����������� ���������� ������� � �����������

������������ ������� ���������� !"� ��#����$��! !����%�������

��������! !������� ������� ��������&��������'�������'����(���� ��� ������()#�� �#���� ��"*�

�

�

�

�

����������� ��������������������������������

����������

�

�

�

����������������

����

����+�'�������,�� ����������-��

����+�'��+ ����.�(����� ���./���

+�'��$ ��!��/�������./���

+�'��0������,�1�

+�'��-�'�������� �������-��

+�'��2�����3��)#�� ��

(��%��+�'������0�� ����./���

���

������

4564�

�� !�� ��#7�.����%��� �������� ����"�� #��#�� ���(���(��"�����82$��9:�;44<4�

=���>��#�"���#���%����� ��������� ���*�(1������ ������'���������! !�� #?��

�

,������ ������*7�

� �

�

����+�'�������,�� ����������-�6�@A5BC�

����+�'��+ ����.�(����� ���./��4�@4DBC�

+�'��$ ��!��/�������./��A�@6DBC�

+�'��0������,�1A�@65BC�

+�'��-�'�������� �������-��A�@65BC�

+�'��2�����3��)#�� �4�@DBC�

(��%��+�'������0�� ����./���6�@DBC��

�������������� ������� ���������� !"� ��#��E�$��! !����%������E�,��� ���

�(���� ����������������������������'�#E�/�� ������6A��A<5�5D������

�� !"� ���E��F����7���� �����G�%�"���������������! !������� ������� ������E�&��������'�������'����(���� ��� ������

()#�� �#���� ��"*E�,��� ������������ �����E�,�������64H��6ID�46������F

/��� ��E��F����7���(����� �G�%�������������������� ���������� ������� � ���E�J ����'���������1�����!�#���� ������

(�� ���*E�-��� ���D5<��6I6�5I������FK����!E��F����7������G �� ����

�

J(������7� +�'�����%�3��)#���./��L�

+�'��0������M���������-�D�

� ����� ���(��������'��������! !�� #�@��'������#��#��� ���K�'�����(��� �*�0$��F�

5;<N455LC�!�0������� �����! !�� #��KE�O!1�� �6<��66<�5D���������6�

�

�

P(����!��������%��� �������� ����������� ������0������� ������! !�� #��K�Q�

J �������� �����������#���������'����������! !�� #�(� �����4N4564F6<4D5��

R������������ ���������� ������� � ������������4564�

+/�8�H<;F;5F<L4<F645FD�

����������� ������������������������������������������

"#������$Pšenice jednozrnka je nejstarším domestikovaným druhem pšenice. Byla však

vytla�ena produktivn�jšími tetraploidními (pšenice dvouzrnka, pšenice tvrdá) a následn�

hexaploidními pšenicemi (pšenice setá, pšenice špalda). Jedná se o pluchatý druh, který

poskytuje nižší výnosy, ale p�i vysoké jakosti produkce. P�edností je vysoký obsah

bílkovin, který m�že v n�kterých p�ípadech dosáhnout až 20%. Na druhou stranu není

lepek pšenice jednozrnky vhodný pro klasické peka�ské zpracování. Hodí se pro r�zné

výrobky nekynutého charakteru, jako jsou sušenky, kroupy, arabský chléb apod. Je velmi

vhodná pro p�stování v ekologickém zem�d�lství. Nemá velké nároky na živiny a

prakticky není napadána b�žnými chorobami pšenice.

%�&��������$ ekologické zem�d�lství, pšenice jednozrnka, p�stování, využití

'��(������ ���)����������������)�������

"#������$Einkorn is the oldest domesticated wheat species. It has been forced out and

substituted by more productive tetraploid (emmer wheat, hard wheat) and hexaploid

wheat species (bread wheat, spelt wheat). It belongs to the hulled wheat species,

providing a good-quality crops in spite of a lower yield rate. It has the following

strengths: a high proportion of proteins amounting up to 20 per cent in some cases. On the

other hand, einkorn gluten is not suitable for the baking process and industry. It is,

however, suitable for a production of unyeasty products, e. g. biscuits, groats, Arabic pita,

etc. Einkorn is highly suitable to be grown under the organic farming conditions. It does

not have any serious requirements for a nutrient supply, it is not usually infested with any

common wheat diseases.

%��(����$organic farming, einkorn, growing, use

%��������*�+*,��� �-���*.+*/��-��*0+*%��*1+*2�������*3+*4��5����*"+*1� ��6*

2+7�8��9$����������� ������������������������������������������+:;<:*

�+�+�+*���-�* 8�+*./=>?@ABA8B@ �@B��8B!

C#��-

I. Cíl metodiky …………………………………………………………….. 7

II. Popis metodiky ………………………………………………………….. 8

1. Úvod ……………………………………………………………………... 8

2. Pšenice jednozrnka ………………………………………………………. 9

3. Historie p�stování ………………………………………………………... 10

4. Fylogenetický vývoj ……………………………………………………... 12

5. P�stování v ekologickém zem�d�lství …………………………………… 14

5.1 Nároky na prost�edí ……………………………………………………… 14

5.2 Za�azení v osevním postupu …………………………………………….. 14

5.3 Výživa rostlin a hnojení …………………………………………………. 14

5.4 Odr�dy …………………………………………………………………… 15

5.5 P�íprava p�dy a setí ……………………………………………………… 16

5.6 Regulace plevel� ………………………………………………………… 18

5.7 Regulace chorob a šk�dc� ……………………………………………….. 18

5.8 Sklize� a poskliz�ové ošet�ení …………………………………………... 19

6. Kvalita produkce ………………………………………………………… 22

7. Shrnutí informací o pšenici jednozrnce …………………………………. 24

8. Obrazová p�íloha ………………………………………………………… 25

9. Další informace o možnostech p�stování a využití pšenice jednozrnky … 27

10. O projektu ………………………………………………………………... 28

III. Srovnání „novosti postup�“ ……………………………………………. 29

IV. Popis uplatn�ní metodiky ………………………………………………. 30

V. Ekonomické aspekty ……………………………………………………. 31

VI. Seznam související literatury …………………………………………... 32

VII. Seznam publikací, které p�edcházely metodice ………………………. 35

7

����������� ��

�

Cílem p�edkládané metodiky je podpora rozvoje ekologického zp�sobu zem�d�lského

hospoda�ení na orné p�d�. Stane se tak prost�ednictvím využití širší druhové diverzity

p�stovaných plodin, konkrétn� v �R zatím nep�stované pšenice jednozrnky (Triticum

monococcum L.). Tento cíl by m�l také podpo�it zvýšení nabídky nedostatkových

cereálních bioprodukt� domácího p�vodu. Metodika je ur�ena p�edevším ekologicky

hospoda�ícím zem�d�lc�m a poradc�m. Mohou ji ale také využít studenti p�íbuzných

obor� a široká odborná ve�ejnost s cílem zvýšení efektivity zem�d�lského hospoda�ení

pomocí p�enosu poznatk� získaných ve v�decko-výzkumné práci autor�.

8

������������� ��

�

���������

�

Lidstvo si již delší dobu uv�domuje pot�ebu ochrany genetické rozmanitosti

organism� pro zajišt�ní setrvalého rozvoje agrárního sektoru. Význam biodiverzity byl

deklarován na Konferenci OSN o rozvoji a životním prost�edí (UNICED) v Rio de Janeiro

v roce 1992 a zakotven v „Úmluv� o biologické rozmanitosti“, kterou �R rovn�ž

ratifikovala. Biodiverzita je souhrnným názvem pro všechny formy života existující na

Zemi a ekosystémy, které tyto formy vytvá�ejí. Sou�asná biodiverzita je výsledkem

evoluce probíhající po miliardy let, ovliv�ované p�írodními procesy a v poslední dob� stále

více i �lov�kem. Je �asto chápána jako široká druhová škála rostlin, zví�at a

mikroorganism� (Dotla�il, 2004). Zúženým pojmem biodiverzita pro zem�d�lství je pak

tzv. „Agrobiodiverzita“, která zahrnuje všechny komponenty biologické diverzity (druhy,

odr�dy, plemena, mikroorganismy) související s potravinami a zem�d�lstvím (Harlan,

1992). V sou�asné dob� jsou zem�d�lské plodiny charakteristické nízkým stupn�m

biodiverzity (Kühbauch, 1998). P�es 50% denní kalorické spot�eby zajiš�ují ve sv�t� pouze

t�i hlavní plodiny – kuku�ice, pšenice a rýže (FAO, 1996). Z globálního hlediska je pak

relativn� významných cca 150 plodin. Naproti tomu, z etnobotanických studií je patrné, že

�lov�k v minulosti využíval (sb�r nebo p�stování) až 7000 rostlinných druh� (Wilson,

1992). Diverzita zem�d�lských plodin je nedílnou sou�ástí biologické rozmanitosti a

p�vodní genetické zdroje na teritoriu každého státu jsou cenným p�ísp�vkem k tomuto

celosv�tovému d�dictví (Kühbauch, 1998).

