quo primum – pius v

7/27/2019 QUO PRIMUM Pius V.

1/4

QUO PRIMUM

Bulla sv. Pia V.

O celebrovn me svat podletridentskho mislu


2/4

1

QUO PRIMUM

Bulla sv. Pia V. o celebrovn me svat podle tridentskho mislu

Pius, biskup, sluebnk sluh Boch, na vnou pam:

Jakmile jsme byli uvedeni do ela apotolskho adu, napnuli jsme pro nj rdi du-

cha a nae sly a zmili jsme vechny mylenky k udren ryzho crkevnho ritu. To

jsme se snaili uinit za pomoci samho Boha a vekerm vynaloenm silm. Kdy

jsme museli mezi jinmi dekrety posvtnho Tridentskho koncilu uinit usnesen

o vydn a nprav posvtnch knih katechismu, mislu a brevie, a kdy ji byl s po-

moc Bo vydn katechismus ke vzdln lidu a breviupraven ke vzdvn chvly

Bohu, aby se misl shodoval s breviem (protoe je velmi nutn, aby byl v Bo crk-

vi jeden zpsob uctvn alm, jeden ritus slouen me), zd se ji nezbytn, aby-

chom co nejdve uvaovali, co by v tomto smru jet zbvalo uinit, toti vydat sa-

motn misl. Proto jsme uznali za vhodn svit tento obtn kol uenm mum; ti

pak peliv vechno srovnali se starmi kodexy na vatiknsk knihovny i s jinmi

odevad shromdnmi, opravenmi a neporuenmi kodexy; a takt s vnmi spi-

sy starch osvdench autor, kte Nm zanechali pamtky o posvtn zvyklosti

svch obad a uvedli v pvodn stav tent misl a ritus podle dvn normy svatch

Otc. Aby z toho zmru a zapoat prce sklzeli ovoce vichni, pikzali jsme po

zral vaze v m vytisknout misl a vytitn vydat; toti proto, aby kn vdli,

jakch modliteb maj uvat, jak maj napt zachovvat rity a jak ceremonie pi

slouen m, aby to pak bylo odkzno svatou crkv mskou, matkou a uitelkou

vech ostatnch mstnch crkv, vichni si vude oblbili a zachovvali, ano napt po

budouc vn asy ve vech kostelech patriarchlnch provinci kesanskho svta,

v kostelech katedrlnch, kolegilnch i farnch, svtskch i klternch jakhokoliv -

du, jak muskch tak enskch, t d rytskch, v kostelech nebo kaplch bez spr-

vy, v nich dov zpvan me s chrem nebo tich se m obyejn slouit, nebo mus

se slouit podle ritu msk crkve, jinak se zpv nebo te podle formule nmi vy-

danho mislu, by by tyto kostely byly jakmkoliv zpsobem vyaty, omilostnny

Apotolskou stolic, zvykem, privilegiem, tak psahou, apotolskm stvrzenm, nebo

obdaeny jakmikoli jinm fakultami; ledae by od samho zatku zzen byla (me)

schvlena Apotolskou stolic bu samotnm zzenm nebo zvykem, kter by byl

v tch kostelech zachovvn nepetrit

alespo

dv

st

let. Tm nijak neodnmmeani zmnn ustanoven, ani zvyk slouen me. Kdyby se jim vce zamlouval tento

misl, a nj jsme se starali, aby byl vydn, svolujeme, aby se souhlasem biskupa, pre-

lta a cel kapituly, ani by jim v tom kdo brnil, podle nho mohli slouit me. Vem

pak ostatnm zmnnm kostelm odnmme uvn tch misl a s t a n o v m e a

n a i z u j e m e t m t o n a v d y p l a t n m u s t a n o v e n m , a b y p o d t r e s -

t e m n a n e v o l e p l n a z c e l a b y l y o d l o e n y m i s l y a k t o m u

m i s l u n m i n e d v n o v y d a n h o n e s m l o b t n i k d y n i c p i d n o ,

u b r n o , t m s p e m n no. Naizujeme, a to psn vem i jednotlivm pat-

riarchm eench kostel, administrtorm a osobm honoscm se jakoukoli crkevn

hodnost, by

by to byli kardinlov svat crkvemsk nebo jakhokoli stupn

apednho msta, naizujeme jim moc svat poslunosti, aby se napt zcela vzdali


3/4

2

vech ostatnch zpsob a rit podle jinch misl jakkoli starobylch, kter se dosud

obvykle zachovvaly, a zcela je odloili a zpvali i etli podle ritu a zpsobu a normy,

kter se tmto mislem nyn podv a nech tak pi slouen me se neodvauj pid-

vat nebo pedtat jin ceremonie nebo modlitby, ne jak je obsahuje tento n misl.

