pdf compression, ocr, web optimization using a watermarked ...€¦ · henri bergson maenia pohyb e...

PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor

http://www.cvisiontech.com

Henri Bergson

MAeni a pohybe

Jakula Capek, Josef Fulka,Josef Hrdlid(a a Tornig Cht=1}',

MLADA FRONTAPraha 2003



HENRI BERGSON: LA PENSEE ET LE MOUVANT

Copyright © Presses Uniyersitaires de France - Paris, 1938Translation Jakub Capek, Josef Nth, Josef Hrtiliiika a Tomas Chi*, 2003

ISBN 80-204-1008-2



OB SAH

Pfedniluva 9

UVOD (PRVNI CAST)Naraskinf provdy. Zpetny- pohyb provdiveho. 11

II UVOD (DRUHA CAST)0 kladeni probiemet 32

III 11/102NE A SKU'I'ECNE 99

IV FILOSOFICKA INTUICE 110

V VNIMANI ZMENY 140

VI UVOD DO METAFYZIKY 172

VII FILOSOFIE CLAUDA BERNARDA 221

VIII 0 PRAGMATISMU WILLIAMA JAMESE:PRAVDA A SKUTECNOST 230

IX 2IVOT A DILO FELIXE RAVAISSONA 243

EdiMipoznarnka 281PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


r



PREDMLUVA

Tonto svazek obsahuje nejprve dve uvodni eseje,4ioro 1/11)111 napsal zylagf pro tuto pffle2itost, a ktere ledy111111111 uuliyly vydany. Zabiraji tfetinu knihy. Zbytek

pl.ednagky z Vogl 6:Asti nedostupne, vydane yeleiont111 'lobo v zahrani61. Vechny texty spadaji do let11111,i 10, 1923. TYkaji se hlavne melody, o na se domni-'\tow, m hych ji mel doporu'dit filosofam. Cilem prvnich'Iv' tvoff nvod, je ptedevgim navrat k paatku1,.1, i ii [oily a definovani smeru, kterYm orientuje badanf.

I II i iu vydane v roce 1919 pod nazvemDuchovnlener-i

I !;onstfedil eseje a pfedna§ky" vztahujfc1 se k vy-I II ntikterych mych praci. Tento novy svazek,

jsou tentolcrat shromaklAny eseje a ptednaAky",,1, iij ici se samotnou badatelskou praci, ma byt dophi-

I ,iii prvniho.),.ir ',1:(iirN of the Clarendon Press v Oxfordu laskav6 po-

I tli souhlas k otigt6n1 dvou pfednagek,v roce 1911 v Oxfordu, ktere s velkou peel. vydali.

I 1061 bych jim zde proto vyjadtit sva podekovanf.+I. B.



I

UVOD (PRVN1 CAST)

Nar6stcinf pravdy Zpotily" pohyb pmvdiveho.

0 pkosnosti ve fi losofii. - Systaniy. - Proc zanedbaly otizku

Cloak - Cfni so stone v6doinf, kdyg do .n6.j znovu zahrneme zfetel trvA-

ZpOtno pAsobfci pravdiveho soudu. - Zrcadlenf pkitotn-mord i v rointdosti. -0 historii a historickych vysvetlenich. - Logika101 17i ilekce.

Nit: dosud nechybelo filosolli tolik jako piesnost. Filo-niit sN,stemy nejsou strigeny na miru skute6nosti, v nizY,Ijnine. ]sou na ni prili5 velke. Zvolte vhodne nejaky ta-ovy system a zkuste jej posoudit: uvidfte, ge by se stejnelebPo hodil na svet, kde by nebyly rostliny ani zvitata, je-iinni samotni lido; kde by se lido obegli bez piti i jidla; kdeIii, nespali, nesnili ani neblouznith kde by se rodili jako.1nrci a umirali jako kojenci; kde by energie neubyvala,

plibyvala; kde by vAechno pozpetku a bylo ob-f.weno naruby. Pravy system jo totil souborem tak ab-.,i1;ikinicha v diisledku tobo tak girokych koncepci, 2e do

ii 11 Ize vedle skutethosti pojmout vgeohno moine, bai n ntozne. Vysvetleni, ktere mame pokladat za uspokoji-ve, je takove ktere pfileha ke svemu pfedmetu: nesml'nazi nimi bYt prazdno ani mezera, do ktere by mohlofi I Ill (1110 VSt oupit nejake jine vysvetleni; vysvetleni vyho-vuje pouze svemu pitedmetu, pi'edmi.7it se dame pouze sve-in u vysvetleni. Takove mAge bYt vedecke vysvetleni. Nese

snbou absolutni pl'esnost a pinou ci rostouci evidenci.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Mohli hychom neco takaveho prohlasit a filasofickYch te-orilch?

Kdysi jsem se domnival, 2e jedno &eni tvoil vyjimku,a to je pravdOpodobne rifted, pro jsem se k nenau yesvem miadi upinal. Spencerova filosofie se sna2ila pii-jmout otisk veci a utvefet se podia jednotlivych rysii fakt.Bezpochyhy i ona jet hledala oporu v nejasnYch obec-nostech. Dobfe jsem vniinal slahinu Prvnich principtl.Zdalo se mi vgak, re tato slabina tkvi v tom, 2e nedosta-tethe pfipraveny au tor nernohl prohloubit posledni ide-je" mechaniky. Piivodne jsem nail v iimyslu ptepracovat,dopinit a upevnit tuto t:ast jeho dila. Pokougel jsem se a toza polfgiti vegkerycla sil. Tak jsem byl priveden k my§len-ce Casu. Zde me i4.ekalo pi'ekvapenf.

Velmi me toti2 zarazilo,..jak skutei_.'ny cas, kterk_rtulv evoIut:ni filosofii hlavni ulohu, unika maternAtice, Lehopodstatou je plynout, 26dne. z jell° e.asti to je te neni a jiZse ukazuje dalgf. Priloieni cash na sebe za 116.elem mee-ni je tedy nemo2ne, neptedstavitelne a nepochopitelne.V ka'._,dein mefeni je jiste obsa'2"en nejaky konven6n1 prveka jen zfidka je moZno dye veliNny, n kterych fikarne,jsou stejne, pi ilozit na sebe pi'frno. Je Vgak nutne, ahy pfi-lozitelnost byla mo'Zna. pro jeden jejich aspekt nebo

ktery" now z nick u.chovave., a Lento 116inek neboaspekt je pak Urn, on rneffme. hvgak v pfipade 6asu bymyAlenka pfiloiitelnosti byla nesmyslna, nebof podstatouka_ zdeha_ucinku trvani, kter3 bude pfllo2itelny samk sobe, .a tedy merite14, je, ze netrva. U2 od svYch stfe-dogkolskYch let jsem si byl Odom, ze trvani se mei'f dra-hou pohybujiciho se telesa a 2e matematicky7 (!as je tiara;tehdy jsem si v.ak joke nepovirnl, Ze tato operace se ra-dikalne odliguje od vgech operacf metenf, nebof neni pro-vadena na reprezentativnim aspektunebo ffeinku Who, co

12



I LA ' C. - - " 74.

