh metlu svho hnvuz Asyan, kte odvedli do zajet deset izraelskch kmen. Znovu vloil svj bi do rukou Babylonu a Juduztrestal stejnm zpsobem. Takov bylo poselstv prorok.

Kdy proroky teme, musme pipustit, e seznam idovskch hch je soupisem provinn, kter beredech. id upadli do vemon neesti a pohanstv. Na stechch dom se denn plilo kadidlo Baalovi a Jahvehochrmy byl djitm tajnch obad vypjench zEgypta. Molochovi kn zaplili sv ohn v dol Chinonu avude byli vztyovni falen bohov. Chaosem doby prochzeliproroci a zvstovali pichzejc mstu a v palci si

krl, jeho dvoan a dstojnci pitali s egyptskmi vyslanci.Nabuchadnezar si dobe obsadil svou zpravodajskou slubu, protoe se o spiknut dozvdl dost brzy na

to, aby mohl rozhodn zashnout. Je mnoho doklad o tom, e to byl mu laskav, trpliv povahy: od vzntlivchAsyan by se Juda takovch ohled nikdy nedokal. Nabuchadnezarova varovn nicmn nemla na

jerusalmsk frakce dn inek a tak se vroce 597 p. Kr. vypadal se svou armdou volat Judu kpodku. Prvpostup jeho armdy s chaldejskou a babylonskou pchotou, svou zuivost nechvaln znmou skythskou amdskou jzdou a jejmi podivn obrnnmi eckmi oldni , inspiroval proroka Habakuka k jednomu z onchvrok, kter je sice jako literatura skvostn, ale pro ji tak pepnan obyvatelstvo musel bt nervydrsajc.

Je pern a hrozn, volal, vyhlauje vlastn svrchovan prvo.Jeho kon jsou hbitj ne levharti,dravj ne vlci za veera; jeho jezdci uhnj tryskem, jeho jzda se zdaleka ene, let jako orlice, je spch zakoist. Kad z nich se ene za nsilm, dychtiv m vped. Sebral zajatc jak psku.

Kdy ale babylonsk armdy dorazily ped Jerusalm, leel idovsk krl Jjakm v hradbch mstamrtev a msto nj vldl jeho osmnctilet syn. Ten si uvdomoval marnost odporu proti Nabuchadnezarovi a sesvou matkou a v doprovodu vysokch sttnch a vojenskch initel, ministr a eunuch vyli a padli na tv ped


5/15

krlem, kter s nimi vbec nenaloil podle zpsob orientlnch despot. Kvli menm zloinm ne bylaidovsk vzpurnost, bvali lid oslepeni, zbaveni ei a ukiovni. Nabuchadnezar se ale spokojil s tm, e poslalkrlovskou rodinu, pedstavitele dvora, vysok armdn dstojnky a vechny nejlep emeslnky dobabylonskho vyhnanstv. Vprvn skupin vyhnanc byl prorok Ezechiel. Pot Nabuchadnezar ustanovil krlemjednadvacetiletho Sidkieposlednho krle Judya vypravil se se svmi vojsky dom.

Jerusalm nebyl znien a vtina jeho obyvatelstva zstala neporuena a tak tomu mohlo i zstat, kdyby

se id zatvrzele nevrtili kpletichaen s Egyptem. Mlad Sidki, slab, pvtiv lechtic, kter by v mnnebezpen dob mohl bt idelnm monarchou, postrdal pevnost, nutnou ktomu, aby se mohl postavit zuivnacionalistick frakci u dvora. Jeremi dokzal marnost jakkoliv dal vzpoury rozeznat a dlalve, co bylovjeho silch, aby sv krajany od spchu vstc zkze zachrnil.

Slute babylnskmu krli a budete ivi, volal. Pro by toto msto mlo bt obrceno v trosky?

A vysmvn, pehlen a uvznn jako pacifista a stoupenec Babylona, pokrao val dl ve svchvarovnch. Nkte kali, e vyhnanstv bude jen krtk a e vyhnanci se brzy vrt dom. Aby toto pesvdenvykoenil a pipravil Judu na zkouky, kter ho ekali, napsal Jeremi vyhnancm a ekl jim, aby se vBabylonusadili:

Stavjte domy a bydlete v nich, vysazujte zahrady a jezte jejich plody. Berte si eny, plote syny adcery. Berte eny pro sv syny, provdvejte sv dcery za mueUsilujte o pokoj toho msta, do nho jsem vs

pesthoval...Obrtil se ke svmu lidu v Jerusalm a prorokoval nov trpen, kter na nj dopadnou pro jeho hchy.

Jeho slova zstala oslyena, a kdy Nabuchadnezar vidl, e jeho dvj mrnost opovrhli, rozhodl se, e dls nimi u jemn zachzet nebude.

Psal se rok 586 p. Kr., jedenctlet pot, co byli prvn zajatci odvedeni do Babylona. Sidki pipustil,aby se Jerusalm stal centrem pletich sousednch nespokojench stt, Tru a Sidonu, Mobu a Ammonu.Chystala se vzpoura, zejm pod obecnm zenm Egypta, z n na posledn chvli sthl Edom, Mob a Pelitj.Ale Juda, Tr a Ammon stli pevn.

Kdy Nabuchadnezar dorazil na jih, stl proti tem neptelm, se stnem neptele skutenho, totiEgypta, vdy v pozad. Ezechiel, kter by v Babylonu a pbh slyel z babylonsk strany, nm dv velkho krlezahldnout, jak zastavuje o eky Orontes a peml, kterho z jeho neptel napadnout prvnho. Uv vtn

stelbou p a hled pedpov vpohledu do zvecch vnitnost. Zstv pak vzadu se zlonmi silami a vysldv armdy, jednu proti Tru a druhou proti Jerusalmu. Skaln npisy vytesan armdou vyslanou proti Tru lzedosud vidt pod str u Nahr-el-Kalb blzko Bejrtu.

Po osmnctimsnm oblhn prolomila babylonsk beranidla mocn hradby Jerusalma a armdyvstoupily do msta hjenho sice udatn, ale vhorenm nesvru. Tentokrt byl Nabuchadnezar neltostn.Hradby msta srovnal se zem, Sidkie oslepil, jeho syny zabil a krle a celou lechtu poslal v okovech doBabylonu. To byla druh skupina vyhnanc.

Obyvatelstvo dl zstvalo pod sprvou sprvce Gedelje a mezi obyvateli byl i prorok Jeremi,kterho Nabuchadnezar vybral ke zvltnmu zachzen. lovka napad, zdali krl teba nezaslechl ony vnivnabdn, nm tak dobe znm, jm Jeremi sv krajany snan prosil, aby respektovali moc svch pn? Jist otom nememe ani pochybovat. A kdy si je peetl, Nabuchadnezar v prorokovi rozeznal nkoho, kdo byl zezcela nezemskch dvod neoekvanm spojencem. Proto dal krl osobn pkaz, aby Jeremi dostal na vbr,

zda chce jt do Babylona nebo zstat ve zboenm mst. Hle, cel zem je ped tebou. Kam pokld za dobra sprvn jt, tam jdi, bylo mu eeno. A Jeremi se rozhodl setrvat v Judovi. Zoufale sledoval, jak zbyl idzase snovaj pletichy a bou se, a nakonec zavradili sprvce a spojili se s Mobskmi, a potpili Babyloanznovu a provedli tet deportaci. Zdalekho Babylona pilo vstran voln Ezechielovi, kter vzbouenceneltostn odsuzoval, protoe as trestu jet nevyprel. Vzbouenci ale odpovdli, e se budou bt dl a dl plilikadidlo ke cti Krlovny Nebes. Vposlednch okamicch hynoucho sttu byl Jeremi odveden do Egypta.

Co se ale pihodilo idm bhem jejich vyhnanstv v Babylonu? m se zamstnvali? Nakali vichnina nch bezch, nebo ml obrzek jet njakou jinou stranu? To, e jasnj strnka existovala, dokld vhn,s nm se id vraceli a obnovovali Sion pot, co zajet skonilo. Nebyli chudmi otroky jako jejich pedkovv Egypt. Nikdo je nenutil vyrbt cihly, i kdy byli v zemi s nejvt vrobou cihel na svt. Meme si bt jisti,e kdyby byli utiskovni, proroci by nm o tom povdli. Nen teba mluvit o tom, e existovaly nesnze anedostatek, e rznm skupinm vyhnanc se dostalo rznho zachzen, nkdy dobrho, nkdy patnho. Prorokznm jako druh Isai, kter Babylonem pohrdal, zmiuje, e Babyloan neznali slitovn a e na star lidi

dopadalo tk jho, co naznauje, e nkte lid byli, bez ohledu na vk, nuceni pracovat na kanlech apkopech, nebo se vnovat tk prci, kter byla vdy poteba v zemi s umlm zavlaovnm. Na druh stran,


6/15

v Ezechielov popisu zem vyhnanstv jako zem kram, msta obchodnk a ornou pdu, do n bylakolonie zasazena,jako vrba u hojnch vod dn nznak tisku nen A Jeremi, kter byl realista, by vyhnancmz Jerusalma nepsal, aby se usadil, vysadili zahrady a jedli z jejich plod, pokud by takov pjemn ivot nebylmon.