Praktické uplatn�ní pro krajové odr�dy lze nalézt nejen u málo prošlecht�ných druh�,

ale též u takových plodin, u kterých zvlášt� oce�ujeme n�které specifické vlastnosti, jako

je nap�. kvalita, adaptace na ur�itý typ stres� apod. (Dotla�il, 2003). Zpravidla se

produktivitou nevyrovnají sou�asným prošlecht�ným a rozší�eným druh�m (Ehdaie et al.,

1988, 1991), p�esto zájem o jejich p�stování roste, zejména v souvislosti s n�kterými jejich

kvalitativními vlastnostmi (Dotla�il, 2002). Tyto plodiny jsou pro svoji nižší náro�nost a

vyšší p�izp�sobivost k podmínkám prost�edí (Dengcai et al., 2003) vhodné k hospoda�ení

se sníženými vstupy �i pro ekologické zem�d�lství (Dotla�il, 2002).

9

���� ���������������� ��

�

Pšenice jednozrnka (Triticum monococcum L.) byla rozší�ena po tisíce let na Blízkém

východ� a v Evrop�. Spolu s pšenicí dvouzrnkou pat�í mezi první domestikované pšenice

p�ed 10-12 tisíci lety. V sou�asnosti je pšenice jednozrnka p�stována pouze na omezených

plochách v n�kterých regionech a p�edevším v podmínkách low input nebo ekologického

zem�d�lství. Vzhledem ke vzr�stající poptávce po tradi�ních potravinách a vyššímu

„p�írodnímu charakteru potravin“ je ze strany konzument� o pšenici jednozrnku zájem.

Souvisí to také se zvýšenou poptávkou po celozrnných výrobcích a celkovou orientací

spole�nosti na zdravý životní styl.

Název pšenice jednozrnky vychází z n�m�iny a znamená „jedno zrno“. V ostatních

jazycích je možné se setkat ješt� s následujícím ozna�ením, jako jsou small spelt

(anglicky), petit épeautre nebo engrain (francouzsky), esprilla nebo escanda menor

(špan�lsky) a farro piccolo (italsky).

Jednozrnka, stejn� jako dvouzrnka nebo špalda, pat�í do skupiny pluchatých pšenic,

což znamená, že zrno je po sklizni chrán�no pluchami. B�hem sklizn� se zpravidla klas

rozpadá na jednotlivé klásky, které jsou jinak spojeny klasovým v�etenem. Pšenice

jednozrnka, jak již napovídá její ozna�ení, má v�tšinou jedno zrno v klásku. M�že se

vyskytnout i klásek, obsahující dv� zrna. P�ed potraviná�ským zpracováním je nutné

klásky vyloupat. Vyloupané zrno má plochý, zaoblený tvar a je pom�rn� malé. V roce

1926 se ruské expedici poda�ilo najít v Turecku formu pšenice jednozrnky s nahými zrny.

Tento nález byl klasifikován jako T. sinskajae. Tato jednozrnka má velmi jemné pluchy a

více než polovina zrn je po sklizni „vyloupána“.

10

���� ������������ ���

�

Vznik pšenice jednozrnky je úzce spojen s po�átkem uv�dom�lého zem�d�lství na

území tzv. „Úrodného p�lm�síce“. V této oblasti došlo k nález�m jak semen planého

p�edka, tak zám�rn� p�stované pšenice jednozrnky. První domestikované obilniny byly

nalezeny v horní �ásti toku �ek Eufrat a Tigris. V této oblasti patrn� leží po�átky

zem�d�lství (Lev-Yadun et al., 2000).

T. bæoticum, planý p�edek pšenice jednozrnky byl nalezen ve vykopávkách z doby

více než 12 tisíc let p�. n. l. Analýza DNA velkého množství vzork� T. bæoticum a

domestikované jednozrnky (Heun et al., 1997) ur�ila jako místo domestikace pšenice

jednozrnky v poho�í Karacada� (obr. 1).

Bezpochyby byla pšenice jednozrnka velmi významnou obilninou v období mladší

doby kamenné, nicmén� její význam nebyl všude stejný. V Evrop� byla jednozrnka spíše

minoritní plodinou (p�evažovalo p�stování pšenice dvouzrnky a/nebo je�mene). Ve St�ední

Asii, v údolí �eky Indus dominovala spole�n� s je�menem (Nesbitt a Samuel, 1996).

Jedno z archeologických naleziš�, které potvrdilo p�stování pšenice jednozrnky mimo

území tzv. „Úrodného p�lm�síce“ je jeskyn� Franchthi v ecku (6800 p�. n. l.) (Nesbitt a

Samuel, 1996; Zohary a Hopf, 2000). Z ecka se jednozrnka rozší�ila na Balkán a do údolí

Dunaje. Západním sm�rem se rozši�ovala do st�edomo�í podél pob�eží. V archeologických

nalezištích z mladší doby kamenné pocházejí nálezy z Balkánu a východoevropských zemí

(Zohary a Hopf, 2000). Do st�ední Evropy se zem�d�lství rozší�ilo asi 4500 p�. n. l. O dv�

st� let pozd�ji pak dorazilo do Skandinávie, švýcarských Alp a na Britské ostrovy. Ve

stejném období se také rozši�ovala pšenice jednozrnka, což dokládají �etné archeologické

nálezy (Zohary a Hopf, 2000).

V prvním tisíciletí našeho letopo�tu došlo k úpadku p�stování pluchatých pšenic v celé

Evrop�. Prakticky všude p�evládly odr�dy s nahými zrny. K tomuto úpadku však nedošlo

z nenadání, za�al již 3000 p�. n. l. ve východním Turecku a skon�il ve 20 století v jižním

N�mecku a severním Švýcarsku.

V sou�asnosti je jednozrnka p�stována hlavn� v mén� p�íznivých oblastech pro

zem�d�lské hospoda�ení a p�i nízkých vstupech. Užití produkce má lokální nebo domácí

charakter. Jednozrnka je využívána pro výrobu celozrnných nebo pufrovaných výrobk�,

nebo i s pluchami jako krmivo pro monogastry. Mén� �asto je sláma pšenice jednozrnky

využívána také pro výrobu tradi�ních doškových st�ech, jako stelivo anebo pro výrobu

slam�ných výrobk�. Omezené p�stitelské plochy jsou nap�íklad ve Francii, Albánii,

Rumunsku, Itálii a Turecku (Karagöz, 1996; Peña-Chocarro, 1996; Vallega, 1996a).

V minulých letech se stala jednozrnka spole�n� s ostatními pluchatými pšenicemi

p�edm�tem zájmu výrobc� potravin, konzument� a v�dc�. V sou�asnosti je realizováno

11

n�kolik projekt� podporujících p�stování a zpracování pluchatých pšenic nap�íklad ve

Francii, Švýcarsku, N�mecku, Švédsku nebo Rakousku.

�������������� ����������������������������������������������� �! �����������"#$�%�&'()��**+,�

12

!��� �"��#����� $��$���

�

Základní sada chromozom� �iní 7, s duplikací ve vegetativních bu�kách. Rod Triticum

má t�i úrovn� ploidie. Jednozrnka je diploidní (2x=14; AA), dvouzrnka tetraploidní

(4x=28; BBAA) a pšenice špalda hexaploidní (6x=42; BBAADD). P�stovaná pšenice

jednozrnka, T. monococcum, nehrála žádnou roli b�hem evoluce pšenice tvrdé (T. durum) a

pšenice seté (T. aestivum) (obr. 2). Dárce hexaploidní �ásti genomu A byl planý druh

pšenice jednozrnky, T. urartu. Pro jasné odlišení genomu p�stované domestikované

pšenice jednozrnky, která byla odvozena od T. bæoticum, je používáno ozna�ení Am nebo

Ab. T. monococcum se podílela jako dárce �ásti genomu p�i vývoji T. zhukovskyi (6x=42;

GGAAAmAm) a hybridizaci s T. timopheevi (4x=28; GGAA) (Breiman a Graur, 1995).

13

�����-��'��� ������ �.����� ��!�����������('/01#2#)�-33�,�

plané kulturní

obilka pluchatá obilka nahá

d

ostatní zaniklé a dochované druhy Sitopsis

genom SxSx

Ae.

speltoides

genom SS

T.

urartu

genom AA

Ae.

tauschii

genom DD

T.

monococcum

ssp. aegilopoides

genom AmAm

T. monococcum

ssp. monococcum

genom AmAm

t

T. timopheevi

ssp. armeniacum

genom GGAA

T. timopheevii

ssp. timopheevii

genom GGAA

T. turgidum

ssp. parvicoccum

ssp. durum

ssp. turgidum

ssp. polonicum

ssp. turanicum

ssp. carthlicum

genom BBAA

T. turgidum

ssp. dicoccoides

genom BBAA

T. turgidum

ssp. dicoccon

ssp. paleocolchicum

genom BBAA

h

T. zhukovskyi

genom GGAAAmAm

T. aestivum

ssp. spelta

ssp. macha

genom BBAADD

T. aestivum

ssp. aestivum

ssp. sphaerococcum

ssp. compactum

genom BBAADD

Pozn.: d - diploidní (2n = 14); t - tetraploidní (2n = 28); h - hexaploidní (2n = 42)

14

%�������� ������ �#�� &�������������

�

Praktických zkušeností s p�stováním pšenice jednozrnky není v ekologickém

zem�d�lství mnoho. Na omezených plochách (�ádov� tisíce hektar� ro�n�) se n�kolik

posledních let p�stuje v ekologickém zem�d�lství v Rakousku nebo N�mecku. Ur�ité

zkušenosti s p�stováním pšenice jednozrnky jsou také ve st�edomo�ských státech (Itálie

nebo Špan�lsko) (Vallega, 1992). Zde panují odlišné p�dn�-klimatické podmínky než ve

st�ední Evrop�. Velmi �asto se také jedná spíše o low input zem�d�lství než certifikované

ekologické zem�d�lství.

