x. kapitola through lands of the bible pracovní překlad

7/30/2019 X. kapitola Through Lands of the Bible pracovn peklad

1/17

Kapitola dest

Svou cestu konm vm, kde navtvuj msta spojen sapotoly, a sestupuji do katakomb.

astnm se slavnostnho obadu nad hrobem sv. Petra a jedu navtvit ruiny Ostie.

1Naproti svatopetrskmu nmst v m je mal, v silnici pevajc kavrna, se svm nejistm

teritoriem vymezenm stromy v zelench bekch. Mnohokrt jsem tam sedl a upjel kvu nebo San Pellegrinojemn dochucen prachem rozvenm projdjcmi omnibusy a drokami, nohami mnich, frter, jeptiek,monsignor, poutnk a takovch bnch turist, jako jsem j sm. Mm tuhle skromnou kavrniku rd a a

jednou zmiz kvli njakmu projektu vylepovn ulic, co je dl vech oblbench orientanch bod, pokudlovk ije dost dlouho, m pro m ztrat jedno z onch citovch kotvi, kter ns vedou k tomu, abychom kali,e milujeme msta. Msto ve skutenosti nikdo milovat neme: to, co milujeme, jsou dostavenka se sebousammi, kter si dvme na jejich nroch.

Prvn, co jsem podnikl, kdy jsem se opt ocitl vm, bylo to, e jsem zael kTibee a pes Andlskmost do kavrniky na Piazza Rusticucci. Zahlo m uspokojen, kdy jsem vidl, e se nic nezmnilo: pod bylastejn zapren a pod stla stejn vsilnici, jako vdycky, pod tu byly rozestavny ty sam stoleky a podleveho tent nk zahnl mchnutm ubrousku neviditeln mouchy. Kdy jsem se tam posadil, dval jsem se

pmo na nejasnj oteven prostor na svt.Uprosted se zdvihal obelisk zaswansk uly, kter byl svdkemsmrti sv. Petra, po obou stranch mu stly kany, chrlcbl proudy podobn chocholm na pilbch britsk LifeGuard a vpozad se tyil sv. Petr pohlazen svtlem brzkho jitra.

Cel nmst bylo naivu, byl toti Svat tden. Kad tramvaj, omnibus a auto, kter pijdly k okrajinmst, vypoutly davy poutnk. Nkte byli samostatn a dal ml na starosti vesnick knz. Takov dobrmu se objev ve dvech, v ruce se v vnost svr detnk, zvysokho schodu autobusu nejdv uvlivpikou boty sprunmi vlokami po stranch vyzkou pdu, a kdy se ujist, e je nleit pevn, nech svtbtajc stdeko vystoupit, rozhldne se kolem, zda mu njak poutnk neschz a nakonec odpochoduje pesnmst, aby se stal gestikulujc tekou vnezmrnosti vzdlench schod. Byly tu jeptiky v nakrobenchepcch, kter projevovaly pozoruhodn organizan schopnosti v uspodvn zstup malch, ilch dvat,byla tu spousta teutonsky vyhlejcch Polk shranatmi hlavami (na Bo hod ml toti bt svatoeen polskmuednk)a byli tu i dal, jejich nrodnost byla matouc. Vichni pochodovali pes nmst, kde jako ern pruhukazatele slunench hodin leel stn obelisku, vystoupali po dlouhm schoditi a zmizeli v basilice.

Sedl jsem tam, pozoroval je a pemlel, e tvo to nejtrvalej proces vdjinch lidstva, jsou koncemprvodu, se kterm jsem se setkal vpoutch a horch na vchod, pi starch ekch starovkho svta, av mstech, kter se nyn rozpadla vprach: velkho proces kesanskch poutnk, kter prochzelo svtem podevatenct stolet. Msto Resafa, nyn lec tich a mrtv pod syrskmi hvzdami, kdysi znlo ozvnou k jejichmodlitbm, starodvn svatyn sv. Meny v pscch Mareotis jim kdysi dvala drahocennou vodu v ovlnchlahvikch, znaly je Sinajsk hory, po nich chodil Bh, a vdsiv pustot egyptsk pout kleeli po boku svtc.

Bylo to jak sledovat dosud tekouc eku, jej tok, podobn jako u Nilu, tu a tam vysych nebo mneit, vdy ale najde svou cestu kmoi. A napadlo m, e kdyby lovk mohl z dlouhho spnku probudit

prvotnho kesana z Antiochie, Jerusalma i Alexandrie, proces na schodech sv. Petra by pro nj bylo nejsp

jedinm zcela srozumitelnm rysem modernho ma.

2

Vechny kesansk pouti mus konit vm, protoe jen vmje mon po schodech sestoupit dohlubin zem, a stt v budovch, v jejich zdech se kdysi rozlhaly hlasy svatho Petra a svatho Pavla.

m si jako jedin ze starovkch patriarcht kdysi veobecn Crkve uchoval neperuen kontakts apotolskm vkem. U i kesan ptho stolet, ve vku ped islmskou invas, kdy vechna svat mstazstvala neporuen, hledli kmu sctou prv ztoho dvodu. Uen Theodoret, biskup v syrsk Cyhrrzepsal kolem roku 450 po Kr. sv. Lvu:

Vae msto vlastn tla Petra a Pavla, otc ns vech, naich mistr ve ve, jejich hroby osvcuj srdcevcch. Ti dva blaen, Bohem inspirovan, vyli na Vchod a ili do vech stran sv paprsky: svj soumrak ale

nali na Zpad a ze Zpadu osvcuj svt. Prv oni dali vaemu stolci nesrovnatelnou slvu: jsounejdrahocennjm ze veho, co drte.


2/17

A jednm z div svta, kter mon nemohou pln ocenit ti, kdo necestovali po sklench vlitchvchodnho kesanstva, je fakt, e msk svatyn, je byly clem nejstarch pout,jsou dodnes navtvovny.

Kdy jsem na potku sv cesty mil do Kala'at Sim'an, obracely se moje mylenky ne ke stedovkmupoutnkovi, ale kjeho vzdlenmu pedchdci, eckmu nebo mskmu poutnkovi, kter se vydval na cestu,kdy msk e jet nepadla, aby se v stopch Jeovch vydvali na msta spojen sJeho svatmi apotoly.

Pouti zaaly jet za ivota tch, kdo Krista a apotoly znali. Sv. Pavla a sv. Eustochium, kte iliv Betlm ve tvrtm stolet, tvrd, e kesan, kte velmi dychtili vidt msta, kde se odehrlo Jeovoukiovn a nanebevstoupen, do Svat zem pichzeli od nejstarch as prvotn crkve. Mezi prvnmizaznamenanmi poutnky je velk Origines, narozen v Alexandrii kolem roku 185 po Kr., navtvil kolem roku238 po Kr. Jerusalm, aby hledal stopy Jee a jeho uednk a prorok.To bylo asi stolet ped tm, ne sv.Helena objevila msto Boho hrobu, na kterm tehdy stl chrm, kter nechal postavit csa Hadrin, mon proto,aby posvtn souvislosti s mstem spojen vymazal. Jerusalm tak znovu vystavl jako msk msto.

Kalvrii i Kristv hrob Origenes vidt nemohl, protoe nebyly odkryty dv, ne nkdy v roce 335, bylamu ale ukzna budova, na ni se a do pozdjch dob soustedila zbonost nejstarch poutnk. Bylo toCaenaculum, Veeadlo, Dm Posledn veee. Jak naznauje evangelijn vyprvn, leelo tsn vn mstskchhradeb a tak uniklo zkze msta za csae Tita. Svat Epifanius k, e jeho horn mstnost, kde se po Vzkenschzeli apotolov a kde se odehrly Letnice, byla kostelkem ji od roku 135 po Kr., tedy od doby, kdy Hadrin

petvel Jerusalm na msk msto. Je tedy mon, e ddov kesan, kte se zde schzeli kbohoslubmv Hadrinov dob, mohli bt jet osobn ptomni pi Ukiovn. V zemi, kde je kmen bnm stavebnmmaterilem, bylo mon, e Caenaculum navtven Origenem, a dalmi z nejstarch poutnk bylo skutendomem Marie, matky Markovy, a ne pozdj budovou postavenou na tme mst. Vpozdjch dobch tam byl

postaven psobiv kostel, kter stl vdob, kdy Jerusalm obsadili muslimov. Udlali znj meitu a jako meitaexistuje dosud.

Dalm znejstarch svatch mst kesanstva byla jeskyn Narozen Pn vBetlm. Origenes ji vidlsto let ped tm, ne nad n byla vystavna Konstantinovy basil ika, kter tam stoj nyn. Origenes o jeskyni pe:Kad ve zdej zemi ji zn a pohan budou kadmu, koho to zajm zas a znovu vykldat, e se veen jeskyninarodil jist Je, jeho kesan miluj a uctvaj.

Pliv poutnk doshl pln sly pot, co v roce 335 po Kr. podnikla svou cestu do Jerusalma sv. Helena,

a objevila msta Ukiovn a Narozen a postavila na nich kostely. Nyn do Svat zem mili poutnc i ze vechkout svta a svat msta se zaala mnoit ne vdy uspokojivm zpsobem. Crkevn Otcov mli na poutirozporn mnn. Nkte je hjili jako pomcku zbonosti, druz je odsuzovali s drazem na hchy mst, ktermimuseli poutnci projt. V roce 393 po Kr. sv. Jeronm svm listem jednoho poutnka odrazoval slovy, e pstupdo nebeskch dvor je stejn snadn z Britnie i z Jerusalma, protoe krlovstv Bo je ve vs.

Pout do ma zaaly stejn brzy jako ty do Svat zem. Kesan po celm svt si byli vdomi, emsk crkev uchovvala dvrn vzpomnky na sv. Petra a Pavla, kter si cenila nade vechno sv vlastnictv.V m existovala tajn msta setkvn posvcen vzpomnkou na apotoly z dob pronsledovn crkve av katakombch vn msta mli kesan prvnho stolet ndhern zznam o sv nejstar historie. O cel stoletdv, ne byl vystavn chrm sv. Petra, pichzeli do ma poutnci, aby se modlili u apotolova hrobu, kter senachzel vedle cesty na vatiknskm pahorku a tak vedle hrobu sv. Pavla na ostijsk cest. Velk kostely, kternyn na tchto dvou mstech stoj,jsou jakoby odpovmi na jejich modlitby, protoe kesan tam kleeli vdob,

kdy nad nimi nebylo jin klenby, ne otevenho nebe.Bt nalezen u hrobu sv. Petra bvalo asto nebezpen. Skutky sv. ebestina zmiuj, e sv. Zoe

pekvapen na kolenou u hrobu byla zatena a odvedena kvlastnmu muednickmu konci. Nicmn u v tomtovzdlenm obdob, kdy crkev ila pokradmu vkatakombch, pichzeli tajn poutnci, aby se modlili s vcmi aerpali slu ze spolen pamti crkve. Sv. Patermus byl vm vroce 252 po Kr., sv. Maricus picestoval v roce269 po Kr. s enou a syny zPersie a sv. Maurus pijel v roce 284 po Kr. z Afriky.

Nestly jet basiliky sv. Petra ani sv. Pavla, ani sv. Jana v Latern, ani Vatikn. Co tedy pijdlipoutnci vidt? Vidli hroby dvou apotol a jist katakomby sv. Kalista, vnich se kesan vt dob modlili aslavili mi, a nen pochyb, e vidli tak budovy, kter se staly kostely sv. Pundenziany, sv. Klementa a sv. Prisky.Vechna tato msa lze vidt i nyn. Pes vechny pohromy a dobrodrustv, kter prvotn crkev zaila ve svmdrahocennm dtstv a mld, je kesan prvnho stolet pedali dl. Nikde na svt neexistuj tak uspokojiv anesporn kontinuita s odlehlou minulost. A prv tato kontinuita mus kadho kesana pimt, aby na crkevn

pamtihodnosti ma hledl sasem a ctou.