Babylon, nesmrn msto se svm rodnm venkovem, hordami initel a hodnost, se svmi banki,trhy, pstaviti, nespoetnmi obory vroby, nabzel bystrm idm tisce pleitost, jak se ve svt prosadit.

Nen pochyb o tom, e prv vBabylonu zaali id poprv podnikat.

Meme napklad uvaovat, zda dlouho zaveden firma Eigibi, kter po generace spravovalafinannick zleitosti babylonskho dvora, byla firmou hebrejskou? V troskch Babylona byly nalezeny stovkyjlovch tabulek (dnes jsou v Britskm museu) zachycujc jejich bankovn a obchodn transakce. Poukazuje se, eEigibi je babylonsky Jkob a bylo naznaovno, e zakladatelem firmy mohl bt pslunk jednoho z desetiztracench idovskch kmen, kter se dostal z Asrie do Babylonu a tam si zaloil svj podnik a prosperoval.Mnoh tabulky zaznamenvaj pjovn penz na rok dvacet procent, je tedy zejm, e Eigidi a spol. odhodili

jakkoliv staromdn hebrejsk pedsudky vi lichv. Je tak zajmav, e i kdy jmno firmy zstvalo Eigibi(Jkob a spol.), vichni lenov rodiny pijali babylonsk jmna jako Itti-Marduk-balatu a Marduk-nasir-aplu,kter povzbudiv a vstcn obsahuj jmno mstnho bostva, mon podobnm zpsobem, jako mnoz id

povauj Mackintosh za mnohem lep obchodn jmno ne Cohen.

Egibiov byli zjevn podnikem, kter spravoval statky, prodval pdu a domy, obchodoval s otroky apalmovmi hji, byl pipraven pjovat cokoliv od esneku po ekely stbra. I kdyby se firma stavla ke svmbratm zJudy chladn, co jako pslunci Israele docela dobe mohli, nelze tm pochybovat o tom, e jejichspch musel ve vyhnancch rozntit ambice a otevel jim nov a asn horizonty.

Ovem nebt ptomnost mal skupiny nboenskch initel, jejich skvl vize a velk vrav budoucnost zila ve vyhnanstvjako jasn majk, id se mohli mezi svmi pemoiteli ztratit. Prvn mezi nimi

byl Ezechiel, jeho dm na Tel-Abib Obilnm vrchu byl mstem, kde se setkvali ti, kdo budovali novho Judu.Ezechiel sice vyhnanstv vtal jako druhou anci pro svj nrod, ale il vbudoucnosti a ml vhlav pln programnovho sttu: teokratickho sttu s Hospodinovm Chrmem a ne krlovm palcem jako svm centrem a jdrem.

Ezechiel je tak zajmav tm, e kdy chodil dm od domu kzat, prorokovat a pedkldat hrub nrt novhoJerusalma, nejene poprv rozvinul koncept Dobrho paste, kter se laskav star o sv stdce, ale tak poprvv djinch nboenstv projevil pi o due, kter nm tm pipomn sv. Pavla.

Tak jako past peuje o sv stdo, kdy je uprosted svench ovc, tak budu peovat o sv ovce avysvobodm je ze vech mst, kam byly rozptleny v den oblaku a mrkoty Sm budu pst sv ovce a dm jimodpovat, je vrok Panovnka Hospodina.

Tmito Ezechielovmi slovy napsanmi vBabylonu, jako bychom vstupovali do Novho zkona. Dalmprorokem mon vbec nejvtm zprorok, byl neznm autor kapitol 40-55 Isaieprorok zvan DruhIsaijeho srdce bylo cele zameno na nvrat do Jerusalma.

Je pirozen, e vliterrn atmosfe msta spoetnmi psmky, kde se na jlov tabulky zapisovaly izznamy o nejbnjch dennch transakcch zapisovny a ukldaly se do ohromnch knihoven, zapsali azeditovali ti, kdo vili v budoucnost judaismu, historii svho nroda. Z tto doby pochz mnoho knih Starhozkona, tak jak je dnes v Bibli mme. Literrn dlo doby vyhnanstv tedy udrovalo naivu nboenskho anrodnho ducha a bohabojnm mezi zajatci pomohlo udrovat jejich due vpokoe a trplivosti a vychovat jejichdti v poctivosti a spravedlnosti. Takto se judaismus zrodil, uchoval a nakonec vyrazil do svta. Skonily djiny

dt Israele: zapoaly djiny id.Na konci edesti let nominlnho zajet byli id svdky udlosti, kter je asto myln vykldno a vdy

nesprvn znma jako Pd Babylonu. Po Nabuchadnezarov smrtipechzela koruna spn z hlavy na hlavu,a nakonec dospla kNabonidovi nebo Nabunaidovi, kter byl doslova oddan pznivec staroitnost. Svj astrvil vykopvnm poboench chrm a zkoumnm starodvnch kult. Vpomylen na tohoto vladae, kterse pokouel vynst na svtlo minulost sv zem, zatmco se vude kolem zvedala jej budoucnost, aby ho zavalila,

je cosi alostnho. Dopustil se osudovho omylu, e do Babylona pivedl dal skupinu vyhnanc, bohyBabylonie. Sebral je ze vech stran a centralisoval bohoslubu v Babylonu. Byli to nkladn host a penze na

jejich vydrovn bylo nutno pesmrovat znormlnch nboenskch nadn. A tak se babylont kn hnvali alid, od nich byli vyhnan bohov sebrni, mli pocit, e v nebi nejsou zastoupeni. Nabonidovo panovn je takvstrahou vem staroitnkm a archeologm, kte by mli sklony sv nekodn vn uvdt do veejnhoivota. Tento krl se nakonec se svm bdnm zamkl v palci v Teim a mon dokonce abdikoval ve prospchsvho syna Belasara, vjeho rukou podle veho vlda nad Babylonem spovala.

Persii, novoupovstvajc svtovou mocnost, vtali Babyloan i id jako svho vysvoboditele od svstaroitnick monarchie. Krl Kros byl velmi ochoten takovou roli sehrt a vydal se na pochod kBabylonu.


7/15

Nikdy nejsp nebude znmo, jak Babylon padl. Obecn se pipout, e Kniha Daniel, kter popisuje posledn nocBabylona a npis na zdi, byla napsna dv stalet pot, aby podncovala Makabejsk proti Seleukovcm a jejnboensk vznam je vt ne jej historick pesnost. Hebrejsk svat psmo ji nepot mezi prorock spisy afakta v n obsaen nesouhlas s autentickou literaturou doby vyhnanstv.

Co je z historie zejm, je to, e kdy Babylon padl, nenaplnily se vechny dsiv detaily jeho pduprorokovan Druhm Isaiem. Dobyt Babylona Krem bylo stejn klidn jako Mussoliniho pochod na m.

Pd Babylonu, kter nkdy vmysli vyvolv obrazy hocch dom, hroutcch se hradeb a mrtvch tl, byl tedyjen pokojnou zmnou dynastie.

Proroci zpvali o dtech rozttnch na kusy ped oima rodi, vyplennch domech, lidechporench jak dobytek na jatkch, o vodnch ndrch vyschlch rem zpor. I ten nejhez z exilovchalm,kter zan Pi ekch babylonskch, kon dsivmi slovy:

Blaze tomu, kdo tv nemluvata uchop a roztt o sklu.

Ovem plenn Babylona, tak dychtiv oekvan idovskmi proroky, se nikdy neodehrlo. Namstotoho persk armdy v roce 539 p. Kr. do msta vstoupily bez jedin rny a s rozkazy respektovat a vlastnictv anedopoutt se nieho, co by mohlo obyvatelstvopobouit nebo urazit. Babylon padl a je znien, kvlej pro nj!kiel Jeremi, ne kpdu dolo. Kdy knmu ale nakonec dolo, nebylo nad m nakat, protoe se zdlo, eBabylon se ze svho pdu t. Nrody vskutku asly, jak ekli proroci, ale nanad pdem Babylonu, ale nad tm, e

Babylon, s nejskvlej obranou a nejvtmi mstskmi hradbami na svt, padl bez jedin rny.Kdy do msta, dva tdny po sv armd, veel Kros, projevil se jako onen vzcn historick ppad,

toti jako dobyvatel, kter se mn ve filantropa. Namsto toho, aby hradby rozvalil, obnovil je a provedlnezbytnou obnovu chrma veejnch budov. Vyhnance poslal zpt do jejich przdnch svatyn a idm ekl,kjejich pekvapen a zden, e jsou voln a mohou jt dom. Peliv ten Druhho Isaie a knih Ageus a

Nehemi, spolu s nevyvratitelnmi dkazy znan sly babylonskho idovstva vhelenistickch a pozdjchdobch, dokld, e jen mlo vyhnanc bylo ochotno vykoenit se z Babylona, aby znovu vybudovali nrodndomov.