- - - !!, 4pa Zi-!:

uhceme ment, ale na n6i`..em, co je vyIuiTiuje. Cara, kterouniqiine, je nebylma,. je.pnhy_blivost.. Cara je dokona-I la, L'as je to, co se tvotf, co dokonce pasobi, 'Ze se vgech-

tvoil.. Mefeni i4.asu se nikdy net3"Tkil trvani jako2toI rvani; paita se jen ur6it3Y paet okrajil interval -11

tedv zkratka 3e6eno virtualni zastaveni case. Tvr-dit, ze k nejake udalosti dojde na konci jistoho easu t,:minuend proste vyslovit, 1.e od tot° chvile az k onomuilkiu2iku napoeltdme pOet si mu ltaneit dani.!;ho rodu.

temito simultaneitami se mule odehrdt cokoIi. Casby sc mohl mnohondsobne, ba nekon.e6no zrychlit a proinelematika, fyzika nebo astronoma by se nic nezmonilo.Z pohledu vedomi by to vgak byl hlubok3", rozdil (tim pfi-roze.ne minim vedomi, ktere by nespadalo vjcdno s nit-romozkoqmi pohyhy); pro na O. by i_<.ekani od jednohodue k druhhmu, od jedne hodiny ke thuhe neznamenaloslejnou namahu. Veda vgak nernfile paitat s tinato de-ierminovanym 6ekanim a jeho vneIN pti6inou: i kdy2 seZi1133M1 6asem, ktery7 problha nebo probehne, pojima jej,jako by probehl. Je to ostatne vebni pPirozen6. Olohouvkly Jo pfedvidat. Z hmotneho sveta viola extrahujeapo-diluje to, co se mute opakovat a co je tedylo, co netrva. Dili se tak jen sm6ru daneho zdraqm ro-zumcm, jen2 je poa'atkt,,,m vocly: kdri, min vime o case, ob-vvkle myslime miru trvani, a nikoli trvani samo. Avklklot() trvani, ktere \rade eliminuje, kterd je obti2ne pocho-pi I a vyjadfit, citime a 2ijeme. A kdybychom se ptali, elmjo? Jak by so jevilo vedomi, ktere by je Jon vidt6t,as nc nieiit, ktere by je tedy chapel°, anig by je piitom ze-stavilo, kterti by nakonec melo za pfedmot sebe sama;I ktere by jako divak i herec, jako vedomi spontanni i ref-leklovano, navzajern pMhlizilo pozornost, Mora se upird,a 6as, kteq unika, zil" by je dovedlo ke shod6?PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Takove byla otazka. 'Om prostfednictvim jsem proni-kl do oblasti vnitiniho givota, o kteron jsem se dosud no-zajimal. Vel mi rychle pak byla rozpoznena nedostateenostasocionisticke koncepce ducha. Tato koncepce, v to dobespoleend vetsine psychologii a filosofft, byla vysledkemurneleho uspdadani vedomeho givota. Co by dal pi'frnY,bezprosfredni pohled, nesmBeny s pi'edsudky? Dlouhafada nva_h a analyz nine techto ptedsudkii postupne zba-vila a pilmela mne opustit Path/ myglenek, ktere jsem no-kriticky pfijimal; a jsem koneene clospel k llapTOStpeistemu vnitfnimu trvani, ke kontinuite, ktere neni jed-notou ani mnohosti a ktere se nevejde do gadneho z pPed-chozich remota. Nezajem vedy o toto trveni byl podle mnezcela pfirozeny. jki funkci je snad prav6 to, aby pro nesskladala takovy svet, v Tieing pro pohodlnost jednani intir-geine zastirat ucinky easu. Jak ale mohla Spencerova filo-sofie, evolucionisticke ueeni vytvoleue k tomu, abysledovalo skuteenost v jeji pohyblivosti, v jejim polcrokua vnitTnim zrani, zavirat orii pi'ed tim, co je sarnotnoumenu?

Pozdeji mne tato otezka mola dovest k novornu polio -du na problem evoluce givota, kteryoral v tivahu skutee-ny eas; dosp6.1 jsem tehdy k zaverii, ze spencerovskYevolucionismus" je lobe takika celY pfepracovat. V tochvili jsem vgak hyl pohlcen vizi trvani, Pii zkouinanisystemii jsem konstatovaI, ze filosofove, se trvanina piilisDezabjvali. V prilb6hu celych dejin lilosofie staveji easa prostor na stejnou rovinu a iadi je do tehog rodu. Pot:6s tuduji prostor, ureuji jeho povahu a funkci-,- naeeg ziska-nelry_sIedkv pteriaSeji na Las. Teorie prostoru a easu si takvzelemne ocipovidajf. Pro pfechod od jedne ke druhe sta-eilo zrnenit jedine slave, kladeni vedle sebe" bylo na-hrazeno sledem". Od skuteeneho trvani se pozornosl

34PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


systematicky odvracela. ProU Veda k tomu ma svc dftvo-dy; ale ji2 metafyzika, ktere. vedu pfedchazela, postupo-vala timto zpiisobem a nemela stejne dtiivody. V prabehustudia ruzn.ych u6eni se mi zdelo, 2e ado velkou roll so -lira' jazyk. Trvani je vIdy vyjadtoveno jako rozprostrane-jn6. Terminy popisujici 6as jsou vyp-ajtene z jazykaprostoru. Kdy2 vyvolavame cas, odpovida nem prostor.Metafyzika se muscle ptizpUsobit jazykovym zvykOtm a_tyse zase tf.di zdravym rozumem.

Jo-li vgak v tomto bode veda ye shade se zdravYm ro-zu mem, jestli2e spontanni i reflektovany intelekt path-

skute6nY Cas, neni to den° jiz samotnym urtleni.mnageho rozumu? Takovy byl zaver, k nemu2 jsem dospel

studiu struktury lidskeho rozumu. Ukazalo se, ge led -n ou z jeho fankcf je prave maskovat trvani, at u v pohy-bu nebo ye zmene.

A pokud jde o pohyb? Intelekt z nej zachyti jen fadunejprve je dosaleno jednoho bodu, potom dal iho

a jegto dalgiho. A kdy2 rozumu namitneme, ze mezi te-rMite body se neco deje? Rychle dopini nova pozice, a takdale donekoneLia. Od pfechodu svilj pohled odvraci. Po-ked stale nalehame, postara se o to, aby pohyblivost, vy-tla6ovand s nariistajiclin patem uvaZovanych pozic dostale mengich intorvahl, ustoupila, vzdalila se a zmizelav nekoneL'ne inalam. Neni nic ptirczenejgfho, je-li intelektt ['ten ptedevgim k tomu, aby pfipravoval a ujastioval nagepOsobenf na veci. Nage jednani so mute pohodlne uplat-

jen na pevne body. Intelekt tedy hleda pevnost, pta se,kde pohyblivy ptedmi_c.t je, kde bude, kudyI kdy.2 zaznamend okamIlk pfechodu, i kdy2 se v to chvi-I i zdenlive z.ajtma o trvani, omezuje se jon na konstatova-ri dvou virtualnich zastaveni: zastavenipohybliveho ptedmotu, ktorY zkouma, a zastaveni jin.eho