P�i stanovení vhodné agrotechniky m�žeme vycházet z osv�d�ených postup�, které se

využívají p�i p�stování mén� náro�ných druh� obilnin. Pšenice jednozrnka má však

n�která specifika, která budou podrobn�ji uvedena v následující �ásti.

%��� ' � ��������(����

Historicky byla pšenice jednozrnka p�stována v chladných klimatických podmínkách

marginálních oblastí (Frégeau-Reid a Abdel-Aal, 2005). U ozimých odr�d je v literárních

pramenech uvád�na vysoká odolnost k vymrznutí. Pšenice jednozrnka snáší pís�ité a

kamenité pozemky, na kterých by bylo obtížné p�stovat jiné druhy pšenice. Naopak

nevhodné jsou pozemky zamok�ené, s t�žkou jílovitou p�dou.

%��� )�(�����������������*�*�

Na p�edplodinu nemá velké nároky. P�i za�azování do osevního postupu platí obdobné

zásady jako p�i �azení ovsa nebo žita. Její p�stování není v úrodných oblastech vhodné po

plodinách zanechávajících v p�d� nadbytek dusíku, protože se zvyšuje riziko poléhání. Na

druhou stranu v mén� p�íznivých oblastech pro p�stování obilnin je vhodné ji za�adit po

zlepšujících p�edplodinách, které ale v p�d� nezanechávají nadbytek dusíku.

%��� +$,������������-������

Harmonická výživa fosforem, draslíkem a ho��íkem by m�la vycházet ze

zpracovaného plánu hnojení a výsledk� agrochemického zkoušení p�d. K zajišt�ní výživy

posta�ují pouze malé dávky živin.

U pluchatých pšenic byla zaznamenána negativní výnosová odezva na zvyšující se

dávky dusíkatých hnojiv. Nap�íklad Codianni et al. (1993) in Troccoli a Codianni (2005)

popsal pokles výnosu pšenice jednozrnky v závislosti na zvyšujících se dávkách

dusíkatého hnojiva. Optimální dávka dusíku (z organických hnojiv v ekologickém

15

zem�d�lství) pro pšenici dvouzrnku se pohybuje v rozmezí 60-90 kg N/ha-1 (Marino et al.,

2009). V p�ípad� zvýšení dávky hrozí riziko polehnutí a výnosový efekt bude spíše

negativní (Castagna et al., 1995).

%�!� .��/���

Získat kvalitní osivo osv�d�ené odr�dy pšenice jednozrnky není snadné. K dispozici je

n�kolik odr�d s r�znou dostupností. Vždy platí, že se jedná o materiály, které nemají

takový charakter odr�dy, jako je tomu u pšenice seté. Genotypy pšenice jednozrnky mohou

být právn� chrán�ny, mohou projít zkouškami odlišitelnosti, jednotnosti a uniformity (tzv.

DUS testing - Distinctiveness, Uniformity, Stability). Neprocházejí ale zkouškami užitné

hodnoty (VCU – Value for Cultivation and Use). Obecn� se dostupné odr�dy vyzna�ují

vysokou odnožovací schopností a vitalitou. Jsou odolné v��i houbovým chorobám.

Problémem je nízký skliz�ový index a celkov� snížená výnosová úrove�. Velké problémy

také m�že zp�sobit náchylnost v�tšiny odr�d k poléhání. V n�kterých zemích se p�stují

ozimé formy, v jiných spíše jarní formy. ada odr�d je také tzv. p�esívkového typu (je

možné je sít na ja�e i na podzim). Výnos tvo�í odr�dy pšenice jednozrnky vyšším po�tem

zrn v klasu. Zrna jsou pom�rn� drobná (hmotnost tisíce zrn se pohybuje v rozmezí 21-28

g). Charakteristickým znakem je také velmi hustý klas, kdy po�et klásk� na stejnou délku

klasu je oprosti pšenici seté tém�� dvojnásobný (tabulka 1).

V �eské republice není pšenice jednozrnka za�azena v Druhovém seznamu Zákona

219/2003 Sb. a v d�sledku toho nejsou p�ípadné odr�dy této plodiny v �eské Republice

registrovány. Mohou však být právn� chrán�ny. Osivo žádné �eské odr�dy pšenice

jednozrnky není v distribu�ní síti v �eské republice k dispozici. Farmá�i mají pouze

možnost p�stovat namnožené osivo pocházející z genetických zdroj� (pšenice jednozrnka

není v Druhovém seznamu výše citovaného Zákona 219/2003 Sb. – plné zn�ní Zákon

316/2006 Sb. – a nevztahují se na ni tudíž ustanovení o ob�hu osiva a sadby, viz též §1

odst. 2 tohoto zákona) anebo využít osivo dovezené. Mezi genetickými zdroji pšenice je

v �R v sou�asnosti 57 vzork� Triticum monococcum L. se zhruba polovi�ním zastoupením

jarních a ozimých forem.

V Rakousku je na omezených plochách pšenice jednozrnka seta. Farmá�i využívají

vlastní osivo d�íve p�stovaných krajových odr�d. K dispozici je také odr�da s ozna�ením

„Bio-einkorn“ (p�esívkový charakter), kterou distribuuje Saatbau Linz. Jedná se však o tzv.

SLK = Seltene Landwirtschaftliche Kulturart (tedy farmá�i udržovanou odr�du bez

registrace).

V Maarsku byla vyšlecht�na z genetických zdroj� ve výzkumné stanici

v Martonvásáru odr�da Mv Alkor (prodává Elitmag Kft.). Tato odr�da je p�esívkového

charakteru a byla šlecht�na a testována v podmínkách ekologického zem�d�lství.

16

V N�mecku byly v minulých letech vyšlecht�ny t�i ozimé odr�dy pšenice jednozrnky na

šlechtitelské stanici Cereal Breeding Research Darzau (Albini, Tifi, Terzino).

Z mimoevropských stát� v�nuje pozornost jednozrnce také Kanada a USA. Zde byla

vyšlecht�na nahá forma této pšenice. Osivo však není v sou�asné dob� v Evrop� dostupné,

nicmén� je to zajímavý p�íklad práce s genetickými zdroji. Filatenko a Kurkiev (1975)

popsali nahou formu pšenice jednozrnky jako Triticum monococcum L. convar. sinskajae

(A. Filat. et Kurk.). Nahá zrna byla nalezena ve vzorcích ze sb�rové expedice, kterou

po�ádal Zhukovskij v roce 1926 v Turecku. Tento vzorek je uložen v genové bance VIR

v Petrohradu. Díky k�ížení a následnému výb�ru byla získána další jednozrnka „sinskajae“.

U této odr�dy došlo ke zlepšení vzcházivosti, rychlejšímu dozrávání a odnožování

(Vallega, 1996b). V sou�asnosti je uložena v genové bance v Aberdeenu (Idaho) v USA.

.� �4� ��� 5��� 4������ 4� � ������ �6������ ��������47� !������8�������9�

����7�48/&0����,�!-���:��47)�;���4��9��,�

Odr�da Hmotnost

zrna na klas (g)

Délka klasu (cm)

Hustota klasu3 HTS(g)

Pšenice jednozrnka (Triticum monococum L.)

J1 - T. monococcum (ECN 01C0204038) 0,4±0,1ab 5±0,2bc 38±8,2b 27±1,4a

J2 - T. monococcum (ECN 01C0204044) 0,4±0,3ab 4±0,3a 39±5,3b 28±4,1a

J3 - T. monococcum (ECN 01C0204261) 0,4±0,1ab 5±0,1c 38±7,9b 24±5,1ab

J4 - No. 8910 (ECN 01C0204542) 0,6±0,1b 5±0,6ab 41±4,9b 26±2,5a

J5 - T. monococcum (ECN 01C0204040) 0,5±0,2ab 5±0,2bc 38±7,2b 28±4,5a

J6 - Schwedisches Einkorn 0,3±0,0a 4±0,4a 47±4,4c 21±2,1b

Kontrolní odr�dy pšenice seté (Triticum aestivum L.)