Nyn kdy jsou voln a mohou odejt, zjiuj, e se vBabylonu mli velmi dobe, napsal Masperov Passing of the Empires. Museli by se vzdt svch domov, pol, podnik, navykl lhostejnosti kpolitice a

postavit se nebezpem t nebo tymsn cesty skaravanou a nakonec se utboit vprosted trosek vzuboenzemi, obklopen neptelskmi a rlivmi sousedytakov vyhldky mohly najt pze jen u nemnoha, a

skuten, mylenku nvratu sdojemnou horlivost vtali jen kn, levit, a ti horlivj mezi nimi tdami.

Dva roky po skonen zajet tedy se basarem vyrazila alostn mal skupina a mlo uplynout njakchdvacet let, ne bude na Sionu znovu vystavn Chrm. Babylont id mezitm nabvali na potech, moci i

bohatstv. Jt dom sice odmtli, ale Chrm vJerusalmdl povaovali za svj duchovn domov a vdy pispvalina jeho drbu a provoz. Vele idovsk komunity vBabylon il jaksi stnov krl id, pedk z roduDavidova, jeho titul znl Princ ZajetRech-Glutha. Tento hodnost si drel vlastn tlesnou str, ministry,dvorsk hodnoste a na veejnosti se objevoval odn v zlat ltce a v doprovodu dstojnk sv stre. Bylproslul svou pohostinnost a ndherou svch zbav. Kdy Babylon zemel, zddili jeho slvu Seleukov a po nichBagdd. Zde v ase chalf Princ Zajet stle ml svj dvr a jako posledn odraz ndhery a slvy alamounovy,vldl nad babylonskm idovstvem ve dvanctm stolet po. Kr.

Opustil jsem Babylon, jeho osaml, tich hromady, zejc ruiny a jeho zapren, okoldov cihly,s mylenkou, e i kdy se proroci mon nedoili oekvanho zpustnut msta, jejich slova se pesto naplnila,

protoe as vdy peje prorokm.

V Hillah, v rozplvajcm se eru palmovch zahrad na behu Eufratu jsem se dval, jak ivot jde kolemsvm volnm tempem tak, jak to v Zemi dvou ek jde od potku djin. Byl v tch zelench hjch chldek a

pjemn. Hork bl svt venku zadrovala palisda chlupatch palmovch kmen, nad hlavami se dotkaly apropltaly vjmpodobn vtve a dole v tichu a stnech tekl Eufrat na jih k Perskmu zlivu.

Ve stnu se ln prochzelimui a eny, vdy smrem ivotodrn ece a vdy nabrali vodu do velkchhrnc a benznovch plechovek. To je pbh zdej zem: lid berou vodu z eky a dvaj ji zemi. Nedaleko mizvuk podobn ztienm dudm ekl, e tu pracuje djird. Pod obrovskou moru se pomalu pohyboval vl, kterz kanlu vytahoval kapajc koen pytel vody, kter se pltvav pevracel do zavlaovacho kanlu a odtudspomoc mechanismu stejn efektivnho i neohrabanho jako tkalcovsk stav, zase klesal do kanlu, aby mohl

pokraovat v thle pomal, namhav prci. Jsem si jist , e se djird nezmnil od as Nabuchadnezarovch.Vypad jako star a spav obyvatel, na kterho pokrok a bh udlost nemaj vbec dn vliv. Mete si dokonce


8/15

pedstavit, e jednotliv djird, kter si v rznch tnech vzjemn odpovdaj z jednoho hje do druhho po celmtoku Eufratu, jsou hlasy starodvn zem.

Vidl jsem tu taky korlk zvan gufa, kter by myslm i Noe odmtl jako primitivn a zastaral. Je tokulat ko, kter pojme asi dvacet lidnkter gufyjsou dost velk na to, aby mohly vozit ovce nebo konavodotsn je dky asfaltovmu ntru. Slbil jsem si, e se zajdu do Britskho musea a budu se po gufch dvatv asyrskch a babylonskch slech, protoe si jsme jist, e tyhle loky musely na Eufrat u existovat odprehistorickch dob. Gufachise svmi ernmi msami zdatn vesluje kolem beh, veslem si hled cestu a vdyz loky vyskakuje, aby pothl, a pak znovu ske dovnit, aby pokraoval vcest.

Zatmco jsem pozoroval gufupily zelenmi stny tie ti eny vernm se dbny na ramenou. Ne jenaplnily, zdvihly sv zvoje, protoe si myslely, e nablzku nen dn mu a chvli stly a povdaly si pi ekch

babylonskch. A ten alm zase uslym, vzpomenu si vdycky naskupinku stojc na okraji Eufratu, ti enyv temn erni, modrou oblohu, palmov vtve a tekouc vodu.

Rd bych v Hillah zstal dle, protoe zesnul sir Ernest Wallis Budge k ve sv knize By Nile andTigris, e id vHillah jsou nepochybn potomkytch, kte sem migrovali zon sti Babylonu, kterou obvalido destho stolet na ry a po mnoho pedchozch generac se vnovali ochodu se staroitnostmi. Vpedstav,e nkdo kupuje kousek Babylonu zrukou potomka vyhnanc je jaksi brutln ironie, kter by se, jsem si jist,musela zamlouvat Jeremiovi.

3

Krl Ghazi, syn zesnulho krle Feisala,pijd do svho adu ze svho skromnho palce na zpadnmbehu Tigriskad rno v 8:30. Pejede most Maude a pokrauje Al-Radovou ulic. Doprava je zastavena. Auta,povozy, venkovsk vozy, kon a sem tam njak ten velbloud se sthnou ke stran silnice a ekaj, a krl projede.

Ped nm jedou dva policist na motocyklech, a kdy jste byst, mete vprojdjcm aut zahldnoutna zadnm sedadle drobnou postavu obleenou vkhaki a se slunenmi brlemi. Je to dost skromn proces a vevchodnm mst pkladn ukzka pesnosti. Kdy jsem sledoval, jak krl projd kolem, moje mylenky seobrtily kFeiselovi a pemlel jsem, coby asi ekl, kdyby mohl tohle pedvdat v dobch, kdy s Lawrencem mezipalmami ve vd Safra mluvili o povstn.

Jednoho rna jsem se, jakmile krl projel, znovu vypravil taxkem do Babylonu. Prochzel jsem se mezi

hromadami a prozkoumval trosky Mardukova chrmu, babylonskho zikkuratu.

Nmci zde pi vykopvkch objevili dv podivn podzemn mstnosti za svatyn. Profesor Koldewey mlza to, e to byly nocleny, kde pespvali ti, kdo se chtli poradit s orkulem nebo doufali v uzdraven ve snu.Tvrdil, eprv tady Alexandrovi generlov setrvvali vcelononm bdn, kdy jejich vdce umral v horece.

Myslm, e ze vech udlost, kter se odehrly vBabylonu, nen dn, kter by imaginaci oslovovalatak, jako smrt mladho Alexandra, mue jet ne tiaticetiletho, kter za dvanct let vytvoil nov svt. Soudobzznamy o jeho karie napsali jeho generlov, jeho admirl, jeho lka, jeho krlovsk inspektor a kormidelnk

jeho flotily, ty vechny ale zanikly, a tebae pozdj historie, na nich zvisme, jej vykresluj jen jako vojka ,cosi vn literatury dochovalo vzcnou ndheru jeho ducha. Kterkoliv Arab vpouti vm vypov pbh o lovkuzvanm Iskander Dhul Qarnain, Alexander dvouroh: v perskch horch, v Indii, a jeho vlastn Makedonii onm venkovan pod hovo a tebae jejich pbhy mohly slty nabt na bjenosti, uchovvaj vzpomnku natoho, kter se i ve svm krtkm ivot stal legendou.

