i. kapitola through lands of the bible h. v. morton pracovní překlad

7/30/2019 I. kapitola Through Lands of the Bible H. V. Morton pracovn peklad

1/12

vod

Kdy jsem cestoval po Svat zemi a sbral materil pro sv posledn dv knihy, rostla ve mn touhapodniknout kesanskou pou od Eufratu kNilu, a na Sinaj, a vyprvt pbh kesanskho ivota na BlzkmVchod. Tato kniha je vsledkem m cesty.

Blzk Vchod je poset pozstatky asnch kostel, kter naznauj, e v dvno minulch staletchbyla tato zem posvcena a vdnench muslimskch zemch existuj komunity mstnch kesan, kter ve sv vevytrvalypes stalet pronsledovn. Nelze najt lep pklad ne Kopty vEgypt.

H. V. M. Londn

Kapitola 1

Popisuje cestu do chrmu sv. imona Stylity v Srii a ktroskm poutnho msta sv.

Sergia. Na cest do Babylona pobvm vPalmye.

1Byla jet tma, kdy do Iskanderskho zlivu vplula nkladn lodika a spustila kotvu, aby vykala

svitu.

Nhl ticho m probudilo, tak jak se to obas stv Londanovi na venkov. Chvli jsem se divil, co se todje, a pak jsem si uvdomil, e se zastavily motory, elezn vrata pestala bouchat, po palub u nedupali obiv ocelovch botch a utichlo dokonce i ohavn koktn pomocnho parnho stroje. Proti takovm zvukm jsem sivytvoil natolikasnou imunitu, e kdy tepestaly, moje obrana se zhroutila, ticho j prolo jako vetelec azaklepalo mi na rameno.

Jeden zvuk, tak tich, e jsem se musel zaposlouchat, tu ale zstval: mil een vody ubhajc po bokulodi, hrav se dotkajc eleznch plt a pak se tie vytrcejc vtemnot.Leel jsem vpolospnku a til se tmzvukem. Pak najednou a nevhod zakokrhal kohout, co byl na moi urit ten nejpodivnj zvuk. Znal jsem toho

ptka od vidn. Bydlel s hranatm syrskm dobytkem pod poklopem na pdi, a kdy jsem ho zaslechl, docelajsem se u probudil: spustil jsem nohy na podlahu kabiny a zjistil jsem, e jsem rozruen radostnm oekvnm,jako by mi znovu bylo osmnct a ml jsem poprv vkroit na ciz pdu. Byli jsme vAlexadrett.

Bylo tk uvit, e uplynulo jen deset dn od onoho studenho lednovho rna v Anglii, kdy jsem se

vypravil do Babylonu. Vlak, lo, ekn vcizm pstavu, dal lo, lid potkan ve spchu, letm pohledy docizch ivot, napl uzaven ptelstv, pomal plavba kolem syrskho pobe v tomhle pobenm parnku, tove vytvoilo takovou bariru mezi mnou a potkem m cesty, e bych docela vit, e tch deset dn bylo desetmsc. A nyn pila chvle,kterou jsem tm ztratil ze zetele: chvle, kdy vystoupm na syrsk beh a autem

pojedu peshory a pou do Palmyry, Bagddu a Babylonu.

V tiplavm ledovm vtru jsem vyel na palubu. Zpevniny vyrstala hora temnj ne noc, u jejhopatsvtil shluk nkolika ospalch svtel, ale vude jinde bylo moe, temn a przdn. Jet svtilo pr hvzd a navchod se rozhalo bled svtlo. Ctil jsem snh. Leel vude kolem na zatm neviditelnch horch. Z Tauru vlstuden severn vtr. Napadlo m, e ekov museli nosit tepl vlnn spodn prdlo. Je zvltn pedstavovat si jezachumlan a po oi a nejsp trpen nastuzenou hlavou, ale tahle helenistick msta: Antiochie, Taurus a tydal, musela bt v lednu trpce studen.

Na vchod pomalu a ztka svtalo, a svtlo skoro zteplalo a jako vj se rozestelo po obloze a se

lutavm zbleskem se dotklo moe: a kdy pak nad Alexandrettou slunce vylo, spatil jsem vechny syrsk hory,jak zdvihaj bl hlavy do bezvtrnho rna, svchodem slunce toti vtr ustal a obloha byla modr.

2

Iskandersk zliv m vzneen a krsn jmno. Vcelm arabsky hovocm svte je Iskander jmnemAlexandra Velikho. Sv jmno prv v tchto vodch zanechal prv tak, jako je zanechal v mstech takvzdlench, jako je Kandahr. Sem piel pes Taurus, aby vybojoval bitvu u Issus, kter mu zskala klek Vchodu.

Zliv je severovchodnm okrajem Stedomo. Jeho vody, vlt zapaen a tepl, vzim studen modr,pronikaj asi sedmdest mil podl mol a pedh stoupajcch do mocnho vnce poho oddlujcch Srii odMal Asie. Antiochie pes n hled kTauru na severnm pobe a zvin za obma tmito msty je za jasnho dnevidt vmoi rozloen Kypr. Je to jeden ze starch, ztracench kout svta. Bvaly doby, kdy tmito vodami plulyegyptsk, fnick, eck a msk trirmy a galry a cestch zjednoho mramorovho msta do druhho a skldaly

sv barevn plachty ve dnes zmizelch pstavech. Z Rhegma v Tauru, kde kdysi za zvuku pal pluly Kleopatinyluny, je dnes baina, kde hnzd divoc ptci a vpstavu v Seleukii, z n vyplul na svou prvn cestu sv. Pavel,


2/12

rostou velk fialov fky. Zliv je dnes przdn, a na njak tapoben plavidla mc pro hrozinky a dv doMersine, nebo se starou trasou vydvaj na Kypr, aby nabrala muly pro syrsk trh. Pesto po stalet kolem tohotozlivu djiny pochodoval a za svtov vlky jej jen tsn minuly, kdynae vojska nepistla podle pvodnhoplnu v Alexandrett, ale vydala se do Dardanel.

Zatmco jsem si prohlel hory nc v tomhle jasnm jitru vude kolem, moje myleny se pod vracelyke sv. Pavlu, kter se narodil za vodou v Tauru a tak dobe znal crkev, kter byla v Antiochii. Svat Pavel se za

podobnch rn musel mnohokrt dvat ped moe kprotjm horm a pemlet, kdy tn snhu oteve cilicijskbrny. Musel sledovat snh a pemtat, jak se jeho Galaanm vede na jejich nhornch planinch v dlce a dojakch nepravost za jeho neptomnosti upadli. Myslm, e misioni, podobn jako matky, mus nejvce milovatsv nejzlobivj dtka, a nen pochyb o tom, e svat Pavel v Antiochii netrpliv ekal, a se oteve moe i

prsmyky, upral pohled kseveru, kde se bl hebeny Tauruzdvihaly proti obloze jako odban svatebn dort av hlav si rovnal njak to lskypln napomenut kpolepen svch milovanch Galaan.

S tm, jak slunce stoupalo oblohou, ztrcel vzduch svou tiplavost a do svta se rozltl pocit jara, lehkostia tst, kter zimu zahnl a na nejvy vrcholky hor. Z malikho, turecky vyhlejcho alexandrettskho

pstavu vyrazil motorov lun pln onch nepjemnch prvnch kontakt s ndhernm Vchodem: pstavnchinovnk a ednk.Vtina mu, kte maj nco spolenho smoem, to dv hrd najevo njakm kusemobleen, njakm slanm slovem nebo gestem, ne tak ovem tito muov, kte radji dvaj najevo nehynoucvrnost bulvru a kavrn. Pikolbali se nadut, neoholen, se zaplenm cigaretami, ltkou potaen boty nejistnapaen kzbradl na okraji lodi, pipraven knebezpenmu skoku na palubu. A kdy pak ztka dopadnou donapaench rukou, dleit odkr po schoditi do kancele lodnho hospode.

ernou drou vboku lodi jsem se dval na oslepujc scnu slunce osvcenho moe, na kterm se zdvihalaa klesala primitivn loka vpi pti mu, kte by nramn prospli jakmukoliv pedstavenPirt z Pezance.Seel jsem po palubn lvce a za pr chvil jsme se u po tancch vodch pesouvali kpevnin.

3

Alexandretta, rozloen u pmoskch mol s horami v pozad, vypadal pkn a ble. Pipomnala miony akvatinty devatenctho stolet v knce o cestch po Vchod, kter se sice nepokouely piblit teplo ahorko, pesto ale o tchto mstech poskytovaly lep pedstavu ne nejlep fotografie.