3/17

3

Veel jsem do sv. Petra, kde stoj apotolv hrob pod Berniniho asnm baldachnem na zpadnmkonci basiliky.

Kdykoliv do tohoto kostela vejdu, asnu nad jeho velkost a nad tm, co Goethe oznail jako schopnostumn i prody dt stranou kad standard men. Ani Karnak nen tak smlm cvienm ve velikosti jako sv.

Petr, ale osobn bych se ochotn vzdal pohled na vechnu tu ndheru za jedno zahldnut starho sv. Petra s jehoztracenmi mosaikami a sloupovou lod.

Kolem mramorov balustrdy confesia kleeli poutnci. Kad ml pohled upen dol za kroucenmramorov schody a modlc se sochu Pia VI. k bronzovm vratm vedoucm do pohebn krypty, vn le tlasv. Petra a prvnch pape. Ostatky uvnit nebyly nikdy narueny. Velk chrm nad nimi byl vystavn ve tvrtmstolet. V estnctm byl stren a na jeho mst vyrostl kostel jet vt a svat kosti stle le nedoteny v tajnostisvho skalnatho hrobu, zatmco nad nimi byly navreny hory vzcnho mramoru.

Kdy poutnk vykonal na tomto posvtnm mst sv zbon modlitby, je snad sprvn, aby si pipomnlty vc, kte kdysi dvno vyzvedli tla muednk a pohbili je atm je staletmi pedali jako posvtn majetekcrkve.

M se za to, e Vatikn sv jmno zskal z latinskho slova vates, prorok i vtec, protoe navatiknskm pahorku kdysi bvala etrusk vtrna, kter pedpovdala budoucnost. V prvnm stolet zde csaCaligula postavil dostihov zvodit a zEgypta pivezl obelisk, kter nyn stroj uprosted svatopetrskhonmst, aby oznaoval sted spiny, zkho podia vprosted zvodit, kolem nj se pi zvodech kon a vozyotely.Kdy se stal csaem Nero, vybral si toto zvodit jako msto ohavnch a ukrutnch muen svtc, kde

byli kesan namoen v dehtu spalovn v arn jako pochodn. Zde byl, pravdpodobn roku 67 po Kr.ukiovn sv. Petr.

V noci po jeho smrti se ti, kdo sv. Petra milovali, dostavili ped mstn ady a vznesli stejn poadavek,s jakm se Josef z Arimatie obrtil na Pilta, aby mu vydal tlo naeho Pna. Meme si bt jisti, e mezi adatelibyli sv. Linus, sv. Anakletus a sv. Klement, jeho ti bezprostedn nstupci v adu paste sotva narozen crkve.Jejich poadavek byl toho druhu, kter vt dob nebyl nikdy odmtnut. msk prvo kalo, e pot, co bylrozsudek smrti vykonn, mus bt tla usmrcench vydna pbuznm.

V temnot on noci se vm musela odehrt scna, kter tm vkadm detailu odpovdala scnv Jerusalm vnoci po Ukiovn. Sv. Petr byl podobn jako jeho Pn a Mistr sejmut s ke a zabalen dojemnho pltna, pot byl s vonnmi mastmi a bylinami uloen do hrobu vytesanho ve skle. Jeho hrobka, kternyn le pod hlavnm oltem svatopetrsk basiliky, byla v roce 67 po Kr. v otevenm hbitov vedle ViaCornelia. Po lev stran tto silnice se zdvihaly zdi Cirku, po prav stran, pmo vjejich stnu byl tento hbitov, okterm pozdj vykopvky potvrdily, e je pln pohanskch a rann kesanskch pohb. Je mon, e nkdoz len crkve nabdl svou vlastn hrobku, tak jak ji pro pohben Jeova tla nabdl sv. Josef. A na tomto mstbyl sv. Petr pochovn.

Prvn kaplipostavil nad apotolovm hrobem sv. Anakltus, jeho sv. Petr vysvtil na presbytera a kterse stal tetm mskm biskupem. Jeho kaple byla obvykl cella memoriama byla nepochybn nad zem, jasnviditeln vem, kdo prochzeli po Via Cornelia. Pravdpodobn byla provedena prodlouenm stn hrobky vzhru

a vytvoenm komory nad hrobkou. Pod n a kolem apotolova hrobu byli pochovni papeov prvnch dvoustalet, od sv. Lina, kter vystdal sv. Petra, po sv. Viktora,kter vldl pravdpodobn od roku 189 do roku 199 poKr.

Kdy se stal csa Konstantin kesanem a pronsledovn ustalo, vyhovlcsadosti papee Silvestra,aby byl nad starodvnm papeskm hbitovem u via Cornelia postaven velk kostel. Podle dobovho zvykuzstal pvodn hrob nedoten a star svatopetrsk basilika byla kolem nj postavena tak, aby hrob leel podhlavnm oltem. Konstantin pouil severn stnu starho mskho Neronova cirku jako zklad pro jin stnu sv

basiliky a jin strana starho sv. Petra proto obsadila skoro celou severn st cirku, zad jeho sedadel mskdavy sledovaly upalovn a kiovn muednk ped dvma a pl staletmi.

Prvn poutnci vstupovali do kostela, kter byl velmi odlin od nynjho sv. Petra. Kprelvchodovho ndvo i atria, velkho mramorovho ndvo pod otevenm nebem a obklopenho ambity, vedlo

ptaticet schod, po kterch poutnci vystupovali po kolenou. Uprosted tohoto ndvo stl na mramorovchsloupech bronzov baldachn, pod nm byla obrovsk zlacen borov ika, zn tryskala voda. Byla to kana proomvn pro ty, kdo se chystali vstoupit do kostela.


4/17

Kdy poutnci peli toto dennm svtlem osvcen ndvo, veli do obrovskho zeelho kostela plnhosloup, kde ped dvaapadesti olti a kaplemi dnem i noc hoelo sedm set svtel. Stny a oblouky zily zlatmimosaikami a podlaha byla z blho mramoru vzatho z Neronova cirku. Na zpadnm konci podepraly zakroucen

sloupy baldachn, pod nm leela hrobka sv. Petra. Kostel zakonovala zpadn apsida a irok plkruhovtribuna s stednm trnem pro papee a na oblouku tribuny byla slavn, nyn ztracen, mosaika zobrazujchocsae Konstantina pedkldajcho Spasiteli model svho kostela.

Kdybychom starou svatopetrskou basiliku navtvili vdob saskch pout, kleeli bychom u confesiastejn jako dnen poustevnci, ale mohli bychom vidt apotolv hrob. Mezi poutnky bylo zvykem spouttteky nebo jin mal pedmty upevnn na konci pro ten el nesench hol, aby mohly bt posvceny dotekemsarkofgu sv. Petra. Jeden jhen z Tours jmnem Agiulphus hrob navtvil kolem roku 600 po Kr. a po nvratu

podal podrobn popis, kter cituje sv. eho z Tours ve svDe Gloria Martyrum:

Sv. Petr je pochovn vkostele zvanm do starodvnch as Vatikn, napsal. Do jeho hrobky,umstn pod oltem, se vstupuje velmi zdka. Chcete-li se ovem nkdo modlit, brny, kter ono msto uzavraj,jsou mu otevenya on vchz dovnit nad hrobku, a kdy pak oteve mal oknko, vlo hlavu dovnit a uinprosbu podle svch poteb. A je-li prosba spravedliv, vyslyena je bez prodlen.

Jhen tak zmiuje obyej spoutn ltek do hrobky a mluv o nm i jist biskupov, kte za vldy sv.Hormisdase dali, aby bylo mon ltky pmo klst na apotolv hrob. Na stejn obyej nar i eho Velik

v dopise, jm odpovd na nevinn sml poadavek csaovny Konstantiny na hlavu sv. Pavla. Tsn aznepokojuje m, e nemohu, ani si netroufm, provst, o dte, psal sv. eho, protoe tla apotol Petra a.Pavla jiskiv z zzrakytak velikmi, e se tam lovk netrouf bez bzn ani vejt modlit. A m nejjasnj

pan jet tak zv, e nen mezi many zvykem, kdy dvaj ostatky svtc, aby pedpokldali dotyk jakkolivsti jejich tl, alejen kusu ltky vloenho do schrny a uloen pobl nejsvtjch kost svtc

Obyej pev do naich dn. Za bronzovmi vraty confesia je vklenek, kde jsou ve zlat schrnuchovvna palia, kter pape posl nov vysvcenm arcibiskupm. Nleit oznaen paliapallium decorpore Sacnti Petriz tla sv. Petrauchovv nejstar vznam tohoto obyeje. Palium jepruh bl bernvlny, kter nos arcibiskupov pi uritch pleitostech pes ornt kolem krku a vdy jsou s nm pochovni. Mse za to, e darpalia pedstavuje zvyk pedvn plt mrtvho uitele jeho uednkm a vEgypt bvalozvykem, aby nov patriarcha vzalpalium z tla svho mrtvho pedchdce a sm si je zavsil kolem krku, co bylaakt ustavujc nstupnictv ve veden egyptsk crkve.

Z odkaz, kter jsem uvedl,bude zejm, e vdvnch dobch bylo non se ve star basilice sv. Petrakhrobu apotola piblit a mon jej i vidt. Obecn se m za to, e hrobka byla zazdna bhem barbarskchvpd na ochranu ped Gty, Vandaly a Saracny a od tch vzdlench as nebyla vidna, pouze jednou nhodou

pi pestavb basiliky v roce 1594.

Konstantinv kostel zaal vykazovat znmky strnut dvno ped estnctm stoletm. Jeho devnoustechu rozeraly myi a jin ze, postaven na stn Nerova cirku sezaala propadat. Bylo proto rozhodnutovystavt kostel nov. Kdy v roce 1594 pracoval architekt Giacomo della Porta nad hrobem sv. Petra, podlaha

povolila a on vidl do hrobky, kter tak byla vidt poprv po asi osmi stech letech. Okamit byl informovn papeKlement VIII., kter svolal ti kardinly Bellarmina, Anoniana a Sfondrata, a ihned odeel do basiliky. Tamarchitekt podrel nad otvorem pochode a pape se temi kardinly nahldli dovnit, kdevidli zlat k vysok

jako lovk, kter na apotolv hrob vroce 326 po Kr postavili Konstantin a Helena. Uvd se, e ve svtle

pochodn dokzali pest i npis: Constantinus Augustus et Helena Augusta hanc domum regalem simile fulgoricoruscans aula circumdatKonstantin Augustus a Helena Augusta obklopuj tento krlovsk pbytek dvoremzcm odpovdajc ndherou. Jedno podn k, e pape nadil otvor bezpen uzavt cementem za jeho

ptomnosti, dal tvrd, e zvaoval monost kryptu otevt pohledm jako za nejstarch as, elil aleveobecnmu odporu kvli pove, e jakkoliv zmny hrobky sv. Petra pinesou obrovsk netst.