Na Alexandrovi je cosi alostnho a krsnho, co dn autor nedovede vysvtlit. Tajemstv mon

spov v tom, co je nazvno jehopothos, touen, dychtn, po neptomnch vcech, stav mysli, kter jeden zjeho poslednch komenttor popsal jako toho lidsk a srden touen, toto mrn a poddajn snen a dychtcnnost,kter vyrostly tak, e se staly silou motivujc kdobvn svta. Kad djiny kesanstv by mlyzanat ti stalet ped narozenm Krista pbhem mladho mue, kter nejprve srovnal se zem bariry meziVchodem a Zpadem a pak vypustil do svta zplavu eck ei a kultury, kter spustila helenistick vk. Ti, kdove vem vid Bo ruku, v tom nemus vidt dnou nhodu. Zd se, jako by svt vyrstajc z Alexandrovchvboj byl spomalou p a dkladnost pipravovn na kesanstv tak, jako je zahrada pipravovna kosen. Sv.Pavel, produkt eck kultury, cestoval Evropou a pronel Bo slovo v helenistickch mstech. Kdy pilaevangelia, byla napsna v koin, bnm kadodennm eckm jazyku, kter se stal v dob po Alexandroviesperantem helenistickho svta. Jev pbh byl lidem prvnho stolet vyprvn jazykem helenistickho trit.dn kesan tedy neme zavtat do Babylonu bez pocitu, e zde mezi hromadami ernho prachu a lutho

psku ekala pedasn smrt na toho, kdo byl nevdomm pedchdcem kesanstv.

Hol fakta o Alexandrov smrti jsou dobe znm, je ale mnoho toho, co bychom chtli vdt. Na jaeroku 323 ped Kristem spoval cel d vc od Jadranu kPandbu na jedin vli, jedinm mozku sycenm


9/15

helnskm mylenm, napsal vHouse of Seleucus E. R. Bevan. Pak Bo ruka, jako by zkouela jaksifantastick experiment, tohoto lovka ze svta vytrhla.

Bylo to potkem ervna a Babylon byl pln Alexandrovch armd ekajcch na povel k pochodu.Vybudoval pstav, ze kterho mohlo vyplout tisc vlench lod, znich mnohbyly postaveny pmo na mst.Dal byly po soui pevezeny z Tru a sestaveny v Thapacusu na Eufratu. Nejstar lodi byly ty, kter podniklyhistorickou cestu po proudu Indu, pes Indick ocen a vzhru Perskm zlivem. Nmonci a lovci keblz fnickho pobe pipravili flotilu kvyplut na moe.

Tsn ped vyplutm propukla u csae horeka, j se nakazil zejm vbainch jin od Babylonu, kamzavtal kvli ppravm novho zavlaovacho projektu. I kdy ml silnou horeku, trval na konn dennch obt,kolti ho ale museli nosit na pohovce. Druh den sv nemoci strvil na lku a svmi admirly probral plnynadchzejcch operac, jejich proveden nadil do ty dn. Veer odplul na veslici pes Eufrat do pjemnhodomu mezi zahradami, kde byl chladnj vzduch ne ve mst. Zde v horekch leel est dn, vykonval svdenn obti a vhav den po dni odkldal vyplut flotily.

S tm,jak jeho horeka vzrstala, rostla i jeho netrplivost sodklady a neml pokoje, dokud ho nepeneslizpt do palce ve mst, kde mohlbt bl svmu hlavnmu stanu. Lidem kolem nj zanalo bt zejm, e mezemt. Kdy byli generlov ze ztichlch pedpokoj i dstojnci, kte se tlaili ve vnjch snch a ndvoch,vputni kloi nemocnho zjiovali, e u knim neme mluvit.Mezi armdami se, jako u jednou dve, kdyvskoil do pevnosti vIndii, rozila fma, e zemel a jeho makedont vojci se kpalci hrnuli v takovmmnostv, e jeho tlesn str byla zahnna zpt a donucena je vpustit dovnit.

Kolem pohovky umrajcho csae se pak odehrla jedna znejdojemnjch scn vdjinch. Drsn stavlenci zjeho taen, makedont kopinci a sta veterni kavalerie, kter dobyla Asii, defilovali kolem jehopohovky vposledn pehldce. Alexandr se knim udatn pokusil promluvit, ale nebyl toho schopen. Kadhopozdravil mrnm pokynutm hlavou apohledem o.

On noci dlelo sedm jeho marl v celononm bdn vbabylonskm chrmu a ekali na poselstvOrkula. Maj csae pinst do chrmu, aby ho bh uzdravil? A v noci jim bylo eeno, aby nechali vci bt.

Naveer nsledujcho dne, jedenctho dne jeho nemoci, Alexandr zemela prav se, e po tyi dny a tyi noci sena Babylon sneslo ticho.

Je snadn pochopit, jak ti, kdo ili ve stnu jeho gnia a dokonce i ti, kdo si byli vdomi jen svchspch, mli tehdy pocit, e bez nj svt neme pokraovat. Vtak neuviteln krtk dob shromdil ve svch

rukou vekerou pozemskou moc, a i kdy aspirace na bostv mohly tm, kdo ho znali dobe, pipadat jako ert, anioni nemohli pochybovat, e je to nejvt lovk na svt. Dalo by se ci , e zemel zrovna ve chvli, kdy sezdvihala opona nad druhm djstvm jeho ivota a z tto vzdlenosti meme ctit vc, ne bn zrmutek nad

pedasn ukrcenm ivotem: lovk ct tak zklamn publika, ktermu bylo upeno velk pedstaven. Kdyteme o jeho krtkm ivot, jsme jako lid vdivadle, kte jdou vpolovin pedstaven vykzni kvli njakvelk pohrom, aby li dom zesmutnl, a vneustlch vahch, jak by asi mohlo posledn djstv vypadat. Zanm leel podmann Orient, ped nm Kartgo a Zpad. m? Kdo me ct? Kdyby il Alexandr dle je jednaz nejvce fascinujcch historickch spekulac.

Netrvalo dlouho a lid si zaali ukat, e Alexandr byl otrven, to ale nikdy nebylo prokzno. Arrian sezmiuje o pbhu, e jed, njak droga k on, byla do Babylonu pinesena v kopyt muly. Pltarch tvrd, ejedem byla ledov voda z Nonarcisu, kterou bylo mon uchovvat jen v kopyt osla. Byla to voda z eky Styx,proudu vody z rozttho snhu, kter se val z pramene v hoe Chelmos v Arkdii, o n ve starovku prohlaovali,

e je tak studen a jedovat, e zni jakoukoliv ndobu, vyjma zvecho kopyta: a nkte i bl urovali druhzvete, napklad skythskou oslici! e by byl Alexandr otrven vodou ze Styx je nepravdpodobn acel pbh jejist bnou zvst o otrven, kter se asto poj sjakmkoliv krlovskm smrtelnm loem na Vchod. KdyLeake ped stoletm Styx objevil, zjistil, e voda je kpit zcela zdrav, ale i kdy okol nikdo o Styx nic neslyel,panovala tam zddn vra, e vodu zeky nelze uchovat vjakkoliv bn ndob.

Existuje podivn zhada kolem Alexandrova pohbu a sporu o to, komu bude patit jeho tlo, zhada o topodivnj, e prv tento spor dval podobu samotnmu novmu svtu. Vzuivch ambicch, kter se stetaly,kdy byl nyn Alexandr mrtev, meme vidt odraz jeho moci a autority, protoe mui, kte se jako hrihandrkujc se o vhru bili o to, aby mli podl na svt, kter dobyl, bvali jeho poslunmi sluebnky.Svrchovanost, kterou nesl s takovou eleganc a lehkost a dokonce ml za to, e jeho ambicm nepostauje, bylatm pli pro zstup mench mu, kte zpolili o svj dl, a jejich jedinm nrokem byla skutenost, e bylidost dob na to, aby pro nj pracovali.

Je pravdpodobn, e Alexandrovo tlo bylo podobn jako u egyptskho faraona mumifikovno, i kdydn autor o tom nezanechal zprvu. Diodorus jen zmiuje,e rakev byla naplnna aromatickmi bylinami, ktervydvaly pjemnou vni. Doklady o mumifikaci pochzej ne z klasickch, ale z vchodnch zdroj. Takov


10/15

historikov jako Masud sice psali dlouho po udlostech, ale mli kdispozici starovk autority a tebae znanst jejich vyprvn je nepesn, obsahuj i sti pevn open o fakta. Je zajmav, e prv Masud k, e na

pkaz Alexandrovy matky bylo tlo nejprve namoeno v asfaltu a pot vyjmuto ze zlat rakve a peloeno domramorov, u n bylo mn pravdpodobn, e vyvol zjem vykrada hrob. Dochz tu kmaten fakt,

protoe vmna rakv pat kpozdj episod, ale odkaz na asfalt me bt docela dobe vzpomnkou naAlexandrovo mumifikovn. Jeden etiopsk rukopis k, e pot, co bylo tlo obmyto valoe, byl po nm rozlit

vel med. I to vypad jako zmnka o mumifikovn.A u ale bylo tlo nabalzamovno nebo ne, jist je, e trvalo dlouhou dobu, tm dva roky, ne se

vypravilo kmstu svho odpoinku. Pro vrobu skvostnho pohebnho vozu byli najati umlci, perkai, zlatnci akonstrukti a vsledkem jejich nmahy muselo bt pozoruhodn dlo. Byl to obrovsk pojzdn zlat chrm,

jeho stechu nesly ady jnskch sloup. Ze stechy visely zvony, kter pohyb vozu rozkvval do slavnostnhosmutenho zvonn. Schrna uvnit, vn byla uloena obrovsk zlat rakev,byla zdobena tymi malbami: najedn byl Alexandr se svou velitelskou hol v ruce, obklopen svmi marly, na druh byl sloni postupujcvbitevn ad, tetzachycovala manvry kavalerie a tvrt pohled na moe a vlen lodi vyrejc do toku. Vzkorunoval zlat vnec nesmrn velikosti, kter za slunenho svitu z dlky vrhal oslniv ziv paprsky. Vhavozu byla tak ohromn, e aby mohl jet po drsnch poutnch cestch, musely bt vymyleny a sestaveny tlumienraz. Kvozu byly pipojeny tyi oje a ke kad znich tyi jama a ke kadmu jamu tyi muly, codohromady dvalo speen tyiaedesti mul. Zvata nesla zlat koruny, zjejich postroj visely zlat zvonky ajejich chomouty byly pokryty drahokamy.