Jara 1,3±0,2c 10±0,2d 18±3,2a 39±3,3c

Granny 1,3±0,4c 10±0,1d 18±0,9a 33±6,0d

SW Kadrilj 1,1±0,1c 7±0,3e 22±2,1a 41±0,9c

���������� �������������������������������������

�

%�%� �(��������/���������

Zásady zpracování p�dy a p�ípravy p�dy p�ed setím jsou stejné jako u ostatních

obilnin. Po sklizni p�edplodiny provedená podmítka bývá spojená se zasetím meziplodiny

(je-li to z �asových a organiza�ních d�vod� možné). Vyhovující je st�ední a kvalitn�

provedené orba. Se�ové l�žko by m�lo být p�ipraveno do hloubky 3-4 cm. Je-li pozemek

zaplevelený pýrem (Elytrigia repens), je vhodné p�i p�edse�ové p�íprav� využít klasické

h�ebové brány a pýr vyvlá�et.

17

K setí se volí zásadn� nevyloupané klásky, protože p�i loupání dochází �asto

k porušení zárode�né �ásti obilky a vyloupaná zrna rychle ztrácejí klí�ivost.Celé

nevyloupané klásky musí být zbavené osin, protože jinak hrozí riziko ucpání výsevního

ústrojí secího stroje.Podzimní výsev ozimých odr�d je vhodný v obdobném termínu jako u

pšenice seté (Triticum aestivum L.). �asný jarní výsev jarních odr�d by m�l být proveden

do hloubky 2-3 cm. Po zasetí p�ispívá za suchého po�así válení rýhovanými válci

ke zlepšení zásobování klí�ících obilek vláhou.

Na základ� našich zkušeností je možné doporu�it p�i ekologickém p�stování jarních

forem pšenice jednozrnky snížený výsevek oproti pšenici seté na 300-350 obilek na metr

�tvere�ní. Hmotnost tisíce zrn (vyloupaných) se v pr�m�ru u pšenice jednozrnky pohybuje

mezi 25-30 g. Pluchatost �iní asi 30 %. Pr�m�rná klí�ivost zrn v neloupaných kláscích

bývá b�žn� 90 %. V tomto p�ípad� by výsevek �inil 120 – 140 kg neloupaných klásk� na

jeden hektar. Distributor maarské odr�dy Mv Alkor doporu�uje výsevek 250-450

klí�ivých obilek na metr �tvere�ní (www.elitmag.hu).

<�=� ��� >���� �?��4 � �� �?��� � ��:��� 4��� �� ����� � � ������ =���� �6������

��������47)�����������@�9����! �����������.���������A������)�-33B,�

V zahrani�ní literatu�e jsou hlavn� u ozimých forem v d�sledku zvýšeného

odnožování uvád�ny výsevky ješt� nižší. Vychází se z toho, že �idší porost p�ispívá ke

zvýšení odolnosti rostlin v��i poléhání. Snížený po�et rostlin je dále kompenzován

zvýšením produktivního odnožování. Podle údaj�, které publikovali Troccoli a Codianni

(2005) je z�ejmé, že ozimé formy pšenice jednozrnky pot�ebují dostatek prostoru a výnos

18

tvo�í p�edevším zvýšením produktivního odnožování (3-4 odnože na rostlinu). Jak je

patrné z grafu 1, se zvyšujícím se výsevkem klesal hektarový výnos zrna. Jako

nejproduktivn�jší porost se jevila varianta s výsevkem 100 klí�ivých obilek na metr, což

p�ed sklizní �inilo 360 klas� na metr �tvere�ní. D�íve publikovaná data s tímto zjišt�ním

nesouhlasí, nap�íklad Codianni et al. (1993). Možnou p�í�inou odlišných zjišt�ní je

odolnost k poléhání a aktuální pr�b�h ro�níku u daného experimentu.

%�0� 1�#*�����������/�

Zvýšená pozornost musí být v�nována regulaci plevel�, protože jednozrnka má v dob�

odnožování pomalý r�st a mladé rostliny jimi mohou být snadno poškozeny. Na druhou

stranu od období sloupkování již plevele nep�edstavují závažný problém, protože

odnožující a pom�rn� vysoké rostliny pšenice jednozrnky dokážou plevelné rostliny

potla�it (Frégeau-Reid a Abdel-Aal, 2005). Z tohoto d�vodu se doporu�uje p�evlá�ení

porostu plecími branami neprodlen� po nár�stu t�etího listu u mladých rostlin pšenice

jednozrnky. Možné je také vlá�ení pozemku lehkými (sí�ovými) branami n�kolik dn� po

zasetí, kdy dojde ke zni�ení nitkujících plevel�. K omezování plevel� m�že docházet také

p�i d�lené p�edse�ové p�íprav� p�dy. Dovolí-li to podmínky prost�edí (u ozimých odr�d

dostatek �asu; u jarních odr�d �asný nástup jara a vyschnutí pozemku), je vhodné nejprve

prokyp�it povrch p�dy nap�íklad prutovými branami a tím podpo�it vzcházení plevel�.

Nitkující plevele jsou poté s odstupem n�kolika dn� zni�eny p�i p�edse�ové p�íprav� p�dy.

Dalším rizikovým faktorem p�i p�stování pšenice jednozrnky je její náchylnost

k poléhání (tabulka 2). Ta m�že vést v kombinaci s delší vegeta�ní dobou �ady odr�d

k vážnému poškození porostu plevely. Nejd�ležit�jšími preventivními opat�eními je volba

odolných (mén� poléhavých odr�d), nep�ehoustlý porost a vyvarování se p�stování pšenice

jednozrnky na siln� zaplevelených pozemcích (plevele s rychlým po�áte�ním r�stem).

%�2� 1�#*������-�3���� /��/�

Odr�dy pšenice jednozrnky nejsou napadány b�žnými chorobami pšenice, jako je

padlí travní (Blumeria graminis) nebo rez pšeni�ná (Puccinia triticina) (tabulka 2).

Jednozrnka se �asto využívá jako šlechtitelský zdroj rezistence v��i t�mto chorobám. Ve

vlhkém roce a p�i polehnutí porostu m�že docházet k rozvoji klasových fuzarióz. Na

druhou stranu p�i srovnání s ostatními druhy pšenice (dvouzrnka, špalda, pšenice setá) je

toto napadení vždy nejnižší (Konvalina et al., 2011).Výjimku �iní každoro�n� n�které

odr�dy pšenice jednozrnky, kdy jsme v klasech zaznamenali ojedin�lý výskyt sklerocií

pali�kovice nachové (Claviceps purpurea). Výskyt pali�kovice nachové by mohl zp�sobit

vážné zdravotní potíže, protože je siln� toxická (Lev-Yadum a Halpern, 2007). Vzhledem

k vysoké odolnosti pšenice jednozrnky v��i b�žným chorobám pšenice budou posta�ovat

19

v ekologickém zem�d�lství b�žná preventivní opat�ení jako dob�e sestavený osevní postup,

volba zdravého osiva a nep�ehoustlý a nep�ehnojený porost.

Zvláš� významné napadení porost� šk�dci jsme nezaznamenali a ani není uvád�no

v literatu�e. Na n�kterých stanovištích m�že být pšenice jednozrnka napadena b�žnými

šk�dci obilnin, p�edevším pak kohoutkem �erným (Oulema melanopus) a modrým

(Oulema lichenis). Tento šk�dce zp�sobuje podélné úzké pruhy mezi listovými žebry

vykousané brouky a larvami. Jako ochranu je možné využít n�která z doporu�ených

preventivních opat�ení, jako je volba odr�d s ochmý�enými listy. Pozitivn� se také

uplat�uje p�irozená regulace kohoutk� vycházející z potravních vztah� (larvy i vají�ka

kohoutk� jsou napadána sluné�ky, st�evlíky, d�ep�íky, zlatoo�kami, dravými plošticemi a

entomopatogenní houbou Entomophthora (Agromanuál, 2012).

%�4� 5 ����6����� ���6�&���(����

Pro sklize� je t�eba upravit kombajn tak, aby zachytil drobná vyloupaná zrna i celé

jednozrnné klásky. Jednozrnka by m�la být sklizena v plné zralosti p�i nižší vlhkosti,

v opa�ném p�ípad� hrozí nedostate�né vymlácení pevných a plochých klásk�.

Po sklizni je nutné zrno prov�trávat a dosušit, aby nedošlo k zapa�ení. P�edevším ve

vlhkém roce m�že docházet k podr�stání a zvýšení podílu nedozrálých �ástí klas�.

V každém p�ípad� je nutné skladovat zrno jednozrnky zásadn� nevyloupané. Loupání je

vhodné až t�sn� p�ed kone�ným zpracováním. Podíl pluch �iní u v�tšiny odr�d asi 30%.

P�i pln� mechanizovaném loupání m�žeme po�ítat až se ztrátami 20% zrn v d�sledku

jejich mechanického poškození. Z praktického hlediska bude �init vyloupané zrno 50 –

60% sklizených klásk� (Graugruber et al., 2004).