Stejn povra byla o dvaaticet let pozdji probuzena tak prudce, e se ila i mimo Vatikn do vechkout ma. Vztyen tkho Berniniho baldachnu ssebou neslo nutnost najt pro tyi sloupy pevnj zklady,a kdy vervnu 1626 zaal Bernini vkrypt kopat, prakticky ihned narazil na lidsk ostatky. Postupn mrtnkolika mu zce spojench s pracemi vyvolala povrenou krizi, a kdy byl indisponovn i pape Urban VIII.ekl m, e opravy maj ustat. Bylo povinnost papeea tv v tv tak obecn rozen pove to nebylapovinnost lehkrozhodnout, zda stavby baldachnu zanechat, nebo v prci pokraovat a pape, jeliko vdl,e jeho mysl je zcela spravedliv a e in sm nem jin cl ne est a slvu Bo, odvn rozhodl pokraovat

ve vykopvkch. Ty prokzaly, e pod hlavnm oltem sv. Petra a shromdny kolem apotolova tla jsou vrstvyhrob, ve kterch le nejen kostry muednk, ale tak kosti starho data, kter nesou stopy ohn. R. Urbaldi,


5/17

svatopetrsk kanovnk natst vt dob podil podrobn zpis o tchto objevech a ten pak leel skryt vevatiknskch archivech, dokud je v v roce 1891 neobjevil profesor Armellini.

Byly odkryty dv zhlavnch rakv, napsal Urbaldi, a kad znich obsahovala zejm dv tla. Bylolze rozeznat tvary a rysy i to, e jejich hlavy mily kolti. Tla byla obleena do dlouhch atsahajcch a napaty, vkem zernalch a ovzna obvazy jako nemluvata, obvazy pokrvaly i hlavu. Tla byla snejvy puloena bok po boku. Ob dv i vechna dal se pi jakmkoliv doteku nebo pohybu rozpadala na prach a vyjmankterch st odv se dotek o nic nezastavil. Nebylo mon udlat si dnou konkrtn ani individuln

pedstavu ani o jmnech, ani o velikosti tchto tl, ale velmi jasn a jisttradice je, e blzko tla sv. Petra bylipochovni oni prvn patriarchov a otcov crkve, jejich krev byla semenem tto velk a svat republiky

Pi pokraujcch pracch byla nalezena takov mnostv pozstatk, e byly po dokonen kadz vykopvek uctiv znovu pohbeny vcypiovch rakvch a pro kad bylo nalezeno msto co nejble tomu, kdeleely tolik stalet.

Zaali kopat druh zklad, naproti prvnmu, ped confesiem, pokrauje Urbaldi. Po nanejv technebo tyech stopch kopn byla po stran objevena velk rakev zhotoven z velkch mramorovch desek, ale

jeliko pli nezasahovala do msta potebnho pro zklady, bylo povaovno za dostaten ji jen osekat. Kdyodsekal jej konec, vidli uvnit ke svmu pekvapen popel s mnoha kostmi, kter vechny drely pohromad a

byly napl splen. Vyvolaly vzpomnku na slavn por zdob Neronovch, ti roky ped umuenm sv. Petra,

kdy kesan, falen obvinn zvyvoln poru a oznaen za vinky zloinu, poskytli v cirku v Neronovchzahradch, kter se nachzely prv zde, na vatiknskm pahorku, prvn muednick podvan.

Bhem kopn tvrtch zklad na evangeln stran olte byl nalezen hrob obsahujc dv tla.

Bylo mon rozeznat jejich tve a jejich oacen vypadalo velk, pln a sahajc a na paty. U jednohobylo vidt tvar roucha otevenho kolem ramen a u obou jemn tkanivo alb, kter byly na dva prsty odspoduopracovna drobnmi arabeskovmi vzorci. Spodn obleen bylo pln, velk, mniskho tvaru, tmav a tmern barvy. Ve bylo tm obrcen v prach vyjma dlouhch a viscch vlas oechov barvy, kter ale bylyrovn a vypadaly jako nedvno zastien. Bylo tak nalezeno nkolik mlo kost samostatn uloench vezvltn schrnce. Mnoz se dohadovali, e to byli dva zprvnch pape, kte byli ekov.

Kdy byl vytvoen nkres vykopvek, ukzalo se, e svtci byli pochovni jako loukot v kole, ukazujckbodu uprosted, kter obsahoval sarkofg sv. Petra. Tato tla obklopovala sv. Petra, napsal Urbaldi, prv tak,

jak by to dlala za ivota na synodu nebo snmu.

Nen nejmenm zmskch zzrak, e i kdy bylo msto vcekrt vydno v plen rabovn, stle siuchovalo, co sv. Jeronm nazval jeho korunou muednk.

4

Seel jsem do krypty, kter je jednm nejvnjch a nejslavnostnjch mst vm. Pokud se vnost aslavnostnost rozum klidn spoinut, pak kostel nahoe, se svmi ohromnmi vhledy a svou populac baroknchandl a pape vnadivotn velikosti,takov nikdy bt neme. Me o nm kat, e je triumfln,jsav, neboi bojujc. Kad pomnk se, obklopen vcmi draperiemi, zaplen pedkln a kad kupid kyp zdravm a vrou.

Kdy ale vechnu tuto skvlou vitalitu, tuto tm bouc posvtno st, nechte za sebou a sejdete pomalm toitm schoditi, kter vede pod kostel, ocitnete se vtichm mst stn, starch zd a nzkch klenutch

strop, kde prost elektrick rovky vrhajjemnou zi do temnoty. Tu a tam le velk kamenn rakve a kdyk nim pijdete bl, tete jmna mrtvch pontifikMikule I., kter zemel v roce 867 a Kalista III., kterzemel roku 1458. Vtemnm kout le u zdi ti prost tumby, na kterch se loupe a prask omtka, ilkovan, abyvypadala jako mramor. A tete, e zde odpovaj tla Francise Jamese Stuarta Krle Jakuba IV. Anglickho,Charlese Edwarda Stuarta Krle Karla III.Anglickho, a Henryho, kardinla Yorka, Krle Jindicha IX.Posledn Stuartov le vnejprostch hrobkch vkrypt, jsou ale bohat blzkost hrobu sv. Petra. Jejich krsnpomnk od Canovy na jeho msto v kostele nahoeneumstili ti, kdo by pro n pozvedli me, ale krl Ji IV. a ikdyto na Jiho IV. vrh nejpznivj svtlo, podtrhuje tato velkomyslnost tak vrazn onu trpkou tragedii tto

brilantn, neastn a pitaliv krlovsk linie.

Jak jsem tak touto vnou hrobkou, jejho stropu se mete dotknout hol, prochzel, piel jsem serudmu ulovmu sarkofgu, kter obsahuje tlo jedinho Angliana, kter kdy sedl na stolci sv. Petra. Byl to

Nicholas Breakspear, kter vldl mezi lety 1154 a 1159 jako pape Hadrian IV. Byl to chud hoch, narozenv Langley pobl St. Albans, jeho otec jej zanechal v chudob. Nicholas se proebral do Francie a po studichv Pai se stal sluhou v dom eholnch kanovnk sv. Rufa nedaleko Valence. Postupem dobu mu jeho


6/17

vdcovsk schopnosti, zbonost a uenost zskaly vstup do du a nakonec se stal i opatem. Udroval tak psnoukze, e si jist kanovnk stoval papei Eugeniovi III., co prosplo jen tomu, e se opatovm strohmctnostem dostalo pozornosti a pape jej pedznail pro vy postaven. Brzy se stal kardinlem albanskm a bylvysln do Skandinvie, kde byl v zlepovn vztah Svatho Stolce a severskch krlovstv tak spn, e bynazvn Apotolem Severu.

Jeho papesk vlda byla trvalou bitvou se vzpourou a nekonenm bojem proti ambicm FridrichaBarbarossy. Kdy Barbarossa pijel do ma kcsask korunovaci, vyjel mu pape vstc do Nepi, ale Barbarossanepedstoupil, jak ml, aby vzal uzdu papeovy muly a pomohl mu sesednout, nae mu Hadrian odmtl dtpolben pokoje. Zpas mezi Barbarossovou pchou a Hadrianovou pevnost trval nkolik dn a skonila a tehdy,kdy Barbarossa souhlasil, e povede papeovu mulu za uzdu ped nmeckou armdou. Pak jej pape pozdravil

polbenm pokoje a pokraovali kmu. Nsledovalo est let neustlch pot a Hadrian zemel, prv kdy sechystal Barbarossu exkomunikovat. Sotva si lzepedstavit pozoruhodnj kariru, ne je tak kter pro chudhoanglickho hocha zanala ebrnm na cest ze St. Albans a skonila jeho usednutm ne stolec sv. Petra.

Viml jsem si, e pr nvtvnk, kte se hrobkou prochzel i, se nikdy nepodvalo na podlahu, kterpat knezajmavjm a nejmn povdomm mskm pamtihodnostem. Je to dlaba konstantinovsk basiliky.Starovk kameny jsou ochozen a popraskan a prv na tto rovni, pokud ne pmo na tchto kamenech,poklekali v holdu sv. Petrovi nai sat krlov, sm Karel Velik a vichni stedovc poutnci.

5

m je pod malm mstem, zjeho ulic mete rychle uniknout na venkov. Vyjedete z hradeb a po mlii dvou se ocitnete na venkovskch cestch, kolem kterch tu a tam stoj hnd domy a star farmy. Ve vzneenchskupinch stoj cypie a zhork pdy vyrstaj kvtiny. Kdy slunce zapluje za mraky, pebhne po pokojnchdlkch ohrazench liniemi jemn modrch kopc rychl stn.

Jednoho odpoledne jsem vyjel do opatstv Tre Fontane, kter je postaven nad tradinm mstemmuednick smrti sv. Pavla. Nikdy nebylo pochyb, e sv. Pavel byl sat u tetho milnku na ostijsk cest.dn jin msto nikdy nepedloilo vzvu pesnosti tto tradice. Za Neronovy vldy se tomuto mstu kalo AquaeSalviaeSalviansk prameny. Pozdji se objevila barvit legenda, e kdy apotolova hlava dopadla na zem,tikrt se odrazila a na kadm mst, kde dopadla na zem, vytryskl pramen vody.

Projel jsem kolem skvostn basiliky sv. Pavla za hradbami, kde je pochovno apotolovo bezhlav tlo, ajel dl po Via Laurentina, kter vede po kusu venkovsk krajiny pobl zkrutu Tibery. Zhlavn cesty odboujedoleva zk venkovsk silnika a ta kon u vysokho klenutho vjezdu, ze kterho ve fialovch kaskdch spadajbouganvilleje. Eukalyptovnky, kter tu vude rostou, potvrzuj, jak zde jet nedvno musela bt malarick

baina. Nvtvnci, kte tam byli potkem minulho stolet, o nm mluv jako o hroznm, horenatm mst,v lt pustm, a na pr bledch mnich, netench a tesoucch se vbain. Komr rodu Anpoheles tu bylo

jednu dobu tolik, e msto byloneobyvateln a pape Pius IX.je to proto v roce 1865 dal trapistm, onm dernmzemdlskm jednotkm.

Tito chmurn, tce pracujc mui msto pevzali, a spomoc prce vzje promnili v polotropick rj.Vysuili bainy, vyszeli sprvn druhy strom, a vsledkem je, e vstupn branou vejdete do ehosi, co se podobbotanick zahrad. Jakkoliv to bylo nefr, neubrnil jsem se srovnn tchto energickch pklad mnistvs netenmi egyptskmi mnichy, kte b v takovm mst, jako je toto, vytrvale rok po roce umrali. Nikdy by je

nenapadlo je odvodnit a uinit obyvatelnm.Bh sem komry dal, tak pro si s tm lmat hlavu, tvrdili by. Nikdyby ale msto neopustili, i kdy by bydlen tam znamenalo jistou horeku a smrt.

