DOCUMENT RESUME

ED 389 220 FL 023 430

AUTHOR Kabat, Grazyna; And OthersTITLE Cestina pro Pokrocile (Intermediate Czech).INSTITUTION Center for Applied Linguistics, Washington, D.C.PUB DATE 95

NOTE 265p.

PUB TYPE Guides Classroom Use Instructional Materials (For

Learner) (051)

EDRS PRICE MF01/PC11 Plus Postage.DESCRIPTORS Communicative Competence (Languages); *Cultural

Awareness; *Czech; *Grammar; Higher Education;Instructional Materials; Language Patterns; *ReadingMaterials; Second Language Instruction; SecondLanguage Learning; Serials; Textbooks; UncommonlyTaught Languages; *Vocabulary Development

IDENTIFIERS *Authentic Materials

ABSTRACTThe textbook in intermediate Czech is designed for

second-year students of the language and those who already have abasic knowledge of Czech grammar and vocabulary. It is appropriatefor use in a traditional college language classroom, the businesscommunity, or a government language school. It can be covered in ayear-long conventional university course or a 10-week intensivecourse. Lessons are based on authentic reading passages from Czechdaily newspapers and magazines, and introduce students tocontemporary culture. After each passage, a set of 20 communicativeactivities and grammar exercises are presented. Topics of the 14lessons are: traveling; cooking; education; Prague; the Czech anthem;health; life in the city; writer Karel Polacek; work; business;traveler and collector Vojtech Naprstek; history; holidays; andhumol. (MSE)

********************************************************w**************Reproductions supplied by EDRS are the best that can be made

from the original document.

W

*

tFATINA PRO POKROCILEINTERMEDIATE CZECH

Grazyna Kabatwith

Eva Roubalovi and Michael Heim

'PERMISSION TO REPRODUC.E THISMATERIAL HAS BEEN GRANTED BY

C T

10 T141 LD04-.ATInNAI RI ,-,4,1;144 I

1141 014MA 1 ION tEN 1E B tl Ric)

us DE PAR1ME NT OF EDUCATION

EDUCATIONAL RESOURCES INF OIYMAT IONCENTER IF RIC

Tivt, Olt urnert Itt, ,'.. 1(1,,,rhiro,1wee.ved thr 17,1,,, I 1,111a.,...11,

(Myli .11.,1

MinO, (11.14I, t

tnp

BEST COPY AVAILABLE

4,0

6EgTINA PRO POKROtILEINTERMEDIATE CZECH

Grazyna Kabatwith

Eva Roubalovit and Michael Heim

Center For Applied Linguistics 1995

Preface

Ce§tina pro pokrodle is a book for those students who want tocommunicate more fluently in the Czech language. It is intended forsecond-year students of Czech or for those who already have a good basicknowledge of Czech grammar and vocabulary. Although this textbookmay be used in the traditional American university classroom, it caneasily be used by the business community as well as governmentlanguage schools. I have tried to pay attention to all aspects of thelanguage as it might best be approached by the student: speaking,listening, reading, and writing. Despite the advanced nature ofmanyaspects of the book, it can be covered in a year-long standard universitycourse or in a ten-week intensive summer course.

Lessons are based on authentic reading passages taken from recentCzech daily newspapers and magazines. These materials werespecifically chosen not only because they focus on timely topics, but alsobecause they introduce the student to the most salient aspects ofcontemporary Czech culture. Teachers and students should find it quiteeasy to use these passages as a springboard for further discussion. Aftereach passage there is also a set of twenty communicative activities andgrammar exercises which should reinforce some of the more advancedessentials of Czech grammar and should also underline the moreimportant language patterns.

It should be stressed that because a basic goal of the book is toexpand the student's vocabulary, the student will often fmd himselfreferring to a Czech-English dictionary. But though this vocabulary issubstantially more varied than that encountered in first year courses, itis nevertheless always drawn from those materials common to life intoday's Czech Republic.

Finally, I would like to thank those who helped me. I remain indebtedto Dr. Eva Roubalovd from the Charles University for her many flne ideasand corrections and to Dr. Michael Heim from the University of Californiawhose painstaking revision of the book's grammar sections has beeninvaluable. I would also like to express my appreciation to my husband,Dr. Martin Kabat, who encouraged me throughout the year, and to Dr.Barbara Robson without whom this book would never have been written.

Final thanks are due to the International Research and StudiesProgram, U.S. Department of Education. The entire project was fundedby Grant No. P017A40042-94 from that office to the Center for AppliedLinguistics in Washington, D.C.

G.K.

Preface

Table of Contents

Lekce 1

Lekce 2

Lekce 3

Lekce 4

Lekce 5

Lekce 6

Lekce 7

Lekce 8

Lekce 9

Lekce 10

Table of Contents

TravelingReview of Nouns, Adjectives, Pronounsand Numerals

CookingReview of Verbs

EducationRelative Clauses

Prague - the CapitalThe Past and Present Conditional Mood,Indirect Discourse

m

rv-v

3-22

25-44

47-65

68-84

Czech AnthemPersonal Nouns as Possessive Adjectives,Declension of Foreign WordsDeclension of the type devee,Forming Nouns from Other Parts of Speech

HealthAdjectives formed from Nouns, Verbs,and AdverbsDuals

Life in the CityVerb PrefixesThe Number Noun,Irregular Declension of the CardinalNumbers

Karel Polidek - WriterPrefixes in Nouns and AdjectivesCompound Adjectives

WorkReflexive PronounsIndefinite Adverbs, Adjectives.and PronounsConnecting Words in CoordinatedClausesBusinessReflexive Passive VoiceCompound Passive VoiceVerbal NounsParticiples

IV

87-105

108-122

125-139

142-157

160-177

180-198

Lekce 11 Vojtech Niprstek - Traveler and CollectorSubordinate ClausesShort Forms of Hard AdjectivesExpressions 201-219

Lekce 12 HistoryWord OrderSecondary Imperfective VerbsReflexive Verbs 222-238

Lekce 13 HolidaysDiminutivesPejorative FormsNumerals in -kratCollective Numerals 241-258

Lekce 14 HumorColloquial Czech 261-273

V

Lekce 1

e J.PIn-j USit "'roe

0 NO°Te p 1 ire..

_00 1.21.5 - ,

Duchcov .- rv0;ks' '',, 4-',35 '2, 4 --5ecikl

eLtriosiec

Bilinao 0 , ,q,sn,

......----HaviknokIli

.c" bodsoiiai

°tautly

nice-Kip

o - 4Miene 5°

Lekce 1

dESKE STREDOHONRomantickci krajina vytvotenci sopkami

Myglenka na vglet nebodovolenou strcivené na severuCeské republiky nom ve125-inoupftlig lalcavci nepripadci o zdejgizni6ene pfirode se toho toti2v poslednich letech napsalo anamluvilo opravdu mnoho. Aleproive tacly, na samem krajiKrugngch hor, maieme no:fitmalebng lcraj Ceského stfedohofi.Tato chremEnci krajinnci oblastjepomerne rozsdhlci zaujimdplochu pfibli2ne gestncicti setkilometra etvereertich, kteret serozprostiret od Loun (o nich sedokonce fIkã, ie jsou vstupnibranou do Stfedohoft) a2 poKamenick0 Senov.

Pohoff je sope6ného pavodua tak kopca a kope&a, nèkdytrochu nezvyklOch tvani, je tusnarl tolik, 2e bychomje aninespoeitali. A moind prove &Icytéto bohaté C-lenitosti krajinypasobi Ceské stfedohoff talcromanticlajm dojmem, 2e se semncivgtèvnici retdi a znovu vraceji.

Udolt Labe rozdeluje tutooblast na dva v podstatesamostatné celky Verne fické aMilegovické stfedohofi.Nejvyggim vrcholem pnmejmenované &Asti je Secllo(726 m), té druhé paksamozfejme Milegovka (837 m).

ZcleySI ncidhernci krajina ahezkO vW-tled z Milegovky ovemnejsou jedinOm lakadlem proturisty. Stfedohoff poskytujeideãlnI podminky mnoha druhami tech nejnaroeneigich rostlin,které nemetme moinos jindeuvidét. Na Bore6ském vrcturnedaleko Lovosic je najdemedokonce i v mrazivém zirnnimpoeasi. Ale pozorl Vetgina

techto krdsngch kytieek, kterépilmo svcidèjf k tomu vzit si jedomet do velzy, je chrdnenazokonem a pokuty za jejichutrienijsou skutedné vysoké.

Na své si tu pfgdouhistoriclajch pamatek z mno2stvfhrada, zamka, zficenin i hezkyupravengch kostela je velmité2ké si vybrat. Pokud sevyclame za kultumimizajimavostmi, urCit6 bychomneméli vynechat napfucladKamOk nebo Litoméfire. KamOkse maie pochlubit nejenzfIceninou hradu zpustlého zatficetileté valky a barokni kapli,ale take gm, 2e prcive zden6kolikrcit pobOval BedfichSmetana. Starobylé Litomèfice sizase jako sve pasobigte vybraliJosef Jungmann a Karel HynekMacha, ktenj tady v roce 1836take zemfel.

Zklarncinf z toho, 2e rozhlednana Milegovce nerd navgtévnikampfistupnci, si zcela ureitEvynahradime v nedaleké obciMilegov. Na strrné aedi.Covêskate stoji renesaneni zdmek zegestncirtého stoleti, k nému2 o stolet pozdeji byla pfistavëna jegtébarokni &1st. V souCasné dobétato pamcitka slou2i. stargmlidem, o né2 se nemci kdopostarat.

Je gkoda, 2e o této ojedinélékrajine vi tak malo lidi. Ov"Semti, kdo Ceske stfedohoFi opravdudobfe znaji a maji rota topova2uji za gtesti. Neni toti2jisté, co by se vzcicnOmi rostlinamiudelal velk0 pfIUv turista.Pfiznejrne si uprimne, ne ka2dz ncis se umi na vOletè nebodovolené chovat talc, aby

3

Lekce 1

pfirocla nebyla zbyteãné

Rozhovor

Jiti-MarekJitiMarek

-Marek

Jiti-Marek

JitiMarek

-Jiti-Marek

Marek

-Marek

-Jiff

Marek

-MarekJiff

-Marek

ohroiena.

1.12 ma§ po dovolené?Ano, mel jsem dovolenou v eervenci.Kde jsi byl?Jezdil jsem po Cechdch a Morave. Navkévoval jsem hrady azamky.Ma.§ rdd historii?To taky, ale hlavne obdivuju umélecke ptedmety, obrazy,stary nabytek, vlastné cely interier, jak jej vidi§ na kaMémhrade nebo zamku. Sarnoztejme se mi libi hrady a zarnkyjako unikátni stavby v krdsné ptirode. Mnoho zarnku ihradfi 1eI v chranéné oblasti, maji prosté ptekrásné okoli.By lo to ptijemné prohlednout si zamek a potom park nebohrad a jeho okoli.Které hrady a zamky jsi navkivil?V Cechdch goticky hrad Kost a na Morave Pernkejn, to jepodivuhodnyr hrad, a potom Helfkyrn. Tam jsem videlpracovat opravdového uméleckeho kovate. By lo to velmizajirnavé.Mne se zarnky libi vic. Je tam tolik krdsnych véci.To je pravda. Kdyi jsem byl v zdpadnich Cechach, u svéhostryrce, kteryr se léeil v Karlovyrch Varech, navkivil jsemtake zdmek Loket, kde je nádhernd vystava porceldnu.Pak jsem zamitil na sever do Fryrdlantu a pak ptesvychodni Cechy na Moravu.Byl jsi v Lednici?Samoztejme, ani nevim pokolikáté. Nejenom zamek, ale ipark stoji za to navkivit.Cetl jsem v novindch, Ze v Opoene objevili dosud neznamyobraz Heronyma Bosche.To je pravda. V Opoene je mnoho zajimavych obrazil, alejisté jsi u byl v Krométai podivat se na obraz Tiziana.Vim, 2e md§ rdd malitstvi.To vi§, 2e jsem tam u2 byl, a nejenom jednou. A co &idtvoje iena?Práve piipravuje vystavu u2itého uméni obdobi secese.Pracuje od rana do veeera. Je s tim hodne prdce.To si umim ptedstavit. Kde bude ta vystava?

Umeleckopriamyslovem muzeu?Ano, zahdjena bude u2 ptiki tyden.Ureité se piijdu podivat. Pozdravuj pani, mej se hezky.Ahoj.Ahoj. Doufãm. Ze té brzy uvidim.

4

Lekce 1

A ted' mlnvime my!

Cv Menl 1Nejprve si pteetete cely text Ceske sttedohoti" a pak odpovidejte naotazky.

1. Ve které ëdsti Ceske republiky se nachazi Ceske st.tedohon?2. Proe se vet§ine cestovatel6 nezdá tato oblast ptI1i ldkavd?3. Jak velké je Ceske sttedohoti?4. Proe v této oblasti najdeme kopce ne2vyk1ych tvaria5. Jakd teka tam tede a na kolik east" rozdéluje Ceske sttedohoti?6. Vyjmenuj v§echny edsti a jejich nejvy§§i vrcholy.7. Proe neni mo2ne si tarn natrhat kvetiny?8. Co je jeke zajimavého v Ceském sffedohoti?9. Mffiete se podivat na tuto krajinu z rozhledny na Mi1e§ovce?10. Proe si autor mysli, 2e by velky piiliv turistil nebyl pro tuto oblast

vhodny?

Cv Mewl 2V textu jsou uvedena jrnena tti vyznamnych osobnosti. Ptipravte si(s kamarddem nebo kamarddkou) otazky, které by yam pomohly nécose o techto lidech dozvedét. Potom se ptejte svych spo1u2akil neboueitele a na základe ziskanych fidajfi napi§te tti krake 2ivotopisy.

Otazky:1

2345678910

Zivotopis Zivotopis Zivotopis

5

10

Lekce 1

Cviëeni 3Dokondete véty a pou21jte informace z textu.

1. Sttedohoti poskytuje idedlni podminky

2. Na Boredskem vrchu nedaleko Lovosic se mifte najit

3. Kamyk se midepochlubit

4. Litometice se mil2oupochlubit

5. V obci Mile§ovje

Cvi'deni 4Popigte podrobne vlastnimi slovy zdinek v Mile§ove.

Cvideni 5Ptea.tete si jeke jednou text Ceske sttedohoti" a pak vyprthrejtekolegovi o svém vyletu.

Minulou neddli jsem byl/byla v Ceskemsttedohoti

Cviteni 6Pracujte ve dvojicich. Nejdfive na to. co uslykte, reagujteprotikladnym adjektivem. Potom ke ka2dému adjektivu najdetevhodnd substantiva.

Barokni, bohaty, hezky, krasny, chrdneny, historickyr, kulturni, lakavy,malebny, nddherny, nezvykly, renesan6ni, romanticky, upraveny,vzacny

Lekce 1

Ohroient, ojedinelt, start, strmt, te2kt, zbyteent, znident, zpustly

Cvideni 7Pracujte ve dvojicich. Inscenujte setkani dvou pfátel, kteri se chystajina vtlet, a napike pro né dialog. Sna2te se pou2i'vat co nejvice slovieekz textu Ceske sttedohori".

-XYXYX

-YX

-Y-XY

-X-Y

Cvideni 8Pteetete si jeke jednou rozhovor. Jakd mista jsou tam uvedena?Uka2te je na =Joe Ceske republiky a vyprdvejte, co je tam zajimavého.

CvMeni 9Prineste si obrazky z mist, kterd jste videli, a vyprávejte o nich ve

Ptejte se svtch spolu2dku, proe a kam rddi cestuji? Po2ddejteaby yam mista podrobneji popsali.

Cvleeni 10Napike deske kamarddce o svem vtletu v Americe. Kde jste byl/a, cojste delal/a, a co je tam zajimavého pro ndv.Stevniky?

7

Lekce 1

Gramatika

Review1. NOUNS

Nouns have different endings depending on their function in thesentence. Endings also vary according to the noun's gender,whetherit is masculine, feminine or neuter and, if the noun is masculine,whether the noun describes an animate (living) or inanimate (lifeless)thing. Finally, all genders are further divided into subgroups known ashard and soft. The chart below illustrates these grammatical divisions.

MasculineAnimate Inanimate

I I

Halrd SofI

t Hard Soft

Feminine

Hard Soft

Neuter

Hard Soft

Masculine NounsNouns ending in a consonant are usually masculine. Below are those

endings or suffixes which will help you to recognize the masculine gender:-fik, -af, -an, -6, -ek, -1k, -nik, -in, ot

Hard and Soft Masculine NounsMasculine nouns ending in hard consonants (h, eh, k, r, d, t, n, g) and the

majority of nouns ending in neutral consonants (b, 1, 1, m, p, s, v, z) belong tothe hard declension. Nouns ending in soft consonants §, 6, f, c, j, d', f, fa)belong to the soft declension.

Masculine, Plural EndingsThe plural ending for masculine animate nouns in the nominative case is

the vowel -i. But if the noun refers to an inanimate object the ending will be-y.

Singular Pluralstudent student studenti studentsslovnik dictionary slovniky dictionaries

Masculine animate nouns that end in h, ch, k, r soften and change before 4:Singular Plural

h > z druh companion druzi companionsch > '§ hoch boy ho§i boysk > c prorok prophet proroci prophetsr > f profesor profesofi

Feminine NounsNouns ending with the vowel -a are predominantly feminine: the

feminine gender also include endings or suffixes: est, -ice, -ost,-yne, -ile

8

13

..,=.0,r

Lekce 1

Hard and Soft Feminine NounsThere is no division into animate or inanimate objects in feminine nouns.

Words ending in -a signal the hard declension and words ending in othervowels or consonants signal the soft declension.

Feminine, Plural EndingsThe nominative plural of feminine nouns belonging to the hard

declension is most frequently formed in -y. Feminine nouns belonging tothe soft declension are generally formed in -e.

Singular Pluraldivka girl divky girlslampa lamp lampy lampstabule blackboard tabule blackboards

The Suffix (-ka)Feminine nouns of nationality or profession can be formed by adding the

suffix -ka to the masculine noun.

MasculineAmeritanKanad'andoktorprofesor

FeminineAmeritankaKanad'ankadoktorkaprofesorka

If the masculine noun ends in -ec, the sufflx -ka is simply added to thestem:

Masculinecizinec foreignerNémec German

Femininecizinka foreignerNemka German

Note that before -ka the letters ch, k, h, g change to their correspondingsoft consonants:

ch >k >h >g >

Masculineech Czech

technik techniciandruh companionbiolog biologist

Irregular : Slovák Slovenka

Femininetegka Czechtechniëka techniciandrutka companionbioloika biologist

Neuter NounsAll nouns in -o or -i, and some in -e are neuter. Nouns with the suffix

-126t6 are also neuter: letikE airport

Lekce 1

Hard and Soft Neuter NounsHard consonants are followed by -o and belong to the hard declension.

Soft consonants are followed by -e and belong to the soft declension.

Neuter, Plural EndingsAll hard neuter nouns end in -a in the nominative plural. Soft neuter

nouns end in -e.

Singularmesto citymote sea

Pluralmesta citiesmofe seas

2. ADJECTIVESAn adjective describes, modifies or qualifies a noun or pronoun. It

answers the question jakY? (what kind?), ktery? (which one?), or kolik? (howmany?) The adjective--with few exceptions--precedes the noun it modifies.It always agrees in gender, number, and case with the noun it modifies:dobrt dlovek (good person), velki gkola (big school), hezké dëvde (prettygirl), moderni budova (modern building)

Hard and Soft AdjectivesBesides hard adjectives which end in -Sr, Czech language also has soft

adjectives. They end in -1: dlouhY long, vynikajici marvellous.

Adjectives, Plural EndingsThe nominative plural ending for masculine hard animate adjectives is -i

and for masculine hard inanimate adjectives the ending is -é. Adjectiveswhich modify feminine nouns also end in -é. The nominative plural endingof neuter adjectives is -a.

Singularmaly kluk little boymaly dum little housemald holka little girlmale okno little window

Pluralmali kluci little boysmale domy little housesmale holky little girlsmalit okna little windows

As with nouns some consonants change (soften) before certain endings.This occurs before the ending -i in the nominative plural of masculineanimate adjectives:

r >k > cch >n >d > d't > t'sk > -§t

Singulardobry mu2 good manvelky pan great mastertichy chlapec quiet boypekny hoch handsome boychudy elovek poor personbohaty ptitel rich friend6esky doktor Czech doctor

1 0

Pluraldobri =di good menvelci path great masterstif chlapci quiet boyspekni hal handsome boyschudi lidC poor peoplebohati pfatele rich friendsdefiti doktofi Czech doctors

15

Lekce

ck > -6t anglicky kluk English boy angliëti kluci English boys

Adjectival SurnamesSome Czech surnames take adjectival forms and are declined like

adjectives. Thus, Veselt (as in pan Veself) is declined like a masculineadjective, Veseli (as in pani Veseli) is declined like a feminine adjective.Female surnames with suffix -ova are declined like regular hard adjectives(Viddl jsem pana Knolla i pani Knollovou).

Comparative Form of AdjectivesAdjectives expressing qualities have comparative and superlative _degrees.

Because they end in -i, they are declined like soft adjectives.

vkusny olD&I tasty lunchvkusna ve6ete tasty dinnervkusné maso tasty meat

vkusnèjai obëd tastier lunchvkusnejai veaefe tastier dinnervkusnëjai maso tastier meat

Formation of the Comparative DegreeThe regular comparative form of the adjective replaces the endings

and -i with -ejai, or -di..

-ejai Adjectives ending in -1k, -st,mily nice milejai nicerdrzy insolent drzejai more insolent

-6j§i Adjectives ending in -by', -0, -vsr and all softadjectives

pekny pretty peknëjai prettiernovy new novèjai newermoderni modern moderzajai more modern

-6t6j§i Adjectives ending in -ckt or -skt-6t6j§i prakticky practical praktiatëjai more practical

ptatelsky friendly piatelatejai friendlier

Some adjectives ending in rS,, dystary oldmlady young

starM oldermladai younger

Some adjectives ending in -lithezky nice hezei nicermalty soft mékai softer

1 1

4.6

Lekce

In some adjectives the final hard consonants change in the stem whenforming the comparative:

h > ubohy poor ubcdej§i poorerk > 6 horkY hot horde* hotterch > § tichy quiet ti§§i quietz > blizky close WM closer > I chytry smart chytfej§i. smarter

Irregular Comparative Forms of AdjectivesThe most frequently used irregular forms of

follows:

dobry goodgpatny badzly evilvelky big, greatdlouhy longdrahy expensivehluboky deepkratky shortmaly smallnizky lowtichY quiet, silentte2k1 heavyIlzkY narrowvelky bigvysoky high"irolcy wide

lep§i betterhorli worsehorfi worsevet§i bigger, greaterdel§i longerdrat§i more expensivehlub§i deeperkrat§i shortermen§i smallerni2§1 lowerti§§i quieterWin heavyui§i narrowerv6tiii biggerTry§§i higher§ir§i wider

the comparative are as

Superlative Degree FormsThe superlative form of the Czech adjective is formed by adding the

prefix nej- to the comparative form.

lep§i betterrychlej§i fasterv6t§i bigger

nejlep§i the bestnejrychlej§i the fastestnejvtai the biggest

3. PRONOUNSPronouns have the same grammatical features gender, case and number

as nouns Pronouns either substitute for nouns or modifie them.ji (I), jeho (his), tento (this one), kdo? (who?)

Personal Pronouns -ja,(I), ty (you), oni (they) etc.Personal pronouns take the place of nouns which refer to persons or

things. They are not used as the subject of a sentence, except for emphasis:

1 2

17

Lekce 1

Mluvim desk-Sr. I speak Czech.Ji mluvfm &sky, on mluvi §panelsl. I speak Czech, he speaks Spanish.

The pronouns ji (I), ty (you), my (we), vy (you plural), oni (they), referto persons only. The pronouns on (he), ona (she), ono (it), ony (they),refer tothings as well as persons.

Short and Long FormsWhen the pronoun functions in a sentence as a possessive (genitive case),

indirect object (dative case), or direct object (accusative case), it can takeeither the short me, mi, të, ti form or the long mne, mne, tebe, tobeform. The longer forms are used both for emphasis and with prepositions.

Rekl mi to veera. He told me that yesterday.Mne to fekl vtera. He told it to me yesterday.

Demonstrative PronounsA demonstrative pronoun is a word that used to point out one object or

person among several. It may also correspond to the English definite articlethe. There are several forms of demonstrative pronouns. When ten occurswith the suffix to or more colloquially tohie "this" is emphasized, ten occurswith the prefix tam only to contrast two people or objects.Tento mu2 je jeji bratr, tamten mu2 je jeji man2el.This man is her brother, that man is her husband.

ten mu2ta 2.enato okno

this or that manthis or that womanthis or that window

tento mu2 this man (here)tato 'term this woman (here)toto okno this window (here)

tenhle mu2 this man (here) tamten mu2 that man (over there)tahle 2ena this woman (here) tamta 2ena that woman (over there)tohle okno this window (here) tamto okno that window (over there)

Possessive Pronouns

mñj kabátmy coat

tvfij kabátyour coat

jeho kabáthis coat

jeji kabáther coat

jeho kabátits coat

nag kabátour coat

moje, ma lampamy lamp

tvoje, tvit lampayour lamp

jeho lampahis lamp

jeji lampaher lamp

jeho lampaits lamp

nage lampaour lamp

1 3

18

moje, me méstomy city

tvoje, tvé mestoyour city

jeho méstohis city

jeji méstoher city

jeho mestoits city

mule mestoour city

Mitntaitalr,a42-101._tk -emnrOtozretil--17-:

Lekce 1

vM kabdtyour coat

jejich kabdttheir coat

va§e lampaour lamp

jejich lampatheir lamp

Ci je to kniha? Moje.Whose book is that ? Mine.

va§e méstoour city

jejich méstotheir city

Reflexive PronounsBecause the reflexive personal pronoun refers back to the subject, it has

no nominate form.

Koupim si to.Pi§u o sob&Myju si nice.

I will buy it for myself.I am writing about myself.I am washing my hands.

Likewise the reflexive possessive pronouns svilj, svá, své refer back tothe subject. The function of the reflexive possessive pronoun is particularlyimportant in the third person. Note the following sentence:

Jan miluje svou Zenu. Jan loves his [own( wife.Jan miluje jeho Zenu. Jan loves his (someone else's] wife.

Negative PronounsThe negative pronouns are formed by adding tile prefix ni- to the

interrogative pronoun forms. After negative pronouns, the verb must beprefixed with ne-. Czech grammar requires double negation.

Nikdo ho nemi rdd . No one likes him.

kd o?co?ai?jak?jakr-

nikdo no onenic nothing.niëi no one'snijak not at allnijakt, 'isidnt none

Indefmite PronounsIndefinite pronouns are formed by adding the prefix n'e- to interrogative

pronouns.

Nékdo ho vide? Did anybody see him?Ntkdo jde. Somebody is coming.

kdo?co?ai?jaky? -kter)"r? -

nEkdo somebody, anybodyneco something, anythingnëei someone's, anyone'snëjakt some, anynSktert some

1 4

19

Lekce 1

nejaktThe pronoun nejakt means "a" or "some kind or; the pronoun n'tktertmeans "some" of a particular group.

Ma v Americe néjakeho pritele. He has a friend in America.Videl jsem tam nejake muie. I saw some men there.Nekteti lidé s nirn souhlasi. Some people agree with him.

4. NUMERALSCardinal Numerals

Cardinal numerals answer the question kolik? (how many)?: jedenjedna jedno mnl (one), take the singular, dva dve (f+n) (two), til

(three), etyti (four) take the plural:

Kup jednu knihu, dva easopisy a di nebo etyfi pera.Buy one book, two magazines, and three or fourpens.

5 and above take genitive plural:

Kup pet knih, dvamict easopisu a tiiadvacet per.Buy five books, twelve magazines, and twenty three pens.

The verb is always in the singular, and if is in the past it takes a neuter(-o) ending. The same rules apply to indefinite numerals :

Zde ilo pet mu2u. There were _five men living here.

mnoho many, muchmálo few, littlekolik how many? how much?tolik so many, so muchnékolik a few, several, some

Zde 2ije millo ten. There are few women living here.Zde ilo Truilo ten. There were few women living here.

Ordinal NumeralsOrdinal numerals express numerical sequence and answer the question

koliktitS, (which one?). The ordinal numerals function as adjectives and aredeclined like adjectives. Note that the numerals prvni and tieti aredeclined like sort adjectives and the rest are declined like hard adjectives:Prvni (first), druht Ern), druhá druhe En) (second), tiled (third), etvrtt(forth), etc.

Warn listek do prvni tady. I have a ticket to the first row.Pi.S.0 11.2 desitt dopis. I am writing already the tenth letter.

1 5

Lekce 1

CVI6ENi 1Doplfite spravné tvary substantiv.Vzor: Veera jsem koupila (kniha a noviny).

Veera jsem koupila knihu a noviny.

1. Rad jezdim ven do (ptiroda)2. Ji 2ni Cechy jsou (kraj) (rybnik)3. Dopoledne jsme si prohledli (zamek) a odpoledne jsme

na (prochazka) do (les)4. Dnes je hezky, a tak se püjdeme projit k (teka)5. Stravili jsme (dovolend) na (sever) Cech.6. Projdéte (brana) a hned uvidite (kaple).

7. LI2 jsme hodnd s1ye1i o (Ceské sttedohoti)8. Okna v hotelu nemaji (vyhled) na hrad.9. V kterém (kostel) je dnes M§e?10. Na (obra.z) je malebna krajina.

CVItEN1 2Dopkite spravne tvary substantiv a adjektiv.Vzor: Vtera jsem koupila (anglicka kniha a eeské noviny).

Veera jsem koupila anglickou knihu a 6eské noviny.

1. V (Ceská republili=a) je mnoho (zajimavdmista)

2. Rekl nam mnoho (zajimavost) o (chran6nérostliny)

3. V (soueasna doba) neni zamekptistupny (vetejnost)

4. Na (Prat.sky hrad) byla dnes otevtena vystava(vzacné gperky)

5. V (barokni doba) bylo postaveno mnoho(krasny kostel)

6. Nic nevim o (tticetileta valka)7. Vylezli jsme si na (vysoka skala) abychom

lepe videli.8. Poprvé vidim tak (krasna pamatka)

kterd je tak (znitend)9. Budeme muset zaplatit pomern.d (vysoka pokuta)

za (rychla jizda)10. Ve (ktery rok) se to stalo?

CVItENt 3Dopltite spravne" tvary vyrazu v zavorkach.Vzor: Veera jsem koupila (anglicka kniha a eeské noviny).

Vdera jsem koupila anglickou knihu a 6eskê noviny.

1 6

Lekce 1

1. Krajina (Ceske sttedohoti)se mi velmi libila.

2. Je tam mnoho (kopec) (rozmanite tvary)

3. Mi1egovka je (nejvy§§i vrchol)(Ceske stfedohoti).

4. Kamyk se mit2e pochlubit (pobyt) BedtichSmetana

5. Prohlédli jsme si renesanëni zamek ze (§estnacté stoleti) .

6. Zamek dnes s1ouI (staff. lidé)7. Je §koda, 2e o (tento kraj) vi jen mdlo

(cestovatel)8. Ta vystava nas seznamila se (vzacné rostliny)9. (Minula nedéle) jsme se vydali za

(krasa pfirody)10. Myslim, te se sem (ndv§t.f:.vnici) radi

vraceji.

CVICEN1 4Vyberte spravny vyraz.Vzor: Napi§ dopis

a. sestrab. sestryc. sestteNapi§ dopis

1. Minuly vikend jsme byli nazajimavy vylet

b. zajimavem vyletec. zajimavému vyletu

2. Kdo z vas byl va Ceském sttedohoti?b. Ceskemu sttedohoti?c. Ceske sttedohoti?

3. Odoli Labe rozdeluje tuto oblast na dye Cast.chrandné krajinné

b. chranénou krajinnouc. chrdnena krajinna

4. jsme potkali mnohotuto cestu d. zahrantani ttiriste

b. teto ceste e. zahranidnich turista

1 7

Lekce 1

5. Vidëll jsme krasne kvetiny, mnohé za nichb. nimC. ony

6. Kdy2 jsme byli na , za6alo pr§et.Mile§ovku

b. Mile§ovkyc. Mile§ovce

jsme ani neznali.

7. Potom jsme chteli vstoupit na ,ale byla zavtend.a starou rozhlednub. stare rozhlednéc. stard rozhledna

8. Nakonec jsme si prohlédli Litometice, starobyle mesto sea zajimavou historii.b. zajimavou historii.c. zajimavé historii.

9. Vidéli jsme mnohozajimavymi pamdtkami

b. zajimavych pamdtekc. zajimavou pamdtkou

10. Nejvic se nam libilya. hezkVani upravenymi kostelyb. hezlt: upravené kostelyc. hezkych upravenych kostelech

CVItENt 5Dopltite správné tvary vyrazU v zdvorkách.Vzor: Na vylet pojedu s (jedna kamarádka).

Na vylet pojedu s jednou kamaridkou.

1. Cestou jsme se zastavili v restauraci U (tti hru§ka)

2. Na vrchol jsme vystoupili spolu se (tlyti ptátelé)

3. (31. tijen) jsme piijeli do (Praha)4. K chate se dostaneme (tato cesta)5. S (tti male deli) nebude cestovEni

jednoduche.6. Ut cely rok cestujeme po (eeskã republika)

pouze s (jedné zavazadlo)7. Ten hrad je ze (ttinacté stoleti)

1 8

L. .--,,,,...,.-e.-^`,....,,,..-..,,,,,,,,-.1.....,,,,,. g,,,,,,..,,,,-+Ar,,,,,,,,,,,,,,.,,,,,,,,,,,-.,,,,,,,,,,,,.....,....,....,....*.y.

Lekce 1

8. Jell jsme tarn jen s (pet studentek)a s (osm studentA)

9. Po (druha na.v.ateva) jsem si UZdost pamatoval z (historie) hradu.10. VS, alespofi ptibli2ne, kolik (hrad) a (zamek)

je v (Ceska republika)

CVICENI 6Doplfite spravné tvary zajmen.Vzor: Mluvil o (ty).

Mluvil o tob.

1. Kde jste byli tak dlouho? U2 jsme pro chteli jit.2. Dival jsem se dobte, ale (on) jsem tam nevidel.3. Cesta byla dlouhá a pro (oni) velmi obtitna.4. Zeptal jsern se (ona) , kam pojedou na dovolenou.5. Byli tam, ale nev§iml jsern si6. Bez (ty) nikam nejdu.7. Nikdo z (vy) neni uptimny.8. A ten listek je pro (ja)9. Chcea jet k (oni) na ndv§tevu?10. S (on) a take s (ona) je to potad stejne.

CVItENt 7Podtr2ene vyrazy dejte do spravného tvaru.Vzor: Ceskd republika

To je mapaTo je mapa Ceské republiky.

ndv§tevnik1. Ka2dy den ptichazi do zamku rnnoho2. si rni.i2ou prohlednout nejen samotny zarnek,

ale take velkou zahradu.

chrdnend oblast1. Tento kraj je znárny nékolika2. V teto najdeme mnoho vzacnych rostlin.3. V této adsti republiky neni rnnoho

teka1. Nepujdete se projit k2. Na btehu je mald restaurace.

Kopec1. V Ceske republice je mnoho2. Ui jste byli na torn

1 9

' aa.61,

Lekce 1

mdsto1. Vide li jsme mnoho zajimavych2. Ve je nékolik obchodnich

CVItENf 8Doplfite ptedloZkyVzor: Kniha leii stole

Kniha lei na stole

1. Kdo se stard tuto oblast.2. jejich pomoci bychom nemohli ten projekt realizovat.3. Mluvili jsme naolika turisfy.4 V§ichni §li vylet Heleny.5. rozhledny je krasny vyhled.6. Nevi§, jak se jmenuje ten hotel, ktery je iybi restaurace?7. podstat6 je to v§echno stejné.8. valky Zila celd rodina v Praze.9. Co bude§ délat dovolené?10. Kam chce§ jet pen6z?

CVI6E10. 9Doplfite sprawly' tvar vyrazu v thvorce.Vzor: V (léto) jsem byla v (Praha).

V let* jsem byla v Praze.

1. Cetl jsem o (zajimavd krajina)Ceske sttedohoti)

2. Stfedohoti poskytuje ideálni podminky (mnoho druhfi)i tech nejnároãnéj§ich rostlin.

3. Z mnoZstvi (hrady, zamky, romantické zticeniny i kostely)je téZké si vybrat.

4. A mo2nd práve diky (tato bohatá denitost)krajiny pusobi Sttedohoti tak romantickym

dojmem.5. V§ichni lidé by se mei starat o (krasna ptiroda)

kterd je obklopuje.6. Jdi rovnd a na konec (tato ulice)7. Ptiznám se, te jsem je§tk najednou tolik (milovnik)

(pfiroda) nevidél.8. Musime se pochlubit (na §e. malebna. oblast)

9. Na rozhlednu se jde po velice (strmé schody)10. Nechme u (ta historie) a vratrne

se do (sou6asnost)

2 0

Lekce 1

CVItENi 10Vyberte spravne vyrazy a doplfite je do nasledujicich vet.

ptirode, krajinna,pt1bli2ne, Mcoda, tvarCi, nespoditali, urdite, vynechat,obci, lakava, zaujima, krajine, vstupni, kopedlth, podstate,ptistupna, vet§inou, zdejSI, mnoho, pomerne, pfivodu, rozdeluje,milovnici, vydarne, stravene, vylet

1. Mygienka na nebo dovolenou na sevemCeske republiky nam pfi1i nepfipadd.2. 0 znidend se toho napsalo a namluviloopravdu

3. Tato chrandnd oblast je rozsdhldplochu §estnacti set

kilometrii dtverednich.4. Louny, o kterych se tika, Ze jsou branou do

Sttedohoti, jsou take znamé zajimavymi gotickymi stavbami.5. Pohoti je sopedného a talc kopcil,

trochu nezvyklych je tu tolik, Zebychom je ani

6. Udoli Labe tuto oblast na dva vsamostatne celky Verneticke a Mile§ovske

7. Na své si pfijdou I historickych parnatek.8. Pokud se za kulturnimi zajimavostmi,

bychom nemeli Litométice.9 z toho, e rozhledna neni

si, mfiZeme vynahradit v Mile§ov.10 Je 2e o této ojedinélé vi talc rnalolidi.

Dopliikové ateni

Ptedtete si tento text a pak vypravejte jeho obsah kamaradovi yetticle.

Zcimek jako z pottildky

Na severnim okraji Tfeboftsképdrwe nedaleko Sobéslavi, vkifnu rozevircgiciho se üdoti stojina skalnim titesu uprostfedrybruka renesaneni zamekCervend Lhota. Kdysi sejmenoval Novel Lhota,k pfejmenovant doglo pfi riangch

pfestavbetch, snad podleeervenych tagek, ktergmi bylastfecha pokryta, nebo podleéerveného pfsku pou2itého naomanuti zdiva. Jsou je" tè da1S4vysv &Lem:, ale a2 ph1i zabfhajfdo povésti a pohddek.

2 1

Lekce 1

Prvni zncirrig dr2itel tvrze,kterd pdvodne na skalisku stala,je Ctibor ze Zdsmuk, ramberskysluiebnuc, ktenj objekt vlastnilji2 za husitsla jch valek. Z tohotoobdobi nezdstala 2adnd stavebnipamdtka, a tak a2 v polovine16. stolett, kdy se statrnajitelern panstvi Jan Kdbaz Rybfian, zaealo se $ vgstavbou.Rod tohoto rytife vgak vlastnilzamek pomerne kreace: vymfelndhle za podivngch okolnostilSnad to byl mor, ktenj v celézemi fddil, eijind pfirodnikatastrofa, nicméne béhemnekolika ttjdrul vyrnfela celdrodina. V prostém kostelOcuNejsvetejgi Trojice, kterrj stoji nasevemim bfehu rybnilca, sedozvime, 2e v dobe od svdtku sv.Havla do Vgech svatijch zemfeliroku 1557 urozen0 pan ZikmundKdba z Rybftan, urozend pannyKristOrta, Marie, Magdalena aAli-beta a take Burian Kdba,jejich bratr. Snad z té doby sehovofi o Lhoté jako o zakletémzdmku. Potom bylo celé panstvi

=7:7-=

v drieni drobného rytifskéhorodu Rütü z Dirného a a2 po Bilehofe propadl zamekv konfiskacich. Panstvi ziskaliSlavatové, ktefi v té dobé ji2sidlili v Jindfichové Hra.dci.Potom se stfidali datgi majitelé,do§to k detngm Opravdm a zamekbyl obOucin a2 do konce druhesvetove vd/ky. tlisté zncite tuodzu krdsy a ticha z eetngchvyobrazeni ijako pfirodni kulisufilmovOch pohewlek di pfthehdz doby renesance (Svatby panaVoka). Snad ducy tomu, 2e jezcirrtek se svOm lesnim okolim talctrochu stranou hlavnIkornunikace, klid I ltheznd poeziepfirody tu zustaly nedoteené. Zestanjch hospodelfslajch objekta nabfehu rybnaca vyrostl stylovghotel, pod kostelacem kvetourododendrony, midete si vypeljeitlodiecu a snit. Take Capt rodina

ji2 po nékolik generaci zastdvdvérnd tornuto krdsnérnu koutunagi vlasti, té zernizamy§lené.(...).

-

z I

11%,1

ti

2 257;

LEKCE 2

Lekce 2

RECEPTY

Veptovci panenka v listovemtésfe

Vepfouci panenkaje vdeeniimtématern pro rCizne kuchyfiskerecepty. Ten, ktery yam dnesnabizime, pfipravil efkuchafbrnenského hotelu Holiday InnDan Darmopil.

Asi 200g vepfové panenkynejprve progpikujeme anglickouslaninou, osolime a nalo2imes provensalskOm kofenirn dooleje. Necheime odleiet. Potommaso zprudka opeeeme na oleji.Musi bgt uvnitf krvavé. Navyvalen0 etverec listového testapolo2ime plcitek gunky, okrajepotfeme 2Ioutkem, na gunkudame opeeenou panenku azabalime. Zaba1enou panenkupotfeme Noutkem a upeeeme vestfedné vyhfcité troube. Kiademena tep10 talif a podlevame na

jedné strané vekem s meislem az druhé strany rokforovouometekou. Obloiime zeleninoudugenou na mdsle. Omezekupfipravime tak, 2e mdslovou jigkuzaLijeme trochou vody arozvafime, pfideime nastrouhanyrokfew (nivu) a rozfedimeglehaekou, pfipaclné dochutimetrochou soli a bilého pepfe. Jakopfiloha se hodi reizne upravenébrambory. Cekez veis skuteenddelikatesa.

Masové knedliaky se gpencitema jogurtovou ometékou(rozpis asi pro 2 cd 4 osoby)

Jemne umeleme 500g hovezihomasa a smichetme s 2 nadrobnonakreijengmi cibulemi, pfiddme 2vejce, sill, miety kmin. pepf azahustime podle pottebystrouhankou (asi 2 I2icemi). Zesmesi vytvarujeme 10 a2 12knedlieka a 10 minutje opékdme

25

v rozpoleném oleji. Mezitimv kastrolu najeclné Ltici olejeosrnahneme drobne nakrecjenoucibulku, pfidame zmrazenggpencit a dusime pod pokliekouasi 10 a2 15 minut. Kelimekbilého smetanovehojogurtusmicharne se gpetkou soil, pepfe,

prolisovariOrn strou2kern eesneku,mletgm kminem a vmicheime dohotového gpenettu. LI2 nevatime!Poddvdme s chIebem nebohranolky.

Losos s brokolici(rozpis pro 4 osoby)

Ctyfi porce lososa po 100g(dostaneme zmrazené vprodejnecch ryb a vetgichsarnoobsluheich) mimé osolimemofskou soil a pokapemecitronovou gt'civou. Vlo2ime naplech potfen0 olejem a v troubegriligeme asi 10 at 15 rninut pfi220 °C. Mezitim spafirne,ochladime a oloupeme 250grajeat, kterd nakrecjime na dilky.Stdvu je2 vyteee z rcijecit pfikregenl, zachytime do gedku,osolime, opepfime a smicheimes trochou octa a oleje. 700gbrokolice (nebo kadefewku,bOt i na rediaky rozebran0 kvétak)povafirne 10 minut v mirneosolené vodé. Scedime,promichdme s day rcgeat agretvou. Na talife rozdelime porcelososa, oblo2ime zeleninou apfiddme koleeka citronu. Jakopfllohu zvolime male vatenebrambory.

Paprikovg salcit se scijou(rozpis pro 4 osoby)

Oeistime 3 vét.:§i 2lute paprikya 3 eervené papriky a nakregimeje na asi centimetrove kostieky.Osolime, zakaperne 2 Iiicemi

Lekce 2

rostlinného oleje a posypemerozmanjnern. Nechame asi 10minut od1e2et. Do miskyvyklopime sterilované sójové bobybez nedevu a smichameje se 2I2icemi rctjeatového protlaku, doného2 vrnichame bazalku a rovn62nechcime rozleiet. V mimeosolené vodé uvafime 75 gtéstovin (pro okojsou nejlepgivfeténka), hotové scedime,propletchneme studenou vodou a

Rozhovor

-JohnRadekJohn

Radek-John

-Radek

John

-Radek

John-Radek

-John-Radek

nechdrne na situ okapat.Nadrobno nakrojime 2 cibule is nati (nemame-ii, pficidmezelenou east pOrku) a galekpetr2elkové nate. Smichame spaprikou., sOjou, tèstovinami,podle chuti okyselime citronovougfcivou a posypeme balkansky'msy'rem nakreyengm na malekostieky. Necheune v chladniecepia hodiny odleiet. Poddvame sdaiamanky.

kde je nejakd dobra eeska restaurace?Ceskd restaurace? Mysli, kterou vlastni Ce§i?Ne, hleclarn restauraci, kde vati typickou eeskou kuchyni.Chtel bych ji ochutnat.1.12. jsi neco ochutnal? Mã §. ptedstavu, jak chutna?112 jsem ochutnal makové buchty. Ale nernam rad sladké.Kdy2 jsem naposledy navkivil své eeské ptatele, tak mipani Novakova uvaiila svidkovou na smetand s knedlficem abrusinkami. Bylo to vyborné, ale trochu te2ké.A jak ti chutnd eeske narodni jidlo? Veptová se zelim asamoztejme s knedlay.Neni to 'gpatne, ale veptové marn rad jedine libové. Takyjsem u2 jedl eeskou bramboratku. To byla moc dobrápolevka, byla v ni zelenina a take houby. Sly§el jsem,typicke jidlo, které se ji na Vanoce, je kapr.To ano, na StedrY veder se ji sma2.eny kapr a k tomubramborovy salat.Bramborovy salát, to jsou tedy brambory a dal?Kaidd rodina ma svtaj recept, ale vethinoujsou to brambory,zelenina, vejce natvrdo a v'§e se spoji majonezou. Motnaby ti chutnala jidla starych Cechü. Ta byla velmijednoducha a lehka. Masa se dtive jedlo velrni malo a jennekdy. Nejeastej§i zeleninou bylo zeli, celou zimu se jedlokyseld. Je v ném hodné vitaminu C a pak se samoztejmejedly obiloviny. Ale je§te jsem nikdy takova jidla nejedlv restauraci.Ted' jsem si vzpomnél, e mi chutnaly bramboraky.Ano, jidla z brambor jsou u rids typicka. Jestlipak vI, kolikdruhii knedlikil 'name v naM kuchyni?

26

0

Lekce 2

-John Jedl jsem knedlay s omdekou a jinak taky k veprovémumasu.

-Radek To byly houskové. 1.12 jsi jedl ovocné knedlay?John Je§t6 ne, ale u2. jsem o nich slyel. Jaké ovoce se poldiva?

-Radek To zdleii na sezOne, ale mifte§ mit merunkové, *gvestkové,jahodové, ale i ostru2inové a take i z revend.

-John To ani neznam.-Radek Ovoce se dã dovnitt a knedlilcy se posypou tvarohem,

cukrem a poliji mdslem. Je to dobré.John Hmm, to ti ve-tim a dovedu si to ptedstavit.

-Radek eeska kuchyne je dobrd, ale ne tak zdravd. Smetanovéomdeky, maso ne v2dy libové, cukr, mouka...

-John U2 mi nic netficej. Stejn6 chci poznat deskou kuchyni av§echno ochutnat.

-Radek Mo2na. 2e té bude zajimat, 2e v jedne eeske pohddce pfielna svdt eert, a kdy2 ohutnal koprovou orndeku, u*2 se nechtëlvrátit zpátky do pekla.

John. No vidi.g, tak tu koprovou musim taky ochutnatt

A ted' mluvime my!

CvMeni 1Nejprve si pteetéte rozhovor a pak odpovidejte na nasledujici otazky.

1. Co mii2e znamenat «eeskd restaurace»?2. Kterd teská jidla u ochutnal John?3. Co se pova2uje za eeské narodni jidlo?4. Které jidlo se ji na Vanoce?5. Co jedli kdysi staff eechove?6. Kolik druhü knedlikU ut ochutnal John?7. Jak se delaji ovocne knedliky?8. Které ovoce se dd pou2it?9. Je eeskA kuchynè zdravd?10. Kterou eeskou pohddku vyprdvel Radek?

Cvideni 2Ted- pracujte ye dvojicich. Pteetete si znovu v§echny recepty. Ka2dddvojice si ptipravi jeden recept a pak ho dá druhé dvojici. Jeden pakbude recept dist a ten druhy ho bude hrdt. V§ichni ostatni poslouchaji,divaji se a zapisuji si 1.7echna slovesa, ktera. sly§eli. Kdo napi§e nejvicesloves, vyhrdvd.

Lekce 2

Slovesa

1. 11. 21.

2. 12. 22.

3. 13. 23.

4. 14. 24.

5. 15. 25.

6. 16. 26.

7. 17. 27.

8. 18. 28.

9. 19. 29.

10. 20. 30.

Cvideni 3Pte6tete si nasledujici recept na syrovou omeletu. Bohu2e1 ho nekdoroztrhal a pak slo2i1 dohromady, ale Spatne. Dejte \rely do sprdvnéhopotadi.

1_ Synovd omeleta pro jednu osobu.

Odstavime ji z ohne, nechdme 6dsteene vychladnout azamichame do ni iloutky a syr.

Ptilohy: salay vSeho druhu, chléb

Omelety peteme v troube.

Z rnasla a mouky udeldme svetlou jfku, zalijeme ji poedstech mlékem, osolime a povatime na hustou kaSi.

2 dkg mdsla, 112ice hrube mouky, 1/8 1 mléka, 2 vejce, 5 ai10 dkg ementdlskeho syra, sül, petrielovd nat', maslo napanev.

Nakonec priddme tuhy snih z bilkü a usekanou petr2elovounat'.

28

,

Lekce 2

eviëeni, 4Pteetete si jeke jednou v§echny recepty a smite se najit co nejvic slov,kterd popisuji kuchytiske natadi. Pak je napike dole i s anglickymptekladem.

1. 12ice spoon2.3.4.5.6.7.8.9.10.

Cvi edeni 5Které jidlo mate nejradeji? Vyvetlete podrobne, jak to jidlo piipravujete.Vyu2ijte slova z této kapitoly.

Cvi6eni 6Zahrajme si na restauraci:Rozdelime studenty: jeden §élkuchat, dva kuchati, dva eig.nici a ostatnijsou hosté. Sefkuchat ptideluje praci a kuchati ptipravuji jidla, hoste siobjednavaji, ëinici piijimaji objednavky atd.

Cviäeni 7Pracujte ve dvojicich. Inscenujte setkani dvou ptatel, kteti se chystaji dorestaurace, a napike pro né dialog.

-Y-X-Y-X

29

-----..====er...=mi= ,L=2K,

Lekce 2

-Y-X-YXY

-X-Y-XY

-X-Y-X-Y-XY

Cvideni 8Vzpomehte si na nazvy eeskych jidel a napfSte desky jidelni listek.

Jidelni listek

Polévky Cena

Pfedkrm Cena

Hlavnijidla Cena

30

Lekce 2

Bezmasd jidla Cena

Jidla na objedndyku Cena

Kompoty a salcity Cena

Zakusky Cena

Pfilohy Cena

Notpoje Cena

31

3 5

Lekce 2

eviaeni 9Popike, jak byste prostteli stül, kdyi pou2ijete nadobi, které je doleuvedeno. Co byste je§t6 ptidali?

ptibor, m12, lZfce, 12idka, vidli6ka, hluboky taut, mëlkSrtalit, pod§alek,§alek, sklenidka, ubrousek, ubrus

Cviëeni 10Zeptejte se kamarada/ky:

1. Co ji bthem dne?2. Co ma rad jako ptedkrm a co jako dezert?3. Jakou polevku ma nejraddji?4. Které ovoce a kterou zeleninu ma rad a kterou ne?5. Co pije pted jidlem a po jidle?6. Kde se obytejne* stravuje?7. Ma rad speciality jiné kuchyne? Které?8. Cim se lf§i jeho/jeji narodni jidlo od teského?9. Umi vatit?10. Kolik druhu knedliku zna a jestli je u2 v§echny ochutnal?

Gramatika

VERBSThe Czech verb changes its form depending on its number, tense, mood, and

voice. Czech verbs also have aspect which generally indicates whether theaction is habitual or whether it is complete. At this point we simply note thatCzech verbs usually occur in pairs, one denoting the imperfective aspect (anaction in progress) and the other the perfective aspect (a completed action).

Number Singular já, ty, onStuduju. I am studying.Plural: my, vy, oniStudujeme. We are studying.

Tense Present Studujete. You (pl.) are studying.Past Studovali jste. You were studying.Future Budete studovat. You will be studying.

Mood Indicative Studujou. They are studying.Imperative studuj! study!Conditional Studovala bys se mnou? Would you study with me?