20

.� �4� -�� >7����� �����9C47� �?������ ��47� 4����?��� ������ �6������ ��������47�!������8�������9� ����7�48/&0� ���,� !-� ��:��47)� ;� ��4��9��,)� ��4���� D�4��" ��������)�D$�

Odr�da Rez

pšeni�ná Padlí travní

Výška rostliny

(cm)

Poléhání (pr�m�r DC

59; 87)

Pšenice jednozrnka (Triticum monococum L.)

J1 - T. monococcum (ECN 01C0204038) 9,0±0,0a 9,0±0,0a 136±5,5a 5,9±0,4ac

J2 - T. monococcum (ECN 01C0204044) 9,0±0,0a 9,0±0,0a 137±5,0a 5,8±0,5a

J3 - T. monococcum (ECN 01C0204261) 9,0±0,0a 8,7±0,4ab 135±5,8a 5,9±0,0a

J4 - No. 8910 (ECN 01C0204542) 9,0±0,0a 9,0±0,0a 131±1,7a 6,5±0,8c

J5 - T. monococcum (ECN 01C0204040) 9,0±0,0a 8,7±0,4ab 132±4,2a 5,8±0,8a

J6 - Schwedisches Einkorn 9,0±0,0a 9,0±0,0a 94±8,3b 7,5±0,5d

Kontrolní odr�dy pšenice seté (Triticum aestivum L.)

Jara 7,5±0,8c 7,1±0,5c 130±13,6a 8,5±0,6b

Granny 5,5±0,8b 8,6±0,5b 96±0,8b 9,0±0,0b

SW Kadrilj 8,5±0,8a 8,8±0,3ab 100±0,8b 9,0±0,0b

���������� ������������������������������������� ! "##

$����%� "&#��!�##

&'

()�������������

.� �4� ;�� >7����� �����9C47� �?������ ��47� 4����?��� ������ �6������ ��������47�!������8�������9� ����7�48/&0� ���,� !-� ��:��47)� ;� ��4��9��,)� ��4���� D�4��" ��������)�D$�

Odr�da HI Výnos zrna (t.ha-1)

Obsah proteinu (%)

Výnos proteinu

(t.ha-1)

Pšenice jednozrnka (Triticum monococum L.)

J1 - T. monococcum (ECN 01C0204038) 0,35±0,1ac 2,3±1,8bc 17,5±1,4b 0,37±0,3abc

J2 - T. monococcum (ECN 01C0204044) 0,37±0,1ab 1,6±1,2a 18,1±2,1b 0,26±0,2ab

J3 - T. monococcum (ECN 01C0204261) 0,29±0,0c 1,0±0,5a 17,5±1,3b 0,18±0,1b

J4 - No. 8910 (ECN 01C0204542) 0,42±0,0b 1,9±0,7bc 15,1±0,2a 0,28±0,1ab

J5 - T. monococcum (ECN 01C0204040) 0,36±0,0ab 2,0±1,3bc 18,3±0,7b 0,38±0,2abc

J6 - Schwedisches Einkorn 0,32±0,1ac 2,4±1,9bc 15,2±0,8a 0,37±0,3abc

Kontrolní odr�dy pšenice seté (Triticum aestivum L.)

Jara 0,38±0,0ab 3,9±2,3bc 14,7±0,4a 0,57±0,3ac

Granny 0,38±0,1ab 3,9±3,1bc 13,2±0,5c 0,52±0,4ac

SW Kadrilj 0,42±0,0b 4,7±2,5c 14,3±0,9ac 0,65±0,3c

���������� �������������������������������������

�

21

<�=� -�� >?����9� E����F� G� ������ �6������ ��������47� ��� ����9��� �4��������� ������ �

�6����������H�&I�J������

�������� *��������� +! �,-��������.�/0"1�!"�$�2�&34 +$ �,-��������.�/0"1

�!"�$�2�224 +2�1�-3'!�/0"1�!"�$�2�2$4 +5���67�����6��0������

�

�

�

�

�

�

�

�

�

�

�

�

�

22

0����7���������* ����

�

Je obecn� známo, že pšenice jednozrnka ve srovnání s pšenicí setou vyniká vysokým

obsahem proteinu a na druhou stranu nízkými hodnotami sedimentace a reologických

znak�. Velmi vysoký obsah proteinu (více než 20 %) zaznamenali nap�íklad Borghi et al.

(1996) nebo Grausgruber et al. (2004a). V obsahu bílkovin jsou velké rozdíly, z hlediska

aminokyselinového složení (množství aminokyselin na gram zrna) nejsou ve srovnání

s pšenicí setou významné rozdíly (Acquistucci et al., 1995; Grausgruber a Arndorfer,

2002). Ur�ité rozdíly ve prosp�ch pšenice jednozrnky byly zjišt�ny pouze v p�ípad�

kyseliny glutamové (Abdel-Aal a Hucl, 2002). Obsah celkové vlákniny je mén� než 10 % a

je pr�kazn� nižší než u pšenice tvrdé nebo seté (Abdel-Aal et al., 1995; Grausgruber et al.

2004b). Tento rozdíl je zp�soben nerozpustnou složkou vlákniny (Abdel-Aal et al., 1995).

Z hlediska minerálního složení zrna zaznamenali Bálint et al. (2001) nepatrn� vyšší

obsah železa a ho��íku ve srovnání s pšenicí setou, zatímco Jantsch a Trautz (2003) uvádí

zvýšený obsah zinku a ho��íku. Abdel-Aal et al. (1995) zaznamenali prokazateln� vyšší

obsah fosforu a draslíku ve srovnání s pšenicí setou. Obsah popelovin v celozrnné nebo

klasické mouce byl zpravidla vyšší než u pšenice tvrdé nebo seté (D’Egidio et al., 1993;

Abdel-Aal et al., 1995; Grausgruber et al., 2004b).

P�estože tvrdost zrna vykazuje zna�nou variabilitu, v�tšina vzork� pšenice jednozrnky

má velmi m�kkou texturu zrna (Corbellini et al., 1999). Tvrdost zrna je jedním

z podstatných znak� pro determinaci kone�ného využití zrna. V d�sledku m�kkého zrna

jsou jednotlivé zrnitostní frakce p�i mletí v�tší a produkce otrub je nižší, pokud hodnotíme

podíl jednotlivých pasáží mouky (Frégeau-Reid a Abdel-Aal, 2005). D’Egidio et al. (1993)

vysv�tluje vyšší výt�žnost mouky p�i mletí jako výsledek absence hlubší rýhy na obilce,

což je charakteristické pro druhy s vyšší ploiditou.

Mnoho autor� popisuje vysoký obsah proteinu, ale lepek je velmi roztékavý. Nízká

peka�ská jakost pšenice jednozrnky vychází z nízké pevnosti lepku, nízkých hodnot

sedimentace a reologických vlastností t�sta. Z toho d�vodu není pšenice jednozrnka

vhodná pro p�ípravu klasického kynutého chleba (D’Egidio et al., 1993). Kvalita lepku

p�edur�uje perspektivní využití pšenice jednozrnky nap�íklad pro výrobu sušenek, r�zných

druh� mou�ník� a dalších sladkých produkt�.

Pom�r gliadinové a gluteninové frakce bílkovin pšenice jednozrnky je odlišný ve

srovnání s pšenicí setou. Pšenice jednozrnka má podíl 2:1, zatímco pšenice setá zpravidla

1:1 (Frégeau-Reid a Abdel-Aal, 2005). P�esto byly nalezeny odr�dy s lepšími vlastnostmi

(vysoký objem pe�iva, apod.) (Borghi et al., 1996). Tito auto�i tak konstatují, že n�které

odr�dy mohou mít peka�ské vlastností blížící se vlastnostem pšenice seté. V sou�asnosti

jsou tyto odr�dy registrovány v Itálii a na trhu jsou obchodovány pod ozna�ením Monlis.

23

Pšenice jednozrnka má také vyšší obsah karotenoid� ve srovnání s ostatními druhy

pšenice (Frégeau-Reid a Abdel-Aal, 2005; Hidalgo et al., 2006; Kirchmaier et al., 2012).

Karotenoidy jsou v endospermu pom�rn� stabilní i p�i delším skladování (Hidalgo a

Brandolini, 2008), patrn� v d�sledku snížení lipoxygenázové aktivity (Leenhardt et al.,

2006).

.� �4�G��J���������4����?����������6��������������47��������9��������������

���������6����������! �����������A�� ����9������)�-33*,�

Parametr Obsah N-látek

(%)

Obsah mokrého lepku (%)

Gluten Index

SDS-test (ml)

�íslo poklesu

(s) Pšenice jednozrnka (Triticum monococum L.) – 24 krajových odr�d

Pr�m�r 15,40 40,45 17 15 373 Sm�rodatná odchylka 0,88 3,62 8,25 5,21 19,45 Varia�ní koeficient (%) 5,58 8,95 48,05 34,34 5,21 Kontrolní odr�dy pšenice seté (Triticum aestivum L.)

Jara – pr�m�r 13,07 30,85 67 48 329 Granny – pr�m�r 12,52 28,55 83 55 393 SW Kadrilj - pr�m�r 12,39 28,36 85 74 294

24

2����5-��*����8�������������������������

�

"�K����L������������9����������49����4������4��6��������������47�

Latinský název Triticum monococcum L. Místo domestikace

Území tzv. „Úrodného p�lm�síce“.