Jitn stny leely v ebenovch pruzch peskdov bl ulice: jedna polovina msta byla ern a ta druhoslniv jasn. Osli, velbloudi a mui zkopc na vyzblch poncch, pechzeli ze slunenho svtla do stnu akupci otvrali sv krmy, jejich fezy zily jak erven ten a oni o jaksi malikosti debatovali a gestikulovali sezpalem, kter by jin plm oekvalo pi nadchzejcm konci svta. Drobn hnd hoc i s vyzblmi tlyzametali kavrny, chystali vodn dmky a rozfoukvali koe s uhlm, zatmco thl Arabov s hlavami ovzanmi

jako by je ukrutn bolely zuby, si hli ruce nad havmi uhlky a jemn pitom pohybovali rameny, jako by ctili,jak narstajc teplo slunce pronik jejich tenkm obleenm.

Stl jsem na devnmmolu a ctil, e tenhle vstup do ciz zem je jednm zvelkch okamik vivot.Ped sebou jsem ml cel zlat den, ekaly m hory, pln a hnd pou, pes kter vede cesta do Aleppa .Plnoval jsem, e do Palmyry dorazm za dva dny a tam seenu poutn vz do Bagddu. Tuhle cestu jsem zvolil

proto, abych navtvil dv kesansk svatyn v Srii a to Kalat Siman, kter byla na cest do Aleppa a Resafu,poutn msto vsyrsk pouti, o nm bylo zatm napsno jen mlo. Resafa le jihovchodn od Aleppaa ml jsemza to, e ji bude mon navtvit cestou do Palmyry.

Brzy jsem sedl vaut, jeho idi, posmutnl mal Armn, souhlasil, e m zaveze do Kalat Siman,pokud bude sjzdn cesta, a pak i do Aleppa. Na hlavn silnici jsme si prohoukali cestu mezi osly a velbloudy, brzy

jsme vyjeli z msta a po pm silnici ujdli khorm. Cesta prudce stoupala vzhru a mjeli jsme stre pokrytsnhem. Zprvu to byl jemn popraek na tvrd skle, pot, jak jsme stoupali v, by l siln a zledovatl, ve dnenapl roztt a vnoci zase zmrzl, a nakonec, kdy jsme dojeli tm kvrcholu hory, uvidli jsme nov snh lecna vinch nahoe, kde se mkce blskal ve slunci.

V horskch roklch,jimi jsme projdli, byl ve stnu leden a tam, kde bylo u dla slunko, erven. Nastinn stran visely ze skly na zelenm okraji rampouchy, o pr yard dl led a snh roztl a zpvav rky matnzelen vody stkaly dol svahem.

Potkval jsme vesniany sestupujc z hor se zimou ve tvch, vedle nich klusali jejich osli, z balkhadr vykukovaly alostn dti a kousek dl se loudali velbloudi jako njac opovrliv bohat pbuzn. S tm, jakslunko stoupalo, mizely tepl vlnn pehozy a mui a dti si vykraovali vped s veselm, je je mon tounejpitalivj vlastnost tchto lid. Projeli jsme kolem horsk vesnice Belan, pilpnut ke srzu rokle jako voshnzdo. Devn domy byly vystavny ve stupnch, jeden nad druhma zcela pokrvaly bo hory. Vzduch byl

pln proud valcch se dol. Tak jsme dorazili ke slavnmu Pylae Syriae, vrcholu prsmyku , a prhledemv roklin jsem se najednou dval dol na antioskou pl.


3/12

Pod nmi se jako mapa rozprostrala krajina, protnan nkolika silnicemi jako hndmi provzky, kteroujsem musel projet, abych se dostal do Aleppa. Antiosk jezero, vzdut povodnmi, pokrvalo asi dvacettverench mil pln a dokonce i z tak velk vky jsem vidl, e voda byla pokryta tisci kusy vodnho ptactva,kter se rychle zvedalo z jednoho konce jezera a pistvalo na jinm. Hory leely na pokraji pln, na severuAmanus ubhajc do Mal Asie, na jihu leel sopku pipomnajc kuel Mount Casius, a jej vrcholu lze najt

plen kosti eckch a mskch obt. Pmo ped nmi jsem vchodnm smrem vidl nzk hndolut hebeny

Jebel Siman, lec mezi pln a kamenitou pout, vn stoj Aleppo.Pl jsme pejeli po vyven cest a vude kolem ns se zvedala oblaka divokch kachen. Ve vsi, kter

se myslm jmenovala Yeni Cheir, jsme se napojili na hlavn silnici z Antiochie, kter se vce mn dr linie starmsk silnice zAntiochie do Bercea, co bylo eck jmno pro Aleppo, ne tuto st kesanskho svta pemohlislm.

Dobe zpevnn, irok a pm silnice vedla na vchod mezipoli, kde prvn penice ji na hnd pdrsovala zelen ry. Pakcesta opustila rodn dol Orontes a vpadla do skalnat pustiny obvan jen stdy koz.Obas jsme potkvali francouzsk policisty v sedlech krsnch arabskch kon spukami pehozenmi pes zda atu a tam jsme projdli kolem part polonahch Arab roztloukajcch kamen na opravu silnice.

Kdybyte se kousek proli mezi kamenm podl cesty, nali byste stopy starch evropskch silnic: msk,nebo mon kick. Museli byste ale hledat velmi peliv. Velk, dobe vylomen kameny byly odvezeny ji

ped staletmi a nejsp byste je nali ve zdi meity vnejbli vsi. Vechny pokusy pinst zpadn civilisaci do

tto tvrd krajiny barvy lv ke selhaly a cesty, kter kdysi vedly do helenistickch, mskch nebo kickchmst a hrad se dvno rozpadly v trosky.

4Zatmcojsme projdli touhle chmurnou krajinou, zaal jsem pemlet o ztracench mstech severn

Srie. Po zdej nehostinn zemi je jich roztrouench dobr stovka a v se toho o nich jen velmi mlo. Byla tokesansk msta, kter existovala a vzkvtala od dob pokoje crkve ve tvrtm stolet , a dokud nebyly v sedmmstolet smeteny arabskm vboji. V mnoha ppadech to byla poutnmsta rozloen kolem svatyn kesanskhosvtce, kter byla duchovn i architektonicky dtmi velk crkve antiosk. lovka a pekvap, kdy si uvdom,e vprvnch kesanskch staletch putovaly zstupy poutnk od svatyn ke svatyni zBritnie a khranicmPersie.Nen pochyb o tom, e takov duchovn migrace byla mon dky tomu, e msk kesanstvo neznalohranice a skvl vojensk silnice poskytovaly poutnkm snadn a bezpen pstupdo nejvzdlenjch st e.Je mon trochu obtn pochopit, jak se mohlo stt, e tisce mu a en nhle opustily domovy, nkdy na cel

roky, a vypravily se na pouti, nebo porozumt, jak se jim vedlo finann, je ale zejm, e v on vzdlen dobexistovala njak organisace, kter byla stejn schopn a dobe znm jako jsou turistick organisace, kter nynpepravuj velk mnostv lid z jednoho msta na druh, a ta se starala o poteby kesanskch cestovatel.

Pokud nkoho podte, aby vm nakreslil obrzek poutnka, bez vhn nakresl lovka s irokmkloboukem s lasturou a d mu tak dlouhou hl: typick stedovk poutnk. Zapomnli jsme, e pouti majnekonen del historii. Jejich prvn obdob zaalo v byzantsk e, kdy sv. Helena objevila svat K a mstoKavlrie, a toto dob trvalo a do kovch vprav. Byla to doba, kdy na pouti chodili ekov a man, kdy sevzneen dmy vydvaly do egyptsk pout navtvit poustevnky a vzdvaly se svch dom vm, aby semohly podvat do Betlma a t tam. Druh obdob, toti obdob, o kterm vtina lid uvauje, je ra stedovku pokovch vpravch.

Zbv jet mnoh kpoznn o prvnm obdob kesanskch pout. Mnoho svtc, jejich jmna bvalauctvna po celm kesanskm svt, je dnes zapomenuto. Kad zbon kesan ptho stolet kupkladu znal

svatyni, kterou jsem se prv chystal navtvit, Kalat Siman, msto kde sv. imon Stylita trvil svj ivot sed navrcholu sloupu. Poutnci za nm chodili z Galie a Bretan, zItlie a panlska. Po mskch potovnch cestch sejim putovalo dobe,a kdy nakonec dorazili, nepichzeli do islmsk zem meit, ale do kesansk Srie, kterbyla svtc pln zrovna tak, jako je pole pln vlch mk.

imon Stylita byl prvnm ze sloupovch poustevnk. Narodil se ve vsi zvan Sisan nebo Sis, nahranicch Kilikie roku 338 po Kr., za vldy csae Theodosia. Jeho rodie byli zmon kesan. Ve vku estnctilet zaal imon vykazovat onu lhostejnost ke svmu fysickmu pohodl, kter ho pedznaovala pro duchovnivot: jedno cel lto strvil na zahrad zahraban po krk v zemi. Pokud to skuten znamen, e byly zahraban i

jeho ruce a on nemohl odhnt mouchy, pak nemohu pochopit, jak mohla jakkoliv lidsk bytost takov muenvydret.