Takov byla tedy fantastick schrna, v n bylo zjizven tloprotoeAlexandrovo tlo bylo pokrytozrannmi zbojpeveno po pouti od Eufratu kNilu a meme si pedstavit sjakou povrenou bzn aasem sledovaly prjezd dobyvatelova tla za zvuku zvon, obklopenho plotem zkop a pochodujcmi muidrsn kmeny. Pbh pletich, kter vedly ktomuto odjezdu, se nikdy nedozvme. Kterch est stop zem m

pijmout mue, kter vlastnil vtinu civilizovanho svta? Byl to politick problm. Zjevn ml bt pochovns makedonskmi krli ve Vergin, jednou ale, na potku svch vchodnch triumf, pobzen mon onmdychtnm po neptomnch vcech, podnikl dlouhou, romantickou cestu pes libyjsk psky, aby se poradil seslavnm Ammonovm orkulem v Siw. Bh jej pivtal jako boskho faraona, a mlad krl se takovho dkazu,e je vc ne lovk dychtiv chytil a pi ptch pleitostech se objevoval korunovan Ammonovmi beranmirohy, symbolem svho boskho otce. Nkte potom kali, e prv do Siwy by mla vst i jeho cesta posledn ,aby spoinul v posvtnostipbytku svho otce. Vniv k tomu vybzel Ptolemaius, kter se Egypta zmocnil

jako svho podlu na koisti, protoe chtl Alexandrovo tlo prv vEgypt, coby talisman velk sly a moci.

Ptolemaius vykal vhodnho asu a postaral se o to, aby Alexandrovo tlo Babylon opustilo zdnliv doMakedonie, ale s tm, e vSrii na n bude ekat siln eskorta, kter je pevezme a odveze ne do Siwy, ale dostarodvnho hlavnho msta Egypta Memfisu. On i jeho syn je pak pevezli do Alexandrie, kde odpovalov kilov rakvi a do potku kesansk ry.

Zeptal jsem se jednoho mstnho Araba, zda se v jeho vesnici dosud vyprv pbhy o Alexandrovi.Odvtil, e je jich mnoho a ukzal na vysok heben narudl zem asi pl mle na vchod od trosek a ekl, e to jemsto, kde bylo tlo krle Alexandra spleno ve velkm ohni.

Peel jsem konomu kopci a cestou jsem potkal dalho Araba, kter mi povdl stejn pbh a dodal, ecel kopec je pln stop po hoen. Kdy jsem se piblil, vidl jsem, e je vysok asi padest stop, jeho boky bylymsty strm a vypadal jako obrovsk hlinn val i opevnn. Kdy jsem se poryl vhromadch mkk pdy a cihel

zblta, zjistil jsem, e cel hromada je zernal jako by od ohn.Pemlel jsem, zda jsou to zbytky obrovsk pohebn hranice, kterou Alexandr postavil pro svho ptele

Hefaestiona. Nkdy se stv, e kdy se mezi generacemistn pedvvzpomnka na njakou udlost, nahradslavn jmna ta skuten. Kdy jsem, po mscch, etl knihu profesora Koldewey o vykopvkch, narazil jsem natuto pas:

V blocch kamennch cihel speench prudkm rem a nesoucch jasn otisky palem a jinch dev lzenajt doklady o velkm poru. Na mnoha mstech otisky ukazuj ostr hrany dobr tesask prce. Je to ve velmi

pozoruhodn a rdi bychom pro to nali vysvtlen.

Mon je lze najt ve zprv podan u Diodora (XVIII. 115) o pohebn hranici, kterou Alexandr Veliknechal postavit pro konn pohebnch obad HefaestionovchSkvostn hranice, kter pr vyla na 12 000talent, se pi pohledu sAkropole musela proti vchodnmu obzoru vyjmat nanejv psobiv.


11/15

4

Chaldejsk Ur, msto Abrahamovo, le dv st ticet mil jin od Bagddu a sto dvacet mil z Basry uPerskho zlivu. Pro vtinu lid je to jmno msta ztracenho v tichu mrtv zem, kter je vzdlen a je tk jinavtvit a m ekalo pekvapen, e modern cestujc me do Abrahamova mstajet lkovm vozem!

Jednm z vsledk evropskho vlivu v biblickch zemch je to, e msta jako je Ur, Gath a Akalon, kterse dv nachzela jen na strnkch Starho zkona, maj dnes sv msto i v elezninm jzdnm du. Se stejnm

pocitem jaksi nepatinosti, kter jsem zakusil, kdy jsem jel taxkem do Babylonu, jsem si koupil lstek dochaldejskho Uru. Vlak vyjd z Bagddu v noci a do Uru pijd v brzkch rannch hodinch.

Bagddsk ndra nabz podivnou podvanou na biblicky vyhlejc ejky, jejich rodiny a doprovod, jakse s jdlem skldaj do vagon tet tdy, zatmco lid zjin doby a jinho svta na n zvdav hled z oknek prvntdy. A pozoroval jsem tak vn a fatalistick Orientlce,jak pozbvaj svho klidu a vyrovnanosti a vzruen

bhaj nahoru a dol po peronu a s velkm kikem se vzjemn vniv a zamilovan lou, i kdy teba cestuj potrati jen o pr mil dl. Na odjezdu vlaku je cosi, co ve vchodnm rolnkovi ni posledn zbytky sebeovldn:monje to dsiv pomylen na to, e vlak odjede pesn podle jzdnho du.

Spac oddlen bylo pohodln a pimen a umvadlo kalo, e to byl vzor pouvan indickmieleznicemi. Bhem dne to byl bn vz prvn tdy, veer do nj ale vnikl jeden ze zdvoilch initel irckchdrah vyzbrojen povleenm, polti a pokrvkami. Jak lze takov initele vycviit vtakov zdvoilosti? Mohuct jen tolik, e pe, kterou svm svencm vnuj se snad rovn, a rozhodn nepevyuje tu, kterou projevujony pozoruhodn eny, jejich povinnost je peovat o krlovsk nemluvata. Kdykoliv vlak zastavil, moje

peovatelka vkhaki pibhla, bu aby zamkla vz, nebo stla venku a steila m ped dsy babylonsk noci.Nejdv jsem si myslel, e dv pozor, aby m nikdo neunesl, kdy ale ndra, kde jsme zastavovali, zaalavykazovat stejnou mru pustoty, dospl jsem kzvru, e prost jen dv pozor, abych neutekl. Podobn jakomnoho dalch v Irku mi pital neukojiteln hlad po aji a suenkch, kter mi je slbil donst v njakounekesanskou jitn hodinu.

A tak jsem leel, pokouel se usnout a pozoroval oblohu posetou od obzoru kobzoru hvzdami. V takrovinatm kraji je vzorec non oblohy nhradou za nim nevynikajc krajinu za dne. Je snadn pochopit, pro

byli Chaldejci jednmi zprvnch astronom svta. Obloha nabz kad veer vtenou podvanou, a neptomnosthor, i i jen kopc, znamenala, e mysl, tch, kdo uprali zrak ke hvzdm, nebyla nikdy pitahovna zpt kzemi,ale byla pobzena toulat se v ohromujcch spekulacch mezi souhvzdmi. Ve starodvnch asech musel mtvrchol kadho zikkuratu svou skupinku mu hledcch do fialov nesmrnosti oblohy, osamlch s tajemstvm

Vesmru stejn jako nmonci na moi. Mylenka, e mudrci od Vchodubyli chaldejt astronomov je vc ne pjemn smylenka. Kepler

objevil, e konjunkce Jupitera a Saturnu vsouhvzd Ryb, normln vidn jen jednou za osm set let, pednarozenm Krista nastal ne mn ne tikrt. Nikde by to nezaznamenali s vt horlivost, ne se starodvnmdomov astronomie. Spatili jsme jeho hvzdu na Vchod, ekli ti krlov, a pili jsme se mu poklonit.Kolik umlc je vyobrazilo, jak vyr z tchto pln na cestu do Betlma, sHvzdou planouc nad nimi?