pohybliveho pfedmetu, jeho2 beh je pokladan za beh Lasu.Vdy vgak chce pracovat se skute6nYmi nebo mOnYminehybnostmi. Pfekrame tutu intelektualni pred-.stavu,ktera ,p1),lryb zachycuje jako 'tadu pozic. Pojd'me plimok nernu a sledujme jej bez prostfeclkujicich pojmh: shle-dame, ze je jednoduchy a nepferugeny. Wine dal a do-_sahneme toho, 2e se dostane do shady s jednim z technepopiratelne skute6lych a absolutnich pohybd, ktere vy-tvalime my sami. Nyni drZime pohyblivost v jeji podsta-te a citime, Ze splyva s ur6itym tisilim, jehoZ" trvani jenedolitelnou kontinuitou. Jakmile vgak byl pfekonan ur-'City prostor, nag intelekt, ktery vgude hleda pevnost, po-sleze pfedpoklada, ce pohyb se nancgel no tento prostor(jako by se pohyb mohl shodovat s nehybnostin a e po-hybl ivy pfedrnet postupne je v kaZdam bode drahy, kte-rou prochazi. MCf2erne nanejvYg fici, Z'e by to byval byl,kdyby se zastavil (Hive, kdybychom byli s ohledem nakratgi pohyb vykonali zcela jine usili. Odsud jiz zbYvajediny krok k tomu, abychom v pohybu videli jen tadu po-zic. Trvanl pohybu se tak rozlo21 v okam2iky" odpovi-dajlcf jednotlivYm pozicim. Avgak Zlasove okanOikya pozice pohybujiciiho se telesa jsou jen momentkami, kte-re nag rozum seal z kontinuity pohybu a trvani. V techtozaberech kladenych vedle sebe dostavame praktickou na-hra2ku ease a pohybu, ktera se phzpilsobuje p0.adavklImjazyka v nadeji, '2e se jazyk propiljel zase poZ'adavkiim vY-po6tu. Dostavame vgak jen umele usporadani. Cas a po-hyb jsou netifrn jinym.1

jestliAe nam kinematograf pfedvadi v pohyhu na platne nehybnepohledy pololene vedle sebe na film, je Wino tak za podminky, ze na Cotoplatno, abychom tak fekli, promita spolo s nehybnOii pohledy take po-hyb, kteq je v ptistroji.



Toteti rriti2eme )ici a zrneno. Rozuni ji rozklada do sta-vii j deucfch po sob a vzajemn6 odligenych, ktere maji IDYLtwine/me. Pokud vgak kazdy z techto stavn pozorujeme1)11e. vgiumeme si, le se obmenuje, .a ptame se, jak bymild trvat, kdyby se nemenil. Rozum jej rychle nahradiradon kratgich stavn, ktere se v plipade potfeby mohouI ez ornezeni dale rozkladat. Je vgak mane nevidet, lepodstatou trvdrri je uplyvani a le kdy lepime jednu sta-luii na druhou , nikdy nedostaneme nic, co trvd? Opa-l; ujeme, ze skutOme nejsou stavy", pouhe momentky,[dere: snimame v prnbOhu zmony. Skutenny je naopakproud, kontinuita pfechodu, zra.na sama. Tato zmena je f

is rlelitelna, je pfirno substancidlnl. JestliIe ji nag intelektvyirvale poklada za nesoudrinau, neustdle k ni pilpojujeii6jakeho nositele, je to proto, e ji nahradil iadou stavn

sebe. Tato mnohost je vgak umela a stej-nn umela je i jednota, kterou v ni ustavujeme. Je to jen ne-iltotr2ity tiak zmeny - zmeny vidy pfilehajlci k sobe samev I rvani, ktere se bez konce prodlauje.

Tyto dvahy zrodily v morn duchu mnaho pochyb i vel-kyTch nade:ji. Rikal jsern si, e metalyzick6 problomy bylymo2na. gpatne polo'Zeny, e vgak prdve z tohoto dnvodununi dale na mfste pokledat je za veOne", a tedy nefegi-Hint!. Metafyzika perAna dnem, kdy Zenon z Eleje vyslo-vi I aporie, je2 jsou v]astni pohybu a zm6ne, jak si jeprodstavuje nag intelekt.1-11avni usili starovokych i novo-vOkych filosofu se soustfed aby stale subtiln.ejgiIntelcktualni praci pfekonalo a obegjo ty to obtiZe vyvola-iu pfedstavou pohybu a molly. Thk doglainetafyzika k tomu, 2e hiedala skutguast v&f-nad casein,za iim, co se hybe a m6ni, a v dtisledk Aunitlpho, co nages mysly a nage vedomi vnimajf. Nad byt nicim



jinym ne2 vice ci mane umelym uspotadanim pojrnft, hy-potetickou konstrukcf. Tvrdila, ze ptekonala zkugenost.Ve skutermosti jen nahradila pohyblivou a pinou zkuge-nost, ptipravenou k dalgimu prohlubovani a t6hotnou ob-jevy, jakymsi pevn3'im, vysugenym a vyprazdnonymextraktern, systemem abstraktnich obecnych ideji i.:erpa-nych pravo z tato zkugenosti, 6i spige z jejfch nejpovrch-Olgich vrstev. Stejny smysl by mei° u6ene rozpravet nadobalem, z della se vykukli motyl, a ptedpokladat, getajfci, ranicf se a 2ivy motY1 nachazf svflj smysl a dovr-geni v nehybnosti slupky. Odstratime naopak obal.Probuctme kuklu. Vrarme pohybu jeho pohyblivost, zme-ne jeji plynulost, C'asu jeho trvani. Kdo vi, zda netegitel-na velke problemy" nedistanou na slupce? Netykaly seani pohybu, ani zmeny, ani Elasu, ale pouze pojmovahoobalu, ktery jsme mylne pokladali za ne same nebo za je-jich ekvivalent. Metafyzika se pak stane zkugenosti sa-mou. Trvani se odhaif takove, jake opravdu je, jakosouvisle tvoienf, nepterugene prygtenf novosti.

Nebot' pravo to nam be2na ptedstava pohybu a zmenybranf videt. Je-li pohyb tadon pozic a zmena tadou stavd,pak je C' as tvoten rozligenymi 6estmi polo2enymi vedlesebe. I kdyz potom tfkame, ze tyto easti po sobe nasledu-ji, ptesto se talcovg sled podoba sledu obrazfi kinernato-grafickeho filmu: film by se mohl odvijet desetkrat, stokrat,tisickrat rychIeji a na tom, co odvijf, by se nic nezmenilo.Kdyby probihal nekonene rychle, kdyby odvfjenf (v tom-

to ptipade mimo pfistroj) probehlo v jedinem okaim2iku,byly by to stale tytel obrazy. Takto chapany sled k nim nicneptidava; spige neco odebfra. Vyzna6uje nedostatek. Vy-jadfujemedokonalost nagehG ynfmanf, ktere je nuceno pro-birat film obraz po obrazu, misto abyjej pojalo celkove.Takto uva2ovang 6as nevi zkratka ni6im jinym ne2 ideal -



prostrsrem, v nOmti ptedpokliklame vAechny minute",if f I mime a budouci udOlosii srovnan.e do lady a krome

111E11 legtO jakousi Wekatiku, ktera jim brani, aby se nomiikOzaly v ce.lku: odvijeni v trvani by bylo prove limb) ne-iluvrAonim, pripojenim ureile negativni kvality. Takto uva-Om In vOdome 6i neveclome v6thina Jilo.safil a jejich nazor se

shoduje s potiadavky rozinu, s pothebami le& a seriymbolismem vkly. Nikdo z nich neliledal pazitivni atri-linty iasti.Pojimati sled jako nepodahenou koexistenci a tr-

jako ztratu vUnosti. liMsledkem toho je, tie nejsouof delaji co delaji, phedstavit si radikalni novost

neptedvidateln.ost. Nemluvim jen o tech filosofech, kte-rf veil v natolik phisn.e zhetezeni jevi) a uddlostf, tie it6in-