Pot imon vstoupil do jednoho kltera blzko Antiochie a jako vichni vznamnj asketici brzyshledal, e eholn pravidla, a pro ostatnbyla psn dost, pro jeho horlivoupovahu dnou pot nepedstavuj.Byl pesvden, e jeho due se me osvobodit a uinit zpsobilou kontemplace Boha jen naprostm pokoenmtla. Vymlenm velijakch nstroj sebetrznn, vetn psu s vitmi ostrmi bodci a trny, kter mu drsaly


4/12

ki, na sebe pivolval nepze ostatnch mnich. Vymyslel tak to, co bylo zejm pedchdcem peklopnchrov lavice: byl to kus deva vyven tak, e pokud bhem svch nonch modliteb usnul, shodil by ho kzemi.

Po devti letech se mnichm podailo ho vyhnat. imon se pak vydal do dalho kltera ble Aleppu, kdepodal, aby ho na celou dobu postn ped Velikonocemi zazdili v cele. Mnii souhlasili a celu uzavel peridotem,neboli pomocn biskup Bassus z Edessy, kter tou dobou v kltee zrovna pobval. Se imonem zazdili v celeest bochnk chleba a dbn vody, kdy ale po Velikonocch celu oteveli , nali ho vyerpanho kleet na

kolenou, chlb a voda ale zstaly nedoten. imonovy vkony vpostech, dobe zaruen soudobmi autoritami,se jev tm neuviteln. Zd se, e bez jdla byl asto tak dlouho, dokud se neocitl na pokraji smrti.

Z kltera se pak pesunul na bo nedalekho kopce. Tam sedl s tkm eleznm obojkem kolemkrku a etzem pipoutanm kest stop vysokmu sloupu, mlokdy se hbal a nikdy nesestupoval. Postupem asukousek po kousku vku svho sloupu zvyoval, a mil edest stop. elezn zbradl na vrcholu svtcechrnilo, aby nespadl a jeho uednci mu pomoc ebku nosili vci nutn kholmu peit. Po ticet mrazivchsyrskch zim a po ticet nesnesiteln horkch syrskch lt tam imon sedl ve zbonm rozjmn. Jednu dobu mlmal psteek zvtv, aby ho chrnil ped spalujcm sluncem, ale tm jm jako hnm pepychem nakonecopovrhl, shodil jej dol a nikdy ji znovu nepouil.

Zprvy o svatm mui sedcm na sloupu se pirozen ily msty a vesnicemi, ba i na druhou stranupout. imonova vidn a zzraky uzdravovn, kter konal, pitahovaly tisce poutnk, kesan i pohan, zevech st zem. Pojednn o jeho ivot a vlivu, kter ml, by byla neuviteln, kdyby je nepopisovali

dvryhodn souasnci, jako byl teba Theodoret, biskup z Cyrrhu, kter imona osob znal.imon ze svho sloupu napsal nebo nadiktoval mnoho dopis o problmech souasn crkve a sv

poselstvadresoval dokonce i csai Theodosiovi a po nm csai Leovi. Kdy svtec tce onemocnl vedy nanoze, Theodosius mu poslal list, v nm ho snan prosil, aby sestoupil ze svho sloupu a svil se do pekrlovskho lkae. List doruili ti biskupov, kte kcsaovm prosbm pidali vlastn nalhn. Ovem imonsice byl vdn za jejich soucit a rady, ale sdoktorem nechtl nic mt a stejn tak odmtal i sestoupit na zem. Poslyvyslal zpt kcsai sponkud ostrm listem ohledn aktuln sttn zleitosti. Je zaznamenno, e v nsledujcm

post imon zstal bez jdla a na konci svho postn zjistil, e se mu noha uzdravila.

Sv noci a brzk rna trvil v meditaci, modlitb a prostraci, protoe prvotn kesan pi modlitb padalina zem tak, jak to dlaj muslimov dnes. Jeden obdivujc pozorovatel zaznamenal, e spotal jeden tisc dv sta tyiatyicet po sob jdoucch prostrac, kter svtec pi svch pobonostech konal. Po odpolednech svtech

pijmal hosty a vynel verdikty o theologickch, prvnch a rodinnch problmech, kter mu velk zstupy

pinely kpat jeho sloupu. Mezi divky byly zstupy koovnch bedun, a k se, e mezi nimi svtec zskalmnoho konvertit, jeliko narozen Mohamedovo bylo tehdy jet vc ne stolet daleko. Pichzeli z dalekpout, aby mu krozhodnut pedkldali sv pastevn rozepe.

Nkte autoi tvrd, e imonova blc se smrt ve vku dvaasedmdesti let lkala ke sloupu ohromndavy, protoe vichni byli dychtiv slyet jeho posledn slova a pijmout jeho poehnn. Jin tvrd, e jeho smrt

byla drena v tajnosti, aby jeho mrtvola nebyla ukradena. Jeho tlo, nejspe nabalzamovan, bylo na podzim roku459 po. Kr pineseno ve skvostnm prvodu do Antiochie, aby bylo pochovno v kostele postavenm csaemKonstantinem. Csa Leo velmi touil ostatky pevzt do Konstantinopole, ale ustoupil od toho v reakci na prosbya modlitby antioskho lidu, kter prv utrpl dv stran zemtesen a doufal, e imonovo tlo dal pohromuodvrt.

Asi padest let po imonov smrti, kdy bylo vchodn csastv ve vlce sPerany, piel poadavekposlat svtcovu hlavu vrchnmu veliteli Filipicusovi kochran vchodnch armd. Prv tehdy ji vidl crkevnhistorik Evagrius. Zaznamenal, e hlava byla pozoruhodn zachovan, e j chyblo nkolik zub vytaenchzbonmi nvtvnky a e blzko hlavy leel chomout, kter imon nosil bhem svho ivota, protoe ani vesmrti, poznamenal Evagrius, nebyl imon oputn milovanm elezem.

Zajmavou poznmkou na okraj doby, v n sv. imon il, je zmnka o tom, e mu poutnci z Franciepinesli zprvy o skutcch sebezporu, kter tehdy vPai konala sv. Genevieve, svtec je vyslechl, shldl zesvho sloupu a podal, aby j vydili jeho pozdravy a podali ji, aby se za nj modlila.

Zvolna jsme kodrcali po hnusn cest sastmi zajkami, abychom se vyhnuli ostrm kamenm abalvanm, kter brnily v jd. Za zatkou jsme uvidli trosky Kalat Siman rsujc se nepli daleko protiobloze. Bylo u odpoledne: slunce hlo, obloha byla modr, a kdy jsme stoupali ktroskm, halilo kostel v jehonynj smrti ticho, kter za svho ivota nikdy nepoznal.

Do kopce jsem vystoupal nepipraven na pjemn pohled, kter m oekval. Pod sebou jsem vidlkostru Kalat Siman, tichou a bez stech,planouc a zc, za dne jakoby nasvtlenou umlm osvtlenm,

protoe takov je inek teplho, hndho syrskho kamene. bo kopce ubhalo do pust hnd dlavy. Jedinou


5/12

znmkou toho, e tyhle zpustoen svahy kdy znaly lidstvo,byla spousta zdiva na nim kopci, pozstatky hospoda hostinc vyuvanch poutnky vbyzantsk e. V modrav dlce jsem vidl hory, kter jsem opustil onoho rna,nade vemi se oste zdvihal vrcholek Caisa.

Do kostela sv. imona se vchz od zpadu majesttnmi trojitmi oblouky, kter jsou tmnepokozen. Nahldl jsem dl do kostelaplnho popadanch sloup a velkch blok kamene medov barvy.Veel jsem pak dovnit, plhal pes trosky a asl nad velikost kostela a jeho podobou.Ne byl vystavn, nebylo na

kopci nic, vyjma imonova sloupua postavit kolem nj kostel musel bt nesnadn problm. Architekti jej vyeilibrilantn tm, e sloup ponechali v irokm prostoru pod otevenm nebem a udlali z nj sted kostela, ktervystavli ve tvaru eckho ke.

Tento centrln prostor tvo osmihelnksloen z osmi skvostnch dvojitmi oblouk vedoucch doty ramen kostela. A jste tedy veli odkudkoliv, ze severu, jihu, vchodu i zpadu, stli jste proti stedn muolti pod otevenm nebem, plameni zlatho svtla ve dne a modrmu pohru msnho svitu za noci. Pokud sidoke pedstavit tyi ramena ke zasteen a svtlo proudc dol do stednho osmihelnku, pak si nen tkuvdomit, e kostel sv. imona Stylitymusel bt ve sv dob jednm znejpsobivjch kostel na svt.