Zatmco vlak dunl na jih, leel jsem a etl knihu sira Leonarda Wooleye Urof Chladeas. Tato knihapopisuje vykopvky, kter mon vejdou do djin jako jedny znejcennjch a nejzajmavjch archeologickchnlez na doby. Pi vykopvkch badatel nalezli doklady Potopy. Nali hroby vysoce civilizovanch lid, kteili ve mstech dlouho ped tm, ne byly postaveny pyramidy. Dl proti proudu asu pak sir Leonard nael msto,v nm mohl t Abraham. Vstoupil do trosek dom, kter Abraham mohl znt. Sedm let prce s lopatou v Uru

pemohlo pl stolet destruktivn kritiky perem.

Pot, co byla z tohoto starodvnho msta odvalena hlna, povaujeme nyn Abrahama za obyvatelekulturn, vysoce civilizovan komunity. A on ji opustil, aby se stal pastevcem ovc a toulal se po svt a uinil tostejn zmrn, jako dnes me nkdo opustit Londn a vydat se do Austrlie nebo na Nov Zland.

I ekl Hospodin Abramovi: "Odejdi ze sv zem, ze svho rodit a z domu svho otce do zem, kterouti uku. Uinm t velkm nrodem

A tak Abraham opustil run nbe a trhy tohoto dvjho, menho Babylonu , a vydal se napsvtem, rodem ne nomd, ale obyvatel msta, aby hledal svj osud: prvn kolonista v djinch.

Tsnped svtnm vlak zastavil ve stanci Ur eleznin uzel, co je jen oberstvovna pro lokomotivy,kter se zde napij a pokrauj dl kPerskmu zlivu.

Jakmile jsem vystoupil na peron, uvdomil jsem si nco povdomho. Tuhle stanici jsem vidl umnohokrt. Bylo to osaml ndra, kam hrdina dorazil vdy za stejnch okolnost. Nejprve se pmo proti


12/15

divkovi rozjela nc lokomotiva sadou nablskanch Pullmanovch vagon a vokamiku nrazu uhnula, abyjemn pibrzdila a zastavila. Pak hrdina vystoupil a vrhal pitom pohledy alostn pohledy na pustou krajinu, kntra na obzoru ubhala. Jako by kzdraznn jeho oputnosti byla dna pln pozornost odjezdu vlaku. Bylo vidtobrzky cestujcch, slunch ernoskch prvodc, kol nabrajcch rychlost a hrdina nakonec zstal sm ohromen stt na elezninm svrku.

Kad detail tto scny se v Uru vpolosvtle onoho rna opakoval. Nebylo tu nic ne ndra a trathnouc se kseveru a jihu. Vzduch byl pronikav a studen, ticho psobiv. Fakt, e jsem pijel pohodln vlakemnyn jako by dlal zUru jet pustj a vzdlenj msto, ne bych si dokzal pedstavit.

Na rozdl od mch pedchdc v tto situaci jsem nepotkal dvku mvajc kloboukem proti slunci, anistarce v malm koe ani dav venkovan, kte ve filmu vdy pispchaj mui na ndra pomoci. V Uru nebylonic ne rozbesk nad plochou krajinou. S tm, jak svtla pibvalo, pomhalo to jen kdalmu odhalen ir

pustiny. Kdy ale slunce vylo, zasvtilo na pozoruhodn prvek v krajin. Asi o dv dl stl kopec narudl zem,tyc se jako pyramida s rozdrcenou pic. Byla to ohromn konstrukce a nebylo pochyb, e je to proslul urskzikkurat. Vidl jsem ho mnohokrt na fotografiia etl o nm vmnoha knihch a najednou tu osamle stl v brzkm

jitru, vzdlen jen krtkou prochzku pes pou.

Kdy jsem se kn blil suchou, solnatou bainou, vidl jsem vostrm slunenm svtle, e to nenhromada zem a e nen beztvar: byla to velk stavba zbltnch cihel, a rampy vedouc na jej vrchol se dokoncei z dlky jasn rsovaly.

Nenapadlo mn, e ursk zikkurat bude tak psobiv, ani e znj zstalo tolik. Vechny tyhle babylonska chaldejsk chrmov ve byly stejnho typu: ada stoupajcch tm tvercovch platforem, kad men, neta pedchoz. V kadm dtskm pokoji se stav zikkuraty zonch do sebe zapadajcch kostek! Svatyn boha bylana nejvy platforma od zem kn vedla ohromn ikm rampa.

Mon to zn zvltn, ale mj prvn dojem, kdy jsem se dval na ursk zikkurat, bylo skuten poten.V naprosto rovinat krajin nejsem nikdy doma a okamit jsem ocenil zmr dvno mrtvch architekt Urunaruit jednotvrnost krajiny stavbou uml hory. Theorie k, e dvn dobyvatel tchto pln v dvnch dobchbyli t horaly, kte bu ze stesku po domov nebo nboenskho konservatismu, nebo mon zobou dvodchtli sv bohy uctvat na vinch, tak jak to dlali vdy. VChaldeji museli sv viny vytvoit vlastnma rukamaa zznam o stavb babylonsk ve zachycuje jednu takovou udlost.

I kdy je ursk zikkurat dokonce i ve svm padku psobiv, musel to bt asn pohled, kdy se nad

pln platformy zdvihaly jedna nad druhou vpsech vraznch barev, ni ern, vy rud a svatyn modr sezlacenou kovovou stechou. A kdy kn v barevnch rouchch vystupovali a sestupovali po rampch, nebodoprovzeli sochu bostva dol koslav njakho velkho svtku, mohl ten pohled docela dobe inspirovat, a sirLeonard Wolley naznauje, e to tak asi i bylo, Jkobv sen o ebku, po kterm vystupovali a sestupovali andl.

Vystoupal jsem na zikkurat pmo po t ramp, odkryt pi vykopvkch, kterou chodvali vctiadvacet stolet ped Kristem. By to zvltn pocit, zkoumat stavbu, kter byla ji star v dob, kdy il Abraham,chrm, jeho rozlehl pzemn prostory naposledy vidly denn svtlo dlouho pedtm, ne byly vystavnypyramidy. Viml jsem si ady pravidelnch trbin, podobnch stlnm vpevnostn zdi, kter badatele pivykopvkch mtly, dokud si neuvdomili, e jejich el. Tyto trbiny prochz vnjm obalem plench cihel aasfaltu a do pevnho, neplenho jdra stavby. Byly tam umstny, aby ze stavby odvdly vlhkost aarcheologov je pijmali, dokud jim nedolo, e vlastn nebylo co odvdt! Cihly a blto vechnu svoji vlhkostztratily brzy po dokonen stavby a odvdn vody zpleitostnch pvalovch de bylo zajitno i tak. Co tedy

bylo elem tohoto promylenho kanalizanho systmu? Odpov dal npis pozen poslednm babylonskmkrlem Nabonidem, jeho staroitnick vkony jsem ji zmioval. Ursk zikkurat nael v troskch, opravil jej adal si zleet na tom, aby v npisu zmnil, e jej oistil od spadlch vtv. Ihned se tedy ukzalo, e platformy

byly oszeny stromy a odvodovac dry odvdly vodu, j byly terasy zavlaovny.

Kdy jsem doshl na vrcholu zikkuratu, kter je asi ptapadest stop nad pln, rozhldl jsem kolem navhledu, kter nikdy nezapomenu. Pmo pode mnou, soustedn kolem pat poboenho chrmu, leel Ur,jedno z nejstarch mst, kter znme. Bylytam tisce malch domk zblta, bez stech, vude protnan ulicemi aulikami. Rann slunce ikmo dopadajc na mrtv msto ukazovalo stavby a ulice v relifu ostrch ernoblchlini. St protnajcch se uliek jsem mohl sledovat hlavn ulice a kjejich konci v obrovskch hromadch psku,kter vyznaovaly hranice vykopvek. A to bylo msto postaven na troskch jet starch mst, vnich dvacetstolet ped Kristem il Abraham.

Kam jen oko dohldlo, thla se kobzoru hnd pl. Na jednom mst ji z pln pustoty vysvobozoval

tenk zelen prouek vinouc se krajinou. To byl Eufrat, tekouc svm tunelem datlovch palem k Perskmuzlivu.