32

3 6

Lekce 2

Voice Active lca2cVr studuje tuto knihu.Everyone is studying this book.

Passive Ta kniha byla studovana v§emi.This book was studied by everyone.

Aspect Imperfective Studoval jsem déjepis.I studied history.

Perfective Vystudoval jsem dejepis.I graduated with a degree in history.

Verbal AspectThe majority of Czech verbs function in related pairs and are called

imperfective, and perfective. The English translation is usually thesame for both forms. The difference lies in the speaker's intention tostress either an action in progress, which is incomplete or which isrepeated (imperfective forrn), or an action which was or will be completed(perfective form).

imperfective perfective&Oat udélat to doiikat fict to saydiva dat to give

Imperfective AspectImperfective verbs have present, past, and the future tenses. You will

use imperfective verbs when you want to express repeated or habitualactions, actions in progress, actions which do not end with a specificresult, and completed actions which do not emphasize the result:

repeated or habitual actionsStuduju eesk3-r jazyk kaidy den. I study Czech every day.Wdy jsme hrãli spolu. We always played together.Nikdy nebudeme mluvit anglicky. We will never speak English.

actions in progress (and therefore incomplete)Cetl jsem, kdy2 pri§la. I was reading when she came.

actions which do not end with a specific resultStal jsem pted obrazem. I stood in front of the picture.

completed actions which do not emphasize the resultCo jsi d6lal veera? What did you do yesterday?Divan jsme se na televizi. We watched television

33

3 7

Lekce 2

Perfective AspectPerfective verbs stress the completion ofan action and have only past

and future tenses. You will use perfective verbs when you want toexpress single or momentary actions and the goal or completion of an

single or momentary actionsNapsal jsem dopis. I wrote a letter.

actions which emphasize the goal of completionPfipravili jsme k odjezdu? We have preparedfor the trip.

The Present TenseCzech verbs change their ending in the present and future tense

according to person ( I, you, he, she, etc.) and number (singular orplural). In the past tense the endings also indicate gender (masculine,feminine, neuter), in both the singular and plural and distinguishmasculine animate and inanimate forms.

The Present TenseOnly imperfective verbs can function in the present tense. There are

six conjugations, which are defined by the ending of the verb's stem.

Studuju/studuji may express: I studyI am studyingI have studiedI have been studyingI do study

Negating Present Tense VerbsThe present tense of a verb is negated simply by adding (prefixing) the

particle ne- to the verb.

Nemiun to. I don't have it.Nezniun ho. I don't know him.

The verb must always be negated after a negative pronoun.

Nikdo tarn nestuduje. Nobody studies there.Nic tam neni. There is nothing there.

The Future TenseThe future tense may be formed from the imperfective or perfective

aspect. Imperfective verbs describe a processes that will take place in thefuture, stressing duration or repetitiveness. The future tense ofimperfective verbs consists of the verb bid (to be) plus the infinitive formof the imperfective verb.

34

Lekce 2

buciu studovatbudei studovatbude studovatbudeme studovatbudete studovatbudou studovat

I'll study or I'll be studyingyou'll studyhe, she, it will studywe'll studyyou'll studythey'll study

Perfective verbs describe an action that will take place in the futurewith the stress on the completion. The action is seen as an entirecompleted event. The future tense forms have the same endings as thepresent tense forms.

koupimkoupiAkoupikoupimekoupitekoupi

I'll buyyou'll buyhe, she, buywe'll buyyou'll buythEy'll buy

The Past TenseThe past tense like the the future may be formed from imperfective or

perfective aspect. It consists of the 1-participle and the present form ofthe verb bfrt. The participle is formed by replacing the final -t of theinfinitive with -I, -la, -lo, etc. There is agreement in gender and number;plural forms also distinguish between animacy and inanimacy. The verbbkt does not appear with the 3rd person singular and plural.

Singularmasculine Jd ptijel jsem veera.feminine Ja prijela jsemveera.masculine Ty prijel jsi veera.feminine 'Ty ptijela jsi veera.masculine Otec prijelfeminine Matka ptijela veera.neuter Auto ptijelo veera.

Pluralmasculinefemininemasculinefemininemasculinemasculinefeminineneuter

My ptijeli jsmevtera.My pfijely jsme Vdera.Vy pfijeli jste vtera.Vy pfijely jste veera.Muti ptijeli'vdera.

I Vlaky ptijely veera.Zeny ptijely veera.Auta ptijela veera.

I arrived yesterday.I arrived yesterday.You arrived yesterday.You arrived yesterday.Father arrived yesterday.Mother arrived yesterday.A car arrived yesterday.

We arrived yesterday.We arrived yesterday.You arrived yesterday.You arrived yesterday.Men arrived yesterday.The trains arrived yesterday.The Women arrived yesterday.The cars arrived yesterday.

35

Lekce 2

Even if there is one man among many women, the verb takes themasculine animate ending -Ii.

Muil a 2eny pracovali. Men and women worked.Zeny pracovaly. Women worked.

When negating the past tense the negative prefix ne- is alwaysattached to the -I form:

Peter nebyl v potádku. There was something wrong with Peter.Nemluvila dobte. She didn't speak well.

In the past tense the auxiliary verb btt is unstressed. Becauseunstressed words can never start a sentence in Czech, btt never appearsat the beginning of a sentence.

Já jsem tam byl. I was there.Byl jsem tam.My jsme ho videi. We saw him.Videi jsme ho.

Reflexive VerbsCzech verbs accompanied by the particles se or si are known as

reflexive verbs. The reflexive se denotes a direct object and indicates anaction performed by the subject on himself or reciprocical relationship.

Myju se.Zname se.

I am washing (myselj).W e know each other.

In some cases reflexive particles do not suggest either a reflexive orreciprocal meaning; instead, they simply form part of the verb and mustbe memorized as such.

Ptal jsem se, jestli pfijdou. I asked wheather they would come.Myslim si, 2e ptijdou. I think they'll come.

Also note that se and si have no stress of their own and thereforecannot start a sentence.

Jmenuju se Ivan. My name is Ivan.On se jmenuje Ivan. His name is Ivan.Nejmenuje se Ivan? Isn't his name Ivan?

Imperative MoodThe imperative forms can be derived by dropping the ending of the

third person plural of the present tense and (a) no ending for the secondperson singular form, (b) -te for the second plural form, or (c) adding -mefor the first person plural.

364 till

Lekce 2

Imperative forms3rd pl. present. 2nd sg. 2nd. pl. 1st pl,mluvi speak =lux, mluvte mluvmenesou carry nes neste nesmepfSi write piA pifite piime

When the 3rd person plural ending is -ji, -i is dropped.

3rd pl. present 2nd sg. 2nd. pl. 1st pl.piji drink pij pijte pijmemyji se wash myj se myjte se myjme se

If there is an a in the verb stem preceding the ending, the a changes to e:

3rd pl. present 2nd sg. 2nd. pl. 1st pl.Map' do dèlej délejte deejmedaji give dej dejte dejmevolaji call volej volejte volejme

Verbs with stems ending in more than one consonant haVe the imperativeendings 4,-ete,4me (or sometimes -ete, -eme, after s, z, 1, 1, f):

3rd p/. present 2nd sg. 2nd. pl. 1st pt.spi sleep spi spëte sp6meetou read 6ti &Ate dtëmejdou go jdi jdëte jd6meotevtou open otevii otevkle oteviteme

Hard consonants d, t, n, which soften before -i, retain their softpronunciation.

3rd pl. present 2nd. sg. 2nd. pl. I st pl.plati pay plat' plafte plaf mesedi sit sed' settle sed'me

To express commands in the third person, Czech uses at' (a lesscommonly, necht') and the third person present forms.

At' mi zavola co nejdtiv. Have him phone me as soon as possible.At' vejdou. Tell them to come in.

The imperative may be formed from either aspect. Negativecommands usually require the imperfective.

Neai tento elanek, pfeEti tamten. Don't read this article; read that one.At' ne6te tento elanek, at' pieëte tamten. Doret have him read this

article: have him read that one.

37

41

Lekce 2

CVItENI 1Doplriujte spravne tvary sloves:Vzor: Kaidy den /my-jist/ knedificy.

Kaidy den jime knedlay.

1. Pudink /my-rozmichat/ s mlekem.2. /Jd-clat/ knedificy do vrouci vody.3. V té restauraci /oni-opelcat/ moravskou klobasu4. Kdo /nastrouhat/ syr?5. Nejdfiv /my-osolit a opepiit/ rajdata a pak je /my-

posypat/ balkanskym sYrem.6. Wdycky Ay-cid-vat/ desnek do bramboraka?7. Guld'§ /ona- dusit/ skoro hodinu a /ona- poddvat/

s chlebem.8. Zdenek a Hanka raddji maso /smatit/ net" /vatit/,

protote je to rychlej§i.9. Rajdata /ty-krajet/ na dfiky, nebo na koleaka?10. Mdslovou ji§lcu /ja-zalévat/ jediné studenou vodou.

CVItENi 2Doplrite sloveso opaeného vidu:Vzor: NapiAerne stejny dopis, jako vidy

Napgerne stejny dopis, jako vidy pifieme.

1. Pripravime si takovou omdtku, jakou vidycky2. Masa zpmdka opeae§ talc, jako je vidycky3. Pticláte tolik nastrouhaneho syra, jako obytejne4. Fazolky byly vyborne. Uvatila je talc dobte, jako je vtdycky5. Ta polévka je ptesolend. Osolila ji trochu vie, net ji

obyãejne.6. Nakrájime maso na male kousky, jako je valy7. Poutijeme ty druhy zeleniny, které rddi8. Naveaerite se v té restauraci, kde aasto9. Ryby koupi v torn obchodd, kde obaas iyby10.Napili se toho bilého vina, které obyaejne

CVItENi 3Doplrite tvary irnperativu:Vzor: volat - zavolat

pozde veaer, tarn ted`Nevolej pozde veaer, zavolej tam ted'!

1. davat daltam koteni, ale ne tam palivou papriku,

kdyt nernale rddi ostrá jidla.

Lekce 2

2. vatit uvatitmaso, ale ne pfiIli dlouho.

3. ptipravovat - ptipravitprosim dne§ni obéd.

4. chutnat ochutnatTolikrdt to ne

5. rozhodovat se - rozhodnout sekteré jidlo budeme vatit, ale

ptili§ dlouho, nemame tolik aasu.

6. aist pteaistnéjaky recept na polévku ale ho

potichu, a ne nahlas.

7. tict tikatco jste tam mtli k ob6clu. Ne 2e

jenom rajskou omdalcu.

8. otevirat otevtitTady je koute! Rychle okno, ale nev§echna.

9. pit napit se vypitTen aaj je dobry. Prosim se. Nikdy nevodu z vodovodu. Ty md"S' ale tizeri! Jen to v§echno

10. jist najist se snistJestli md§ hlad, , ale tak rychle.Chutnd ti to ? Talc to vgechno

CVItENI 4Dejte do futura. Pozor na rozdil dokonavych a nedokonavych sloves:Vzor: Rychle pteeet1 dopis a potom dloho psal odpoved'.

Rychle pfeete dopis a potom dlouho bude psit odpovdc1'.

1. Tentokrat jsme strdvili dovolenou v Ceském sttedohoti, i kdy2 jsmeobyãejn6 trávili sve dovolenou nekde u vody.

2. Moc se jim tam libilo, tento vikend se tam opet

3. 0 zni6ene prirode severnich Cech se jisté hodne. napsalo.

3943

Lekce 2

4. Kdo se staral o ty stare lidi?

5. Na své si pfili i milovnici historickych pamatek.

6. Ty koldde byly vyborné. Vzali jsme si nékolik s sebou.

7. Da li jsme si gulag a pivo.

8. V2clycky jsme si objednali najaky dais.

9. Rychle se najedli a li do kina.

10. Uvatila naco typicky aeského.

CVIdEM 5Vyberte slovesa podle smyslu vety:Vzor: Ta hudba je moc hezka. Kde jsi tu desku?

a. koupilb. kupovalTa hudba je moc hezka. Kde jsi koupil tu desku?

1. Ten pohled nam pine obtany vystup.a. vynahradilb. nahradil

2. Marn velky hlad. MilZu si jegta jeden kolda?a. bratb. vzit

3. To jidlo neni dost slane. Musirn si jegta trochu soli.a. ptidavatb. ptidat

4. Zeleninovy salat necharne v ledniace pñl hodinya. odle2etb. pte1e2et

40

44

Lekce 2

5. Jogurt rmaieme se soli a peptem.a. michatb. smichat

6. Na talite porce lososa a ptidame koledka citronu.a. rozdelimeb. nadelime

7. Nejdtive nadrobno cibuli a potom pticlame maso.a. nakrajimeb. vykrájime

8. ladycky to trochou vody.a. dolejub. ialeju

9. Maso nejdtive do nalevu.a. na1o2imeb. slo2ime

10. Nakoneca. ob1o2imeb. doloiirne

maso zeleninou du§enou na mdsle.

CVItENI 6Spojte vyrrazy ze sloupcii A a B do vet.

AMy.§lenka na vylet do Sttedohoti 2e rozhledna nebyla ptistuprid.

Ne v§ichni turisté se umeji chovat talc, o které se nemd kdo postarat.

V soueasné dobe tady ijl stati lidé, byla velmi lakavd.

Byli zklamani tim, mno2stvim hradii a zamkii.

Neni jisté, aby nebyla ohro2ena ptiroda.

Tento kraj se mia2e pochlubit co by se vzdcnymi rostlinamiudélal velkyr

CVItENI 7Vyberte správnd slovesa podle smyslu vety :

Vzor: Jak se jmenujeqjmenuje§?Jak se jmenuje§?

Lekce 2

1. Po obédé matka myje se/myje talife.2. Neboji§ se/neboji§, 2e se to maso ptipalf?3. Nejdfive se vati /vati jenom omdeka a a't potom knedbay.4. Jak dlouho se znate/znáte?5. Piipravit se/ptipravit ovocné knedlilcy neni tak snadné.6. Brambory se soli /soli jenom jednou.7. Prod se usmivd§/usmivd§?8. Rychle se zabalime/zabalime maso a pak u§lehame snth.9. Chce§ to máslo se rozpustit/rozpustit?10. Zeleniriovd polevka se vati/vati jen dvacet minut.

CVICElli 8Dejte do minulého easu:Vzor: Budeme mluvit jen desky.

Miuvifi jsme jen eesky.

1. Hotové knedliky posypeme strouhankou.

2. V mirne osolend vode uvafite téstoviny, pak je scedite a propldchnete.

3. Jak dlouho nechdte od1e2et veptovou panenku?

4. Petr nejdfiv nakraji nadrobno dye cibule, pfidd petr2e1 a okyseliv§echno citronem.

5. Kaidy den piipravuji teplou veeeii.

6. Snidam, obedvam a veeefim u rodieu.

7. Proe necla.§ vychladit vanilkovy pudink?

8. Vytvarujeme 10 knedliekil a dusime je pod pokliekou pet minut.

9. Do saldtu oeistim papriku, oloupu brambory a nastrouham syr.

42

46

Lekce 2

10. Kdyi to roztediS. §lehaekou a dochutfg peptem, bude to mnohem

CVItENI 9Doplfiujte prefixy:Vzor: Veera jsem detla tu knihu.

Veera jsem doeetla tu knihu.

1. Maso zprudka peeeme.2. davaine s chlebem nebo hranolky.3. Potom jogurt michame se §petkou soli.4. loupeme nékolik raj-eat a sypeme syrrem.5. meleme kilo hoveztho masa a dame 2 vejce.6. Ryby kapeme citronovou §t'avou.7. fedime vodou a chutime peptem.8. Okraje &erne Zloutkem.9. loZime zeleninou du§enou na masle.10. Do misky klopime nakrajenou okurku.

CVIdENI 10Vyberte infinitiv a dophite véty. PouZijte jenVzor: Chce'S to kute

Chce'S to kute uvaiit?

slovesa z této lekce.

1. Dovede§ dobte2. Ptestal a zaeal3. Chystame se4. Chcete nejdfiv nebo5. Musi6. Warn to hned.7. Oni neumi8. Pokusim se9. PffSel mi10. Dnes se naueite

Doplfikové dteni

A tady je recept na velmi popularni tvarohove knedliky. Moind Ze sepokusite si je udelat.

Tvarohové knedliky

Pro 4 osoby pottebujeme:1 sci6ek vanilkového pudinku vpretku1/ 2 lmléka110g prd§kového cukru

43

1 sklenici (asi 720 ml)viS-riového kompotu2-3 kdvové tiieky gkrobovémouCky1 kousek celé skofice100g mdsla3 21outky, 1 bilek

Lekce 2

500g netuaného tvarohu70g krupice2 pol. Wee polohrube moukysül50g strouhanky

Pfiprava:1. Pudinkovg prcis'ek rozmichamese 2 lticemi cukru ve 3 aicichmléka. Zby le mleko uvedeme doyam, sejmeme z plotny a vlyemedo nej rozmichang pudink. Zasteileho michanf povafirne,krém zaene houstnout.2. Vi..§ne nechame dobfe okapat.Kompotovou tävu slyeme zvlaSTdo hrnce a svatime s cukrem askofici. Ke konci varu pfidelme yedvou Iiicich §reivy rozrnichanou

krobovou motthku a okapanéviSne. Dome dobfe vychladit.

3. Ptipravu knedlfial zadinarnesmichanirn tvarohu,krupice, mouky, soli a 2 Liic cukrus 50g rozpugteneho masla. Pakzbaku uglehame snth a opatrne jejvmicheune do pfipravene hmoty.4. Knedlay tvarujeme bud'formou na zrnrzlinu, nebo dye.mapolevkovgmi liicemi obracengmiproti sobe. Vkleiclarne do vfelemime" osolend vody a vafime asi 8rninut.5. Na pcinvi rozpustime zbylg tuka osmahneme na némstrouhanku. Hotové knedlficyokapeme, posypeme strouhankou,podeuxime s vanilkovgm krémema vychlazengm vikiovgmkompotern, ze kteréhojsmeodstranili skofici.

Lekce 3

Kaidg z nets jednou byl, bude, nebo je:DITE SKOWU POVINNE

Povinnost chodit do gkoly platina dnegnim dzemi Ceskerepubliky u2 od roku 1775.

Mtlie za to cisafovna MarieTerezie, kterajako pruni v Evropekomplexne reorganizovala obecnegkolstvi.

Vypracovdni Vgeobecnéhogkolského zokona zadalaJakubovi Felbigerovi, opatoviaugustinidnskeho kledterav Zahdni, a ten se inspiroval mimo

jiné ndzorem Komenského, 2egkola md bgt pro vgechny. Protozmirtengt &Ikon pfedpoldadalvznik divalch gkol, proto v nembylo pamatovdno na chudé.Skola totii nebyla zdarma proka2deho; ttãebni pomdcky obechradita jen chudym detem.

Bezplatnost obecného gkolstvibyla v Rakousko-Uherskuuzakonena v roce 1869, a2 poSvOcarsku a Anglii.

Od terezidnslajch reforem semnohé zménilo. Jedno nikoliko/nl docheaka zetstala

povinnou. Do prvnich tfidnctstoupilo v zetil roku 1994 ternef130 000 prune/kit.

(line ne2 zdravotni ddvody apobyt v zahrani6i k dpinémuosvobozerti od povinné gkolnidochdzky neexistuji.

Povinnd gkolni dochdzkajedevitiletd. Nesmi trvat déle ne2jedencict let (u déti, které tfiduopakuji kvCüi diouhodobé nemoci),propadnout lze v ka2de tfide jenjednou.

Skolni dochdzku odmitajidenove nektenjch sekt, nektefianarchiste i nekteré daLI zvld:stni.povahy. Tradtge se pfibehktefi vyznetvaji zpdsob iivota dzcespojeny s pfirodou, civilizaci

47

odrnitaji ddsledne: déti nechtejinechat nauait ani eist, ani pscit.

Skolou povinng Mad'ar, Nemec,Poldk at jing pfislagnacnorodnostnich a etniciajch mengins aeslojm obtanstvim met podleListiny prat) a svobod (souãdstUstavy, kterci upfesfiuje gkolnizakon) ndrok na vzdéldvdni yesvémjazyce. K napinéni tohotopretva ovgem pftlig nedochdzi.Menginy o to ani nejevi vellajzdjem. Romove nemaji 26.clnouzdkladni gkolu, kde by sevyuaovalo romsky. Sarni po ninetou21, nejen proto, ie naphIcladofictolnl romskd grarnatikavlastné neexistuje, ale ddvajipfednost ãeskému vzdéldvdni.V prcdske Interndtni gkole pronorodnostni menginy, kde poby'vci36 Romd, se vytkuje vOhradneãesky.

Svig jazyk pestuji vzaznamenatelném mefitkujenPoldci, ktefi TT1Cljf svoje gkoly.Upadd zdjern t o gkoly slovenské.

Stdt po svém malém ob6anovinevyiaduje jen povinnost choditdo §koly. Pfikazuje mu, CO seueit, a sdeluje mu, JAK todokózat. riedivno mujegtéureoval, KDE si povinnou gkolnidocheaku met odbyt. V poslednichletech se v tomto smeru mnohézménilo.

Deti maji dnes vice ne2v nedetvné minulosti mo2nostvolby kol. Neni vgak mo2nostvyberu koneckoncdformalni, kdy2vgechny gkoly vychetzejizjednotnOch osnov ministerstvagkolstvi.

K nejvétgimu uvolneni doglozmenou nepsaného zdkona, 2edite musi chodit do gkoly v miste

Lekce 3

bydlitte. Dries nerd 2cidne ditétakovOm pravidlem vazono, navicsi mede vybirat ze zerkladni kolystcitni, obecni, cirkevni, atsoukromé.

Letos si mohly deti v Ceskerepublice vybrat ze 4199zerkladnich kol. Z nich 499spravige stat a 3662 obce, 25 jesoukromgch a 13 cirkevnich.Vedle nich bylo pro déti raznezdravotne handicapovanek dispozici 285 specialnichzokladnich gkol.

Skola se dries krok za krokempfizpilsobige novemu duchuspoleenosti. Nekde pomaleji,jinde razantneji skoro v2dyzole2i na osoberch a osobnostechuaiteld. A take no stcite, co2 nenineosobni instituce, ale dohoda

Rozhovor

-Kathy

Eva

nets vgech. V ni by mélo platit, 2evzdelaného eloveka spoleanostpottebuje a v621 si ho. 2e pro tutohodnotuje ochotna néco obétovat.Tfeba penize na uaebnice, které sipak 26k 'di student odnese dome/ aulo2i do sve knihovny.

&ICC se, 2e ye spoleenosti sezaeind usazovat netzor, 2evzdeldnije "investice", 2e "nesepenize", at' si ho tedy ka2djzaplati. Vzdélani ovgem nese inéco vice a nejenorn pro

jednotlivce. Rozviji kulturunejgirgim slova smystu. A

takov0 rozvoj je pro vgechnyk nezaplaceni..

Vedéla to u2 Marie Terezie adonutila sve poddané uait se.Nedonutila ka2deho, ale za pokusto stedo. Stejne jako dnes.

Minuly tyden jsem navttMla skanzen blfzko Prahy v Pterovenad Labem a tam jsem vidala starou tkolu.Znam tu tkolu! Ka2dy si müe udalat ptedstavu, jak tkoladtiv vypadala. Tradice povinné tkolni dochazky je v natizemi velmi dlouhd. A take jsme ptece narod Komenského,kteremu se tika uditel narodü.

-Kathy Ah, ano. Minulé léto jsem navttivila jeho muzeumv Uherskem Broda. Jeho nazory na vzdalani pro vtechny,chlapce a divky I bohaté a chude., musely byt v jeho dobévelmi pokrokové.

Eva Je znamd jeho mytlenka: "Kdokoli se zrodi dlovakem,vzdalávan bud1, aby z naho byl alovek". Ale Komensk-y nebyljenom pedagog, ale take filozof. A autor mnoha del. Uraité

byl poslednim biskupem Jednoty bratrske.-Kathy Ano, po Bile hote musel emigrovat. Myslim, e nejdtive

odetel do Polska, ale pak u nevim. Zemtel v Polsku?Eva Ne, zemtel a je pochovan v Holandsku, v Naardenu. Byl zvan

do mnoha zemi, aby pomohl reformovat tkolstvi, napt. doSvédska, Anglie. Dokonce do Ameriky!

Kathy Aaa! Skolstvi a reformy. To je stale aktudlni.Eva To mat pravdu. Dnes je naptildad spor, zda t kola ma vest

deti k discipline, nebo jim ma nechat naprostou volnost, adruhou spornou otazkou je jak deti hodnotit. System pet!znamek je velmi omezeny, ale velmi traditni. Nejlepti jejedniaka a petka je nejhorti.

48

Lekce 3

-Kathy A jaky je system hodnoceni na vysokYch 'Icolach?-Eva Tam jsou jenom ayti znarnky. Od jedniay do dtytky.-Kathy Historie vysokého §kolstvi u vas je take dlouhd,-Eva Karlova univerzita byla zaloiena v roce 1348 a path tak

k nejstartim univerzitam v Evrope. Je nejstar§i ve sttedni Evrope.-Kathy Ale univerzita je take v Brn6 a Olomouci.-Eva V Brn'e je Masarykova univerzita a v Olomouci Palackého

univerzita. Ty jsou star§i, ale v nedavné dobé vznikly dalaiuniverzity v jednotlivych regionech Ceské republiky.

-Kathy A v Praze je jen Karlova univerzita?-Eva Ne, jsou tam take nezavisle vysoke urndlecke Aoly a

samoztejrn6 technické §koly.-Kathy Aha, jeden mitj znamy studoval reii na FAMu a mitj

bratranec studoval poeitate na CVUT.-Eva Ano, to jsou zkratky pro Filmovou akademii uméni a pro

Ceské vysoké udeni technické. Technickf".. 'Aoly majisarnoztejmé mnohem vice studentA ne2 umélecké akoly.

-Kathy Zitra jsem pozvana do Karolina na slavnostni promoci.-Eva To se ti bude urdté libit. Z kaidého kouta tam dycha

historie. Main rada tyhle slavnostni okamiiky. A kdopromuje?

-Kathy Dcera me settenice. Studovala medicinu.-Eva Tak to gratuluju. To bude zitra pro vas krásny den.

Ale ted' tr2 musim bé2et. Ahoj!-Kathy AhojI

A ted mluvime mylCvideni 1Ptettéte si text Dité §kolou povinne a pak odpovidejte na ndsledujiciotazky:

1. Kdo poprve natidil povinnou ko1ni dochazku a kdy?2. Co vi a. o prvnim V§eobecnem §kolském zakon6?3. Kolik déti nastoupilo ve §kolnim roce 1994/95 do prvni tridy?4. Kdo odmita §kolni dochazku?5. Co je Listina pray a svobod, o které je zrninka v .lanku?6. Kdo ma narok na vzd-elani v cizim jazyce v Ceské republice?7. Co vy2aduje stat po svych malych obtanech?8. JaM jsou ted' razne druhy zakladnich akol?9. Kdo ma vliv na rozvoj nové akoly?10. Vysvetlete nazor, 2e vzdélani je investice?

49r, -)

4.0

Lekce 3

CvMeni 2Ted' si pfeatate nasledujici \rely a rozhodnate, jestli souhlasi s textemDité §kolou povinné, nebo ne.

Souhlasi Nesouhlasi

1. Marie Terezie jako prvni v Evropa reorganizovalaobecné §kolstvi.

2. Bezplatnost obecného §kolstvi bylo takejakoprvni zavedeno v Rakousku-Uhersku.

3. Povinnd §kolni dochazka v Ceske republice jejedenáctiletd.

4. Romové maji své vlastni §koly.

c:3

5. Ze vgech narodnostnich men§in se nejvic o svajjazyk staraji Polaci.

6. Roste zajem o §koly slovenské.

7. V§echny §koly jsou zaloieny na jednotnjrchosnovdch. U 0

8. Dnes jsou dab povinny chodit do §koly co nejbli2mista bydliad.

9. Marie Terezie donutila v§echny sve poddanese uait.

10. Autor alanku si mysli, 2e by spoleanost méla necona vzdalani dlovaka obatovat. 0

CvMeni 3Dole jsou uvedena v§echna aisla z tex-tu Dita §kolou povinné. Pfeetéte sije nahlas a pak vyhledejte v textu, co znamenaji. Vysvetlete jejich vjrznamsvému kamara.dovi.

1. 1775

2. 1869

3. 130 000

4. 36

Lekce 3

5. 4199

6. 499

7. 3662

8. 25

9. 13

10. 285

Cviteni 4Udelejte schema systemu zakladnilio, sttednillo a vy.S.Silio Slco1stvi veSpojeny'ch statech a pak vysvetlete tento system sqrm spo1u2akam ve

Zakladni §ko1stvi Sttedni *Sko1stvi Vy'SSI §ko1stvi

Cvideni 5Ted' si piipravte otazky pro svého ueitele. Ptejte se na rozdily v eeském aamerickém zpilsobu vzdelAvani, na filohu ueitele, disciplinu ye tilde,druhy stipendii, atd.

1.2.3,4,5.

51

Lekce 3

6.7.8.9.10.

Cvideni 6Definujte ndsledujici slova a pou2ijte relativni zajmena.

1. jesle2. matetska §ko1ka3. zakladni 'alco1a4. sttedni §ko1a5. gymnazium6. odborna §ko1a7. jazykovii Ao1a8. vedenii §ko1a9. zdravotnicka. §ko1a10. univerzita

CvideniPodivejte se na nasledujici slovidka a rozttid'te je do spravrch tabulek.Nekterd slova mohou by-t zatazena do vice tabulek.

in2en5i-r, 2akovskã kni2ka, zapoeet, graficka .§ko1a, obor, maturita, docent,2dk, index, ueitel, katedra, udebnice, rektor, pohovor, teditel, ptedna§ka

Zakladni akola Sttedni §kola Vya§i §kola

52

j

Lekce 3

Cviaeni 8Pracujte ye dvojicich. Inscenujte setkani dvou ptatel, kteti byli ptijati navysokou Aolu, a napi§te pro n'd diaIog. Pouiljte ndsledujici slovidka:

tddné studium, dálkové studium, ptijimaci zkou§ka, I. roenik,imatrikulace, index, dvouoborové studium, povinnã ptednd§ka, vybetovy

cvieeni

-X-Y-X-Y-X-Y-X-YX

-Y-XY

Cviëeni 9Reknete, jaky je vd§ rozvrh hodin.

portdeli atenj stfeda 6tvrtek pdtek sobota

Cvideni 10Pfeetete si dialog v teto kapitole a pak teknete, co vite o:a. Komenskémb. vysokém §kolstvi v eeské republice

53

Lekce 3

Gramatika

The Relative Clause

A relative clause provides additional information about a noun,usually a noun which appears earlier in the sentence. Most often therelative clause immediately follows the noun it modifies, and it isseparated from it by a comma. Relative clauses are almost alwaysintroduced by the pronoun ktert in speech but in the written, literarylanguage they may be introduced by the pronoun jent.

To je ten profesor, ktert vdera ptednd.§el.This is the professor who lectured yesterday.To je ta kniha, o které mluvil Zdendk.This is the book that Zdena was talking about.

The relative pronoun ktert, is declined as a hard adjective; thedeclension of jent is given below:

Singular Plural

M N F Ma Mi N FN jent jet jet jit jet jet jetG jehot jit jiclitD jemut .02 jimtA jehot jit jetL (o) ridrnt nit nichtI jimt .i i2 jimit

The relative pronoun jeni changes the initial j- into n-when followinga preposition:

jemut - k ne'muijimi - s

Relative Pronouns jehot, jejiL jejichi

Czech expresses "whose" with the possessive pronouns jeho, jeji,jejich plus jehot, jejit, jejichi

Mluvime o Komenskdm, jehoi dila jsou znamd nejenom u rids.We are talking about KomenskO, whose work is famous not only here.

Skola, jejii fispechy vzbudily velkyr zajem, ptipravila op"dt zajimavy' program.The school, whose success caused such great interest, prepared aninteresting program again.

54

57

Lekce 3

Ueitelé, bez jejichi pomoci bychom se neobe§li, sedéli v prvni fade.The teacher, without whose help we would not have survived, was sittingin the first row.

Possessive relative pronouns jehoi and jejicht are not declined andjejii follows the declension of the adjective "moderni."

N jejitG jejiho2D jejimu2A jeji.2L (o) jejim2I jejimi2

Martina, s jejimii rodiei jsem se seznamil vloni v lété, je stale velmidobrd hraeka.Martina, with whose parents I became acquainted last summer, is still avery good player.

Relative Clause with coi

A relative clause with the pronoun cot modifies the entire mainclause and not a single noun. Coi is declined as co +

co2eeho2eemu2.

A co2L. (o) eem2

eim2

Ukazal nam dam Jana Husa, coi bylo zajimavé.He showed us the house of Jan Hus, which was interesting.

Opet mluvil o novém programu, o demi jsme u2 hovofili rninuly tyden.He was talking again about a new program, which we had talked aboutlast week.

In literary and scholarly texts one also finds prodei, nadei, andptidemi. The meaning of prodei is the same as a proto, tedy, tudi2.The meaning of nadei is as a potom, a pak, poté and the meaning ofpH:demi is the same as a pH torn, pfitom, zaroven.

Je spokojen, prodei se usmiva..He is satisfied; hence he is smiling.

Chvili mleela, nadei promluvila.She was silent for a while, whereupon she spoke.

55

Lekce 3

Stale radi, pfiëem tomu nerozumeji.They keep giving advice while not understanding.

CVItEN't 1DopInte spravny tvar relativntho zajmene "ktery":Vzor. To je ta uditelka, o mluvil Ma. syn.

To je ta utitelka, o které mluvil naa syn.

I. Mfa 2e za to cisatovna Marie Terezie, jako prvni v Evropereorganizovala ot ecné akolstvi.

2. Déti rodiã& vyznávaji zpfisob tivota, jeuzce spojeny s ptirodou, easto akolu nenavatevuji.

3. Svij jazyk péstuji hlavné Poldci, maji svoje akoly.4. Wiper (Yeti do akol, o je velky zajem, je vicemene

subjektivni.5. Mezi studenty, se jsem se tam setkala, bylo mnoho

studentu z Ceske republiky.6. Proména akoly, se deje rychleji nebo pomaleji, zale2i na

osobnosti uditele.7. Dell, pro je vstup do akoly rozhodujicim krokem v

iivote, by na nej mely byt piipraveny.8. Zakladni akolstvi, je ptedmetem zajmu vaech rodieu,

prochazi mnoha zménami.9. Jsou ale take lidé

nerespektuji.10. Boj o 2aka, nahral i sniiujici se poeet deti akolou

povinnych, je ka2dym rokem vetai.

povinnost akolni dochazky

CVICEM 2Nahrad'te tvary zajmena "jen2" tvary zajmena "ktery":Vzor. Cvieeni, jet./ budete delat je dost obti2né.

Cvieeni, je2/které budete délat, je dost obti2né.

1. Skola, jei/ poskytuje takum dostatek prostoru projejich vlastni einnost, je jiste zajimavéjai i pro né samotné.

2. Studenti, s nimi2/ jsme miuvili, byli velmi kritieti.3. Soukromé akoly, o nich2 se/ tolik mluvi, jsou mnohdy

problematické.4. Programy, je2/ jsou zajimavé, ptitahuji 25.ky.5. Do akol, v nic112/ byla rozaitena jazykova vyuka,

dojildeji deli i ze vzdalenejaich mist.6. Skoly , jirn2/ se podatilo dell zaujmout, nemaji

problemy s poetem svych7. Vzdeldni pfindai rozvoj kultury, jen2/ je pro vaechny

k nezaplaceni.

56

Lekce 3

8. Uéebni program, s nirt12/ jste se chteli seznamit, je tady.9. Student, jeho2/ jsme se ptali, o tom nic nevedel.10. Cesko-anglicky slovna, jej2/ jste hledali, je v

knihovne.

CV16ENi 3Vyjadtete pomoci vztatné véty:Vzor: Profesor ptedna§ejici na fakulte

Profesor, Meryl ptednaM na fakulte

1. Skolou povinny Polak, Mad'ar, ãi ptislu§nik jiného naroda

2. Cech ptitsobici v New Yorku

3. Studenti studujici na Karlove univerzite.

4. Budova stojici na druhé strané ulice.

5. Skolni dochazka povinnd pro déti od §esti let

6. Dite omluvené rodiei

7. Problérny §kol diskutované na strankach novin

8. Skola prizpüsobujici se novému duchu spoleenosti

9. Sni2ujici se poeet déti

10. Ministerstvo §kolstvi zkoumajici tento program

CVI6ENi 4Spojte ndsledujici véty:Vzor: Ueitel sedel vedle rids.

Dostal prvni cenu.Mita kterk sedél vedle nits, dostal prvni cenu.

57

C

Lekce 3

1. Nazory Komenského me velice zaujaly.Diskutovali jsme o nich na poslednim seminati.

2. Deli se nenaue'i ani 'dist a psát.Nemohou chodit pravidelne do §koly.

3. Vybaveni pro idka 1. ttidy stoji vic ne2 tisic korun.Rodite je musi koupit.

4. Rodfee poslali letos své ditè do prvniMnohym pti§el o prazdninach seznam doporue-enyrch pomUcek.

5. Tady je fotografieMluvili jsme o ni.

6. Tady jsou po2adayky.Rodite s nimi byli seznameni.

7. Dobré ueebnice jsou dule2ité.Spolupracuji na nich nejlep§i odbornici daného oboru.

8. Dobti ueltelé se stale seznamuji s novinkami svého oboru.Maji radi svou praci.

9. Zajimavy uãebni program pillaka nove 2aky.Skola jej piipravi.

10. Vztah mezi udtelem a 2akem je jisté rozhodujici.Neumime si bez nej iivot ye §kole ptedstavit.

58

Ut

Lekce 3

CVItEM 5Nahrad'te spojovaci vyrazy zajmenem "co2 ve spravnem tvaru:Vzor: Nikdo na to nepomyslel a to vedlo k odlo2eni vyletu

Nikdo na to nepomyslel, col vedlo k odloleni vtletu.1. Reorganizatoti *Skolstvi se inspirovali myMenkami Komenského a to

vedlo ke vzniku divdch Skol.

2. Ka 2dy rok se sniiuje potet deti §kolou povinnych a to vede k velkémuboji o 2aka.

3. Volny pohyb takii v dobe vytidovani nemusi 2aky ueit discipline a nato poukazuji mnozi pedagogove.

4. Nak lady spojené s dochazkou ditéte do S.koly se objevuji i béhem rokua s tim easto rodiee nepoditaji.

5. Socialnd slab§im rodindm jsou poskytovany ptispevky, bez toho nelzeposilat déti do Aoly.

6. Zaci se uei cizim jazykum a k tomu path i kultura daného naroda.

7. Co nejlépe reformovat zakladni i sttedni .akoly je nutné, ale i narodnethrove& o torn svedei poeet odbornikii i laicke vetejnosti zabyvajici setirnto problémem.

8. Mo2nost sledovat odbornou literaturu je pro ka2deho studentanezbytne nutria a bez toho si nelze studiurn na univerzite ptedstavit.

9. Prodiskutovali jsme v§echny problémy a tim jsme mohli naplanovatdaIi postup na.Si prace.

59G 2

Lekce

10. Student 1.1spe.Sne zvlddli studium cizich jazyku a k tomu ptispela imoinost studia v zahraniei.

CVICEN1 6Dopliite "ptiaeme, "naee2", "proder:Vzor: Koupil motorku a hned ji prodal.

Koupil motorku, nada ji prodal.

1. Navrhli pro déti zajimavy program a pak jej sami zorganizovali.

2. Ptipravili ko1ni vylet a ptitom nezapomneli ani na sportovni program.

3. Stale se sni2oval poeet déti a proto byl take stale men§i podet 2alaav jednotlivych ttidach.

4. fZeditel nejdtive seznâmil rodiae s jednotlivyrni ueitell a potomndsledovala prohlidka samotne Aolni budovy.

5. Skolni dochazka je povinná a tak se v§echny dad nauai aist a psát.

6. Cizimu jazyku se vyuauje u2. na zakladni. Aole a tak se 2"aci seznamujise strukturou ciziho jazyka i kulturou dane jazykové oblasti.

7. Naroky na 26.ky se neustale stuptmji a ptitom se nesmi zapominat najejich moinosti.

8. Nakterd zdravotni problémy se mfdou odstranit pravidelnym cvieenima ptitom se rozviji i pohybova koordinace

9. Naktere sttedni Skoly s intenzivni vyukou cizirnu jazyku maji ye svémprogramu prazdninové zahranieni pobyty svych studentu a ptitomstudent! poznaji Z.ivot v zahraniei a zlepSi si sve aktivni jazykov6znalosti.

60

t; 3

Lekce 3

10. Poplatky za vzdelani se neustale zvy§uji, a proto je nutné vybudovatsocialni sit'.

CVItENt 7Vety spojte pomoci "jehor, "jeji2", "jejich2":Vzor: Ukazal nam herce Novaka.

Pracoval s pani Novakovou.Ukizal nam herce Novaka, s jehot tenon pracoval.

1. Pteaetl jsem mnoho zajimavych alankft o §ko1stvi.Jeho problematika me velrni zajima.

2. Studenti maji mo2nost konzultaci.Jejich problérry jsou vet§i.

3. Utitelum jsme podékovali.Neobe§li bychom se bez jejich pomoci.

4. Pani Novakova mela zajimavou ptedna§ku.S jejirn man2e1em jsme u2 spolupracovali.

5. Skola ocenila snahu svych studentft.Jeji studenti vyhrdli tu soutd2.

6. Rodiae nam byli velmi vddani.Jejich detem jsme pomohli.

7. Student mel velmi dobré vysledky.0 jeho studiu jsme diskutovali.

8. Ta nova studentka je velmi dobra v matematice.Bez jeji pomoci bychom ten ptiklad nevypoaitali.

Lekce 3

9. Uditelé ocenili studenty.S jejich praci byli spokojeni.

10. Mluvila jsem s divkou.Jejimu bratrovi byla uddlena zv1a.gtni cena.

CVICENt 8Dopinte jednotlivé druhy relativnich zdjmen.Vzor: Sko1a feditelka ode§1a, ma ted' hodne problémU.

Sko1a, jejil feditelka ode§1a, ma ted' hodne problernü.

1. Skolni budova je moderne vybavena, bez si dnes anivyuku neumirne pfedstavit.

2. Hudebni vychova je souadsti vyueovani, pozitivneovlivnuje hudebni vzdelani 25.1dr.

3. Povinnost chodit do §ko1y, plati na dne§nim üzemICeske republiky od roku 1775, nasledovala po reorganizaci obecneho§ko1stvi.

4. Matka dite va2ne onemocnelo, po2dda1a Ao1u opomoc.

5. Zmeny ye §ko1stvi, ke do§lo, zále2f na osobach aosobnpstech uaitehl.

6. Dité si dnes mil2e vybirat z nIznych typu .gko1, aastovede k bezradnosti7. Pedagogove, chteli pfilakat vice 2akii, vymysleli velmi

zajirnavy uaebni program.8. Bezplatnost §kolstvi, byla v Rakousku-Uhersku

uzakonena v roce 1869, je dnes pfedmetem mnoha diskusi.9. Deti, pobyt v nemocnici trvd del§i dobu, maji monost

nav§tevovat §ko1u pf-imo tam.10. Vybava §1co1aka, za rodite zaplati vice rite2 1000 Kt, je

nezbytne nutria.

CVItENt 9Spojte ndsledujici vety pomoci jednothvych relativnich zajmen:Vzor: Studentka nedostala zapoeet.

Mluvil jsi s ni vaera.Studentka, s kterou jsi mluvil vdera, nedostala zipodet.

1. Utite16 byli ocenéni.Jejich uaebni program byl nejlepgi.

62

Lekce 3

2. Sko1y se ted' vice staraji o své 2aky.Ptichazeji tam.

3. MoZnost vyberu §korvyvolala " zdravy boj o 2aka".A to vedlo k velké konkurenci mezi §ko1am1.

4. Stat vy2aduje po svéni malém obeanovi povinnost chodit do §ko1y.A potom mu take ptikazuje, co se ma udit.

5. Matka byla velmi negfastna.Jejimu synovi se nepodatilo Uspe§ne uddlat zkou'Au.

6. Komensky chtél §ko1u take pro divky.A tak vznikaly divöi §koly.

7. Komplelmi reorganizace obecného §kolstvi vychazela i z nazonaKomenského, 2e '§kola ma byt pro v§echny.A to vedlo k povinné gkolni dochazce.

8. Jedna mistni '§kola okopirovala originalni program.A to vedlo k diskusi o ochrand autorskych pray.

9. Soukromé §koly tvoti zatim jen pul procenta z celkového podtuzaldadnich §kol.Hodily rukavici statnim zakladnim §ko1am.

10. Deti jsou zdravotné handicapovane.Maji k dispozici specialni zakladni §ko1y.

CITItEM 10Slovesa dopltite vhodnymi objekty a vytvotte vety.Vzor: usmat se na

Kdyi se probudil, usmal se na maminku.

1. vratit se k

63r2,

s - sec,

Lekce 3

2. dostat penize na

3. obetovat néco pro

4. stat za

5. vybirat si z

6. pomyslet na

7. jevit zajem o

8. vyhybat se

9. mit pravo na

10. inspirovat se

Dopliikové eteni

131-e6t6te si tento text a pak kratce popi.Ste §ko1u hrou. Jakyje vág nazorna takovy zp-asob zakladniho vzdelani?

gkola hrou

Rukavici stätnim zdkladnimgkoldm bezesporu hodily gkolysoukromé. Pfesto2e tvoil zatimjen pal procenta z celkového poduzdkladnich gkol, je o nich slyget.V dobrém i ye zlém.

DobrIjrn uéebnicovmpilklademje pra2skd Skola hrou,kterd vznikla pted ttemi lety. Mapet tf Id po etrndcti patncictidétech. "Je to optimdlni po6et prostyl tuky, kterij se pilzpasobujedetskym pottebdm. Chceme takezastat 'rodinnou' gkolou, kde sevgichni znaji," fiká feditelka Ivana

64

Mälkovd. "Deti ncim tykcgi,jsoupak mnohem bezprostfedneMi amaji k nam daveru." Skola hrouje povestnd ranntmi "C"cgoviimidOchdnky", kdy deti svému ueitelivyprdveji, coje &apt a cojim deldradost. Ve gkole hrou se déti uCina koberci, v lavicich i venku ajejich hodiny neohranteuje zvonek.Je na uãiteli, jestli hodinu zkrdti,nebo protdhne. Deti si nenost:kniiky; maji své tkebm: texty

ka2de tilde, k clispozici majitake knihovnu s nejnovéjgimiencyklopediemi. Smeji se tfeba

G

ph diktedu zvednout ajit sepodivat do pravidel pravopisu..

Odchody deli pro pfiruaky, propiti nebo na zachod bez dovolenijsou ve Skole hrou beine. "Cizi"pedagogové ovgem tvrdi, iev takové Akole nerd fad, kterij Sidett must za2ft, aby je proveczelcelg 2tvot.

"Kdy2 g kola vzntkla, vlddlonadgenf. Casem zaeali mit rodieeobavy, 2e ph pfechodu najinou,tfeba vyggi. kolu, budou mitjejichdéti problémy. Pfirozené chovanina§ich déti by mohlo btpova2ovetno za drzost. Nektererodiee mo2ndjegte vicznepokojuje, 2e u nos nevtadnedril a klasicke eislicovéznamkovani. Vadijim tfeba, 2ejejich dite nef&á vyjmenovanaslova postupne a stejne rychlejako sousedovic Mafenka. U2 alenevidi, 2e ria.§e dite dokede fict keka2dému z vyjmenovangch slovpeenact slov pfthuznOch a zndjejich vOznam," facet feditelkaMalkova.

VOber déti do této gkoly, o ni±je i ph desetitisicovém roenim.kolném vela) zdjern, je vicemenesubjektivni. Toje jedna z vOhodsoukromé gkoly. Skoia hrou se za

roky stihla stat modelemprojektu Zdrave gkoly, tispegneintegrovala dite s telesnmposti2enim a ziskala nejlepS'ivgsledky ph gkolni inspekci mezipeti vybranmi gkolami.

65

Cci

1111A

rit;

1\1_

1111_,

'AID

1

4. ICS ..

, '

;:..------.--i....3.....--

....,,,-.°1

1-

1l'

-A

",(1,1".''

itt1

,

1---

4.4r-

11241'

Iistsr

1.>

0.d, --

111

I.

Lekce 4

STAROM2STSlar ORLOJKdy hodiny jdou a biji, mésto ije

Mdloktenj z notv§tèvnual Prahysi nechd ujit krdtké, lee kouzelnépfedstaveni odehretvccjici se u2fadu stoleti temef ka2dg den,hodinu co hodinu, v pohaclkovgchkulisach Staromestskeho namestf.Jevikernje starobyla radnieni ve2a hlavnirn aktérem hodinovg stroj!

Bli21 se celd hodina. Shluk lidinamesti nedoekave vzhI121

vzharu. Koneené! Kostlivec, jakopfipominka toho, 2e nic nem:veené, zaeind cinkat zvonkem,otevfou se dye okénka nadorlojem a zadna defile dvanactiapogtol6 a 2ehnajictho Je212SeKrista. Znovu zazru: zvonek,okénka se uzavircgi a kamennkohout, snad u2 po milionté,zakokrhd. Jedineené pfedstaveniskondlo, tide se rozchazejf...

Praiskg orloj md za seboupohnutou a dlouhou historii. Bylsestrojen na poadtku 15. stoletiMiluld§em z Kadane. Ovgem zaskuteeného tvilrceje pokladonmistr Hanu§ z Ride, vehlasnghvêzda.f a profesor matematiky navysokern ueeni praiském, ktergorloj kolem roku 1490 vgraznezdokoru ttil. Kjeho osobé se vedepovést o tom, 2e ho mestSti radnioslepili, aby u2 nikdy a nikdenemohl vytvofit podobn orloj.Urniregici Hanu§ vystupuje na vé2a spolu s jeho srdcem nadlouhouticha I tikot hodinoveho ustroji...

Béhem cllouhch staletipotfeboval slo2itg stroj nejenadr2bu, ale take mnohonaroengch oprav ajen ti nejlepS-iz mistrii hodindisk*th mohli takte2kg Elk& spinit.

Samotn orlqj se skIddã zedvou Casa. Horni okruhzndzorritge obeh Slunce a Mesice i

68

denni eas, dolni ukazujejednotlivé dny a mésice v race.Tato kalendafni deska s obrazyz venkovského 2ivotaje kopii od J.City podle onginatu JosefaManesa z roku 1864.

0 dobrg chod orloje se u2 odroku 1836 stard Ceskahodindfskei firma L. Hainz. Ponidivém po2dru v roce 1945provedla rozsdhlou rekonstrukci aod té doby se ji2 délalajen be2ndtidriba. Jen2e netiprosng zubCasu stale hlodd, a tak sev jarnich mesicich letogntho roku(1994) orloj zastavil. Velkghodindfskg stroj rozebrala partapracovnual obnovené firmy L.Hainz pod vedenim praiskehoorlojnika tato funkce skuteenéexistuje sedmaetyficettletehoOtakara Zameeruka a odvezla hodo &len. Orloj by mohl klidnéukazovat pfesng ea s jeke fadulet, ale u2 byly pfIlL vybehaneeepy v lo2iskach soukoli, a hrozilo,2e by dochedelo k nadmérnémuopotfebovani pilvodnichsouedstek. Stroj by potfebovalstale easteji drobné opravy a takeby se obeas mohl neeekanezastavit. V2dyr tfi etvrtiny jehosoueastek pochazejf z dobyvzniku, z 15. stoleti.

Pracovnicifirmy L. Hainz mai(s velkgmi hodindfskijmt strojinemalé zku.S.enosti. Provadeyddr2bu gesti desitek ve2nichhodin v Praze a dalSich stovek pocelgch Cechdch. A tak si matemebgtjisti, 2e slibeng termindokoneeni rekonstrukce dozahajeni hlavni letnI turistickésezóny bude dodrien k potegedomdcfch a zahranienich turista.,ktefi v letnich mesicich opCt

Lekce 4

zaplavi Prahu a budou zvedavi i orloji.na defile apokola no starobylém

Rozhovor

-Pav la Jak dlouho u jsi v Praze a kde v§ude jsi byl?Martin V nedéli to budou th tydny. Nejdtive jsem si pro§el u2

znama mista. Byl jsem na Hrade, podival jsem se naapo§toly na orloji na Staromestském 'lamest, el jsem sepodivat na Vygehrad a minulou nedeli bylo tak krasne, 2ejsem se §el projit do pratskych zahrad.

-Pavla Bylo tam hodné lidi?-Martin Ano, byl jsem ptekvapeny, kolik tam bylo lidi. Byli tam

nejenom cizinci, ale taky ee§i se svymi rodinami. Myslel jsemsi, te v sobotu a v nedéli lidé jezdi z Prahy ven.

-Pavla Ale zahrady na Praiském hradé jsou takovym kouskempilrody uprostted velkého mésta. Ude tam take chodiposlouchat koncerty.

-Martin Ano, mag pravdu. Dost lidi poslouchalo koncert yeVald§tejnské zahrade. Taky jsem se tam na chvili posadil aposlouchal jsem.

-Pavla Libily se ti zahrady? Jsou hezky upravené?Martin Moc se mi libily. Sel jsem take do Kralovské zahrady, abych

mohl znovu obdivovat kralovsky letohrddek, ale jeho celejméno je Letohradek kralovny Anny, te?

-Pavla Ano, to je pravda. Vi, te kdyt byla tahle zahrada zalcdena,byly tam skleniky a rostly tam citrony, pomeranCe a ananas?Samoztejrne bylo tohle ovoce urdeno pro kralovsky dvilr. Avi§, te tady vyrostly prvni tulipany v Praze?