Architektura tto pozoruhodn stavby nen ani msk ani byzantsk. Je to styl masivn, ale nikdy nentk, dekorativn ani by byl pli zdobn. Je to styl vlastn vlun Srii. Kdy byl kostel budovn a roku 560 poKr. ho navtvil Egvarius,byla Antiochie stle jet velkm a vzneenm mstem a i tebae dnes ji zmizela, stle

jet meme odraz ndhery jej architektury zahldnout v tomto kostele a mnoha jinch vzneench troskch

severn Srie.Jednm z nezvyklch prvk kostele je kamenn zkladna, na n byl postaven sloup sv. imona Stylity a

kter je dosud na svm mst uprosted osmihelnku. Le obklopena chaosem mench a mn dleitchkamen, mezi nimikdo v?me bt jet objeven cel sloup, rozbit, tak jak spadl. Je mi divn, efrancouzt archeologov, tak zdatn vdvn vc dohromady, se Stylitv sloup nepokusili najt, nebo pro na tomnetrvala Socit Tourisme, kter kdesi v Srii existuje. Nikdo se toti nebude zpochybovat zvltn fakt, e pokud

by tyto kameny opt stly a neleely, bylo by toto msto opt proslul. Poutnci by se sbhali jak za asEvgariovch a ady by musely postavit slunou silnici.

Doku si docela dobe pedstavit, jak tajupln musel kostel psobit vdob, kdy Evgarius psal, protoe jezcela zejm, ebyl pesvden, e tam stra, vlastn si byl jist, e vidl ducha. Ten ml podobu svtlapohybujcho se po galerii kolem osmihelnku a on jej vidl jednoho dne, kdy tam stl se zstupem venkovan,z nich nkte tanili kolem sloupu. Byl tu jet jeden psobivj duch, kterho nevidl. Byla to hlava sv.

imona, svousem jako za iva, kter poletovala rzn po kostele. Jak jsem tak sedl v troskch, pemlel jsem,jak je ironick, e lovk, kter od ivota dal jen edest stop vysok sloup , dostal po smrti sloup takovouspoustu. A nen snad mon, e se vousat Stylitova hlava kostelem obas mhala v nadji, e najde nkoho, komu

by mohla pedat svou stnost?

Trosky byly pust, a na bosho arabskho chlapce, kter hldal stdo ernch, blch a hndavch kzlatse sametovma uima. Pobhala mezi ruinami a kad stblo trvy, kter se jim ocitlo vcest, porala s chut,kter antick a biblick zemzbavila les. Kadou chvli se dv z nich daly dohromady, odbhla stranou, sklonilasv pkn hlavy, na nich dosud nevyrazily rohy a trkaly do sebe se zdvienma pednma nohama. Chlapec,kzlata a ruiny kolem mi pipomnaly ony smutn obrzky, kter tak rd maloval Piransei, smutn km proto, etolik civilisac skonilo prv takovmihle snami: rozbit oblouky, rav kozy a malebn, le destruktivn arabtkluci.

Zatmco jsem si prohlel Kalat Siman, co je jist jedna znejndhernjch kesanskch ruin svdoby, napadlo m, e je tm neuviteln, e takov msto, s kltery, vypracovanmi hostinci, kter knmu

patily, vlastn cel msto zasvcen poutnkm, mohlo vyrst kolem vzpomnky na lovka, kter cel svj ivotstrvil na sloupu. Jsem si jist, e nemme dn prvo kritizovat ani sv. imona, ani jeho dobu, protoe se jenspotemi meme alespo pokusit pochopit mylenkov postoje a pstupy svta tvrtho stolet. Byl to svtvzbouen proti materialismu. Po stoletch pronsledovn kesansk crkev vystoupila na svtlo dne a kesan,nhle zbaven svho tisku, svou vru vyjadovali adou vstednch zpsob. Doba, kter mla vy smlen oonom svt ne o tomto,je pirozen za vstedn nepovaovalaa na kadho, kdo se nad sv. imonem na sloupuoklbal, nejsp vychzela stovka tch, kdo vzhleli knmu a pes nj knebi. On jen svm nepohodlnmzpsobem vyjadoval asketick hnut, kter se hnalo Vchodem a kter st egyptsk populace zahnalo do poutkivotu vnicch a o chlebu a vod.

Jeho slva a pklady byly natolik mocn, e se Srie stala zem sloupovch poustevnk. Hadovali jakosovy na kad vhodn vyhldce a nkte se dokonce usadili ve vtvch starodvnch strom. Je zaznamenno, eza vldy Konstantina II. mezi nimi zpsobila zmatek velk boue, kter svat mue smetla z jejich bydel a dokoncevyvracela jejich sloupy.


6/12

Ze Srie se tento prazvltn kult il do Mal Asie, Palestiny a Mesopotmie, na Zpad je alezaznamenn jen jedin sloupov poustevnk a to mnich Wulfaicus z Cariganu v Ardench, kter podle ehoez Tours vystoupal na sloup, ze kterho mu alejeho biskup nadil slzt. Osamocen Stylity bylo na vchod monvidt jet vestnctm stolet a k se, e vGruzii jeden il jet vprvn polovin devatenctho stolet. lovka

pirozen napadne, e tito mui vyjadovali vru poprv vyslovenou mon vIndii, a kter se ozv ozvnou vemiorientlnmi vrami a dokonce i eckou filosofi, e toti due a tlo jsou vdy ve vlce proti sob a e due me

doshnout svobody jen porkou tla. Poustevnci se proto nesnaili doshnout ovldnut vn pravidly a vl,jako to dlali mnii, ale jejich naprostm podupnm. A mimodnm na hnut poustevnk a poustevnic je fakt, eje netvoili duchovn, ale laici, kte ve vzpoue proti materialismu, kter se podle veho ve tetm a tvrtm stoletprohnala Vchodem, vzdali veho, odeli na pou a tam cviili svou dui.

A je to zvltn, zd se, e toto fysick strdn bylo mimodn zdrav prospn. Vtina poustevnkse doila velice dobrho a pokroilho vku. Jeden sloupov poustevnk na svm bydle sedl,jet kdy mu bylo

pes sto let. Daniel zKonstantinopole, kter byl vbec nejslavnj ze vech stylit po sv. imonovi, sedl nasloupu po ticet a let zemel vpoehnan osmdestce. Vzim bval asto pokryt snhem a ledem a zmrazen

palivm vtrem, kter vl od ernho moe. Jednou vtomto stavu natolik zashl soucit csae Lea, e byli vyslnimui, aby nad nm vystavli malou chatr. Star zmrzl svtec na sloupu ovem o tak frivolnm posluhovnm tlunechtl ani slyet a emeslnci tedy museli zase slzt. Zdlo by se tedy, e zl tlo se tm, kdo se je pokoueli zniit,mstilo tm, e se rozhodlo t tak dlouho, jak to bude jen mon.

Mj idi piel, aby mi ekl, e musme jet dl, protoe cesta do Aleppa se po setmn hem lupii. Daljsem tedy Kalat Siman sbohem a brzy jsme uhnli przdnou krajinou dl. Slunce, kter se za nmi sklnlok obzoru, pokrylo oblohu vjem plamekov rov, kter se mnila v rudou a hynula v dlouhch fborechtmav modr. Prazvltn vesniky, tak charakteristick pro aleppskou pl, leely jak ady vajek v platu tublzko silnice, tu na okraji oblohy. Setmlo se a rozzily se hvzdy. Zajc se silnma zadnma nohama, jako zajcina starch messanskch mincch, chvli bel vblm svtle naich reflektor. Pak jsme ped sebou najednouvidli svtla Aleppa rozloenho v plni.

5T noci jsem byl pedstaven mladmu aleppskmu beyovi. To by mohlo vyvolvat pedstavu pitoreskn

postavy se zlatou avl poloenou vkln, ale asy se mn, a tenhle beybyl ostchav mlad mu ve flanelovmobleku a hndch semiovch botch. Ml mladick a bohat zjmy. Znal Pa a doufal, e jednoho dne se poletpodvat do Londna na automobilov veletrh.

Nhodou jsem se mu zmnil, e mm pote najt syrskho idie,kter by byl ochoten elit poutn cestdo Palmyry. Jeden ekl, e nezn cestu a boj se, e by zabloudil, jin kal, e silnice je pli patn a tet byl siceochotn, ale ml vydrask nroky.

J vs tam zavezu! Nemm nic na prci, pravil bey.

Pipomnl jsem mu, e chci vyrazit ve tyi rno.

To nic, odpovdl. Budu u vs ve tyi.