10 pak motine odvozovat z 11 se clonanivaji, ticbutIoncnostje dana v phitomnosti, tie je teoreticky rnotinebudnucnost v phitomnosti videt a tie k ni v diisledku tohoI iinlnucnost n.eptida nic noveho. Ale i nekolik mak) tech,

lorq vehili ye svobodnou vuli, ji redukovali na pouhou,,volbu" ze dvou n.ebo vice stranek, jako by to byly ptedemonzna:en6 motinosti" a jako by se Ole ornezovala naIlskuteL'nen.i." jedne z nich. I oni tedy ptipougteji,i Wykfil to neuv6domuji, tie vse je Llano. jednanf, ktere by byloz(:n I a love (alespori zevniti) a ktere by tiOdnym zirhsobem,II I e ve forme caste motinosti, neexistova]o pPed svYin usku-la:nonim, jim zhejme vubec nephialo na mysl. TakovO jevAak svobodn6. jedndni. Abychom je ale moh]i takto oh&

, abychom si °stable mohli phedstavit jakekoli tvoterii,oilvost nebo n.ephedvidatelnost, je theba se premistit dor:Ist oho trvani.

Zkuste si totiti dn.es pfedstavit jednani, kter6 uslcute6-nfle zitra, i kdyti vite, co budete delat. Obraznost vimmand ptedvede pohyb, ktery ma byt vykondn. Aviakz !olio, co si budete phi jeho realizaci myslet a co budete



proEvat, neinfete dues veal nic, nebof stay va'Sf dui[bude zftra zahrnovat cely zivot, ktery pro*ijete al do t6doby, a krome toho i to, co k nomu prida pre's/6 onen zvlagt-ni okarnZlk. Abyste pledem napinili tento stay obsahern,ktery me mit, k tomu byste pottebovali preve ten 6as, kte-ry deli dnegek od zitika, nebof nemaete psychologickyrivat zkratit ani o jedinY okarr:gik, aniti byste zmenili jehoabsah. IY1h2e1'.e zkratit trvani melodie, ani byste ji ptitornzintzgiIi? A ynitlnf Zi'vot je prgye tato melodic. Pokudtedy yfte, co bud ete delat z ftra, pfedviate jen vnejgf tvai-cost sY6ho jedn6n1. Vgechno iisili p'tedstayit si pfedemjeho vnitiek zabero takove" trYani, ktere yes v postupnemprodlOovani dovede a2 k okaraiku, kdy se jedneni usku-tanf a kdy u nernU2e bit to t o jeho pfedvidAni. A prodtake, je-li jednani opravdu svobodne, tedy cele tyden6 vesvem vnejgiin obrysu i ye sve yni tinfm zabarvenf, v aka-

kdy se uskuteamje?Je tedy zakiadni rozdil mezi yyvojem, jeho souvislee.asti se pronikajf v urCitem vnittnim nartistani, a odvije-

nim, joho2 odligene: 6iisti se kladou vedle sebe. Vejft, jej2rozYfjime, je mo2n6 otevirat stele rychleji a mohl by serozyinout i okatnite. V2dy ukae stejny vzorek vygity dobedvabf. KdyZ v§ak skutetTRY vyvaj jen nepatrne zrychlf-me nebo zpomalfme, merit' se vniti'ne a ad zakiadu. Jeho.zrychteni nebo zpoinalen f je prave ton to vnittnf zmenou.jeho obsah spade vjedno s jeho trYanim.

Vedle yedomf, ktere 2iji. Unit() trvartfm, je nelze ziizitani rortahnout, existuji ov§em hmotne systOmy, pa nich26as jen skiouzeva. jevech, ktere to tvofi sled, ma2emeopravdu Hot, ze jsou rozvflenfm ejffe, nob° jests lepeodvijenim kinematografickeho filmu. Byly piedeni pro-paitatelne a ye forme mo2nosti existovaIy pied Sq/I2uskuteimenim. Tak-ove systemy studuje as tronomie, fyzi-

20



kii a (Amnia MiltiemefIci, tie hmotny vesmir ve svern sou-iln system takoveho rodu? Naee veda to

iiipokIdda a rozumi tim proste to, tie ponecha z vesmi-a al ra nou vee, co nelze propa:Itat, Aveak filosof, kter3',

41.'1 la :I niC ponechat stranou, je nucen uznot, stavy no-inho Innotneho sveta jsou soueasne s historii nageho ye -.1,1111 1. A prototie vedomi trvd, je nutne, aby stavy sveta

nejok\'Tm zpilsobem svazdny se skute6nYm trvanim.ilia, no nemti jsou zakresleny ndsledne stavy pine pro -

;11.01116h° systemu, by se teoreticky mold od vijetrychlosti, aniti by se na nem neon zmenilo. Ve

rillitni:nosti je tato rychlost pevne stanovene, prototie ad-VOan 1 filmu odpovidajistemu trvani naeeho vnitimihovnl - jon jemu a tiednemu jinemu. Film, ktery se odviji,khialy pravdepodobne svazan s vedomim, ktere [rya a kte-i.i i,1 i Inho pohyb. Kdyti chceme ziskat sladkou vodu, jak.1111. rc, kli, musime 6ekat, nel se cukr rozpusti. A tato nu t-

,L,i..i c:L kat je vyzna.6nou skutenosti. I kdyti nrntieme z yes-vykrojit systemy, pro neti je 6as jen abstrakci,

!ahem nebo cislem, sved61 tato nutnost o tom, tie yes-... !:.iin je.n6eim jinym. Kdybychom jej mohli obsahnout

to coati, joke anorganicky, ale protkany UstrojnmiI% IL stini, vidoli bychom, jak bez pr'estani nat4rva form

nov3:7"ch, stejne ptivodnich a nepfedvidatelqch jakoimeeho v6domi.

No/.1 Veit mezi sled= v opravdovem trydni a juxtapo-I V prostorov6m case, mezi vyvojem a odvijenim, mezi

novosti a jinym usponidanim pi'edem existuji-IhU a koneiTthe mezi tvofenim a prostou volbou je pro

11.1.. tak obtitine, tie nemutie 1334 od veci, kdyti tento roz-1

l vy:.;vetlime z vice stran najednou. Rekneme tedy, tieLv.ini chdpanem jako tvotivy vyvoj existuje neustava-

li, L vot'eni motinosti, a ne toliko skute.6nosti. Mnozi toPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


odmftnou prijrnout, protoIe budou stale soudit, "ix uda-lost by se neuskutgnila, kdyby se nebyla mohla uskutee-nit: talde pfedtim, ne2 byla skuteend, musela byt mo2na.Podivejte se vgak na vac blf2e: uvidite, ze manost" zna-mend dve naprosto odligne veci a ge vetginou pl'ebfhameod jedne k druhe a nechtene zamenujeme oba vyznamyslova. KdyZ" nejakY hudebnik slaisymfonii, bylo jeho dflomane pixdtim, nee bylo skute6ne? Ana, pokud tfm ro-zumfme, ze jeho realizaci nestala v ceste Zadna nopfeko-natelna pfeka2ka. Od tohoto zcela negativnfho vyznamuslova vgak nepozorovane pfechazime k pozitivnimu vy-znamu: ptedstavujeme si, ze koala vec, ktera nastane, bymohla byt pfedem postfehnuta nejakym dostateene in-formovanyin duchem, a >X by tedy ve forme ideje pfed-chezela svemu uskuteeneni. V pflpade umelockeho dilaje to nesmyslna p'tedstava, nebof jakmile ma hudebnikpfesnou a upinou ideu symfonie, kterou vytvoff, symfo-nie je hotova. V myglenf umelce a gm mane v jakemkolimygleni srovnatelnem s nagim, tfeba i neosobnim nebproste virtualnim, by symfonie nemohla byt pfitomna yeforme motnosti ptedtfm, nez byla skuteena. Nemilemevgak toted prohlasit o libovolnom stavu vesmiru se vgemivedomymi a Evymi bytostmi? Neni tento stay svou no-vostf a zasadni nepfedYfdatelnostf bohatgi neZ" symfoniei toho nejvetgiho mistra?