Prochzel jsem se pod eukalypty a hledal nkoho, kdo by m provedl kostely, zdlo se ale, e msto jezcela oputn. Vzahrad jsou blzko u sebe ti kostely, jeden z nich je okrouhl barokn budova postavennapravo a o nco ve ne ostatn. Vude bylo napsno slovo Silentio, nebylo to ale poteba: jedinm zvukem bylvrkn hivn v klecch mezi vysokmi stromy. Za jednm rohem jsem narazil na lidskou bytost, trapistickhomnicha, kter kopal do zem s jistou vehemenc. Ml jsem pocit, e kad obrcen re prospv jeho dui. Vrel

jej do zem, tak, jakoby tm zasazoval Satanovi rny pmo do srdce a zvedl jej a hlnu odhazoval, jako byvyhazoval hchy. Na hlav mu vyvstval pot a odpoinku si nedopl.

Chtl jsem snm promluvit, ale pr yard od nj byla cedule Silentio. Vzpomnl jsem si na pohromu, jskonil pokus promluvit s trapistou pro Roberta Luise Stevensona a ekl jsem si, e bude lpe vzjemn uvdn dorozpak neriskovat. V nadji, e by mohl bt doasn zbaven svho slibu mlen, jsem zstval pobl, sledoval ho

a pemlel, pro pracuje s tak nepatinou horlivost. Otoil se, zahldl mn a smrn rozilenm vrazempokraoval vzuivm kopn. Byl to docela mlad mnich a jeho tv by se lbila El Grecovi.


7/17

Veel jsem do jednoho ze t kostel, kter m okoval, protoe to byla v m ona vzcn vc, totitm gotick budova. Stl jsem v dlouh, hol, bl lodi, kter mohla pochzet z Francie. Zatmco jsem pemlel,k cti byl kostel vystavn, piel ke mn star francouzsk trapista, zjevn ml zrovna slubu, aby provzel hostya ekl mi, e je to kostel sv. Vincence a sv. Anastasia. Vyprvl mi pbh sv. Vincence.

Byl jhnem vSaragosse, ve panlsku, ekl, a byl muen a zabit za Daciana pi Dioklecinovpronsledovn v roce 304 po Kr. Kesan shromdili jeho ostatky a nakonec ho pochovali v katedrle veValentii. V osmm stolet, kdy valentijt kesan museli prchnout ped Maury, vzali ostatky sv. Vincence avydali se pes moe na mys, ktermu se nyn k mys sv. Vincence, kde jeho ostatky pochovali. Ve dvanctmstolet byly ostatky z mysu sv. Vincence vyzdvieny a umstny do lisabonsk katedrly.

Kdo byl sv. Atanasius? Byl to Peran, kter se stal mnichem v Jerusalm. Jednoho dne se vydal nacestu do rodn zem, kde rukama Pernan zemel muednickou smrt vroce 628 po Kr.

Kdy jsme vyli zkostela, vidli jsme, e mlad mnich stle kope.

Pro kope stakovm zpalem? zeptal jsem se.

Tak je to snm vdycky, odvtil mnich mkce. On u takovje.

Vypad jako by kopal hrob na as.

Me bt, odpovdl. Nu a zde je kostel Santa Maria Scala Coeliebk nebes. Myslte si, e je prokostel divn jmno.? Ano, je to mon divn jmno. Ale kdy vm eknu, jak je ktomu dvod, myslm, eeknete, e je to krsn nzev. Kdy zde jednou slouil mi sv. Bernard, ml vidn ebku, kter se opral o tentokostel a vedl do nebe. A jak se tak dval, vidl due stoupajc po ebku vdoprovodu andl, kte je vedli vzhru,a vdl, e tobyly due vysvobozen jeho modlitbami zoistce. A to je dvod,pro mme pro kostel toto jmno.A te se muste jt podvat na kostel San Paolo alle Tre Fontane

Seli jsme smalho kopeku a veli do kostela vystavnho nad Salvinskmi prameny. Nen to krsnkostel, ale je neobvykl. V ad stoj ti oltea pod kadm je jeden zpramen. Pod mramorem slyte bublat azuret vodu. Od jednoho zpramen vedou schody dol, kde lze vidt vodu, jak temn vyvr ze zem. Mnich miekl, e kostel postavil v estnctm stolet Giacomo della Porta na mst jinho starobylho kostela.

Kdy trapist dvali Tre Fontane do podku, uinili adu objev, ale snad nejpozoruhodnj byl nlez

minc z doby csae Nerona mezi mnostvm tm fosilizovanch borovch iek. Hned po jejich nlezu bylopipomenuto, e veckch apokryfnch Skutcch je eeno, e sv. Pavel byl popraven pod kamennou sosnou.

Mnich se vzdlil, aby kostely provedl skupinu netench polskch rolnk a j zael do zahrady, kde msiln vn eukalyptu vedla k malmu staven nedaleko brny. Nael jsem tam krmek pln okoldy, kterou mniivyrb, a tak vybaven zsobou lahviek a lahv Liquere Eucaliptina, lutho likru, kter trapist vyrbz eukalyptovch tobolek. Koupil jsem si lahev, ale zjistil jsem, e poten zpit likru mi ponkud kazvzpomnky, kter tak iv vyvolv, na to, jak jsem leel v posteli s oklivm nachlazenm. Pesto stoj za koupenu kvli pkn ozdobn etiket na kad lahvi, kteroupeliv mode a erven vymaloval njak otec trapista,

jeho srdce bylo vknihovn mezi iluminovanmi rukopisy.

Dalm zvrobk zTre Fontane jsou rence dosti mohutnho druhu, vyrbn z eukalyptovchtobolkek svzanch dohromady, kad zrnko m velikost lskovho oechu je tvrd jako kmen.

6

Strvil jsem den sestupovnm do hlubin katakomb.

Oividn je navtvuje kad velikonon poutnk, protoe jsem vechny katakomby zastihl zcelazaplnn a kostely nad nimi pln lid, kte ekali, a se po skupinch dostanou dovnit.

V nkterch kostelech se njak knz nebo mnich zeptal, jak nrodnost pevauje. Jeliko to bylo tkbez bliho zkoumn zjistit, protoe jsme byli matouc sms Anglian, Francouz, Nmc, Ital a Polk,zpravidla ns naturalisovala prvn osoba, kter promluvila, a knz i mnich, kte ns provzeli pod zemi, pakmluvili, nebo se udatn pokoueli mluvit, pslunm jazykem.

Nikdy ped tm jsem katakomby systematicky nezkoumal, a jak jsem prochzel jedny za druhmi,ohromoval m jejich poet a velikost. Vyjma toho, e jsou vechny samozejm temn a vce i mn pipomnaj

achty a dln dla uhelnch dol, sotva najdete dvoje, kter by si byly podobn. Nkter jsou dobe sekan,s irokmi chodbami, nkter jsou zk a patn vyprojektovan, nkter jsou klenut a zdoben s nznakem


8/17

architektury, a dal jsou hrub nezdoben tunely ve vulkanick skle. Prozkoumat vechny msk katakomby byzabralo tdny, mon msce, protoe veejnosti je jich oteveno jen pr.

Jednou se nkdo pokusil tyto podzemn dla zmit, a doel kcelkovmu slu pti set sedmaosmdestimil! Jist italsk archeolog odhadl, e od prvnho do estho stolet sem muselo bt kodpoinku uloeno asi estmilion tl. Patery katakomby existovaly v apotolskch dobch a ostatn pochz z druhho a tvrtho stolet. Popokoji crkve za Konstantina byly vykopny u jen patery nebo estery mal katakomby, protoe u nebylynebytn a kesan mohli nadle pohbvat na povrchu.

Kdysi se mlo za to, a dodnes se to obas k, e katakomby byly star, vyten tunely, ze kterch bylyvybrny psit ly a e je kesan nali pipraven, kdy pronsledovn crkve pineslo nutnost ukrvat mrtv.Otec Marchi ale nade v pochybnost dokzal, e dn pohan ani nekopl krompem, aby vytvoil tyto mlechodeb: byly zcela dlem kesan, kte zamstnvali zvltn tdu kopfossores, nebli hrobnkyaby jevytveli. Je zejm, e tito lid tvoili jaksi ni klrusa postupem doby jim pipadla i administrativn sprvakatakomb a sestavovali tak pravideln rozsah plateb pro ty, kdo tam chtli bt pohbeni. Je bohuel teba ci, ev asech pokoje nkte kesan ztratili povahu pokojn a pitaliv poddanosti a stali se z nich drav koistnci,ochotn prodvat pohebn msta pobl muednk za co nejvce penz, kter dokzali zskat. S tmto ostudnmobyejem skoncoval roku 597 po Kr. sv. eho Velik a to v dob, kdy cena za hrob blzko pohbu muednkadosahovala pti zlatch scud.

Vchod povtiny katakombje blzko kostela, nkdy vkostele samotnm. Jsou to dvka vedouc na strmschodit mc do ern temnoty. Byla to zvltn zkuenost sestupovat po nich se skupinou mu a en a ocitnoutse v dlouhm tunelu pchnoucm protivn vlhkou zatuchlinou a vlhkm, mrtvm vzduchem, jeho naprosttemnota byla jen sten zahnna svkami, kter jsme dreli. Jak jsme postupovali v ad za sebou, obas sesklonnmi hlavami, a snailise dret pohromad, pohnni strachem, e zstaneme vzadu a ztratme se v bluditiasnch chodeb, lecch napravo i nalevo. Tu a tam nkdo vpedu nech svou svku zhasnout a rychle si ji

pipl od svky za sebou, jako nesnel pomylen, e by bez jej tchy zstal vtomto hrozivm mst teba jenvteinu.

Jednou jsem byl, v katakombch v. Aneky, posledn osobou vad j. ern tma jako by mi ztkaleela na zdech a jak jsme li, vidl jsem ped sebou dlouhou adu rzn drench lutch svek, jejich svtlo semihotalo po tvercovch a plkruhovch hrobech v chodb. Pede mnou bylo kypr blonat polsk dves tvemi jako pr zralch jablek. Navzdory tomu, e jsme nemohli mluvit stejnou e, pesto se pod obracelas vnma, velkma modrma oima a mla pipomnky, kter podle tnu hlasu naznaovaly, e je okovan azden. Kdy jsme jednou zachzeli za roh jedn galerie, osvtlila jej svka interir hrobky, v n ke svmuzden uvidla leet znanou st prvotnho kesana vmkkm prachu. Zastavila se, a jej svka zhasla! Vesvm pobouen ji vrazila do svtla m svky a zhasila ji taky a tma na ns dopadla jako kukla. Zatmco jsemneikovn zpasil skrabikou sirek, vdl jsem, jak hrozn by to byla zkuenost ztratit se v katakombch sv.Aneky, a ve svtle sv sirky jsem vidl tve, kter ji nebyly erven jako jablka, ale byly velmi nezrale zelen.Dokud jsme nedohonili mihotavou adu svtel, bylo to jako prochzet se tmi nejhorm strnkami Edgara AlanaPoea.

Vzpomnl jsem si na sv. Jeronma, kter se jako mladk tmito katakombami prochzel se stejnmipocity asua ohromen, kter jsou vidt ve tvch lid o patnct stolet pozdji. Tden vnoval studii gramatiky uDonata nebo rtoriky u Victorina a o nedlch pak sestupoval do katakomb a sldil temnotou, objevoval hrobymuednk a etl star npisy na zvlhlch zdech.

Kdy jsem bval chlapec vm a uil se svobodnm umnm, napsal, o nedlch jsem se obvykles dalmi mho vku toulal mezi hroby apotol a muednka asto jsem vchzel do krypt vykopanch hlubokov zemi, kter mly po obou stranch chodby, kdy jste veli, tla mrtvch a vechno je tam tak temn, e se tmnapluj ona slova proroka: Zaiva sestoupili do podsvt. Svtlo shora tu a tam mrn ds temnoty, ale vypadsp jako dra proraen, aby poutla svtlo, ne okno a jak krok za krokem postupujete, note se do temnoty noci,

pipomnaj se vm slova bsnka: U jejich ticho pln dui dsem.