Palmyry je z Aleppa necelch dv sta mil vzdunou arou, ale j jsem se chtl vydat nejprve do Resafy ato znamenalo zajku a cel cesta tak vychzela spe ke tem stovkm mil. Zejm to nco vypovd o Zpadu,e kdy by ciz lovk nkomu zokamit pohnutky nabdl, e ho doveze do Carlisle, nebylo by nepirozenoekvat, e po cest bude kzahldnut proslul zlat cihla. Na vchod se ale s nhlmi vbuchy pekvapivvelkorysosti setkvme, od t, kterou projev chud Bedun tm, e vm d svou posledn ovci, i kdy vs nikdy

ped tm nevidl, po onu impulsivn a zcela upmn mnnou nabdku beyovu. Pijal jsem ji zcela poten a eljsem si lehnout, abych ukradl alespo pr hodin spnku, spocitem, e pinejmenm vAleppu nen chalfv pljet zcela rozedran.

Krtce po tvrt hodin nsledujcho jitra bey pijel vmalm, ale silnm voze. Byl obleen do koenhokabtku lemovanho koeinou, bredfordskch manestrovch kalhotcha kotnkovch botch. Vedle nj sedlmu s fezem a v dlouhm kabt, kter v ruce tmal brokovnici a hru ml pepsanou psem s nboji.

Skril jsem se do malho prostoru vzadu a vyrazili jsme studenm spcm mstem po silnici, kter poslzevedla krajem ji polopoutnm. Kdyby se nad nmi nkdo podivoval, museli bychom pedstavovat zajmav

problm. Auto bylo toho druhu, jeho sml smetanov karmnov tlo bv vidt, jak si jede se po ChampsElyses, obyejn s elegantndmou za volantem. Npaditm, a jet vce mon ostraitm, jsme nabzeli navbr z mnoha zajmavch monost, jak by tak ne, kdy za volan tem sedl bey ponkud pipomnajc

hollywoodskou hvzdu na vlet, vedle nj jeho slouc spukou trc z okna a vzadu j jako njak sinalzajatec.


7/12

Za volantem se bey pestal tvit, e je unaven a odtait a zaal bt nanejv bdl a schopn. Autobylo vybaveno onmi balonovmi pneumatikami a zeslenm provnm, kter zlikvidovaly provoz velbloudchkaravan. Kdy jsem narazili na jakoukoliv vnj nerovnosti kdy po edest mil byla cesta vtenauto se

pes ni prost pelilo stm nepostehnutelnm zachvnm.

Za svtn jsme tuhle dobrou silnici opustili v malm shluku chalup a bud zvan Meskn a pustili jsme sedo oblasti nzkch, ponien vyhlejcch kopc, kde ze silnice zbyly jen stopy po kolech motorist projdjcch

ped nmi. Na Meskn nikdy nezapomenu, protoe prv tam se sluha obrtil ke mn, ukzal a ekl: El-Frat.

Podval jsem se doleva a vidl ledov zelenou eku vinouc se pout. Byl to Eufrat. Jak byl tenhle pomalpotok, kter tu prv zanal svou dlouhou cestu nap Mesopotamii do Babylo nie, skromn a nepodobn m

pedstav o Eufratu! Bhem stalet mnil sv eit. Proslul brod u Thapsacu, kde eku pekonal Xenofons Deseti tisci a kde se pebrodil Alexandr je od Meskn jen pr mil, ale nyn je vysoko na soui asi osm mil od

beh eky. Kolem ns leely trosky mst, kter kdysi z Eufratu a obchodnch cest starovkho svtaerpaly svjivot. Tyto pozstatky, lec mrtv v kdysi zelenm kraji, se ohlaovaly jako kopy v psku a jako trosky rsujc seproti obloze na nzkch kopcch.

Krajina se postupn mnila. Drobn kopeky po obou stranch stoupalya klesaly, obas se otevraly doirokch, rovnch pln nebo do rozbit, schodovit krajiny prost v vegetace. Jedinmi ivmi tvory bylaohromn stda ovc postupujc pod dohledem svch past zvolna kzpadu.

Jako poutn idi byl bey ve svm ivlu. Rychle uvaoval, byl rozhodn a sml: obas a pli sml,ale ped pekkou se mu vdy podailo zastavit. Kdy je projdli tvrdou, rovnou pln provedl ukzkovkousek, jak jsem nikdy pedtm nevidl. Najednou svmu chlapkovi nadil nabt puku, pidal plyn, pukunamil oknem ven a z obou hlavn vystelil do hejna poutnch holub. Byl to kousek, kter mi pipomnal slavnslo Buffalo Billa, kdy stlel po lahvch ze hbetu cvlajcho kon.

Pak ho ekaly dv a pl hodiny tvrd, nervy drsajc jzdypout, pi n uhnl rovnou pln, plouil sepes psit svahy, provlkal se mezi nhle se vyskytnuvmi kameny a obas zjioval, e jeho cestu zablokovalest stop vysok sesusv, kvli ktermu se musel vracet a hledat jinou cestu.

Nakonec jsme uvidli mrtv msto rozloen pmo ped nmi. Bylo obklopeno hradbami tvoenmiobrovskmi kamennmi bloky a nad hradbami bylo vidt zdivo mstskch budov. To byla Resafa. Zdlky mstovypadalo, jako by mohlo bt pod obydleno, ale kdyjsme pijeli bl, zjistilijsme, e hradby jsou prolomen a uskvostn severnbrny msta jsme zahldli, e trosky a psek jsou nahromadn skoro a do vky nadpra brny.

Kdy jsme vystoupili zauta a blili se kbrn, nebylo vidt dn Araby, kte by vybhli ven, zvdavsi ns prohleli a nabzeli se za prvodce. Cel msto to inilo velmi zhadnm a zlovstnm. Sluha zahldlakala a vypravil se za nm, ale j ml oi jen pro tohle psobiv byzantsk msto lec vpouti, tich jako hrob.li jsme kbrn, kter ve sv dob znala vechny nepokojn zvuky ivota. A jak asn to byla brna. Podndhernou kolondou vytvoenou zmskch oblouk, kter dr sloupy s byzantskmi hlavicemi, jsou tiobdlnkovbrny, uprosted jedna velk pro kolov provoz a po stranch dv men pro p a jezdce na konch.Zprvu jsem myslel, e hradby, brna i trosky, kter jsme vidli za branou, jsou z mramoru, protoe bl kmensvtil a tpytil se na slunci. Byl to ale bl sdroveca bey mi kal, e se til asi trnct mil odsud.

Kdy jsem proel brnou, vidl jsem cel msto mrtv leet v jeho mohutnch hradbch. Ve, co bylomk, ne tenhle mramoru podobn kmen zmizelo, a stt zstaly jen velk budovy a kostely postavenv nyn przdnch prostranstvch. Beduni se v troskch rpali tak dlouho, a se linie ulic ztratily v tiscovkch

jam podobnch krterm po grantech. Zjevn zde byly nalezeny cel vozy byzantsk a ran arabsk keramiky,kter byla prodna obchodnkm vAleppu. Bey mi kal, e znal starho Araba, kter takhle vydlal tisce frank.

Na okraji jam le krsn zlomky mav keramiky, kter tam Beduni nechali, protoe se jim nezdla dost dobrna prodej, bylo j tolik, e bych j za pl hodiny naplnil pytel.

Kdy jsem plhal do poboench sn, abych se sasem zastavil na krsou tesanho kamene, kter velmipipomn dla v Kalat Siman,vzpomnl jsem si na to mlo, co si lze o tomto mst pamatovat. Je zmnnov Isaiovi, kapitole 37, veri 12, kdy se Sancherb vurliv zprv Chizkijovi chlub, e se ho zmocnil spolus dalmi msty. Tato zmnka se opakuje vII. Krlovsk, kapitole 19, veri 12. Jmno se ve Vulgt pe Roseph aRezeph v anglick Revised Version. V historii pak nsleduje dlouh mezera, a se pak msto znovu objevu je vetvrtm stolet po Kr jako velk poutn msto sv. Sergia, svtce, kter je obyejn spojovn se sv. Bakchem. Bylito mt dstojnci a ptel, kte pro svou vru zemeli potkem tvrtho stolet, jedno zuvdnch dat je pitomrok 305 po. Kr., rok Dioklecinovy abdikace.

M se za to, e Bakchus doel muednictv na Eufratu a Sergius o ti dny pozdji v Resaf. Slva sv.Sergia z njakho dvodu brzy zastnila slvu Bakchovu a poutnick msto zaalo rst v Resaf, kde byly

pochovny Sergiovy pozstatky. Svat ostatky pichzeli navtvit poutnici ze vech konc svta a z dodnesviditelnch skvlch zbytk je zejm, e msto Sergiopolis, jak bylo jednu dobu znm, se stalo jednouz nejvtch svatyn tvrtho stolet a zstalo j a do arabskho zboru.