Stale vgak pfetrvaya pfesvedeoni, ze i kdyz takovy staynebyl pojat predtfm, ne2 nastal, byl by moll' byt pojat, a 2ev tomto smyslu je v nejakem skuteenern nebo virtualnimintelektu od veenosti piltomen jakoko mo'Znost. Kdyby-chom hloubeji prozkoumali tuto iluzi, videli bychom, zespoelva v same podstate nageho rozumu. Veci a ude.lostinastavajf v danych okarn2icfch. Soud, ktorY konstatuje vy-skyt veci nebo udalosti, rnMe pfijft jen po nich; ma tedy



+Ivo vlustni datum. 'foto datum je Veak ihned smazanoprincipu hluboce usazeneho v nagern intelektu, re

Iktridll 'tray& je veena. Jo-li scud pravdivy v pHtomnosti,11111 nem, e musel byt pravdivy v2dy. Nevadi, e jet

ziormuloyen; sem se de iure kladl dfive, ne bylvynoril:11 de facto. Ka2demu pravdivemu tyrzeni tak pisr

zpetne pusobici fieinek, anebo mu spige vtisItujsrlltuzpelnY pohyb. Jako by spud mohl existovat drivetita z nichZ' sestava! jako by tytd eleny nevznikly

ukantZiku, kdy se objevily puedmety, ktere vyjadhill!WI by Yee. a idea veci, jeji skuteenost a mcdnost nehyly1111,411'111)y narez, kdyg jde o formu opraydu novou, vynale-otuiuu urnenim nebo ptirodoui

iluze m6 nespoeetno di.isledky.2FNage hodnoceni11(11 udelosti je pine proniknutO virou v retrospektivniliudnolu pra.vdiveho smidu, ve zpetny pohyb, ktery meIlliburiti (land pravda aulomaticky vykonat v ease. Skutee-unlit , t1 jen tim, e se dovrguje, vrhii za sebe do n.ekonee-

vzdeleme minulosti stin.. A pak se zde., Ze ye forme111riAllosti existovala pled syYm vlastnirn uskuteenenim.11111 tid pociadzi amyl, kterY narauje na.ge chapenf min -1.'-1111111, odtud IA§ nerok piedjimat pui ka2de. pfilelitosti bu-

nicnost. Pteme se napilklad, jak budou vypadat urneni,Ills rd Li ra a civilizace ziTtka. Redstavujeme si ptibli2nouk PIA(' vyvoje spoleenosti a jdem.e a tak daleko, ze pfed-v1(161ne podrobnosti. Samozi'.ejme bude.me v2dy moci pfi11101 jednou dovr'S'enou skuteenost k uddlostem, ktere jiprolIclifizely, a k okolnostem, za kterch nastala; avgak ke

K 1.6n) LO alSiedkulTL El k v retrospektivnti hodnotusnudu a ke zptiMniunu pohybu pravdy jsom se podrohne vyslo-

I. II v 11aalna kAch na Koinmbijske univerzith (v Now Yorku) v lednu a lino -I II 11113. Zde zUstavarn u nekolika ndznalat.



stejnym okolnostem a ke stejnym uddlostern nahlfienyn-z jive strany by bylo none ptipojit i skuteMost zcela od.lislxrmu (i kdy2 samozfejme ne libovoinou). Namitnete, zEpokud bychom sledovali vgechny stranky plitomnostia prodlougili skute6nost ve v'Sech smerech, bdrzeli bychom po6inale tunic) okanaikom vgechny mo'inosti, zckterych Nude budoucnost volit, pIedpokledame-li, 2evolt? Ale nejprve sauna tato prodlonieni mohou zname-nat pPipojeni novYch kvalit ye vgem 1.Tudy stvotenYcha naprosto nepi'edvidatelnyclj..Nl dale jedna stranka"tomnosti existuje jako stranka", jen kdy' ji na3e pozor-nest izolovala, eimz vykrojila jednu ur6itou formuz celkoveho souboru aktuelnich okolnosti: jak by potomvgechny stranky" pfltonmosti moldy existovat netbyly pozdejgimi uddlostrni slvoieny svebytne" Manyktere. to mu e pozornost uplatnit? Tyto stranky patfi k teh-delgi ptitomnosti, tedy k minulosti, jen retrospektivne.A v tot° pi'ltomnosti, kdy2" byla je to Vitomna, nebylyo nic skute6nejgi, ne jsou v ngtaktualni pfitomnostisymfonie budoucich hudebniktlIVezmeme jednoduchyptiklad: dues nam nic ne,brani v torn, abychom spojovaliromantismus 19. stoleti s tim, co bylo rum anticke jiz u kla

Avgak romanticky rys klasicismu se odhalil a" vli-vem zpetne pdsobiclho 11C-inku romantisxnu pate, c seromantismus objevil. Bez Rousseaua, Chateaubrianda,Vignyho nebo Victora Huga by nejen nebyl nikdy rozpo-man, ale take by nikdy skuteane neexistoval roma ntismusu stargich klasikkd nebortento romantismus klasiku je vy-voten a vytezem jisteho aspektu v jejich rile, a Lento vy-

a srov. 5. Descilanel, i.e Homonlisme des Classiques, Paris 1882(peen. yd.)



vu river jildineene podobe neexistoval v kiasicke litera-1111111 iirtn1 objevenim romantismu, stejne jako v mijejicim

1111.01111 1 ieexistuje zab;,wria kresba, kterou v nem po-nib nit u melee, kdy beztvarou hmotu poftida podle sve,,rI11VE1r. Romantismus zpetn6 pusobil na klasicismus,.,,1111110 jako um6.1cova kresba n.a mra6no. Zp6tnYm pii-I,irllf111 slvofil svou vlastni pfedzvest v minulosti a vy-.,1 Irrllf sobe sama pomoci toho, co rnu pfedchazelo.