13/15

Kdy jsem se rozhlel zurskho zikkuratu, zjistil jsem, e je docela snadn pedstavit si, jaktahle zemvypadala ped tisci lety. Moe bylo mnohem bl, protoe nnosy pinen Dvma ekami se hromadily a stoletza stolet vytvely nplavovou pl a moe je dnes sto dvacet mil daleko. Babylonie jsou jen uloen n nnosymrn naklonn kjihu. Bagdd, lec dvst ticet mil kseveru, je sto pt stop na moem, chaldejsk Ur jenpatnct a Basra, sto dvacet mi k jihu, je osm stop nad moem. VAbrahmov dob, pluly do urskch dok nmonlodi a jeho zpadn hradby vedle moe omval Eufrat, nebo nkter zjeho vznamnch ptok. Namsto tto

hnd pout musel bt Ur obklopen masou ndhern zelen. Na mle kolem msta se rozprostraly palmov hjenebo obiln pole protnan rznobnmi kanly tekouc vody, ve kterch se odrela modr obloha. Namstospalujcch poutnch vtr tu vl mrn vnek od moe, namsto ticha vude kolem tu bylo slyet zvuky runhomsta a vude pohyb lod plujcch po ece dol kmoi nebo lehce klouzajcch po kanlech. A zprosted

jednopatrovch dom zbltnch cihle hust vystavnch uvnit hradeb, v barevnch psech stoupal urskzikkurat, viditeln vploch krajin na mle daleko, na zlatou stechu jeho svatyn svtilo slunce a vyslaloheliografy do obilnch pol kseveru a modrmu moi na jihu. Vtomto zivm a kultivovanm mst ilAbrahmv otec Terah a ztohoto msta vyel Abraham na sv toulky.

Sestoupil jsem ze zikkuratu a veel do Abrahmova msta. Kdyby byla tveren mle ulic Bagdduzbavena stech a nechna bt rok i dva, vypadaly by hodn jako Ur, a na to, e mnoho Abrahamovch ptel ilozejm vlepch domech, ne jak bych vm mohl ukzat v Bagddu. Uliky jsouzk, nktermi by se sotva

prothl naloen osel, nkter domy ale mly trnct mstnost postavench kolem dvora vprosted. Nebt jednohoodpornho zvyku, lovk by si mohl pedstavovat, e ivot ve starovkm Uru byl tm perfektn. K mnohadomm je tam pipojeno nco, co sir Leonard Woolley nazv soukrommi kaplemi, vnich by v ohromnchjlovch rakvch trochu podobnch starm sedacm vanmpochovni lenov rodiny. Ve skromnjch pbytcchbyli zesnul pochovni pod podlahou. Bylo zvykem, k sir Leonard, e mrtv dl obval dm, ve ktermbydlel za iva a jeho ddicov pebvali vmstnostech nad jeho hrobem. byl to obyej, kter se na prvn pohledme jevit barbarsk, ale je v souladu s onm pocitem rodinn kontinuity, kter je tak siln napklad mezistarovkmi Hebreji. Je to mon, ale tko si pedstavit, pro nebyl Ur smeten morem a myslm, e navzdorylagunm, kanlm, ece a vem pjemnm rysm Uru ml Abraham tst, e se zmsta dostal do pout.

Zatmco jsem sedl vdom, kde mohl sedt Abraham se Srou, slyel jsem podivn a zlovstn zvuk. Bylto lidsk epot. Ur mon nen msto, kde by lovk rd slyel nkoho eptat na druh stran zdi. Po pikch jsemdoel ke dvem a kradmo nahldl do uliky, kde jsem vidl dva mue spukami pehozenmi pes rameno. Byli tostrci ruin.

asto pemlm, o em se tihle mui doopravdy mezi sebou bav, protoe vkrvi maj povry, a myslm,e navzdory jejich pukm a psm snboji se asto mus ctit pi prochzen ruinami nechrnni. Podal jsem je,aby mi ukzali msto, kde sir Leonard Woolley nael stopy Potopy a jsem rd, e m tam zavedli, sm bych to totinikdy nenael. Vedli m daleko mimo ulice mrtvho msta do ady nzkch kopc pobl, kde mi u kzaliobrovskou jmu. Varovali m, abych el zlehka, protoe okraje jmy nebyly zabezpeen a j sestoupil do jmy,

jej stny zaznamenvaj bh vce ne pti tisc let.

Bylo zajmav rozhlet se po tchto stnch a vidt djiny lid, kte ili na tomto mst jako vrstvyndhernho dortu. Z vrstev vynvaly velk spousty keramickch step, tak kost a dalch mn rozeznatelnchkousk veho monho. Boky tchto vykopvek jsou msty tm pevnou zmt uch dbn, okraj hrnc, tal amis a vechny jsou krsn dochovny. A najednou sdramatickm smutkem vechny tyto doklady lidskho zmatkua bezstarostnosti ustvaja nsleduje po nich osm stop pevnho, nestratifikovanho vodou nanesenho jlu. Onchosm stop tvo nnosy Potopy ped asi esti tiscilety. Pod nimi zanaj znovu doklady o lovkulovku, kteril ped potopou. Je zajmav, jak sir Leonard Wooslley svj objev popisuje:

Sonda mila hloubji, k, a povaha pdy se nhle zmnila. Namsto stratifikovan keramiky aodpadu jsme byli v naprosto istm jlu, skrz naskrz stejnm, jeho textura ukazovala, e byl nanesen vodou.Dlnci prohlsili, e jsme doshli plnho dna, nch nnos, na nich se formovala pvodn delta, a kdy jsemsi prohlel boky sondy, zprvu jsem s nimi chtl souhlasit, pak jsem ale vidl, e jsme pli vysoko. Bylo tkvit, e ostrovy na nich byly vystavny prvn osady, stly tak vysoko nad rovn mol. Kdy jsem si vem

propotal a promil, poslal jsem mue jmu prohloubit. ist jl beze zmn pokraovaljedin vc, kterou jsmenali, byla fosilizovan kost, kter musela piplout s jlem z hornho toku ekya jsme doshli sly asi osmi stop.Pak jl skonil, stejn nhle jako zaal, a my jsme byli opt ve vrstvch odpadk plnch kamennch nstroj,kemennch jader, z nich byly nstroje odtpny a keramiky.

Prokopali se asem potopy rovnou klidem, kte ili ped n.

Tolik tedy fakta, pe sir Leonard. Co se na nich d postavit? Objev, e skuten dolo kzplav, kn

se vztahuj jak sumersk, tak hebrejsk pbhy o potop, ktermkoliv z tchto pbhsamozejm nedokld anijedin detail. Tato potopa nebyla veobecnou, ale lokln pohromou omezenou na doln v dolnm toku Eufratu aTigridu. Zashla zejm zem dlouh asi 400 a irok 100 mil. Pro obyvatele dol to ale byl cel jejich svt!


14/15

Bylo by psobiv vidt, podobn jako vidli archeologov, linii lidskho osdlen ped Potopou, alenavt psek vdy se drolc vrchol a boky hlubok jmy ji nyn skrvaly pohledm. Nic ale nemohlo btzejmjho, ne nnos Potopy. Je jak dlouh ticho nsledovan kikem lidskch hlas, s obnovenm ivota pot,co se vody na zemi vysuily.

Prohldl jsem si msto krlovskho pohebit vUru, kde archeologov nali hrobky krle A-bar-gi akrlovny Shub-ad a kostry osmdestilennho doprovodu, pevn en od dvora. Tyto hroby byly postaveny, a

tla vnich pochovna, tisc let ped tm, ne se Abrahm narodil a prv zde byla nalezena vtina vynikajcchperk, kter jsou dnes v bagddskm muzeu.

Popis tchto hrob od sira Leonarda Woolleye je vynikajc ukzkou rekonstrukce. Kosti a pedmtynalezen spolu s nimi, pozstatky vol a zbytky voz, byly objeveny rozdrcen tak na plocho, e pevn devnkolo bylo jen edohndm kruhem rozpadlch zbytk v pd, pesto se mu podailo sestavit iv obraz hrobu tak,

jak vypadal ped pti tisci let, kdy zde byl pochovny krlovsk osoby: vojcimrtv se svmi mdnmi kopmi ubrny, harfista mrtv vedle sv harfy, elednov mrtv u hlav svch vol, vozkov mrtv na vozech, kruh dvornchdam mrtvch vjejich slavnostnch atech, a krlovna Shub-ad samotn, mrtv na devnch mrch s fantastickou

pokrvkou hlavy ze zlatch prsten a bukovch list, stlem pokrytm amulety a korly a se zlatm pohremblzko ruky.

dn ztl nejevilo jakkoliv znmky nsil a nikdo znich nezemel v mukch. Existuje vlastn doklad,e vichni tito lid naopak beli, mon ochotn, vstc svmu osudu, jako by spchali na dvorskou slavnost.Archeologov si vimli, e vechny eny a na jednu mli na hlavch krouky, bu zlat, nebo stbrn. Kdy bylovyneno tlo bez krouku na hlav, byl nalezen u jejho pasu pedmt, kter by,jak se ukzalo, byl prv onouchybjc krouek. Dma zjevn dorazila pozd, ozdobu hlavy si mon nesla v kapse at nebo v kabelce a chtlasi ji nasadit v hrobce, ale zapomnla na to. A tak tam leela pt tisc let, ne byla jej zapomntlivost objevena.