�as domestikace Nejstarší domestikovaná pšenice, cca 10 tis. let p�. n. l. P�stitelské plochy

V �R se prakticky nep�stuje. Nejv�tší p�stitelské plochy jsou v n�mecky mluvících zemích, ve Franci a Itálii.

Ploidie Diploidní pšenice. Zrno Malá zrna, která se musí p�ed zpracováním loupat. Typ vývoje Jsou k dispozici jarní, ozimé a p�esívkové formy.

"�K�-��#M��������4��6��������������47�

Nároky na prost�edí

Snáší kamenité a pís�ité p�dy. Lze p�stovat na mén� úrodných pozemcích. Nevhodné p�stování na zamok�ených a t�žkých p�dách.

Osevní postup Po p�edplodinách nezanechávajících p�íliš dusíku v p�d�. Vhodné jsou nap�íklad okopaniny. Na mén� úrodných pozemcích luskoviny.

Výživa rostlin a hnojení

Živiny zanechané p�edplodinou. P�ehnojení dusíkem zvyšuje riziko poléhání a vede k poklesu výnos�.

Odr�dy V Rakousku nap�íklad odr�da „Bio - Einkorn“ nebo maarská „Mv Alkor“. Možnost volby osv�d�ených odr�d z genetických zdroj� (Zákon 219/2003 Sb.- v plném zn�ní jako 316/2006 Sb.).

P�íprava p�dy a setí

B�žná p�íprava jako pro ostatní obilniny. Se�ové l�žko 3-4 cm. Doporu�ený výsevek 250-350 klí�ivých obilek/m2. Nižší výsevky jsou doporu�eny pro ozimé formy, vyšší pro jarní formy.

Regulace plevel�

Dobrá konkuren�ní schopnost. Vyšší riziko p�i polehnutí porostu. B�žné ošet�ení za použití vlá�ení.

Regulace chorob a šk�dc�

B�žné choroby pšenice prakticky jednozrnku nenapadají. Zvýšené riziko výskytu pali�kovice nachové (námel).

Sklize�V plné zralosti. P�i sklizni by nem�lo dojít k vymlácení zrn z pluch (snížení klí�ivosti a jakosti). Po sklizni vy�istit a dosušit.

"�K�;��J������6��������������47�

Obsah bílkovin B�žn� se pohybuje okolo 15 %, je možné nalézt genotypy i s obsahem p�evyšujícím 20 %.

Perspektivní výrobky

Produkty nekynuté povahy, jako jsou sušenky, arabský chléb apod. Je možné p�ipravovat produkty jako je rýže apod.

Zápory Nízká peka�ská jakost (nízká bobtnavost bílkovin). Klady Vyšší obsah karotenoid�. Dostupnost výrobk�

V �ad� zemí je možné zakoupit produkty z pšenice jednozrnky (Rakousko, N�mecko, Francie, Itálie, …).

�

25

4����.3���� ��(��-��

�

�����;��56��������������4�!������7)�4�7)�4�947)����,�

�

�

26

�����G��0����7�4� ��6��������������47�

�

�

27

9����:�������8��������,����-����� �������*,������������������ ��

�

Webové stránky projektu PS_ECO, který �eší problematiku hodnocení a využití krajových odr�d rodu Triticum L.

http://www.vurv.cz/ekoobilniny

Webové stránky projektu SUFA, který �eší problematiku využití pluchatých pšenic v rámci �esko-rakouské p�eshrani�ní spolupráce.

http://sufa.zf.jcu.cz

Zajímavé odkazy o možnostech získání odr�d, p�stování nebo zpracování pluchatých pšenic (v Aj nebo Nj).

http://www.meierhof.at/

http://www.darzau.de/

http://www.einkorn.com/

http://seed.elitmag.hu/

28

�;�����.����� *�

�

Projekt NAZV QH 82272 „Využití jarních forem vybraných druh� pšenice v

ekologickém zem�d�lství“ si klade za cíl využití genetických zdroj� jarních forem

opomíjených druh� pšenice se specifickou kvalitou zrna v trvale udržitelných systémech

hospoda�ení (ekologické zem�d�lství, low input) a rozší�ení spektra produkt� vhodných

pro racionální výživu.

P�edm�tem �ešení je rozší�ení sortimentu plodin p�stovaných v udržitelných

systémech hospoda�ení o genotypy jarních forem okrajových pšenic (Triticum aestivum L.,

T. monoccum L., T. dicoccum SCHUEBL, T. spelta L.). Bude vypracována metodika

výb�ru a hodnocení vhodnosti genotyp� pro ekologické a low-input systémy hospoda�ení a

výrobu biopotravin a regionálních produkt� s vyšší p�idanou hodnotou. Budou navrženy

vhodné genotypy a zpracovány návrhy p�stebních technologií pro uvedené

agroekosystémy a možnosti potraviná�ského využití okrajových pšenic.

Doba �ešení:

01.01.2008 - 31.12.2012

Projektový tým:

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. (koordinátor projektu)

Jiho�eská univerzita v �eských Bud�jovicích

�eská zem�d�lská univerzita v Praze

Další informace:

http://www.vurv.cz/ekoobilniny

29

�����5��� ����������*�/�

�

P�edkládaná metodika je zcela novým souborným zpracování poznatk� o možnostech

p�stování a využití pšenice jednozrnky v ekologickém zem�d�lství. Získaná data nebyla

doposud ucelen� publikována v �eské republice. K dispozici jsou pouze údaje ze

zahrani�ní literatury, které nejsou vždy vzhledem k použitým odr�dám a �asto odlišným

p�dn�-klimatickým podmínkám relevantní pro podmínky �eské republiky. Vlastní

výsledky vycházejí z p�tiletého p�stování vybraných odr�d z kolekcí genetických zdroj�,

které nikdy p�ed tím nebyly hodnoceny v podmínkách certifikovaného ekologického

zem�d�lství. Výsledky jsou dopln�ny také o praktické poznatky získané v poloprovozních

podmínkách na ekologické farm�.

30

�+�������*������������ ��

�

Smluvním uživatelem certifikované metodiky je spole�nost PRO-BIO obch. spol.

s r.o. (Staré m�sto pod Sn�žníkem), která se dlouhodob� zabývá zpracováním a obchodem

s obilninami (a výrobky) v bio kvalit�. Certifikovanou metodiku bude distribuovat mezi

své dodavatele (ekologické zem�d�lce).

Druhým smluvním uživatelem certifikované metodiky je Spolek PRO BIO

poradenství (EPOS). Metodika bude distribuována prost�ednictvím sít� poradc� mezi

ekologické zem�d�lce a další zájemce z �ad široké odborné ve�ejnosti.

31

+��< ���� &����� ��

�

Tržní produkce (výnos vy�išt�ných celých klásk�) se reáln� dle podmínek prost�edí a

aktuálního pr�b�hu ro�níku bude v podmínkách ekologického zem�d�lství pohybovat

v rozmezí 1-2 t.ha-1. V experimentálních podmínkách byl výnos u jednotlivých odr�d

v pr�m�ru v rozmezí 0,8-2,4 t.ha-1 (graf 2). Pro pšenici jednozrnku je charakteristický

nízký skliz�ový index (podíl zrna k nadzemní biomase �iní 30-40%). Naopak pozitivn� je

hodnocen hektarový výnos proteinu, kde je rozdíl oproti pšenici seté nižší (tabulka 3).

Náklady na p�stování pšenice jednozrnky jsou velmi obdobné jako p�i p�stování

pšenice seté. Na druhou stranu dosahuje výnosová úrove� pšenice jednozrnky 25-50 %

výnosové úrovn� pšenice seté. V p�ípad� smluvního p�stování a realizace zrna v biokvalit�

by m�lo být p�stování pšenice jednozrnky rentabilní. Ceny vyloupaného zrna se

v maloobchodní síti pohybují v Polsku na úrovni 2 EUR za 1 kg. V n�mecky mluvících

zemích nad 3 EUR za 1 kg. Na americkém trhu je 1 kg vyloupaného zrna nabízeno až za 6

EUR. V p�ípad� prodeje celých klásk� zpracovatelské organizaci bude cena samoz�ejm�

výrazn� nižší.

Podle Ak�ního plánu Ministerstva zem�d�lství pro rozvoj ekologického zem�d�lství

(2011-2015) by celková vým�ra orné p�dy m�la v ekologickém zem�d�lství �init 94 500

ha. Podíl obilnin v osevních postupech �iní zpravidla cca 50%, tzn. že by m�lo být

p�stováno 47 250 ha obilnin. Podíl pluchatých pšenic (jednozrnka) bude nar�stat velmi

pomalu. V souladu s vývojem v sousedním Rakousku lze o�ekávat v prvních letech

p�stování oseté plochy pluchatými pšenicemi maximáln� ve výši 500-1000 ha (pro další

výpo�ty vycházíme ze st�ední hodnoty 750 ha = 250 ha pro každou plodinu).