Sv. Jeronm se katakombami toulal kolem roku 360 po Kr. a jeho zznam by mohl bt docela dobesepsn dnes.

Katakomby sv. Kalista le pod pknou zahradou mnich trapist. Zde je ve velmi praktick aobchodn. Za pultem poletuj ti mni, kte prodvaj neuviteln mnostv pohlednic, medailek, renc a repliklamp nalezench v katakombch. Kdy nvtvnci vyli zobchodu, byli rozdleni do jazykovch skupin. Mojiskupinu tvoilo asi dvacet anglickch kolaek vedench jeptikou, ti Amerian a Japonec. N prvodce bylvysok, thl Anglianne mnichkter si nesl voskovou svku zakroucenou kolem konce dlouh hole.


9/17

Vdycky, kdy zaal odkapvat vosk, mal kousek svky odmotal. U dve ke schoditi kadmu z ns dal posvce a pak jsme ho nsledovali do studen temnoty.

Byly to nejhez katakomby, jak jsem zatm vidl. Ml jsem dojem, je pravdpodobn znal sv.Jeronm, protoe mly ventilan otvory, kter do hlavn achty poutly bled zelen svtlo. Protrali jsme sicestu kvysok krypt, kde byli kdysi pochovni mnoz zpape, kte na stolci sv. Petra sedli mezi lety 168 a296. Zdi kolem ns zely a zraly svmi przdnmi hrobkami, protoe jejich kosti byly peneseny do jinch kostelv m brzy po Mru crkve. Do dal krypty vedla zk temn chodba, kde jsme vidli sochu z blho mramoru,zobrazujc mladou enu lec na boku jako by spala. Byla to sv. Ceclie, kter zemela muednickou smrt v roce177 po Kr. a jej ostatky, uloen po njakou dobu zde, byly peneseny do krsnho kostela sv. Ceciliev Trastevere.

Bhem na cesty jsme v sam hloubi katakomb narazili na pozoruhodnou podvanou. Ped jednmhrobem kleela skupinka mu a en, jako by to byli prvotn kesan. Mli zaplen svce. Mlad knz si skldalroucha a dval je do taky. Zrovna slavil mi na hrob muednka. Prvodce nm ekl, e navtvujc kn tohorna slouili vkatakombch sv. Kalista na padest m.

Viml jsem si, e tu, jako i ve vech ostatnch katakombch chyb k jako kesansk symbol. Prvnkesan jej uvali jen vzcn: namsto toho uvali Kristv eck monogram. Milovali malovat obrazy naehoPna jako Dobrho Paste, ne jako Krista pozdjho umn, ale jako mladou bezvousou postavu, nkdy drc

lyru a nkdy spastskou hol v rukou. Viml jsem si, e jednou znejastjch hrobovch maleb byla postava,obvykle to byla ena, stojc vmodlitb srozpaenma rukama, ve stejnm postoji, kter jsem vidl uvat Koptyvjejich crkvch. Tyto postavy pedstavuj dui zesnulho.

Udlal jsem si seznam novozkonnch scn, kter byly tu a tam vymalovny vpohebnch komorch,protoe mi pilo zajmav zjistit, kter konkrtn pbhy zevangelnho vyprvn oslovovaly prvn leny crkve.Bylo tam nkolikero KtPn, vidl jsem jedno Zvstovn, a skupinu, kter mohla pedstavovat setkn naehoPna s Jeho uednky po Vzken. Nezvykl nebylo Vzken Lazara a byl tam t jeden nezamniteln obrazJee hovocho se Samaankou u sycharsk studny.

Na stnch katakomb bv asto vidt holubice, tak pv a pelikn. Symbol holubice je dobe znm, aledvod, pro kesan pouvali pva mon tak dobe povdom nen. Tento ptk, posvtn pro bohyni Juno,bval vpohanskch dobch vypoutn zpohebn hranice csaovny, aby symbol jejho zbotn a kesan si jej

vypjili jako symbol nesmrtelnosti. Pelikn pedstavoval Vykupitele, kter dal svou krev za lidstvo, protoe vestarovku bylo bnou bajkou, e pokud had utkl mladho pelikny, rodi si rozerval hru a oivil je svou krv.V kesanskm umn zaal bt tento symbol mnohem pozdji, kdy mla sv. Gertruda vidn Krista vpodobpelikna krmcho lidstvo svou hrud.

Kdy jsme znovu vyli na denn svtlo, proel jsem se po Via Apppia ke katakombm sv. ebestina.Dol ns zavedl il, naden mal frantikn, kter kolem ns na schodech i zkch chodbch vil, na ncoukzal se zvolnm Magnifique, hein a pak zase odkrel dl dlouhou studenou chodbou. Tyto katakomby bylyosvtleny elektinou, dky kter je vnich lpe vidt, ani by jim to ubralo na psobivosti.

Byly to jedin katakomby, kter navtvovali stedovc poutnci. Dal byly ztraceny a zapomenuty,dokud nebyly vpozdjch dobch znovu objeveny. Katakomby sv. ebestina byly poutnm mstem vdy kvlilegend, j jsou vechny dvody vit, e tla sv. Petra a sv. Pavla byly v nejstarch dobch zde bezpenuloeny, ne byly vystavny jejich kostely.

Nov zjem vyvolal jen ped nkolika lety dky objev mnoha hrob zapotolskho obdob. Malfrantikn nm povdl, jak jednoho dnekal myslm, e v roce 1919kopal bratr Damin hrob, kdy senajednou dnem propadl do domu zprvnho stolet a moc nechyblo, aby padal dl do studny, v n byla dosudvoda. Kdy byla ona budovy vyitna, ukzalo se, e obsahuje hrob mana z prvnho stolet jmnem M. ClodiusHermes.

Magnifique, hein? zvolal mnich a vedl ns kohromujcmu pozstatku apotolskho ma, ticet stoppod zem.

Kdo byl M. Clodius Hermes? zeptal se frantikn. Nikdo mu neodpovdal. Pak dramaticky zvedl pae azaal recitovat tato slova zlistu sv. Pavla manm: Pozdravujte Asynkrita, Flegonta, Herma, Patrobia, Hermia i

bratry, kte jsou s nimi...Hermia! Zde je Hermiv hrob!


10/17

Pohldli jsme dol do tich jeskyn hrobovch vklenk s vdomm, e se dvme do budovy, kteroumohli sv. Petr a sv. Pavel znt, budovy, kter existovala v dob Neronov. O pr krok dl vchodb mnich ukzalna kostru ve velkm sarkofgu. Konec odpadl a odkryl nohy.

Pohlete na tyto kosti, zvolal. Tyto nohy mohly chodit za svatm Petrem, tyto kolenn kosti se mohlysklnt ped sv. Pavlem. Zde le kesan z apotolskho ma

Otoil se a vedl ns nahoru do kostela.

7

Asi tak ticet stop pod nktermi znejstarch mskch kostel jsou stavby z prvnho stolet, ve kterchmohli apotolov kzat, ktt a slavit svat tajemstv. K tmto kostelm pat sv. Pundenziana, Sv. Klement, sv.Prisca na Aventinu a sv. Prassede.

Sv. Pundenziana stoj ve via Urbana, tm na vrcholu mrnho kopce, se tyiadvaceti schody vedoucmidol na jej dldn ndvo. Nic na vnjku nenaznauje velik st budovy, protoe byla as do asuopravovna. Ani kdy do kostela vejdete, nen tam nic pozoruhodnho, je to tvercov budova se sloupy, kterztratila svj charakter, a z vedlejch lod se staly bon kaple. Pak uvidte mosaiku v kupoli nad hlavnm oltem au nebudete mt oi pro nic jinho. Je to jedna znejstarch mosaik vm a vznikla mon jet ped rokem 400

po Kr.Zobrazuje naeho Pna usazenho na trn a drcho knihu, na n jsou slova Dominus conservator

ecclesiae PudentianaePn, Ochranitel kostela Pundetiinaa vzadu se, jako scnick pozad, zdvih terasovanpahrbek, z nho strm obrovsk zdoben k. Po Spasitelov pravici a levici sed Dvanct Apotol, sv. Petr poleviciestnm mst vmskch dobcha sv. Pavel po pravici. Apotolov jsou obleeni v mskch odvech aza sv. Petrem a sv. Pavlem stoj dv ensk postavy drc vnce.

Pozad tto mosaiky tvoc fascinujc scna. Ukazuje skupinu budov z msk doby servenmitakami, kter jsou naprosto charakteristick pro tvrt stolet. Mon proto, e jsem nedvno etl popisKonstantinovy prvn basiliky Boho hrobu vJerusalm, napadlo m, e tato scna me bt soudobm obrazemonoho kostela a Golgoty a m podrobnji jsem si mosaiku prohlel, tm vc jsem si byl jist, e mm pravdu.Vrek, kter se zdvih za postavou Krista a na vrcholu m bohat zdoben kse zd bt velice podobn Golgot,tak jak vypadala v Konstantinov dob. Nejjasnj soudob podn o Golgot pochz od jeptiky Etherie, jej

cestu po Sinaji jsem ji zmioval. VJerusalm byla kolem roku 460, a k, e Konstantinovi architekti zanechaliGolgotu jako strohou, oddleno sklu stojc pod otevenm nebem uprosted krsnho kovho ambitu. Skla

byla bohat zdobena mosaikou a na vrcholu mla vysok k zdoben drahokamy a zlacenm. Pot co se poutncipomodlili u Kristova hrobu, bylo zvykem, aby je biskup dovedl ke ki. Zde se postavili pod otevenm nebemkolem pat Golgoty, a zatmco byl biskupv trn nesen kolem skly, zpvali etn Kyrie eleison.

Moje poten ztoho, e jsem pochopil, co jsem ctil jako autorv zmr, vzrostlo o pr msc pozdji,kdy jsem zjistil, e dv autority, jejich mnn v vc ne moje, ji tento vklad pedloily: rusk au tor D.Ainaloff a pan George Jeffreys, ten ve sv knize o kostelu Boho hrobu. Je-li tento vklad sprvn, pak ohromndodv na zajmavosti tto mosiace, kter by pak byla dobovm obrazem prvnho chrmu Boho hrobuvystavnho Konstantinem Velikm v roce 336 po Kr, tak jak jej provedl bu oit svdek, nebo jak byl poddohledem oitho svdka pipraven.

Kostelnk od sv. Pundenziany mi ukzal kus lod, kde byly odkryty erven cihly msk budovy. Podkostelem jsou zbytky domu z prvnho stolet, v hloubce asi dvaceti a ticeti stop a starobyl tradice prohlauje, e

je to dm Kornelia Pudens, jednoho zprvnch len apotolsk crkve. M se za to, e zde sv. bydlel, kzal, ktil aslavil svat tajemstv sv. Petr. Kdy jsem se dval dol na ony trosky, pokouel jsem se pedstavit si doby, kdy do

jejich atria svtilo sluce, a kdy za zavenmi dvemi a obklopen vcmi, sv. Petr podal, aby byl pinesen stl proslaven tajemstv Posledn veee.