Martin To jsem nevedél, ale o Praze toho je§te hodné nevim.-Pavla U jsi vidél Vrtbatovskou zahradu?-Martin To je ta mald, ale velmi krásna zahrada ukryta za jednim z

domii v Karmelitske ulici?Pavla Ano, je tu schodi§te, sala terrena a celd zahrada je

vyzdobena baroknimi sochami a vazami. Je neuvetitelné, cov§echno lide dokaza1i udelat na tak male plo§e.

-Martin Zahrady jsou opravdu krasné a stoji za to je videt. Krasnéjsou prochazky ye dne, ale i nav§teva koncertu nebodivadelniho ptedstaveni v nektere ze zahrad je velkymzatitkem.

69

Lekce 4

A ted' miuvime myt

evibeni 1Pfeetele si text Staromestsky orloj a pak odpov&te na otazky:

1. Kde se nachazi orloj, kterSr popisuje autor?2. Proe se lidé chodi divat na orloj?3. Jak vypada orloj?4. Ve kterém stoleti byl sestrojen?5. Kdo byl mistr Hanug z RA2e?6. Co vite o jeho 2ivote?7. Kdo je Otakar Zameenik a kde pracuje?8. Proe bylo rozhodnuto, 2e je tteba orloj rekonstruovat?9. Kolik v62nich hodin ma na starosti firma L. Hainz?10. Kdy by m6la bSrt rekonstrukce orloje dokoneena?

CviEeni 2Pfedstavte si, 2e jste novinat a jdete cleat rozhovor s OtakaremZamednikem. Pfipravte si pro nej otazky a pak je pitetete

1.2.3.4.5.6.7.8.9.10.

Cvideni 3Pracujte ye dvojicich. Inscenujte setkani dvou ptatel po prazdninach.Jeden z nich byl v Praze a bude vypravovat, co se mu tam libilo.

A.B.A.B.A.B.A.B.A.B.

70P.4

4,- =sr `7.7===f0rISLI.fr

Lekce 4

Cvideni 4Ptedstavte si, Ze jste preivodce v Praze a mate skupinu Amerfaanü,kterym budete vypravdt o Staroméstském orloji. Piipravte si krátképovidani a ptedved'te je pted celou ttidou.

Cvideni 5Ptettete si jeStë jednou rozhovor v této kapitole a udelejte kratky planMartinova pobytu v Praze. VyptSte v'Sechna mista, kterd navaMl.

1.2.3.4.5.6.7.

Cvideni 6Podivejte se na nasledujici slova. Podle jakého principu se daji rozdëlitdo dvou skupin?

tovarna, palac, sidli*Ste, panelovy dürn, kaple, hrad, zdravotni sttedisko,v62, obchodni dum, chram, katedrdla, ptechod, zarnek, nddraii,parkoviSté, chodnik, kakia, kostel, sportovni htiSle*, kino, letik

71

Lekce 4

Cv Meni 7Pilpravte si minidialog s poutitim nasledujicich frazi v jakémkoliv potadi.

Tak vas pane vitam vUt se té§im naTo me mrzi, ale nedd se nic délatKam chcete jit, do , neboU2 jste byliNechcete vidétBylo by dobre, kdybysteNespechejte, marne hodne dasuDo se mi nechce jitPojd'te s nami do

Cvideni 8Sestavte plan prochazky po svém oblibeném meste pro svého kamaradaz Ceske republiky. Vysvetlete, prod mu chcete ukazat prave ta mista,kterd iste vybrali.

rnisto, které chciukazat

vysvetleni prod

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

CvMeni 9Popi§te Vaclavske namesti v Praze a poutijte nasledujici slova:

rnuzeum, hlavni mesto, centrum, podchod, priachod,obchodni (Him, prodejna, socha svateho Vaclava, pasat,kino, divadlo, restaurace, hotel, ulice, tramvaj, metro,stanice, ktitovatka, kvetiny, hlavni ulice

72"44

Lekce 4

CviZeni 10Najddte obrazek zajimavého historického mista a vypravejte o ném své

Gramatika

The Past Conditional MoodThe past conditional mood ( for example, I would have lived) is used

only in formal writing or in literature. It expresses a non-real conditionin the past, an event or activity that never happened. It is formed bycombining the appropriate forms of byl and bych with the past tense ofthe verb

byl bych bydlelbyla bych bydlelabyl bys bydlelbyla bys bydlelabyl by bydlelbyla by bydlela

byli bychom bydlelibyly bychom bydlelybyli byste bydlelibyly byste bydlelybyli by bydlelibyly by bydlely

On rare occasions you may also find the following forms:

byl bych bkval bydlelbyla bych bkvala bydlelabyl bys bkval bydlelbyla bys bkvala bydlelabyl by bkval bydlelbyla by bkvala bydlela

byli bychom bkvali bydlelibyly bychom bkvaly bydlelybyli byste bkvali bydlellbyly byste bkvaly bydlelybyll by bkvali bydlelibyly by bkvaly bydlely

73

Lekce 4

The verb to be is expressed by the form btval.Byl bych btval velmi unaven. I would have been very tired.

The negative forms of the conditional past mood are formed by addingthe prefix ne to the proper form of the verb to be.

nebyl bych bydlel or nebyl bych byval bydlel

The auxiliary verbs bych, bys, by, bychom, byste, by always appearas the second word in the clause and, if the verb is reflexive, se alwaysfollows bych, bys, by, bychom, byste, by.

As in the present conditional the conjunction kdyby is used toexpress "if' and is always accompanied by the past tense form

1.2.3.

Singularkdybychkdybyskdyby

Pluralkdybychomkdybystekdyby

Kdyby byl tam byval, byl by pomohl.If he had been there, he would have helped.Kdybychom byli méli penize, nebyli bychom se trapili.If we had had the money, we would not have worried.

In the spoken language the past conditional is rarely used. Speakersrely on context of the sentence to determine whether the situationoccured in the past or the present.

Usage of the Conditional Past Mood and Conditional Present Mood

Uncertainty or politeness

Unreal present conditional mood

Unreal past conditional mood

Chtël bych se yds na neco zeptat.I would like to ask you about something.Rekla bych, 2e to bylo trochu jinak.I would say that it was a littledifferent.

Byl bych tam, el kdybys tam §el se mnouI would go if you went with me.

gel bych byl tam, kdybys byl tam§el se mnouI would have gone if you had gonewith me.

It is also possible to substitute an infinitive for the "if' clause in aconditional construction.

Mit eas, nav§tivil bych je.instead of

74

Lekce 4

Kdybych mel das, navgtivil bych je.If I had the time, I would have visited them.

Mit minule eas, byl bych je navgtivil.insted of

Kdybych byl mel minule eas, byl bych je nav§tivil.If I had had time earlier, I would have visited them.

jestli, -11, kdyi, aby

In non-conditional sentences Czech expresses if by means of jestilie,jestli, -li, kdyi. Note that, contrary to English, the verb in the if-clauseis in the future tense if the verb is in future tense.

Jestliie (hdyi) ptijdeme brzy, dostaneme listky.If we arrive early we will get tickets.

In literary, official, and scholarly language ifmay also be expressed bythe particle -li:

lyto iadaje se neopakuji, neni-11 to tfeba.The facts are not repeated if it is not necessary.

abyaby introduces a clause containing an indirect request or a statement

of purpose. It is always accompanied by the past tense form.

1.2.3.

Singularabychabysaby

Pluralabychomabysteaby

lkekl, aby si néco pi-Teeth o Praze.He told them to read something about Prague.Pomohl nam, abychom mohli drive skoneit.He helped us to finish earlier.

Indirect Discourse

When reporting statements, Czech uses the tense used by the originalspeaker.

Declarativesentence

Direct Discourse

"Ptijdu."He said," I will come"

75

Indirect Discourse

Ikekl, e piijde.He said he would come

Lekce 4

Question

Question

Command ftekl "Pfijd'te brzo!""Come soon"!

Zeptal se: "Piijdete?"He asked, "Will you come?"

Zeptal se: "Kdo je tam?"He asked, "Who is there?"

Zeptal se, jestli ptijdeme.He asked if we wouid come

Zeptal se, kdo je tam.He asked who was there.soonRekl, abychom ptili brzo.He asked us to comesoon

CVItEIVINahrad'te irnperativ kondicionalem a vytvoite tak zdvotilejai formuiddosti:Vzor: Udelejte to pro me!

!Meld bys to pro me!Neudelal bys to pro me!

1. 1:Zeknete to jeatelednou a pomaleji!2. Uka2te mi ten dirm!3. Pujt mi plan mésta!4. Vysvetlete to podrobneji!5. Ptijdte k nam!

Ted' utijte negativni formu, kterd je je.at-e zdvotilej'ai:

6. Hines mi knihu o Praze!7. Omluv me na té schiace.8. Vezmi ten dopis na pogtu v Jindflaske ulici!

9. Podej mi program koncertu!10. Porad' mi, kam mam jit v nedéli odpoledne!

CATItENi 21.1"ijte kondicionalu minulého:Vzor: Mate dneani noviny?

Meli byste dneani noviny?

1. Nechcete jit s narni na Staromestské 'lamest?

2. Vime, kde koupite prirvodce Prahou.

3. Poadte na rids?

4. Neteknete nam néco o historii pra2skeho orloje?76

7 8

Lekce 4

5. Budeme bydlet v hotelu Palace.

6. Piijdeme do liarodnilio muzea.

7. Pojedeme lanovkou na Pettin.

8. Nemate vic fotografli orloje?

9. Mate nejake drobne?

10. Chcete je§té kacru?

CVItEgi 3Ptevedle realnou podminku na nerealnou:Vzor: Kdy2 dostane penize, koupi si novy kabát,

Kdyby dostal penize, koupil by si novt kabfit.

1. Jest li budu mit tas, ptipravim tu ptedna§ku.

2. Jestli2e se ubytujeme blizko Staromestskeho narnesti, budeme sechodit divat na orloj nekolikrat za den.

3. Budete-li si proh1i2et Prahu, jisté nezapomenete na Staromestskyorloj.

4. Kdy2 budete unaveni, posadite se do nekteré utulnd kavarny.

5. Jest 'fie se jich zeptate, teknou vam, jak tam maji otevteno.

6. Jest1i2e poekarne na dalM tramvaj, budeme tam dtiv a nemusime jitpe§ky.

7. Jest 112e budete znat neco z historie Prahy, lépe ji porozumite.77

d

Lekce 4

8. Jest 112e chceme nav§tivit muzeum, musime mit,nejmene dve hodinyvolného easu.

9. Jestli±e neznate cestu, mil2ete se zeptat, nebo se podivat do planumesta.

10. Jest1te chceme veeetet v té znarné restattraci, musime si rezervovat

CVICENI 4Z nasledujicich vyrrazii utvotte podminkove véty. Utijte kondicionalminuly:1z2r: byrt bohaty jet do Italie

lidyby byl bkval bohatt, byl by jel do Italie.

1. mit s sebou penize koupit si ten novy kabat

2. védét, odkud jede autobus ptijet tam

3. nestarat se o orloj nebyrt v tak dobrem stavu

4. neopravovat stroj orloje pravidelné zastavit se

5. ptijit vz'as nepodivat se na orloj

78

Lekce 4

6. Einstein zfistat v Praze déle nedostat1akavej§i nabidku zeSvycarska

7. nebyt pfdtelstvi s manieli Du§kovymi Mozart nepobyvat naBertrarnce

8. nebyt Praha yyznainnyrn nenavkevovat ji tolikevropskym centrem vYznamnych osobnosti

9. ulice se nejmenovat Einsteinova nebydlet tam tento s1avnyvedec

10. Neukazat mi, kde je orloj nenajit ho

CVI6ENI 5Vyjácitete zkrácenym zpusobem:Vzor: byt zdravy odjet na dovolenou

Bkt zdravy., byl bY odjel na dovolenou.

1. mit eas pomoc vic

2. byt tak unaveny odpoeinout si

3. vsta brzo neptijit pozde

4. nepamatovat si jeji teJefonni eisio nemoct ji zavolat

5. znat cestu neptat se

79

Lekce 4

6. mit plan m6sta nezabloudit

7. po6kat pil hodiny viddt orloj

8. mit hlad najist se v restauraci

9. zajimat se o indianskou kulturu jit na tu vystavu

10. potkat ho tam mit késti

Cl/ItEM 6Ftelotte:

1. We got up very early in order to see as much as possible.

2. They will show us the way if we get lost.

3. They have to return on the same day.

4. They have repaired the astronomical clock several times so that wouldit continue to work.

5. He told us many interesting things about the history of Prague sothat we could understand the city much better.

6. Our friends in Prague wanted us to stay there longer.

7. He wanted to know if we had been to Bertramka before.

8. She told us to wait for her in front of the astronomical clock.

9. They waited in front of the clock for one hour in order to see theapostles twice.

80

-

r 0

Lekce 4

10. The tourists took a lot of pictures so that they wouldn't forgetanything of this charming city.

CITIEtENf 7Pteved'te do neptimé teal:Vzor: Rekl: "A2 dopi§u ten dopis, piljdeme do kina."

kekl, e kdyi dopiee ten dopis; piljdeme do kina.

1. Re Id: "Byl jsem v Praze u2 nekolikrat, ale v2dycky me tohle méstookouzli."

2. Re Id: "Pteetou-li si nejakou knihu o Praze, jisté lépe porozumi tomutoméstu."

3. Re kl: "A2 piijedete do Prahy, musite videt orloj."

4. Re Id: "Kdybych koupil listky, §li byste do divadla?"

5. Re Id: "Pujdeme se podivat na Staromestske námesti."

6. Zeptal se: "Vite, kde bydlel Mozart, kdy2 ptijel do Prahy?"

7. Re kl: "Pojd'te se mnou, ukdiu yam jedno velmi zajimavé misto."

8. Zeptal se: "Vite, kdy byl orloj zalolenT

9. Zeptal se: "Na co jsou zvedavi turiste, kteti ptijiideji do Prahy?"

10. Zeptal "Kolikrdt byl John v Praze?"

CVItENI 8Spojte dvojice vet vhodi km spojovacim vkrazem:Vzor: Nevoldt Helene. Neruit ji.

Nevobil Helene, aby ji nerutil.

81rV

Lekce 4

1. Ptijel do Prahy.Vide orloj.

2. Pti§li pted orloj.Okenka se otevtela.

3. Spechali na Staromestske namesti.Chtei yid& orloj v chodu.

4. Za tvarce orloje je pokládan mistr Hanu§ zOrloj kolem roku 1490 vyrazne zdokonalil.

5. Mestai radni ho oslepili.Nikdy a nikde nemohl vytvoiit podobny orloj.

6. Zahranteni turiste budou ureite zvedavi na defile apo§tolit.Zaplavi Prahu ka2de léto.

7. Karel chodil do kavarny Slavia na Narodni ttide.Me! chvili volna.

8. Profesor take nav§tevoval diam U jednoro2ce na Staromestskémnamesti.Poslouchal hudbu.

9. Spisovatel se vrdtil do Prahy v roce 1891.Ztidil centrum pra2skehokulturniho

10. Nebyly podporovany emancipaeni snahv tehdelgi 2ensité populace.Nepitsobil Americky klub Ceskych dam.

CVICEM 9Doplitte véty:

1. Orloj by dobte nefungoval.2. Jest hie pojedeme do Prahy,3. Basnik dasto pobyval v Praze,

82r 4

Lekce 4

4. Kdy2 se bli2f cela hodina,5. Vratili bychom se pozdeji,6. Mozart napsal tuto operu specialne pro Prahu,7. Jedineend ptedstaveni skondilo,8. Nav§tivili jsme take Narodni muzeum,9. Orloj je spojen se jménem mistra Hanu§e,10. Parta pracovnildi stroj rozebrala,

CVItEld 10Dopliite do textu spravne tvary uvedenych slov:

ptesnyr eas, stale, zki.thenosti, rozchazet se, zvonek, doddet,vzhfiru, zakokrhat, uzavirat se, hodinatskyr, zadinat, vedeni, staratse, otevtit se, ptedstaveni, doddet

1. Stara eeskd firma L. Mainz o dobrychod orloje.

2. Pracovnici této firmy maji velke3. Stroj byl rozebran a opraven partou pracOvrail pod

Otakara Zameenilca.4. Orloj easteji potieboval drobne opravy.5. SlIbeny termin dokoneeni rekonstrukce bude6. Ude nedoekave vzhlfieji7. Hodiny v2dy ukazuji8. Kostlivec zvonkem, dye okénka a

zaeind defile.9. Znovu zazni okénka a kamenny

kohout10. skoneilo lidé

Dopliikové *eteni

Pteetéte si tento text a pak popi§te 21vot Einsteina v Praze.

Albert Einstein v Praze

Kdy2 se v roce 1910 uvolnilomisto profesora na tehdejgfpra2ske nemecke univerzite, bylonabidnuto Albertu Einsteinovi.Ten v tu dobu picsobil nauniverzitè v Curychu ajehojménoméloji2 tehdy evropslaj vehlas.Velkg vedec, filosof a humanistatuto nabiclku pñjaL

83

Dne 6. ledna 1911, poschvaleni cisafskou Vidni, byltehdy Einstein jmenovan splatnosti od 1. dubna teho2 rokufacingm profesorem teoretickéfyziky na némecke univerzité vPraze a zdroveñ vedoucfm tistavuteoretickéfyziky tamté2,

Do Prahy s nim pnjela celetrodina martielka Mileva. dva

S 5

Lekce 4

synove, Hans Albert, tehdysedmiletg, I roeni Eduard, au6ericova tchyne. Ubytovali se naSmichove v nebizskeho ulici,dnegni Lesnické, v 6p. 1215/7.Tehdy se jednalo o novostavbu, atedy o relativni komfort. Pfesto oneco pozdeji Einstein pige svémupfiteli do Bernu.: "Vede se ndmdobfe, i kdy2 2ivot zde neni takpfijemngjako ve Svgcarsku.,nehledé na to, 2e jsme zde cizinci.Neni tu voda, kteret by se data pit

jinak ne2 pfevafend."Sue piednet.§ky mel Albert

Einsteinjednak v Klementinu, vnynejgi Slovanské knihovné, nebov univerzitni budove. ve Vinienéulici Cp. 1594 / 7 na Novém. Mestepra2ském. Zde si pfedev§impochvaloval bohatou odbomouknihovnu.

Ve chvilich volna dochazel dofilosofického a literal-nu-to krou2kuv kavdrnè Louvre, kterd tehdybOvala na Ndrodni tilde, Castobyl té2 hostem v dome Ujednoro2ce na Staromestskémndmesti. Ten patfil pant BerteFantové a Einstein se zdespoleene s dalgirni hosty odddvalposlechu hudby I vlastni

Z Prahy Einstein i s rodinouodcestoval po ukoneeni letnihosemestru v roce 1912. Pfijalatraktivni nabidku curygsketechnické koly, snad i nanale.hdni sve 2eny vzhledem kzdravejgimu podnebi pro sue déti.Ocljel vstfict pozdeji obdr2eneNobelové cené a nesmrtelnémuvédeckému uzndni za sue objevyna poll teoretické fyziky.

Praiskg pobyt AlbertaEinsteina netm piipominaji duepametni desky. Nafasade domu vLesnické ulici ep. 1215/7 a vevstupni hale domu Cp. .1594/7 veViniend ulici. V Praze 10Petrovicich, kde systernaticky

84

pojmenovdvaji nekteré ulice jményslavngch mual védy, jesamozfejme jedna z nichpojmenovdna Eisteinova.

ru u

LEECE 5

Lekce 5

Ceskd pisen Kde domov mcgpfedstavuje jiste poult0 rnalgstfipek v mozaice eeskijchStoji v§ak za to ten stfipekzvednout a bli2e prohlédnout.PfilJeh hyrnny, jak by taky ne, mdsvou legendu. Tklivg netpev prijtfiatficetiletg kapelnikStavovského divadla FrantigekSkroup napsa/ behemjedine noci,kdy umiralajeho 2ena.Skladatelovo osobni zoufalstvi. sev bolestrtém tvdreim vzepettpromitlo do vroucné melodikyeeské hymny. Pfseft, kterd zjedenadvaceti hudebnich eiselFidlovaelcy byla v pofadidevatenetctet, prg Skroupkomponoval v nejvyggi: easovetisni a tésne pfed premiéroupfinesl sotva oschlg notovg zdpisTylovi.

To se lze dodst ve stargiliteratufe. Protoie vakSkroupova 2ena prokazatelnezemfela a2 tfi roky po premiefeFid1ovaeky, nezbgvd ne2 damezpravy podrobit zkoumetni aspokojit se s fakty patrne ménédramatickijmi. Nu2e nenipravdou, 2e pisefi Kde domov megvytryskla ze Skroupova niternéhoneifku nad umirajici man2elkou.Nerd pravdou, 2e by ji komponovalye spechu. Neni do tfeticepravdou, 2e siji degti vlastenciokam2ité zamilovali. Naopakmusela pfekonat mnohopfekedek. ne2 se hymnou, jistejednou z nejkretsnéjfch n.a svéte,opravdu stala.

Ve stftzlivem a vecném podetnizni pfibeh slavrté pisné asi takto...Josef Kajetem Tyl,§ estadvacetilebj nadandramatik, mlad.I Skroupitvspoluietk z gymndzia v Hradci

CESKt HYM1VY

87

KrOlove, kde oba ueil pfedstaviteleeského obrozeneckého divadlaVdclav Kliment Klicpera, se pfedeasem vrcitil do Prahy a netrutivese tu vénuje vgemu, co souvisi s"hadem z rege", jak schn taco.divadlu. Jako herec se slabOmhlasovgmfondem ajenpritmernjm naddnim se nernide

Pfeklódri vgak, pfge hry,recenzuje, i kulisy je ochotertmalovat dOchet pro divadlo. Na2ivobytt si vS-ak nyni I pozdejibude vydeldvatjako vojenskijzamestnanec. Z Truhtdfske ulice,kde bydll, to met par krokd dokasdren natlosefskem ndmesti(dnes netmesti Republiky). BéhemLitednich hodin tu "v nude kuzlvetni" podepisuje pfacazy kvydard té 6i one souadsti vOstrojeje zde tzv. vojenskijmzosobova&m. A tady vkasetrnetch, plge na podzim roku1834 prvni ãeskoufragku, "etveroobrazd ze 2ivota pra2skeho",Fidlovadku. &ova hymny vznikajitedy na, jak se tehdy facalo,erarrtim stole. Protoie ma. bFidlovaeka zpevohrou, obraci seTyl s hotovOm libretem nakamaretda, kapelnilcaStavovského divadla FrantigkaSkroupa s prosbou o hudebni.spoluprda. Voli Skroup jetispegnOm autorem prvni Ceskeopery, Drdtenac. Skladatelslibuje, 2e zkomponuje hudbu vlidovém duchu,

V Mys1ilcove ulici C. 13, kdeSkroup bydli, se postupné rodipartitura Fidlovaaky. Zni lidovOmipisnemi, anebo alespoftjejichtitrOcy. Meljsem te, holka, rad,How, horo, vysokcijsi, Kdybysméla, met panenko, sto ovec afada jinOch, tehdy populdrnich

f) 0

Lekce 5

pfsnieek zazni brzy jako hudebnikulisa po boku umélé melodie Kdedomov meg. Slcroup rnent pdvodnizetmér Tidbit). Ten si pedlslavnostni vlasteneckY choral,jehai ftnetlove verge by opakovalsbor. Huclebni citéni skiadatelovoje ale jine komponuje sólovou,tklivou., trochu sentimentalni, alevybrane jernnou lyrickou pisefi sdoprovodem housli a lesnifto rohu.Zadnet pozdéjgi tiprava u2 nebudetak pOsobivcijako Skroupovopavodni aranimd.

Tesne peed Vemoci 1834, 21.prosince opCil etvrté odpoledne, sepeed vyprodanym setlemStavovskeho divaclla kona dlouhooeekcivand premiéra Fidlovaelcy.Svédectvi ojejim prabehu seNechybeji ohlasy velmi veelé, vnovinetch se vgak objevuji. ikritickci slova. Faktem zastdvd,2e se zpévohra v lednu 1835cloacã u2jenjedine reprizy peedpolopretzdnym hledigtém, abybyla pro nedostatek zdjmusta2ena z repertoetru. (V druhémpeedstavent. vystoupil take Tyl,ktery hrál dohazovaee Kozelku.)Staropraiskelfragka,rozehrelvajid jednoduchoumilostnou zetpletku schovankyLidunky a gevcovského synaJenika Kroutila, je vzcipetidokonale zapomenuta. OficiálnIkritika vytkne Tylovi "obhroublost"a "volbu nevhodného, sprostéhoprosteedr. Pfivedl na scénudesitky lidovYch postavieek. NaFidlovaece, veselici pra2sk9ch

kam dej soustfedlye, jimdovolil hovoeit fiznymjazykem a

jegté vtipkovat na adresumegt'ana. Panské obecenstwoneminilo poslouchatjazyk ulice,kteret se jimjegte k tomuvysmIvala. A tak Fidlovaeka navice ne2 tei eturté stoleti mizi vpropaciliSti dasu. Rukopis bude

88

objeven a.2 za daNich tficet let,tiskem vyjde poprvé v r. 1877. Ateprve v eervnu r. 1917, koncemprvni svetove války, sethne poFidlovaace reiisér Me-stskéhodivadla na KrellovslajchVinohradech K. H. Hilar. K Lidivuvgech se ukede, 2e jde o dub sicenendroerté, avgak iive zpévohradosethne sedmdesetti repriz.

Ptsefi, Kde domov maj, slygeloph dvou provedenich Fidlovaekyjen velmi mdlo lidt. Nebylo protoant moiné, aby se ze dne na denstala rnajetkem lidu, jak to lidstargi literatwa. Pravda, 1.0311a seod sameho poedtku. Populetrnibasista Karel Stmkat j ji v rolipotulného slcpeho pevce ahouslisty Mare ge pfedneslsprocitenym vkusem. Ptimojemuna télo byla ptsefi. zkomponovema,Strakatg jinak we zpevohfe vabecnevystupoval. Trvalo vgakjegtenékclik dal.§Ich desetileti, ne2 sepisefi stadia zapsat do srdci i dopaméti. Nejdetv se stala vylo2enésalonni skladbou. Koncertnirnastern na vla.steneckychakademtIch a veeircich. Podobngosud vgak mély i lecktere finetenkrett slavné pfsné, tfeba ByvaliCechove statnijonaci, kterou slo2i1bratr FrantEs-ka Slcroupa JanNepomuk Skroup.

Prvnimi, kdo nezapornnêlizafadit Kde domov maj do svéhokmenového repertodru., bylivynikccjici. operni pevci Karel.StrakatO a Jan Ketitel Pigek. Tenpiseft zpival i na zeyezdech poEvropé, dokonce i na anglickemkralovském dvofe. Plynou Leta.Kde domov meg hrcyl potulni

harfenici pfi lidovgch poutich,plsen zpivaji Udé po hospodach eina nedelnich vgletech. VsedindesettOch letechje u2vgeobecne rozgifenou zlidoveloupisniekou. Merlokdo znajeff.autory. Napév i text najednou tidezaainclff pocit'ovatjako symboleegstvi. Kde domov meg se zaeinetzpIvat ve dvou zcela rozdilnOchpolohdch obeas jako hymnicketoslava Idsky k vlasti, jindy amnohem eastejijako odrhovaeka.

Jegte musi pfigti eeskd hymnapfeekatjednu zkougku ohnem.Ocita se v palbe kritiky. Je jivytgkana nepetvodnost,harmonickezjednotvarnost,pftlgna sentimentalita, rteeeskost,planost a nepoetienost vergu.Sam Jan Neruda vyzgvã naskionku sedmdesettgch letBedricha Smetanu, aby vytvofilnovou narodni hymnu. Dokonceje vypsan kortkurs na textSmetana si ma z doglOch basnivybrat. Rezolutne odmita: "Napevna 2adng z tech texta skladatinebudu, ponevadi by to bylaprace mama Kterou piseft lidsetm na svou hymnu povznesl, tahymnoujeho take zustane."Skroupova hudba zni cize i LeogiJandekovi. Vytvofit novou hymnuse o mnoho let pozdeji pokusiVitezslav Novak, na slova JosefaVdclava Sladka zkomponuje pisenV boj! Stejne cti2adosti podlehne

Rozhovor

asmowErimnwri. Lekce 5

Jindfich Jindfich jegte v roce1919 zkusf. vhodn6 upravitSmetanftv slavng sbor lidu zBranibonl Udefila nage hodina.

V jedné veci maji kritici pravduzcela ureite: Nepietnimprozpevovetnim na vOletech,oslavach a veselickh ztratilapisefi na detstojnosti, malemzvulgetrnela. Propukci vgak prvnisvetovovet valka. A piseft Kdedomov maj je v kruté atmosféfenieeni a srnrti, tentokrett u2natrvalo, povznesena k novémuuglechtilému 2ivotu. Na vaIeigtichnekolika kontinenta claleko odvlasti, naiad v tistech eeskjchvojedal vznegen0 a aktualnf.obsah. I Lidé doma slyg. rtyrtf. Lepenei kdy jindy vroucnost aprostotu., s ni2 vyjadfuje Lasko kmine zemi. Ucta a vednost kniternOm hodnotam skladby sepropfigte stane samozfejmosti.

Usnesenim vlady 6.19300 zroku 1920 se pfseti Kde domovrnelj stava oficialni eeskouhyrnnou. Nerd o torn nydanzakon, naopak se vgslovnéprohlaguje, 2e "od ustanovenitohoto formou zakona se upougti".Autofi. nejsou v usneserti vletclyzamerne jrnenovani. Pisefipova2ovand za znarodnélou setak stetvci nagim spolearigrnvlastnictvim a pokladem.Klenotem., jim2 zdobimenejslavnostnejgi

-Jarka Kde jsi veera byla? Nekolikrdt jsem ti telefonovala, alenedovolala jsem se. Nemd§ rozbityr telefon?

-Olga Ne, telefon je v poi-ddku, ale nebyla jsem viabec dorna. Vf§,znarn nékolik Ameritan& kteri ted' iji v Praze. Lid se

eesky a veera melt malyr veeirek.-Jarka Jake to bylo? Bavila ses dobfe?

89(- 0

Lekce 5

-Olga By lo to moc zajimavé, proto2e si pripravili kviz o Ceskerepublice. Po2ddali me, abych jim délala rozhoddillo.

-Jarka Byl to te.2k9' kviz?-Olga Nekteré otazky si pamatuji. Chce§ si to taky zkusit?-Jarka Samoztejme. Tak prvni otazka.-Olga Jak velka je Ceska republika a kolik ma obyvatel?-Jarka Rozloha na§i republiky je asi 80 000 km etvereenych a 2ije

tady asi 11 milionü obyvatel.-Olga Jsi docela blizko. Ptesné je to 78 864 km etvereenych a v

roce 1991 tady kilo 10 302 215 obyvatel. Nektere otazkyjsou pro tebe lehké jako tftha kdy vznikla na§e republika.

-Jarka 28. tijna 1918.-Olga Ale ne, to vznikla Ceskoslovenska republika, ted' iijeme v

Ceske republice a ta vznikla 1. ledna 1993.-Jarka To je ostuda, 2e jsem si to neuvedomila. Ale vi§ co? Méli

bychom take probrat, co je nového v zahranieni a domácipolitice. A kde se nejlépe povidd o politice? No ptece vhospode. Tamhle za rohem maji moc dobré pivo a budoutam taky na§i kluci. Jsi pro?

-Olga Dobrd, proe ne. Pojd'me! U2 main docela 21zeri.-Jarka Ty rna§ 21zen? Ja man' stragnou chut na to pivo, co tam

maji.

A ted' mluvime my!

CvMeni 1Pteetéte si text Moth eeské hymny a pak odpovidejte na otazky:

1. Kdo je autorem textu a kdo slo2il hudbu eeske hymny?2. Kdy a kde byla eska hymna poprve uvedena?3. Proe se zpevohra, pro kterou byla piseh Kde domov muj napsana, na

zaedtku nelibila?4. Kdo, kde a kdy délal rein Uspe§neho ptedstaveni Fidlovaeky?5. Kdo byli Karel Strakaty a Jan Kttitel Pi§ek?6. Co maji spoleeneho Jan Neruda, Leo§ Jandeek, Vitezlav Novak a

Jindrich Jindtich v na§em textu?7. Co se vytykalo pisni Kde domov muj?8. Co se stalo v dobé prvni svetove valky s pisni Kde domov mikj?9. Kdy se pisefi Kde domov mUj stává oficialni eeskou hymnou?10. Prod v usneseni vlddy nejsou jmenovani autori &site hymny?

CvMeni 2V teto kapitole jsou dve verze vzniku teske hymny. Ptettete si jeaejednou ty easti textu, ye kterych jsou popisovány, a udelejte sipoznamky. Pak yypravejte dejiny vzniku teské hymny své

90

Prvni stard verze Druhá verze

Cvideni 3Ptipravte si kratke povidani o autorech eeske hymny na zakladd elankuv této kapitole.

Autorem hudby byl

Autorem textu byl

Cvideni 4Ted- si pteetete nasledujici vety a rozhodnéte, jestli souhlasi s textemPtibeh eeské hymny anebo ne.

Souhlasi Nesouhlasi

1. Prvni ptedstaveni Fidlovaeky bylo vyprodano.

2. Dej Fid1ovaeky se odehrava v me§thnskémprosttedi. CI CI

3. Poprvé vy§la Fidlovaeka tiskem v roce1917. Li CI

4. Houslista a pevec Mare§ je s1epSr. CI Li

91

Lekce 5

5. Karel Strakaty zpival piseri Kde domov mrijna anglickém kralovském dvote.

6. K. Strakatyr hral ye Fidlovaece hlavni roli.

7. Piseri Kde domov mrij byla na zaddtku pouzesalonni skladbou.

8. V sedmdesaych letech pisen Kde domov müjzaeiná byt pocitována jako symbol ee-§stvi.

9. Bedtich Smetana chtel vytvotit novou narodnihymnu.

10. V dobe prvni svetove valky byla piseri Kde domov mrijzpivana po celém svéte.

CvMeni 5Popi§te film nebo hru, kterd se yarn v posledni dobe libila. PoutIjte conejvice ndsledujicich slov.

program, hlavni role, hudba, re2iser, titulky, obsazeni,ptedprodej, 162e, dekorace, scenat, dobrodru2nyr,psychologickyr, historicky film/hra, zvuk , kameraman,vyrkon, jednani, jeviae, potlesk, premiéra, ptestdvka, sttih

92

Lekce 5

Ceideni 6Podivejteodpovedi,

1.

2.

3.

4.

se na nasledujici eisla. Co znamenaji? Jestli mate problem sptettete si jeke jednou dialog v této lekci.

78 864

10 302 215

28.10.1918

1.1.1993

evideni 7Udelejte si kviz o Spojenych statech. Rozdelte se do dvou skupin,pripravte si deset otazek (samoztejrne v ee§tine) a davejte je svymspolutakiim. Ta skupina, ktera. dokate spravne odpovedet na v§echnyotazky a zaroveii odpovi gramaticky spravne, vyhrava.

1.2.3.4.5.6.7.8.9.10.

Cvideni 8Podivejte se na ndsledujici slova a pojmenujte kaalou skupinu.

drama choreografie matiasek zpdvakherec tanetnik loutka sopranveselohra baletka loutkoherec ptedehraeinohra sOlista loutkat pevecky sbor

Cvi6eni 9Pfipravte si dialog, ye kterém pounete ndsledujici fraze v jakêmkolivpotadi.

Main koupit listky naZna

93

Lekce 5

BohuielMy pfijdeme na operu a vyNechcete jitNa to se jdi podivat, to stoji za to.Kdo hral 9Sli bychom naTo byIo docela zajimavé

Cvideni 10Pteetete si text aeské hymny a s pomoci ueitele se ji smite porozumét.Potom popfate, jak teska zemé vypada.

Kde domov rnfij, kde domov rrifij?Voda hudi po lueinach,Bory 'aumi po skalinach,V sada skvi se jara kvat,Zemskyr raj to na pohled,A to je ta krasna zemé,Zema eeska, domov muj.Zema teska, domov nuaj.

Slovieka:hueet znit hluenélutina loukabor lesskalina skdlasad posadit stromy, rostlinyskvét se, dnes se marne skvéle, ukazuje se v celé své krasena pohled kdy2 se podivate

Gramatika

Personal Nouns as Possessive Adjectives

In Czech possession can be expressed not only by the genitive case ofa noun, but also by adjectival forms of personal nouns. These forms arederived from the masculine and feminine animate nouns by adding thesuffix -fiv to the masculine stem and -in to the feminine stem. Femininepossessive adjective stems softened as follows:

studentka studenainasestra sestfinOlga - OlInsesttenice sesttenain

94

studentnv se§itstudentova knihastudentovo pero

studentain se§itstudentelna knihastudentaino pero

the student's notebookthe student's bookthe student's pen

the (female) student's notebookthe (female) student's bookthe (female) student's pen

Lekce 5

A noun can be turned into a possessive adjective only in the singular.In the plural the genitive form is used. If more than one name occurs,the genitive forms is used. If the name is adjectival in form, the genitiveis used.

se§ity, knihy a pera student(' the students' notebooks, books and pensse§ity, knihy, pera studentek the students' (female) notebook,s books

and pens

Capek's novelsKarel Capek's novels

Capkovy romanyromany Karla Capka

2ivot komenského Komensky's life

Declension of the Possessive Adjectives

Possessive adjectives have mixed declensions. In the singular all casesexcept the instrumental are declined as nouns. The instrumental case isdeclined as a hard adjective. In the plural only the nominative andaccusative are declined as nouns. The rest of the cases are declined ashard adjectives. The endings for both masculine and feminine possessiveadjectives (i.e., PetrCiv or sestfin) are the same.

Singular N.G.D.A.V.L.I.

Plural N.G.D.A.V.L. oI.

M. Irian.PetrCivPetrovaPetrovuPetruvPetrav

o PetrovePetrovkm

M. Artim.PetruvPetrovaPetrovuPetrovaPetriiv

o PetrovePetrovym

M. Inan.Pe trovyPetrovkchPetrovkmPetrovyPetrovyPetrovkchPetrovkmi

M. Anim.Petrov'PetrovkchPetrovymPetrovyPetrovi

o PetrovkchPetrovkmi

95

F.PetrovaPetrovyPetrovePetrovuPetrova

o PetrovéPetrovou

N. DePetrovoPetrovaPetrovuPetrovoPetrovo

o PetrovéPetrovym

F. N.PetrovyPetrovychPetrovymPeirovyPetrovy

o PetrovychPetrovymi

"iO

PetrovaPetrovychPetrovymParovaPcisova

o PetrovychPetrovymi

Lekce 5

Declension of Foreign Words

Most words of foreign origin are declined as if they were Czech words.Declension is decided according to the word's ending. In Latin words likeJulius and muzeum, the endings -us, and -um, remain only in thenominative singular for masculine animate forms and in the nominativesingular and accusative singular for masculine inanimate forms aredropped. For other nouns, such as téma, the letters or suffixes areadded, whereas some foreign nouns are not declined at all. Finally, inwords with foreign sufixes, the foreign suffix must be dropped.

Vid Os Julia? Have you seen Julius?Stravil jsem celST den v muzeu. I spent the whole day in the museum.

The declension for Greek words such as Verna, drama, and schema isas follows:

Singular PluralN. téma témataG. tématu tématD. tematu tematumA. téma témataL. o tématu o ternatechI. tématem tématy

Declension of the Type "devae"

The declension of the word (levee and also of zvife, kuie, §tene, kote(names for the young animals), follows the moje pattern, but with -etadded to the stem.

Singular PluralN. devee déveataG. deveete deveatD. déveeti deveatiamA. devte deveataL. o deveeti deveatechI. deveetem deveaty

The word dite is declined as above but the plural has an irregulardeclension. The noun lidé is declined the same:

PluralN. deti Ude, lidiC. déti lidiD. détem lidemA. déti lidéL. o &tech lidechI. detmi lidmi

96f ' 7

Lekce 5

Forming liTouns from Other Parts of Speech

Nouns maybe formed from other nouns, adjectives or verbs by addingan appropriate suffix.

Nouns indicating a place:

-na:-iAte-ina-in-nik-nice

vino vinarna, eaj- eajovna, kdva kavarnahra - hti§td, sidlovysoky vysoeinaveela - veelinryba rybnikpivo pivnice

Nouns indicating a thing or tool:

-ak/-an-6-ka-ivo

vrtat vrtak, stat stojan, viset ve§akvatit vanespojit - spojkalédit léeivo

Nouns indicating the result of an activity:

-ek/ vyrdbet vyrobek-no ending odpadat odpad, prochazet se pruchod-a/-ka sbirat sbirka, znaeit znaeka

Noun indicating a profession:

-tel-id-Witt-ik-ce-ik-ista

-og

Masculineudit psát spisovateltidit iidiã, holit - holieléeit lékat, opravovat opravatzlato zlatnik, obuv obuvnikprovazet priwodcematematika matematikklavir klaviristazpev zpevakarcheologie archeolog

Nouns indicating a quality:

-ost pevny pevnost, rychly rychlost

97

Feminineueitelka, spisovatelkatidieka, holiekalékatka, opravatkazlatnice, obuvniceprfivodkynematematiekaklaviristkazpevadkaarcheolo2ka

Lekce 5

CVItENI 1Doplrite spravné tvary posesivnich adjektiv:Vzor: Petr Je§te jsem netet1 dopis.

Je§lë jsem neoet1 Petniv dopis.

1. ManesNavaevnici obdivovali obrazy.

2. SkroupSe pisni Kde domov mrij se divaci poprveseznamili v roce 1834.

3. TylVidél jsem nékolik divadelnich her.

4. Charlottahrobu v Lanech ptichazi kaaly rok mnoho

riávkevnaii.5. herec

Souhlasil jsem s slovy.6. .2ena

problémy byly tétko te§itelné.7. heredka

0 talentu se hodné mluvilo.8. Markéta

§aty byly jedny z nejhezdich.9. Smetana

Valycky jsem se obdivoval hudbé.10. Naprstek

Do Amerického klubu 2en chodila i CharlottaMasarykovd.

CVItENt 2Doplrite spravné tvary cizich substantiv:Vzor: Ptigla sama? Ne, pti§la s malym (Julius)

Ne, s malym Juliem.

1. Ceti jsem nékterd krat§i dila (Julius Zeyer)2. Mnozi eti spisovatele 19. stoleti byli ovlivnéni (realismus)3. Jeho ptedridaka se tykala (individualismus)4. lkikalo se, 2e se musel narodit s (rytmus) v tele.5. V Praze je mnoho zajimavych (muzeum)6. Cekali jsme na udéleni (vizurn)7. Do (Narodni muzeum) lo mnoho8. Ude v nedemokratickych zemich touii po (pluralismus)9. Praha je znamym kulturnim (centrum)10. 0 (impresionismus) se zajima mnoho lidi i dnes.

Lekce 5

CVItENI 3Doplfite spravne tvary substantiv:Vzor. Mluvil o (témata) pisemnych praci.

Mluvil o tématech pisemnych praci.

1. 0 (témata) pisemnych praci se hodne diskutovalo.

2. Shakespearova (dramata) se hraji v mnoha divadlech svêta.

3. Rozdil mezi obéma zernemi je take v (klima).

4. Mei bychom se seznamit se (schema) dal§ich praci.

5. easto jsme mluvili o (to devee).

6. (Ka2de zvite) se musi venovat nale21ta pée.e.

7. S (to devee) jsem se je§te nesetkal.

8. Jejich dcera si rada hraje s (to male §tene).

9. Ke (grilovane kute) se poddval zeleninovy salat.

10. (Ka2dé dite) dali maly darek:

CVItElsli 4Dophite spravne tvary uvedenych vyrazu v plurdlu. Pozor na zajmenosvaj ye vétach 3 a 8.Vzor: grilovane kute

Veera prodali mnoho grilovanSrch kuiat.

1. male diteNa zahrade si hralo mnoho

2. ka2de diteDarky byly koupeny

3. jejich zvitataMnoho lidi se dokaie bavit se

99

Lekce 5

4. to mile deveePoddkovali

5. male gtendMuse li se starat o

6. male kotéTa pohddka byla o

7. to hezké devdeTancoval s

8. jeji ditéPti§la tam se

9. rCizne zviteV ZOO jsme videli mnoho

10. jeho ideaRad mluvil o

CVItENI 5Utvotte substantiva s pouLtim nasledujicichVzor: vino Veera jsme byli v té nove yin:hue.

1. koupatJestli2e bude v nedeli horko, pfijdeme na

2. hratDeti si hraji na

3. vysokyPrazdniny jsme stravili na

4. sidlitV ka2dém meste najdete moderni

5. veelaDedeeek udelal krásny pro vtely.6. pivoNa pivo plajdeme do te vedle na'aeho domu.7. eajRia2ova se nachazi v Ril2ove ulici.8. rybaJi2rii Cechy jsou znarne svymi ye kterych se chovaji kapti.

9. eistitTen kabat je hrozne gpinavy, musim ho dat do

10. jidloV tomto hotelu je krasna v secesnim stylu.

CVItENi 6Utvotte substantiva:Vzor: Jestli se jdeg mkt tady rria nove

Jestli se jdeg mkt, tady mã nove

100

r

Lekce 5

1. Pove's si kabat na2. Uvatim polévku, ale nevim kde je3. Je mi zima a chci se ptikryt Kde je ta vindna.4. Pottebuji vyprat prãdlo. Je tady nekde5. Helena pere hodné pradla, ale je pro ni te-tké jej usu§it, proto dostala

od man2ela6. Pod le ptedpove.di poaasi ma byt dé§t', nesmim zapomenout7. Ta sukne je zmadkand, musim ji vy2ehlit. Pujai§ mi8. Ten koldt je napinen ()itchy. Otechovou marn moc rada.9. Ferdinand d'Este sbiral trofeje Dnes tyto obdivuji

nav§te"vnici Konopi§te.10.Mifie§ projit tou pasa2i na Vaclavske namêsti. Ka 2cly

zkracuje cestu.

CVItEISTli 7Utvotte substantiva, kterd oznaauji povolani.Vzor: Stryc pracuje v chemické tovarn6.

1. Petra studovala matematiku.

Je chemik.

2. Fyzika path mezi ptirodni védy. A. Einstein byl

3. Richard se zajirnal o interni lekatstvi a dnes pracuje jako

4. Petrav stryc tidi tramvaj. Je

5. Markétina teta vede ten velky hotel na namésti. Pracuje tam jako

6. Pan Novak peee housky. Je

7. V Manesove rodine se hodne malovalo. Je to rodina znamych

8. Kdo ma rad zvuk housli. nern.el by si nechat ujit koncert tohoznameho

9. Ten, kdo zpiva v opete, jea 2ena je pak

10. Lidera, kteti se hlasili k husitskému hnuti, tikame

Lekce 5

CVICENf 8Utvotte substantiva:Vzor: Nejenom ten, ktery je slepy, trpi slepoton.

1. Ten, kdo je zdravy, je bohatyr, proto2e zdravi je velké

2. V nekterych edstech USA je vzduch velmi vIhky, je tam vysoka.vzduchu.

3. V katalogu aut si mil2eme pteeist, jak rychly mii2e byt ureityautornobil, jaké nejvySSi mia2e dosahnout.

4. Bude zitra teplo? NeslySela jsi, jaka bude

5. Medicinu studuji lékati, mt12eme tict, e studuji

6. Jakost zemedelskych produktii ukazuje take celkovou firoveri

7. Ne kaidyr elovek rrr62e byt dlouho sam. Nekdo snáivelmi teiko.

8. 0 vSechny Skoly se stard ministerstvo

9. Lidem eerne pleti tikame a lidém bile pletitikame

10. Ceske ptislovi "Za na ", tika, 2e ten,kdo je moc cloth-yr, skonei jako iebrak.

CVICENI 9Dopliite vetu:Vzor: Petr mel velmi zajimave (zarnéstnat)

Petr mel velmi zajimave zamestnitni.

1. MenSi poeet obyvatelstva nazyvarne (menSi)a naopak vetSi poeet obyvatel si tika (vetSi)

2. 'Pyl pracoval jako vojenslcyr ( zamestnat)3. Skroup je take znamy jako (skladat) prvni eeské opery.4. Mares, postava z Tylovy "Fidlovaeky", je slepy (hrat na housle)

5. "Fidlovaeka" mizi v (propadat) easu na tfi etvrtestoleti.

6. Ten, kdo opravoval boty nebo-li obuv, se chive jmenoval Svec a dnesmu tikame (obuv)

7. Piseri "Kde domov mür meli ve svém repertodru i znami operni(zpivat)

1021G3

Lekce 5

8. K. H. Hillar (re2irovat) jako dosahl sedmdesátirepriz.

9. Tam kde se hraje, je hti§td, tam, kde zuti valka, je (bojovat) .

10. Po premiéte "Fidlovaaky" se na§lo dost (kritizovat)

CVI6ENt 10Dopinte správné tvary vyrazu v zdvorkach. Je tady shrnuta gramatikateto lekce na zaklad textu:

1. (Téma) (Skroup) pisné Kde domovrrifij je laska k domovu.

2. Autorem hry Fidlovaaka je (Skroup) m1adkspo1u2ak J. K. Tyl.

3. Samotné dilo je napinéno (idea) (patriotismus)

4. Po znarnych (ten, kdo zpiva) zpivali tuto pisenlidé po hospodach nebo na neddlnich vyletech.

5. Na (misto, kde se bojuje) I. svdtové \Talky si tuto pisenzpivali vojáci.

6. Jegt6 v roce 1919 byly snahy upravit na narodni hymnu s1avny sborze (Smetana) opery Braniboti v Cechdch.

7. Stalym a nepietnim prozpevovanim tato düstojnd pisen zaaala ztracetsvou (dfistojny)

8. V roce 1920 se pisen Kde domov infij pova2uje za znarodnélou a stavdse spoleanym (vlastni) a pokladem.

9. Ceska hyrnna je (oslavovat) ldsky k vlasti.10. Ptibéh aeské hymny infiZeme jiste povaiovat za jednu ze

(zajimavy) novodobych aeskych

Dopliikové dteni

Pteatéte si tento text a pak vypravujte o 2ivote Char lotty Garrigueove-Masarykové.

Zeny v ddjimich Cherchez la femmeaneb

Za vgim hledej ienu

" V Lipsku bylo to v léte 1877,jsem proiilosudovou uddlost,kteret se stala rozhodujid pro megduchovni vvoj, to byin mojezncimost s Char-lob ouGarrigueovou..." (Karel Capek:Hovory s TGM)

103

Tehdy sedmadvacetileti)TorndA Masaryk, eerstvY cioktorfilozofie, odjel studovat naLipskou univerzitufi/ozofii ateologii, zejména protestantismu,jako pfipravu na profesorskepovoldni. Aby si vydélal nastudia a pobyt, prijal zde

1 C 4

Lekce 5

soueasné misto vychovatele vrodine Alfreda Schlezingera.Bydlel ye studentském penzionupani Goringove a zde poprveslygel o Charlotte, kteret sem mélapfijet a 21t v Lipsku po dobu svehostudia na konzervatoti.

Pfedkove Char lotty bytihugenoti, tedy pfivr2encireformaardho Katufnova uaeni, yesve dobe v katolické Franciikrvave prondsledovani. Aepeivodem Fi-ancouzi, rozprchli sedo celého svéta. Jeji otec senapfaclad narodil v detriskeKodani. Vystehoval se doSpojenych stcitit arnerickijch, bylnejprve knihkupcern, ale pakzalo2i1protipa2drni pojigt'ovnu azbohatl. V rodiné bylo osm dcer ath synové, Charlotta byla tfeti vpofadi. Narodila se 20. listopadu1850 v Brooklynu, byla tedy jen oosm mésIcà mladgi ne2jejipozdejgt maniel

Vysokel tIhlã, mélaS'edomodre oat, vlasy uprostfedrozdelené peginkou a zapletenédo uzlu. Od malieka bylasamostatnci, nemilovala velké ahluarté spoleenosti, byla vadnat,hodné eetla, zajimala se o uméni.Chtela bgt klaviristkou, ale odnamdhaveho cvieeniji na easochrnula ruka. Ovlazdala etidftjazyky. Snila o prototypumoderni, emancipované 2eny. I jise zalibil mlady student, ktery bylnejen pohlednY, ale navic gelzcela plamovite za svOmistudynimi, 2ivotnimi i politickymi

Po dvoumésieni znamosti sezasnoubili. Pak Masaryk odjel doVidne a slibil Charlotte , 2e dokonce roku napige habilitaanipraci, aby se stal docentem a meivyggi plat. Svatbu si napletnovalina leto 1878.

Charlotta nebo Charlie, jakjiTometh ftical, se mezitim vrazti/adornd do USA. Masaryk, kdy2 mu

jeji otec sdelil, 2e méla po peldu zvozu draz, se vydal za nL Tak sesetkal sjejimi roditi. Zajimavetpartie to pro né nebyla. 2ivoficiuniversttnt profesdrek 2 kdovi jakézemé kdesi v Europe, ktery navicrovnou poMda1 otce, aby je tfiroky finanene podporoval, ne2bude on seem s to u2ivit rodinu. Icestu zpét lodi musel RudolfGarrigue zaplatit a &it navic jegtétfi tisice marek. Charlotta napohled slabd divka, si vgakprosadila svou proto2e se ji pretveon tolik ilbil, a tak se 15. bfezna1878 konala v USA svatba a2enich se rozhodl pfipojit kesvemujménu man2eleino pfijmeniTomdg Garrigue Masaryk TGM.

Pak odcestovali pfes Hamburg doVidne a Charlotta poprvé takeuvidéla Prahu.