Výpo�et tržeb – pšenice jednozrnka: 250 ha x výnos 2 t/ha = 500 t produkce x

16000 k�/t (cena jednozrnky v biokvalit�) = 8 mil. K� ro�n�.

V p�ípad� zájmu p�stitel� o p�stování pšenice jednozrnky m�že ro�ní obrat �init 8

mil. K�. Je však obtížné vypo�ítat zisk, protože výnosy a výkupní cenu ovliv�uje �ada

nep�edvídatelných faktor�. P�i p�edpokládaném zisku 10 % by pak ro�ní zisk �inil 800 tis.

K�.

32

+���5�������*,�&��*��������������*���

�

Abdel-Aal, E. S. M., Hucl, P. (2002): Amino acid composition and in vitro digestibility of selected ancient wheats and their end products. Journal of Food Composition and Analysis, 15: 737-747.

Abdel-Aal, E. S. M., Hucl, P., Sosulski, F. W. (1995) Compositional and nutritional characteristics of spring einkorn and spelt wheats. Cereal Chemistry, 72: 621-624.

Acquistucci, R., D’Egidio, M. G., Vallega, V. (1995): Amino acid composition of selected strains of diploid wheat, Triticum monococcum L. Cereal Chemistry, 71: 213-216.

Agromanuál (2012): http://www.agromanual.cz (30. 4. 2012)

Bálint, A. F., Kovács, G., Erdei, L., Sutka, J. (2001): Variability of mineral element concentrations in the whole grain of Triticum L. and Aegilops L. species. In: Swiecicki, W., Naganowska, B., Wolko, B. (Eds.), Broad variation and precise characterization – Limitation for the future. Institute of Plant Genetics, Polish Academy of Sciences, Poznan, Poland, pp. 153-154.

Borghi, B., Castagna, R., Corbellini, M., Heun, M., Salamini, F. (1996): Bread making quality of einkorn wheat (Triticum monococcum ssp. monococcum). Cereal Chemistry, 73: 208-214.

Breiman, A., Graur, D. (1995): Wheat evolution. Israel Journal of Plant Sciences, 43: 85-98.

Castagna, R., Borghi, B., Di Fonzo, N., Heum, M., Salamini, F. (1995): Yield and related traits of einkorn (T. monococcum spp. monococcum) in different environments. European Journal of Agronomy, 4: 371-378.

Codianni, P., Paoletta, G., Castagna, R., Li Destri Nicosia, O., Di Fonzo, N., 1993. Agronomical performance of farro in southern Italy environments. L’Informatore Agrario 38, 45-48.

Corbellini, M., Empili, S., Vaccino, P., Brandolini, A., Borghi, B., Heun, M., Salamini, F. (1999): Einkorn characterisation for bread and cookie production in relation to protein subunit composition. Cereal Chemistry, 76: 727-733.

D’Egidio, M. G., Nardi, S., Vallega, V. (1993): Grain, flour, and dough characteristics of selected strains of diploid wheat, Triticum monococcum L. Cereal Chemistry, 70: 298-303.

Etitmag (2012): http://www.elitmag.hu (30. 4. 2012)

Filatenko, A.A., Kurkiev, U. K. (1975): A new species Triticum sinskajae A. Genetike i Selektsii, 54: 239-241.

Frégeau-Reid, J., Abdel-Aal, E-S. M. (2005): Einkorn: A potential functional wheat and genetic resource. In: Abdel-Aal, E-S. M., Wood, P. (Eds), Speciality grains for food and feed, American Association of Cereal Chemists Inc., Minnesota, pp. 37-62.

Grausgruber, H., Arndorfer, M. (2002): Current situation of einkorn (Triticum

monococcum subsp. monococcum) and emmer (Triticum turgidum subsp. dicoccum) cultivation in Austria. In: Marè, C., Faccioli, P., Stanca, A. M. (Eds.), Biodiversity to

33

genomics: Breeding strategies for small grain cereals in the third millennium. Proceedings of the EUCARPIA Cereal Section Meeting, 21-25. 11. 2002, Salsomaggiore, Italy. Experimental Institute for Cereal Research, Fiorenzuola d’Arda, Italy, pp. 45-47.

Grausgruber, H., Sailer, C., Ghambashidze, G., Bolyos, L., Ruckenbauer, P. (2004a): Genetic variation in agronomic and qualitative traits of ancient wheat. In: Vollmann, J., Grausgruber, H., Ruckenbauer, P. (Eds), Genetic variation for plant breeding. Proceedings of the 17th EUCARPIA General Congress, 8-11. 9. 2004, Tulln, Austria. BOKU - University of Natural Resources and Applied Life Sciences, Vienna, Austria, pp. 19-22.

Grausgruber, H., Scheiblauer, J., Schönlechner, R., Ruckenbauer, P., Berghofer, E. (2004b): Variability in chemical composition and biologically active constituents of cereals. In: Vollmann, J., Grausgruber, H., Ruckenbauer, P. (Eds), Genetic variation for plant breeding. Proceedings of the 17th EUCARPIA General Congress, 8-11. 9. 2004, Tulln, Austria. BOKU - University of Natural Resources and Applied Life Sciences, Vienna, Austria, pp. 23-26.

Heun, M., Schäfer-Pregl, R., Klawan, D., Castagna, R., Accerbi, M., Borghi, B., Salamini, F. (1997): Site of einkorn wheat domestication identified by DNA fingerprinting. Science, 278: 1312-1314.

Hidalgo, A., Brandolini, A. (2008): Protein, ash, lutein and tocols distributions in einkorn (T. monococcum L. subsp. monococcum) seed fractions. Food Chemistry, 107: 444-448.

Hidalgo, A., Brandolini, A., Pompei, C., Piscozzi, R. (2006): Carotenoids and tocols of einkorn wheat (T. monococcum L. subsp. monococcum). Journal of Cereal Science, 44: 182-193.

Jantsch, P., Trautz, D. (2003): Einkorn (Triticum monococcum) und Emmer (Triticum

dicoccum) im Ökologischen Landbau: Zweijährige Forschungsergebnisse zu Anbau und Qualität. In: Freyer, B. (Ed.), Beiträge zur 7. Wissenschaftstagung zum Ökologischen Landbau – Ökologischer Landbau der Zukunft, 24.-26. 2. 2003, Vienna, Austria. Institut für ökologischen Landbau, Universität für Bodenkultur, Wien, Austria, pp. 41-44.

Karagöz, A. (1996): Agronomic practices and socioeconomic aspects of emmer and einkorn cultivation in Turkey. In: Padulosi, S., Hammer, K., Heller, J. (Eds.), Hulled wheats. Proceedings of the 1st International Workshop on Hulled Wheats, 21-22. 7. 1995, Castelvecchio Pascoli, Italy. International Plant ‚Genetic Resources Institute, Rome, Italy, pp. 172-177.

Kirchmaier, S., Vollmann, J., Negash Geleta Ayana, Siebenhandl-Ehn, S., Prückler, M., Grausgruber, H. (2012): Phänotypisierung mittels Nahinfrarot-Spektroskopie am Beispiel Gelbpigmentgehalt des Weizens. 62. Tagung der Vereinigung der Pflanzenzüchter und Saatgutkaufleute Österreichs, 22.-23. 11. 2011, Raumberg-Gumpenstein, Austria. HBLFA Raumberg-Gumpenstein, Irdning, Austria, pp. 37-41.

Konvalina, P., Capouchová, I., Stehno, Z., Moudrý J. jr., Moudrý J. (2011b): Fusarium

Identification by PCR and DON content in grain of ancient wheat. Journal of Food, Agriculture & Environment, 9: 321-325.

Leenhardt, F., Lyan, B., Rock, E., Boussard, A., Potus, J., Chanliaud, E., Remesy, C. (2006): Genetic variability of carotenoids concentration, and lipoxygenase and

34

peroxidase activities among cultivated wheat species and bread wheat varieties. European Journal of Agronomy, 25: 170-176.

Lev-Yadun, S., Halpern, M. (2007): Ergot (Claviceps purpurea) - An aposematic fungus. Symbiosis, 43: 105-108.

Lev-Yadun, S., Gopher, A., Abbo, S. (2000): The cradle of agriculture. Science, 288: 1602-1603.

Marino, S., Tognetti, R., Alvino, A. (2009): Crop yield and grain quality of emmer populations grown in central Italy, as affected by nitrogen fertilization. European Journal of Agronomy, 31: 233-240.

Nesbitt, M., Samuel, D. (1996): From a staple crop to extinction? The archaeology and history of the hulled wheats. In: Padulosi, S., Hammer, K., Heller, J. (Eds.), Hulled wheats. Proceedings of the 1st International Workshop on Hulled Wheats, 21-22. 7. 1995, Castelvecchio Pascoli, Italy. International Plant ‚Genetic Resources Institute, Rome, Italy, pp. 41-101.