8/12

Tak jako sv. Ji i sv. Sergius byl velk vlenick svtec, kter bval vdn, jak v ziv zbroji bojujev kesanskchicch. Spojil Resafu snebem a obklopil ji ochranou. Csa Justinin, kter posiloval hranice sve stavbou pevnost a podporou svatyn svtc-ochrnc, poslal do svatyn sv. Sergie jmnem csaovny a

jmnem svm ndhern zlat k poszen drahokamy. Poskytl tak velk sumy penz na stavbu hradeb kolemmsta a obohacen jeho kostel: Resafa tedy pochz ze zhruba stejn dobykolem roku 530 po. Kr.jako klterna hoe Sinaji

Msto postaven pmo do cesty perskm vpadm proti byzantsk i muselo vst zkostn ivot aastokrt spomoc bojovnho svt odrazilo toc armdy. Jistou ilustrac slvy sv. Sergia je fakt, e jednm z

jeho nejvtch ctitel byl Husrav II., persk krl, proslul pohansk panovnk sv doby. Bhem jedn krise vesvch zleitostech se Husrav obrtil o pomoc ke sv. Sergiovi a slbil muednkovi zlat k, pokud bude jeho

pn splnno. A svj slib nejene splnil, ale tak vrtil do Resafy Justininv zlat k, kter se stal koistperskch njezd vdob Husrava I. Persk krl se na sv. Sergia obrtil jet pi dal pleitosti, tentokrt kvlitomu, aby jedna zjeho en mla syna. I tto jeho tub bylo vyhovno. Aby projevil svou vdnost, poslal Peranknm do Resafy mnoho drahocennch dar, vetn skvostnch ndob, kter mly bt uvny kbohoslubm anesly jeho jmno. Z mlhavch zprv o tchto pozoruhodnch inech u Evagriaby se zdlo, e v Husravovi II.kesanstv pilo o slibnho konvertitu.

Takov pbhy nm pomhaj pochopit, jak mocnou silou tyto poutnsvatyn vptm a estm stoletbyly. Sotva by se nalo nco, o nebylo mon svtce podat: vtzstv ve vlce, dti, bohatstv, zdrav. Apohant vladaov dosvduj, e svtcova velkorysost zahrnovala i ty, kdo nevyznvali kesanskou vru. Kultsv. Sergia se rychle il po celm Vchodu a vestm stolet byl vtto sti svta povaovn za nejdleitjhomuednka hned po apotolech. Jeho slva se rozila do Francie, kde eho z Toursu zaznamenal, e slyel, jaknjak krl na Vchod vyjel do bitvy se svtcovm ostatkem pipoutanm kpai. Stailo mu jen pai zvednout abitva se obracela a vjeho prospch. Jsou zaznamenny dva zzraky sohnm. Jednou, kdy porzachvtil Bordeaux, ukzalo se, e plamenm unikl dm jistho Syana a pak vylo najevo, e obsahoval ostateksv. Sergia. Pi jin pleitosti, kdy ml bt uplen jeden id, objevil se v plamenech jezdec v ziv zbroji,v nm byl ihned rozeznn sv. Sergius, a jezdil kolem dokola obti a chrnil ji, dokud lid, zasaen strachem asoucitem, ida z hranice neodthli.

Kdy si prohlte Resafu vjej vyprahl pouti, je snadn zapomenout, e kdysi stla na jedn z hlavnchsvtovch cest a vude kolem byla lidnat msta. Prochzela j velk karavann cesta s Palmyrou na jihu aDura-Europosem na jihovchod. Sotva minul den, aby se kjejm hradbm nesbhaly proudy pepravy a provozu.Poutnci a dal pocestn, kte doli u svtcova hrobu vyslyen svch proseb, rychle rozili jeho slvu akBosporu a do ma na zpad a do Persie na vchod. A nen tak proto pli tk pochopit, pro sv. Sergius,nyn znovu ve spolenosti svho ptele sv. Bakcha, pekroil Stedozemn moe a pijal ctu zpadn crkve. Bylymu zasvceny kostely vm a vChartres. Kdy dnes njak cestovatel vejde do Justininova kostela sv. Sergia aBakcha v Istanbulu asto se podivuje, kdo e to byl sv. Bakchus.

Trosky Resafy nebyly nikdy nleit prozkoumny, a mm za to, e nm mohou odkrt etn tajemstv.Veel jsem do sn bez stechy, jej bohat zdoben oblouk y se zvedaly proti otevenmu nebi. Trosky leelyatm po vrcholy stn. Bylo to msto muednictv sv. Sergia. O nco dl, smrem kjihovchodn sti msta, stojulechtil trosky kostela sv. Sergia, skvostn hlavn i bon lodi jsou tm pln dochovan, ale jako vechnyostatn budovy v Resaf vysoko zaplnn popadanm zdivem. Svtec byl pohben ped hlavnm oltem vkrypt,do kter se schzelo po dvojitm schoditi. Tato st kostela je nyn zmt popadanho kamen, na kterm rostetrva a plevel a jen sotva lze vysledovat tvar tto svatyn a proniknout do zasutch vstup do krypty nelze.Podobn jako v Kalat Simanjsem ml dojem, e nm tato vten zdobn syrsk architektura nahrazuje zmizenAntiochie. Pokud si lovk peje vdt,jak v estm stolet Antiochie vypadala, nvtva Baalbeku, Kalat Siman

a Resafy mu myslm d docela dobrou pedstavu.Prozkoumali jsme mohutn hradby, kter obklopuj Resafu tm bez peruen. Cel stovky metr je

mon jt po strnm chodnku a vchzet do strnic, znich byzantsk posdka steila pou. Vude po celmmst stoj tu a tam rzn trosky a jsou vnm tyi obrovsk klenut podzemn ndre na deovou vodu, kad je,myslm asi tak vysok jako lodi Westmisterskho opatstv.

Zatmco jsme si je prohleli, pikradlo se mnoho Bedun, kte sedli a pozorovali ns spukamipoloenmi pes kolena. Bey brzy nastolil ptelsk vztahy a zloinn pohledy brzy vystdala dtsk smv asmch, se kterm pijali nabzen cigarety. Vypadali divoce, nepochybn to byli potomci onch, kmen, kter jet

ped padesti lety tak trpily cestujc do Palmyry. Tm vechny popisy nvtvy Palmyry vdob kon avelbloud zmiuj nebezpe zajet tlupami jezd na konch tmajcmi kop a kesadlov puky.

Jednm z nejalostnjch pohled vmodern pouti je pohled bedunovch o, kdy se dv na motorovvz a vid,jak tolik snadn koisti odjd do dlky. Obas jsem takov pohled vdal u sv koky, kdy jsem kolem

n proel srybou na tali.


9/12

Bey ekl, e cesta do Palmyry potrv est hodin. Ped vlkou si cestovatel museli brt stany, dragomana(tlumonka pozn. pekl.), doprovod sloucch, eskortu tureckch vojk a konsulrn povolen, kter byloudlovno jen tehdy, kdy byly kmeny v klidu. Cesta trvala pt dn.

Ujdli jsme pout, obas jsme se plazili skalnatm krajem, obas jsme ti nebo tyi minuty jelirychlost osmdest kilometr vhodin. Nebyla tu dn silnice, jen stopy kol pedchozch aut. Najednou jsme

potkali ti Araby zen klopotn popojdjc motorov nkladn vozy s nkladem zakrytm dehtovmi

plachtami. Zajmalo m, co asi vezli.

Lane! vysvtlil bey. Rostou vpouti po deti a beduni je hledaj. Po pouti te jezd auta a sbrajje.

To, e tahle hladov zem me mt cokoliv spolenho s restaurac, mi pilo fantastick. Kdy jsemv elegantnch restauracch sledoval, jakse labunk oklibuje nad jdelnm lstkem, asto m napadalo, jakmloznme onu fantastickou organisaci, kter ve svt existuje, aby vytbenho stolovnka nasytila a e dn vrchnnk, kter se mus vypodat s nevrlm jedlkem, nikdy nepipust, e humr nen v nabdce kvli vichru orychlosti sto mil za hodinu. Restaurace jakoby naznauj, e takov lahdky padaj z nebe, a e pokud njakvzcn krm nen vidt, lze ji povolat vivot, drobnm gestem maitre d'hotel. Lane vprosted syrsk pout!Pedstavte si ok konsumenta tchto lan, pokud by za nkem velo proces hndch bedunskch en, kterje sbraly, jejich dti, kter jim pomhaly, s nimi ejk, kter handloval s velkoobchodnkem, arabt idii stvemiod bradypo oi ovzanmi kefjemi a s nimi vichni ti dal ekov, id a Armni, kte si vzali svj dl dv, ne

se lane i jen piblily fkuchai.Co je to za lidi? vykikl by zden

Objednal jste si lane, pane. Oni je pro vs obstarali.