Se svym man2elem toCharlotta nemela lehké. Staddfinaneni tiseñ, postupne etyfi déti:Alice, Herbert, Jan a Olga, pâtéHanieka zethy zemfelo, TomeeSonemocnél Neni protodivu, 2e se nakonec nervovézhroutila. Po nekolika mésicichleteni se sice mohla vrectit domd,ale u2 nemela situ na teigi prdce.V roce 1882 se pfestéhovali doPrahy, kde se Masaryk vénovalvOuce na univerzité, politickéainnosti I 2urnalistice. Peeovala ojeho hosty, po americku poddvalarostbif, oblo2ené chlebieky a acy,odmitala vgak alkohol a varovalapfed koufenirn. U2 ye Vidni se&tin eesky, v Praze sejegtézdokonalila. Kdy2 nabyla vice sil,stala se elenkou Americkehoklubu 2en, ktery zalo2i1VojtéchNdprstek, pracovala v Sokole vUstfednim spolku eeskYch 2en.eetla eeské autory, vénovala se

104

1G 5

Lekce 5

dale hudbé a v easopise Na.§edoba uvefejnila své &inky oBedfichu Smetanovi ajeho tvorbé.

S rnanielem se na del& doburozloudla 18. prosince 1914, kdyMasaryk odjel do ciziny pracovatpro samostatnost aeslajch zemi.Ziastala se svgmi starostrni o nehoa o rodinu sama a po smrti synaHerberta a uvezneni Alice u niznovu propukla nervova choroba.Teprve po ndvratu TGM v prosinci1918 se jeji stay zlepgil, stfidavév§ak 211a na Hrade, v Ldnech a vsanatoriu ve Veleslavine. Slab lafyzicky, léta trpela srdeenislabostt, a po opakovanémzachvatu mozkové rnrtvicezemfela 13. kvetna 1923 ye veku73 let. Je pochovana v rodinnéhrobce v Lanech.

105

VA;

Lekce 6

NA MIGRENU OTOKEMPilulky hod'te do kote

"U2 jsem v 2ivote spolykalatolik utgujicich pret:ska, 2e by to

jeden ani nespoeital, " ste2uje sipani Miriam "Nejhori na tomje,2e pak nejsem schopna starat seo deti, take se nemet2u v takovémstavu soustfedit na pretci. Asednout si tfeba za volant, tovabec nepfichEtzi v dvahu. Bolesthlavy me vetginou za.sechneprudce a neoeeketvané, easto mipfitom zaenou pfed oeima kmitattakové zvlagtni obrazce podobnéblesku, "povzdechne si smutnè.

Pani Miriamje dvaatficet, bydlina venkove" a denné doji2di autemdo protce. Zetroveft vozi i sve dvedéti do S-koly.*-Migréna, kteretjiprondsleduje u2 od puberty, jineuvefitelnOm zpasobem ztrpeujea komplaage 2ivot.

"Po druhém porodu se vgechnojegte zhorgilo. Nyni me pfepadajiprudké bolesti asijednou zaatrnact dni, rtékdy jsou natoliksilné, 2e ztrcicfm rovnovethu apfitom mem nutketni zvracet.Kolikrettjsem schopndjen le2et vmistnosti se zata2engmi zetv6sy,sebenepatrnejgi gum mi vadi.Na."§tésti se v tu chvUi postaret odéti i o dometcnost moje matka,jinak nevim. Bojim se, abyvgechny ty rnedikamenty new-10ynéjaké vedlejg &inky."

Migrénou trpi pfedevgim 2eny,ale nevyhgbdt se ani mu2m. Knejslavnéjgim trpitelam patfilnapfiklad Napoleon. Jakmzpilsobem tlumil tento slavngvojevildce svou bolest, neniznamo, ale ureité si musel poraditjinak ne2 polykat piluiky.Koneckonal i dnes se spoustaodbornikt1 pfikletni k alternativnimzpdsobam leby, jakojeakupunktura, hypnoza eijóga.

Thomas Widman, uznávangnemeckg odbornac na migrénu,jeho2 rukama pro§ly stovkypacienta, tvrdi, 2e kofeny tohotoonemocnérth tkvi pfedevgim vpsychice. "Vgichni pacienti, kteréjsem léãil. maji podobnévlastnosti. Jsou pfedevgimpfehnan6 ambiciOzni, neuvéfitelnépilni a pracoviti. Najedné stranedokedou podat vynikajici pracovnivkon, jsou to easto puntidkerli,kteil si neodpusti icidnou chybu,ale na strane druhé neuméji vpravou chvili vysadit.

Také jsou nezdravé závislI natom, jakje vidi a hodnotijejichokoli. easto trpi pocitem, 2e jejichkvality jsou nedoceneny, a proto2yi v neustedém stresu, v napéti aoeeketvetni. Moji pacientijsoumnohdy schopni tide, ale bohu2elphlL zraniteini. Met-li bOt leebatleinnet, must kaidg nejdfivepodstoupit nékolikpsychoterapeutickijch sezeni azdrovefi pochopit, 2e je to on, kdoje odpovédng za svig stres,"vysv'etluje Wtdman avyjmenovavci dal& zpasoby bojeproti migréne: pravidelnd dechovetcvieeni, zmena 2ivotospravy,rejlexni mased. V neposlednifade doporuage rovnéimagnetoterapii.

Tato léeebnet metoda se zaélnetpou2ivat take u nets, i kdy2 zatimjen ojedinéle. Pfitom se vi, 2e umivjrazné tlumit nejen bolesti, alenavic met prokazatelné léeebné

Prvnimagnetoterapeutické pfistrojenagi vgroby Lze dokonce koupit vnéktertjch specializovangchprodejndch.

Dale2itéje vedét, 2emagnetoterapie je nejtieinnej§i

108

1 r'. -

Lekce 6

tehtly, nasadi-li se v conejranejgim stadiu onemocneni.Kdy2 u2je migréna v ctkutnimstavu, new s jistotou tvrdit, 2emagnetoterapie zabere. Ale vrnomenté, kdy se bolest teprverozbtha, je realnd S'ance zastavit

Leeba nerd pochopitelnéjednorazovd, tileva nastane asi popatneicti a2 dvaceti aplikacich.Magnetoterapie je v mnohazemich populdrni a iddandpfedev§im kvCtli tomu, co tak trcipipanIMirkmv nahrazujemedikamentazni léebu, pfinda4atevu bez kvanta spotykangchpitulek.

Take vas obeas prandsledujibolesti hiavy? Pokud mate strach,aby yam migréna nezaaalajednoho dne ztrpaovat 2ivot jakopani Miriam, zkuste vypinitnetsledujici test. Napovi veun, zdajste migrénou ohroieni, ãi nikoli.1. Kladete si neustdle hodnevysoké cite? Jste ctiiddostivi atouifte bOt nejlepgi?2. Sna2ite se kaidému vyhovét?Neumite proste fict "Ne"?

Rozhovor

Vera-Men&-Vera

Zdenek- VeraZdenek

-Vera

sea

3. Mittgete perfektni potadek apfitom vds stale prondsledujepocit, ie to jegte rteni pfesne tiptop?4. 2yete v nepfetr2itém shonu atrvale vá.s trapi pocit, 2e jste néconestihli ai zapomneli?5. Melte sidon ye vypjaajchsituacich reagovat hystericky?6. Je vage schopnost uvoirtit se achvili relaxovat tem& nulovd?7. Trpite nespavosti?8. Mate v zaméstnemi problémyprosadit se? Jste pfesvédaeni, 2eva.i S'efove nikdy neoceni va..§iiniciativu?

Vyhodnoceni:

Pokud jse odpovedeli vic neitfikrát Ano, méli byste se mitna pozoru. I kdyi migrenanebyla doposud vo:s problem,pfesto vas bolesti hlavyproncisleduji pomerne easto.Je nejvyggi eas, abyste zaaalipfemnglet o dosavadnimzpilsobu iivota, a pfedevgim otorn, jak zadit bojovat protikaidodennimu stresu avnitfnimu napeti.

Ahoj, jak se ma§? VypadaS. ustarane.Aby ne. Celd na*Se rodina je nemocna.Celd? Sly.Sela jsem, ie tvilj tchan mel srdeani infarkt. JejeSle v nemocnici?Diky bohu, to nejhorM ma za sebou. Ale je jeae v nemocnici.A kdo je jeSte u vas nemocnSr?Zena ma chtipku. Wechno ji boll a ma vysoké horeaky. Ted'jsem byl koupit néjake vitaminy a take ovocné *St'avy.Nem:12e nic jist, teiko polyka. To jeae neni vgechno.Tchyne ma jit na operaci se iludnaem. Mela driet dietu, aleto neni nic pro ni. Mela narozeniny. Pti§lo mnoho znamSrch,vgak vi§, jedla same tuané a potorn jeke sladké. To mahrozne rada, ale jeji 2luan1k to nema. rad.Ale nemoci a zranéni se nikomu nevylVbaji. Ty asi nevi, 2ena'S staiti syn Pavel byl nékolik dni na horach,

109

1G 9

Lekce 6

byly zimni prazdniny. A vi§, jak se vratil? S nohou v sadte!Nikdy neni dost opatrny. To neni jenom u vas. A co delâva§e maid Anieka?

-Zdenek Ta byla v nemocnici pted mésicem. Zlobily ji praduAy.-Vera To vi§, to ted' trapi mnoho deti. To dela ten §patny vzduch v

Praze.-Zdenek Ale bohu2e1 to neni jen v Praze.-Vera Kdy2 u2 mluvime o zdravi. Zna§ na§i 'Nragrovou Maru§ku?-Zdenek To vi§, 2e jo. Jak se ma? Co dela?-Vera Me la by se dobte, kdyby ji zdravi lepe slou2i1o.-Zdenek Ale valyt' je mlada.-Vera Ale stale ji bolelo na prsou, potom zdda. Chodila po

doktorech. Sarna vy§etteni, ale take nekteré dfile2itéprohlidky, které ureité nemoci vyloueily.

-Zdenek A jak to dopadlo?-Vera To vi§, typicky problem lidi na§i doby pact, kreni

patet. Ted' musi chodit pravidelne plavat a take cvieit. To seji nekdy nelibi. Nikdy to nedélala.

Zdenék To je ta chyba. Ale ja, a to urdite nejsem sam, ji délam taky.Asi bychom meli zmenit zpilsob avota.

-Vera A odkdy? Od Nového roku?-Zdenék To neni §patné ptedsevzeti. Ale jak dlouho to vydr2ime?-Vera To si tekneme, aZ- se pti§té potkame. Tak ahoj a hodné

zdravi.Zdenek To je nejdfile2itéj§i, hlavne to zdravi, to Dstatni ptijde samo.

Tak ahoj.

A ted' mluvime my!

Cvfeeni 1Pteetéte si text Na migrenu fitokem a pak odpovidejte na nasledujiciotazky:

1. Jak se sna2I s bolestmi hlavy bojovat pani Miriam?2. Kdo byl nejslavnejgim trpitelem migreny?3. Kdo je Thomas Widman?4. V 6em vidi kofeny onemocneni migrenou?5. Co je magnetoterapie?6. Kdy by se méla nasadit?7. Po kolika aplikacich je mo2ne o seekavat8. Je mo2né koupit magnetickoterapeutické ptistroje v Ceske republice?9. Proe je magnetoterapie popularni?10. Co by yam mel test na konci textu napovedet?

Lekce 6

Cvideni 2Nasledujici otazky jsou z na§eho 61ariku. Pteetete si je je§te jednou aodpovezte ano nebo ne. Pak feknete, jestli jste ohroteni migrenou nebone, a zdfivodnete proe.

1. Kladete si neustale hodne vysoké die? Jste cti2adostivi a tou2ite bytnejlepM?Ano/Ne

2. Snaiite se ka2dému vyhovet? Neumite proste Het Ne?Ano/Ne

3. Milujete perfektni potadek a pfitom vas prondsleduje stale pocit, 2e tojeke neni ptesne tip top.Ano/Ne

4. Zijete v neptetr2itém shonu a trvale vas trapi pocit, 2e jste neconestihli l zapomneli?Ano/Ne

5. Mate sklon ye vypjatych situacich reagovat hystericky?Ano/Ne

6. Je va§e schopnost uvolnit se a chvili relaxovat tem& nulovd?Ano/Ne

7. Trpite nespavosti?Ano/Ne

8. Mate v zamestnani problemy prosadit se? Jste pfesvedt.eni, 2e va§i§efove nikdy neoceni va§i iniciativu?Ano/Ne

Cvideni 3Ptipravte si kratke povidani o pani Miriam na zakladé nasledujicichotazek.

1. Jak se jmenuje?2. Kde bydli?3. Kolik je ji let?4. Kolik ma deti?5. Kde pracuje?6. Ma fidiasky prukaz?7. Kdy zaeala trpet migrenou?8. Kdy se bolesti zhor§ily?9. Jak easto ji ptepadaji bolesti?10. Jake ma ptiznaky?11. Co déld, kdyt ma bolesti?12. Kdo se stard o deti, kdy2 je nemocrid?

Cvideni 4Pripravte si popis vlastnosti lidi, kteti trpi migrenou, na zakladeinformaci z textu. Pak o nich vypravejte své

Allairsainermarwlice.

Lekce 6

1.2.3.4.5.6.7.8.9.10.

Cvikeni 5Pracujte ye dvojicich. Inscenujte prvni setkani u specialisty na migreny.Plipravte si dialog, ve kterém se doktor pta na potiie pacienta a paknavrhuje leeebne metody. (PouZljte informace z textu).

Doktor

Pacient

Doktor

Pacient

Doktor

Pacient

Doktor

Pacient

Doktor

Pacient

Cvideni 6Preetete si dialog v této lekci a pak doplfite, jaké zdravotni problémy majindsledujici osoby:

tchan'ZenatchynePavelAni6kaZdenka

112 112

Lekce 6

CviëeniPodivejte se na ndsledujici slova. V kaidé skupin6 se nachazi jednoslovo, ktere tarn nepatti. Najdete je.

1. chirurg, gynekolog, koini lékat, zdravotni sestra, jepti§ka, sanitai,internista, okulista

2. sanatorium, zachrannã slutba, nemocnice, gzkumnyrporodnice, klinika, pohotovost, sttedisko

3. plice, srdce, ledviny, mandle, pater"-, iluenflc, slepé sttevo, mozek,priadu§ky, ialudek, koleno

4. ka§el, ryrna, infekce, zanel, üraz, dezinfekce, rana, zlomenina,mrtvice, vted

5. injekce, infarkt, kapky, pilulky, obklady, pra.§ky, vata, mast,kloktadlo, naplast

Cviaeni 8Porad'te svemu kamaradovi, co ma délat, kdyi je nemocen a v§echno hoboll. Pouiijte nasledujici fraze:

Stra§né me boli a nemifiu co mam délat?zkus si dat obkladutivej pra§ky, ktere ti ptedepsal lekatjdi k odbornému lekatipij hodné tekutinkloktejlei a odpoeivejzavai si nohuzmét si teplotuneboj se jit k zubarinech si ten zub zaplombovat, atd.

Cvideni 9Ptipravte si minidialog s pouiitim ndsledujicich frazi v jakémkoliv potadi.

Co je ti 9Stra§n6 meMusi§ se objednat kPokud se nezlep§iByl si s tim uAsi dostanu neschopenkuNejhor§i je,Stale se citim

1 13

113

Lekce 6

Ted' by ti prospeloKdy2 té to neptejdeJak t6Tak U pteji

Cvikeni 10Jste lékat a va.§ kamardd je pacient. Ptipravte si pro n6j deset pokyrra,kter6 bude ptedvddel.

odlo2te siposad'te sedychejte

1

Gramatika

Adjectives Formed from Nouns

Some nouns form adjectives by adding the suffixes -ni, -ni, -orSr,-sitSrf-ckSr.

jaro jarnidtevo diev6nts6ja sojovtCechy 6esktAmerika americkt

Final h, k, c, ch, change to L , and §.

h - i kniha kniinik - 6 rok ro6nic - 6 noc no6nich - § ucho u§ni

Lekce 6

Different suffixes may make different menings.

srdedii problemysrdedit pozdravzabavni parkzdbavnt &ova

heart problemswarm greetingsamusement parkfunny person

Adjectives formed from the names of animals are always soft.

rybadthbe2krutatele

rybidrithetikriititeleci

Adjectives Formed from Verbs

Most verbs form active verbal adjectives by adding the ending -cithe 3rd person plural present tense forms.

spat oni spi spici koelca sleeping catjit jdou jdouci lidé walking peoplemluvit mluvi mluvici panenka talking doll

Passive verbal adjectives are formed by adding hard adjective endings-11, -é to the past passive participle.

ptelo2en dobte pfeloient roman a well translated noveldelan ruene délané zbo2i handmade good

Adjectives expressing the use to which an object is put are formed bydropping the - t from infinitive, shortening the vowel and adding theending

spat spaci spaci pytel sleeping bagpra praci praci pra§ek laundry detergenthrat brad hraci automat slot machine

Adjectives expressing possibility are formed with the suffix-telnViteint.

videtpochopitrozumetnevylédt

viditeintpochopiteinysrozumiteintnevyléditelnt

vidite1r4r rozdilpochopitelna chybasrozumiteln y. textnevyleeitelna. nemoc

115

1 ;5

visible differenceunderstandable errorcomprehensible textincurable illness

Lekce 6

Adjectives Formed from Adverbs

Adjectives are formed from some adverbs with the ending -j§i/§ni.

zde zdejAi from heretam tamejii from therednes dne§ni today'sveera vderejAi yesterday'szitra zittej§i tomorrow's

Nejsem zdej§i. I am not from here.Vida jste vderejAl demonstraci? Did you see the demonstration yestrday?

Dual

Parts of human body which come in pairs have irregular declensions.These comes from the old dual declensions which were used in earliertimes for nouns denoting two persons or-objects

Plural N. niceG. rukouD. rukamA. niceL. o rukách

rukouI. rukama

Plural N. kolenaG. kolen

kolenouD. kolenfimA. kolenaL. o kolenech

kolenouI. koleny

nohynohounohamnohynohdchnohounohama

ramenaramenramenouramenfimramenaramenechramenourameny

oei

oeimoeioefch

oeima

prsaprsou

prsfimprsaprsou

prsy

u§iu§iugirnulu§ich

u§ima

Note that if the words oko, ucho, koleno , rameno don't describe theparts of the body then you must use the regular declension.

Mela oka na puneo§e.

Ucha u hrnce se rozbila.

She had runs (eyes) in herstockings.The handles (ears) of the pot werebroken.

116

Lekce 6

CVICENi 1Utvotte tvrdã adjektiva a doplrite je ye spravnem tvaru:Vzor: ze zeleniny

Lidé, kteti chteji it zdravé, jedi jidla.Lidé, kteti chteji it zdrave, jedi zeleninovi jidla.

1. z papiruNevi§, kde jsou ubrousky?

2. léky, které maji U.CinekVedci na celém svété hledajiproti rakoviné.

3. le'ditV Ceske republice se vyutiva

4. nadoronemocneni jsou na jednom z prvnich mist.

5.odpovednostKatdy 'Cloy& je za své zdravi.

léky proti AIDS i

üãinkü magnetoterapie.

Utvotte mekká adjektiva a doplrite je ye sprayném tvaru:Vzor: ma arnbice

lidé trpi mnohem dasteji bolestmi hlavy:Ambicifezni fide trpi mnohem dasteji bolestmi hlavy.

6. cévailnemocneni postihuji mute i teny.

7. alternativaStale vice nemocnych hledd zpusoby8. rybaNektere druhy masa maji pomerné dost tuku.9. kr-Cita

§unka je jisté zdravéj'§i net yeptoyd.10. teleRad jim maso.

CVItENi 2Utvotte adjektiva fieelova a potom je doplrite do vet.Vzor: hrat hraci

tady je hodné hracich automatu.

1. spat2. prat3. psat4. holit5. mytTed' vytvotenã adjektiva doplrite k nasledujicim substantiveim:6. linka7. krém

117

117

Lekce 6

8. potteby9. prosttedky10.pytel

CVICENI 3Utvotte adjektiva aktivni:Vzor: prodávat prodavajici lékarny

1. uti§ovat léky2. zhorgovat se bolesti hlavy3. ttice pracovat lidé4. kmitat obrazce5. hi-at si ddti

Utvotte adjektiva pasivni:Vzor: 2adat kidank lék

6. neoeekavat bolesti7. rentgenovat noha8. jmenovat problémy9. nedocenit ptistupy10. vylétit pacienti

CVItENI 4Utvotte adjektiva z adverbif a substantiv uvedenych u nasledujicich vet:Vzor: dlouho

Dloulat cesta nas unavila.

1. eastovyskyt raznich onemocnéni.

2. rokNejvyhodnej§i je ptedp1atné.

3. mesicChodil k lékati na pravidelné kontroly.

4. zdeklima je velmi ptijemné.

5. tamptiroda je exoticka.

6. vedleTento novY lék nema

7. ranoPrvni autobus jede v pet hodin.

8. veeerV obchodech méli mnoho krasnych §atU.

9. sezelnaDnes zaeind vYprodej.

118

Vzor: nezapomenout

C1716Eld 5Utvotte acljektiva ze sloves a napi§te anglickST pteklad

4. tegit

2. nevyléait3. videt

1. zranit

nezapomenutelnt

Lekce 6

10. nocV Praze jezdi tramvaje a autobusy.

5. pochopit

Vzor: pfisobit

6. snaiit7. lédit8. libit9. lakat10. ptekvapit

pilisobivt

CVIdENi 6Utvotte mistni adjektiva:Vzor: Praha Praiskt orloj je na Staromestském namesti.

Evrc ,)aU2 Jiff. z Podabrad chtél ustanovit parlament.

2. AmerikaDnes budou davat filin.

3. Karlovy Varyporcelan se vyva2i do celého svata.

4. Sumavaptiroda je okouzlujici.

5. PlzetiTady se proddva jen pivo.

6. Moravavino a koldae katclému chutnaji.

7. Opava

8. OlomoucNejznamajgiq-ra.

9. KrkonogePec pod Snetkou a Spindlerfiv Mlyrn jsou znarnásttediska

su§enky se proda.vaji pod znaekou Opavia.

specialitou jsou tvarfiNcy, specialni Oruh

119

119

Lekce 6

10. SlovenskoVysoké Tatry jsou nejyy§gi hory.

CVICENf 7V ndsledujicim cvieeni jsou uvedena adjektiva oznaeujici east tea.Uved'te substantiva, od kterych jsou utvotenaVzor: V tomto obchode maji §irokou nabidku telovych §amponti.

telo

1. V nekterych edstech svêta jsou popularni bti§ni tance.

2. Na této vaze je znaeka rueni prace, proto je tak drahd.

3. Kupoval si oeni kapky.

4. tigni oddeleni je v tomto pavilonu vzadu.

5. Kreni patet je eastou ptidinou bolesti Wavy.

6. Kdy2 tolik ka§1e.g, uvat si prsni eaj.

7. Nektere druhy sportu nadmérne zate2uji kolenni klouby.

8. Zdenka si koupila hezké kotrakove boty.

9. Po zrandni mel zmen§enou pohyblivost ramenniho kloubu.

10. Mã §. velkou rymu, tady mã nosni kapky.

CVICENi 8Dopinte substantiva a adjektiva ve spravném tvaru:Vzor: Maya]. (nohy) nohama

1. Drie1a se za hlavu( obé nice)2. Nesl to dite na ( nice)3. Snaiil se to vysvetlit ( nice nohy)4. Divala se giroce ( otevtene oei)5. Umél chodit po ( nice )6. Mdval ( obé nice )7. Dopadlo to k jeho ( nohy)8. Poslouchej ( ugi)9. Mel rany na ( obe ruce a nohy)10. Nevetil ( jeho oei a u§i)

120

Lekce 6

CVICENI 9Doplrite spravn6 tvary danych vYrazri v pluralu. Rozlig'ujte, kdy se jednao east lidského tala:Vzor: oko

Bolely ji ()el.Na puneo§e méla nékolik ok.

1. uchoLibily se mi ty hmky s rriznych tvarri.

2. ramenoDltë bylo unavené, a proto ho nesl na

3. kolenoKletel na a pak nemohl vstat.

4. rukaNa mel eetrid zrandni.

5. nohaByl tak vyeerpanY, 2e se sotva driel na

6. okona punão§e nemri2e§ jit do divadla.

7. prsaNejvice pocit'oval bolest na

8. kolenoJeho syn mu sedal na

9. uchoVaera foukal silny vitr a dnes mdm problémy s

10.Midete bruslit na tek, kde je u2 silny led.

CVItENt 10Doplrite spravné tvary adjektiv vytvotenych z uvedenych vyrazit(nazaklada textu):

1. (Dnes) lide aasto trpi ruznymi bolestrni.2. Lide (trpi) (tasto) bolestmi hlavy

jsou easto nezdravé (zdviset) na torn, jak je vidi okoli.3. Kdy2 u2 je bolest velikd, berou si 1id (uti§ovat)

pra§ky.4. Clovek, ktery se citi (nedocenit) , trpi neustalym

stresem.5. Lidé jsou velmi aasto (zranit)6. Mnoho odbornari se pti léaeni migrény ptiklani k (alternativa)

zpusobu léeeni.7. Jestli2e lidé polykaji velké mnoistvi prd§101, boji se jejich (vedle)

Utinkri.8. Magnetoterapie je (léait) metoda, kterd se zadind

pou2ivat.

121r` 1

Lekce 6

9. Toto 1edeni je (Udinek) jen tehdy, nasadi-li se vraném stadiu.

10. Take mate (obdas) bolesti hlavy?

Dopliikové ateni

Pfedtete si nasledujici text a vysvetlete, prod se Ce§i do2ivaji nizkehoveku.

noltvAJI ?draft() VEKULidem ikodi Mayne- nezdravg zpiisob iivota

Zivot lidi v Ceske republice je vpriunéru o test a2 sedm let krat.§ine2 21vot obyvatel vyspelOchevropslajch stãtCL. Umrtnost muidv produktivnim vekuje yesrovnani s vyspelgmi evropskgrnistáty dvojndsobnd. Uvecll toministr zdravotnictvi Ludek Rubethv analyze zdravotniho stavupopulace, kterdie souedstijehozprdvy pro zdravotni a socidlnivgbor parlamentu.

Tzv. stf-edni délka 2ivota mu2Ctv Ceske republice byla v roce1992 68.5, ieny se do2ivaly vprfun6ru 76.1 roku.

Krdtkd déika iivotaje podleministra pfedevgim dusledkerneastého vOskytu ischemickéchoroby srdeeni, cévnichrnozkovOch pilhod a nddorol*honemocneni.

Ministerstvo zdravotnictvi chceod roku 1995 spustit nekolikndrodnich program& které bymély rnimo fine vOskyt srdeenich,cévnich a nOclorovYch chorobsniiit.

Ve vgech nejvgznamnejgchsouedstech zpasobu 2ivota, kteréa-kodi zdravi nevhodne v02ive,kufdctvi, nizke pohyboyé aktivite,zneu2Ivdm: alkoholu a dalS'ichnavykovOch ldtek a nevhodnemsexucilnim chovdni se situace vposlednich deietiletich soustavnézhoroyala, uvddi zprdva. Roeni

122

spotfeba alkoholu, kterd bylapFedloni asi 94 litrd na obyvatele,je na drovni roku 1981, od roku1987 vgak konzurna.ce alkoholustale rostla.

Zpetsob ilvota podle zprdvyovlivriuje zdravi obyvatelstva zpadesciti a2 edesdti procent.Podil zdravotni péee a 2ivotnillyprostfedi, jeho2 stay se vposlednich desetiletich stalezhorgoval, j3jen pétinovg.

1 rA. 4. 4

N1frl1 ,

(.)Wrzlp.4

Lekce 7

EXPRES, PROSiM

Pfihletsilajsem se u nich vdevet rdno. Dali mi vysilaaku,begl, kolo a at' si to pnj zkusim.Takjsern vyjela do pra2slajch ulicdélat kurgra. A hned to zaaalo:"Sedmdescitsedmiaka void dvojku.Jsem v Revoluani. Phjern."Sedmdescitsedmiako, tadydvojka. Prosim te, jed' Pobteini 9,firma Suchard, pak pojedeg naKarlovo nein-testi 17, pan Winston,3. patro.""Dobte,Avojko, rozurnim. Jedu..Konec."Jen ulice ajmenajsem zmertila,abych zachovala pogtovnitajernstvi.

Rychlejg ne patticiPotetcl nekam spéchcime. A

potdd nemdme eas. Snaiime seho dohnat a ugettit, kde se dd.Posildme telegramy, jezdimetaxt7cem, vgechno expres,recomando, jet tifaxnu, Wayne.rychle.

Prvni kun jrni sluiba se v Prazeobjevila pfed ttemi roky. JedenClovek na kole a dva na motorcezaaali rozvedet zetsilky. Cokoli dodvou hodin mimo centrum, hodinu(na zvletgtni pfdrd i méné) v centruPrahy. Messenger neboli posliaek.RychlejS1 ne2 pogt'dk.

V zahranieijsou kunjfi be2nouslu2bou vetejnosti. U nos bylinovinkou a v té dobe je u netsnikdo neznal. Dnes pracuje vPrvnI kunjrni sluibe etyficet lidi.Rozvedi se autem, na motorce,kolem, peglcy. Pomalu se rozbihdtato slu2ba i v jinOch vetgichméstech, nap'. v Brne ai Ostrave.Prvni kunjrni slu2ba vgak ma ikonkureci, taje vgak dra2gi apodle slot) zdkaznikit ne prdvesericizni.

125

Jak a za kolik?Mate zdjem o ptepravu zeisilky

a chcete védet, jak ten procesprobatet? Zetkaznilc se dovolci nadispeeink, kcle si objednet, odkuda kam chce néco odvézt a jakij sizhruba ptedstavuie actsoug limitvytizeni. Je mu sdélena cena.Pokudje stedgm zetkaznOcem, platifakturou, jirtak v hotovosti. Podlehmotnosti ai velikosti zetsilkytelefonistka rozhodne, projakgdruh pfepravy je zdsilka uraena.Operettorka se okam2itévysilaakou spoji s kunjrem, ktenjse vyskytuje nejbli2e udanéadresy. &WU mu patfienepo2adavky a messenger u2 si touhdnipfehdnenou, nervózni auspechanou Prahou.

Kurr na koleje v centrupodstatne progresivnejgi ne2 auto,proto centrum Prahyje rajónemcyklista. Zde plati zetkaznac 35 Kaplus sedm korun padesett zavzduSrt0 kilometr. V ostatnichedstech Prahy stoji kunjr na kole55 Ka plus 7,50 Ka za vzdu.S-n0kilometr. Motocykl a autojsoucenény na 65 Ka a ka2c1 kilometrna 12 Ka. Cena se samozfejmezvedá s netroanosti poiadavkft.

"Dvojko, sedime tady naVdclavdku tfi ajsme preadnI.Nemet..§ tam pro ruis néco?"

Vo, Martine, zajed' doVargavske 17 a odvez to doKladenské 3. Budou ti platithotove. Phjem."

"Dvojko, ale pfede mnou bylijegté jin0..."

"Tady atyFicitka., prosim té,dvojko, jet si tu Vargauskou beru.Aby si Martin nernyslel, 2e mepfedbihd. Phjem."

"Dobfe, Veroniko, jedegVargavskd 17. Konec."

Lekce

Kdo pottebuje kurgra?Kurtjrni slu2by vyu2ivaji

vettinou zastoupeni zahranienichfirem, reklarnni agentury, prdvnikancelede, obchody. Pfeprovujese vtelicos faktury, Lifednilistiny, ddle2ité zpravy,tiskoviny... Na kole do hmotnostideseti kilogramd. Auta rozvedeji iveci, co se do batohu nedaji dett.Motocykl se pou2ivd na pfepravudo okrajovgch acisti Prahy nebo

o velice urgentni zaketzku..Vozi se i mimo pracovni dobu.Pokud neni zetsilka dorueend veasovém limitu, zOleZI nadetvodech. Castojsoujiminepfesnd uddni adresy nebogpatnd kontakni osoba. Pokudjezpoideni zavinéno kurtjrnislu2bou, vzdáva se nedoku nahonored.

Na kole po Praze? Cha!Kurgr proplétajici se mezi

chodci, kli6kujici mezt auty neniu2 cines takovou novinkou a témefv Praze zevtednél. Zavodi seasem a sna21 se ho porazit. Je to

jeho prdce, za kterouje placen.Ale i on se musi fidit dopravnimipfedpisy. Magistrat hl. m. Prahyvtak pro cyklistiku nevytvofilpraiddné podminky. Cosijakocyklistickd stezka se no nektertjchmistech Prahy objevi, ale jde spiteo zoufale vgkfiky ne2 o tioinn0timysl. Tech par osamocenOch

Rozhovor

stezekje akorat tak k smichu(nebo spite k vzteku).Dokumentujicim pftIclademjestezka na Letne: kdy2 se konednevyhrabete z centra a mate churpofadne lapnout do peddlet, prvniznaeka zde Mead "Cyklisto, ved'kolo!"

Proto kunjfi kliekuji po pegzóné vedlejtimijednosmerkami, i na Cervenou.Obeas se to musi, obeaspfislutnici ptimhoufi oai. Wechnovtak dojisté miry.

Pou2ivaji specidlni horskd kolaSchauff, vhoend pro znaenouodolnost. Tato kola vydril zapfedpokladu, ie je nikdoneukradne, 15 tisic kilometra. Atednes u2 se zas tak nekrade aposlidkovejsou na svoje "pracovniprostfedky" opatrnejt

Prvni zasilkujsem vezla po pCdjedenexté, posledni po etvrtéhodine. Pfes polednejsem stdlahodinu a pal preadner. Dorutila

jsem test 2asilek ajednoujsempfijela moc brzy. Vydélnlajsem sisto etyficet korun deslajch. Chvilito holt trvd, ne2 se elovek zauainetrdpi se totik nad rnapou., najdesprdvné zkratky a z vybitévysilaeky si nedeld velkou hlavu.Sprewne koleje se nenajdou hnednapoprve. Kurijmi sluibafe utakbezesporu u2iteCnou slu2bou.Setfi eas. I pfesto ho vtak mamepofeld zatracené mak.

Mu2 obleãeny jako messenger jen talc talc zabrzdi, proto2e nejaka mladddivka ptechazi ulici a nevidi ho.

126r":",

-

Lekce 7

-HonzaVeronika

Honza

-Veronika-Honza

-Veronika-Honza

-Veronika-Honza- Veronika

-Honza-Veronika-Honza

-Veronika

-Honza

-VeronikaHonza

-Veronika

Pozor, sleeno! Davejte ptece pozor. No ne, Veroniko, ahoj.Ahoj, Honzo. Promin. Ty déld§ messengera? Myslela jsem,

na fakulté studuje§ svilj milovanST sport.Byl jsem nemocnSr, kdyi se Maly ptijimaci zkou§ky, a meVsledky nebyly nic moc. Tak me nevzali. Proto ted' &lamtohle. Pomahd mi to udriet si fyzieku a jegle main nejakepenize.Jaké to je, jezdit po ptelidnené Praze?26.d4 med to neni. Ulice jsou ptecpané, ktiiovatkyzablokované, fididi neurvalf a chodci, jak sam dobtenepozorni.Dnes je témet nedSrchatelno. Hrozne me boll hlava.To je dal§i véc. Jak sarna fikã nedSrchatelno, to deld tensmog.Ty rad jezdi§ na kole.Velmi rad, ale v terénu to neni tak narodné jako v Praze.Musg se v Praze dobte vyznat. Kolik kilometrer najezdf§ zaden?Asi 60 a2 70 kilometra.Myslim, e takova prace se nedd dlouho vydriet.To Ind§ pravdu, ale samoztejme, Ze se zase budu hlasit nafakultu. Doufam, 2e tentokrat to dopadne.Pteju U to. Pak pro tebe tahle práce bude jen vzpominka,dobra, nebo §patna.?Dobra.. Kaidd takova zku§enost je dobra.. Ale ted' 1.12 musimjet. Nemohl bych ti nekdy zavolat? Mohli bychom jit dokina.Budu ráda, kdyi zavold§. Mej se hezky a bud' opatrnyrtMej se hezky, Veroniko. A ddvej pozor, kdyi ptechazg ulici.Auta jsou véthi ne t. moje kolo. Ahoj.To md§ pravdu. Ahoj.

A tedi miuvime my!

CvMeni 1Pteetete si text Expres, prosim a pak odpovezte na nasledujici otazky:

1. Jak se jmenuje firma, kam se piihlásila autorka na§eho elanku?2. Jake eislo pouilvala po dobu sve sluthy?3. Jaké je zakladni vybaveni kurkm?4. Kdo vet§inou vyu.iiva teto sluiby?5. Jaké jsou easté dilvody nedorueeni zasilky ve slibeném terminu?6. Co dad magistrat hl. m. Prahy pro cyklistiku?7. Co Mica znadka na Letenské stezce?8. Popi§ kola, kterd poutivaji posliekove?

127rs 6

Lekce 7

9. Jak vypadal dasovy rozvrh prvntho dne prace autorky aldriku, kolikdoruaila zdsilek a kolik si vydelal.a?

10. Co si autorka mysli o kuryrni slu2136?

CvMeni 2Udelejte cenfic pro kursyrni sluThu na zdkladd Udajü z alanku.

Druh transportu Centrum Okoli

poplatek krn soplatek km

Cvideni 3Pracujte ye dvojicich. Inscenujte rozhovor kun)ra s dispeainkem nazaklad6 modelu z textu.

CvMeni 4Pfettate si rid§ dialog a pak nasledujici véty. Souhlasite s nimi? Vypliitedotaznik.

Souhlasim Nesouhlasim

1. Honza studuje Fakultu talovychovy a sportu. CI

128

Lekce

2. Veronika neni opatrna pti ptechazeni ulice. 0 03. Honza neudélal dobte ptijimaci zkou§ky. 0 04. Honza si mysli, 2e jezdit po Praze na kole je docela

snadné. D ID

5. Tento den bylo v Praze zatateno. CI 06. Ka 2dy den Honza najezdi vic ne2 70 kilometra. 0 ID

7. Kdy2 se Honza dostane na §kolu, ptestane pracovat.0 08. Honza rad pracuje jako poslidek. 0 09. Honza by se chtél s Veronikou sejit. 0 010. Veronika zatelefonuje Honzovi. CI 0

Cviëeni 5Pracujte ye dvojicich. Inscenujte setkani dvou ptatel. Ptipravte si mini-dialog na jakekoli tema, ye kterem pou2ijete fraze To vi§, 'iadny med toneni!

A

A

A

evikeni. 6Chcete ptesvédeit kamarada, aby §el pracovat jako posliaek. Vyrnysletesi deset argumentil a ptedved'te je spolutakiim.

Je to práce....Mir 2e se....Neni tteba...Bude té bavit...atd.

129r,8

Lekce

Cvideni 7Na zakladd nasledujicich frazi si vymyslete historku, jak jste se sna2ilispojit s kamaradem.

1. Napsal jsem dopis, ale2. Napsal jsem doporudeny dopis, ale3. Poslal jsem telegram, ale4. Telefonoval jsem, ale5. Faxoval jsem, ale6. Nakonec jsem pouLl kuryrni slu2by, proto2e

Cv Meth. 8Rozttidte nasledujici slova do ttf kategorii: dopis, barn( a telefon.Nekterd slova mohou byt poutita dvakrat.

známka, vaha, bleskovy hovor, doporudeny dopis, pojgtdni, naiidet volaného, podaci listek, letecky, smérovaci islo, tiskopisy,doplatek, oznameni o u1o2eni zasilky, mezistatni hovor, expres,hovor na vyzvu, na dobirku, mezimestsky hovor, poste restante,budka

dopis bala telefon

130

9

Lekce 7

Cviaeni 9Ptipravte si minidialog s polditim nasledujicich fraii v jakémkoli potadi.

Kde budeg pracovat, kdy2Radeji bys ,neboDoulam, fr1V162e§ mi doporueitPottebuje§Dojdi siMfdeg si to vytidit

Cvideni 10Napi§te dopis svému kamarádovi z Prahy o svych zku§enostech vzamdstnani.

Gramatika

Verb Prefixes

Czech verbs have a variety of prefixes. These prefixes not only changethe aspect of the verb; they also change the meaning.

psdt: napsat writepodepsat signpiepsat rewrite

Vowels in verbal prefixes are almost always short. The follwingsummary will help you to guess the meaning of prefixed verbs.

Prefixes with Verbs of Motion

Prefixes in verbs of motion that express direction all with stem -jetand -jit.

ptijet, ptijit anival

od- odejet, odejit departure

do- dojet, dojit arrival

pee- ptejet, ptejit motion cross

131

Teta peijela vöera v noci.My aunt arrived last night.

Zrovna ode§e1.He has just left.

Dojede§ v potddku?Wiil you get there all right?

Pie§la na eervenou.She crossed the street on a red light.

Lekce 7

pro- projet, projit

roz- rozjet, rozejit

s- sjet, sejft

v- vjet, vejit

vy- vyjet, vyjit

ob- objet, obejft

motion through

motion disperse

motion together

motion down

motion in

motion out

motion around

Pojd', projdeme parkem.Lets go through the park.

Roman se ai rano.They didn't disperse until morning.

Kdy se zas sejdeme?When will we get together again?Rychle sjel doliaHe went down quickly.

Potom veiel do pokoje.Then he entered the room.

Z Prahy vyjely v 5 hodin.They left Prague at 5 o'clock.

Obala celyr park.She went around the entirepark.

Remember that the future tense of the verbs of motion jet and jit areformed by adding the prefix po- to the present tense forms only. Theinfinitive does not take the prefix.

Presentjet jedu

jede§jede

FuturepojedupojedeApojede

Also note:na- nastoupit motion onto a vehicle

vy- vystoupit

pte- ptestoupit

motion out of a vehicle

motion from one vehicleto another

Presentjit jdu

jde§jde

Futureplij dupfijde§pfijde§

Nastoupil do tramvaje.He got on a tram.

Vystoupil z tramvaje.He got off the train.

Piestoupil na metro.He transferred to the metro.

List of General Verb Prefixes and Their Meanings

do- completion of an action

action up to the point

mléko.He finished drinking milk.Dail se vysokeho veku.He lived until old age.

1321 3 1

Lekce 7

achievement of a goal Nakonec dojel do Prahy.In the end he made to Prague.

na- completion of an action Napsal dopis.He wrote a letter.

od- removal Policista odzbrojil zlodeje.The policeman disarmed the thief.

pro- thoroughness Promysli to dobte.Think it over.

A.

pie- duration excess Pteëkame tu boutku.We will wait out the storm.Vdera jsem se pfejedl.I overate yesterday.

error Kdy2 se pfeitekl, v§ichni vëdëli, 2e 12e.His slip of the tongue told everyonethat he was lying.

repetition a to ptedelam.I will redo this.

pH- to addition Prisol to maso, proto2e neni slané.Put more salt in the meat because itisn't salty enough.

roz- beginning of an action Pted zdpasem se sportovci rozcvidovali.The athletes limbered up before thematchNejdtiv se dité rozesmido a pak serozplakalo.At first the child started to laugh andthen he started to cry.

s- collection Otec ut dlouho sbirá znamky.se- Father has collected stamps for a long time.sou-

vy- complete action

o- full quality of anaction GulaS" has to be welt spiced.

Veder si vojaci museli vydistit boty.The soldiers had to shine their shoes in theevening.Vypil cely hrnek kavy..He drank the whole cup of coffee.

Gulag se musi dobte okoienit.

Lekce

pied- action ahead of time Nejdtiv piedvariA vodu a pak tam dd§maso.First boil the water and then put in themeat.

z- change of condition Auto zrychlovalo a pak zaszpomalovalo.

. The car was speeding up and thenslowing down.

The Number Noun

In spoken Czech numbers of trams, rooms, etc. have special nominalforms

Na Vinohrady jede dvaadvacitka.Tram number 22 goes to Virtohrady

Dojedu tam trojkou?Can I get there in tram number 3?

Nejlep§i je smichovskd desitka.The best beer is Smichov number 10.

Bydlime na jedentictce.We are living in (hotel) room number I I .

Irregular Declension of the Cardinal Numbers: Second, Third and Fourth.

N. dva, dve tfi etyfiG. dvou tti ay-I.D. dvema ttem etytemA. dva, dve tti etytiL. o dvou ttech etyfechI. dvema ttemi etytmi

CVICENi 1Doplftte prefixy u sloves pohybu:Vzor: Je zelend. Miiteme jit. Je zelend. Muierne piejit.

1. Bylo to daleko. Ne §li jsme tam.2. Ldkafi z celého sveta se jell na konferenci do Prahy.3. Kdy2 festival skoneil, v§ichni se4. Kdy2 chcete videt celé mésto, musite jit na vyhlidkovou vet.5. At si v-Sechno prohlddneme , zase jdeme dohl.6. Veera odpoledne jsme 1i do obchodniho domu, ale bylo tam

tolik lidi, 2.e jsme zase rychle 1i yen.

134133

Lekce 7

7. Teta nam poslala telegram, 2e 'ede pfiti nedeli.8. Kdy ji2di ten vlak z Prahy?9. Jsou tady u v§icbni? Kdo jead ne §el?10. Honza tady tit neni. 1.12 jel.

CVItENI 2DopInte prefixy u ndsledujicich sloves:Vzor: Rychle stupte! (dovnitt) Rychle nastupte!

1. Kdy2 ptijelo metro, lidé rychle stupovali a stupovali.2. Tim méstem jsme jenom jeli.3. Do Prahy jeli a2 v 11 hodin.4. Ta teka je §iroka. Mysli§, 2e ji plave§.5. Vytahem jsme jell a't do nejvy§§tho patra.6. Veera jsem se Ma se svou dobrou kamaradkou.7. Martin a Irena si nerozuméli, a proto se8. Auto jelo z gard2e.9. Aby to bylo rychlej§i, müeme jit parkem.10. U2 nemame kavu. Musim pro ni jit.

CVItENi 3Doplrite slovesa pohybu v minulém ease o preflxy podle smyslu vety:Vzor. V kolik hodin. ? V kolik h)din odjel?

1. Ptes Karlovo namésti nemil2eme, musime ho2. Vy u2 musite jet domft? Kdy3. Messenger Spalenou ulici a pak park.4. Veera vyjimeene veas.5. Ten vlak nejede primo. V Brne musime6. Honza je dobry lyiat a rychle dolii7. I kdyi byl velmi unaveny, o2 do cile.8. brzy rano. Chteli tam do obeda.9. Vytah byl mimo provoz, proto jsme dolta po schodech.10. Do této ulice je vjezd zakázan. Musime ji

CVItENi 4Doplute prefixy u sloves podle smyslu véty:Vzor: Na podzim se dny kracuji. Na podzim se dny zkracuji.

1. Ta sukne je kratka, musim si ji d1ou2it.2. Kdy2 je vyprodej, ceny se nauji.3. Nekteré veci se hodne levnily.4. Slu2by v Praze se o hodne lep§ily.5. Jeho zdravotni stay se hor§il.6. Na jate se dny dlu2uji.

135134

Lekee 7

7. jdeg prachodem a tak si krati§ cestu.8. Kuryrni poka rychlila pokovni shdby v Praze.9. Zablokované kti2ovatky pomaluji cestu.10. Kuryrni shdba u2 nam v§ednela.

CVItENI 5Dophite prefixy a pak ptetlumoete \Tay do anglietiny:Vzor: dal jsi muj vzkaz? Medals nrilj vzkaz?

Did you pass on my message?

1. Mel nehodu, proto2e cenil svoje schopnosti.

2. Bylo tam tolik jidla, 2e se 'edl.

3. Pti zavode se mu rozbilo kolo, ale rychle se sedl na jiné.

4. Hannibal dokazal jit Alpy.

5. Na dalnici nds 'elo policejni auto a zastavilo rids.

6. Ta mladd divka vedla slepce ptes ulici.

7. Je vytrvaly. Jisté kond v§echny ptekaiky.

8. Ta polevka neni sland. Müe ji trochu solit? Ale prosim te,ne sol ji.

9. Ani jsem ten atm nemohl pOznat. Kdy ho stavéli?

10. Nemidu ten vzkaz eist. Musi§ ho psat.

CVItENt 6Dopinte slovesa hrdt a nest se spravnYmi prefixy a ye spravné forme:Vzor: hrat Ptedstaveni se v roce 1990.

Ptedstaveni se odehrAlo v roce 1990.

136

r-%c.; J

Lekce

hrat1. Nevi§, kdo posledni turnaj a ziskal talc celkové

vitézstvi?2. Hral velrni §patné, neni divu,3. Zaeatkem kaide sezOny je nutné, aby se tyrm4. Kdy2 posledni skladbu, obecenstvo dlouho tleskalo.5. Behem_celeho roku spolu asi 9 zapasil.

nest6. Ten kufr je a nahote v pokoji. Nekdo ho musi7. Pani Novakova je nemocna a nemüte chodit ven. Kdo ji

ten balieek?8. Protoie ta takca byla talc teika, jsem ji a2 k jejimu

bytu.9. Dame to kteslo k oknu. Kdo mi ho poniff2e10. 1.12 je ko§ piny. Kdo odpadky?

CVItElli 7Dopltite razne prefixy:Vzor: Musi§ psat ten dokument.

Musi§ podepsat ten dokument.

1. Dedeeek 211 velmi skromné, nilcdy nikam nespechal, a proto se asi2i1 vysokého véku.

2. Peelivé jsem si studoval tu zpravu, abych si mohl delatsvaj vlastni nazor.

3. Vypadalo to, 2e se zlobi, ale on se . smal.4. Mame mak, easu, rychle pi§ ten dopis a piijdeme na poku.5. Toho eaje je moc. To nemohu pit.6. I kdy2 se to zda neuvetitelné, 2ila tu nehodu.7. Dlouho birala vanoeni pohlednice a dnes ma velxni zajimavou

sbirku.8. hledala v§echny své veci, ale tu kartu nenaka.9. Kdy2 nesmite jist tuky, musite kupovat vyrrobky, které jsou

tudnene.10. Venku bylo dost blata a ted' si musim zase eistit boty.

CVItENi 8Vyberte slovesa podle smyslu vet a doplfite je spravnyrmi prefixy:Vzor. plakat Kdy2 ji to tekl,

Kdy2 ji to tekl, rozplakala se.

jet, delt, dat, jit

137 rki

ekce

Chtël jsem si nejaké penize, proto jsem serozhodl, 'te v patek budu pracovat jako kuryr. Brzy rano jsem se

na cestu jsem a na Bilouhoru, ale tam jsem nemohl adresu, kterou jsemhledal jel jsem nekolika ulicemi, a kdy't jsem

na konec té poslednf, byl jsem u cile. Potom jsempokraeoval na Stare Mésto. Kdy t. jsem byl u Starych zameckychschoda, uvédomil jsem si, e kdyi po schodech

si cestu. Kdyt'. jsem se vracel, nemohl jsemNerudovou ulici dola, proto2'e tam prave todili

néjaky film, musel jsem ji Dom* j semveder Upine unaveny.

CVItEM 9Doplrite spravné tvary eislovek:Vzor: Bydlite na (etyfka) ,nebo na (dvojka)?

Bydlite na ëtylce, nebo na dvojce?

1. Kde je hotel u (dva)2. Pojedeme (atytka)3. Bez (ta etyficitka)

nemohla existovat4. Praze 2 se take Ma dvojka. Kuryr jede ted' na (dvojka)

kodek?

schopnych kuryra by firma

5. Ve §kole jsem mel (samd jednieka)6. Na Karlové namésti musite pfestoupit na (troika)7. Byl dobry fotbalista. Byl zatazen do nejlepgi (jedenactka)

roku8. Pajdeme na pivo se (tti kamarddi) a se (etyti

kamaradky) Dame si (desitka)nebo (dvanactka)

9. Najime se ye snacku U (tii osmieky)pajdeme do restaurace U ( etyti kralové)

10. Z vysilaeky se ozvalo:"Dvojka vola (sedmdesatsedmieka)

CVI-CENi 10Doplrite spravna slova na zakla& textu:

trZiteeny. doprava, sp'echat. zcv§ednét, rozva2et, zavézt,dohnat, dopravit, opatrny

1. Pofdd nemarne eas a poi-ad nekam2. Snaiime se ho

9nebo

Lekce 7

3. Mate zajem o rychlou zasilky.4. Kuryti v§elicos faktury, utedni listiny,

zpravy apod.5. Auta véci, co se do batohu nedaji dat.6. Motocykly se poutivaji na do okrajowych east Prahy.7. Kuryny na kolech ut vidime tak t'asto, e nam8. Poslidkové musi byrt na sva kola velmi9. Poslidku, mame tady zásilku, kterã se musi

do lynskeho dvora.10. Kuryrni s1ub je bezesporu slutbou.

Dopliikové dteni

Které obdobi 6eskych dëjin je zmin6no v tomto textu?

KDE VgUDE JSI BYDLEL A JA TI REKNIT, KOLIK tIE TI LETNazvy praiskgch ulic se v poslednim stoleti menily v pramerukazdych

pomysineho stolu vpomys/né hospodé sedi devetpanet a pokou.§eji se shodnout natorn, kudy kdo z nich v mlddichodil za holkama (cie.v6aty). "Myjsme chodili za Prahu fidanskousilnici," zasni se belovous kmet apostavt pedlar piva na ohmatanvgtiks Rukopisukralovedvorskeho. "Chcete fictCernohorskou," opravi ho mut opar Let mlacL§I, obleeen vsokolském kroji, a mimoclékzabubnuje prsty na stül rytmusCeské besedy. "Mate snad namysli Jungmannovu ulici?"vzhlédne neklidn anarchista s6ernou vazankou od rozetlenéhovOtisku Moderni revue."Pardon,feeje spiS" o Fochove odtuisoLidni prvorepublikov diplomats rnasarykovskou bradkou. "Nein,to bade Schwerirtstrasse," namitdchtapik, jehoi oblekje naopakLeung, protektordtni. Je aleokarniite umleen energickmdélnikem v modrcicich a s rudoupdskou na rukave: "Bejvdvalo!zas Fochova!" Sotva dof ekne,ozve se sametov hias apartnihotajemnika: "Mglig se , soudruhu.

dvacet letCebu dobuje fe6 o ulici velikéhogeneralissimo Stalino." Mladuc,kterij se v hospode zastavil nachuW cestou z burzy do podtaeovéfirmy, kde pracuje, poslouchd tofeãne-ni nechdpavé co onpamatuje, jrnenuje se ta ulicepfece Vinohradslcd...

rt74,47)I

'7:toreci Viook1raCiSk$

139

13 d

iir, ; .4iNi

-lei

%c;:i

tikm--

,..1----q-''-'"--,trgt'i'"..fZ.4._''"...:.. -

,...A _=

--,

.- .-.