Sir Leonard Woolley naznaoval, e tito lid mohli bt ped smrt ommeni. Mn se zd, e lidobrovoln na obad, o kterm vili, e to bude rychl pechod zjednoho svta druhho.

5

Cestou zpt kzikkuratu jsem narazil na skupinu lid, nkolika mu, t nebo ty en a pr dt, vichni tobyli modern Iran. Vdce skupiny se pedstavil jako ursk potmistr a ekl mi, e host sv ptele, drninitele smanelkami a rodinami. Udlaj si vruinch piknik, pidm se? Odpovdl jsem, e pjdu rd, vyplhali

jsme na psen kopec nedaleko chrmu Msn bohyn a posadili se na zemi.

ekala ns hostina sbunni. Nevdl jsem, co bunnije, ale na nic jsem se neptal, protoe jsem vdl, e sebunnibrzy uke. Na kopec pili dva mlad Arabov, kte nesli devnou bednu, ve kter leelo est obludnchryb, s velmi tlustm tlem pokrytm velkmi duhovmi upinami velkmi jak nehet. Pochzely z Eufratu, ze vsizvan Nasariya, vzdlen asi deset mil. Kterkoliv z tchto ryb by nm kjdlu staila, rozpranch noem a

pipravench na vaen bylo vech est.

Arabov mezitm rozdlali ohe a pidali na nj kusy tvrdho, tmavho deva, kter pinesli s sebou,protoe vtto zemi bez strom nelze dn devo posbrat. Zeptal jsem se, co je to za devo a ekli mi, e pochzz Indie a jsou to kusy starho lkovho vagonu.

Rozpran bunnibyly upevnny vzpmen v kruhu vpsku a upinami od plamen se grilovaly. Tu a tamnkter znich spadla do popela, ale byla hbit zachrnna rychlou, tmavou rukou. Brzy byla prvn ryba

pipravena. Potmistr vythl citron, pytlk kari koen, balek soli a lahev omky Lea nad Perris. To ve bylos hrubou obratnost vysypno na bunni, kter pak byla poloena na zem uprosted kruhu, a brzy jsme z n prstytrhali kousky.

Pokud si dokete pedstavit olejnatou treskovitou rybu chutnajc po koui a devnm popelu, pak mtehrubou pedstavu o peen bunni. Jej maso je bl, vlokovit a extrmn vrazn. Nejchamtivj koka na svt

by se od kousku dospl bunniodourala poraena. Na na hostin ale jedna bunnistdala druhou s orientlntdrost. Do nkter jsme jen smoili prsty jako do misky kumvn a nechali arabsk hochy, aby si ji odnesli aspodali nad havmi uhlky.

Kdy jsem utrousil poznmku o velikosti ryb, moji ptel se usmli a e jin ryba vyskytujc sev Eufratu, zvan bizz, byla asto sedm stop dlouh a vila a sto liber.

Strvil jsem s tmi milmi lidmi zbytek dne. Udlali jsme si vlet do Nasariye, kde jsem vidl irok asiln Eufrat, jakprotk blm mstem mezi palmami. ekabyla pln primitivnch lod a po bezch chodilyzahalen eny se dbny vody a malikmi, ernovlasmi nemluvaty barvy mln okoldy. Ulicemi prochzeli

zachmuen itov, uvajc si jejich smutn svtek.


15/15

Bylo zvltn pomyslet, e moji ptel, drn inovnci, byli te rasy a dokonce ze stejnho stolet jakonezmnn rolnci vtomto msteku. Ve svch modrch serovch oblecch ti byli skoro stejn ciz jako j. Vevech tchto zemch spravovanch evropskmi mandty vznikla ednick administrativn tda s evropskmimylenkami a nkdy pemlm, zda se tto td poda rolnictvo vzdlat, nebo zda se jednou inteligence zhrout azdej lid zase upadne do svho pirozenho chaosu.

Pijel non vlak, proto jsem se rozlouil se svmi urskmi pteli a brzy jsem byl zpt na cest doBagddu.

6

Jednoho dne brzy z rna jsem se vydal nairnskm autobusem pes pou do Damaku. Tmcelou cestujsem prospal, kdy jsem se obas probudil, vidl jsem kolem v pokojnch hndch vzdlenostech rozloenoupou. Vtakovch chvlch m napadlo, e dn cestovatel z minulho stolet by takov cestovn nepovaovalza mon. Smoval jsem po soui do Egypta a ml jsem vekerou nadji, e se tam dostanu za ti dny a cestu odEufratu kNilu tak zvldnu za njakch edest hodin.

Ped vlkou se pes tuhle pou nebylo mon dostat jinak, ne na velbloudech a eleznice meziPalestinou a Egyptem jet nebyla postavena. Nedoku si pedstavit, kolik tdn musela tahle prost a pohodlncesta trvat teba i jen ped dvaceti lety.

Kdy zapadalo slunce, zastavili jsme se v Rutb. George Bryant tu pedsedal svmu neuvitelnmu

kousku Anglie. Vypil jsem aj, pojedl suenky a dali dal ndhernou anglickou veei: pak jsme znovu vyrazili donoci a burceli vbl stop pednch reflektor. Na potku pjemnho dne jsme zastavili vkopcch vchodn odDamaku a udlali si ohnek zvtviek. Brzy jsme popjeli siln ern aj. Poutn autobus, pokryt hndmprachem tu stl na svch obch balonovch pneumatikch a vypadal zcela stejn romanticky jako deadwoodskdostavnk. Vichni motorist budou souhlasit, e toto zdoln pout dvma podnikavmi Novozlanany je

pozoruhodn a romantick poin a oni i idii, kte jezd s tmito rychlmi kolosy dnem i noc tm, co je jedenbritsk vojk onehdy vmluvn popsal jako mle a mle a mle zatracen mizrie, maj mj obdiv.

Cesta z Damaku do Palestiny je ndhern zitek. Cesta postupn sestupuje ke Galilejskmu jezeru apijde chvle, kdy prrvou vkopcch zahldnete po lev stran hluboko pod sebou jeho modrou vodu. S tm, jakkleste bl kjezeru, zanaj btslunce i vzduch zanaj bt eplej a pokud je tak pkn den, jako byl tenhle,mete se v lednu setkat s ervnovm vedrem.

Jezer leelo vklidnm slunenm svitu. Rybi z Tiberiaspracovali se svmi stmi v mstech, kde se naseveru do jezera vlv Jordn, a v malm lesku eukalypt se vTagb nad vodou blskav mhali a potpliernobl ledci. Jedin, co se od m posledn nvtvy zmnilo, je konservovn mosaiky ze tvrtho stolet vchrmu chleba a ryb. Zkrsnho pozstatku jedn znejstarch basilik vPalestin u dn Arab neomet psek.Dky energii jednoho Skota, majora A. A. Gordona od Allanova mostu je nyn kryje stecha.

Bylo tk opustit jezern kraj a vydat se na cestu do Haify, kter vede do kopc a pes Nazaret kpobe.V Haif jsem hodn slyel o nenvisti Arab kidm a o tom, e id jsou rozhodnuti udlat z Palestiny svouzemi. Piel ke mn jeden id a vehementn na m kiel:

Co moje rasa udlala, aby si vyslouila nenvist svta? Kam bychom mli jt, kdy ne do na vlastnzem?

Piel ke mn kesansk Arab a ekl:Myslte si vy Anglian, e Bh zamlel, aby do Zaslben zem vrtili atheist? Mohu vs zavst do

idovskch koloni tady kolem, kde se lid Bohu oteven poklebuj. Pro bychom mli sedt a koukat, jak naizemi skupuj idovt komunist.

Na nic z toho jsem neml dnou odpov. Byl jsem ze srdce rd, e se dostanu pry ze spalujcnenvisti zem, kter by mla bt Svatou zem. Na trati dolo kvbuchu a bylo mi doporueno, abych vyuil lodi,kter prv odplouvala do Alexandrie. To moji cestu sice ponkud prodlouilo, ale co na tom zleelo? Plnouparou jsme vyrazili kjihu kolem nzkch zelench planin ronskch, kolem Jaffy, Gazy a brzy jsme vypluli naoteven moe.

Na beh jsem vystoupil v Alexandrii.

iii. kapitola h, v. morton through lands of the bible pracovní překlad

Documents