Pudensv dm bhem vech netst prvotn crkve obklopovala mimodn svatost. Po ti a pl stolettam byl uchovvn stl, o kterm se uvdlo, e na nm sv. Petr slavil Nejsvtj Eucharistii. Kdy se potkemtvrtho stolet stal sv. Jan v Latern mskm katedrlnm chrmem,byl tento stl penesen ze sv. Pundenzianydo novho kostela a tam zstal vsazen do hlavnho olte. Vzpomnky se stolem spojen byly v myslch kesantvrtho stolet tak drahocenn, e jedno prkno smlo zstat ve svm pvodnm domov a to lze dosud vidtvestavn do olte sv. Pundenziany. Kardinl Wiseman, kter byl titulem kostela, chtl ovit, zda je tradice, e

prkno ve sv. Pundenzii a stl vsazen do olte sv. Jana vLatern jsou ze stejnho deva, pravdiv. Nechal obojvdecky zkoumat a vsledek znl, e devo je identick.


11/17

Jak jsem tak stl v dom Pudensov, vzpomnl jsem na slova sv. Pavla v druhm listu Timotejovi,pravdpodobn psanm vm, krtce ped apotolovu smrt. Posl vnm Timotejovi pozdravy od Pudense,Lina a Klaudia. Zd se prakticky jist, e Linus je sv. Linus, kter se stal nstupcem sv. Petra vele crkve,evidentn se tak jev, e Pudens byl Pudens od sv. Pudenziany nebo jeho syn. Ale zda byli Pudens a Klaudiamanel, jak si mnoz lid rdi pedstavuj, je oteveno pochybnostem.

Na zklad mskho npisu, o kterm se asto soud, e obsahuje Pudensovo jmno, nalezenhov Chichesteru, bylo sestaveno mnoho pitalivch theori spojujcch oba dva sBritni. Bohuel npis jev kritickm mst ulomen a zanechv jen tyi posledn psmena jmna a ente me zrovna tak dobe patit keClemente jako k Pudente. Vechny takov theorie jsou tedy pouh domnnky.

Pesto, kdy sestupujete do sn vykopvek pod sv. Pundenzianou, lapou vae nohy po dlab maprvnho stolet a zdi, kter se kolem vs zvedaj, mohly poskytovat toit apotolm a jejich prvnm nslednkma zd se, e jste velice blzko dob, kdy sv. Pavel psal: Posp si, abys piel, ne nastane zima. Pozdravuje tEubulos, Pudens, Linus, Klaudia a vichni brat. Pn bu s tvm duchem. Milost s vmi.

8

Kostelem, kter m t vc, ne kterkoliv jin vm, je kostel sv. Klementa. Pat od roku 1623 irskmdominiknm a je jedinm kostelem vm, kter triumfln pekal architektonickou reformaci renesance.

Tato krsn budova neporuen uchovv vechny charakteristiky ran basiliky. Oteven atriumuprosted s fontnou a ambity kolem uvd khlavnmu vchodnmu vchodu do kostela, od jeho dve se dvtekzpadu smrem kolti. Je to stroh kostel s mramorovmi sloupy, mosaikami v kupoli apsidy, chrem zvanmt schola cantorum, vyznaenm v lodi nzkou mramorovou zdkou a se vstupn branou na vchodnm konci. Zaoltem je apsida sbiskupskm trnem uprosted plkruhovho mramorov stolice. Stejn jako u sv. Petra jecelebrant pi mi obrcen kvchodu a slou za oltem tv ke shromdn.

Vdy existovala tradice, e kostel sv. Klementa byl postaven na mst domu sv. Klementa, uednka sv.Petra a jeho tetho nstupce v papeskm adu. Sv. Jeronm ji v roce 385 po Kr zmiuje tuto budovu jakoctihodnho vku. A do roku 1857 se mlo za to, e souasn kostel je tm, o kterm mluvil sv. Jeronm. Ovem

pevor, otec Mulooly, kter se po lta domnval, e pod nm le star zbytky, se pustil do vykopvek a rychlezjistil, e jeho domnnky byly sprvn.

Otec Mulooly pracoval patnct let na tom, aby tento star kostel vynesl na svtlo a pak doshl jetvtho objevu, kter ale u neml spatit tak, jak ho dnes vidme my, protoe vroce 1880 zemel. Byl to pmodm sv. Klementa, na nm byl prvn kostel vystavn.

Vedou knmu schody zbaptisteria. el jsem sobvyklm davem turist a poutnk, kter ml na starostimlad dominikn, kter podivn pipomnal T. E. Lawrence. Mluvilitalsky, protoe se zdlo, e vtina z ns bylitoho dne Italov, ale kdy jsem ho zastihl o samot, promluvil jsem na nj anglicky a on odpovdl s milm irskm

pzvukem.

Odkud pochzte? zeptal jsem se.

Hrabstv Cark, ekl a poten se pi vzpomnce na n usml.

Povdl mi pr zajmavch detail o dle otce Muloolyho. Zejm souasn s tm, jak by byly budovy

zprvnho stolet objeveny, zaala do nich zatkat voda. Za ivota otce Muloolyho nebyly nalezeny ani penze animetody na jejich odvodnn a prce na vysuen zaaly teprve v roce 1912 s pomoc bostonskho arcibiskupa,kardinla O`Connella, kter se stal kardinlem titulem sv. Klementa. Bylo rozhodnuto vykopat ke kostelucihlov tunel do Kolosea, kter je vzdlen sedm set yard. To bylo dokoneno v roce 1914 a voda nyn od sv.Klementa tee ke Koloseu, kde se vlv do starovk msk stoky, kter je v seku mezi tmto mstem a Tiberoustle jet v provozu.

Pokud mne na okamik omluvte, ekl dominikn a pak se obrtil kzstupu, aby mu italsky ekl rznvci o mst, kde jsme stli.

Budu to pro nkoho z vs povdat anglicky? zeptal se. Nkdo ekl ano. Pak svm jemnmpjemnm irskm hlasem ekl:

Nyn stojte vdom, kde sv. Klement il a kde mon napsal svjList Korinanm. etli jste ho vichni?

Podvejte se na star zdi. Sem pichzeli prvn kesan, blaen svtci a svat muednci starch as. Je tondhera, co vm ukazuji


12/17

A s velkou dychtivost prochzel kolem, ukazoval vci tuhle a tmhle a veru on podzemn jeskynvypadal sm trochu jako svtec varujc ns, abychom nic nepehldli, protoe jsme na jednom z nejasnjchmst v m.

9

Obdrel jsem vstupenku do sv. Petra na Bo hod velikonon, kdy pape povedejednu z nejvzcnjch anejsloitjch ceremoni na svt: svatoe t novch svtc a slavnou kanonisan mi. Na olt crkve takto bylipoven: sv. Andrej Bobola, sv. Jan Leonardi a sv. Salvatore de Horta: Polk, Ital a panl (jedn se tedy oVelikonce roku 1938 pozn. pekl.)

Formln proces ovovn, kter se odehrv ped tm, ne pape svol kppravkanonisan buly jenesporn nejrozvleklej zlidskch jednn. Je vbec nejojedinlejudlost pro lovka, aby byl svatoeen zaivota nkoho, kdo ho znal a i pokud nebytn procedury zanou krtce po smrti kandidta svatoeen. Senty,kter celou vc zkoumaj, zasedaj nkdy stalet a provuj pravov, ivot a udvan zzraky navrhovanhosvtce a nen nezvykl, e pot, co jsou jeho pedpoklady diskutovny po sob jdoucmi papei a jejich dvory, jemu nakonec vstup do spolenosti vyvolench upen.

Pro navrhovanho svtce je nejprve nutn, aby byl blahoeen. I to je nekonen a slo it proces. Pobeatifikaci dostv titul ctihodn a dosahuje mstn svatosti vzemi nebo eholnm du, ke kterm patil zasvho ivota. Dal krok je pak na samotnm navrhovanm svtci. Mus provst nejmn dva nesporn zzraky po

blahoeen, jimi Bh nazna, e se Jeho sluebnk m pipojit ke svtcm crkve. Zkoumat tyto dajn zzrakys nejzazm cynismem je kolem zvltn kurie znm jako kongregace pro obady. Na tento tribunl se obrac

postultor ppadu, kter psob jako prvn zstupce obhajoby pi soudnm sporu a proti nmu stoj promotor vry,znm jako blv advokt, jeho kolem je nastavt do cesty vechny mon pekky. Pokud dost peijeprvn sttn tribunlu, kter se kon v soukrom, je svolno veejn sezen, kterho se astn vichni kardinlov,kte jsou zrovna vm. Slavnostn se astn pape. Je pinesen na obadnch nostkch, sedia gestatoria,obleen dofaldy, blho hedvbnho roucha, kter mu spad pes nohy, a kdy jde zvedaj mu ho dva asistenti. Jeto bor, kter pape nos jen pi mimodnch pleitostech.M na sob tak kapuci, albu, cingulum, rudou tolua pluvil a zlatou mitru. Slavnostn je vzvna bosk rada a je vydn vnos naizujc veejn modlitby. Tethosezen se astn vichni kardinlov, patriarchov, arcibiskupov a biskupov v m a tak kad biskup, jehodiecse je do sto mil od ma. Pape tomuto setkn pedsed, a pokud psemn hlasovn vyzn pro svatoeen,

d Jeho Svatost svj souhlas a oznm, kdy se bude konat obad ve vatiknsk basilice.

Brzy rno jsem proel velkmi zstupy do sv. Petra. Kad vchod do kostela byl vobleen mu,jejichbl nprsenky podivn zily vjitnm slunci a en vernm, smantillami nataenmi pes vlasy. Na stri udve stlavcarsk garda vpolstrovanch kabtcch a ocelovch krunch, srudmi chocholy na plbicch,zatmco papet komo, sblmi okrumi a v krtkch kalhotch, kontrolovali lstky. Mezi tmito albtinci aneastnmi lidmi, kte pinesli patn pozvnky nebo si je pln zapomnli, se odehrvalo mnoho palivch arozhoench scn. Vracet se hledat sprvn by bylo kniemu. Bylo by nemon protlait se davem, i kdyby byly

brny sv. Petra, kter se vdy zavraj dlouho ped papeskmi obady, jet oteven.

Jedna zarputil ena se na pokraji hysterickho zchvatu malebn vrhla proti zkenm halapartnmdvou vcarskch gardist a pokusila se dostat dovnit silou. Byl to dramatick obraz, ale tolik jsem si ho zase

neuval, protoe jsem ml jist pochopen pro enu, kter se vystrojila s velkou pelivost a svj lstek zejmzapomnla z irho rozruen. Nic se ale nedalo dlat, a onu dmu jsem naposledy zahldl jako tragickou postavuv ernm, kterou dva rozpait, ale ukliduj komo, odvdli za rok pilehl barokn budovy. Pozoruhodn to

pipomnalo scnu zVeera tkrlovho.

Kdy jsem veel do kostela, uvdomoval jsem si ohromn zstup, kter jsem nemohl vidt, lidi stojv lodi a transeptech. Dlali hluk jak vely tsn ped rojenm. Tento zvuk se rozlhal po celm obrovskm kostele

jakou neustl rytmick bzuen. Ze stropu visely dlouh a zk zlat a arlatov pltna zakrvajc sloupy adodvajc kostelu neobyejn bohat vzezen. Po cel budov a kolem kupole musel bt stovky a tisceelektrickch svek.

Njak inovnk, ktermu zpod sametovho plt vykukovala pice rapru, m uvedl na jednoz neprivilegovanjch mst ve sv. Petru: malho prostoru v apsid pobl papeskho trnu, kter je vyhrazen

pro krlovskou rodinu, diplomatick sbor, papeovy pbuzn a maltzsk d. Vten poloha msta brala dech,protoe vsada ptomnosti papeskmu obadu z takov blzkostije pro lovka nejen kritickou zkoukou jehopozorovacch schopnost, ale tak jeho znalost.