,ir

lb"- -al------ .:

_...7",,,,4164 ,,,

len11....1--...-

-- - - -: ,

- +. - ,

----....---/- - -.- - ,,,

0

II,

1±'41

1:1M

ei;-411

jiuF1.0

L'jfU

j

_9111

h

i.121

-

flI

;\

1?h4oge. ,

ot,a

"7 -''"

ILI

--liallr§1.11147*13-rl.;

-0.1ire

,,

In.

__"'-

4r0r.9t.

4'"

4 r

/1-

4-

,-

-vvelizw

ik

-

f,

411 --

-

"i7Cflif

-

P411/24'

_

Lekce 8

Karel Polcieek

Ueebnice, slouniky a encyklopediedodnes uvezdefi, 2e Karel Pola.6ekzemfel 19. Fijna 1944 v Osvetimi.Poodle oficidlni verze pathi k veztleimterezinskeho transportu, ktefi bullpostänt do plynu pfirno z osvetimskérampy. Dries u2 s jistotou ma2emetvrdit, 2e uvedené datum neodpovida.skuteenostil Zdd se a2 neuvéfitelné,iejegte pc, pal stoleti: zeistavdneodhaleno Poldakovo poslednitcgemstui.

Karel Poldeek se narodil vRychnové nad Kne2nou, rnalémmeste v podhtitI Orlickijch hor.Jeho otec met na namesti obchod.Tam ma10 Karel pozndval hrdinysvgch budoucich knih. Dnes jehootec odpoeivet na rychnovskémhfbitove. Pohled z 2idovskehohfbitova nabizi Rychnov nadKne2nou jako na dlani. Tam 1e21osamelg Jindfich Poldeek. Jehorodina i pfibuzni skon6iiikoncentraenich toborech. Bylmezi nimi ijeho syn Karel, eeskgspisovatel, autor znetmch aoblibenOch knih. Mu2i v ofsajciu,roman ze sportovniho prostfecli,mu pfinesIsleivu a popularitu.Tak ho znali mnozijehosoueasnici, jak o torn svédeivzporninkajednoho z Poldekovchspoluvézful: "Pamattgi se, 2ekdy2 na podzim 1944 zaaalypfiji2det transporty z Terezina,byli preiceschopni mu2ivyselektovani SS lékafi, odvezenipo dezinfekeni procedufe dokarantény v tetbofe tisekuTdbor byl od nageho oddélenvysoky'rn plotem ostnatého dratu,ktenj vgak nebyl ve dne nabitelektrickgm proudem. Terezingtibyli izolovetni a styk s nimizakazdn a stfe2eri. Brzo se vgakrozkhklo, 2e mezi vézne zTerezina phjel i popularni Karel

142

Pole:Leek. Fanougci autora MUi,il vofsajdu male, skupina ãeslajchvézfal zorganizovala., tugimzaedtkem iljna 1944, setkani uostnatijch dratil délicich nagesousedici lagry. Poldeek prig& kdrettam ye skupine svOchvezeftsla jch pfdtel a nemenepoaetnet Skupina se pfilepila nadraty z nagi strany. Poldeka,kterg vypadal ponékudvyplagene, se ka2cW sna211 nejakpozdravit, ale souvisla rozmluvapfi tomto setkcini, jak jsempozoroval, nebyla moind.."

Do Terezina et Poteteek vjednom z poslednich transporta vroce 1943, kdy u2 nebyto moineudriet ho i, Praze. V terezinskémlagru tiskti tijden co trjden ruãnepsang easopis VEDEM, v nern2 napokrctaovant vychetzeli Mu21 vofsajdu, upruveni do pomérdtehdejgtho ghetta. Dvakred sepodafilo Poldeka zachrdnit pfedtransportem. Kdy2 ale v roce1944 mélajit Poldekova pfitelkyrtédr. Dora Varldkovci sama,spisovatel se s ni dobrovolnévydal na cestu, odkud nebylonavratu. V osudném trartsportudo Osvetirni mel Poldeek eislo 988a Dora 1124. Ani ujejim Ptipadenenijasne, kdy a kde zahynula.

Poldeek odjel do Osvetimitransportem z Terezina 19. hjna1944. Do Osvétimi Birkenauphjel tento transport pfigtfho dne.Z 1500 vezfill bylo 1158 okarniiteposleirto do plynové kornory vkrematoriu eislo 3 a zavra2déno.

Tak se a2 do neddvné dobymyslelo, 2e Poldeek zernfel 20.fijna 1944, ale v archivuterezinskeho muzea existujesvédectvi pani B., vezetikyne2enskeho tabora Hindenburg vpolském Zabrze, kterou se

1

Lekce 8

spletitou cestoti podafilo najit naSlovensku. Ta dosvédetge krome;jiného: " Transport 50 muitldorazil do Hindenburgu asi v &dinebo v fijnu. Mu2i tarn pfiglijakofemeslnici, pomocni délnici SPoldekemjsem nemluvila, alevidelajsem ho pfi prdci. Jakodvacetileté se mi that na 40 50let, byl hubert, znieeng, skromnO,tich0, betzlivg a nepretbojr.Jednomu délnacovi z Prahy jsernfekla, 2e na Vanoce 1944 chcemedelat nejaké pfedstaveni. Ten miv odpovedi slIbll, 2e Polcio-ekpornede. Pomohl, napsal skee vrterneiné. Je§té dries si pamatujuobsah té skeee

Jsem nejslavnejgi vékkynè,Kldra de Marode. Pfedpoviddmbudoucnost, minulost a vysvetlimva§e sny. Za odménu beruvgechno, krom6 hadrit na podlahua slupek od brambor. Prvnivezerikyné me poprosila: Midetemi objasnit T7114 sen, 2e jsem domas piltelem a tlaeim vozik.Odpoviddm: Sen znamend, 2e jekonec vdlky a ten vozik znamend

19. ledrta 1945 nets nethlevyhnali na pel pochod v noci, glijsme celou noc a ce10 den. Natteti den jsem uvidéla sane, kterétdhli mu2i, a na nich le2elznieenPold'eek. Tehdy jsem ho vidélanaposledy.

V rodném mèstè se kolemosobnosti Karla Poldeka dlouhopfeglapovalo. Detvodem bylajehokniha Okresni mésto, kdenejenom zachytil toto male méstov podhüI Orlickijch hor, alehlavne zde zobraziljeho 2ivot,jeho obyvatele se v§emi dobri jmi,ale take gpatny'rni vlastnostmi.

Tim si tak rozzlobil rychnovskéobyvatele, kteif brali a néktefijeW beroujeho roman Okresnimestojako znesv6ceni rodnéhohnizcla, 2e a2 do roku 1968 mistniknihkupci neprodeivali Poldakovyknihy. Ted' se vgak situacevgrazne merit.

eteneiti, ktefi si tfebajenjednou pfeeetlijeho pavabné dilkoBylo nets pet, nikdy nemiliouzapomenoutjméno tohotospisovatele. I tady je zachycenRychnov nad Kné2nou, alepohledern maleho Karla Poleteka ajeho etyf kamardcla. Knitka pindpohody, lidské leisky adustojnosti, tedy vgeho, copostreidal v 2ivote kolem sebe,kdy2 tuto knihu psal. A psaljiprdve v dobé, kdy musi nucenéopustit noviny a kdy s pomocipfeitel odkleiclei svetj odjezd doTer -zina. CtenOJi na svéhomilovaného spisovatelenezapwrirteli, a tak v roce 1992,kdy se v Rychnové konalosympozium ke stému vy'rodnarozeni Karla Poldeka, objevilyse pochybnosti kolem data jehotimrti. Jan Tydladt, motorrychnovského kulturniho 2ivota,se poté rozhodl doteihnout pat-ranido konce. Dnes u2je o pofetdn0kus dol. Pettreini sme-fuje k tomuiaby i, roce 1995 mohlo bgtdopinérto sprdvné datumspisovatelovy srrtrtt. V té dobe sechystd otevfeni steilé expozice K.Poldeka a judaismu na Podorlickuv obnovené synagoze.Nakladatelstvi Franze Kajky setgalo vycletni kompletniho dilarychnovského roddka. Talc snacl itu teCku za jeho Zivotni poutf budemo2no dopinit.

1431 1

Lekce 8

Rozhovor

Ham-IrenaHanaIrena

-HanaIrenaHana

-Irena-Hana-Irena

-Hana-IrenaHana

-Irena-Hana

Arena-Hana

-Irena

HanaIrena

Hana

Irena

Hana

Irena

HanaArena

Po dlouhé dobd se zase divam pravidelnd na televizi.Opravdu? Co davaji talc zajimavého?No piece televizni serial!Televizni serialy path ted' mezi nejoblibenelai potady. Naktery serial se diva§ ted'?Na serial By lo nas pet.By lo nas pet? To je podle knihy Karla Polaelca, ne?Ano, je to novy serial Ceské televize.Moc rada jsem eetla tuhle knihu. Kdy davaji ten serial?Kat& pondeli v osm hodin.Ja se v pondeli nedivam moc na televizi. Casto se divarn ovilcendu a v pondeli pak jdu raddji do kina.Ktery film jsi videla naposledy?Jestli myslia eesky, tak to potom Saturnina.To je podle romanu Zdefika Jirotky?Ano.Tu knihu jsem ptedetla snad stokrat. Ta opravdu dolcd2epohladit.To maa jako Poldekovu knihu Bylo rids pet.Jã se tak easto nedivam na televizi, ale deli a rmaj mu2mifiou sedet u televize tteba cely den.Müj mu2 se diva na zpravy a potom na vaechny sportovniptenosy.To je u nas to same. A déti se divaji na pohdclky.To je pro zlost. Kdyi je hezky, tak jim fficam, aby senedivali na televizi a ven. Ale znáa" to.To znam. Potdd slyaim skondi tahle pohddka.skonei tenhle program." Stale dokola.Ja jsem se na televizi tak easto nedivala a klidnd bez nimütu bSrt.To ja taky. Ale na ten novy serial Bylo rids pet se urtitddivej!To vi§, 2e se podivam, hned ptfati pondeli. U2 musimb6.2et. Mej se hezky a pozdravuj mu2-e a ddti.Dékuju, napodobne. Ahoj.Ahoj.

A ted mluvime my!

Cviëeni 1Pteetdte si text Karel Poldeek a pak odpovidejte na otazky:

1. Jaka je hlavni my§lenka tohoto elanku?2. Kde se narodil Karel Poldeek?3. Kterd kniha ptinesla Polaelcovi popularitu?

Lekce 8

4. Které jiné knihy jsou vzpomenuty v textu?5. Prod se knihy Karla Poládka ncproddvaly v jeho rodném mestd?6. Kterou knihu psal Polddek te.sn6 pted odjezdem do Terezina?7. Co o ni vite?8. Co vite o easopise VEDEM?9. Prod se sympozium Karla PolAdka konalo v roce 1992?10. Co se uskutedni v roce 1995?

Cvi6eni 2Ptedtdte si text Karel Poládek je§td jednou a pak podle irodajil v textuvyprdveljte o poslednich letech jeho iivota.

Datum Uddlost

Cy-Meth 3Kdo jsou ndsledujici lide? Na zakladd inforrnaci z dlanku teknéte, co onich vite.

1. Karel Polddek

2. Jindtich Polatek

3. Dora Vanaková

145143

Lekce 8

4. Pani B.

5. Klara de Marode

6. Jan Tydlitat

CvMeni 4Najdete nasledujici tisla v textu a vysvetlete, co znamenaji:

988

1124

1500

1158

3

50

Cviëeni 5Pte.etete si rozhovor v teto lekci. 0 e'em si povidaji Hana a Irena?Inscenujte podob4 rozhovor s kamaradem. Poutijte nasledujici slova:

televizni serial, nejoblibenéygi potad, sportovni ptenosy, pohadka

A

A

A

146

Lekce 8

A

A

Cvideni 6Ve dvojicich si ptiprawte minidialog dvou ptatel na jakekoli tema.Poutijete nasledujici fraze:

To opravdu doka2e pohladit.To je pro zlost.Ale znag to.Stale dokola.

A

A

A

Cvideni 7Pracujte ye dvojicich. Jeden se snaii ptesvedeit druheho, aby se gelpodivat na film, ktery se mu libil, ale ten druhy nechce jit. Ka2dy zdvojice si ptipravi deset argument:1. Po-utijte nasledujici fraze:

To stoji za to.To byl zajimavy film.Radeji na nej nechod'te.Moc se mi nelibilo.Je na nej dobrã kritika,atd.

Lekce 8

Cvideni 8Pohovotte se svSrrn partnerem o filmu, kterST nedavno vidél. Poutijteotazky dole a take tvotte nové.

1. Je ten film podle románu2. Kde ten film davaji?3. Kdo4. Kdo je retisér?

Cvi'deni 9Pripravte si minidialog s poutitim ndsledujicich frazi v jakémkoli potadi.(Vyutijte svSrch vlastnich napadft.)

Kup lisCo clavajiBohutel je vyprodanoNech se ptekvapitRada bych §laV kolik zaeindNavrhni n&o jiného

eviZeni 10Co vite o Terezin? Pripravte si otazky pro svého u-Citele a pak napi§tekratke povidani o terezinském ghettu.

Grarnatika

Prefixes in Nouns and Adjectives

Czech nouns and adjectives also have a variety of prefixes. You willfind it easier to recognize a word's meaning if you learn them. When theprefix ends in a consonant, the vowel is short: otherwise it is long.

Lekce 8

piichod arrivalnitstup entrancepodchod underpassrozchod separationpiechod crossing

Meanings of Prefixes

1. Motiona. toward the speaker

pfichod arrival on footpkijezd arrival by vehiclepiilet arriva/ by plane

b. od- from the speakerodchod departure on footodjezd departure by vehicleodlet departure by plane

c. pie- transferpiechod crossingpiejezd overpasspielet flight overpiestup transfer

d. nit- insidenostup entrance

e. v."- up or outvkstup exitvSrstup ascent

f. ob- movement aroundobjezd ride aroundobji2d'ka detour

2. Locationa. nad- over

nadjezd overpass

b. pod- underpodchod underpass

3. Timea. pied- before, pre-

piedvest advance signalpiedoperaani pre-operation

b. po- after, post-pooperaani post-operation

149

147

Lekce 8

c. mezi- between, inter-mezihra interlude

d. sou- at the same timesou6asnost contemporary

4. Intensificationa. pfe- very

piekrasny very beautiful

b. pra- early, prime, proto-pradedeeek great grandfatherprides primeval forestpraslovan§tina proto-Slavic

5. Other Meaningsa. proti- against, anti-

protivaleany antiwarprotikladny opposite

b. mezi- between, inter-mezinarodni international

6. Prefixes of foreign origin occuranti- antialergickyinter- internacionalninitro- nitrotilnimikro- mikrobiologiemakro- makromolekularnipost- postkomunistickyneo- neogotikaex- exportim- importpro- prorektor

prodekanviceprezidentarcibiskup

vice-arci-

Compound Adjectives

mostly in technical terms:anti-allergicinternationalintravenousmicrobiologymacromolecularpost communistneogothicexportimportchancellordeanvice-presidentarchbishop

Czech also forms adjectives from either two adjectives, an adjectiveand a noun, or a numeral and an adjective. The first element ends in o.

150

143

Lekce 8

1. Two Adjectives

2. An Adjective and a Noun

modroze1ent blue-greeneesko-anglickt Czech-English

vysokonolakt higher educationstiedoevropskt Central EuropeanvSrchodo6eskt East Czechjindfichohradeckt from Jindficheiv hradecsvetormiml- world-famouspozoruhodnS, noteworthyoh1edup134 consideratel

eektromechaniekk electro-mechanical

3. Numeral and noun devitileti Akola nine-year schooltfilett program three-year program

CVItEld 1Doplrite prefixy v nasledujicich substantivech:Vzor: Mezi jednotlivyrni eastrni byla kratka hra.

Mezi jednotlivymi eastmi byla kratka. mezihra.

1. Arnericky tyrn byl velmi teticym hrdeem (hral proti).2. Ta konference se zabyvala nasledky vytivy u deb

(nedostateené).3. Tady je talc silny provoz, e tu silnici musime podejit, musime najit

chod.4. Auta jezdi nad teleznieni trati, je tady jezd.5. Tady asi opravuji silnici, proto se ten irsek musi objet, je tady

jitcrica.6. Rad *au knihy o zemganech (tiji mimo Zemi).7. Vi§, kdy bylo v Praze zaloteno biskupstvi (vice net)?8. Robert se zajimal o Niechno male, proto asi studoval biologii.9. Na té slavnosti byl rektor a dékan (zastupci).10. Sly§el jsem projev prezidenta té spoleenosti (zastupce).

CVItEM 2Doplrite prefixy u adjektiv:Vzor: Telefonni hovor mezi jenotlivymi

Telefonni hovor mezi jenotlivyrni

1. Dnes odpoledne davaji v televizi ptimyhokejoveho zdpasu.

2. Z historie zname tidovské pogr3. Ten film mel silnou valeenou m4. Sportovci byli velmi dobti a dosahli

mesty je mestsky hovor.mesty je mezimestsky hovor

ptenos narodniho

omy.y§lenku.

pramernych vysledku.

Lekce 8

5. Rad bych uvëiil v existenci zemskych civilizaci.6. Mnoho my§lenek meo easovou platnost.7. Telefonoval jsem z Prahy do Vidné a za tento statni hovor jsem

dost zaplatil.8. N6kteti sportovci se museli podrobit dopingové zkou§ce.9. Ty dve cesty vedou vedle sebe, jsou témét 136iné.10. Studenti neznali mnoho easnych eeskych spisovatelia.

CVI6ENI 3Vyberte prefixy pted- nebo po- vyjadtujici sm'er:Vzor: Nei zaeal zawid, rnëli nekteti zavodnici pted/po startovni horeeku.

Ne zaeal zavod, méli ndktcti zavodnici pfedstartovni horeekuDavid necht61 studovat na univerzité, ale vybral si pted/pomaturitni studium.David necht61 studovat na univerzité, ale vybral si pomaturitnistudium.

1. Pted dv6ma dny ho operovali a jeho pted/po operadni stay je dobry.2. Jeho kniha zachycuje eeskoslovenskou republiku ai do roku 1938,

tedy pted/po valeene Ceskoslovensko.3. Poldakova dila se doekala mnoha oted/po valeenych vydani (po roce

1945).4. Po bitv6 na Bile hote, tedy v pted/po beohorské dobé museli

protestanti emigrovat.5. Main rad pted/po vanoeni dobu, kdyi se v§ichni ptipravuji na Vanoce.6. Rad6ji koupim ty listky dtiv v pted/po prodeji divadla.7. To byla jeho pted/po oosledni kniha.8. Po te nehode jsme rrif=Ai strach. aby neutrpéla pted/po Urazovy gok.9. Déti pteci/po §kolniho vku navgtevuji matetské §kolky.10. Kdy2 chce§ rychle uvatit. pou2ivej pfed/po vatenou rri, hrach apod.

CVIeENt 4Vyberte ptedpony nebo pra- ,ktere zesiluji vyznam :Vzor: Praha je pte/pra krásna.

Praha je piekrasna.Martinova babieka iila na venkove.Martinova pte/pra babieka iila na venkové.

1. Hned se rozpldee. Je velmi pte/pra citliveld.2. Karel Zeman natoeil film Cesta do pte/pra veku.3. Bylo tam tolik jidla, ie jsme ho nemohli snist. Odchazeli jsme

pte/pra jedeni.4. Ta polévka se neda jist, je pte/pra solend.5. Jejich diam jsern nemohl poznat, je Upine pte/pra staveny.6. Nevypadd dobte, moc pracoval a je pte/pra pracovany.7. V patek odpoledne jsou vgechny iilice Prahy pte/pra cpané.

152r 0

Lekce 8

8. Babieka a dedeeek jsou pte/pra rodiee.9. Tady nikdy nic nekupuju, zbo2i je tady velmi pte/pra dra2ene.10. Na Boubine na Sumavé je znarny pte/pra les.

CV16/01i 5Doptite prefixy od-, vSy-, pie-, v- vyjadtujici smér :Vzor: chod do metra je za rohem.

Vchod do metra je za rohem.

1. stup na Snetku byl v torn §patném podasi velmi namahavy.2. Na hranicich jsou hranieni chody.3. Nejenom my jsme se te§ili, a ptijedou. Wichni eekali na jejich

4. 1.J2 chci jit ven. Kde je tady chod?5. Nevedeli jsme, kdy vlak odji2di, proto jsme eetli jezdy6. Tolik lidi chtelo jit dovnitt, 2e byla u chodu dlouhd fronta.7. Dlouho jsem nerozumela slovrim v pra2skem metru: "Ukoneete

stup a stup. To znamend, e nejdtive cestujici vystoupia pak nastoupi.

8. Ptiki stanice Muzeum, stup na trasu A.9. Kniha let nad kukadeim hnizdem byla pte1o2ena do de§tiny.10. Letadlo je je§te v Praze. Jeho t byl pro technicke problemy

odlo2en.

CVI itENt 6Doplrite slo2eniny zemepisnych nazvia adjektiva:Vzor: Karlovy Vary jsou asi nejzndméj§i (zdpadni Cechy) ldzne.

Karlovy vary jsou asi nejzndmej§i zfipadoëeské Idzne.

1. V (jih Moravy) krasu mii2ete navaivit jeskyne.

2. Nav§tivili jsme nekterd (vychodni Cechy) Mesta.

3. (sti-edni Cechy) muzeum md svfij skanzen v Pterovenad Labem.

4. (Mladd Boleslav) vyrobky auta SKODA se vyvá2ejido nekolika statii sveta.

5 (Ceske Budejovice) narnesti je nejvet§i v Ceskerepublice.

6. Vanoeni kapii pochazejf z (jilni, Cechy) rybnikri.

7 staty (k.apadni Evropa) ptipravily konferenci v Zeneve.

Lekce 8

8. V Naprstkove muzeu jsem vide vystavu ze 2ivota (severniAmerika) Indianii.

9 (od sevem na jih) magistrala urychli dopravu.

10. Karlova univerzita je nejstar'Si (sttedni Evropa)univerzita.

CVItEM 7Spojte dasti slov a vytvotte s1o2eniny substantiva:Vzor: déje - pis déjepis

1. tvar na§i zeme je koule2. pfSeme o svem iivote3. métime teplotu4. popisujeme zemi5. &c/a to jen mik oka6. velky trh se nazyva7. male mésto je8. Praha je velké mésto, je to9. pracovali jsme spolu, byla to10. mésic, kdy pada listi, se jmenuje

CVI6ENt 8Spojte 6asti slov a vytvotte sloteniny adjektiva:Vzor: opravuji auta

Auto jsem mei tti tydny v autoopravnaAuto jsem mei tti tydny v autoopravne.

1. ma kraticy zrakJeho nazory jsou t'asto

2. je piny ohledUUde by méli byt k sobe je'Ste vice

3. je to hodné pozornostiUdelali to zpUsobem.

4. byt schopny obrany_Ka2cly stat chce byt

5. podobat se pravdeBylo to velmi

6. byt p1ny smysluTo, co delal, bylo valy

7. byt znamy ye sveteHa§kfiv roman Dobry voják Svejk je

8. mluvit pravduByl velmi otevteny a

154

Lekce 8

9. trvat deset dnipobyt na horach nam irelmi prospel.

10. trvd pet hodinSledovali jsme tenisovou bitvu.

CVItElkii 9Dopllite ptedlo2ky a upravte substantivaVzor: Po Meek pti§el (drat)

Po Week pti§el' k drittfint

1. Po Week pattil (vezni.) terezinskéhotransportu.

2. Poladkovi Mu 2i v ofsajdu byli upraveni (pomery)tehdej§tho ghetta.

3. osobnosti Karla Po latka se dlouho pte§lapovalo.4. Patrani smetuje (konec)5. Nepodatilo se zachranit Poldaka a jeho ptitelkyni (transport)

do Terezina.6. Pohled (2idovsk9 htbitov) nabizi Rychnov

jako (dlan)7. Dnes se (rozsahld korespondence) dostal

dal.8. Poldakova rodina i ptibuzni zahynuli za vállcy, byl (oni)

syn Karel.9. Videla jsem Polaaka (prace)10. Existuje svedectvi (setkani) té 2eny

(Poldeek)

CVItENI 10Dophite chybejici vyrazy podle textu:

neuvetitelné, lidské dUstojnosti, slavu, datum, postradal,pozndval, zUstavd, budoucich, s jistotou, osobnosti, pohody,skuteanosti, zachranit, tajemstvi, hrdiny, ofsajdu, podatilo,rodném, potddny, rozzlobil,dotahnout,

1. Dnes u2 mü2eme tvrdit, 2e uvedenéneodpovidd

2. Zda se a2 2e je§te po pUl stoletineodhaleno Poldekovo posledni

3. V obchode svého otce maly Karel Poldeeksvych knih.

4. MuZi v , roman ze sportovniho prosttedi, muptinesl a popularitu.

155r

Lekce 8

5. Dvakrat se Po laakapted transportem.

6 V maste" se kolem KarlaPolaaka dlouho ptegapovalo.

7. Svyrm romanem Okresni mésto si rychnovskéobyvatele.

8. Kniha By lo nas pet je pind lasky atedy v§eho co v 2ivotë

kolem sebe.9. Jan Tyd litat se rozhodl10. Dnes u2je o kus dal.

Dopliikové dteni

0 aem je kniha Deti holocaustu?

D'è ti holocaustu

Zasedaci nepoecidek

Aby ye tfiddch nevznikal denco den chaos, aby ka2d0 vedel,kde je jeho misto, vymysteli vddvr*h dobdch system, ktenjnazvali zasedacimpoitidkern.Podobng system Lzeovtem spatfit nejen ve koletch,ale i v beiném 2ivote vkancelettich, v Letadlech, vdivadlech

Pokud bychom lidemjejichzasedaci poecidky vzaU, doakalibychom se nedozirrtgch notsledket.Nejen ye smyslu pofddkovem. K

ktefi 2yi s vedomim ureitérozostfenosti vlastni identity, kteflmaji narittene hranice mezi tim.kde by meli bgt a kde jsou, patfi iprotagonisté knihy HelenyEpsteinové Deti holocaustu.Jejich 2ivotni zasedaci pofddekbyl naru§ennespravedlivgm, umeWmzdsahem, a onijsou at' si tentofakt uvédomtgi vice ei ménevystavovdni ka2ciodennimupsychickému t/aku, jen2podstatne ovlivfiuje jejichjedndni.

156

pa,trani do konce.

Peed druhou svetovou valkou2ilo v Evrope pethlfine devétmilionü 2idtl. 0 sedm let pozdejijich v Polsku, Estonsku, Litvé,Lotytsku, Némecku a Rakouskubylo o 90 % méné.V Ceskoslovensku zmizelo pfes85% 2ida... Zahynulo test milionü2idü, y. dva z kaicich tfi vEurope. Po milionechzavraidenOch nezastaly iddnehroby, proto2e byti zaplynovdni aspdleni. Stejne jako autorainababieka Helena, dedeeekMaxmilian ajejtch syn, anebozastfeleni pfed pfikopem, dokterého padali mrtvi, jako babiekaJosefina a dedeeek

Helena Epsteinovd se narodilaroku 1947 v Praze rodieum, ktefipfe2ili holocaust. Oba byli2idovske netrodnosti, ale v té dobese jim opét vedlo slutné. Otec byltrenerem vodniho pdla a elenemNetroolniho olympyského vgboru,matka majitelkou rnOcinthosalonu. Po vypuknutikomunistického puee ale "nechteliopakovat stejnou chybu jako za

r

Lekce 8

Nemal, eekat a2 do chvile, kdy u2bucle pfulL pozde. Chtélt, aby

jejich deti 21Iy ye svobodné zemi anemusely profit vgrn dm, aimprogi oni ...." A tak v Cervenci1948 pfistedi Epsteinovi spadesati kilogramy zavazadel adeseti dolary na osobu na letLti vIdlewild v New Yorku., kdeautorka Zye dosud a kde takenapsala pozoruhocinou knihu opocitech deti roditit, je2holocaust. 0 pocitech vluaneskupiny lidi, které spojule jakosinezataditelnost.

A tak se autorka vyddva postomach velké, roztrou.§ené mlacirodiny, jejf2 alenove se stejné jakoona dostali bez vlastnthozapfiaineni do soukoli historie,kterou sami nikdy nepro2ili. Klaclejim oteczky, abu nalezia vlastniodpovedi, hleddjejich skrytetvetfe, aby odhalila tu, je2ji unikanejvic. Vlastni tvdt, vlastni postoj,vlastni vyrovnanf se.

Déti holocaustu, kterévydava nakladatelstvi VolvoxGlobator, je strhtgici mozaikazdanlivê nesourodch obéti. Jejichrodiaiim se kdysi kdosispdlit zasedaci pofewlek. Jeotazkou, zdali se této druhégeneraci podaft hledany pfedmetnalézt. Kniha Heleny Epsteinovéjim podava pomocnou ruku..

157

/I/ 711-1-1-f fi

r.JLtJJ

L,,,,,,,,,,,,,,,,,,-..er,..n,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,....,,,,,,,,,,......,,,,,,,,,,,,,,...,,r

LEKCE

156

Lekce 9

2L1.1Tt STRANKY

Nemidete bgt ugude. 2luté strcinky ano. Dutet jim slug.

Komu 2e slug? Ambiciaznim2enam, zrovna tak jakotelefonnimu seznamu Zlatéstranky.

Pro zahranienifirmu nebgvetnastup na eeskg trh zrovnajednoduchg. SpoleanostMediatel vsadila pfi vstupu naeeskg trh s informacemipfedev§im na kvalitni a dobtepfipraveng management a takena strunu pfatelstvi a spoluprace.Udélala dobfe.

Kimberly J. Lewis,viceprezidentka pro prodej amarketing, züstane na projektueeskgch Zlatijch stranekpravd.dpodobnè je§te dva roky.Pak pfijde eas pfedatjej doeeskgch rukou. U2 ted" vi, 2e se jfbude odfi2cle-t te2ko, pfete2koV2dycky si pfdla pracovat vzamofi. Pdvodne to mel bgtBrusel, kam se mela i smanielem na par letpfestehovat. Rychla zménavgvoje ye stfedni Europe nabidlanové mo2nosti. Bylo to pro ni

ne2 aby tonezkusila. Zaiddata si o misto abyla vybrdna. Za dva tgdny u2sedéla v letadle mificim na stanjkontinent. V Praze kolem sebebrzy shromeddila kolektivpfipravengch pracovat s velkgmnasazenim a zaujetim talc, jak tokaida nova vec potfebuje. 0n6kolik dat§ich bjclnet pozdejiji2byly pfipravy na vydetvanieeskOch Zlatgch strdnek v pinémproudu.

"Mo2nosti pracovat v Prazejsem byla hned od saméhozaedtku nadgend. BylajsempfesvCcleena, 2e to bude velicezajimavé, sledovat takhle zblizka

160

novg vgvoj a mod se do nejzapofit," ikã Kimberli J. Lewis.

jedineenou moinost srovndvata také ji pine vyuiiva.. "Hlavnirozdil proti Statam victim vchovetni lidi. Velice silne vnimellnobchodni podnikavost zdej.§ich

Jsou velice tvotivi apfipravent usitovne pracovat.Jasne &waft najevo, 2e s Ceskourepublikou je tfeba poeitat jako svednOm partnerem... Sleduji jejikonkureneni boj s Némeckem, .

Svgcarskem, Raiff. a snaiim sepodle svgch mo2nosti pomoci.Jsou to pro me neopakovatelnézkugenosti a nevim, jestli se jimje§té nekdy néco vyrovnd..."

Vétginu kolektivu v Mediatelutvori 2eny. Schopné aambiciazni. "Mcirn pocit, 2e eeské2eny pracuji dateko pilnéjt atvrdeji ne2 kterdkoliv finãskupina lidi, kteroujsem poznata.Z rodiny na né smefuje spoustapo2adavlal a jsou pod stc/WmsocialnIm ttakern. Dosud u nichpfevlcidal hlavni tikol vychovewatdéti a teprve v posledni dobé sek nému pfipojila mo2nostvgraznejgfch pracovnich dspechila kariéry. Zetle2f.jen na nich, jakto zvladnou, a me osobne tégi,kdy2 vidim, ie se jim to dafi..."

Pro ditkaz, 2e takové 2eny ji2nejsou vzdcnosti, nemusi choditdaleko. Stad pfefit po chodbachMediatelu a parkrett nakouknoutdo kanceldft 7Yeba hned dokancelafe Lenky Mirvaldové,feditelky obchodniho oddélent.Do prace denné doji2c1f. z maleyesnice u Vla.imi. "Mdm radadynamické zamèstnetni, kdy semohu pohybovat z mista na mistoa pracovat s lidmi," pfiznewa. A

-

hodinovd cesta?"Z opaertéhokonce Prahy by mi to netrvalo onic méné. eas strdvengautobuse se snaiim vénovatnendroengm angliclajm textumnebo priprave na prdci, kterd meten den eekd, a plizndm se -tfetinu cesty jednoduge prospim,proto2e doma na me Cekci dceraa man2eli spousta dornacichpovinnosti a medokdy se dostanuspat yeas. Musim ale pochvolitman2ela v mnohém me nahradia mohu se na nèj spolehnout.Nemdme domdcf prcice pfesnerozdelerté a jeden podle potfebyzastane druhého. Pak je mo2nése venovat i zam6 strldni i rodinea nemit pritom zrovna vgaitkysvédomf... I kdy2 nikdo z ndsneni

Vgechny 2eny v Mediatelu sijsou v leceems podobné. "A nejenv Mediatelu," doddvdviceprezidentka spolednosti."Poznalajsem hodné zerni nasveté a raznd pracovrti prostfedi,ale nikde jsme se nesetkala sevzdélanéjgimi a rnotivovaneigimi2enami ne2 u vds. Obdivtgi, jakvelice rychle a dobfe zvIddlynovou situaci trinthohospoddfstvi maji takepravdepodobne lepgi jazykovéznalosti a hlubgi humanitnivzdeldni ne2 2eny u nets. Umijetake sprdvrte vyu2it..." Slova jsoujak ugitet na miru nejednezamestnankyne nejen vMediatelu. Dr2me se vgakZlatOch stremek a pro zmènuadministrativni mancderky JitkyChaloupkové, kterd je ve fir-meod samého zaedtku v roce 1991.

Nejprve méla prcici na pouhéay ft rnésice. Natolik o ni stdla,2e si ve svem zamestrldni vzalaetyfrnesieni neplacené volno...Nikdo tenkrdt nepfedpoktddal,2e telefonni seznam ye 2lubjch

Lekce 9

deskdch skit& takov0 uspéch, 2ese projekt z regionu Prahy rozgtrina celé azemi republiky...

Kdy2 bylo zfejmé, 2e Zlatéstremky budou pokraeovat,zastala. Jeji prowe nepatri mezinejzdfivejgi: kontroltgekontrakty. Papirovd agendavyiaduje pozornost a peelivost,vyluetgici pfehlednuti chyby.Nekdy to jde relativne v klidu,easteji v easovem stresu. Prdci sinosi i domu. Rodina ma pnjzatim pochopeni. "Nic jineho jimnezbOveL.," povzdechne si JitkaChaloupkova.. Pfesto ft to bavi anemenila by. Je to v lidskOch,spfge v 2ertslajch sildch, tozvlddnout oboje... "Hodnena kolektivu, ktenj je kolem vets,"dopltiuje jejf. slova Jana Foftovet.

Zaainala jako obchodnizdstupkyna Na novou, u nostenkrdt docela neznetmou prdci setegila, ale jak: ted' s etsmévempfiznewd., nedoketzala sipfedstavit, 2e jen tak vyjde doulic a zaane jednufirmu zadruhou pfesvedeovat o vghoddchprezentace ye Zlatgchstrankdch... Americkd spoleenostNynex vgak pripravila prov:sechny obchodni zetstupce vMediatelu podrobnd vstupnigkoleni na vysoke profesiondlnitirovni.

"Amerieti lektori byli velmiditkladni, nauelli rids celkové

jednat s lidmi. Teprve a2 vpraxi, po vgech tech mnoholcrdtprobran*h modelovOch situacichjsme si uvedomill, jak mocdale2itd a prospégnd celdpriprava byla. Byli jsme takovipretkopnici, nadgeni a zcelaoddanijedinému Zlatijmstrdnkdrn.

"Kdy2 victim kolem sebespokojené spolupracovniky, jedobfe i rnné. Nedovedu si

161156

Lekce 9

pfedstavit, 2e bychjã nebonelkdo z ostatnich mei délatprdci, kterd by ho nebavila anepfind.§ela mu uspokojeni,"pokraeuje Kimberli J. Lewis."Pfesto vim, 2e to pro né nenivabec jednoduché. Main nomysli 2eny, protoie maji dalekoobti2neigi situaci ne2 mu2i. Budeto jisté jegté ne.jakou dobu trvat,ne2 nastanou potfebné sociãtnizmérty, které 2eny oprosti odnékterijch starosti a umoinijim,budou-ii no to pfipravene abudou-li chtit, aby mohly bgt vicepracovné tispegné... Pro 2enujedaleko té2§i net. pro mideprosadit se ve vedouci funkci toma souvislost se vgeobecnouzrnènou na trhu. Vgichni musi pricesté nahoru pfekonat stejnoupfekd2ku: stereotyp v mygleni,pak by tnélo netsledovatzhodnoceni schopnosti, aby yevedeni byli ti, co neco znaji, a neti, ktefi maji konexe. V tentookandik je pfed 2enami jegfe

Rozhovor

-Alena

-Alena

-Jiff

jedna pfekedka navic musidokdzat, 2e toho umijegt6 vic alépe nové funkci vyhovuji neZdruh0 uchnzed mu2. To jegtéfridnd ze zemi nedokedala zcelapfekonat. Nékteré to zvidclajilépe, protoie o to ji2 dlouhousiluji, jiné hate..."

V Mediatelu se sna2i 2endmposkytnout stejnou anci. Zatimstele spi§ .ojedinél0 pfistup seprojevuje fi2 pfi ndstupu novgchzamestnankyii: "Nezajfind nds,zdajsou svobodné, nebo vdané,jestli maji déti a podobné.Rozhodujici pro nets je, jak budoupracovat. 2eny by mély mitstejnou gancijako Slavaviceprezidentky rtejsou mygienajako boj pod vlajkou feminismu,ale jako snaha pc. rovnoprewnosti.Zeistat ienou a pfitom dosdhnoutpostaveni.

Wimlajsem si, 2e anijedna z.2en na sobe nemela nic Nutého.Ale ZIatijm strankcim Auto. pfecesluL

Co stale hlecla§? Nejaké telefonni eislo? Chce§ pomoc?Hledarn nejakou novou neobvyklou restauraci a ye 21utychstrankach jsou i reklamy nove otviranych podnikit.Proe hledd§ nejakou novou restauraci? Nova restauraceje§te nemusi znamenat dobra. A stoji za to jit do dobrérestaurace, ne?To je pravda, ale ja hleclarn restauraci pro na.§ babinec.Vi, te se pravidelne schazime. Myslim, co jsme spolustudovali.To nemusite chodit do restaurace. Mfdete se sejit vparku a tam posvaeit nejaky ten pomerane, jablko nebokousek nizkotueného syra, stejné v§echny drtite dietu.

Lekce 9

Abych nezapomntl, pomalu bude das na veteti. Cobudeme mit k veteti? U main potddny hlad.

-Alena Abys zase nemyslel na jidlo. Myslim, te U ty diiny jsou titpomalu male, tak mate§ klidnd veteti vynechat.To by se ti hodilo. To teda ne. Je sobota, volny den, to sidame potddnou veteti. Stati, te se odbyvame béhemtydne. Potkej, podivam se do Zlutych stranek, deba tamnajdu nejakou novou restauraci, kterd neni daleko. Pak semfiteme sebrat a jit ji vyzkou§et. Co tika.§? - Podivej, tadyblizko otevteli novou rybi restauraci. To nemusi byt§patné. Ryby main rad a rybi maso je dietni. Kdyt budedobrd, infite§ tam potom jit se svymi kamaradkami. Co tyna to?

Alena Jak se jednã o jidlo, stejne bych tt neptesvedeila. Je§téexistuji Zluté stranky. Odkdy vabec vychazeji? Je to tamntkde napsane, ne?

Jiff Od roku 1992. Vychazeji katdorotné v 18 svazcich procelou Ceskou republiku a v roce 1993 mely celkovy naklad2 200 000 vytiskei.

-Alena Tak vidi§, jak velkd spousta lidi je poutiva. Tak piajdemedo té restaurace na veteti a pak si tekneme, jestli namZluté stranky daly dobry tip, nebo ne. Budu hotova asi zapUl hodiny.Za pül hodiny? To snad stihne§ dtiv, ne?

-Alena Vtdyr je dasu dost.To je pravda, ale mfiteme se jit je§té projit.

-Alena Misto diety se zatina§ vice pohybovat.-Jiti Pohyb je urtitd zdravej§i net dieta.-Alena Tak tedy slava pohybu, jak 1110. Miroslav Flornitek, vidtla

jsem te mã §. tuhle jeho knihu rozettenou.To je pravda, ale jisté vi, e v§eho s mirou je ten nejlep§irecept na.§ich ptedku. Ted' si pfijdu najit néjaké kalhoty,které mi opravdu nejsou male. Ma§ dobry postteh.Zvoni telefon.

-Alena JitI, vezme§ to? Kdyby to byla Lenka, tak je pozvi, at jdou snarni. Ja jdu zatim do koupelny.

A ted' mluvime my!

Cvikeni 1Ptettéte si text Zluté stranky a pak ndsledujici véty. Kterd z vetnejlépe vystihuje obsah textu?

Text Zluté stranky nas informuje o novém telefonnimseznamu na teskem trhu.

b. Text Zluté stranky je o Kimberly J. Lewis a dal§ichreprezentantech zahranitnich firem v Praze.

Lekce 9

c. Text Zluté stranky nds informuje o zrnendch v deskémhospodatstvi a propagaci.

d. Text Zluté stranky je o 2enach v souöasnem pracovnimprosttedi.

Cvlaeni 2Pteetéte si text Zluté stranky a pak odpovidejte na otazky:

1. Jak se jmenuje spoleenost, kterd vydava Zluté stranky?2. Kdy zadala püsobit v Ceske republice?3. Cim si jsou Z-eny v této firmé podobne?4. Kdo ptipravoval §koleni pro obchodni zastupce?5. Jake namely obsahovalo toto §koleni?6. Co si mysli Kimberly Lewis o eesk5rch ienach v pracovnim prosttedi?7. Maji teny a muii stejnou §anci ziskat misto ye vedouci funkci?8. Je ta situace stejna v§ude, nebo je jen v Ceske republice?9. Co je rozhodujici pti nastupu novSrch zamestnankyti?10. Jakou barvu mely na sobé pracovnice Mediate lu?

Ca Meal 3Vyberte z textu Zluté stranky informace o atytech zarnestnankynichMediate lu a pak o nich vypravejte.

1. JménoPostaveni ve firmeDal§i informace

2. JménoPostaveni ye firmerDal§i informace

3. JménoPostaveni ve firméDal§i informace

164G 1

Lekce 9

4. JménoPostaveni ye firm6DarSi informace

Cvideni 4Chcete pfesvedtit teditele firmy X, aby si dal inzerát do ZlutSrchstrdnek. Jalcych argumentU byste pou2ili?

1.2.3.4.5.6.7.8.9.10.

evi'deni 5Napi§te inzerdt pro svoji firmu, kterd hledd nové zaméstance.

Hleddme

Lekce 9

Cvideni 6Pracujte ye dvojicich. Ptedvedte rozhovor uchazede o pracovni misto svedoucim pracovnikern firmy, kterd si dala do novin inzerat vptedchazejicim cviteni.

A

A

A

A

A

Cvideni 7Ptettete si dialog v této lekci a pak rozhodnete. zda jsou nasledujicivety pravdivé nebo ne.

1. Alena hledd novou neobvyklou restauraci prosvé IDS/vale spolu2atky.

2. Jiti ditel dietu a zhubnul.

3. Alena a Jiti jedi ka2dy den potadnou veaeti.

4. Zluté stranky vychazeji nejen v Praze, ale vcelé republice.

5. Dialog se odehrava v sobotu veaer.

6. Jiri nerad ji rybi maso.

7. Alena se chysta 'dist knihu Miroslava Horniaka.

8. Jiff by chtel jit take na prochazku.

9. Lenka chce jit na veaeri s Jitim a Alenou.

10. Alena bude hned hotovd.

166

Ano N e

Lekce 9

Cvikeni 8Ptipravte si minidialog dvou ptdtel na jakékoli term, ve kterémpouiljete nasledujici fraze z dialogu:

To stoji za to.Muie§ to klidne vynechat.Dam si potadnou veEeti.Asi té neptesveddim.To stihne§ dtiv.Ma§ dobry postfeh.Vezmi ten telefon.

A

A

A

A

A

A

CvMeni 9Zavolejte svyrn znamym a pozvete je do nove neobvyklé restaurace.Ptipravte si nekolik s pouZitirn ndsledujicich frazi:

MA2u mluvit sHalO!Prosim linkuBohu2e1 neniOkam2ik, prosimJe to paniTady jeMil2e§ mu vytidit, 2eJake ma, telefonniJake je ptedeisli doKdo vold?By li jsme pter-u§eni!To je omyl!Je obsazeno.Mutete me spojit s

Zu nechat vzkaz?

167_1 G. I

Lekce 9

evieeni 10Pobesedujte na téma pracovnich moinosti pro mu2e a 2eny v dne§nidobé.

Gramatika

Personal Reflexive Pronouns

Personal reflexive pronouns refer back to the subject of thesentence. They are declined as follows:

NG sebeD sob6AL o sobéI s sebou

Tady je jeho pendienka. Nevzal si ji s sebou.Here is his wallet. He did not take it with him.Jak tramvaj prudce zastavila, cestujici sebou trhli.When the tram stopped suddenly, the passengers fell all over oneanother.

Posessive Reflexive PronounThe possessive reflexive pronoun sviij is declined like imaj and tviaj

and also refers back to the subject of the sentence. It is translatedmine (my own), yours (your own) etc.

Petr ma své auto. Peter has his (own) car.Petr ma jeho auto. Peter has his (someone else's) car.

Indefinite Adverbs, Adjectives and Pronouns

nè- (any) -si (some) lec-(various) malo-(few) -koliv (any)nékdo kdosi leckdo mdlokdo kdokolivnéco cosi leccos maloco cokolivnejaky jakysi lecjaky jakjrkolivnektery kterjrsi leckterjr maloktery kterjrkolivneat aisi lecai aikolivnekde kdesi leckde rndlokde kdekolivnékam kamsi leckam malokam kamkolivodnékudnekudy

odkudsi odkudkolivkudykolivnekdy kdysi leckdy mdlokdy kdykolivnejak jaksi lecjak jakkoliv

1681C 5

Lekce

Summary of Connecting Words in Coordinated Clauses

1. Words in list are always set off by commas. This is true of lists ofnouns, adjectives, adverbs, verbs, etc. There is usually no commabefore a, whether it connects two words dr appears between the lasttwo elements in a list.

K narozeninam dostala hradky, knihy, obleteni a penize.She got toys, books, clothes, and money for her birthday.

V§ichni tleskali, zpivali, tancovali a hodné jedli.Everybody clapped hands, sang, danced, and are a Lot.

Vy'Sel yen z domu, koupil si noviny a §el na zastdvku autobusu.He went outside, bought a newspaper and went to the bus stop.

2. The conjuction i has a similar function as a, but it is used lessoften.

Doma na mne dekã dcera a man'tel i spousta domdci prdce.My daughter, my husband and a lot of house work as well are waiting for me athome.

3. i - i both...and... is used for emphasisMusg se naudit tu pisefi i zpivat, i zahrát jeji melodii na kytaru.You have to learn both how to sing and how to play the guitar.

4. ani not evenNevzal si s sebou ani sT.ekyHe did not even take checks with him.

5. ani - ani neither.. . . norAni mi nepodal ruku, ani me nepozdravil.He neither shook his hand nor said hello.

6. ale butNezlob se, ale to musi§ dodelat.Don't be upset but you must finish it.

7. vak, av§ak however, thoughMëli jsme penize, avAak nikam jsme nejeli.Though we had money, we did not go anywhere.

8. ale piece and yet, and still, though, after allPracovali ce13-r den, ale piece to nedodelali.They worked all day and still did not finish it.

re--

169106

Lekce 9

9. sice thoughNemluvili sice tesky, ale stejnë se domluvili.Though they did not speak Czech, they still made themselvesunderstood.

10. jenie but only, howeverMe la u sebe korunu, jenie to nestaCilo.She had a crown, however it was not enough.

CVItENI 1Dopliite spravné tvary osobnich zajrnen:Vzor: Potkal jsem (ona)

Potkal jgem ji.

1. Sel s (oni) ne§el jenom s (ona)2. Ureite (oni) ten dopis poslal, pojede k (oni)

pNti nedéli.3. Bez (vy) bych tam nejel.4. Zeptal ses (oni) , nebo (on)5. Urtitê jsme o (ona) nemluvili.6. (Ja) se ten obraz libi.7. (On)8. Dej (ja)9. (Ty)10. Vidèli jsme

jsme tam neviddli.to!

jsem chtël ptedev§im podekovat.(tY) Ntera v divadle.

asi

CVItIENt 2Dopliite spravné tvary reflexivniho zajmena. V instrumentalurozhodnète, bude-li tarn ptedlo2ka "s" nebo ne:Vzor: Pozval rids k

Pozval nás k sob&

1. I kdy2 ma pinou sktin, v2dycky tika, 2e nernã co na2. Vzali i své pfatele.3. Ceho se lekla, 2e tak trhla?4. Casto mluvi o5. Lidé by meli bkt k ohledupini.6. Byl vzteky bez7. Stall proti8. Podivej se, jak yypadd§"! ZaCni neco delat.9. Co si o rnys1W10. Samóztejrne ie to udeldm. To se rozumi samo

ed.

Lekce 9

CVIfeENf 3Dopliite spravné tvary ptivlastnovacich zajmen. Pozor na potditizajmenaVzor Koupil jsem darek (ma sestra)

Koupil jsem ddrek své sestte.

1. To je darek pro (nat§e babidka)2. Pil§la se (jeji novy pfitel)3. Je§te jsem nepotkala (jeji m1adf bratr)4. Wadi jezdime k (va§i rodide)5. Se (mi pfatelé) si dobte rozumim.6. Nav§tivil jsem tam (jeho dobry znamY)7. Se (me problémy) jsem se svefil (miaj lékaf)8. Je§te jsem nevidel (va§e mala vnueka)9. Setkal jsem se tam s (t-viaj bratr)10. Promluvte si o torn s (nagi ueitelé)

CVItENi 4Doplfite spravné tvary zajmen v§ichni a viechno:Vzor: Uvetili (v§echno) a (v§ichni)

Uvéfili v'demu a vAem.

1. Rad pornahal (v§ichni)2. (V§echno) jsem dobfe nerozuméla.3. Souhlasil se (v§echno)4. Neni moine se (v§ichni) souhlasit. Jejich nazory jsou

ruzne.5. Mf tat si je§te néco vzit? Ale ano, je to rids (v§ichni)6. Udélal jsem to pro (v§ichni)7. Piijdeme tam se (v§ichni studenti)8. Mluvili jsme o (vichni) stejne.9. Mysli§, 2e je u o (v§echno) rozhodnuto?10. Odjel bez (v§echno)

CVItElif 5Doplrite zajmeno neureité.Vzor: kdo Mohl to udelat

Mohl to udelat kdokoliv.

1. Mohl si o tom myslet (co)2. Mohla vefit (co)3. Mohli jste tam potkat (kdo)4. V§echny cesty tady konei, mohli jste jit (ktery)t

5. To je jedno, udelej to (jak)6. MfrZe§ pomoct (kdokoliv)7. Mohl jsem s nim mluvit o (cokoliv)

171166

Lekce 9

8. Af mluvil o (kdokoliv) , v2dycky si ste2ova1.9. Rilca§, 2e nevi& odkud je, ale (odkud) musi byrt.10. Mam takovy hlad, e piijdu do (jakykoliv) restaurace.

CVIdENI 6Doplfite spravny tvar neureiteho zajmena nebo adverbia uvedeného vzdvorce:Vzor: neco Prosim t& delej (co)

Prosim té, delej neco

1. V§echny restaurace, o kteryrch jsi mluvil, jsou dobré, do (lecktera.)pfijde§, ureite nebude§ zklamany.

2. (Kdosi) to tekl.3. (Nekdo) bys to mel net, samoztejme ne (kdokoliv)

4. (Mdloktery sportovec) se to podafilo.5. (Leckdo) vétil, a to se mu nevyplatilo.6. By lo to pro ni téké, (mdlo.?.o) rozuméla.7. (Lecktery elovek - pl.) by to udélali stejné.8. 0 (néco) jsme ptece mluvili.9. Nevim, di je ten kabát, ale (neei) musi byrt.10. Mu2e§ se mu svetit s (cokoliv)

CVItENiDoplrite sprdvny spojovaci vyrraz:Vzor: Me la penize nechtéla utracet.