Peña-Chocarro, L. (1996): In situ conservation of hulled wheat species: the case Spain. In: Padulosi, S., Hammer, K., Heller, J. (Eds.), Hulled wheats. Proceedings of the 1st International Workshop on Hulled Wheats, 21-22. 7. 1995, Castelvecchio Pascoli, Italy. International Plant ‚Genetic Resources Institute, Rome, Italy, pp. 128-146.

Troccoli, A., Codianni, P. (2005): Appropriate seeding rate for einkorn, emmer, and spelt grown under rainfed condition in southern Italy. European Journal of Agronomy 22: 293-300.

Vallega, V. (1992): Agronomic performance and breeding value of selected strains of diploid wheat, Triticum monococcum. Euphytica, 61: 13-23.

Vallega, V. (1996a): The quality of Triticum monococcum L., in perspective. In: Padulosi, S., Hammer, K., Heller, J. (Eds.), Hulled wheats. Proceedings of the 1st International Workshop on Hulled Wheats, 21-22. 7. 1995, Castelvecchio Pascoli, Italy. International Plant ‚Genetic Resources Institute, Rome, Italy, pp. 212-219.

Vallega, V. E. (1996b): Registration of partially free-threshing diploid wheat germplasm. Crop Science, 36: 1717.

Zohary, D., Hopf, M. (2000): Domestication of plants in the Old World, 3rd Ed. Oxford University Press, New York.

35

+���� 5�������*3�� ���=� ��&��(���- ������������

�

Capouchová, I., Stehno, Z., Konvalina, P., Ške�íková, A., Moudrý, J., Dotla�il, L. (2009): Selection of minor wheat species landraces and other genetic resources for organic farming, with emphasis on baking quality parameters. Lucr�ri �tiin ifice, Seria Agronomie 52 (1): 126-132, ISSN 1454-7414

Capouchová, I., Ške�íková, A., Stehno, Z., Konvalina, P. (2010): Kvalita minoritních druh�jarní pšenice z ekologického zp�sobu hospoda�ení a možnosti jejich využití. Sb. 19. odborného seminá�e „QUALIMA 2010, Pardubice, s. 22-24, ISSN 1213-5380

Capouchová, I., Ške�íková, A., Stehno, Z., Konvalina, P. (2011): Využití jarních forem vybraných druh� pšenice v ekologickém zem�d�lství. Sborník 20. odborného seminá�e „QUALIMA 2011, Pardubice, s. 16-18, ISBN 978-80-904468-1-6

Konvalina, P. (2010): Growing and quality of hulled wheat genetic resources in organic farming. 3rd International conference on the organic sector development in Central/Eastern European and Central Asian countries, 17 - 18. 9. 010, Astana, Kazakhstan, pp. 12-14.

Konvalina, P., Capouchová, I., Stehno, Z. (2012): Genetic resources of hulled wheat species in Czech organic farming. In.: 62. Tagung der Vereinigung der Pflanzenzüchter und Saatgutkaufleute Österreichs 2011, Lehr- und Forschungszentrum für Landwirtschaft, Raumberg-Gumpenstein, Austria, pp. 81 - 86, ISBN: 978-3-902559-74-6

Konvalina, P., Capouchová, I., Stehno, Z., Moudrý J. jr., Moudrý J. (2011): Fusarium

identification by PCR and DON content in grain of ancient wheat. Journal of Food, Agriculture & Environment, 9 (3-4): 321-325, ISSN: 1459-0255

Konvalina, P., Capouchová, I., Stehno, Z., Moudrý, J. (2010): Agronomic characteristics of the spring forms of the wheat landraces (einkorn, emmer, spelt, intermediate bread wheat) grown in organic farming. Journal of Agrobiology 27 (1): 9-17, ISSN 1803-4403

Konvalina, P., Capouchová, I., Stehno, Z., Moudrý, J. (2010): Morphological and biological characteristics of the land races of the spring soft wheat grown in the organic farming system. Journal of Central European Agriculture 11 (2): 235-244, ISSN 1332-9049

Konvalina, P., Capouchová, I., Stehno, Z., Moudrý, J. jr., Moudrý, J. (2010): Vlastnosti krajových odr�d pšenice jednozrnky (Triticum monococum L.) a jejich vhodnost pro ekologické zem�d�lství. Úroda 58 (12 - v�decká p�íloha): 175-178, ISSN: 0139-6013

Konvalina, P., Moudrý, J. jr, Moudrý, J. (2010): Intensity of use of the genetics resources of cereals in various sustainable farming systems. Congreso de co-innovación de sistemas sostenibles de sustento rural. 28 - 30. 4. 2010, Lavalleja, Uruquay, pp. 311-314, ISBN: 978-9974-0-0627-0

Konvalina, P., Moudrý, J., Kalinová, J., Capouchová, I., Stehno, Z. (2008): P�stování obilnin a pseudoobilnin v ekologickém zem�d�lství. JU ZF v �. Bud�jovicích, 65 s., ISBN: 978-80-7394-116-1

36

Konvalina, P., Stehno, Z., Capouchová, I., Moudrý, J. (2011): Wheat growing and quality in organic farming. In: Nokkoul, R. (Ed.): Research in Organic Farming, Intech, Rijeka, Croatia, pp. 105-122, ISBN 979-953-307-381-1

Konvalina, P., Šrámek, J., Stehno, Z., Moudrý, J. jr. (2009): Efficiency of alternative wheat growing in organic farming. Lucrâri �tiin ifice, Management Agricol, Seria I. 11 (1): 111-116, ISSN 1453-1410

Moudrý, J., Bárta, J., Bártová, V., Bubeník, J., Diviš, J., Dostálová, R., Hýbl, M., Konvalina, P., Ond�ej, M., Peterka, J., Pexová Kalinová, J., Ponížil, A., Seidenglanz, M., Strašil, Z., Šmirouz, P., Štolcová, M., Vaculík, A. (2011): Alternativní plodiny. Profi Press, Praha, 144 p., ISBN 978-80-86726-40-3

Moudrý, J., Konvalina, P., Stehno, Z., Capouchová, I., Moudrý, J. jr. (2011): Ancient wheat species can extend biodiversity of cultivated crops. Scientific Research and Essays, 6(20): 4273-4280

Stehno Z., Bradová J., Dotla�il L., Konvalina P. (2010): Landraces and obsolete cultivars of minor wheat species in the Czech collection of wheat genetic resources. Czech Journal of Genetics and Plant Breeding, 46 (Special issue): 100-105, ISSN 1212-1975

Stehno, Z., Konvalina, P., Capouchová, I., Janovská, D., Káš, M., Poštová, A. (2011): Requirements on properties and characters of wheat species grown in organic system. In: Šarapatka, B. (Ed): 3rd Scientific Conference 2011 - Proceedings „New findings in organic farming research and their possible use for Central and Eastern Europe“, 14 - 15. 11. 2011, Bioinstitut, Olomouc, pp. 99-103, ISBN 978-80-87371-12-1

Ške�íková, A., Capouchová, I., Konvalina, P., Stehno, Z. (2010): Skladba bílkovinného komplexu zrna minoritních druh� jarní pšenice z ekologického systému hospoda�ení a možnosti jejich využití. Úroda 58 (12 - v�decká p�íloha): 673-676, ISSN: 0139-6013

Ške�íková, A., Capouchová, I., Konvalina, P., Stehno, Z. (2011): Technological quality of minor spring wheat species from organic farming andpossibilities of their utilization. In: Šarapatka, B. (Ed): 3rd Scientific Conference 2011 - Proceedings „New findings in organic farming research and their possible use for Central and Eastern Europe“, 14 - 15. 11. 2011, Bioinstitut, Olomouc, pp. 107-110, ISBN: 978-80-87371-12-1

Ške�íková, A., Capouchová, I., Stehno, Z., Konvalina, P., Moudrý, J., Dotla�il, L. (2009): Technologická jakost minoritních druh� pšenice z ekologického zp�sobu p�stování a možnosti jejich využití. Úroda 57 (12 - v�decká p�íloha): 599-602, ISSN: 0139-6013

Šrámek, J., Konvalina, P., Moudrý, J. jr., Zdrhová, I., Moudrý, J. (2008): Selection criteria of wheat with respect to weed competiveness. Lucr�ri �tiin ifice, Seria Agronomie 51 (1): 301-309, ISSN 1454-7414

Šrámek, J., Zdrhová, I., Konvalina, P., Moudrý, J. jr., Moudrý, J. (2009): Selection of optimum varieties of genus wheat (Triticum L.) in organic farming with respect to weed competitivenes. Lucr�ri �tiin ifice, Seria Agronomie 52 (1): 103-115, ISSN 1454-7414

Poznámky

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………

������� ����� �� �� �������� ��� ���� ��� ��� ��� �������������� ���������

����������������� �!�

"������ ����� #� ���� �$� %�� �� &�����'���$� (�� �� )��' �$� *���� � #��$�

+������,� ����$�"�� ��-��.�����$�,� �*����/�

0���������� � 0/���� /�1��������� ���/��2�$��3�3�3$����'��

0��� ��� � 43����� �$�5645�

��7������ �� � 86�

�������� � 496�

:���� � � :���� ��,�'� ��

%);��� � � <=>?>6?=85=?456?9