!wird,' by nArn tedy pfat atastna nahoda, museli by-IILL1 vAirne6ne atesti, abychom v pfftomne skute6.-..liznarnenali rave to, co nude nejvice zajimat

his torika.iA2 bude tento historik zkoumat na81.11111 de v ni hledat pfedevgim vysvetleni svo

a zvlagte toho, co je v jeho pfitomnosti Doveho.1I I, rLovosti, ma-li byt vytvofena, nema'eme mit my

1.,i,i1 V,J111116 poneti. A jak hychom se podle ni mohli dues, III , abychom vybrali to z fakt, ktera je tfeba zaznamenat,

rip fAo abychom vyrobili fakta, tim 2e podle nazna6e-,, 1,,, povedeme fez pfltomnou skute6nosti? Za-

I i i r Iaktein novoveku je nastup demokracie. Nelze'I. y.tr v minulosti, jak byla popsana svymi sou6asnf-

t 11.1111;E110 jeji pfedzvesti. Ale ty zfejme nejzajlmavejifill illiky by tehdejg1 sou6asnici mohli zaznamenat, jen

i% vl5deli, 2e se lidstvo ubfra -dint° smerem. Smer teto.11 \ irrrbyl Vgak tehdy vyznaeen o nic vie ne2 jine sine-

, S,'o jegte neexistoval, nebof hyl vytvofen samotnymI I in, tim myslim pohyhem vpfed tech lidi, kteff po-

I III 111E1 1.!)rmovali a uskuteenovali demokracii. Pfedzvesti,1y pro nas pfedstavuji znaky jen proto, 2e dues zname

.1,..1111, proto, 2e k tornuto prilbehu skuteene dosla. Ani1, 1111, 111ri jeji smer, a v chisledku toho ani cilovy hod 'le-

i,. I r 11611y ye chvili, kdy se tato fakta rosala: tedy tato fak-1,. nt;byla znaky. Pojcline vgak dal. Reklijsme, ze faktaPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


v tomto ohledu nejdilleZtejA1 mohla byt svymi soueasnf-ky porninuta. Pravdou vgalc je, ze vetgina Mehl° fakt yesve Jobe jako fakta jests neexistovala; existovala by re-trospektiyne pro nas, kdybychom nyni dokazall onu dobuobnovit v jejfm celku a kdybychom dokazali po nedflnembloku tehdejgf skuteenosti pfejet svazkern svetelnych pa-prskit zcela zviiigtniho tvaru, kteremu ffkame myglenkademokracie: 6asti takto osvetlene a takto vykrojene z cel-ku podle obrysu zcela peyodnich a nepfedvidatelnychjako kresby velkeho mistra, by byly plipraynymi skutee-nostmi demokracie. Zkratka, abychom mohli svym po-tomitem odkazat vysvetienf klieove udelosti jejich dobyzalcdene na tom, co ji pfedchazelo, musela by se tato uda-lost zjevit jib pied nagima aima a nesmelo by existovatskuteene trvani. Budoucim generacim pfedavame to, conas zajfma, to, L'eho si na§e pozornost vefma, ba dokoncena6rtava ve svetle naAeho minuleho vyvoje, ale ne to, couanf budoucnost pro ne zajfmaye tim, ze stvoii novo za-jmy a vtiskne jejich pozornosti novy smer. Jinak feeeno,historicke poeatky ptitomnosti v torn, co je na ni nejdfi-le2itefaf, nemohou hyt pine osvetleny, nebof bychom jemohli pine obnovit v jejich celku jen tehdy, kdyby minu-lost mohla byt sou6asnfky vyjaclfena na zaklade budouc-nosti, jeZ' byla neureita, a tedy neptedvidatelnal

r-17ezmeme naptiklad oranZ'ovou barvu.4 PratoZre vedleoran2ove zname take eervenou a Z.lutou, maerne oran'io-you pova%Zoyat na jednu stranu za Ilutou a na druhou zaeervenou a prohiesit, 2e je to barva slo2ena ze elute a Ler-

4 Tato studie byla napsane diive neii ma". kniha Dvog pramcn rnn y-nosti a nabOenstvi, v nisi jsem rozvinul sLejne piirovnani. esky pi'eklad1936, sir. 287-288.



vonO. Redpokladejme vgak, oran'gova jako takova exi-si uje, ale ani'luta, ani 6ervend se. jegte na svete nevy-skvtly. Bude pak oran2ova stale sloleninou rechto dvouliurev? Zjevne ne. Poeitek 6ervene a paitek 'Auto, kterepPedpokladaji cely nervovy a mozkov3i mechanismus i ne-kt ere. specificke dispozice vedomi, j sou qtvory -21vota,FR! objevily, ale stejne tak se objevit nernuseIy. A kdyby nanagi planets ani na 2e.dne One nikdy nebyly bytosti, kterezakoaeji tyto dva paitky, byl by po6itek oranZove jed-noduchy'm poeitkem. Nikdy by v nem nebyly pfitomny

slo2ky nebo vnejAi rysy paitky r]ervene a 'iluto. Uzna-v(im, ze nae obvykla logika se vzpira. Jestlae dnespaitky 2lute a e.ervene vstupuji do skladby poEitku oran-hve, vstupovaly tam odev2dy, i kdy' byla doba, kdy'ad-iiy z nich skute6ne neexistoval: byly to pritomnevirtualne." To ale proto, Ze na§e obvykla logika je logikouzpiltneho pohledu. NemffZe neodra2et do minulosti aktu-(LI n skuteftosti ye stav-u mo2nosti nebo virtuality, takeIn, co je slOene dries, most" pro ni byt slogene odevIdy.Nepilpusti, lie by jednoduchy stay mohl zfistat, cim je,i piitom se mohl stet sloleny7m, a to jen day tornu, 2e vy-voi vyktoii no).76 pohledy na nel a da tak vzniknout mno-Itosti prvka, na ktere jej lze idealne rozloZit. Tato logika

hoe vait, dokud se tyto prvky nevyjevily jako sku-lor:ne, nemohly ptedtim existovat jako manosti, nebofunlinost nejake veci je vhly (s vyjirnkou pfipadu, kdy jdezcela inechanicke sestaveni pfedem danych prvka) jen

zreaclIenim nastale skit te6nos ti v neurd.te minulosti. A po-k Lid odrai du minulosti jako maIslost to ze skute6nosti,

nastava v ptitonmosti, je to clan° tin, nechceInistit,'e by neco nastavalo, lie by se neco tvoxilo, 2e by(ms byl ilijinny. V novo forme nebo nave kvalito vidi jen

uspotadani: sta_reho a nic naprosto novehcKaidaPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


mnohost se pro ni rozklacla do uriAteho patu jednotekNepfipougti myglenku nerozligene a dokonce nedilnmnohosti, mnohosti iiste intenzivni neboli kvalitativniktera zustava tim, 61m je, a pritom mute pojmout neomezene narilstajici poet prvkii podle toho, jak se ve svete budou objevovat nova hlediska, ze kterych na ni lze pohlaetNejde samozfejme o to zfici se tato logiky ani povstat proti nf. Je vgak trtba ji rozgifit a zjemnit, pilzpfisobit ji trva-nf, v nem2 stale prygti novost a v nem2 je vyvoj tvoilvy.

Toronto smoru jsem dal ptednost a jim jsem se take vy-dal. Kolem stfedu, z n6j1 jsem se snail uchopit 6iste tr-\rani, se pied mnou a okolo nine oteviralo mnoho jinfthsrnorti. la se vgak upnul k tomuto sm6ru, nebof jsem pro

(Zgatek, abych vyzkougel svou metodu, zvolil problemsvobody. Timto zpilsobem jsem se pfemistil do prouduvnittniho zfvota, z nep, filosofie, se mi zdalo, uchopi-la velmi 6asto jen ztuhly povrch. Nepokraili romanopis-ci a moralists v tomto sm6ru dal ne2 filosofove?avgak i jim se dafilo prolomit pfekaku jen na jednotli-vych mistech a pod tlakem nutnosti. Nikdo se zatim ne-odhodlal k metodickernu hledarif ztraceneho asu".5 Alebez ohledu na to jsem take ja sam ve svo prvnf knize vetpouze pojmenoval a rovne2 ye druhe knize jsem zustal jenu naznakit, kdyl jsem porovnaval rovinu jednani kde seminulost stahuje v pfflomnosti -s rovinou snu, na nfz seprostire nedelitelna a nezni'Citelna celistvost minulosti.Prostudovat dugi v takto konkretni situaci a na individu-

Hiedrinf ztraceneho Anti M. Prottsta bylo publikeyAno v letech1913 0 1922. M. Proust byl v rote 1891 na Borgsonove svatbe 2a midden-ce a Bergsonova tchyne byla sesttenici Proustovy matky, Jeanne Walleye.