Me la penize, ale nechtéla utrAcet.

1. Vydelal dva miliony, investoval do toho projektu.2. Bavi ji tahle prace, radéji kaZdy den doji2di.3. Zatddala si o misto byla vybrana.4. Ma jedineanou mo2nost srovndvat, ji pine vyuEvd.5. Pak je moine se vénovat prdci i rodine nemit ptitom

vyditky svedomi.6. Poznala jsem hodne zemi, nikde jsem se nesetkala se

vzdélandj'aimi a motivovanej§imi 2enami.7. Chtel jsem si pujeit tu knihu, byla pujeena.8 najde§ to aislo v telefonnim seznamu, si zavolej

na informace.9. Zlaté stranky nepotiebuji, znam to eislo nazpamet.10. Na novou prdci se teMla, nedovedla si ji nejdtive

ptedstavit.

172I Ga

Lekce 9

CVIdEld 8Dokoneete vety a dopliite interpunkci:

1. Chtela mit zajimavou praci2. \We la o pteka2kach3. Prvni vydelany milion okarn2ite investoval

4. Chtel, aby se o jeho firme védélo5. Papirova agenda vyiaduje peelivost a pozornost

6. Prace ji bavi7. Bylo nods par8. Neni to pro né jednoduché9. Pornahã i maniel10. Nekdy to jde v klidu

CV1tEld 9Dophite spravnou pted1o2ku, a je-li to nutné, i spravny tvar vyrazu vzdvorce:Vzor: Cely tyden ptemySlela (nove problémy)

Cely tyden ptemySlela o novSrch problémech.

1. Nastup na eesky trh nebyva (zahranidni firma)jednoduchy.

2. Odjede, a2 projekt ptedd (eské nice)

3. Za2adala si (misto)

4. nékolik (dalSi tydny) pozdeji piijela.

5. Hlavni rozdil (Staty) vidim(chovani) lidi.

6. Je tteba poditat ((eska republika) jako(vdiny partner)

7. Nevim, jestli se néco vyrovna (tyto neopakovatelnézkuSenosti)

8. (dfikaz) nemusime chodit daleko.

9. VSechny 2eny (Mediatel) jsou si(leccos) podobné.

10. Tahle prace nepatti (nejzajimavejSi)

173 1" 0

1

CVItEld 10Dopliite spravné vyrazy podle textu:

Lekce 9.

telefonnImu seznamu, dojadi, podnikavost, shromaidila, mIni, sebe,pilneji, 1uté, nahradi, zamestnankyne, vesnice, te2§i, pocit, §anci, me,vnimam, vedouci, ambiciOznim, spolehnout, velkym nasazenim.

1. Kdy2 vidim kolemje dobte i

2. Pro 2enu je dalekofunkci.

3. Slova jsou jak u§ita nanejen v Mediate lu.

4. Sna2i se 2enam poskytnout5. 2lutd

spokojene spolupracovniky,

prosadit se ye .

nejedné

2enarn, zrovna tak jako .

stranky.kolektiv lidi pripravenych

seznamu6. V Praze brzy

pracovat s7. Do prace denne z male u8. Mam 2e eeske 2eny pracuji daleko

a ne2 jind skupina lidi.9. Velice silné obchodni

zdej§ich lidi.10. Man2el me v mnohém a midu se na nej

Dopliikové êteni

Kdo jsou ee§ti miliondri?

Miliondfi v dechetch to nemeli,

Pfedposledni iistopadovy den1994 si dalo v pra2ské restauraciU Lipy sraz nékolik eesiajch

Na rozdfl od mnohychjinych se ke svym penezitm hid.<a spojovala je ten veeerskuteenost, ie se ocitli v jedné

Milionedem v Cechoch.Co to vlastne znamend btbohatym elovekem?

Na setkdni neptiMi vgichni.Nektefi byli sluiebné v cizine,jeden dokonce se srdcem v

nemaji a asi nebudou mit snadné!

174

nemocnici. A tak jsem tempiltomnym poloill tfi ote >ky:1. Vzpomenete si na den, kdyjste vydélal prvni milion, a copro vets tato eeistka znamenala vdétstvi?2. Kolik eini va.§e osobrd re2le zamesic?3. Kolik mate prcivè u sebe?

Yvetta Ajchlerovit1. Tak to nevim. Moc dlouho tonerd, protoie hodné investuji,sna2fm se rozgitovat sve dyefirmy. Penize hned vracim do

Lekce 9

obehu, do neckupu zbo2i. Jdjsemho snad ani nikdy nemela v nice.Milion a detstvi? Neco zfilmu apodobne.2. Talc asi deset tisic.3. Ani korunu. Metm tadymaniela.

Olcifich VidekVirtuosi di Praga

1. Jcijsem ho samozfejrnenevydelal. Vycle/ala haft/ma.vydeldte milion, ale je v tornspousta neck/add. Je to zvleigtnieislo, protoie jsem byl zvyklg mittech nul o dye, spf.§e o tfi méne.Je pravda, 2e na hodne penéz sielm& zvykã velice rychle.Mnoho lidi si ovgem mysli, 2ekdy2 firma vycléld milion, takjsou ty penize vage a medete si snimi delat, co chcete. Ale penizepodlehcgi néjakgrn zdkonetm,pravicildm! Je stra.§né krecsné,pracujete-li se ziskern, a kdy2pracujete tak, 2e ziskinvestovat do neeeho, co pfind.§iu2itek vice lidem ne2 jenomjedné osobé. To je podstatasmyslu podnikdni. Jako klukjsem o milionu nepferngglel. Vpadescitgch letech tu ureitemilioneeri byli, ale nedetvalo se tonajevo.2. Takhle pokud mdm osobnire2ii pétadvacet tisic, musimvydélat aspori dvacet iest. Tojepravidlo a zatim se mi daftNejhorgi je, kdy2 je to naopak.Deset tisic projezdim v benzinu.3. Dnesjsem byt v bance,protoie zitra jederne doNemecka, tak2e to vim pfesne.Ale obvykle mivetm tak tfi tisicekorun.

Martin MichalTerrex

1. Tak to si nevzpomenu, protoiemeg prvn( den podnikdni zaealtim, ie jsem si pegeil sto padesertmiliond. Na den, kdy jsem si

vydelal sveg prvni milion, talc tosi opravdu nevzpomincim.Dodnes musim ty miliony spletcet.Vim, 2e to byla ecistka, kteroujsem nikdy nevidél pohroma.de aabych byl upfimng, dodnes jinevidirn.2. Vzhledem k tomu, 2e iyi scim,proto2e jsern se rozvedl, a jsemodkezzang na svépomoc a umim siohfett maximaine vajidlca nebopdrek, tak je ta reiie hodne,hodné vysoket.3. Padesed §edeseit tisic.

Jan Kanzelsbergerknihkupec

1. To je slovo, které mi mocnesedi. Milton je toti2 neco, co jezdle4itosti firmy, a ne vageosobni. Jcijsern bgval vedoucimvelkého knihkupectvi u2 dfive,na Vdclavském namesti, a tarn semesiené prodalo za hodné. Pfedrokem 1989 talc dvacet milionetroéne, co2 bylo na tehdej§i dobudost. Na milion vlastni firmy sinejak nevzpomindm. To jsoupenize, které se neustdlepohybuji z jedné kolonky dodruhé. Jeden milion neni 26tdnetmagickd suma. Necojinéhoje,kdy2 ho mate v gupliku a vite, 2e

je vd.§. Jcijsem mel v nicefyzicky u2 nekolik milionetncgednou. Ono to neni nic moc

jako mno2stvi bankovek.A pro kluka rnilion? To bylokretsné magieno! Niznetvarn., 2e

jsem zaeinal jako malg obchodruka sto tisic pro mne znarnenatomoc. Ale firma gla nahoru rychlea s ni ty cifry.2. Bude to znit hloupe, alenepoditdm to. Vydéletvdm tolik,abych mohl uspokojovat svépotfeby, a nejsou nyak pfehnane.Kdy2 se mi néco lthi, tak si tokoupim, ale na monstróznizale2itosti si nepotrpim. Dobréjidlo, obleeeni, sem tam nob/

1 75 I F1 ,r)-A.

Lekce 9

kulturu, listek stoji nekolik setkorun.3. Vim, a.si osm tisic korun.Norma/rté nos/7-n kolem techdeseti tisic.

Dugan LancigerInform katalog

1. Pohromade, fyzicky, jsem hosnadjeké nikdy nevidél. Na tenden, kdy se na konte firmy milionobjevil, si moc nevzpornincim aani na me soukromé konto. Co setglcd firmy, tak to bylo hned vprvnim roce podniketni, a co sesoukromého konta tgket, tak tonen/ minulost propastnevzdetlenet. Vét:S.inu pen& firmyjsem investoval do firmy.Vzpominetm si, ie jsme ve firmeoslavovali, kdy2 nets bylo asi peta melt jsme tf I miliony na konte.To jsme oslavovali, proto2e tobylo velice potegujici. Uvedovalijsme, co s tim vgim udeldme.Oslava skondla pitemne. Pakjsme ale zjistili, 2e ndklady nadaE§i rozvoj firmy budou daleko

tak2e se ncirrt ta 6astka u2nezddla talc redovet. Kdy2jsme vroce 1990 zaeinali, mysleli jsmesi, 2e musime prvni rok vydelataspofi dvacet milionCi. Poznalijsme, 2e je to mnohem te2g.Jako pro malého kluka milionznamenal doiivotni zaji-§teni.Milton ovgem neni dnes tospreame slovo. Milionãfje ka2c4kdo ma dim.2. Tech dvacet tficet tisic.3. Platim vetS-inou kartami, tak2'enekolik malo tisic. Moc tonebude. Dva, mo2rtd.

A druht) den jsme se vpra2skOch ulicich vyptetvali, co sitide pfedstavuji pñ stove"ntilioncif"

"Neco, co v iivote neuviclim.Takové penize ..."

prodavaeka

"Seberpodnikatel v pohostinstvi

"Pfedstavim si milioneffe, jokema to slovo zvuk? To je

Jd vim, co bysterad slyS-el! Hovorit na tohle tername nebavi. Je to pripad odpfipadu. Pfestoie jd milionnerndm, zndm lidi kolem sebe ajsou to licle gikovni."prodavaeka v prodejnebrougeného skla

"Milion? To dneska nic mocneni. Ale jet bych ho potfeboval!Pokud to takovg dove*vykgeftoval (ziskal) v pochybnOchobchodech, tak nic moc."mestslaj policista

"Tak tojsou geastni Ude! Jãnernam gtesti. Jci kdyi si koupimtrpaslaca, tak mi do mina vyroste.U2jichje u nets, myslimmiliondfa, dost. Byli u2 &iv, alenebyli videt. No, normdlnenabytg penize to asi rtebudou."pant: kupujici los kuchafka

"Nekdo, kdo vi, co delat spenezi, a nekdy ten, kdo sicepenize ma, ale nevi co s nimi. KeS. testi to patri jen nekdy."pracovnik reklamni agentury

"Hodne penez ma. Povestmaji myslim dost gpatnou."taxikett

detchodkyne

"Bohatg elovek, kterij si met2edovolit vgechno. To slovo ve mnevyvoldvd zaporrté pocity.Proto2e ten elm& ma neco, co etnikdy mit nebuclu."

1761A. t,)

Lekce 9

pracovnice pojtovny

"Miliondf? Jo, to je dobré..."architekt z Ukrajiny

"Prachatej (correct Czechprachati) chlap)! Co si mi±e nécodovolit/Pro chudy (correct Czech

chuclé) ma tohle slovo asi gpatnej(correct Czech gpatny) zvuk."hlidae pfed bankou

"Dneska milion nerd nic!"prodava6 v autosalonu

177

LEKCE 10

Lekce 10

yeSKLARSTVI

Svdtlé nad Sdzavou

Sklafstvi v2dy k Z-ivotupotfebovalo dostatek surovin,pfedevSlm piselc a dfevo. To vgenabizela Ceskomoravskdvrchovina v dostateenémmno2stvi. Neni proto divu, 2e setu sklati objevih pornerrie zdhy.Vabec prvni dochovand zminka oeeském skleifstvi v pisemngchpramenech se vede prdve" ktomuto LIzemi. V kronice seuvddi, 2e opat Seczavskehoklagtera umél v poloviné 12.stoleti zhotovovat mnohobarevnévitrede.

DaLI pisemné zpravy zteskomoravské vrchoviny oskldrneich jsou ze 14. stoleti.Zmiftuje se nich ye Skelné nadSeaavou v kff2anovském panstvia stejnã obec v panstvi &Mr nadSazavou. V poedtketch bylyodkryty zbytky skledske pece z15. stoleti. Neeetné zminky jsoui ze 16. stoleti.

Po tficetiteté vdice dogo naevropskijch trzich k zasadnimupfelomu v pohledu na sklo.Misto starého bendtskeho sklamalovaného emailem rostlaobliba eirého kfigedloveho skla,zdobeného rytim. Pretve tomutodruhu rafinovdni pine odpovidalosurovinové zetzemi éeskOchskldren., stejné jako schopnosteeslajch skIdtel.

Od pfelomu 17. a 18. stoletiprochetzelo sklectstvi naCeskomoravské vrchovineobdobim sue nejoetgi prosperityv minulosti. Pficheaeli semzkugeni skiáfi ze severnich. tech iSumavy, proto2e prewe zdenalézali nejlepgi podminky prosvou prdci.

Prvrif rdnu prosperite sklettstvina vrchovine pfinesla polovina18. stoleti, kdy doglo k poklesu

1 80

zahraniãntho obchodu, na ktenjbylo eeske skldf-stvi v2dyorientoudno. Odbytovd krizevyvrcholila v 60. letech 18.stoleti. V okoll Suede nadSetzavou zanikla vetgina malgchpodniku.

Koncem 18. stoleti nekterezaniklé podniky obnovily provoza byty postaveny take nové huté,ale bgvaleho vOznamu mistniskldfstvi u2 dosdhnout nemohlo.Navic bylo pferuS-eno na pfelomu18. a 19. stoleti napoleonskijmiveilkarni, které pfinesly dagizträty ye vgvozu eeskeho skla.

Po celou dobu prvni poloviny19. stoleti se podniky v okoliSvétlé nad Sdzavou zmitaly vproblémech, byly to jednak sporyo dfevo a pak take konkurenceanglickeho brou2Senéhoolounateho fdlu.

Teprve pramyslove zmény vpolovine 19. stoletf otevfelynovou kapitolu prosperitymistniho skldfstvi. Zahegeniprovozu na 2eleznici r. 1871umoinito rychlg pfechod odvytetpeni skldfskOch peci dfevemna uhli a soueasné zavedeniplynovOch generdtora a timzvOgeni vOkonnosti peci. Pomatuzanikaly huté, které nedokazalypfejit na novou technotogii.Soueasne vznikl tou doboumoderni vgrobni komplexsoustfedeng kolem podniku vJosefodole, ktenj stal na po&itkunove tradice navazujici nasklcifskou produkci v této 6-ashteskomoravske vrchoviny.

Roku 1861 koupil JosefSchreiber, syn viderlskehoobchodnika, papirnu, kteroupfestavél na bnisirnu apojmenoval ji po sob&Josefodol. Josef Schreiber nebyl

1 76

Lekce 10

sklett, ale obchodnik. Jakopodnikatel pfedstavovalmimofeulnou osobnost. Mel citpro perspektivni novinky aschopné spolupracovniky. Pray&diky temto vlastnostemvybudoval komplex 13skletfskOch zetvodet rozmistengchpo celém Rakousku-Uhersku.

I kdy2 eeske sklo slavilo nazahranienich trzich stdle tispechy,muselo se potglcat s konkurencLPrvni odbytové potfie nastaly vroce 1924. Po krettkekonjunktufe ncisledoval s velkouhospoderfskou krizi v letech 1929a2 1933 prudkg pokles. Jejindsledky doznivaly a2 do druhésvetové vdlky a podnik se u2upine nevzpamatoval. V roce1935 byl podnik nucen zastavitvOrobu a nakonec v roce 1937byla spoleenost nucena vyhlasitbankrot. Jednotlivé podnikykoupili razni majitelé, ktefidokdzali situaci stabilizovat, aleprosperita byla pferugena druhousvétovou välkou.

V fijnu 1945 do§ lo dekreternprezidenta republiky kzestdtnent Narodni podnikSiddrny a brusirny Bohemia melyv dobé svého zaloieni 7 provozaa zarnéstndvaly 634 pracovniket.Podnik se orientoval na vyrobu a

Rozhovor

-Jana-Markéta

-Jana-Markéta

zug lechrovemi pfedevgimolovnatého a sodnodraselnéhokfigedlu. Provozy byly zastaraléa dalo velkou praci, aby sevOroba udriela na vysoké tirovni,take soueasné nastaly problémy sodbytem.

Zlepgene hospoderfskepodminky (koncem 50. letech a v60. letech) umoinily investovatznaané prostfedky domodernizace. V roce 1965 bylyzaloieny skleirny Bohemia,necrodni podnik Podebrady.Na zaedtku 70. let vznikl novgvelk0 zcivod ve Svetlé nadSelzavou a se zah4jenim tohotonového provozu zanikla vOroba vmalych provozech v

Zmeny nastaly v 90. letech,kdy se jako samostatng vydélti zesvazku ostanich podnika steam'.podnik Sklo Bohemia ye Svétlénad Sezzavou. V sortimentuzu.stala tradienf vOrobabrougeného olovnatého kfiMedu,ale i s moderni automatickouvgrobou.

V soueasné dobé je centremtéto tradient vOroby SkloBohemia, akciovci spoleenost,zaloiend v roce 1994, kterd je2ivou tradici, einorodousoueasnosti a perspektivnibudoucnosti.

Co to md§ za krabice?Ale Irena, na§e kolegyne z prdce se ptiai mesic vddvd, takjsem ji byla koupit svatebni dar.Co to je, 2e jsem tak zvedavd?Brou§ene sklenice, jedny male no likér a jedny velke novino, ale oboji jsou stejné, maji stejrVr dekor.

181

Lekce 10

Jana

Markéta

-Jana-Markéta

-Jana

Markéta-Jana-Markéta

-Jana

Markéta

-Jana

-Markéta

-Jana

-Markéta

Jana-Markéta-Jana-MarketaJanaMarkéta

Brougene sklo je hezky svatebni dar. Ale co je u vasnového? Sly§ela jsem, e jste si koupili nove auto. Nejakezahranidni?Mut ut dlouho toutil po auté. To vi, to je sen kaidehomutskeho. Koupili jsme novy model §kodovky - SkodaFelicia.Hm, to je hezké auto, ale drahé.Kdy2 porovnag cenu §kodovky s cenou aut, kteret se semdovateji, tak to neni a2 talc drahé auto.To je pravda. A mate eeské auto s dlouhou tradici. Vi, .tetady mladoboleslavskd tovarna vyrabela pfivodne kola,potom motocykly a nakonec auta.Myslim, te se ta firma jmenovala Laurin a Klement, ne?Ano.

md§ na sobé talk hezky kostym, hlavne ta barva se milfbi. Nejaky cizi?Viibec ne. Od jedné deské firmy. Jsem rada, te si mysli§,te je to néjaky cizi vyrobek. Vice lidi si to mysli. Jedobte, te eeské vyrobky ptestávame odli§ovat, myslimjejich vzhled a kvalitu, od zahranienich. Vdyt jsme zemi sdlouhou prilmyslovou tradici.Kdy2 jsi takovyrn zastancem eeského zboti, porad' mi, jakydarek mdm koupit své tete. Ptijede rids v léte nav§tivit aoslavi s nami své narozeniny. Zije tit mnoho let v Americe.Ja bych ji koupila eeské granaty. Rate to byt prsten,naramek nebo nahrdelnik. Jestli nosi ndu§nice, potomnau§nice.Jednu prodejnu GRANAT main hned vedle své kancelate.Tam se ureite podivam. To neni §patny napad, dékuju,Jano.To se bude ureite libit a tit jsem vidéla hodne cizincükupovat granatove §perky. Samoztejme miite§ koupit necobrou§eneho, ale to je potom vet§i krabice a 112 ne takprakticka pro cestovani. A co tete ukaiete?Mame auto, talk budeme cestovat. Chteh bychom ji ukazatMoravu. Pojedeme do Rotnova pod Radho§tém, kde jemoc zajimave rnuzeum a pak taky na sever do Jesenildi ana, konec na jih Brna a okoli, MoravskY kras a take Znojmoa okoli.Piijede zaedtkem léta, nebo at na konci?Je§té ptesne nevime, ale moind at koncem léta.Potom na jitni Moravé zatijete vinobrani.Tak to bude opravdu nabity program.Tak se mej a ahoj.Jsem rada, te jsem té potkala. Ahoj.

Lekee 10

A ted' mluvime my!

Cvi6eni 1Ptedtete si text Skldtstvi a pak odpovidejte na ndsledujici otazky:

1. Co je nutné pro vyrrobu skla?2. Co uvadi prvni zminka o ãeském sklatstvi?3. Ze ktereho stoleti jsou zbytky sklatske pece nalezené v této oblasti?4. Cfm se li§i stare benatske sklo a desky kti6fdl?5. Kdy v minulosti dosahlo deske sklatstvi nejvdt§i prosperity?6. Kdy a prot zanikla vet§ina sklatsklch podnikii ve Svetle nad

Sazavou?7. Co pteru§ilo provoz teskeho sklátstvi koncem 18. stoleti?8. S kteqmi problémy se potftalo sazavske sklaistvi v prvni polovine

19.stoleti?9. Jake zmeny ptineslo zahdjeni provozu na teleznici?10. Co udélal Josef Schreiber pro sklatstvi?

Cvideni 2Dole jsou uvedena data z textu Sklatstvi. Ptedtete je nahlas a pak jevyhledejte v textu. Udelejte si poznamky o torn, co ditletiteho se prosklatstvi v techto letech vykonalo. Uspotadejte diskusi o novodobyrchdejindch sklaren ye Svétlé nad Sazavou na zallade techto informaci.

1.

2.

3.

4.

1924

1929-1933

1935

1937

5. Pijen 1945

6. 50/60

7. 1965

8. 70. leta

9. 90. léta

10. 1994

CvMeni 3Ptedtéte si nasledujici inzerdt a pak napi§te svilj vlastni, napt. na pivo,auto, becherovku, nebo jakykoli jiny t'esky vSrrobek.

033

art-, .mlff

173

Lekce 10

Sklo BOHEMIA, a.s.Svétld nad SOzavou

KVALITA, TRADICE, DOKONALA RUCNI PRACECESKY" BROUSENY KRISTAL SPERK V KA2DEM PROSTRED1

Srdeen6 vas zveme k ncivgtévé nagich prodejen, kde se seznamite skfehkou krdsou C'eského ktigtd1u. V giroké ká1e vOroblal zrl.e ureitenajdete ten, ktery bude vyhovovat vagemu vkusu, i ten, kterydarujete pro radost svym pfdteltlm. Nage prodejny jsou tu pro vas.

eviëeni 4Vyberte si jednoho dlena ze své skupiny, kterSr bude hrat roli teditelevelkého a du1e2iteho podniku. Pak uspoi-adejte tiskovou konferenci.Pripravte si co nejvice otazek.

1

2.3.4.5.6.7.8.9.10.

CvMeni 5Rozhodnete, jakyr darek koupite 2ene a jaky mu2i:

k svatkuk narozenindmk maturiték promocik Val-locumk svatbek narozeni ditetek novérnu bytu

Lekce 10

Cvideni. 6Pracujte ye dvojicich. Inscenujte setkani dvou ptatel v obchodnimdome Kotva. Oba se sna2i koupit vhodny darek pro svoji rodinu.

A.

B.

A.

13.

A.

B.

A.

B.

Cviaeni 7At' dvojice pteetou nahlas dialog v této lekci a pak ridsledujici vety.Rozhodnkte, ktera vela popisuje Janu a kterd Markétu:

1. Ma na sobe hezky kostyrn.

2. Je pozvana na svatbu.

3. Koupila si nove auto.

4. Ma tetu v Americe.

Jana/Markéta

Jana/Markéta

Jana/Markéta

Jana/Markéta5. Vi hodné o mladoboleslavské tovarne.

Jana/Markéta6. Pracuje vedle prodejny GRANAT.

7. Bude cestovat po Morave.Jana/Marketa

Jana/Markéta

CviEeni 8Zatadle nasledujici fraze do odpovidajicich tabulek:

1. Jsem ti velmi vdetna.2. By la byste tak laskava a ukazala mi to?3. Za malo.4. Je mi to lito.5. Mohu te o neco poiddat?

185

.1 1

Lekce 10

6. Dekuji mnohokrát.7. Omluvte me.8. Nezlobte se.9. Main k tobe prosbu.10. Bud' tak hodnd a dej mi to.11. Neni zae.12. Odpustte mi.13. Rado se stalo.14. Prosim té.15. Nic se nestalo

Ornium Prosba PocLekovani

Cvideni 9Tvotte minidialogy s pou2itim nasledujicich frazi.

Blahopteji.Stastriou cestu.Hodne zdravi.Gratuluji.V§echno nejlepM.Hezkou zdbavu.Srdeene blahoptáni.Dobrou chut.A2 do dna.Hodne tispechii.Stastné a veselé svatky.

Cv Mewl 10Popte svym karnarddfim nejakou legraeni sploleeenskou uddlost.

Lekce 10

Gramatika

Reflexive Passive VoiceThe refle2dve passive voice in Czech expresses the duration of an

action. Therefore tends to be used with imperfective verbs. Note alsothat it occures only when the subject is a thing.

Sklo se vyribi ye Svetlé nad Sazavou.Glass is manufactured in Svëtlã nad Sdzavou.

Sklo se vyritbelo na vysot-ine tit ye 12. stoleti.Glass was manufacture in the highlands as early as in the twelfth century.

Sklo se jiste bude prodivat.The glass will definitely sell.

Jiste by se vyAibelo vice skla, kdyby bylo k dispozici lepSi zatizeni.More glass would have been manufactured earlier ff better equipment hadbeen available.

Musi se vyrdbet thktivneji.It must be produced more efficiently.

Compound Passive Voice

The compound Passive Voice expresses the result of an action and.therefore, tends to be used with perfective verbs. It is formed by theverb bkt and the past participle. The past participle is formed asfollows:

Infinitive Ending Past Participle Endingat/-dt, -ovat -fin/-ovin prodat prodan sold

-et, -it and type nest -en vynest vynesm carried out-it -it vypit vypit-nout -nut prominout prominut forgiven

Note the following consonantal alternation for infinitives in -it and -et:

t > cd > zs >z > 2sl >st >

platit placen paidprobudit probuzen awakenzkusit - zkuSen experiencedmrazit mraien frozenrozmyslit rozmyslen thoughtvyhostit vyhoSten thrown out ofa place

Puding je udeldn.Polévka je udeldna.Jidlo je udeldno.Brambory jsou udeldny.

The pudding is madeThe soup is madeThe food is madeThe potatoes are made

187c

Lekce 10

Caj je vypit.Kava je vypita,Mléko je vypito.Napoje jsou vypity.

Váza je vyrobenaVaza buds vyrobenaVaza byla vyrobenaVaza musi btt vyrobenaVaza by byla vyrobena.

The tea is drunkThe col& is drunkThe milk is drunkThe drinks are duank

,The vase is produced.Me vase will be produced.The vase was produced.The vase must be made.The vase would be made.

Verbal NounsVerbal nouns are formed from the n/-t form + and decline likenamesti.

Plnit pinen pineni slibu keeping the promisevypinit vypinen vypIneni planu fulfilling the plankupovat kupovan kupovini knih buying books

Active Participle

Participle appear only in the written language. Although you willnot use them actively, you need to recognize them. They express anaction accompanying another action and performed by the samesubject with which they agree in gender and number.

The Imperfective Participle

The present imperfective participle is formed from the presenttense of third person plural imperfective verbs. Verbs ending in -itake -e in the masculine singular, ic in the feminine and neutersingular and -ice in the plural of all genders; verbs ending in -ou take-a in the masculine singular, -ouc in the feminine and neuter singularand -ouce in the plural of all genders;

Mat: oni delaji: délaje, délajic, délajice while doingist: oni etou: eta, etouc, etouce while reading

tta knihu, hlasite se smal. White reading the book he laughed Loudly.

The most important exception is the verb Wit, which has forms jsa,jsouc, jsouce.

The Perfective Participle

The perfective participle is formed from the -1 participle ofperfective verbs. Verbs with a vowel preceding the -1 drop the -1 andadd -v in the masculine singular, -vii in the feminine and neutersingular, and -vie in the plural of all genders.

188

1 r`

Lekce 10

Verbs with a consonant preceding the -1 drop the -1 and add noending in the masculine singular, -Ai in the feminine and neutersingular, and -ie in the plural of all genders.

uddlat: udélal udgav, udë1avi, udëlav§eptinést: ptinesi pflnes, pfines§i, pfinesie

having donehaving brought

Ude-lav'Si Ulohu, lehla si. Having done the assignment, she lay down.

Note that the participle can be replaced by using variousconstruction

Vritivile se pustili se do jidla.Having returned, they immediately started to eatlidyi se vritili, hned se pustili do jidla.Vrittili se a hned se pustili do jfdla

eta knihu hlasité se smdl.While reading the book he laughed loudly.tell knihu a hlasité se smdlPfi dten1 knihy se hlasité smal.

The Absolute Participle

Certain participial forms have become prepositions or adverbs andno longer agree withe the subject of the sentence

vyjma koho copoZinaje kym, .eirnnehled6/neh1eclic ke komu .emupo'ditaje, koho cosoucte/soudic koho, cokonae/kondic kym, eimtak fikajictakilka, skorovleievsedëcht6 nechtë

Podinaje dneS-kkem obchod budeStarting today the shop will be doBy li takika sami.They were all but alone.

excludingstarting withregardless offincluding

judging byending withso to speaknearlywhile lyingwhile sittingwilly, whether one likes it or not

zavten.sed.

CVIeENI 1Vyjadtete reflexivnim pasivem:Vzor: Stavéli tu sklarnu, kdy2 jsem tam byl.

Ta sklarna se stavela, kdyi jsem tam byl.

Lekce 10

1. Na vysoeine vyrábeji sklo u2 nékolik stoleti.

2. Tu vazu brousi rudn'e.

3. Odkud dova2eji pisek na vyrobu skla?

4. Prohloubily odbytové potiie.

5. Dobte prodávaji kti§fa.love sklo.

6. Budou mënit dekory na jednotlivych vyrobcich.

7. S velkou narnahou uthteli vyrobu na stdvajici Urovni.

8. Zlep§ili hospodátske podminky.

9. Orientovali podnik na vyrobu a zu§lechthvani kti§falu.

10. Sousttedili moderni vyrobni komplex kolem podniku v Josefodole.

CVICENI 2Vyjádtete s1o2enym pasivem:Vzor: Ptevedli zarnéstanace do nového podniku.

Zaméstnanci byli ptevedeni do noveho podniku.

1. Odkryli zbytky skldtske pece.

2. Orientovali Oeské sklatstvi na zahranieni obchod.

3. Koncem 18. stoleti postavili nove huté.

4. V roce 1965 zalo2ili sklárny Bohemia.

1901S6

Lekce 10

5. Dochovali prvni vYrobky té sklarny.

6. Otevteli nove prodejny na celém fizemi Ceske republiky.

7. Kde by mohli vyrobit sklenice na zakazku.?

8. Exportovali by sklo take do USA?

9. Mohli vystavit sve vyrobky take na té vystave ve Washingtonu.

10. Provoz na e1eznici obnovi 1.12 zaddtkem pii§tiho tydne.

CVItEN1 3Vyjadtete s1o2enym pasivem, pfivodce déje.Vzor: Josef Schreiber koupil ten podnik.

Ten podnik byl koupen Josefem Schreiberem.

1. Napoleonské války pterug.ily rozvoj sklatstvi

2. Novy majitel vybudoval komplex 13 sklatskych zdvodu po celémRakousku-Uhersku.

3. Druhd svelová valka pteruMla prosperitu sklâiske vyroby.

4. Teprve pramyslove zmeny v poloviné 19. stoleti otevtely novoukapitolu prosperity rnistniho sklátstvi.

5. eegti sklati vyrobili tyto brougene vazy.

6. Dekret prezidenta republiky rozhodl o zestanéni skldren.

7. Man2elé Novakovi nAs pozvali na vysoeinu.

8. Josef Schreiber ptestavel papirnu na brusirnu.

Lekce 10

9. Jednotlivé podniky koupili nazni majitelé.

10. Bankrot vyhlásilo nékolik spoleanosti najednou.

CVItEld 4Utvotte verbalni substantivurn a ptestylizujte souvéti:Vzor: Zahdjili provoz na 2e1eznici a to prineslo mnohé zmeny.

Zahitjeni provozu na 2e1eznici ptineslo mnohê zmdny.

1. Podnik se orientoval na vyrobu a take zu1echtova1brou§eny

2. Da lo velkou praci udriet vyrobu na stdvajici urovni.

3. Roz§itill vyrobu a to prineslo nové pracovni ptileiitosti.

4. Pronikli na zahraniani trh, a to jim ptineslo velky zisk.

5. Ti, co vedli zdvod, se rozhodli, 2e roz§iti vymbu.

6. By lo sprdvné, 2.e se rozhodli.

7. Ptenesli vyrobu do noveho zdvodu a to jim poskytlo nové mo2nosti.

8. Propojili vdthi mdsta a ziskali tak zakladni sit.

9. Kdy2 nakupovala, valycky pottebovala ndkoho s sebou.

10. AI budete ptestupovat, nebudete mit moc aasu.

CVItENI 5Ptechodniky vyjádtete celou vetou:Vzor: Pracujic si hlasitd zpivala.

PH prici si h)asite zpivala.

Lekce 10

1. Vrativ§e se drive, ptijemne nas ptekvapili.

2. Kupujic byt, musela si nejake penize vypfijeit.

3. Prohli2ejice si v§echny ty krasné obrazy ani nec4rcha1i.

4. Vida, 2e marne hodn6 prace, rychle ode§la.

5. Pi§e ten dopis stale se diva kolern.

6. Jsouc myto dite plakalo.

7. Usly§ev§i tu zpravu omdlela.

8. Byv§i umyto dité rychle usnulo.

9. Podivav se na teplomer byl ptekvapen, jak velka je zima.

10. Jedouce tu specialitu netvatili se nad§ene.

CVItENI 6Utvotte ptechodnikyVzor: Kdy2 si eetla ten dopis, zbledla.

ttouc ten dopis, zbledla.

1. Kdy2 to dite bylo volano, neozvalo se.

2. Kdy2 tu knihu kupoval, nevédel, 2e ji dostane jako darek.

3. Pilo hrani tenisu nevidel,

4. Kdyi rozdelal to auto, nevedel, jak ho dat dohromady.

Lekce 10

5. Kdy2 vatila veeeti, zpivala si.

6. Pti praci zapomnéla na eas.

7. Kdy2 byla nemocna, nemohla se zneastnit té soute2e.

8. Kdy2 byl tázan, velmi nejisté odpovidal.

9. Kdy .t. byla ptevezena do nemocnice, byla okamiite operovana.1

10. By li tak sousttedéni na praci, e nas nesly§eli vejit.

CVItENI 7Pou2ijte synonyma ye forme absolutniho Ptechodniku.Vzor: vxjma By li tam v§ichni krome Aleny.

By li tam vgichni vyjma Aleny.

1. Kdy2 vyjmeme jeho pfispévek, byly v§echny ohlasy kladné.

2. Od zittka se ma pomalu oteplovat.

3. At chci nebo nechci, musim to nadobi umkt.

4. Bez ohledu na poeasi pojedeme v sobotu na vylet.

5. Skoro nevédéla, co ma net.

6. Délali jsme nekterd cviky, kdy k. jsme sedeli a leieli.

7. Jak se tika, je to o.ZehavS, problem.

8. Veetne novSrch navodn bylo na vystave 70 druhn brou'Senchvkrobloa.

194

Lekce 10

9. Kdy2 posuzujeme (soudime) jeho v-2kony, pattil mezi nejlep§i.

10. Pti§el skoro v posledni minute.

CVIdENI 8Dokondete nasledujici vety:

1. Prvni zminka se va2e

2. Zmifiuje se

3. Nemohlo se dosahnout

4. By lo rozhodnuto

5. By lo domluveno

6. By lo naviteno

7. Muse lo se to

8. Mohlo by se to

9. se vat'.

10. Bylo teeeno

CVItENt 9lkeknete v pasivu (mii2ete pouNt reflexni i opisné pasivum):Vzor: Celd tfida ptedetla tuto knihu.

Tato kniha byla pfe6tena celou ttidou.

1. Sklo na vysoeine vyrdbeli u2 ve 12. stoleti.

2. Museli dopravovat material z daleka.

3. Archeologové odkryli zbytky sklatské pece z 15. stoleti.

4. V2dy orientovali eeske sklatstvi na export.

195f' 1t

Lekce 10

5. Lidé aasto kupuji brou§ene sklo jako svatebni dar.

6. Lidé kupuji aeskd auta.

7. Z1ep§i1i jakost i vzhled aeskych

8. Zvy§ili vykonnost peci.

9. Rozvinuli tuto tradici.

10. I dnes aeské sklo dobte prodavaji.

CV1eEM 10Dophite vyrazy z fivodniho textu a take z rozhovoru:

sklo, oslavi, prosperity, ptelomu, budeme cestovat, zmeny, poklesu,krabice, objevili, ranu, prochazelo, k 2ivotu, trzich, svtebni dar,mistniho, dostatek, obchodu, kapitolu, ptelomu, ptinesla, divu,Ceskomoravské, otevtely,

1. Sklatstvi v2dy pottebovalo surovin.2. Neni 2e se tu sklati pomerné zed-1y.3. Po tticetileté valce do§lo na evropskych k zasadnimu

v pohledu na4. Od 17. a 18 stoleti sklatstvi na

vrchovine obdobim sve nejvat§i5. Prvni prosperité sklatstvi na vrchoviné

polovina 18. stoleti, kdy do§Io k zahranianiho

6. Teprve pramyslove v polovine 19 stoletinovou prosperity sklatstvi.

7. Co to ma§ za8. s nami své narozeniny.9. Irena se vddvd, koupila jsem ji10. Potom po jini Morave.

196-- ILI 0.0

Lekce 10

Doplfikove ateni

Co je INTERNET?

INTERNET - nejvëtl

Zpretva z tisku: RollingStones uskuteenili pri turnédo USA prvni primp) pfenosrockového koncertuprostfednictvim poeitaeovésite Internet. Ohlasy naexperiment byly podlelondunskeho listu The Timessmgené. Vidci a poeitaeovinad.ienci oznaeili pfenos zatechnologickg prtilom.Fanouici si vt. ak steiovali nagpatnou kvalitu pfenethenéhozvuku a nejasng obrazvelikosti pohlednice. Jeden zexpertic prirovnal sledovetnikoncertu Rolling Stones napoCitaal k poslechu alba pc:telefonu. Podle The Times jena svete jen asi 225 poeitaa,které maji vybaveni atelefonni spojeni nutné protento druh pfenostl.Multimediálni skupinaThinking Pictures apoeitaéová spoleenost SunMicrosystem, kterd vysildnizorganizovaly a financovaly,trvaji na torn, e pfes nektereproblémy s interaktivnimpfenosem dat byl koncertskupiny Rolling Stoneszasadnim krokern vstricpoeitaéove Nye pfenagenezethave.

CO JE INTERNET?

Nejfantastietejgi fantazie.Nejvetgi a se svgmi sluibaminejdokonalejgi poãitaebvci sit'svéta. Propojuje vgechnykontinenty a témef vgechnyzone. de to vec, kvti n12 rnrtohopoeitaeovgch mdgil neopusti

demokracie sve'ta

197

vysokogkolské prostfedi, kde sehrbi pfed blikajicim monitoremza mrzkg asistentskg peniz anepfejdou k renomovanézahrani6ni fume, kde by sivYdélali mnohem vice pen6z.Prod? Neméli by tam svoji lasku

INTERNET.Trocha historie nikoho nezabye.Takie:

Vleida USA s dmyslem urychlitvgvoj svého obrannéhoraketového de§tnilcu la takdaleko, 2e poaltaeovou sit'Pentagonu dala k dispozici vgemuniverzitam a vgzkumngminstitucim v USA. Stalevraznéjsi tetra studené milkymélo za ndsledek propojovanidalgich univerzit a vedethgchpracovige i z jingch zemi sveta.Tak vznikl INTERNET. Z nej a donej zaãaly proudit nejraznejgiinformace védeckeho charakteru,dopisy, a take pornografie.INTERNET toti2 od svého vznikuneznet cenzuru, je nejvétgidemokracii sveta.

Arnerioli novinafi pCisobIci vPraze (a znajici problémy nagichspoja) jsou bez INTERNETU, jakfikaji, jako bez rukou. Pomocielekronické pogty jsou bezprobléma ye spojeni smatefskOmi redakcemi.

Z Fakulty socialnich ved, kdestuduji mladi novinetti, je zasilemdo celého svéta v eegtiné a vangliCtiné elektronickg tgdenikCarolina. Met desitky tisicodberatela a zahranieni vysilaniCeskeho rozhlasu se nesmi zlobit,kdy2 feknu, 2e INTERNET jemedium daleko iteelnej§i. Netrpiatmosferickgmi problémy.

Lekce 10

ChM la Caro liny z dopisaodbératela je jednoznaend.

V USA v mistnich sitichINTERNETU paralelneelektronicky vychazeji mnohénoviny a easopisy, ani2 se piitomsniiijefich tiskovY ndklad.VOhodou, zejména u denika, je,2e elanky medete mit okarniitepo torn, co se odevzdaji kegrafickemu zpracovani.

INTERNET, tato sit' sitiodpovidala technickympo2adavkam. Jeji kouztospoeivet v torn, 2e doketiepropojit jednotlivé tokalni site.Tak se tehdy jegtéCeskoslovensko ocitlo nejen nacesté do Evropy, ale piesINTERNET i na ddlnici do sveta.Nastal okam2ik navrhnout nazev,a tak vznikl CESNET, netzev siteCeske republiky (CzechEducation and ScientificNetwork).

INTERNET 1e21 a padã skvalitou a cenou za pronajemspoja. Jakd je tedy ekonomickdstroinka véd.? Ji2 v zaecitcich seukdzalo, 2e monopolni postaveniEuro-Telu vede k drastickgmcendrn. Proto ncthi"vysokogkoldci" pi-10 s projektemvlastni site, na kteroujsou penizez Evropské u.nie z programurozvoje PHARE. Svilj dil ddvdMinisterstvo gkolstvi. VS'edohromady vySlo na 20 milionakorun. IlVTERNET dostal licencipouze na soukromou datovou sit'.V praxi to znamend, iejde ouzavieny system. Pii dobfezncirnychfinananich mo2nostechCeskeho S-kolsWi se Cesnetupodafilo vytvoiit obdivuhodnédilo. Existuje petteini sit'propojujici vetSi mésta.Vytvdieji se metropolitni site,nap fiklad pra2skd akademickdsit' PASNET, za kterou odpoviddKarlova univerzita.

198

Vysoké gkoly ziska/y dacyINTERNETU ohrornnytechnologicky neiskok.

Cesnet ma u2 dnes spoustuzakaznaal. Napfilclad praiskaSkoda, kterd tispéSné vyu2ivciINTERNET pro své mezindrodnikontakty a vyjde ji to mnohemlevnéji; ne2 kdyby to d6lalapomoci telefonu a faxu.Pomoci skelnOch vlakenpoloiengch v pra2ském metrupropojujeme jednotlivé lokalityvysokijch gkol ty u2 jsou dostovainformaeni ddlnici budoucnosti.FarnOzni INTERNET "ddlnicedainic, siti" nachdzi svojernisto i u nas. Bude zajimavesledovat stfet impozantnimygienky s nag. zerniekou. Jakémisto v tomto du.§evnim stietucivilizaci, narodil, osobnostizaujmeme? Ka2dy z nets si tobude mod vyzkouS'et, a na vlastnikedi. Ka2c1g z nets, kdo se piipojido INTERNFTU, budereprezentovat nejen sebe, ale incd i kulturu.

LEKCE 11

PIL;V I.!

Lekce 11

Vojtech Nciprstek - tech, kterg pfivezl do Prahy Ameriku

Pro veriinu z ncis jeVOJTECH NAPRSTEK proste"ten, co mci v Praze muzeum".Etnogrgficke muzeum vestarém rodinném dome UBaleznial na praiskémBetlemském noimesti patfi kekoloritu Prahy u nekolikgeneraci. Vyvolizvcipfedstavu dastojneho starceopraiujicicho vycpaninymopem. NCiprstek toho vgakstihl uddlat mnohem vic, nepfed sto lety (1894) zemfel.

Poshignfin synemBudouci aeskg vlastenec par

excellence se narodil 17. dubna1826. Otec mu zernfel, kdy2 mubylo S'est let. Vlddu nadprosperujicfm rodinngmpivovarem a ostatnim majetkempfevzala matka AnnaFingerhutovd. Sand a tvrdetosobnost, kteret doketzala podniknejen sama vest, ale i zvelebit.Vojtu vedla k velkorysosti, atetake zdvislosti. VS-echny Vojtovyznamosti se 2enami byly pozdéjisledovemy mateingm pfisnOmokem. Zeidnd neobsteda. Amatka to uméla Vojtovi &itnajevo: nebyla-li spokojena,prigkrtila pfisun penéz. Protopfed ni Vojta vztahy, na kterijchmu doopravdy zeile2elo, tajil.02enil se teprve dva roky po jejfsmrti, jako skoro padesettilet0, vroce 1875. To u2 patfil ve svernneirode k nejznetmejg.imosobnostem.

VlastencemV dobe, kdy Notprstek

dospival, bylo vlastenectvi hnutilidi, ktefi citili, 2e path ke stejnezemi. Vlastenectvi pro ne

201

znamenalo bgt povechstranketch svoji. Dnes jsme Cegi6asto jen proto, 2e neurnimemluvit cizimjazykem. Tehdyvgak neSlo o otdzkujazyka.Existovali pfece némecky mluviciCegi.

Neizory na Cegstvi pfevzalNdprstek od své matky a v pronipolovine 40. let si je prohloubilcestami po Ceche:Leh. Oci roku1846 studoval ye Vidni adopisoval do novin, které u Prazevydewal Karel HavliZekBorovskg. Télern v Cechdch,srdcem sméfoval do daleka.Celg 2ivot ho neopustil zdjem oorient. Betsnik J. Zeyer o nemnapsal: "Du..§e jeho byla taksestrojena, 2e vld.cll ji pouhrozum." Veil, 2e co je logicke,must bOt take pravda.

Revoluci roku 1848 pro2iljako radikdl napino ye Vidni i vPraze. fenil o Rakouskujako orepublice rovnoprdvr*h ndrodd.Na podzim toho roku byl na néhovyddn zatyka6. Urychlilo to jehocestovatelské zdmery. Vpolovine funa vyplul z Hamburkudo Ameriky.

CestovatelemMyslel si, 2e Amerika pro neho

bude pfestupni stanici do orientu,ale uvizl tam jako Kolurnbus, fikdautor 2ivotopisné knihy oNetprstkovi.

Netprstek nejel do Amerikyjako dobyvatel nebo podnikateLPfedsevzal si, 2e bude slou2itsvému lidu a netrodu. Pozndcizinu a bude Cecham pomdhatpfi proredeni cesty v Novernsvété.

Do New Yorku dorazit podvoumesiCni plavbé tesné pfed

Lekce 11

Vdnocemi 1848. Bez euforie,télem v Novém svete, ale duI upfettel na starém kontinenté."Prvni mygenka jako veeraposledni byla na domov, nahochy!" poznamenal si. A prvniVdnoce v Americe vypadalytakto: "Dye roztrhané rybiCky,omeleta, Caj. Pfipil jsern nazdravi naS'ich doma a na zdarslovanské republiky."

Pfisun mateingch penézvyschl, proto jeho prvni starostibylo najit si zamestndni. Hledal:bilil pokoje, tipal dfivi, kopaluhli, proddval noviny I léky,zkou.§el gtesti v truhleirne i vkamenolomu. Dohromady bida.2i1hlavne z toho, 2e rozprodewalsve véci.

Jako delnik nebyl Ndprstekzdaleka tak eilg jako spolkaf. Vroce 1849 se jeho jrnéno objevilomezi zakladateli Prvnihoeeskoslovanského spolku vAmerice. alern byla hlavnépomoc pfistehovalcam. Pofddalyse ale i salony: "Vojta Netprstekhrdval na piano, zpivaly se Ceskepisné, pilo a taneilo se v2dy dobilého mina," liëijejich. atmosferuautobiografickd kniha.

KnihkupcemPfIvalem pfistehovalca se

spolek béhem nekolika let zahltil.V roce 1850 otevfel Ndprstek vMilwaukee ye stdte Wisconsinknihkupectvi. Ve méste to bylnekonveneni ein. Z 20 tisicobyvatel vgak byla tem&polovina Némca, to vzbuzovalonadéji, 2e obchod budeprosperovat. Krome del stargch inovodobgch my slitelit nabizeldechove nastroje, parfemy,mgdla a detské hradcy.

Obchod se zaCal da-rit iproto, 2e rnatka koneene z

Evropy zaeala zas plata. Tak siNdprstek mohl troufnout navydavdni novin (némeckgch) azabgval se pldnem vyddvat prvniCeskg easopis. K tomu se vgak u2nedostal.

Sbe'ratelemVe stejném roce 1856 se

Naprstek nadchl pro néco jineho.ZaCastnil se vOpravy, kteretdoprovetzela zmocnénce vIddyUSA k jedndni s Indiany kmeneDakota v Minnesote. Na miste serozhocll dott dohromady sbirkuindicinskeho jblkloru pro Ndrodnimuzeum v Praze. MeziCechoarnerieany zadalorganizovat sbirky na neckup knih,map a podobne. Vlastne celd

jeho cesta od poedtku byla jenpfipravou k ndvratu, aby pakdoma zhodnotil nabyté zku2Senostiye prospech Ceského ndroda.

Lvem spoleenostiDo Prahy, do rodného domu,

se Ndprstek vrãtil v roce 1858.Matka dokozata vybudovat malemajetkové impériurn. DovolilaVojtovi, aby z domu vytvofilspoleeenské centrum Prahy.V dome vznikl prvotfidni salon,kam chodila a-esker. elita: Palackij,Purkyné, Rieger, Némcovd,Erben, Neruda. Zde se zrodilamyglenka na vyddvdni CeskgchNdrodnich lista, sem chodili tide,ktefi v 60. letech minuléhostoleti zaklddali Ceske spolky(télocvienou jednotu Sokol,péveckg spolek Hlahol, uméleckdsdru2eni Svatobor a daig). Semsmefovaly I osobnosti, které doPrahy pfijely z ciziny jim se stalVojta Netprstek jakgmsihonorcirnim konzulem.

Feministou

202f

Lekce 11

Byl jednIm z prvnIch, kdo unds chtéli osvobodit 2enu odfyzické dfirty a poskytnout jiodpovidajici rozumové i mravnivzdéldni. To byla v Prazenovinka. Masaryk se svOminekonvenanImi pfednag.kami orovnosti pohlavi vystoupil napra2ské univerzite a2 o dvacet letpozdeji.

V roce 1866 Ndprstek v Prazeinspiroval vznik Americkéhoklubu darn. Jeho alenkami bylykultivované ddmy z lepgichpra2slajch rodin, které se napravidelnOch scheakdch bavily ouzdéldni a dobroelnnosti.Poslouchaly pfednegky,navgtevovaly tovdrny, knihovny,obrazdrny i observatofe.Pofcidaly vOlety i mimo PrahuKarolina Svétld, Zofie Podlipskot,Elgka Krdsnohorsko., CharlottaMasarykovd a rnnoho dagich.

Mecenit"gemPo ncivratu ze svelové vOstavy

v LondOne v roce 1862 seNdprstek rozhodl otevfit v PrazePrdmyslové muzeum.. Culem bylopropagovat technické novinky zesveta a hlasat revoluanfmyglenku: Stroje uS-etfi aas.Pozdéji zde urnistil i svéetnograficke sbirky.

Nacgene psal obecnichvodovodech, ktere pfivedouvodu a2 do kuchyne, hldsalzavddéni plynu I elektrické

osvètlenf ulic. Jako jeden zprvnich lidi v Praze pou2ivaltelefon. Propagovai tramvaje,tèsnopis, novinovou inzerci,mecencgstvi bohatOch lidi.Nakonec i zpdsobem, jakijm senechal pohfbit, pfedb6h1 svoudobu jakojeden z prvnich u ndsse nechal zpopelnit.

Vidycicy na vgechrty stranyrozevldtg. Clen mestské rady,poslanec, pfedseda mnohaspolkd a klubd (take prvrifpfedseda Klubu aeskijch turista),organizdtor Jubilejni vOstavy1891, rozhodal veslafskIjch acyklistickgch zdvodti A kdy2 metvolno, chodil do hostince UMedvidkd hratt ku2elky sbasnacem Vrchlicla jm. Vgechno,co ho zajimalo. zdaleka nemohlstihnout, a tak pdsobiljakoinspircitor druhgch.

Po matain6 smrti se stalsprcivcem rodinného majetku.Jako dokonalému filantropovi semu béhem dvaceti let penizerozkutdlely. Po jeho smrti (1.zdff 1894) se dokonce zjistilo, 2ena majetkujsou dluhy. Vgechenmajetek vénoval na nakup knih,na podporu krajana v Americe icestovateld. Co ale zbylo, jepamdtka.

(Autor aldnku cituje autora2ivotopisné knihy o VojtêchuNdprstkovi doc. J. Solleho.)