Spchali jsme pustou krajinou a j zanal chpat, jak mohla Palmyra zstat tak dlouho ztracena vpouti.I kdy Arabov asto vyprvli pbhy o ztracench krsnch mstech v psku, jejich sloupy byly etnj netuby lid, nikdo tomu nevnoval dnou pozornost, dokud se tam v roce 1678 nevydali njac anglit kupciz Aleppa. Byli to prvn Evropan, kte Palmyru po arabskm zboru vidli. Vrtili se tam v roce 1691doprovzeni dr. Williamem Halifaxem, kter o Palmye napsal pojednn do zprv jedn uen spolenosti. Aletmi, kdo Palmyru skuten znovu pedstavili svtu byli dva Anglian, Robert Wood a James Dawkins, kteruiny navtvili v roce 1751 a napsali mohutn svazek pln ndhernch rytin nazvanch A Journey to Palmyra,otherwise Tedmor in the Desart. Woodova kniha byla peloena do ady evropskch jazyk a nepochybnpomohla palmrsk vlenick krlovn Zenobii, do t doby tie pohben ve strnkch Pollia, zskat onen

romantick vhlas, jemu se tila potkem devatenctho stolet.

Vbec nejpodivnj nvtvnic Palmyry byla lady Lester Hester Stanhope, prvn ena, kter pronikla dojejch tajemstv. O Palmye slyela od cestovatel vSrii a koupila si Woodovu knihu, o n si jej arabtspolenci pirozen mysleli, e je to mapa k ukrytmu pokladu. Ve zmaten mysli tto dmy existovala jaksi

pedstava, e jejm osudem byla stt se rivalkou Zenobie a poboen msto obnovit do jeho starodvn ndhery.20. bezna 1813 vyjela ze sv pevnosti v syrskch kopcch, obleen jako arabskejk a obklopena svou arabskoutlesnou str. Vedle n poklusvali bedunt nelnci, dobe zaplacen za to, aby zajistili jej bezpenost,tmajc kop s chomi ptrosho pe. Za kavalkdou lapalo tyicet nkladnch velbloud.

K zvltnm vcem vyvolanm jej marnivost bylo krlovsk uvalen dan tisc piastr na vechnyevropsk nvtvnky ruin. ejky ten npad samozejm okouzlil. Byla ale uvalena v nadji, e dal cestovateleod cest do Palmyry odrad.

Pozd odpoledne sthl bey jednu ruku s volantu a ukzal dopedu a vyslovil arabsk jmno Tadmor!.

Pohldl jsem do dlky a vidl knick kopec s hradem na vrcholu. Na pat kopce leely na vechstranch stojc i povalen sloupy barvy jasnho, sluncem ozenho psku, podobn koste njakho mocnhoobra lec vpouti.

Hlavn palmrskou ulic, vyprojektovanou kdysi dvno pro velk prvody a mohutn parthsk karavany,pijdl arabsk kluina na blm oslu. Zpval si jednu z tch dlouhch nakavch psn, kter si Arabov zpvaj ,se zavenma oima a zvrcenou hlavou a oslova kopyta kadou chvli narela na kameny a v horkmodpolednm tichu se pak ozval ostr krtk zvuk.

Vyjma tohoto zpvajcho Araba a jeho osla prochzejcho velkou ulic cestou petnanou ernmi stnystojcch sloup nebylo nikde ani ivka. Vude kolem se tyily zbytky Palmyry, velk oblouk, chrmy, rozbit

dlaba: msto duch rozloen ve zlat pouti. Kdy cestujete pout, a to i vdnen dob motorov dopravy,narazte nkdy na kostru velblouda lec vpsku. Takov je i Palmyra: dlouh helenistick pte, j je hlavn


10/12

Ulice Sloup a ebra vedouc napravo a nalevo, trosky oitn asem a vyblen slunenm svitem stalet dobarvy svtlho medu.

Je to dokonal pklad romantickch trosek, kter obdivovalo devatenct stolet. Tato doba, tak si jistsama sebou a tak tolerantn ke sv neastn minulosti, se na Palmyru, a vlastn vechny trosky, mohla dvats klidnm odstupem. Dky sloup a rozhzen hlavice jakoby nvtvnky zvaly, aby se posadili a moralizovalinad pdem civilizac. Ovem cestujc zmn jistho obdob neme odjet bez toho, aby nepomyslel na to, ekdyby Belgravia utrpla tk leteck bombardovn a stla vpsku a na ostrm slunci, pekvapiv by se podobalaPalmye, zejmna pokud by tam byla nkter zvtch poboek banky Barclay.

Cel odpoledne jsem se toulal zbytky msta, protoe bey vyrazil naped do Damaku, kde ml njakjednn a nebylo mon ho pesvdit, aby zstal i jen hodinu. Triumfln oblouk, kter spojuje Ulici Sloups obm hndm Baalovm chrmem, povauji za jednu znejkrsnjch a nejlepch ukzek syrsk architektury,

jakou jsem kdy vidl. Je asi o dv stolet star ne poutn kostely v Srii, ale vjeho ozdobch mete vidt vzory,kter kesant architekti pejali a zavedli je do bohat tepanch oblouk svch chrmovch vrat a oken. Kmenvyezvali jako by to bylo mkk devo.

Palmyra je podivn zcenina. Jejmi pzraky nejsou svtci ani vlenci, ale obchodnci. Jej djiny jsoudjinami obchodu. Podle jedn legendy zanala jako Tadmor vpustin, o kterm Bible k, e to bylo jednoz mst postavench alamounema Arabov mu Tadmor kaj dosud. Pokud to je alamounv Tadmor, pak ho

zaloil proto, aby chrnil sv karavany na strategickm mst, kde se na cest kmoi setkvaly dv velk obchodnstezky. Jedna vedla z Perskho zlivu a druh ze zem krlovy ze Sby. Z alamounova msta dnes nezstv nic.Trosky pochz z mladho msta, kter nejvt moci doshlo roku 270 po Kr. a upadlo s ambicemi jeho krlovyZenobie.

Ta dola velkho vhlasu vdevatenctm stolet. Pokud by modern ivotopisec chtl oivit jej pamtku,mohl by j ivot znovu prodlouit, protoe pzniv se o n vyjadoval i Gibbon. Byla to ena velmi vrazn a silnpovahy, kter vldla tto podivn palmrsk plutokracii v dob, kdy se zdlo, e ponkud ztrc hlavu.Obyvatelstvo bylo napl arabsk, zsti mon idovsk a zsti persk. Bylo to podivn, meneck msto

pohdkov bohatch obchodnk, kte nahromadili bohatstv na vchodnm karavannm obchodu. Hlavnpalmyrskou kolondou tekla neustvajc zlat eka. V tomto poutnm mst ili lid, kte vlastnili lodiv italskch vodch, dal byli bohatmi obchodnky ovldajcmi indick obchod s hedvbm a jejich finannpodniky byly tak rozmanit a spletit, jak u tomu u takovch transakc bv. V dsledku jejich ponn jejich

domy bohatly, rostly a byly zdobeny bohatji ne domy bohatch kupc v Dlu.

Namsto toho, aby upadli do zmkilosti, mli tito lid dost rozumu na to, aby vycviili skvlou armdujzdnch luitnk, rekrutovanou zejm zpoutnch Bedun. Jejich vojensk spchy pedznamenvaly pozdjtriumfy potomk tchto kavalerist pod praporem Prorokovm. Tito Palmyrinibyly odvdni do msk armdy, ankte dokonce slouili a na msk hradb v Britnii. Ve Free Library v South Shields je nhrobn kmennalezen v mskm tboe, vnovan pamtce eny jmnem Regina, manelky Beratovy, Palmyanky. Jevytesna sedc v typickm kousku Palmyry: vklenku oprajcm se o dva bohat zdoben sloupy typu, kter lzedosud vidt roztrouen vude vtroskch msta.

Za Zenobiiny vldy se m se zmtal pod toky barbar jak na zpad, tak na vchod a Palmyra se jakovrn vasal ma a poddan stt, ktermu byla svena autorita nad hranicemi, stala mocnost na vzestupu. POzajet csae Valerina Peranybyl tojedin msk csa, kter byl kdy zajat neptelemvila Palmyra, stejn

jako vechny ostatn pohranin oblasti, e se velk e brzy zhrout. Zenobia najednou odvrhla vechnopedstrn loaylity a zaala usilovat, aby se sama stala krlovnou Vchodu. Zmocnila se Egypta a sv posdkyvysouvala bl a bl Evrop a po Ankaru. Nezvila ale monost, e vm me povstat mu siln ruky a dti znovu do podku. Csa Aurelin se brzy vydal na pochod do Mal Asie a Palmyru oblehl. Zenobia uprchla nadromedru smrem kEufratu, byla vak zajata mskou jzdou a odvezena do ma, kde la, ozdoben zlatem aperky vAurelinov triumfu. Podivnm antiklimaxem kjej okzal karie byl ctihodn stedn vk, kter

provala jako msk matrona ve vile vTivoli, kterou j csa vnoval. Jej dti uzaveli dobr manelstv, a kdyv nsledujcm stolet Trevellius Pollio sepsal jej ivotopis, neslo jedno panstv na jihu Itlie stle jej jmno.Palmyra se ale zjej porky nikdy nevzpamatovala. ivot z n pozvolna vyprchval. Skvostn palce se zvolnamnily ve zceniny a velk chrmy zstvaly oputn. Jej zlat sen skonil a pila doba, kdy lid zapomnli, ekdy existovala.