9p



Illiit:11 pi ipadech vAak pffslugelo literatuiT!, zatimcobylo podle mall° minen 1 stanovit obecne

m inky pMmeho a bezprostfednfho pozorovani sebe,i11118 sebou samym. Toto vnitrni pozorovanf je narugovil-

zvyky, ktere jsme si osvojili.. Zakladni deformace je14110 la, ktera vyvolala problem svohody - psoudopro-

Idiim zrozeny ze smNovani trvani a rozprostranenosti.i da1si, ktere, jak semi zdelo, maji stejnY

',ivy due se Ham jevi jako po6tatelne. A ka2d.Yjsou-li takto oddelene, by se inel vyzna6ovat me

oluou intenzitou. Vefime, 2e je vgechny naraz I jednol-11106 mfi2eme nahradit slovy, ktera je oznenji a ktera je

pokryji. Dugevnirn staviim tak pfisuzujerne pev-1H iii, dis.kontinuitu a obecnost samotnych slov. Tonto obalII, 1111100 uchopit a rortrhnout. Mil2eme jej vgak uchopit

15{46, co prozkournitme jeho tvar a strukturu, pate, cotake jeho Ut:el. prostorove povahy a ma svou

liwila:onskou u2iteLlnost. Prostorovost a v tomb zvlagt-11im sinyslu i spoleeenskost jsou tedy pravymi pfi6inami

I I ivity rigeho poznanf. Kdy2 odstranfme tuto vsunu-H Elonu, vrzliinae se k bezprostfednu a dotkneme se ah-

.,,Miim].

7. lech to prvnfch 6vah vyplynuly zavery, ktere se na-i,rii,:iistaly takila samozfejme, ale v one dobe se zdaly byt

I I Van e. .Z.edaly od psychologie, aby se rozegla skterY byl tehdy obecni.,'; ptijiman ne-li jako dok-

ii I iiri, leak alespoli jako metoda. A vy2adovaly jests dal:§1o n.emr jsem me] pouh6 tugeni. Vedle

zde byl kantismus, jeha2 vliv, (:asto ostatne kom-filnovany s asocionismern, byl nemen.6 silny a nemeQ.:rozAiteny. Ti, kdo zamitli comtovsky positivismus 6i1ripencerovsky agnosticismus, se neodva2ili jit tak daleko,Idly popfeli kantayskau koncepci relativity poznani. Kant



prokezal, jak se Micah:), le nage poznani se uplatnuje nalatku pfedem rozptylenou v Prostoru a Case, a tak pkipra-venou zvlagf pro 6Ioveka: vac o sobe" nam unika; aby-chom k ni dospeli, muselijlichom disponovat schopnostinazoru, kterou nemarne.TZ me analYzy naopak vyplynu-lo, ze alespon jedna cast skuteenosti, nage osoba, mazebyt uchopena ye svo ptirozene C'istot6. Zde v kaldem pti-pado nebyla latka nageho poznani vytvotena nebo roz-melnena a zdeformovana jakymsi zlomyslnym duchem,kter27 by pot() do nejake umele nadri,e, jakou je napkikladnage vedorni, vhodil psychologicky prach. Nage osoba senam ukazuje, jaka je o sobe", jakmile se zbavime zvykii,jez jsme si osvojili pro v6tgi pohod_11_.4 Nebude tomu vgakstejnym zpilsobem i s ostatnimi skute6nostmi, a snad do-konce se vgemi? Byla relativita poznani", ktera zarazilarozmach metafyziky, pftvodni a podstatna? Neni spigenahodila a nabyte? Nepochazi zcela proste z toho, ze si in-telekt osvojil zvyky nezbytne pro prakticky livot? Pkene-sou-li se tyto zvyky do oblasti spekulace, staviiji nas piedzdeformovanou, pketvotenou v kaldem pkipad6 upra-venou skuteniost. Avgak liprava skute6nosti nam neniulol'ena jako nevyhnutelna. Vychezi z nes sarnych. A cojsme u6inili, to take millerne odstranit. Pak vstouphne dopfimeho styku se skutenosti. Neodsunul jsem tedy stra-non jen psychologickau teorii asocionismu, ale z podob-..

nych cluvodii take obecnou filosofii, jakou je kantismus,a vge, co se s nimi poji. Obe" tiC'enf, ye svych hlavnich ry-sech tehdy tamer obecne ptijImana, se mi jevila jako im-pedimenta, ktera filosofii a psychologii brani v

Zbyvalo jegte vykrait. Nestaiiilo odstranit ptekaku.A vskutku jsem se pustil do zkounuini psychologickychfunkcf, pote psychofyziologickeho vztahu, pozdoji livotaobecne a valy jsem hiedal pflmy pohled, eimz jsem po-



problemy, ktere se nedotykaiy vecf sarny.ch, alepPekladu do um61Yrch pojmfi. Nebudu zde 11C -it cely

Illlllo pi'fbeh, jeho prvnim diisledkem by byto ukazdni1111 llllli'arh1P, komplikovanosti metody, kterd se zda tak jed-lu ll Iticha. Velmi kratce a nem promluvfm v nasledujicf. ka-Illlore. Jeliko2 jsem vgak na zadtku prohlasil, ze mi gloprodevgim o pfesnost, dapinfm zde jegt6, e piesnosti

mne nebylo moZne dosahnout Z'adnou jinou meto-thin, Nehof nepfesnost obvykle znamena zal'azeni veci doIlhl11g rozsdhleho rodu, pfii;en-fg yea a rody odpavidajfjlpllrllim danym slovfim. Zaeneme-Ii ygak odmitnutim jiahi iloqch pojnril, priory pohled na skute6nostIt lincleme-Ii tuto skutenost dale delft podle jejiho elene-li I, pak nave pojmy, ktere bode za iMelem vyjddteni nut-Illl hudou tentokrdt stfiZeny pfesn6 na miruprudinetu. Nepi'esnost se inc zrodit pouze z jejich roz-1111`iini na jine pl'ecimety, ktere by ye sye obecnosti take za-III'llil ly, ktere vgak, pokud je budeme chtil opravdu poznat,I iiidou muset bYt studovany same o sob6, boa ohledu nalyllr pojmy.



II

UVOD (DRUHA CAST)

0 kladeni problemei

Trvani a intuice. - Povaha intuitivniho poznanf, -V jaken:smyslu je jasne. - Dva druhy jasnosti. - Intelekt. - Hodnola intelek-tudlniho poznani. - Abstrakco a metafory. - Motafyzika a v6da. - Zajal4ch podminek si mohou vzSjemn6 pornahat. -0 mysticismu.

nezavislosti ducha. - Je nutne prijimat tertniny" problerml? - Fi-losofie obce. - Obecne ideje. - Skutet'ne problomy a pseutloproblarny.-Kantovsky kriticismus a teorie poznani.- ,Intelektualistickd" iluze.- Metody vyu63vanf. - Homo loquax. - Filosof, Oder: a intoligentni61ovZik".