A tak, aby mohli a smli tohoto mislu svobodn a prvem uvat pi zpvan nebo

ten mi v ktermkoliv kostele a bez vitek svdom, bez hrozeb njakmi tresty,odsuzovnm a zkazy, svou apotolskou moc a to navdy povolujeme. Ani

vysoc hodnosti, administrtoi, kanovnci, kaplani a jin kn svtt nebo jakho-

koliv du jakmkoliv jmnem nazvan, nemohou bt vzni slouit mi

j i n a k , n e j a k j e n m i s t a n o v e n o .

A n i k d y n e m o h u b t k m k o l i v d o n u c e n i n e b o d o h n n i k e

z m n t oho to mis lu , an i ptomn listina neme bt nikdy odvolna nebo

zmrnna, nbr zrove u s t a n o v u j e m e a p r o h l a u j e m e , a b y v e s v s -

l e b y l a v d y t r v a l a p l a t n .

Tomu nejsou na pekku pedpoklady, ustanoven a apotolsk nazen, ani obec-

n nebo zvltn ustanoven vydan na provincilnch a synodlnch shromdnch,

ani zvyklost eench kostel utuen od nepamti dlouhotrvajcm ustanovenm, ne

vak starm ne dv st let, ani jakkoliv opan ustanoven a zvyklosti.

Chceme vak a s tou autoritou rozhodujeme, aby po vydn tto konstituce a mis-

lu kn, kte jsou v msk kurii, byli vzni zpvat a st podle nho mi za jeden

msc, kte sdl a po hory po tech mscch, kte za horami, po esti mscch, nebo

jakmile jim bude tento misl pedloen na prodej.

Aby zstal vude ve svt neporuen a uchrnn, bez psaskch chyb a omyl,

vem tiskam (vydavatelm), kte jsou na naem zem a na zem Svat msk

crkve, kter nm pmo nebo nepmo podlh s tm, e ipso facto ztrat knihy a mus

zaplatit sto zlatch dukt Apotolsk komoe; ostatnm vak, kte sdl v kterkoli

sti svta, pod trestem exkomunikace latae sententiae a jinmi tresty podle naeho

rozhodnut apotolskou autoritou a znnm tto listiny obdobn zakazujeme, aby se

dnm zpsobem neodvaovali a netroufali si tisknout, vystavovat na prodej ani pij-

mat exemplmislu bez naeho povolen nebo bez zvltnho povolen Apotolskho

komisae, kterho v tch krajinch k tomu ustanovme, nebude-li tiska t tiskape-

svden, e komisa srovnal exempl mislu, z nho mus tiska pijmout normu

k tisku ostatnch misl, s mislem vytitnm v m podle velk imprese a e se

exemplmislu s nm shoduje a v niem neli.

Avak protoe by bylo nesnadn dopravit tuto listinu do vech kraj kesanskho

svta a seznmit s n vechny co nejdve, naizujeme, aby podle zvyku byla uveej-

nna a pibita na dvech baziliky Knete apotol, Apotolsk kancele a na sloupu

na poli Flory a aby vytitn exemple te listiny mli vude na svt stejnou zcela

nepochybnou hodnovrnost jako listiny podepsan rukou njakho veejnho note a

jako listiny opaten peet osoby ustanoven do crkevn hodnosti, hodnovrnost, kte-

rou maj pedloen listiny, jsou-li ukzny nebo vydny.

T e d y v b e c n i k d o z l i d n e s m z r u i t tuto strnku naeho povolen, us-

tanoven, nazen, rozkazu, koncese, dovolen, prohlen vle, rozhodnut a zadren

(zkazu), ani se j v nerozvn opovlivosti protivit. J e s t l i e b y s e v a k n -

k d o o d v i l z k u s i t t o , n e c h

v , e h o s t i h n e h n

v v e m o h o u c -h o B o h a a j e h o a p o t o l P e t r a a P a v l a .


4/4

3

Dno v m u sv. Petra roku Vtlen Pn 1570, 14. ervence, ptho roku naeho

pontifiktu.

Caesar Glorierius

H. Cumin

Roku od narozen Pn 1570, ptho roku pontifiktu v Kristu nejsvtjho otce a pnanaeho Pia V., z Bo prozetelnosti papee, jsme tuto listinu, vyhlenou 14. ervence, opsali

19. ervence uveejnili a pibili na dvech baziliky Knete apotol, Apotolsk kancele a

na sloupu na poli Flory, jak je zvykem, my, Joannes Andreas Rogerius a Filibertus Capius

Cursores.

Scipio de Octavianis, magister Cursorum

(Missale Romanum, editio XIX iuxta typicam Vaticana Ratisbone 1936, str. 5-7)

quo primum – pius v

Documents