Lekee 11

Rozhovor

MirekPetr

-Mirek-Petr

Mirek-Petr

-Mirek-Petr

-Mirek-Petr

-Mirek-Petr

Mirek

Petr

Mirek

Petr

Mirek

Petr

-Mirek

-Petr

Ahoj, Pette. Jak se rnd§?Ahoj, Mirku. Mam se celkem dobte, jen jsem trochuunaveny po vricendu.Po vikendu unaveny? MA§ byt odpotinuty a piny energie.To jo, legraci si umi§ délat. Staral jsem se o déti, proto2ese 2ena ptipravuje na statnici z nemeiny.By li jste v Praze? Poeasi bylo §eredne, prtelo.Ano, mastali jsrne v Praze. lo cenu nékam jet. Topoeasi bylo opravdu hrozné.Co jste v Praze délali?Zn᧠déti. Miluji Indiany a v§echno kolem, tak jsem je vzaldo Ndprstkova muzea. Ty byly nad§ene. Nemohl jsem jedostat yen. Pak jsme si koupili parek v rohlilcu a jeli jsmena Pettin.Lanovkou? U2 zase jezdi?Ano, lanovkou. Vim, 2e nejezdila, ale eetl jsem ye Veeerce(Ve6ernik Praha), 2e zase obnovili provoz. Dëti maji lanovkurady, tak jsme hned vyrazili.Lanovka u2 existuje vic ne2 100 let.Syn se me ptal, prod tam tu lanovku postavili, ani jsem tonevedel.A jakou krdsnou souvislost to ma. Vojta Náprstek bylorganizatorem Jubilejni vystavy v roce 1891 a prave protuto vy--;tavu byla postavena lanovka a taky rozhledna naPettine. Ta ma byt vlastne jednou ttetinou Eiffelovy ve2e vPati2i. No a pak taky postavili bludiAte.To jsem si ani neuvédomil, i kdy2 v roce 1991, kdy2 byla vPraze Jubilejni vystava, tak jsem o torn hodne eetl.Tehdy, v roce 1891, chteli na§i ptedkove ukazat, 2e 'desk&zeme nejsou zaostalou, ale naopak rozvinutou prinnyslovouzemi. Ale mohlo se tam videt i mnoho ze 2ivota tehdej§icheeskych zemi. Ale zpatky do soutasnosti. Detem sevystava v Naprstkove muzeu libila, ne?To vi§, jsou prdve v torn veku Indianü. Ale to neni §patné.Maji takovy klub, do ktereho chodi, a jak zaene byt na jateteplo, jezdi do ptirody. Jsou venku, pozndvaji ptirodu ahlavne se ji uei chránit.To je düleite. Doufam, e pti§ti generace budou mit kptirode jiny vztah, e ji budou chranit.Ale tech ekologickych problerma je tolik, 2e east°, kdy2 onich sly§im, si nedovedu ptedstavit, co s tim, kdo jeschopny je vyte§it.Rozeiluje me my§leni a jednáni nekterych lidi, kteti v rapptirody chteji napt. te2it vdpenec.Ano, mnoho lidi nemd vithec iddny vztah k ptirode. Jsemrad, 2e moje deti maji. Kdy2 maji v lett tábor, pomaham

204f:i9

Lekce 11

jim ho budovat. Zavezu tam, je§te s dal§irni roditi, stany aveci pro vybudovani kuchyne.

-Mirek To si tam sami vati?Petr Je tam nelcolik manielek, které vati, jejich mu2i tabor

organizuji, ale déti musi pomahat. S man2elkou simyslime, Z-e je to dobte, naudi se mnoho düleiltych véci do2ivota.

Mirek To ma.§ pravdu, ale promin, ja u.2 musim be.2et. Pozdravujdoma. Ahoj.

Petr Diky. Ahoj.

A ted' mluvime my!

Cvideni 1Pteatete si text Vojtech Naprstek Cech, kterST ptivezl do PrahyAmeriku. Prod asi byl tento alanek napsan?

a U pti1e2itosti otevteni nového Etnografickeho muzea.b. Aby prohloubil aesko-americké vztahy.c. Pti ptiletitosti stoletého v9-rodi Naprstkovy smrti.d. U pti1e2itost1 vydani nove knihy o Vojtéchu Naprstkovi

Cviaeni 2Pteatete si text Vojtech 1\laprtek - Cech, kteryr ptivez1 do PrahyAmeriku a pak odpovidejte na otazky:

1. Kde je umisténo Etnografické muzeum v Praze?2. Kde se narodil Vojtech Naprstek?3. Kdo byl nejsilnej§i osobnosti v iivote V. Na.prstky?4. Proa musel Naprstek odjet do Ameriky?5. Chtel Naprstek bydlet v Americe?6. Cim se tam ze zaddtku7. Cim se poprvé proslavil v Americe?8. Co délal Naprstek ye Wisconsinu?9. Kdy zaaal Naprstek pternSr§let o sberatelstvi?10. Jak dlouho 211 Naprstek v Americe a kdy se vratil domu?

Cvideni 3Pteatete si je§te jednou east textu, Vojtéch Naprstek Cech, kterS.rptivez1 do Prahy Ameriku, t:crkajici se jeho 2ivota po navratu do Prahy.Udelejte si seznam vgech Naprstkovych ainnosti a pak o nichvypravejte.

205

41.

Lekce 11

1. Vojtech Ndprstek vytvotil spole6ensk6 centrum Prahy.2.3.4.5.6.7.8.9.10.1 1 .

12.13.14.15.

CvMeni 4NAsledujici jrnena byla uvedena v na*Sem textu. Kdo jsou tito znamilidé? Zeptejte se svého ualtele, nebo najdéte inforrnace v encyklopediia na jejich zakladë vypravejte, co jste se dozvédëli.

1. Franti§ek Palaclqf

2. Jan Evangelista Purkynk

3. Frantigek Ladislav Rieger

4. Bo2ena Némcová

5. Karel Jaromir Erben

6. Jan Neruda

7. Karolina Svëtla.

8. Zofie Podlipskd

206 n rNi; u 1.

Lekce 11

9. E1i§ka lirasnohorska

10. Charlotta Masaryková

evideni 5Ptedtate si rozhovor v této lekci. 0 aem si povidaji Mirek a Petr?Vyberte spra.vnd témata.

Mirek a Petr si povidaji o:

1. o zdravi2. o poaasi3. o detech4. o jidle5. o Indianech6. o lanovce7. o jubilejni Vstava8. o ochrand piirody9. o letnim tAbote10.0 dovolene

Ano N eCI

O 0O 0O 0O 01O 0O 0O 00 0O 0

Cviaeni 6Pracujte ye dvojicich. Jeden z vas se bude sna2it ptesvedait kamarada,aby se §e1 podivat do muzea. Domluvte se, které muzeum by vasnejvice zajimalo.

Narodni muzeumEtnografické muzeumSmetanovo muzeumTechnické muzeumBertramka Pamdtnik W.A. Mozarta a man2elu Du§kovychMuzeum hlavniho mésta PrahyStatni 21dovské muzeumVojenské muzeurnHistoricM muzeum

CviëeniRadi a aasto jezdite na vylety do pfirody pod stan. Ikeknete svajmkamaradum, kteil se teprve chystaji balit, co si pottebuji vzit s sebou.

207U

Lekce 11

Odev Lay Ndtadi Wbava Jind

Cvfeeni 8Rozttid'te ndsledujici slova a fraze do spravriSrch tabulek:

pada snih, vedro, snih taje, fouka vitr, mraz, horko, jemiha, boutka, dusno, blato, otepluje se, naledi, prti,ochlazuje se, m2i, 1ou2e, ptehanky, duha, zamraeeno, lijak

Jaro Leto Podzim Zima

208 ,`,Z, 0 3

Lekce 11

Cvideni 9Pracujte ye dvojicich. Ptipravte si s kamarddem rozhovor o potasi.Pou2ijte slova z minulého cvieeni.

Jak je dnes?

A

A

A

A

A

Cvideni 10Pteetete si ndsledujici ptedpovéd' poeasi. Pak si ptipravte ptedpoved'na dne.gek nebo na dal§i dny podle skuteenosti.

Meteorologické htetheniDnes bude polojasno, postupne pilbgvemi oblaenosti s dekem. Noent

teploty dva ai test stupful Celsia a denni deset a2 patnetct.

Gramatika

Subordinate Clause

Subordinate clause are joined to main clauses with conjunctions orpronouns ( e, kde, kdy, kdo, co, kterST, jalq, jen2)

VAichni vdddli, 2e je nemocna.Everybody knew that she was ill.

209`0.Z. 0 4

Lekce 11

To je ten ueitel, o kterém jsem ti fikala.This is the theacher about whom I told you.

In when clauses kdyi is used for the present and past and al for thefuture.

Kdy2 tam prichazi, nikdo tam neni.When he comes no one is there.

Kdy pfifie1, nikdo tam nebyl.When he came no one was there. (Past)

pfijde, nikdo tam nebude.When he comes, no one will be there.

Other commonly used conjunctions are: jakmile, sotvate, sotva, od tedoby, dokud (= a ne), dokud ne (= a, adkoliv).

Jakmile za6a1 zpivat, trida zatleskala.As soon as he started to sing the class applauded.

Sotvate vy.Sel domu, rozpr'Selo se.The moment he left home it started to rain.

Mkoliv nemél ëas, pomohl ndm.Even though he did not have time, he helped us.

Short Forms of Hard Adjectives

Czech adjectives have short forms which are used only aspredicates. They generally express a temporary state and take acomplement. The adjective rid exists only in this short form. Apartfrom rid, they are gradually disappearing from the spoken language.

Je 'Stastny.Je '§tasten, 2e to tak dopadlo.Jsem ráda, e te zase vidim.

He is a happy person.He is happy that it ended this way.I'm happy to see you again.

Endings for the short forms of adjectives are as follows:

SingularMasculine consonant: unaven, gasten, rádFeminine -a : unavena, gfastna, rddaNeuter -o: unaveno, gastno, rddo

210 (N

Lekce 11

Plural:Masculine animateMasculine inamimateFeminineNeuter

-y

-a

unaveni, §fastni, radiunaveny, §tastny, rady,unaveny, Mastny, ra.dy,unavena, §fastna, rdda

The most frequently used short adjectives are:

hotovjist (aim)laskavmládochotenpodoben (komu, aemu)schopen (aeho)spokojen (s kym, aim)vëdom si (dello)zdrtivznám (n6aim)zvedaviv

Expressions

readysure (of something)kindyoungwillingsimilar (to somebody, something)capable (of something)satisfied (with someone, something)aware (of something)healthywell knowncuriousalive

Here we provide a list of words and prefixes which can be helpfulin building different expressions.

1. Identity and conformitystejnl- jako same asroven equaljinak fe'deno in another words

ili or

2. Negation and opposition,ne-: nekuták nonsmokerbez-: bezbarvy colorlessod-: odtuanit loose weightde-/des-: detoxikace detoxification

3. Uncertainty andasikolemokolopiblinzhrubaskoro

approximationperhapsaboutaroundapproximatelyroughlyalmost

2 1 1

Lekce 11

téméftakfkamilemsotvasteriprt vyjadfujelidé rikaji

4. Possibilitybkt schopenmoct

almostso callednearlybarelywith difficultyas they sayas people say

be ablecan

CVICENt 1Nahrad'te spojovaci vyraz jinYm tak, aby nebyl poru'§en smysl.Vzor: Kdy2 pfijeli do Washingtonti. zatelefonovali nam.

Jakmile pfijeli do Washingtonu, zatelefonovali nam.

1. Kdy2 Naprstek pfijel do Ameriky, zadal tvrde pracovat.

2. Aekoli ho pfitahoval Orient, ziistal v Americe.

3. Dokud jsme si nepteeetli knihu o Naprstkovi, nevédéli jsme o nemtolik zajimavych veci.

4. Sotva2e jsem doeetl knihu Naprstek a jeho doba, hned jsem &'el doNaprstkova muzea.

5. Tfeba2e jsem u2 neco vedel o kultute Indian& dove-del jsem se nate vystave mnoho zajimaveho.

6. Jakmile byl na ného vydan zatykae. Naprstek rychle odcestoval doAmeriky.

7. Poka2de, kdy2 pfijela do Prahy nejakã vyznarnna osobnost,smetovala do Naprstkova domu.

8. Jest10:e si chee'S tu knihu ptedst, pujdm ti ji.

212 r

9. I kdy2 Naprstek planoval Pramyslové muzeum, dnes je jehomuzeum ethograficke.

10. Ponevad2 se matce iddrid Vojtova znamost nelibila, za jejiho .2ivotase neo2en1l.

CVItENt 2Dop kite vhodné spojovaci vYrrazy:Vzor: jsem tam pti§el, je§te tam nikdo nebyl.

Kdyi jsem tam pti§el, je§te tam nikdo nebyl.

1. Zaealo sne2it, jsme piijell na how,2. Cekali, jsme se nevraili.3. Nevede la, telefonovali.4. Ptinesli nam tu knihu, si ji pteeetli.5. u2 byl velmi unavenyr, chtel pokratovat ddl.6. Zatelefonujeme yam, tam ptijedeme.7 bylo malému Vojtechovi §est let, zemtel mu otec.8. Matka pti§krtila ptisun penez, nebyla spokojena.9. Cela jeho cesta byla ptipravou k navratu, pak doma

zhodnotil nabyté zku§enosti.10. Zil hlavne z toho, rozproddval sve veci.

CVItENi 3Dokoneete ndsledujici véty a doplfite vhodnyr spojovaciNezapometite na interpunkci.Vzor: Udelali bychom to

Udélali bychom to, kdybychom vedeli jak.

1. Sli se podivat do 1\laprstkova muzea2. Vratili se tak pozde3. A2 budeme mit eas4. Chteli bychom vedet5. Naprstek byl jednim z prvnich6. Matka Vojtovi dovolila7. V dome vznikl prvotiidni salon8. Do Ndprstkova domu chodili lidé9. PrCimyslová Vstava v roce 1891 chtela ukazat10. Jsem rdd

213

Lekce 11

CVItENI 4Pte1o2te nasledujici adjektiva a jako kr-Atka adjektiva je pou2ijte vnasledujicich vetach:Vzor: sure Mirek si je tim datem.

jist Mirek si je jist tim datem.

schopen, hotov, jist, vedom, ochoten, rad, unaven, ptipraven

1. willingPetr a Marie jsou zorganizovat ten vylet.

2. tiredHana byla tak 2e ti2 nechtela pokradovat.

3. awarebychom si byt svych nedostaticit.

4. gladBy li 2e rids potkali.

5. readyVlasto, u2 jsi

6. ableMysliS, 2e by toho byla

7. ready/preparedPojd'te jist, vetete u2 je

8. surePane Novaku, jste si

9. awarePetr o torn vi, je si toho

10. tiredUdeldme ptestávku, studenti u2 jsou

CVItENi 5Odpovezte na nasledujici otazky tak, abyste pou2i1i kratke adjektivum:Vzor: Vidite tu unavenou divku?

Ano, ta divka je unavena.

1. Videl jsi u2 61oveka tak jisteho sam sebou?

2. Mame u ptipravenou snidani?

3. Mluvil jsi s tim ochotnyrn prodavaem?

4. Mate u2 hotovy obéd?

214

-Of'. (1A. V IL/

Lekce 11

5. Jsou si jisti tim fegeni.m?

'6. Jste ochotnã ndm pomoct?

7. Ptipravili jste ten ndvrh?

8. Uvédomili si nasledky?

9. Libila se yam Praha?

10. Je si nekdo jisty vysledkem?

CVI6ENI 6Nahradte podtztene slovo synonymem:Vzor: By lo tam asi tisic lidi.

By lo tam ptiblitne tisic lidi.

1. Na expedici, jinak feeeno vyprayu, Emila Holuba do Afriky finanenepfispel i Vojtéch Náprstek.

2. Ndprstek strdvil v Americe pfibli2ne 10 let.

3. Tu vystavu nav§tivilo ternef milion ndv§tevnikfi.

4. Mezi hosty byl i nejstarM eesky spisovatel, tak fikajic nestor eeskéliteratury.

5. Sli jsme taktka pet hodin.

6. Pry koupili novy dfim.

7. Jste schopni to zatidit?

2 1 5 2 0

Lekce 11

8. Vydelal si zhruba tisic korun.

9. Nebylo vnbec teplo, teplota steti dosahovala patnacti stupfrn.

10. Jen tak tak stihli to pfedstaveni, pti§li mdlem po pfedehte.

CITItENI 7Na ndsledujici otazky odpovezte zaporne a v odpovedi u2ijte slovo snegativnim prefixem:Vzor: Koufite?

Ne, jsem nekuilk.

1. Ma to pro rids néjaky vyznam?

2. Ma tento typ letadla motor?

3. Je ten jogurt tueny?

4. Chcete fict, 2e zbrojeni je dnleiité?

5. Je to pro vas vyhoda?

6. By la ta obrana pfimefend?

7. Je tato situace pro va§i zemi typicka?

8. Je tento napoj a1koho1icky?

9. Jsou pomery v této edsti sveta stabilni?

10. By ly ty mo2nosti stejné?

216

Lekce 11

CVI6ENI 8Dokoneete nasledujici vety a pout.i.jte slovo s negativnim prefixem, vnaterych velach dopinujete jenom negativni prefix:Vzor: Jeho jednani nemeo smysl, bylo

Jeho jednani némélo smysl, bylo nesmyslue.

1. Nenachazim v torn 2adny tvar, je to2. Neviddl jsem iddnou jejich einnost, jejich me rozeilovala.3. Musite pracovat velmi ptesn6, by mohla zpiisobit

velkou chybu.4. Suchd mista by se mdla zavodnit a mokra5. Vilbec nebyl zasadovy, naopak byl6. Reiisér Forman obsazoval do svych filmü nejenom herce, ale i

7. Ptistup do této budovy je umo2nén osobam pohyblivyrn, ale i

8. (-stranit) v eistirn6 tu skrvnu na rukav6?9. Ta houba neni jedovatd, ale neni dobra k jidlu, je (jedld).10. Zbaveni organismu vody, jeho hydratace, vodnëni

nemusi byt bezpeené, ale je

CVIeENi 9Doplilte ptedlo2ku, je-li nutné, a spravny tvar vyrazu v zdvorceVzor: Stalo se to stejnem (rok)

Stalo se to ye stejnérn roce.

1. Naprstkovo muzeum patti (kolorit) (Praha)

2. Vladu (rodinny majetek)ptevzala matka.

3. Vojtech vztahy, (které) mu zale2elo,(rnatka) tajil.

4. Pattil (jeho narod)(nejznarn.éjgi osobnosti)

5. Naprstek se rozhodl, 2e bude (Ce§i) pornahat(proraieni) cesty (Novy svet)

6. Naprstek se zabyval (plan) vydavat prvnidesky easopis.

7. Vojtech Naprstek se stal (jakysi)(honorarni konzul)

8. (pravidelné schilzky) se damy bavily(vzdeldni) a (dobroeinnost)

9. V§echen majetek vénoval (nakup) (knihy)

217 f) 0o...0 IL L.,

" 'v:b:CiiisValrriraetcecika;:Ciar3:6£d:,324Z,E-89,d2Cir70raWGig' ear1134giiii.=

Lekce 11

10. Masaryk (jeho nekonveneni ptednaAky)(rovnost)

(pohlavi) vystoupil (pra2ska univerzita)a2 dvacet let pozdeji.

CVI6ENI 10Dopilite chybejici vyrazy na zaklade textu:

znamosti, neopustil, hnuti, ptevzala, stejne, pivovarem,zamery, v§echny, Orient, poslu§nym, ptevzal, majetkem,ptisnym, prosperujicim, napino, smrti, dospival, path,ptestupni, nazory, urychlilo, pro211, podnikatel

1. Naprstek poslouchal matku, byl v2dy synem.2. Po otce vládu nad

rodinnyrn a ostatnim matka.3.

mateinym okem.4. V dobe, kdy Náprstek , bylo vlastenectvi

lidi, kteti citili, 2e ke

Vojtovy se 2enami byly sledovany

zemi.5. na eegstvi Naprstek od sve matky.6. Cely .2ivot ho zajem o7. Revoluci roku 1848 jako radikal ye

Vidni i v Praze.8. Vycldni zatykaee jeho cestovatelské9. Myslel si, 2e Amerika bude pro neho stanici do

Orientu.10. 1\1dprstek nejel do Ameriky jako dobyvatel nebo

Dopliikové Eteni

Pteetete si tento text a pak teknete, co novel-10 jste se dozvédeli o2ivote i einnosti Vojty Naprstka.

Dam

V roce 1826 koupil dam UHaldnkei sleidek AntoninFingerhut, vlastnim jménemNciprstek (kdy2jmeno mu byloponemeeno v dobe vojenskéslu2by), s manielkou Annou, za27 500 zlatOch. Zdafile zde

U Halcinkti

218

provozovali pivovar a vinopalnu.Kdyi v roce 1832 man2elzemfel, prikoupila o devét letpozdeji pani Anna Ndprstkovã kuprospechu 2ivnosti i sousednidomek U &cite botky.

Lekce 11

Ovdoveld majitelka domubyla v celé Praze prosluld svoudobroannosti. Nikdoprosebnilca, kterg zazvonil udomovnich dvefi, neodegel spreadnou. Jak uvetclf Frantig ekRuth ye sve Kronice kretlovskéPrahy, jednou tijdne zde bgvalopodelovetrd chudgch a ph tépftle2itosti tu bylo easto rozdanoa:2 neuventelnOch 2000 pecnetchieba.

Maniele Netprstkovi méli dvavlastni syny Ferdinanda aVojtecha, z nich2 zvlethte Vojtech(1826-1894) se vgrazne zapsaldo eeslajch netrodnich dejin.Jeliko2 se silne angaioval vuddlostech revoluenato roku1848 a hrozilo mu zateeni,ociplul v ftinu teho2 roku zHarnburku do Ameriky. Zdeziskal neocenitelné 2ivotnizkugenosti a vénoval se té2shromakrovetni sbIrkovchpfedmétit pro muzejni daely.

Do Prahy, do domu U Halcinktise vrcitit a2 v roce 1858, aby zdezridil centrum pra2skehokulturniho 2ivota. Neménévy'znamnm einem VojtyNdprstka bylo zrizeni Ceskehoprdmysloveho muzea prcive vdome U HaldnkiL Stab se talc vroce 1862. Muzeurnvak nebylozaméfeno jednostranné, ale bylyzde i sbirkové pfedmétyetnograjickeho razu. Nciprsteksetm byl velice scestovalg , alenavic se pfettela s E. Holubem, E.S. Vretzem a da/gimi Cestajmicestovateli, takie sbirky rychlenarCistaly. V letech 1885-1890dal proto vybudovat za domemU Halankit novou ttipatrovoubudovu pro dastojné umisteniexponcitti. V roce 1931 bylysbirky detsledne rozthdény apfedmety netrodopisné spolu s

novou budovou byly pfevzaty dozemské spravy.

Pod vedenim Vojty Nciprstkav dome U Haianka té2 pCtsobllAmerickij klub Ceslajch dam,dome:cf. pan vgemoine"podporoval emancipaOrti snahytehdej& 2enske poptiktre.

VOznamng netrodni einitelVojta Noprstek zemfel 2. zeiff1894 po kratké take nemoci. V

jeho poslednIch cinech ho sdojemnou pea ogetfovali Clenoverodiny a jeho eetni pfdtelé.Dokonce okolo domu bylarozlo2ena sldma, aby tlumila hlukprojitcleficich povozd.Posmrtnou masku zemfelému stialJosef Veleta!) Myslbek.

" 4219 As it_

Lekce12

NrEZI TAJEMNEM A SHITTEONOSTIIELEDA SE MU2 JMENEM dECH

Jakci je realita jedné povasti

0 pfichodu praotce Cecha,bdjného zakladatele eeskéhonetroda, se poprve dozviddtmez Kosmovy kroniky. Kosmas,

v 2. poloviné 11. stolett(zemfel 1125), vylieil ye suekronice "zlatg vdk" iivotaslovanského kmene, kterg nanage itzerni pñel pfibliine v 6. a7. stoletf. odnekud zeseverovgchodu, z kraje, kdezufila vlekld rodovo. vdlka.Kmen dogel a2 k hofe Rip a tady,na dzemi mezi fekami Ohfi: aVltavou, se usadil. Vdcice kmenese podle Kosmova vyprdveniptal: "Ale kdyi takovg, talckra.sng a tak velikg kraj jest yevagich rukou., rozvaite, jaké bybylo vhodné jméno pro tutozemi?" Ti ihned jako z boiskehovnuknuti zvolali: "Ponèvad2 ty,otee, sloveg tech, kde rtajdemelepgi nebo vhodneigijméno, ne2aby i zemd slula Cechy?" Talc prgziskala nage vlast svig neizev,budeme-li ovgem eeskgmpfekladdm Kosmovy kronikyvefit.

Tato verzi nageho nejstarglhokronikale pozaji pfejimali ikroniketti daLi. Povést o praotciCechovi mohutnéla a jeji obsahziskcival nove a nove detaily.Nakonec dospéla do podoby,jakou znetme z JirdskovOchStargch povesti eeskgch.Obsahovala ale vabec Kosmovapovést néjaké raciondlni jddro?Nebo zde mcime co délat spouhou litercirni fikci?Na toto téma bylojt2 napsdnonekolik praci s vgsledkempfekvapiv6 skrornngm. ObsahKosmovy povesti o praotcieeského nciroda se pod tihou

222

historickgchfaktd, ale i riangchspekulaci, témef rozplyrtul.

Fakta a spekulacePee faktilje velmi strohd. V

bezprostfednim okoll Ripunebyly nalezeny vilbec ietdnearcheologick6 notlezy, které bypotvrzovaly nJjakéstaroslovanské osidleni velgthorozsahu.

Puvod Cechova kmenelokalizoval Jirezsek do Polska, kde211 kmen Charvcittl. Ale prvniinformace o pdvodu Cechd metmez Dalimilovy kronik74 (dokorteenaroku 1314) a jeji autor tvrdi, ielo o kmen z Balkcinu. Kdo mel

tedy pravdu? Na tuto otetzkuneni zatimjednoznaendodpovéd'.

Pdvodni slovanské osidlenivgak leielo no vgchodé. Knejvétgi expanzi Slovand,sidlicich pfedevgim na dzemidnegni Ukrajiny mezi fekamiDnéprem a Dnéstrem, doglozfejmè v 5. a 6. stolett Proudyslovanskgch kmend tdhly najih ina zdtpad a nekdy v této dobéosidlily nejen Balkan, ale i deistdnegniho polského üzemI. Kladlikroniked Vdclav Hegek z Liboaanprichod öecha a jeho druiiny do7. stoleti, nemusel bgt zase takdaleko od pravdy. Jenie ndm toneddvã odpovèd' na oteakuCechova petvodu. Jeho kmenmohl pfijit stejné tak zeseverovgchodu (Jirasek), jako zBalkcirtu (Dalirnil).

Tisté je pou.ze to, ie kmenCharvcitic, z nelto2 pochozeli vhistorickgch dobdch napfiklad ivgchodoeegti Slavnikovci,skutedné existoval. Fakt, ze

) C

Lekce12

Charvati sidlili ve vgchodnichCechach a s pomocislavnikovslajch kni2at pozdejiusilovali o navazdni pfdtelslajchvztahd s polslajmi panovnIky,nepiimo naznaeuje, 2e snad tentokmen mohl vskutku pfijaodnekud z dne§niho Polska. Aleco kdy2 Charvati byli odno2imoravskjch Slovand, kteiipochdzeli opravdu z Balkanu?V2dyf, jak je znamo,verozvestové k nam pti.lt flitktestanstvi v teat, kterd bylamoravskOm Slovandm velmi

Lech na scénéVzpomeneme si vgak, 2e podle

povesti mel praotec Cech jegtebratra Lecha. Lech podle Jirdskapostupoval dal do nitra Cech ausadil se ve vgchodoeeskérnregionu, kde zalo2il hradigteKoufim. Tedy v té2e oblasti, kdepozdeji sidlili slavnikovgtiCharvati!

Logicky lze usuzovat, 2ekdyby lid praotce Cecha a Lechapostupoval ve smeru sever jih,nejprve by se zastavil Lech yevOchodnich Cechdch a praotectech by postupoval dat k jihu, a2k Ripu. Jen2e podle povesti tobylo pfesné obrdcene. Co2naznaeuje, 2e sm.& pohybuCechovy a Lechovy dru2iny bylopaeng odjihu k severul

Hypotéza by to byla snad isprownd a mohla by vnést do celevécijasnej§i stopu, kdyby proti ninehovoilla jind skuteenost. Toti2fakt, 2e jrnéno Cechova bratraLecha se objevuje v na.:§ichkronikach a2 ye 14. stoleti. AniKosmas, ani DaUmitjméno Lechneznaji. Jingmi slovy, Lech bylzafazen do povesti naimikroniketti a.2 dodateene a bylpfevzat pravdepodobne z kronikpoiskOch. S tou Cash: povésti, v

ni2 vystupuje Lech, proto nelze vjakijchkoh dvahach vCthecpoeitat.

K dovr§eni v§eho vznikdzdsadni problem ji2 pfimo uKosmy. Autor prvnt, latinskypsane Ceske kroniky v ni tott2 oCechovi vdbec nepge. Kosmashovori vOslovné o Boemovi a z

jeho jrnéna odvozuje nazev nagivlasti Boemia. Ceske pfekladytéchto jmen hovori fit o Cechovia Cechach, poprvé v Dalimilovekronice. Odkud se tyto neavyvzaly?

Zda se tedy, ie .jmeno praotceCecha ijeho bratra Lechanenesou peeet prokazatelnéhohistorickeho faktu. Pdvod neavutech a Cechy se dodnesnepodatilo pfesvedeive objasnitanijazykovedalm. JménaBoemus a Boemia ano. Jde ozkomolené latinske nazvykeltského kmene BOjd, a tady jeskuteeng pdvod jmen, kterd vlatine Kosmas ye sve kronicepou2il.

Jistota o pilvodu kmenepraotce Cecha tedy stale chybi.Obé hypotetické varianty, sever i

jih, pfichazeji v avahu.. Dostmoina, 2e existovali Charvati"pogtf." i "balkangtr. Dye vétvekmene, pochdzejici ze stejnépeivocinf vOchodoslovansképospolitosti.

Jistota chybi, moinostztisttivet

0 pdvodu samotného praotceCecha tedy nevime dodnes nicureitého. Pro potvrzeni skuteeneexistence muie jménem (echchybeji potdd deikazy. Anijeholegendarni hrob u Ctinévsinedaleko Pfpu nebyl nalezen.Sttedoveke kroniky nelze zhlediska faktografickehopova2ovat za hodnovern0historickij pramen. Co2 na druhé

2234) 4 Phi

I

strane jegté neznamend, 2e bypovêsti a legendy nemohlyvychozet ze skutednYch udedostl.

I ty, o nich2 povést o praotciCechovi hovofi, se mo2nd staly.K osidleni tech slovanskijmikmeny pfece opr.avdu doglo

Rozhovor

PepikMilan

-Pepik

-Milan-Pepik-Milan

-Pepik-Milan

Pepik

Milan

-Pepik

-Milan

-Pepik-Milan

-PepikMilan

Pepik

-Milan-Pepik

-Milan

Lekce12

nekdy v 5. a 6. stoleti. Povest oCechovi a jeho dru2ine tutoskute6nost bezesporu odredi. V§e.ostatnije vice ai méné spekulaci.

A tak radeji priznejme, 2e vhistorické kauze praotce Cechajevge moine, ale nic jisté.

Co jsi delal minulou nedeli?Jel jsem s rodinou na pouf na horu Rip.To jste se mei fajn. Podasi bylo jarni, krásne teplo, celyrden svitilo slunce.Vratil jsem se tak utahany".Prod prosim té?To vi§, deti. Stale prod, prod, stale nove otazky. Pofdd sena neco vyptávali. Vysvetloval jsem jim ptichod praotceCecha na horu Rip. To jsem si dal. To bylo vysvetlovani.No, je to jen legenda. A jaka byla pout?Tech lidi, ale nakonec to nevadilo. V§ichni si na§li nejakjrkousek, kde si mohli sednout. Deli se pfejedly sladkosti, apak kdy2 jsme se vraceli, byly dole pod Ripem houpadky akolotode. Tak §ly je§té "la kolotod. Myslel jsem si, 2e jimmusi bjrt §patné, ale na§testi nebylo.Déti neco vydr2i, kdy2 chteji. Jak se jim libily stare"povésti?Kdyt jsem jim vypravel v§echny ty legendy, musel jsem jimnakonec slibit, 2e pi-i§te pfijdeme na Vy§ehrad a nekdy sivy§lapnem do okoli Prahy a podivame se na Tetin.A seznárni§ je tak s celou Krokovou rodinou. Kdy2 u jsmev tech clavnych dobdch, nevi§ nahodou, jestP. se u2archeologinn podafilo objevit hrob prvniho deskeho kralepod vy§ehradskou katedralou?Cetl jsem v novindch, 2e pou2ili i laseru, ale nic se jimzatim nepodatilo nalézt.Jak 2e se jmenoval Vra...?No ano, Vratislav. Taky na Vy§ehrad vede Vratislavovaulice.Vy jste byli na Ripu v nedéli, 2e?Ano, poute jsou valycky v nedéli. Volné soboty jsouvyrnoienosti na§i doby.Tak to jsi nebyl v nedéli na fotbale. To byl zdpas! Viktorkahrdla se Slavii. A pfedstav si, 2e nepromenili penaltu. No,to byla hraza.A nevi§, jak hrala Sparta?Ty ses nedival na sportovni zpravy? Sparta pfekvapiveprohrala v Brne jedna dva.No, to musi bjrt potadne zmeny v tabulce.

224

Lekce12

-Pepik Sparta ut neni prvni, ale rozdily v eele tabulky jsouminimalni. A jak hraje tvoje dcera tenis?

-Milan Myslim, te ma docela talent, ale stoji to spoustu penez aéasu. Je§té, te se ji mute mantelka venovat. A co vd§Pepa? e§té dela judo?

-Pepik Jo, stale. jsern rad, te ho to bavi. Minul ty'den vyhralidorosteneckou ligu v Olomouci. Pepa vyhral dva cifiletitézapasy. Byl tak §fastny, kdyi se vratil. Ptijeli pozde at popülnoci. Mantelka u mela strach, aby se jim nic nestalo.Piljde§ na fotbal ptiki nedéli.

Milan Poeitam s tim. Doufam, te to bude dobry zapas.-Pepik Copak dobry, ale ptedev§im tetlqr. Ale chceme-li se dobte

umistit, pak by to chtelo uhrat alespori tu remitu. Talcahoj v nedeli.

Milan Ahoj.

A ted' miuvime my!

Cvideni 1Ptedtete si text Hledd se mut jménem Cech. Existuji skuteend cifikazypro potvrzeni existence mute, ktery se jmenoval Cech?

a. q Ano, z archeologickych nalezia.b. q Ne, doposud nic nebylo nalezeno a existuji jenom

legendy.

Cvi6eni 2Pfeetete si text Hledd se mut jménem Cech s pak odpovidejte nanasledujici otaticy:

1. Kdo byl Cech?2. Kdo byl Kosmas a v jakém jazyce psal?3. Ktera povest o praotci Cechovi je asi nejvic znarna?4. Jake jsou chakazy potvrzujici staroslovanské osidleni v okoli Ripu?5. Jake jsou dve verse o pirvodu Cecina?6. Odkud pochateli Slavnikovci?7. Kdo byl Lech a kde bydlel podle Jirdskov3ich povésti?8. Kdo poprvé uvddi jmena tech a Cechy?9. Kdo byli "polar a "balkan§ti" Charvati?10. Kde by se mel nachazet legendarni hrob Cecha?

225 219

Lekce12

Cvideni 3Pteetete si jegte jednou edst textu Hledd se mu2 jmenem Cech, kdese mluvi o Kosmové kronice. Reprodukujte, jak Kosmas vysvetlujepüvod nazvu Cechy.

Cvieeni 4Rozdelte se do etyt skupin. Vyjmenujte vgechny etyti kronikate, ktetipsali o puvodu Cechu. Ka 2dd skupina si vybere "svého" kronikate, okterém na zaklade textu vypravuje ostatnirn.

Cvfeeni 5Zndte nejakou legendu? Vypravujte ji ostatnim.

226

Lekce12

Cviaeni 6A. Ptettete si rozhovor v této lekci. Proe byl Milan utahany?Vypravujte, co délal minulou nedéli. Pouiljte nasledujici slova:

houpadka, kolotoe, pouf, sladkosti, ptejist se,vyptavat se, vy§ldpnout si na hom Rip

B. Zeptejte se svého uditele na povést o Krokovi. Zeptejte svyrchptdtel, co vedi o prvnim eeském krali.

CvMeni 7Pracujte ye dvojicich. Chcete pozvat kamarada na sportovni utkani, alenemiliete se dohodnout, co by vas spoleen6 zajimalo. Ptipravte siseznam v§ech dmhii sportil v ee§tine a pak o nich vgpravujte.

Chceg se jit podivat naProt. ne ,

To me nezajima, proto2e nemdm rdd

anglicky eesky Ano N e

FootballAmerican FootballLiigii_JurilpLong JumpDiscusSwimmingWater PoloRowingBicyclingIce SkatingHockeyGolfTennisTable TennisGymnasticsBoxingTrack and FieldVolleyballBasketballRunningJavelinJudo

r%

227

_tAgra",Z,Z2.71.e. lYibaltr

Lekce12

Cviaeni 8Pracujte ve dvojicich. Inscenujte rozhovor s kamarddem o fotbalovemutkani. Pou2ijte nasledujici slova a fraze.

hrala Sparta sbyl jsem na fotbalezapas skoneil remizousyn hraje dorosteneckou liguzmeny v tabulcekopandbrankagolvysledek zapasuhrat nerozhodnéhti§tefotbalistazase piljdeme na fotbaldell hraji kopanourozhodei

A

A

A

A

Cviaeni 9Vyberte jednoho studenta, ktery bude hi-at roli znamého sportovce.Ptipravte si pro nej otazky a pak inscenujte tiskovou konferenci stimto znárnym sportovcem.

Cviaeni 10Pracujte ye dvojicich. Inscenujte rozhovor s kamaradem o va§emaktivnim sportovnim 2ivote.

A

A

2286,

Lekce12

A

A

A

Gramatika

Word Order in a Czech Sentence

Czech tends to place new information at the end of the sentence,whereas English prefers a subject verb - predicate word order.

Kdo pomaha matce? Who is helping Mother?Matce pomahd Alena. Alena is helping Mother.

Co délaji?Ta2ce pracujou.

Jak zpivaji?Zpivaji krasnd.

What are they doing?They are working hard.

How do they sing?They are singing beautifully.

Certain words, however, occupy a fixed position in the sentence.They are called enclitics. Enclitics are always the second element inthe clause and include:

1. auxiliary verbs that accompany the -1 participle2. short personal pronouns (se, si, mi, U, nam, yam, me, té, rids, vas)3. a small number of conjunctions (for example, v"Sak, tehdy)

Kdy jsi byla u lékaieU lékate jsem byla vaera.Rad bych vddal prod- si tolik pil?

When were you at the doctor's?I was at the doctor's yesterday.I'd like to know why you drank so much

Tak se zda, 2e té ptece jenom znaji. So it seems that they do in factknow you.

Jejich star.Si syn tam nebyl, mlad§i Their elder son wasn't there; thevSak prijel a2 pozdeji. younger one, however, came later.

Note that a and ale so not count as the first element.

Narodila se v Praze, ale odstahovala She was born in Prague, but movedse, kdy2 ji bylo §est. away when she was six.

229

Lkce12

Where more than one enclitic occurs in a sentence, the order is:

I. auxiliary verb2. short personal pronouns (first reflexive pronouns, then

pronouns in the dative, and lastly pronouns in the accusative)3. conjunction

Jak jste se tedy o torn dozvèddli? So how did you find out about it?Nelibi se mi tohle. I don't like that.(or Tohle se mi nelibi).

Secondary Imperfective Verbs

Perfective verbs may be formed from imperfective verbs by meansof prefixes: tvotit (Imperf.) > vytvotit (Perf.) . Imperfective verbs mayalso be derived from the perfectives by means of suffixes: vytvotit(Perf.) > vytvatet (Imperf.). While the meaning of the secondaryimperfective verb may be the same as that of the basic imperfectiveverb, sometimes it can be different.

Imperfective Perfective Secondary Imperfective

ddlat vycleat vydelávat earn moneychovat uchovat uchovavat retainplynout vyplynout vyplyrvat ensuepsát ptepsat ptepisovat rewritepüsobit zpilsobit zpilsobovat causetoeit otoeit otdeet turntvotit vytvotit vytvdtet createznaeit naznadit naznaeovat indicatezvat nazvat nazyvat call.tddat vyladat vy2adovat request

Secondary imperfectives without prfixes express repeated action

Imperfective Secondary Imperfective

psat psdvat writeeist eita.vat readse dét seddvat seathrdt hrdvat playbyt byvat bejezdit j ezdivat gom it rnivat haveeist eitat readsly*Set slychat hearvidét vidat see

230 sk. 40(1

Lekce12

Touhle dobou u2 bkva1 doma.He always used to be at home at this time.Mivaji dovolenou zaddtkem dervence.They always have their vacations at the beginning of July.

Reflexive Verbs

While, some verbs exist only in reflexive form divat se (to look),mat se (to laugh), others take the reflexive form in the followinginstance:

1. When they describe an action the subject is performing uponhimself:Myju se. I am washing (myself).Myju si ruce. I am washing my hands.

2. When they describe reprociprocal actibn:Znitme se. We know each other.Pomalhame si. We help each other.

3. When they express in the passive voice:Kosmova kronika se pfeklitdala do mnoha jazykil.Cosma's cronicle was translated into many languages.

4. When they express satiety :jist to eat najist se eat one's fillpit to drink napit se get drunk

5. When their meaning changes significantly:hodit to throw hodit se to be suitedobjevit to discover objevit se to appearvaiit to weight /Mit si to value

6. When they express personal involvement:Ptedetl jsem si noviny.I read the newspaper (for my own enjoyment)Koupil jsem si tu knihu, kterou jsem tak chtel.I bought (myself) the book that I wanted.

CV1tENI 1Sestavte vety. Nezapomefite na potadek slov, doplfite interpunkci:Vzor: Rip byla Milanova pout Na_rodina Ripu jela na

Milanova rodina jeht na Rip. Na Ripu byla pouf.

1. Kosmas v jeho 2. prvni polovine kronika kronikef byla seeeskyr napsana zapsal 11. s toleti.

231 ir

Lekce12

2. Lech Cech regionu mel ye usadil postupoval se nitra dalbratra podle praotec povesti Lecha do a usadil vychododeskémse tech

3. ptejimali verzi o nejstar§tho mohutnéla Tato ptichodu na§.ehoo Cecha Cechovi dal§i Povest novymi nejstarMho praotcekronikati podrobnostmi kronikâte i pozdeji praotci obohacend.

4. jméno Ani Kosmas Jinymi neznaji ani slovy Dalimil nairniLech Lech do a2 zatazen dodateend byl povésti kronikati.

5. Cechovi ze by a fakta moina. To povesti povesti o neznamendudalosti vychazet pravdiva e skuteenych jsou o legendy znemohly I praotci.

6. Zatim prvniho nepodafilo eeskeho Archeologove hrob hohledaji se najit krdle.

7. Déti vysvetloval na se Dlouho néco jim potdd v.§echno jsemvyptávali.

8. jaky zpravy je Nevim vysledek jsem Veera nedival sportovni sena

9. Ulice krale se ulici Na prvniho jmenuje jsme deskeho podle§li Vy§ehrad Vratislavovou.

10. slovanskYch i Slovanfi zdpad Proudy na K do§lo stoletinejvetgi 5. a 6. v na tahly expanzi ztejmé kmenii jih.

CVItENi 2Utvotte vety a napi§te je:Vzor: hodné jim se Milan vénoval.

Milan se Jim hodne venoval.

1. byl by se kdo vratil?2. se by byli je§te rozhodovali.3. se by byl ureité zeptal.4. byli se kdyby zeptali.5. tak jsem se vratil utahany.

232 2 6

Lekce12

6. mu jsem se chtal omluvit.7. i se nebyli vénovali.8. jemu urdita se nic zláho neptihodilo.9. bylo se by jim- datilo lépe.10. by U to se tomu k hodilo?

CVItENI 3Doplfite sekundarni imperfektivni slovesa ye spravnem tvaru:Vzor. Nakteré sochy (tvotit) Braun na Kuksu.

Nakteré sochy vytvide1 Braun na Kuksu.

1. Z toho jedndni pro rids (plynout) mnoho2. Musel toho tolik (psa.t)3. Me li malo penaz, proto cela. rodina (délat)4. Na silnici se stala nehoda, proto se auta (toait)5. Véci po svém man2elovi pealive (chovat)6..Kde byly (tvorit) tak krásné véci?7. Neznalost zakladnich hygienickych pravidel (pusobit)

mnoho va2nych nemoci.8. Co (znadit) tento index?9. Ta organizace tam (konat) mnoho raznych ainnosti.10. By la velmi neskromnd, (2ddat) toho tolik.

CVItEld 4Dop kite sloveso stejného vyznamu ye správnem tvaru, aby vyjadtovaloopakovanost daje:Vzor: Déti se (ptát) na v§echno mo.2né.

Dell se vyptivaly na v§echno mo2né.

1. Casto je (oni vidét) na Pettind.2. Babiaka détem (aist) pohddky.3. (My vidat) se na fotbale.4. Kdo (mit) na kaalou otazku vtipnou odpoved', o torn

se tikd, 2e (jist) vtipnou ka§i.5. Petr a Marie tam (jezdit) spolu.6. Jejich dédeaek (byt) aasto vesely.7. Neznalost zakladnich hygienickych pravidel (plasobit)

mnoho va2nych nemoci.8. Rdd (sedét) ye §kole a2. v posledni lavici.9. Na..e dati si easto (hra.t) v parku na Vy§ehrade.10. Casto jsme (chodit) pe§ky.

233c-

- 4.#

Lekce12

CVItEld 5Odpovezte na ndsledujici otazky kladne a pou2ijte sloveso vyjadtujiciopakovanost deje (substantiva nahrad'te zdjmeny, dejte pozor naslovosled).Vzor: Videl jste tam nekdy Petra?

Casto jsem ho tam vidival.

1. Jedl jste nekdy avokado?

2. Mel jste nekdy chtipku?

3. Plaval jste nekdy ptes jezero?

4. Mluvite nekdy s na§i babitkou?

5. Sly§el jste nekdy tu povest?

6. Pi§e§ nady Helene?

7. Zlobil jste se ne.kdy na dai?

8. Hral jste tenis?

9. Mel jste nekdy v horach strach?

10. Nakupoval jste tam nekdy?

CVIeElsit 6Rozhodnete, vy2aduji-1i slovesa v ndsledujicich vetdch reflexivnizdjmeno "se, si", nebo ne. Doplilte tato reflexivni zajmena.Vzor: Dite myje ruce v koupelne.

Dité si myje nice v koupelne.

1. U2 najedl, Milane?2. Tady mi spi dobte.3. Kdy2 jsme ve§li do té rotundy, zmocnil nds zvld§tni pocit.4. Neaekal jsem, 2e tam Helena objevi.5. Dobte to koupila, hodi ti to k te tve nove sukni.

234 0As A. LI

-`1

Lekcel2

6. Wei bychom vailt kaidého umeeckého dila.7. Byl tam poprvé, ale jako novd6ek podinal velrni dobte.8. Objevili tam neãekand.9. By la z toho velmi ne§fastrid, skoro rozplakala.10. Jsem tak unavenSr, chce mi spat.

CVItEld 7Spojte vety z odstavce A a odstavce B.

A

1. K nejva§i expanzi Slovanu

2. Proto kladl-li kronikat Hajekz Liboo.an ptichod Cecha a jehodrutiny do 7. stoleti,

3. Proudy slovanskSrch kmenit tahlyna jih i na zapad

4. Nemarne odpoved'

5. Piivod nazvu Cech a Cechy

6. Jistota o pfivodu kmene praotceCecha

7. Ani Cechilv legendarni hrob uCtinévsi

8. V bezprosttednim okoli lkipu

9. Prvni informace o pfivodu Cechu

10. Odkud se

na otazku Cechova puvodu.

se dodnes nepodafilovëdcüm ptesveAdv6 objasnit.

a nekdy v této dobé osidlilyBalkan i 6ast dnekiihopolského uzemi.

do§lo ztejmd v 5. a 6. stoleti.

nebyly objeveny vfibec 2adnéarcheologicke nalezy.

mdme z Dalimilovy kroniky.

tyto nazvy vzaly?

nemusel bSrt zase tak dalekood pravdy.

tedy stale chybi.

nebyl nalezen.

CVICENI 8Pte6t6te si nasledujici 6dsti textu a potom napi§te, jak maji jit spravnëza sebou.

0 Krokovi

Pozdéji Krok vybudoval pevn3i Vy§ehrad na vysoké skale nad tekouVltavou. Ptestéhoval se tam a 211 tam a2 do své smrti.

235

szara,",

Lekce12

Poslali posly k mladtimu bratrovi praotce Cecha, aby se stal jejichvojdovou.

Krok mel hrad nad tekou M2i. Byl velmi mouthy. Lide k nému chodilina porady. Byl take soudcem a soudil ty, kteti se nemohli samidohodnout.

Dokud vlddl praotec Cech byl v zemi potadek. Lida byli poctivi,nemuseli zamykat dvete. Ka 2dSr mel vteho dost. Chudy- byl jen ten,kdo nechtél pracovat.

A tak se stal Krok knitetem Cechi.t. Vladl moudte. Sprayed live soudil.Radil lidem, jak maji dobte hospodaiit. Poradil take lidem, aby sistaveli hrady ze dteva na kopcich i mentich vrtich. Brzy mala kaiddkrajina takoV hrad.

Al6 Lech nechtel zUstat v zemi. Chtel se sVmi lidmi odejit do jinezerne. Poradil vtak Cechum, aby si zvolili za knfiete Kroka.

Kdy2 praotec Cech zerntel, nastaly v zerni spory a hadky. Proto se setlinejstarti mu2i rodu a rozhodli, 2e musi zvolit noveho vojvodu.

Krokovy dcery

Druhd dcera Teta méla pevnyr hrad Tetin. Vede la, jak se ma s1ou2itbohiam. Uaila lidi, jak maji bohum obetovat.

Mladd kne2na mela hrad Libutin. Ale sidlila na Vytehrade. Vlad lamoudte vtemu lidu.

Libute byla z nich nejmoudtej§i. Me la zvlattni dar. Ulna la ptedvidat,co se stane v budoucnosti.

Za Krokova 2ivota byla na hrade. Budd, kde bydlel t kola. Tam se uailichlapci a take divky. Krokovy dcery i Ptemysl ze Stadic. Krokovydcery byly ze vtech nejlepti.

Kazi znala Waive byliny. Umela pomahat proti ruznSrm nemocem.Me la svaj hrad Kazin a po smrti sveho otce tam nejradeji sidlila.

Krok mel tti dcery: Kazi, Tetu a Libu§i.

Libute take znala zakony jako jeji otec, proto si ji Cechove zvolili zakneinu.

236 2

Lekce12

CVItENf 9Doplfite ptedlotku, je-li nutné, a pak spravny tvar vyrrazu v zavorce:

1 (praotec) Cecha dostala na§e zemé sve jméno,budeme-li ov§em vetit (deské pteklady)Kosmovy kroniky.

2. Nakonec dospela (podoba) , jakou zname(Jirdskovy Stare povesti eeske)

3. Mame co cleat (pouhd literarni fikce)4. (tato otazka) neni zatim jednoznaend odpoved'.5. Hypotéza by mohla vnést (celd véc) jasnej§i

stopu.6. Poprvé se dozvidame (ptichod) praotce Cecha

(Kosmova kronika)7. Piavodni slovanské osidleni 1e2e10 (vychod)8. Vac lav Hajek z Liboean nemusel byt daleko (pravda)9. Hledame (odpoved') (otazka)

Cechova pfivodu.10. Ji nékolik praci oylo napsano (toto téma)

CV10ENf 10Doplfite slova podle textu.

naroda, nejake, nalezy, jmenem, se usadil, dozvidame,chybi, potvrzovaly, nelze, jadro, rozsahu, pfichodu, pihrodu,do§el, nebyly, potvrzeni, ptiznejme, vychazet, zakladatele,jisté, chybéji, povaiovat, v§e, uddlosti, bezprostfednim,dfikazy, kroniky, strohd, hodnoverny, praotce

1. 0 praotce Cecha, bajneho eeského .

, se poprve at. z Kosmovy2. Kmen a2 k hote Rip a tady3. Obsahuje Kosmova kronika racionálni4. Ret faktii je velmi5. V okoli Ripu vfibec 25.dne

archeologicke , které by staroslovanskéosidleni vet§iho

6. Jistota o kmene Cecha tedy stale7. Pro skuteené existence mu2e Cech .

potad8. Sttedovéke kroniky z hlediska faktografickeho

za historicity pramen.9. To v§ak neznamena, 2e by povesti a legendy nemohly

ze skuteenych10. A tak si radeji ie v historicke kauze praotce Ceeha

je mo2né, ale nic

237 t) r1...# IL

Lekce12

Doplitkové 6terti

Co je skladba smiteni?

Skladba

Pra2ské jaro pattijiste knejvOznamnejgim hudebnimuddlostem kulturniho 2ivota vPraze. Ka2dQ rok je zaddtektohoto festivalu ye znamenisymfonicke basné BedfichaSmetany Ma vlast, jeji2 bonyzazni 12. kvétna v den vprodskladatelova ümrtf. Naprogramu zetvéreãného koncertu9. Cervna je BeethovenovaDevdtd. Mezi temito vpravdehudebnimi udolostmije tadakoncert& opernich recitcilit vevS'ech koncertnich sdlech Prahy atech neni mdlo.