13/17

O pr yard dl,uprosted apsidy stl pod slavnostnm baldachnem bl trn, vedlo knmu sedm schodpokrytch ervenm kobercem. Za trnem se zdvihala vlna nadenho baroka, j na zpadn stran sv. Petr kon:stolec sv. Petra od Berniniho. V rozch tkho zlatho stolce vischo ve vzduchu a doprovzenho dvmakyprmi kupidy drcmi papeskou tiaru a kle sv. Petra stoj tyi nesmrn postavy v rozevltch ruchch: sv.Ambro, sv. Augustin, sv. Athanasiusa sv. Jan Zlatost, zastupujc latinskou a eckou crkev. Nic by nemohl ovytvoit pozoruhodnj kontrast ktomuto okzalmu trnu, ne ten prost bl dole, na kterm ml pape

usednout.

Pt hodin nepozorovan minulo. Po modrm koberci apsidy vdy chodily djiny.Nkdy na sebe bralypodobu dstojnka vcarsk gardy v Michelangelov stejnokroji, nebo lena lechtick stre varlatovmkabtci, kalhotch zbl jelenice a vysokch ernch botch , jzdnho sboru, kter kdysi doprovzel papeskkor a steil papee na jeho cestch. I kdy jsou dnes papesk stje przdn, tito mui dosud nos ostruhy.Objevil se jeden mu, jeho uniforma m nejprve mtla: mu vmodr a oranov smosaznou pilbou v ruce.Komo mi povdl, e je to jeden zpapeskch hasi, jednotky poprv sestaven Piem VII.

V sedadlech naproti, vyhrazench pro kardinly, jsem vidl alostn divadlko. Jakmsi zpsobem setam ocitli dva prost venkovt kn , kte tm ruku vruce veli do tto vzneen sti kostela. V rukou svralisv klobouky s irokm okrajem, na sob mli sutany zern alpaky nebo neho, co vypadalo podobn. Sotvadokzali uvit svmu tst, e se ocitli tak blzko trnu Svatho Otce a kdy clevdom a nedbalost naprost

nevinnosti proli apsidou a peliv si vybrali dv z nejlepch sedadel vyhrazench pro leny posvtnhokardinlskho kolegia, hrl jim v tvch vesel smch. Nco podobnho se stalo snad na kadm velkm obadu,kterho jsem se astnil. Vdy jsou to nevinn, kte se smle zatoulaj na msta mocnch, ale bohuel tam dlouhonevydr.

Ty dva mlad mue ani na okamik nenapadlo, e provedli nco smlho a troufalho. Jak tam tak sedli,jejich prost venkovsk tve zili uspokojenm a dn zkomoch, kte prochzeli s hol v ruce a uvdlimocn na jejich msta, si jich ani neviml. Zvolna pikrela vzneen postava v rudm hvu s hermelnen. Pieljeden z kardinl. Vraz, kter se objevil ve tvch mladch kn, kdy se toto kne crkve objevilo, se opakovalna jevitch mnoha pantomim, kdy si postava zvolna uvdomila ptomnost zlho obra. Vzhldli, nejprve

pvtiv, pak pochybovan a nakonec vyden. Jeho Eminence se knim naklonila, a jsem si jist, e vldn, jimvysvtila, o jde, protoe odpovd byly pobledl smvy obou kn, kter pak, s klobouky stle svranmiv ruce, utkali pry. Vude jsem se po nich dval, ale nikde jsem je pak u nevidl. Lb se mi pedstava, e jednoho

dne zsk nkter z nich prvo sedt tam, nebo dokonce na Petrov stolci, protoe takov vci nejsou nemon.Kostelem se nhle rozhostilo ticho. Vptm okamiku jej zaplavilo svtlo. Jako dlouh zvukov vlna

probhlo celou budovou uasl povzdechnut. Obrovsk kupole byla nyn kolosln zlatou msou, na jejm okrajilovk vidl psmena tpytc se v ohni: Tu es Petrus, et super hanc petram adificabo ecclesiam meamSmremod lodi bylo slyet pomal kroky proces. Bylo vidt mnichy v hndch, blch nebo ernch hbitech svch d,kadho se zaplenou svc v rukou, nosie ke a knze, jak se rozchzej napravo a nalevo do transept. Nadhlavami davu se snesly malovan korouhve novch svtc.

Prostor po obou stranch papeskho trnu byl nyn dvorem, ktermu chybl u jen jeho panovnk.Napravo a nalevo sedl sbor kardinl a od apsidy khlavnmu olti sedli proti sob po obou stranch ve dvouadch arcibiskupov, biskupov, generlov a prokurtoi eholnch d, infulovan opati v blch rouchch amitrami zblho pltna nebo damaku. Zvky nad vstupn branou do sv. Petra se rozeznla slavnostn hudba

papeskho pochodu, hranho na mrn stbrn trumpety a cel kostel se svmi tisci lid se pi tom zvukurozburcel ovacemi na uvtanou, protoe do sv. Petra vstupoval pape. Mkk zvuk nohou kn nyn vystdalhlub krok pochodujcch mu, jemn v pozad jsem slyel cinkot ostruh a zbran. Zatm jsem nic nevidl,

protoe vhled do lodi blokoval hlavni olt a dav hodnost a initel kolem nj, ale to, kde je zrovna pape,jsem dokzal odhadnout podle zvuku jsotu, kter postupoval s nm. Blil se m dl vc, ale pak ustal, kdyproces dolo khlavnmu olti a nato jsem u vidl, jak papesk dvr vstupuje do apsidy. Pape v ohromujcble byl nesen v sedia gestoriazdvien na ramenou mu v oblecch z rudho damakua pravideln zvedal ruku,aby ehnal znamenm ke vykreslenm do vzduchu.Sedariikreli klouzavm zpsobem tak, aby slavnostnnostka postupovala plynule. Nad papeem byl nesen bl baldachnna tych, kter dreli Palafrenieri, a za nimili nosii vj svji zpavho pe na dlouhch rukojetch. Byli tu tak lenov vcarsk gardy, halapartny,tasen mee, komo, uvadi a nosii ezla.Vichni postupovali pomalm, odmenm krokem a vichni bylisoust dokonal historick skupiny vrcholc v nstupci sv. Petra, sedcmu vbl, odnho do faldy pod blmpluvilem a s mitrou ze zlatho broktu na hlav.

Nosii baldachnu zvolna pili ktrnu a sloili tye n. Pape udlal jeden krok ze sedie kblmu trnua obrtil se tv kvelkmu chrmu, kde v obloucch, shlucch a dlouhch tpytivch adch klidn hoely tisce


14/17

svek. Jen na hlavnm olti byly svce iv a mihotaly se vproudu vzduchu. Za trnem bez pohnut stli dvadstojnci urozen stre, s mei tasen k pozdravu.

K trnu pistoupil kardinl, doprovzen hlavnm ceremonem a advoktem konsistoe . Advokt,vklee, papee latinsky oslovil:

Nejsvtj Ote, zde ptomn nejctihodnj kardinl snan pros a nalhav d Vai Svatost, aby

zapsala blahoslavenho Andreje Blabolu, Jana Leonardiho a Salvatore da Hortu do seznamu svatch naeho PnaJee Krista a nadila, aby byli jako svat ctni vemi kesanskmi vcmi.

Sekret stojc na stupnch trnu odpovdl, e Jeho Svatost byla velmi povznesena ctnostmiblahoslavench, ale ne bude moci uinit rozhodnut, pobz vechny, aby se pipojili kprosbm o pmluvuNebeskho dvora. Kardinl a advokt se pot vrtili na sv msta.

Pape poklekl na klektko a dva pedzpvci intonovali litanie ke vem svatm, na kter vichni ptomnhodnosti odpovdali.

Kardinl a advokt pak pedstoupili se svou dost ped trn podruh a pape znovu nadil modlitby.Jeden zpisluhujcch vzal papeovi mitru a Jeho Svatost, sblm solideem na hlavkleela na klektku a modlilase, zatmco znl zpvMiserere. Jet na kolenou pak pape intonoval Veni Creator Spiritus, pak vstal a stt zstal

po cel zpv hymnu. Pedkladatel potet pedstoupili ped trn se svou dost a tentokrt pape odpovdl, e

prohlen uin.

S mitrou na hlav a usazen na trnu pak pape peetl slavnostn prohlen a uril data svtk novchsvtc. Zaznlo Te Deuma obad kanonizace byl u konce. Zat nyn mohla kanonisan me.

Pape dal svolen, aby mi ve sv. Petru slouil jeden zkardinl. Byl jsem pli daleko od olte, abychmohl sloit obad sledovat, ale obas jsem vidl blou postavu celebrujcho kardinla, jak se tam pohybuje,obrcen k vchodu v historickm postaven knze tvrtho stolet. Asistoval mu laternsk kanovnk a na stupncholte jhen a podjhen. Kardinl nebo nkdo z jeho asistence as od asu pechzeli ktrnu, aby pijali papeovo

poehnn. Pot, co jhen zazpval evangelia, byla kniha v slavnostnm proces pinesena papei kpolben. Azrovna v tto sti me m ohromilo, e ve sv. Petru slym vrkn holub. V tichu, kter se nyn v kostelerozhostilo, jsem si nejprve myslel, e slym ptky poletujc venku na piazze, ale na to byl zvuk pli siln.Holubi, nebo hrdliky, byli pmo uvnit v kostele a tajemstv bylo brzy odhaleno v nejkrsnjm obadu, jak

jsem kdy vidl. Byl to obtn prvod.Celou i apsidy nyn nhle naplnilo proces mnich, mu vernch dvorskch borech a dalch, kte

postupovali kpapei s malmi baroknmi a gotickmi klecemi zpostbenho deva, ve kterch cvrlikali a vrkalizpvn ptci a holubi hivni. Za nimi li mui nesouc stbrn a zlat soudky s vodou a vnem a zlat tcs vyloenmi pecny chleba. Zatmco se krok za krokem zvolna blili kpapei, bylo v kostele naprost ticho, dokterho se ozvalo jen roztomil vrkn holubic a sv cvrlikn drobnch ptk.

Mui poklekali u paty olte a pokad, kdy pedloili svj dar, pape se mrn pedklonil a poehnaljim. Ptci nevdli, e jsou vptomnosti Nejvyho Veleknze a vesele si cvrlikali, naklnli hlaviky na stranua hledli do slunen ze, vn sedl, a on nad nimi slavnostnm pohybem ruky dlal znamen ke. Tento obadse konal tikrt, pokad pro jednoho znovch svtc a byl to pozstatek zas, kdy prvn kesan pineli dokostela dary jdla, vna a svek pro obady u olte nebo pro vydrovn klru a pro pomoc chudm. A kdykoliv jevyhlen nov svat, jsou tyto dary stle dvny papei a jsem si jist, e kdy byl za svatho prohlen sv.Frantiek, vichni drobn ptci zpvali jak za mjovho jitra, kdy je nesli ke stolci sv. Petra.

Me pokraovala a v okamiku promovn ceremoni sejmul papei z hlavy solideo a u olte pokleklityi kaplani se zaplenmi pochodnmi. Kdy celebrujc kardinl pozdvihl promnnou hostii vechno tichov kostele jako by se shromdilo kolem olte a zeslilo. Nezazvonil ale dn zvonek, v papeov ptomnosti setoti nikdy dnmi nezvon. Namsto toho inely zbran, kdy poklekala vcarsk garda a urozen str a daljednotky vpozdravu sloily sv mee a zgalerie na konci kostela stbrn trubky zahrly pomal a slavnostnhymnus.