Proel jsem po centrln kolond, kter rozdluje msto z jednoho konce na druh. Ve dnech svhokrtkho triumfu tudy musela Zenobia projdt mnohokrt. Po kad stran tto ulice defilovalo tm tyi sta


11/12

sloup, dnes jich zstv asi sto padest.Na jednom konci ndhern ulice stoj velk chrm Baalv. Tento chrmje, po Baalbeku, nejmohutnj zceninou v Srii. Francouzi odstranili arabsk boudy nahlouen v chrmovmokrsku a tak je dnes mon vidt ve, co ztto mimodn stavby zbylo.

Je to ohromujc orientln chrm postaven z obrovskch blok lutho kamene. Zdi se nakln dovnitjako stny egyptskho pylonu, nebo niho stupn babylonsk chrmov ve. Pro Palmyru je pznan, etenhle orientln obr byl obklopen elegantnmi helenistickmi sloupy, kter zde dosud stoj a jet i ve svmrozpadu vypadaj ponkud pekvapen. Je zejm, e ke star stavb musely bt pidny v pozdj dob,

pravdpodobn za Zenobie, kter si mohla myslet, e chrm potebuje civilizujc eckou pravu.

U chrmov brny jsem potkal arabskho sprvce, kter nabdl, e mi uke hrobky. Odbh pro kle,protoe ty nejlep hrobky jsou nyn moude pod zmkem, a spolen jsme se paktroskami msta vydali knzkmkopcm na zpad, kde bylo vidt mnoho mohutnch kamennch v podobnch hranatm kostelnm vm, ana to, e se nkter smrem kvrcholu mrn zuovaly. Arab mi ekl, e tu jsou podzemn hrobky a vov hrobky.Podzemn hrobky byly pevn skryty pod pskem, nkdy do nich ale, kvli zeslbl stee, propadl velbloud a to

bylo, eeno Arabovmi slovy velmi zajmav. kal mi, e stovky hrob jet ekaj na objevenstovky, apolbil piky prst v gesto hojnosti.

Odemkl dvee a veli jsme do temn chodby pln teplho vzduchu. Do bok hrobky byly vysekny policepro uloen tl. Pipomnaly mi vinn sklepy, kter bvaj ve sklepch viktorinskch dom. krtl jsem sirkou a

vidl jsem, e vnkterch zpolic jsou dosud uloena tla. Svtlo zotevench dve dopadlo na pekvapivoupodvanou. Bylo to mj prvnPalmyan. Byl vytesn vivotn velikosti do blho vpence a malebn odpoval navku sarkofgu. Byl to majitel hrobky a zakladatel rodiny, kter tu byla pochovna.

Byl stednho vku, hladce oholen a ml upen pohled. Jeho tv, a vlastn cel tlo, by dokzalvymodelovat zaostal student prvnho semestru vjakkoliv sochask kole. Leel na bohatch poltch akobercch, jako by pi hostin. Na hlav ml epici bez stechy, podobnou fezu, obtoenou vncem, obleen byldo dlouh tuniky, asi hedvbn, kter mu spadala v zhybech po tle a na nohch ml tenk kalhoty ze stejnhomaterilu, nabranho u kotnk. Ml bohat vyvan nebo obroben punochy z mkk ke. Namsto njakhozatoulanho Perana to byl typick bohat Palmyan z msk doby. Proli jsme mnoho dalch hrobek a mnohdal obsahovaly podobn lec postavy, nkdy s pohrem vna v ruce. eny byly vyobrazeny vlee nebovzpmen sedc. Byly pokryty perky a obleen do mskho atu, asto se zvojem na hlav. perky umlisochai zobrazit dobe. Kad kmen, kad vsazen, detail nunic a nramk byl vytvoen smimodnou p,

jako by eny byly naprosto rozhodnuty odnst si stny perk na onen svt. Ml jsem z toho dojem davuOrientlc, z nich nkte napodobovali many a nkte ne, dojem lid oddanch pohovkm a poltm,

pohrm vna, hedvb a perkm. Nebyli to lid ani zdaleka nepjemn. Zdlo se mi, e za konvenn upjatostsochaova dla doku rozeznat ilost a inteligenci ivch lid.

Tato smen rasa milovala utrcet sv penze za eck architekty a pynila se kolondami a stavbami, onich se nepochybn chlubili, e jsou vt a lep, a tak dra, ne ty vAntiochii. Kdy ale pilo na intimitusmrti, dotkla se jich zejm poutav upmnost, kter jim velela,aby zamstnalis sv domc umlce, aby zhotovilityhle odporn zrajc nhrobkov portrty. Bylo zvltn opustit skvostn helenistick ruiny Palmyry, kter bymohly docela dobe patit ek, a sestoupit do temnoty hrobek, kde jste nali tuto podivn vyhlejc rasu

polovinch Peran, polehvajcch v hedvbnch kalhotch na pohovkch. Nesmrn bohatstv je vyzvedlo narove elegantnmu svtu, kter svelkou zlibou napodobovali na veejnosti, smrt je ale sthla dol krealit,v hrob nikdy nepedstrali, e jsou ekov.

Vovhroby, to byla mimodn msta: jedno patro za druhm, ke kterm vedlo kamenn schodit akad podla patilo mrtvm. Prv v jedn z tchto v se ke mn pidal jeden Arab, mlad mu vkeffji,modrm serovm kabtu, gallabii, a novch hndch botch. Neml jsem potuchu, kde se vzal, protoe kdy

jsem veel, msto vypadalo przdn. ekl mi, e byl kuchaem vrodin francouzskho dstojnka, protoePalmyra je nyn francouzskou leteckou zkladnou.

Kdy jsem se na nj podval, napadlo m, e pipomn hubenj, arabtj, verzi onch mus otevenma oima vhrobkch, mon jeho vzdlench pedk. Ml znepokojiv ztuhl vraz, a jak jsem mlzjistit, tot platilo i o jeho mysli. Pemlel jsem jestli je tahle nepokojn tuba vidt svt projevem starch citkaravan. Kolik vydl kucha v Angliii? zeptal se nhle. ekl jsem, e dobr kucha si tdn me pijt mon nalibru. Postavil se a hrozn vn vykikl:

Pjdu s vmi do Anglie! Vyrazm dnes v noci! Mm tu jen a ekl sumu vsyrskch penzch, kterodpovdala pti ilinkm tdn. V Anglii budu boh,kiel. Sire, snan vs prosmvezmte m s sebouzptky do Anglie.


12/12

Mm spolehliv informace, e kuchae tko sehnat, po zbytek dne jsem ale ml problm s tm, jak sejednoho zbavit. Chodil vude za mnou, prosil, abych ho najal a sliboval obrovsk a nestraviteln pochoutky. Tohoveera po setmn jsem zaslechl zaklepn na okno, a kdy jsem vzhldl, uvidl jsem venku stt blou postavus tv pititnou ke sklu, jak tajemn pokyvuje a pohybuje sty. Vyel jsem ven. Musel bet, co mu sly staily.Zjevn sv francouzsk rodin uvail a pedloil veei a ti te leeli ve stavu mdlobnho pecpn a nepostrdaliho.

Kdy se vracte do Anglie, zaeptal rychle.

Jet dlouho ne, ekl jsem co nejjemnji, protoe jeho zkost byla a alostn. Ztra vyrm doBagddu. Okamit jsem toho litoval, protoe jsem ml strach, e by se mohl pokusit ke mn pidat. On si ale

bezmocn povzdychl a pak pookl.

Pak tedymi napete a j pijdu, ekla vloil mi do ruky kus papru sjeho jmnem a adresou. Otoil ase vybhl do tmy.

Vzduch, kter byl pi soumraku ji tak studen, najednou trochu zledovatl. Zima, ji jsem vidlrozloenou po Taurusu, foukala dol do syrsk pout. Nahzel jsem na postel vechny kabty a kad kus ltky.V okn jsem zahldl Palmyru, stojc vblm svtle hvzd. Byla tich a klidn. Sloupy stly nad troskami jako

pochodujc duchov. Pemlel jsem o much a ench odpovajcch pod zem na sv posledn hostin a zdlose mi, e toto msto pln sdl tklivost vech onch tichch mst, kter znala nadje a touhy lidstva.

i. kapitola through lands of the bible h. v. morton pracovní překlad

Documents