V roce 50. vyrod konce 2.svetové milky zazni v rdmciPra2skeho jara ye svatovitskékatedrcile monumentdlni VdleCnerekviem Benjamina Brittena.Tato skladbaje koncipovdna provelky prostor, jeho2 akustikanapomdhd vyzneni dila.Sostakovi6 nazval tuto vyzvuproti titrapcim vdlek a za mirmezi ndrody hudebnim dilemstoleti. Svelovou premiéru méloRekviem 30. kvetna 1962 vCoventry pfi vysveceni novékatedrdly, kterd zde bylapostavena v pravém tihlu protipewodni gotické stavbe znieené vroce 1940 niCivOm ndletemnemeckych letadel. TentounikãtnI architektonick0 celeknavazilje pfitomnosti na minutosta ddvd perspektivu budoucnosti.Zdroveft i v detailech interiéru jevyiddfena hluboce kfesranskdmyglenka o odpugteni a smitenimezi ndrody a cirkvemi. Narealizaci tohoto monumentdinihodila se zetCastnili vedle AngliCana

smiteni

umelci reizngch noroda:AmeriCané, Svédové, Francouzi,Ce§i.

Britten vyjddfil svOm dilemideu smifeni a koncipoval svousklaclbu talc, aby v ni zpivalisOlové party pfedstavitelé tfindrodtl, které za druhé sve-tovevacy nejvice trp'ely. Peivodnê tomel bOt AngliCan barytonista,Ruska sopranistka a Némectenorista. Uvedeni nemeckéhoprotagonisty melo nejvgraznejidemonstrovat ideu smifeni.Realizace Brittenovy u§lechtilémyglenky vgak narazila narozhodny odpor tehdej§i sovétskévIddy.

V Praze se ut v bfeznu konalavefejnd nahrdvka tohotokoncertu.. Zadastnil se jistogedesdtielenng smgenO sbor zRezna, hrãl Symfonick0 orchestrhl. m. Prahy FOK a sólisty bylislovenska. sopranistka MagclalénaHajôssyovd, anglickg tenoristaNeil Jenkins a nemecicYbarytonista JochenSchmeckenbecher. Dirigentembyl AngliCan Hillary Griffiths,zndmy z pomerne ilspe§néhopasobeni v praiské Stcitni opefe.

V kvetnu zapIni tOnyBrittenova Rekviem rozlehléprostory svatovitské katedrdly.Venne, 2e najdou rrtnohovnimavych posluchaal

238

LEKCE 13

l I r. el,0..., 0 a

Lekce13

KOUZLO VANOC

Vetnoce jsou nejkretsnejgfsvdtky v roce, svdtky rodinnépohody, Lasky a g t6drosti.Zejména v dnegni dobe mdmeale stale méné 6asu vracet se dominulosti, rychle jsme zapomnélina mnohé tradieni vdno6n1pokrmy, zvyky a pcmery, kterétyto svdtky provdzely po staled.Prile2itost na chvilku se zastavit apohlednout na kousek poezieVanoc rict's-ich pfedka z vesnic amésteeek ndm nabIzeji vgstavypofddané v pfedvanoenfm ease vmnoha muzeIch ve v'et.§Ich imengch mestech i na docelamalOch m1stech, kde jsou muzealidového uméni zvane skanzeny.

Zima a adventSvdtkem sv. Martina 11.

listopadu nastdvalo zimnf obdobi.Uzaviral se hospodeti-skrj rok. Vten den napekla hospodynemartinské rohliky a upeklamartinskou husu. Potom bylo viceasu na domdcf. prace.Pfipravovaly se zdsoby na zimu,sugilo se ovoce. Lidé méli easvice se schdzet, besedovat spolu.Na sv. Oncifeje 30. listopaduzae:inal advent vdirté obdobipriprav na oslavy Kristovanarozeni. Ten byl doprovazenmnoha zdkazy a pastern. Hluenévesell, piti a koufeni sepova2ovalo za hfich. Zpivaly seadventni pIsné, eetla sernravotknã a naboiertskdliteratura, kcdcle rdno se chodilodo kostela. Ondfejsky svettek,kdysi poddtek cfrkevniho roku.byl i vOznarnnOm pfed6lem v2ivoté lidI. Byl to podobné jakoo Stédrém dnu ects ruznOchvégteb a hddani osudu.

Pripravy a obyaeje241

V domdcnostech pfedchetzelyvanoertim svettkam velképflpravy. Vgade se uklizelo. NapfedvetnoenIch trzichue méstechsi hospodyné 'nakoupila, copottebovala do domdcnostinetdobi, pfedméty do kuchyné,zdsobu kofeni i drobné ddrky prodéti, perniky a marcipan. Potomrnéla hospodyné m.noho starosti speeenhm vdnoeek, kterOchmusela bgt zetsoba na celésvdtky, a drobného peeiva,urdeného hlavne-, kdy2 se nékomunéco ddvalo (na vOslu2ku), a proradost détern.

Mezi ddvné zimni obyeejepatfily retzne pravody masekpostavy svétca i 2ertovné figury,které mély za tikol nadélovat,stra.§it a obveselovat po ce10advent 012 do masopustu. Pat-fitmezi ne i Mikulä& eert a andel,které medete potkat v pfedveeersvettku sv. Mikuld..§e 5. prosince.Take se v§ak nadelovalojen dopuneochy thine za okno, ja.k todélala sv. Barbora.

K svdtku sv. Barbory, 4.prosince, patfily take raznévegtby a rnagické kousky, kterémély pfiznive ovlivnit lidskéosudy. ZabOvaly se jimi hlavnésvobodné divky, které se chtely vpfigtim roce vdetvat.

V pfedveeer 13. prosince seobjevovala Lucie, celd bileodena, kterd brkem vymetala vdomdcnostech kouty, a takposuzovala, jak je uklizeno.

gtddrg denStédrij, den byl v ddvrtOch

dobetch spojen s pfedstavou opoedtku nového roku, kterg, md-li dobrg, must se i dobfezaeit. Proto se y tento den lidéobdarovdvali, pfipravovala se

Lekce13

hojnost jidel (obyeejne devateroa still zastal prostfen po celounoc), a zaetnaly se nékteré prdce,ptedpovidal se osud i pfigtidroda. Véfilo se, 2e vgechnygte'droveaerni Ctkony zapelsobi natispech v pfigtim roce, ochretnizdravi i majetek a pomohouodkrijt tajemstvi budoucnosti.

Dodnes se o Stedrém dnuzkougeji nekdy vedné, vice vgakpro zetbavu, stare lidovépranostiky a végtby, které u2 vminulosti odhalovaly, co se stanev pfigtim roce.

Mnoho zvyket a obyeejetprovddènOch o Stédrém dnusouviselo s pfedstavou o dobrémpoecitku a pritbéhu pfigtihohospocidfského roku. Nag t6droveeerni still se kladlo odvgech plodin, aby se hodnéurodilo, "buddy se" stromy, abynesly hodne ovoce, sypalo sedrtibe2i. Take se podlenejraznejgich Likazet végtilo, jakébude v pfigtim roce poeasi, drodanebo u2itek z dobytka.

Jeslieky a stromekOblibenOm obyeejem, ktertj o

Vidnocich pfinetgel do domovapoetickou ndladu, bylo stavénijesliéek. Tento zvyk se rozgitil vestfedovéku z Itãlie. Prvnijesliaky se u nets v soukrorr*hdomech objevily na konci 18.stoleti. Nejvétgi rozkvet stavénijeslieek nastal ve druhé polovineminulého stoleti zejména vhorskch oblastech a vznikla takdila lidové tvotivosti, nevidanékrasy a rozmanitosti.

Vdnoerti stromek v ndm znetmepodobe nepatti ke stargmvetnoenim obyeejam. Nejstargfzprewy o nem jsou z Némecka ze17. stoleti, odkud se rozgifil poEurope. V na.§tch méstech sepoprvé objevil v poloviné

242

minulého stoleti. Na venkovémnohem pozdeji, vgeobecn6 a2 vtomto stoleti. Ale u2 dfivezaveg ovali hospodedi o Vetnocichsvê2i zelené vétve nad sLut nebozastrkovali rnlade jehlienatéstromky na dvofe jako symbolkv.etu a retstu.

Po slavnostni vederiPo gt6droveeerni vedefi se

musely vgechny drobeeky pea-livesmest a zakopat pod ovocnéstromy, rybi kosti patfily doohné, do studny se hodil kusvcirtoCky, jablko a ofech, abgbylov2dy dostatek vody. Kdo pfigelpfett, dostal vOsluiku. Delimohly vgjimeene zastat vzharu abavit se s dospèl0mi, ktefi sipodle stargch praktikpfedpovidali budoucnost.Leckde si pfi.li s hospodettempopovidat sousedé, a tak vgemubëhleas do etyfiadvacdtéhodiny, ne2 je kostelni zvonvyzval na palnoarti. K slavnostninedade tohoto veeera pattivalopalnodni pastOfské troubeni.

K vemoenim svettkam patfily iveznoent. obchazkygtédroveeerni, gtepetnsket,novoroani a tilkretlovet, spojene skoledovainim. Maji starodadvn0slovansiaj pitvod. Koledami bylynazOveiny jak netbo2enské pisné oKristové narozeni, tak I celjtradieni obchazkov0 obfad,obsahtgici easto i lidové vetnoent:hry nebo vOstupy. Koledou senazgvaL I dar, ktert) kolednicidostali za své vystoupeni vestavenIch, je2 navgtiviti.

Na Tfi krcileVelment: obdobi konei 6. ledna

svettkem Tfi kretlit. Tfikrdlovdkoleda byla posledni vitanoupfile2itosti zejména pro chudédeti i fine nemajetné lidi, ale i

Lekce13

pro vesnicke kantory (uëitele),kteil si pñLeØili na iivobyti nebodopinilt skromné zasoby.Kolednici byli vitemi a mileiitéobdarovemi, nebof se véfilo, ie

Rozhovor

-Alena

-Zdena-Alena

-Zdena-Alena-Zdena

-Alena-ZdenaAlena

-ZdenaAlena

-Zdena-Alena

-Zdena

-Alena

-Zdena-Alena

-Zdena

pilnei.,§eji do domu gtesti a pfislibtispegneho pfigato roku. PoTfech kretlich se zatind nciparineprodluiovat den a objevuji seprvni neanaky budoucihojara.

Minuly tyden jsme s dami navtivffi vystavu v Pterove nadLabem.

Pterove?Pterove nad Labem, to je velmi blizko Prahy a je tarn

skanzen. Pted Vanocemi a take Velikonocemi tam majikrasné vystavy starych deslcych zvyku a obyeejil.Co zajimavého jste tam viddli?ViS*, jak vypadal dtive "StedroveeemiNo, jiste tam byla nejaka svidlca, pak taky vanodka, proto setak jmenuje.To mâ :S. pravdu a vi, proe tam byla ta svieka?Aby bylo svetlo?Pted ka2cl9m stolovnikem byla svice a podle toho jakrychle hotela, se ureovalo, jak dlouho bude kdoTo je zajimavé, to jsem nevédéla. A co ta vânoeka?Na stole nesméla chybet vanoeka, ale take chleba. Ale aniz jednoho se pti veeeti neukrajovalo. A dale bylo na stoledevatero jidel, napt. eoeka, hrdch, cibule, eesnek a takdale. Ani si v.Sechno nepamatuju.Ale symbolem Vanoc je taky vanoeni stromeeek.Dnes si bez neho Vanoce ani neumime ptedstavit, alehistorie vanodniho stromeeku neni dlouhd. Dtive si lidezaveSovali nad stül zdobené zelené vetve.Já si pamatuji, kdy2 jsem byla maid, jak nam naS'e bablékavypravovala o riiznych veStbach. Nepamatuje g. si, jestlinéco takového nebylo na te vystave?Ale ano, zejména divei ve§tby byly velmi rozSTtend. No a oeem jiném si dévtata nechavala vétlt, ne2 o svychbudoucich manZelich. Talc napt. Zvendi ptinesou deveatanarue polinek. Devee se ototi k hromadce polinek zady ajaké si vytahne rovné, tlusté, hole, s Ithrou takovéhodostane ienicha.Ano, to hazerif polinek si pamatuji.Jeké nejake znam. Ozve-li se ph klepani na kurnikslepice, bude devte jeSte cely rok sedét, zakokrhá-likohout, ptijde o veneeek. Nebo: Z které strany uslygidevee venku §tekot psa, odtud rnifie eekat ienicha.Dnes nam to ptipadd legratni. Ale Stedry veter je spojens mnoha pranostikami. Ja si parnatuji jednu o vanoekach.Kdy2 hospodyne phipãli vánoeky, bude v ptiStim rocestonat.

243C t- LI',tj

Lekce13

-Alena Take jidla na §tedroveaernim stole vyjadtovala ptani atu2by lidi. Pti gledroveterni vedeti ptivolavaji pokrmy zCodky a jahel bohatstvi, drobna, mince pod talitem zasepenize. Cesnek a med pojiUuji zdravi a hrach dodáva

-Zdena Ja znam o penezich jinou. Penize se dr±f toho, kdo u sebenosi tti §upiny ze 'tedroveeernflio kapra.

-Alena Jeke si vzpominam na jednu. Ci telo vrha. pti§tedrovederni veeeti dvojityr stin na stenu, ten do rokazemte.

-Zdena Takhle smutne kontime?-Alena Pro stare Slovany byly Vanoce svatky, kdy se spojovala

minulost s budoucnosti a vzpominalo se na mrtve ptedky.To jsou taky Vanoce. Tak hezké a vesele Vanocet

-Zdena Tobe taky.

A ted' mluvime my!

evikeni 1Pteetete si text Kouzlo Vanoc a pak odpovidejte na nasledujici otazky:

1. Kdy je Stedryr den?2. Proe se Ude v tento den obdarovdvali a ptipravovali spoustu jidla?3. Kolik hlavnich jidel bylo podavano?4. Jake zvyky se vztahuji ke Stedremu dni a s aim souviseji?5. Kdy se poprve objevily v Cechach jesliCky a odkud tento zvyk

pochazi?6. Kde ma svaj pfivod vanoeni stromeeek a kdy se vânoeni stromeeky

zaaaly v Cechach zdobit?7. Co ptedchazelo vanoanim stromeekilm?8. Co se delalo po §tedroveeerni vedeti?9. Co to jsou vanoeni obchilzky?10. Jak vysvetlite, co je koleda?

Cviëeni 2Ptettete si text Kouzlo Vanoc jegte jednou a pak ptipravte kalendatv§ech vanoenich udalosti. Vypravejte o nich.

Lekce13

Datum Jménosvatku

Obyeeje a zvyky spojené s timto svatkem

1 1 .

listopad

-30.listopad

4.prosinec

5.prosinec

13.prosinec

6.leden

Cvideni 3Pteatate si rozhovor v této lekci. Popite, jak kdysi vypadal§tadroveaerni vanoani still.

Lekce13

CvMeni 4Co se stane lidem uvedenym dole podle gthlrovedernich pranostik?

1. Eva si schovala 3 gupiny z kapra.

2. Hospodyne ptipdlila vanodku.

3. Kdy2 Jitka zaklepala na dvete kurniku, ozval se kohout, kdy2zaklepala Jana, ozval se hlas slepice.

4. Bab laka jedla hodné desneku a medu a soused jedl hrdch.

5. Maru§ka vytahla krátké tenké poleno.

6. adda uvidel dvojity stin.

7. lcdy2 Helena vy*Sla z domu, usly§ela kekot psa z prave strany..

8. Hospodat si dal pod talit néjaké drobné.

CviEeni 5Zndte ndjaké ve§tby, pranostiky anebo povery? Vyprdvejte o nich.

Cvleeni 6Pracujte ye dvojicich. lnscenujte setkdrii dvou ptdtel. Ptipravte sidialog o torn, jak stravili Vánoce.

A

A

A

Lekce13

A

A

Cviöeni 7Pracujte v men§ich skupinach. Ptipravte rozhovor u vanoCniho stolu,ye kterêm pou2ijete nasledujici fraze:

Pojd'te ddl!Nechte si chutnat!Na zdravi!Ptipijme si na zdraviStastné a veselé svatky.Dobrou chut!Nebude yam vadit, kdy2 si zakoutim?Podejte mi prosimMaiu yam ptidat trochuMU2u yam nalit trochu

A

A

A

A

A

A

Cvldeni 8Dole jsou uvedena data a jména v§ech stanich svdtkU Ceske republiky.Bohu2e1 u dat nejsou uvedeny spravne nazvy. Uvecite u data sprAvnynazev daného svátku a setathe je podle kalenclate.

1. ledna

Pohyblivy svdtek

1. kvetna

SvAtek prAce

Stedry den

Den vzniku samostatného Ceskoslovenska

247n

A LI

Lekce13

8. kvetna Druhy svatek vanoeni

5. tervence Svatek mistra Jana Husa

6. eervence Pondéli velikonoeni

28. tijna Prvni svatek vanoeni

24. prosince Den ptichodu Cyrila a Metodéje naVelkou Moravu

25. prosince Den vitezstvi nad fa§ismem

26. prosince Novy rok

Cvi Zeal 9Reknete svému eeskému ptitell, které svatky se slavi v Americe.Pokuste se pte1o2it jejich nazvy do de§tiny (s pomoci slovniku) a pakmu vysvetlete, co se obvykle v takovy svdtedni den v Americe dela.

Ve Spojenych statech slavime

CviZeni 10Popf§te svuj oblibeny svatek. Ikeknéte, kdy se slavi a proe ho materadi.

Lekce13

Gramatika

Diminutives

Diminutives imply small size or an emotional relationship. They arederived from the names of people, animals and things by means ofsuffixes. They thus correspond to English diminutives like -ette(kitchen kitchenette) but are much more common and varied. Notethe two degrees .below.

knihamamaautozahradakolo

kniika (small)maminka (dear)autko (small)zahritdka (small)

knfieëka (even smaller)mamineeka (very dear)autiako (even smaller)zahrfideaka (even smaller)koleako (small)

Some diminutives change the meaning of the original words and mayeven become technical expressions.

slunce sluneno sedmiteanéklio klieek

'ladybug''clavicle'

Diminutives occasionally derive from adjectives and adverbs andsometimes when referring to children's activities.

malSrmalospat

malinkatt, maliek5r tinymalinko, malidko a tiny bitspinkat go beddy-by

General Rules for Forming Diminutives

Masculine

stromp esdarvuz

Feminine

lampal2icesktin

-ek/-ik

stromekpsik&trekvozik

-ka

-e6ek/-ieek

stromedekpsiaekdaredekvozidek

-eaka/-ieka

lampidkaEgidieka

or,

Lekce13

Neuter -ko -6kotiako

Neuter of a (Hyde type -at + ko

me-sto mesteëkodëvde dëvaittkokute ktifitko§t6n6 §teilitkohteben hifebinek Iffebineaekrameno raminko ramineeko

Note the alternations in vowel length and in consonants with stemsending k, h, ch, and c.

pes psikkniha knlikavuz voza

ruka ruai6kanoha noilidkaucho ouikolavice lavidka

Koupili domek ze zahrtidkou.They bought a small house with a small garden.

Wera byli u nas tatinek, maminka a pejsek.Yestarday mommy daddy, and our pet dog came to visit us.

A ted' Honziku a Maruao dame si kaprika, salittek, masiako,knedlidek a zetiako.And now my dear Mary and Johnnie will have carp, salad, meat,dumplings and sauerkraut.

Napijeme se vinefta, pivinka a vodiaky.We'll have some wine, beer and vodka.

Dnes je tep1ou6ko.Today is warm.

Mam svUj pokoji6ek rada.I like my room. (It does not to have to be small)

Dame si kividku.Dame si kafiëko.Let's drink coffee.

250tI)

-

Lekce13

Sometimes diminutives refer to a related product.

brambory potatoes bramtnirky potato chipscibule onion cibulka green onion

Pejorative Forms

Masculine -isko ges psisko mutFeminine -izna baba babizna hag

Adjectives -tinsk y. velik-Sr velikanskt gigantic

Numerals in -knitCzech uses the suffix -knit to express the number of times an

action occurs. Once is either jedenkrit or, more commonly, jednou.Numerals in -krat are often used while ordering in a restaurant.

dvakrat, .trikrit, petkrtit twice, three times, five times

Vide la jsem ten film desetkritI saw that film ten times.

Maria polévku, prosim, dvakrit pivo.Three soups, please, and two beers.

Collective NumeralsCollective numerals are used with nouns that exist only in the

plural. Only the forms up to ten are common:

Jedny, dvoje, troje, ttvery, patery, iiestery, sedmery, osmery,devitery, desatery

Vezmu si jedny dtiny a jedny ponotky.I will take one pair ofjeans and one pair of socks.

Ta mistnost ma dvoje dvete.That room has two doors.

CITItENI 1Z ndsledujicich substantiv utvotte deminutiva, exituji-li , pak 1. i 2.stupne:Vzor: slunce slunko sluniako

1. bota

2. kus

251

Lekce13

3. mama

4. tat:a

5. noha

6. ruka

7. hlava

8. pokoj

9. still

10. okno

CVICENI 2V nasledujicich vetdch vytvotte ze slov, u kterych je to moth&deminutiva:Vzor: Pepo, u ses vyspal?

Pepfeku, u ses vyspinkal?

1. To je ale (male auto)2. Narodila se jim (holka) , nebo (chlapec)3. Ty jsi moje (zlato)4. To je ale (hezky dar)5. Pod (to na§e okno)6. Minuly tyden byl nemocny, ale u2 je zdravy jako (tyba)7. Snédla jenom (trochu)8. Je ti (zima)9. Déti si hrali s (male auto)10. Vf§, 2e ten (kohout) stale kape?

CVICENt 3Z vyrazia v zavorce utvotte deminutiva ukazky detskych tikadel:

1. Byl jednou jeden (dum) , v (ten dum)

2. Na (miska) , v (ta miska)(voda)

3. V (ta voda) (ryba)4. Slunce se schovalo za ten rnaly (mrak)5. To nic neni, to jen (deg)6. Zna§ pohadku o (Jenik) a (Marie) a o pernikove

(chalupa)

252

Lekce13

7. Vati la (my§) (ka§e) na zeleném(rendlik)

8. Aj pada, pada (dé§t.)9. Cos taky smutny (Jan)10. Cupita k nam (vrabec) chtél by aspoil (drobek)

CVICENI 4Utvotte deminutiva z nazvfi jidla:

1. Ty u2 nebudeg jist ten dobry (dort)2. Jen snéz tu (mrkev)3. Tak je§te tuhle (brambora)4. Ta (ka§e)5. To je dobrd (zelenina)6. Takové krasne. tervené (jablko)7. Nedd§ si tenhle maly (fizek)8. Chutnal ti ten (knedlik)9. Je§té md§ trochu (zeli)10. Je§te si vezmi (kus) (maso)

CVICEN1 5Utvofte deminutiva z nazvfi piti a jidla:

1. Rad jsem poslouchal moravskou lidovou (Vino)2. Tady mate je§te (Italia)3. To je dobry ovocny (aj)4. To (pivo) je ale studené.5. Ta (voda) nemu2e byt tak studend.6. Ten zbytek (limondda) si nech at. za chvilku.7. Tady md§ (gava) napij se.8. Snez je§t6 trochu (polevka)9. Ty u2 nebude§ pit to (kakao)10. To je krasné zelend (cibule)

9, ta je zdravd.

je moc dobrd.

9

bile.

CVICENI 6Utvotte druhové t'islovky.Vzor: Na §tedroveeernirn stole bylo (devet) druhia jidla.

Na gtédroveaernim stole bylo devatero druhfi jidla.

1. Koupila si (dva) &tiny.2. Ne v§ichni lidé se fidi (deset) (bo2i piikázani)

3. Bylo na gtedroveeernim stole (dev'et) nebo (osm) .

druhu jidla?

253 it f

- LI f.)

Lekcel3

4. Me la s sebou (tti) §aty, ale 26.dne si nechtela vzit.5. V Ceske republice mame (6tyti) roenich obdobi.6. Moje maminka v2dycky na Vanoce pekla (sedm) druhfi

cukrovi.7. (Jeden) kalhoty jsou ye skfini.8. Kdy2 jela do lazni, koupila si snad (pet) gaty.9. Myslim, 2e néjaka pohadka zaeind "Za (sedm) (holy)10. Md.§ tady (§est) kalhoty, ale v§echny jsou §pinave.

CVI6ENt 7Doplfite spravné tvary 6islovek.Vzor: Piljderne na obed do snacku U (tti osmidky)

Puideme na obed do snacku U Tii osraiëek.

1. A2 u 19. (pfiklad) mel spravny vysledek.2. Mluvili jsme o (v§echny etyti problémy)3. Pfi§el na vedirek s (tin (dal§i kamarddi)4. Byl to jeho 32. pokus.5. Byl... tam 135 (student) a pti§1... tam take 124

(studentky) ze sousedni Aoly.6. Platil jsem 145 (koruna) ale myslel jsem, 2e budu

platit jen 122 (koruna).7. Ty se chce§ zabyrvat (ty dva pripady) 98. U2. jsem to opakoval nejenom (1x) ale nejméne 50x.

9. Ka2dy 1000. los vyhrdvd.10. Pf-i§el tam s (obé jeho déti)

CVICENt 8Najdete vhodné synonymuln, kde je nutné pfestylizujte vétu, fe§eninajdete v textu:Vzor: Mame stale méne easu jit zpatky do minulosti.

Mame stale mene .easu vracet se do minulosti.

1. Dal bych ka2dému hostovi sklenku §ampafiského.

2. Vegtbami se zabyvaly hlavne neprovdané divky.

3. Véfilo se, 2.e vgechny gtedrovet'erni Ukony ovlivni uspech v pfi§timroce.

4. Lide meli vice easu byt spolu a mluvit spolu.

2542 4

-ateeselaat

Lekce13

5. Hluené veseli, piti a kouteni se bralo jako htich.

6. Lucie se objevovala celd bile obleöena.

7. Z principu bych nemichal.

8. Svoji prvni panenku a koearek, ktery jsem dostala pod stromeeek,mam u1o'2eny dodnes.

9. Lucie hodnotila, jak je uklizeno.

10. Po 'Fitch krdlich zaeind byt den napadne dlouhy.

CVICENt 9Dophite text 'NMI-lace.

zaeit, vitanou, rohliky, zásoba, povery, vyjirneene, napekla, vanoeek,popovidat, stavdni, etytiadvacáté, koleda, pohody, husu,pokrmy, poeatku, obyeejem, naznaky, objevuji se, dospelymi, ptilep§it,§tedrosti, u ekla, clach, ndladu, leckde

1. Vanoce jsou svaticy rodinné lasky a2. Rychle jsme zapomneli na mnohé tradieni vanodni

a3. Na sv. Martina hospodyne martinské a

martinskou4. Hospodyne méla mnoho starosti s peeenim kterych

musela byt na celé svd5. Stédry den byl v dobdch spojen s ptedstavou o

nového roku, ktery ma-li byt dobry, rnusi se i dobte6. Oblibenyrn ktery o Vánocich ptind'§el do domovii

poetickou bylo jeslieek.7. Deti mohly zustat vzhuru a bavit se s8 si ptili s hospodAtem sousedé, a tak v§em

eas do hodiny.9. TfikrAlová byla posledni ptile2itosti, jak si .

na *Zivobyti.10. Po Ttech krdlich prvni budouciho jara.

zvYky

255 r? o Qr. Ci

Lekcel3

CVItEld 10Dopliite spravne tvary vYrazii v zavorkach:

VELIKONOCE

1. Velikonoce jsou podle (slovnik) (vyznamny)ktestanské svatky ptipominajici smrt a vzkti§eni Je2i§e Krista.

2. Jadrem (Velikonoce) je Velikonotni necleie,oslava Jeli§"ova vzkti§eni.

3. Ptipadd na prvni nedeli po (prvni jarni upin6k)4. Z hlediska (eeské zvyky) je (dü1e2ity)

z celého svdteeniho cyklu Velikonoeni pondéli.5. Zvyk sam -pomlazka je ztejme velice starého pfivodu, stejne jako

(zdobit ger.) kraslic - (vajieka)6. Pfivodné snad §lo o magicky (obtad), se ifeastnili

(dospely pl.) teprve easem se posunul do polohy(zabava)

7. Chlapci chodi cliam od (dUm) a (pomlazka)z vrbového prouti zapleteného podobne jako damsky

cop Mehaji divky i Zeny, aby byly pti§ti rok (zdravy, vesely a pilny) .

8. Za to od nich dostavaji (dar) nIzn6 zdobend vajiaka -kraslice.

9. Ty z (Zeny) , které ujdou vy§lehani, ma pry stihnoutne§tsti.

10. K (Velikonoce) které se dnes slavi nejen na(vesnice) ale i ve (m6sta) , pattineodmyslitelnë take tradieni velikonoeni peeivo jako beranci,jidd§e, bochanky a mazance.

Dopliikové éteni

DARY, DARKY,

V pfedvdnoani dobé slygite zevgech stran u2 nekolik letoblibenou pfsefi "Vcinoce, Vdnocepfichozejf, fastne a veselé ..." Jeto opét tady. Ji2 brzy se rozsvitina tisice stromeeku a rozzdiimiliony nejen cletskOch oei. Donagich domova vstoupi klid,pohoda a ldska. Pfestaie jsmevgichni u2 ty opojné okamiikypro2ili, poka2de je to jiné,neopakovatelné. Ka2dg pro2itekVdnoc si sami v sobe ukldddme

jako malinkg zdzrak. Na to, jakpro2Ivali a jak proiivaji posledni

256

DAREeKY

svcite'dni dny roku, jsrne sezéptali nékolika zndmgchosobnosti.1. Vgechjsme se ptali na dcirky,které jim utkvély v parneti.2. Zajimalo nds, jaké apravekapra &Waft. pfednost. Od 2enjsme navIc chtéh v6dét, jak siporadi s ivou rybou. Mu.2i bylitdzo.ni na vgrobu bramborovéhosaldtu.3. Tteti otdzka se tgkala Novéhoroku. Cim tyto osobnostipozdravi pfichod Nového roku ajak0 koktejl by nabidly i yam.

2 4 9

Lekce13

Miroslav Hornieek, herec,svisovatel humorista1. Mdm takov0 &trek. Nejsem si

jist, jestlijsem ho dostal podstromedek, ale myslirn si, 2e ano.Byl to pleten0 pes. By la to maoblibend hra6ka a dokonce doté miry, 2e jsem si ho s seboubrdval do postele iegte jakotricetiletrj mu2! Ted' je ulo2en v

protoze i pfes vegkerouletitou peat se do nej pustili molt,jen2e jet pofdd nemdm to srdceho vyhodit.2. Bramborov saldt bychnesvedl ani za nic, protoie varitjsem nikdy neumel a v mém vékuu2 to sotva do2enu. Toté2 sepochopitelne trjicei kapra.Nejradeji mean sma2eného.3. S man2elkou si tem& ka2c1den spoleene namichdme sklenkud2inu s tonikem. Je to vOteengdrink. Jinak at' si kaidy dd., na6md chuf a co mu pfinese radost.V 2ddném koktejlu by rozhodnenemél, jako veledale2actingredience, chybét humor. S ramjde 1)-echno lip.

Veronika Zilkovd, hereaka1. Bylo mi talc dvancict let, kdy2

jsem od tatinka pod stromeeekdostala obraz malovan0 CyrilemBoudou. Pri rozbalovdni mi upadina zem a rozbilo se sklo. Od tédoby ho mcime na skfini, eekel, a2ho odneserne ke sklendft. eekãji2 dvacet let. Medu ho oznaeit iza nejkrOsnéjt ddrek, jai° jsemdostala pod stromeeek.2. Pro me je gtedroveeerniveeefe za trest. Nejsem vybiravd,ale kapr a bramborovg salcit je tonejhorgi, co musim pripravit.Zabit kapra bych snad doketzala,nagtésti mdm hodnou tchyni, 2emi ho poka2clé pfipravi jakopolotovar.

3. Jednoznaene pro vgechnyginfizz. Vgjunku bych udelala umaniela. Jak na Nov0 rok, takpo cel0 rok namichala bych mupinou sklenku suobody.

Bdra Basikovd, zpévaeka1. Svou prvni panenku akoadrek, kten jsem dostala podstromeeek, vefte nevefte mdmschovan0 dodnes. VgechnyddreCky, které jsem dostala podstromeeek, mi udelaly radost ajeden opraudu vybrat nedovedu.2. Jsem vernet klasickémuzpasobu obalovanO, smc2en0.Nedovedu kapra zabit, ani zbavitgupin. Na vdnoCni veeefi chodimek me mamince, kterd kaprapripravi sama, prozradit mr.12u,2e stejne kapra kupuje ji2zabitého.3. Koktejl, ktenj bych namichalapro kaideho z nds, by byl ztéchto ingredienci: byla by totolerance a nesmi chybétuprimnost. To jsou dye slo2ky,bez kterOch to nepegde.

Vdclav Neckdf, zpeverk1. Tech ddrkii, které mi udélatyradost, bylo stragne moc. Projeden bych se ani neumélrozhodnout. De:trek, kterr) by mizetstal z détstvi, bohu2e1 nemdm2ddrtg. Co nejkrdsnejgiho jsemna.S-el pod stromeekem? To vimdocela pfesne. Protoie jsem meltestim oei tak veliké, jako byla

kola sama. Samozfejme bylo tocyklistické kolo.2. Kapra jim na vgechny zpasobya rdd mdm nové dpravy. Sesaldtem jste trefili na tohopravého. MZ2J bramborov0 salettje dokonce specialita. Zasadne hodeldrn na silvestra a jediné, coprozradirn, je, 2e nepfiddvdmmajonézu.

257Li.' 0

Lekcel3

3. U pfipitku bych nedéial rozdflmezi soukromgm a vefejnOm. Zezdsady bych nemichal, to nikdynedopadne dobfe. Jã bychkaideho pohostil sklenkoukimpanského.

Hanaorie k a1. Jako dité, ale ji2 sperspektivou mlade sleeny, jsemod maminky dostalalevandulovou kolinskou. Byla tovtlbec prvni vemé, kterou jsemmela, a stra.§ne dlouhojsem bylana nifixovana a schovewalajsemsiji moc diouho. Pro mé je krasnévgechno, co najdu pod

stromeekem, protoie moc radaddrky dosteweun.2. Jsou dva zpilsoby pflpravykapra, které upfednostituji kaprsmaieng a kapr na eerno. Kaprazeisadn6 kupuji zabitého, bezhlavy. Stipiny dovedu stahnoutsama. Mewl od maminky primancivod, moc jednoduchg. Kapr sesparf a pak to jde clolCL vpodstat6 sant°.3. Taky marn dva recepty. Bud'neco slarr4tho, a to "novoroenrpune, kterg se pije z rumu, neboananasovou bowli ze sektu.

258

2 5 1

LEKCE 14

"..Ns .....t ..

I

Lekce 14

HUMOR

Peknete-li eeskij humor,rnnoho lidi da na prvni mistosvetozname duo Jaroslava HagkaOsudy dobrého vojdka Svejka,kdy dobrij znamend nejenom negpatnO, ale take veta no to jedobrij kornentujici nejak0podafen0 vtip. Peknete-li a,musite Fict b, to znamend Svejk aprvni véta tohoto romanu: "Takndm zabiti Ferdinanda". AkterOho?, pani Mullerovd, jã zna/dva a idclného by nebyla S-koda."

Ceskg spisovatel Karel Capeknapsal: .

"Humor je zeme, a kdo je jidobfe prosolen, uchovd se dlouhoeerstvg." Védél, 2e humor jedille2itij pro elovéka, stejne takjako by mei bOt denni soudastilidského 2ivota.

Humorne se komentuji takepolitické pornery, zvlagtéchceme-lijejich pfilignouddle2itost trochu zjemnit.

DRS. ticOVA

DrgYkova je polévka a nejlépechutnd v Cesku, takhle brzidcorano, kdy2 jegte vidite na oblozeluny bledou tvaf. K tomu d v arohliky,jedno pivo,base ft! S jakgmjidlem vstoupiCegi do Evropy? Bude sedrgekovd proddvat v bufetusjednocené Evropy ye Strasburkuãí Bruselu? Moc pékngje tobufet, vlastne automat Suet, jakho popsal ddvno pfedMaastrichtem JIJDr. Hrabal podlepraiske Libné. Co si dameevropské hospode? Italskepagety, francouzské pommes

frites, norského lososa, némeck0

261

eintopf gpanelskou paellu,holandskou goudu, danske mdslo,angliclaj rostbeef, rakouskgsaschr, feclaj gyros? Kdy u2budete mit, obraceji se kulinarné

ji2 znechuceni sjednoceniEvropané na majitelku bufetu,kdy u2 budete mit taky ruskijborge, mad'arsky gulag, slovenskéhalugky, bulharske leeo,rumunskou polentu, polski) bigos?Prg Cegi, co pofad klepou nadvefe, pfindgeji v banclasce doEvropy nejakou fantastickoupolivicu. Proe je, sakra, nepustitedovnitf? Proto, neine se usmivämajitelka bufetu, proto2e tupolivku maji ze spechupfipdlenou. A i kdyby: napfedmusisn vyprodat hamburgry.

Telegrofickg pfehleddomewich uddlostiuplynulého tgdne - 22.2. '95

V generalnim g tabu ArmddyCeske republiky probehla vminulOch dnech diskuse o pfigtipodobé jazykove pfipravyvojakti. Clenove gtabu se shodujiv torn, 2e jazykova pfiprava mapro na zamOglen0 vstup doNATO sté2ejni vOznam, neshodyale vyvoldva otdzka, jakéueebnice pro pfipravu pou2it.Podle generdla Nekvasila jsoustart/ arrnadni ueebnice anglietinya nemeiny s nazvy "Hands upI" a"Hande hoch!", vydanénakladatelstvim Bazuka v roce1973, po pfislugngchideologickOch opravach i nadale"docela dobfe pou2itelné" a navic"nehoflavé". Nektefi elenovegeneralniho g tabu vgak namitaji,.zda by vzhledem k soueasnémugeopolitickemu vOvoji nebylo

r)0.1 4./

Lekeel4

vhodrté vyrobit zcela novéuaebnice s neavy "You AreWelcome!" a "Sie sind immerwillkommen!"

Rozhovor

Pav laVeronika

Pavia

-Veronika

Pav la

-Veronika

Pav la

Veronika

Pav la

Veronika

Pav la-Veronika

Raclikalni kfidlo ye vedeniarmddy s timto ncivrhem sicesouhlasi, ale naléhavedoporuãuje vyrobit zcitrovefi iueebnice "Ruki vjerch!" a "Rukihore!"

Co to ete§, 2e se tak hlasite smeje§? Asi se dobteCtu Dikobraz. To je legradni easopis a je tady nékolikdobrych vtipü. Tak tteba tenhle:"Tak co, jak ti la francou§tina v Pati 2i, nemél jsi poti2e?""Jd nettle. Pati2ane ov§em méli."Hm, neni §patny. Ja tenhle easopis neetu, ale mam radahummisticke knihy, napt. Polaekovy romany a takepovidky Simka i Grossmana.No, to jsou opravdu klasickd dila. A dale Jirotkova,Saturnina a take vedle Svejka i dal§i Ha§kovy povidky.Humor je hrozne düleit. Mam rada lidi, kteti maji smyslpro humor.Bez legrace by byl 21vot nudny, §edivy bez té spravnejiskry.Main rada kreslené vtipy a myslim, e mame nekolik velmidobrych deskych autona.To, jo, kdy2 tito umelci vystavuji, jsou na jejich vystavydlouhé fronty a lidi se nahlas smejou. To je idasné.Ano, eloveka by nemél humor nikdy opou§tet. S humoremjde v§echno lip.To je pravda, v§ak take nejoblibenepi eeské filmy jsoukomedie. Humor nam pornahd ptekonat kaidodennistres.U2 musim be2et. Tak se mej hezky!Ty take. A hlavne dobrou naladu.

A ted' mluvime my!

Cvideni 1Text Humor je sestaven z nékolika edsti. Pteetete si ho a pakpojmenujte ka2dou east.

262 24

Lekce 14

I.

II.

In.

rv.

Cv Meal 2Pte6tele si text Dr'Sfková a Telegraficky pfehled jegtd jednou. Zjakych udalosti si autoti &lap legraci?

DrStková

Telegraficky ptehled

Cvièeni 3Jaroslav Ha§ek a Karel Capek jsou svêtoznami de§ti autoti. Najd 6te onich informace a na jejich zaklad6 si ptipravte kratky projev, kterypfedvedete.

Jaroslav Ha§ek Karel eapek

z

263 255

Lekce 14

Cvideni 4Pteetete si text Dr§tková a potom sestavte mezinarodni jidelnitek.Uvedte jmeno státu, jméno národa a jidlo, ptipadn6 pouze potraviny,kterd je v textu uvedena. U jste naterd jidlo ochutnali? Zeptejte sesvého kamardda, jestli zná pfipravu nektereho jidla. Jak byste vysvetlilimy§lenku evropského bufetu?

Cvideni 5V Telegrafickym pfehleclu jsou uvedeny razné nazvy ueebnic. Co timchtel autor net?

1. Hands UpHande Hoch"nehoilave" ueebnice vydané nakladatelstvim Bazuka v roce 1973

2. You Are WelcomeSie sind immer willkommen

3. Ruki vjerchRuki hare2ddané radikálnim Ithdlem

Cviaeni 60 t'em se bavi Pav la a Veronika v na§em rozhovoru? Vyjmenujte, kteréeeské humoristické easopisy a autory zndte .

2642 5 6

Lekce 14

Cviëeni 7A ted' se pokuste napsat nejaky vtip a pak ho feknete svymkamarddiam. Myslite si, ie by vd§emu vtipu rozuméli i Ce§1? Vysvet1etesvou kladnou, nebo i zapornou odpovéd'. Prod ano, prod ne?

Cv Meth 8Pracujte ye dvojicich. Inscenujte rozhovor dvou pfatel, kteti se bavi ono-dem legradnim. Pou2ijte ndsledujici frdze:

To byla legrace (sranda).To lik jsem se v ilvote nenasmdl.Je to docela veselé.To me rozesmdlo.Small jsme se jako divi.Nebylo to vubec k smichu.A

A

A

A

A

CvMeni 9Chcete ptesveddit noveho studenta, aby studoval aesky jazyk.Vymyslete si pro nej deset legraanich argumentu a pak je teknetesvym kamarádum.

1

2.3.4.

Lekce 14

5.6.7.8.9.10.

Cvi6eni 10Najdete ukazky z HaOcovych a Capkovych del a pohovotte o nich.

Gramatika

Colloquial Czech

Czech, like most languages, has a standard written form as well asformal and informal spoken varieties. Most of the readings in thisbook are in standard written Czech, though there are examples of thespoken language as well in the dialogues within the readings and inthe dialogue exercises.

Formal spoken Czech is the language of speeches and lectures, oftelevision, news reports and other public uses of the spoken language.Informal spoken Czech, is used in everyday speech and informalsituations, and is characterized, by the following features:

I. -y- changes to -ej.dobry dobrejbyt bejt

2. -i changes to -Lel after c, z, s, 1.citit cejtitvozilc - vozejk

3. -é- changes to 4/4.mléko mlikoz velkého mesta z velkkho mestavelké domy velkSr domy

4. -o at the beginning of the word or after a prefix changes to -vo.okno - voknooni vonidoopravdy dovopravdy

5. II- at the begining of the word changes to ou-lket oueet,iitad outad

266 qrA.- LI

Lekce 14

6. Certain consonant clusters are simplifiedjdu - dukdyby dybyjablko jabko /japko/donna domutikarn tikdm

7. Certain vowels are shortenedvim - vim

8. The Instrumental Plural changes to -ma in all genders

s terny dobrymi studenty - s tema dobrejma studentamase v§emi nakrni kamarddy se v§ema nakma kamara.dama

9. Adjectives in the Nominative and Accusative Plural change to -sr

dobrt studentihezkfr studentkyvelkt mésta

dobry studentyhezky studentkyvelky mésta

10. Verbs whose first-person singular present tense forms end in -u/-jihave -em in the first-person plural

dekujeme dekujemeteme ftemjdeme jdem

we thankwe readlet's go

11. Verbs whose third-person plural present-tense, forms end in -ajior -eji use -aj, or -ej instead.

clelaji delajrozurneji rozurnEj

12. Verbs whose third-person plural forms end in-i have -ej.

myli se mylej semluvi mluvej

13. The verb bfrt in the second person singular often takes the formsei instead of jsi.

jsi dobra. ueitelka se§ dobrd utitelka

267

Lekce 14

The auxiliary jsi

Mluvila jsi s nimi?Mluvilas s nimi?Cos chtel?

14. bych sometimesbysme.

15. The -1 of the

nesl nesvedl - vedtekl fektiskl - tisk

does not change but is often reduced to -s

Have you spoken to them?

What do you want?

changes to bysem and bychom often changes to

1 participle drops when preceded by a consonant

16. ten, ta, to occur with great frequency.

To jsem vide] toho chlapce ka2dej den na torn namesti.I saw the boy every day in the square

17. Certain lexical items occur only in colloquial speech, for example:fajn good, furt all the time, prima great, moc a lot

CATItENI 1Najdete v throdnim textu vgechny vyrazy hovorové e.egtiny, které jsounespisovné, a pi-eves:11e je do spisovného jazyka.

CVItENi 2Pteved'te do spisovne ae§tinyVzor: Setkal jsem se tam s mejma dobrejma kamarddama.

Setkal jsern se tam s mymi dobrymi kamarddy.

1. Rddi bysme yarn podekovali.

2. Seg unavenej?

3. Setkali jsem se tam se NiSema znamejma.

4. V2dycky delaj rámus.

268 2 GO

Lekce 14

5. Sem si jistej, 2e to tek.

6. Furt tikal to samSr.

7. Ctem jen sportovni zpravy.

8. Cos jim ptines?

9. Tys to vddël?

10. Abysme to udélali, musime u2 zaeit.

CVIdENi 3Ptevedle text lidové pisnd z jithich tech do spisovneho jazyka.

Zadnej neviZadnej nevi, co sou Domatlice2a.dnej nevi, co je to TausTaus to je nftnecky, Doma2lice je eesky2adnej nevi, co je to Taus.

CVIdENi 4Ptevethe text moravske lidové pisne do spisovne ee§tiny.

Kdy2 sem §e1 z HradigaKdy2 sem §e1 z Hradi§fa z po2ehrianipotkal jsem deveicu z nenadanipotkala me, neznala me, dala mi jablueko

CVIdENi 5Pleved'te text lidové pisne z ji2nich Cech do spisovného jazyka.

Ta nae hospodaje pane stav'endstavéla ji ma panenkazlatejma cihlama

2 G

269

Lekce 14

KláSterskd hospodapekne malovana.Kdo2 je ji maloval?Mla.denci s pannama.

Mla.denci s pannama,muii se 2enama,moje nejmilejSibilejma rukama.

Nezapomnéli jste spisovnou eeStinu? Zopakujte si gramatiku nazakladë souvisVrch text& které müou lokt i v3-rchodiskem diskuse.

CVI6EM 6Dopltite pádové koncovky:

Amerika vzala "soccer" pfechodne na milost

1.Spojené stdty americké oviddl u potovine roku. (1994) pro (tato zemé)netypickl) fenomen: onen (domorodec-pl.) nepfilig

obltheng soccer, jak se v USA (evropské pojeti) (fotbal)Fara. 2. Prognazy o (zdar) XV. (fotbalove mistroystvi)

(suet) v zemi footbatiu, tedy arnerické verzi fotbalu,baseballu a kogikové nevestily nic dobrého. 3. Av§ak dik (pofadatelé)

kteff gampiondt pojali nejen jako itchvatnou show, alepfedevgimjako velkolep byznys, skoneilo nakonec mistroystvi (dspech)

(sportovni) i (kornerenf)4. Pro (Amerieani) se staly (samozfejmost)takfka pfes noc upravene hraci plochy, pfirodni trdvniky misto umélOch,podivrie lajny, ba hie, i trochu jiné branky. 5. Misto (zakuklenit6Z-kotondinici) pak (divák-pl.) vzvaU(hog i) spofe odéné pou.ze do (triaka) a (trenOrky)

6. Soccer byl ye (Spojené stetty) vzat na milost.7. Fotbalove bo2stvo zinscenovalo tichvatné finale Brazaie s ( Italie)

8 A po nervy (drasajici boj) a(penaltov!) rozstfel) mohli Whoamerickg miãov0kouzelnik pl.) lfbat Svetovg pohar.9. I za (ocean) ale plati zndmé "vgechna sldva polni trdva".10. V (zerne) (neornezené mo2nosta seo slovo znovu pfihlds ill (moderni té2koodenec-pl.)

s (koiene gigky)podpcdi a miae dal propadaji (bezedné koge)nejpresti2néjgi basketbalové souté2i (svét)

270 262

Lekce 14

CVICENINahrad'te podtfiend slova zdjmeny.

1. Minuly tyden jsem videl novy desky film o pani Zdislavé z Lemberka,ale dtive u2 jsem o tell velmi zajimavou knihu.

2. Zna§ jmena v§ech hlavnich ptedstavitelii? Ne, nezndm3. Vgiml sis v§ech tech krasnych historickych kostymil? Samoztejme.,

kdo by si nev§iml.4. Urdite tam byl Petr. Ale jsem tam nevidël.5. Po ptedstaveni byla beseda s nekterymi herci. Poslouchal jsem6. Nevime mnoho o lidech, kteti i1i pted nekolika stoletimi.

Nemifteme o Veda v§echno.7. Libil se detem ten film? Prdve se nejvic8. Koupite Alené a Jirkovi toho novel-10 FerCivodce Prahou? U2 jsme

koupili.9. Miaiete se rozhodnout, kam v sobotu pojedeme, zale2i to jen na10. Pti§li tarn jenom s nejmlad§im synem, nebo se v§emi demi?

Nepti§li jenom s

CVICENI 8Pteloite sloveso a rozhodnete, kterd jeho podoba (imperfektivniperfektivni) je vhodnd v tomto textu.

1. Ceske muzeum vytvarnych umeni (introduce) minulymésic v praiskem dome U Cerne Matky Boii nejlep§i dila aeskehomoderniho umeni. 2. Vystava (called) Ceske vytvarne umeni20. stoleti (to be opened) v6era a (finish) na zaãdtkuzdti. 3. (Chosen) dila (represent) zarovetinejvyznamnej§i vytvarné tendence mezivalearieho umeni. 4. Otekdvdse, ie nejen obyvatele Prahy, ale zejména jeji nav§tévnici se (come)

na tuto vystavu (look at) 5. Náv§tevnici Prahy rddi(visit) nejenom vystavy, ale take divadla. 6. Repertoarpra2skych divadel (offer) dila ãeskych i svelovych autora. 7.Kamy si mia2e (choose) 8. Kdyi (you come) doPrahy na nekolik dni, jisté nernffiet-e (catch) v§echny kulturniakce. 9. (Buy!) "Kulturni kalendat" and (choose!)co se yam nejvice libi. 10. Milovnici uméni (will be satisfied)

CVICEM 9Ptelo2te:

1. Traditional Czech food is heavy and arduous to prepare. 2. In thelast decade, a healthier diet (fewer heavy sauce, leaner meat, morevegetables) that is easier to prepare has become more popular. 3.Lunch usually begins with a heavy soup, followed by a main dish ofmeat and potatoe or bread dumplings. 4. A common dish is pork roast,

2710 Cs 0A.. VI *)

Lekce

dumplings and sauerkraut. 5. Ham on bread and sausages in buns arepopular snack foods that can be purchased from sidewalk vendors. 6.A wide variety of breads and bakery items are available. 7. Czechs eatthree meals a day and often a mid-morning snack. 8. For mostfamilies, lunch is the main meal and both dinner and breakfast arelight. 9. People eat in the continental style, with the fork in the lefthand and the knife remaining in the right. 10. Hands, but not elbows,are kept above the table.

CVICEM 10Ptelo2te:

A: Hi, I haven t seen you for a long time. Where did you spend yourvacation?

B: Hi, I spent my vacation studying.A: No, you're kidding. You studied during your holidays?B: Yes, I went to Prague and attended a Czech summer course.A: Was it good?B: Great! Partly fun, partly very demanding.A: What was so demanding about it?B: Going to a pub, drinking beer and then getting up in the morning

and not falling asleep during classes.A: What else did your program offer besides classes and drinking

famous Czech beer?B: We saw some old historical cities, we had a camp-fire next to the

lake, and we saw, the oldest part of Charles University. It was veryinteresting.

A: It sounds very good. Maybe I'll go next time.B: Go and remember what they say: "All work and no play makes Jack

a dull boy".

Doplukové Eteni

"Jak yarn to jde ye §kole? ptcl sedededek vrtoudat."Jdjsem prvrtf v deskémjazyku,"ftica. MaruS-ka."JO. jsem prvni v poetech," praviHonzik."A co ty, Fando?" tode se sezdjmem dédedek." Jcijsem pryni yenku, kdyizazvoni, dècleeku."

"Tobé se to nelibiT pta se 2eny vopefe ma.n2el."Ten tenor je pfi§em!)!"

272

"Tak pojd'me domet.""A to zas nel V tfetim dejstvi hozabyi a tu radost si 14jitnenechdml"

Bud' zdroty pftteli. Slygel jsem,2e jsi pfestal koufit a nal*, 2eses najednou stal rozhodnymyegetaricinem a abstinentem.Proã to, prosim t6, va-echnodé1dt.§?""No prod, prod. Pfece abych byldiouho 2iv."

214

Lekce 14

"A pro6 chce§ bgt dlouho 21v,kdyi ant nejig maso, ani si nedd:spanaka nebo par piv, a ani sinezakouit§?"

"Copak vy si myslite, 2e svatba vpatek znamend pro 2enicha neco'43atného7""No jisté, samozfejme, pro6 byprdvé pcitek mel byt vyjimkou?"

"Stty, penize, nebo iivot!" pravilupi6 va2né."Vezmete iivot, puIteli, penize simusim schovat na staff...."

2 G273