Pi Pax Dominipistoupil jeden kardinl kolti, poklekl vedle celebrujcho kardinla a pijal od njpolben pokoje. Vrtil se ktrnu, pedal Pax papei, kter jej pedal svm dvma pisluhujcm kardinlm a odnich pak rychle putovalo adami kardinl, arcibiskup a biskup a kdy jsem tento starodvn obad ve sv. Petru,vptomnosti Petrova nstupce sledoval, vzpomnl jsem si na malho akolytu s holmi koleny v chaldejskm

kostele v Bagddu, kter bel brzy z rna kostelem a dotkal se rukama se shromdnm.Po skonen me celebrant se svmi pisluhujcmi odeel. Ktrnu pili mui vervenm se sedia


15/17

gestatoriaa pape v blm byl znovu nesen kostelem, jeho zestrl ruka se pohybovala v gestu ehnn a j vyelza mocnho hlaholu zvon na denn svtlo.

9

Chtl jsem tak navtvitOstii, ale pleitost se nenaskytla a tm do chvle, kdy jsem ml opoutt

m. Vyjel jsem tam jednoho pjemnho odpoledne, protoe starovk msk pstav je jen trnct mil najihozpad, a ocitl se v druhch Pompejch.

Tibera nyn tee jinm korytem a Ostia tak ji nen ostiumili st eky. Od trosek se kmoi thnou nzkmokady a psit kopce, ale kdy se tmito moly budete prochzet, mete vzemi vysledovat tvar pstavu,v nm kdysi kotvila msk flotila.

Ruinami b do znan vzdlenosti hlavn ulice, dldn masivnmi bloky kamene, a z nodboujvedlej ulice, kter vedou ksoukromm domm, lznm a blokm njemnch byt, kter leely po stalet krsnuchovan skryty vpsku. Ostia by mla bt tto dob zcela srozumiteln, protoe nemyslela na nic,ne na to, jakzbohatnout obchodem a doklady o tom jsou viditeln vude. Byla to samozejm velk msk spka. Zde bylouloeno obil, kter zastavilo, ale nkdy tak nezastavilo, grimasu revoluce, Egyptsk obiln lodi, kter byly sttnslubou, vdy vyplouvaly z Alexandrie a kotvily v Ostii, kde bylo obil uloeno, dokud je hlavn mstonepoadovalo. Mete vidt zbytky tchto spek i zbytky kasren, kde sdlily jednotky hasi, kter byly

vznamnou slokou ostijsk mstsk sprvy.

Na divadlo shl velk oteven prostranstv, Forum, lemovan ze vech stran stedmi loaskchspolenost. Je to starovk Cockspur Street a jako Cockspur Street si dopv ozdob. Tm kad mosaikovndvo ukazuje Neptuna, delfny, trojzubce a lodia kad adovna m mosaikovou dlabu zobrazujc obilnlodi a podobn tmata, s oznmenmi, se kterou st svta spolenost obchodovala. Jsou to zejm jednyz nejstarch pklad obchodn reklamy.

Je tk si pedstavit, e Ostia bvala nejrunjm a nejdleitjm nmonm pstavem svta. Tytonyn melancholick trosky oputn ivotem i moem, kdysi sytily hladov sta ma a vtina novch vc sicestu do srdce e hledala na jeho hlavn dldn ulici. Vnejstar dob crkve chodili po jejch kamenechapotolov a svtci a i kdy ze Skutkvme, e sv. Pavel byl do ma posln po soui zPuteoli, pobl Neapole, jedocela dobe mon, e sv. Petr piel nejprve do Ostie. Je jist, e dal svtci a muednci tento pstav bhem

svch misionskch ivot vyuvali.Usazen v divadle, spohledem upenm pes beztn moly, jsem si vzpomnl, e sv. Monika, matka

sv. Augustina, zemela vjednom hostinci prv v Ostii. Popis jej smrti je jednou z nejjemnjch a nejkrsnjchpas v jeho Vyznn. Matka a syn ekaj vOstii na lo do Afriky a jednoho dne se ruku v ruce dvaj z oknadomu, kde bydleli, do mal zahrdky a mluvili spolu vpovznesenm duchu o vnch vcech. ekla mu, s lskou,e pot, co vidla, jak se nakonec stal kesanem, mla pocit, e u ve svt nen radosti. O pt dn pozdjionemocnla horekou a bylo zejm, e zeme v Ostii, daleko od domova. Sv. Monika dokzala nahldnout, nadm sv. Augustin peml a ekla mu, aby ji pohbil kdekoliv, protoe Nic, ekla, nen daleko Bohu.

st, jak sv. Augustin popisuje svj al znamen znovu vstoupit do vlastnho zrmutku nad tmlouenm ve vlastnm ivot, protoe myslm, e bolest lovka nad nhlm koncem nejsladho a nejdrahozvyku ivota snjak on knebyla nikdy vloena do slov osteji a pravdivji. Vyprv nm, jak stl sesuchma oima u jejho hrobu, neschopen ple a jak, aby zahnal al, zael do lzn, ale pot, co jsem sevykoupal, byl jsem stle tm lovkem jako pedtm, nebylo mon z mho srdce vypotit hokost mhozrmutku.

Pak si sv srdce vylv v modlitb, pod na ni mysl a snan boha pros, aby kn byl vldn a slitovnv ivot, kter pijde.

Sedl jsem, rozhlel se po tomto tichm mst rozbitch zd a starch cest a pemlelo tom, jak se pedpatncti staletmi muselo toto msto vnovat sv run prci a svm zbavm, sledovat, jak naloen lodipiplouvaj nebo vyr do vech stran mskho svta, jak byla v noci rozhna svtla a jak lid chodili na veee,ani by tuili, e zemela sv. Monika nebo e jej syn sn nesmrteln al, kter ponese jmno Ostie a donejvzdlenj budoucnosti. A prv zdej trosky, dnes oteven proti obloze, trosky lzn s jejich horkmi astudenmi mstnostmi a pknmi kvtinovmi podlahami mohou bt onmi budovami, kde se sv. Augustin

pokouel vypotit ze srdce al.

Zatmco jsem el kpstavu, kde roste po kolena vysok, tuh trva, myslel jsem na dal velk jmno,kter se poj s Osti, toti prudkho sv. Jeronma. Dva roky ped smrt sv. Moniky, nasedl zde sv. Jeronm


16/17

suovan skandlem a podezenm, kter na nj navrili svtem protel lid vm, na lo do Antiochie.Kdesimon prv zde vmolu, kde divok trva roste tak vysokose houpala lo, na n sv. Jeronm

popuzen psal svj list pann Anselle:

Tento dopis pi, m drah pan Ansello, zatmco lo napn plachty. Pu v slzch a tkan, pestovzdvm dky Bohu, e jsem byl shledn hodnm zti tohoto svta. Pozdravujte Paulu a Eustochhium , mv Kristu, a se to svtu lb nebo ne, pozdravte Albinu, svou matku, Marcellu, vai sestru, Marcellinu, Felicitu:eknte jim, e se znovu shledme ped soudnou stolic Bo, kde budou odhalena tajemstv vech srdc. Pamatujte,slavn vzore ctnost, na mn a svmi modlitbami uklidnte mosk vlny.

Lo napjala plachty a odvezla sv. Jeronma navdy daleko od ma. Kdy vejdete do podzemn jeskynv kostele Narozen Pn vBetlm, njak frantikn vs zavede do temn jeskyn, napl rostl skly a napl zdn. Zde je cela, vn il sv. Jeronm a do konce svho ivota, ekne vm. A zde napsal Vulgtu a vechnysv etn listy a pojednn.

Vede vs dl to tmy, dokud nedojdete kzk chodb vedouc do dal jeskyn: Zde je pochovn sv.Jeronm, sv. Pavla a sv. Eustochiumsvtec a dv svat eny, kter opustily bohat ivot vm, aby ilyv mst, kde se narodil n Poehnan Spasitel

Jeden konec cesty sv. Jeronma je zde v Ostii, druh v Betlm.

Nina je irok a moe nen nikde vidt. Za starch as ovem buily tam, kde se nyn na mle dalekorozkld psek, vlny do beh. A prv na tchto bezch, snad cel stolet ped tm, ne byli v Ostii sv. Augustin isv. Jeronm, bylo toto msto zvoleno jako djit Octavia, onoho drobnho dlka ze zlata Minucucia Felixe,

prvnho dla kesansk apologetiky.

Ti ptel trvili vu moe vOstii pr krtkch dn volna. Je to velmi pjemn msto, pe Minucius,kde jsem doufal v koupn v moi najt pjemn a prospn vylen zjistch vrtoch,kter mn trp. Kvliasu volna bylo prvnick prce mlo a ta zrla.

Jeho ptele byli kesan Octavius a Caecillius, kter jet nekonvertoval.

Jednoho dne se ti ptel vydali na prochzku kmoi a cestou Cacecillus zahldl sochu Serapise apolbili j ruku, co Octavia pimlo, aby si ekl, e by svmu drahmu pteli opravdu neml dovolit, aby se klanlkamenm a il vtakov temnot, zejmna v tak krsn den.

Kdy Octavius hovoil, byli jsme zrovna na pli cesty mezi Osti a moem a ji jsme se blili otevenpli, kam dosahovaly jemn vlny omvajc nejvzdlenj vbky psku a jako by chystaly promendu. Moe jevdy neklidn, i tehdy, kdy se uti vtr a tebae ke behu nedosahovalo blmi, zpnnmi vlnami, byli jsme

pesto velmi poteni tm, e se nm kroutilo a toilo u nohou, kdy jsme si je smoili na okraji vody.

li spolen dl, Octavianus jim pitom vyprvl o sv nedvn plavb po moi a pak se zastavili, aby sepodvali, jak si njac kluci hraj na kachny a kaery.

Tato hra se hraje takto, k Minucius. Z ple se sebere mule, zakulacen a vyletn neustlmpohybem vln a pevn se plochou stranou uchop mezi dvma prsty. Hr se pak sklon a vpedklonu hod, conejdle dovede podl hladiny. Stela bu pohlad povrch, nebo let vped protnaje hebeny vln a poskakuje vevzduchu. Vtz ten chlapec, jeho lastura dolet nejdl a nejastji vyskakuje z vody.

Jedin neobrcen Caecillius v tom pohledu nenachz dn poten, ale ponkud vyhbav se drzptky a se nakonec pizn, e je mu hluboce proti mysli, aby jeho ptel Octavianus ml takov pipomnky ojeho duchovnm ivot. Ti mui velice ptelsky usednou na sklu vynvajc do moe a zanou rozebrat otzkukesanstv versus pohanstv.

Jejich hovor je dlouh a uen. Caecillius hj msk bohy, Octavianus vykld Kristovu vru. Pipout,e ped svm obrcenm byl vce ne skeptik a jako prvnk nejspe muil kesany, kte vyznali svou vru,v nadji, e je pimje odvolat. Postupn pak vykld kesansk nauky a konversace kon Caceilliovmobrcenm.

Pak jsme se vrtili, vichni ti radostn a spokojen. Caceillius proto, e uvil, Octavianus, protoezvtzil a j kvli konversi prvn ho a vtzstv druhho.

Byl jsem rd, e jsemsvou cestu zakonil mezi takovmito vzpomnkami. Tilo m pomylen, e jsem

vidl tct Eufrat na jih Mesopotami, e jsem vidl Nil, jak nese Egypt na svch starodvnch bezch, a e jsemnyn po zavren sv cesty stl zde, kde kdysi Tibera nosila lodi do Ostie. Zamylen jsem odchzel z tohoto


17/17

starho msta spocitem ltosti, e cosi skonilo a je dokonno, ale v nadji, e lovku se pod jet nemus daittuze zle, pokud se z cest vrt s onmi slovy Nic nen daleko do Boha, pronesenmi ped tak dvnou dobouv tomto mst Ostii, ve svm srdci.

x. kapitola through lands of the bible pracovní překlad

Documents