Tyto tivahy o trvani se mi ukazaly jako rozhodujici. Po-stupne mi umoznily povyTgit intuici na filosofickou ineto-du.iNad slovem intuice" jsem ostatne dlouho vahal. Zev§ech terminu, ktere ozna6uji urbity zpiisob poznani, jeintuice stale tim nejvhodnejghn; a presto pfispiva k ne-jasnostem. Jelika se napfiklad Schelling, Schopenhauer6i jini dovolavali intuice a do jiste mfry staveli intuici pro -ti intelektu, nekdo by se mohl domnfvat, 2re pou2ivam stej-nou metodu. Jako by jejich intuice nebyla bezprosttednimhledanim ve2'.nosti! Jako by se podle mne naopak nejed-nalo pfedevgm o nalezeni praveho trvani. Mnozi filoso-fove pocifovali bezmocnost pojmoveho mygleni v jehosnaze dosanout zakladu ducha. Proto take bylo mnohotech, ktefi mluvili o nadintelektualni schopnosti intuice.Domnivali se v§ak, ze intelekt pracuje v base, a vyvozo-



VI'II z toho, ze pfekrait intelekt znamend vystoupitN Nevideli, ze intelektualizovany 6as je prostorem,

[i iidekt pracuje s Oeludern 6asu, a ne se samotnYmeliminace ilasu je ba-nY, normaln1 a samozrej-

iiV iikon nageho rozumu, ie relativita nageho poznanfdal:11;i pot.'ina pray() zde, a Z'e tedy, chceme-li pfejit od in -

t aktu k nazteni, od relativnlho k absolutnf-lim, itemusime vystupovat z 6asu (nebof jsme z nej j0.vv ilxtpili); naopak je tfeba se znovu pfemistit do trvani11 iii:liopit skute6nost v pohyblivosti, jei je jejf podstatou.

ktera se chce jedinym skokem pfenest do v66-

Hunt i, zilstava v oblasti intelektuainfho. Tato intuicejwlnoduae nahrazujc pojmy, ktere poskytuje intelekt, je-(111101 pojmem, ktery je vgechny shrnuje, a ktery je tud12MIDI i stejnY, of je nazyvan nejrilznejgimi jmeny - Sub -ml mice, j -d, Idea, Wile. Takto chepand filosofie, nutne pan-loIslicka, hez obtigi pada deduktivni vysvetleni vgechvhcf, nehnf si v uratem principu, ktery je pojmemdoprodu dela vgechno skute'ene i moluji Toto vysvi,stleni

ide ale vagnf a hypoteticke, tato jednota bude umelE1 a ta-kovet filosofie by se stejne dobfe hodila na svet zcela roz-t1 ny od nageho. Kolikrat pou6nojgi by byla opravduInliitivni metafyzika, je'Z by sledovala vineni skute6nos-

u2 by necha.pala vgechny veci naraz; data by naopakkaA(16 z nich vysvetlenf, ktere by se ji ptesne a vylu6ne

Neza6inala by definici nebo popisem syste-will icke jednoty sveta: kdo vi, zda svet je skute6nte jeden?'hi bude moci prohlasit jedine zkugenost a jednota, pokudaxistuje, se uka2e na konci hleclani jako vysledek; neniiiWne ji klast na paatku jako princip. A take to bude jed-Iola bohatii a pine, jednota kontinuity, jednota nagi sku-anosti, a nikoli one abstraktni a prazdna jednota vzeglazo svrchovaneho zobecneni, ktera by stejne tak mohla bYtPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


jednotou jakehokoli mogneho sveta. Pak ov§em bude flosofie u kaideho noveho problemu vygadovat nove risi11. Zadne regent nebude maci byt geometricky odvozenz jineho. 26.cinou zavagnou pravdu nedostaneme prodlougentrn nejake jig nabyte pravdy. Ug nebudeme mactrp.t.na univerzalni vede jako virtualnim principu.

Intuice, o nig hovorim, se tyke. predevgim vnittniho trvent'. Uchopuje sled, jeng neni kladenim vedle sebe, onenarUstanf zevniti a neprerugene prodlugovent minulost:do pritomnosti, ktera presahuje do budoucnosti. Je to pri-me nazirani ducha duchem4 Jig nic prostredkujiciho;

lore skrze prizma, jehog jednou stranou je prostma druhou Iv& Mist° stave sousedicich s jinymi stavy, jegse stanou slovy kladenymi vedle jinych slav, dostanemenedelitelnouproto podstatnou kontinuitu proudu vnitr-niho givotanntuice znamena tedy predev'efm vedomi,avgak vedomi bezprostredni, riazreni, ktere se tamer ne-razni od naziraneho predmetu, poznani, ktere je dotykem,ba shodou. Jde pak a rozgirene vedomi tlaeici na akrajnevedomi, jeg ustupuje a klade odpor, ktere se vzdavaa znovu povstava: v rychlem strident temnoty a svetla nasvedomi presvedettje o pritomnosti nevedomeho; oprotiprisne logice tvrdi, ge psychologicka skuteenost maze bytvedomi, presto vgdy.existuje psychologicka nevedonl!j-Nejde jate del? Je jen intuit:1 nes samych? Oddoleni na-§eho vedomi ad jinych vedomi je mane ostre neg °dale-ni nadir) tela ad jinych tel, nebot' eiste deleni probiliav prostorufReuva:gene sympatie a antipatie, jeg jsou takeast° prorocke, sveclU o mognosti yzajemneho pronikenilidskych vedomi. Pak by existovaly jevy psychologickaendosmozOntuice by nes uvadela do vedomi vilbec4-Sympatizujeme vAak pouze s vedomirni? Jestlige se kagdagive bytost rodi, rozviji a umfra, je-li givot vyvojem a je-li



r.

10 Iryfinf skuteenosti, neexistuje potom take intuice zi-VIIi if lin diky ni metafyzika 2ivota, ktera bude polcraeo-VAIif vMy o livem? Veda nam jiste bude podavat stale*MI kalni chemii organizovane hmoty. Je tu vgak hlu-1100 piqeina nrganizace, o niz dobfe vime, ie nevstupujemil do n'nce eisteho mechanismu, ani do ramce finalityV prnvom smyslu, a neni ani eistou jednotou., ani rozli-Wino innohosti are nag rozum ji v2cly popisuje pouhy-1111 neglicenn. Nule nedosahujeme tato pigeiny tehdy, kdyz

im uchopujeme vzmach livota, ktery je v nas? - Po-hilirmi me vgak dal. Mimo organizaci se narn anorganickahil111111 zfejme jevi jako rozlolitelna do systemtt, po nich01114 tiklouzava a nepronika do nich, do systemil, ktere jsouIinvis 16 na vede a k nim2 se vztahuje rozum.amotny yes-

svem souhrnu vgak nage vedomf nechavo 6ekat; onOut (mica. Bud' trva, nebo zavisi na nagem trvani. At ul je

s duchem svym poeatkem nebo svou funkci, v obouiirfjoidech je vgim, co je v nem skuteenou zmenou a po-lls/1)1m, zavislY na intuici. Domnivame se tei, '2e myglen-kn tliferencialu ei spige diferencialniho poetu byla Ode%mulct-Luta nazorem tohoto druhu. Svym peivodem je me-

fyzic:ka a ve vedeckou se zmenila tim, jak se postupneAprisliovala, jak bylo mo2ne ji vyjadfit ye statickych ter-m noch. zmona, skuteene trvani je proste ieeenovi+r,i duchovni nebo duchovnosti prosycenou. A prave in -

ice dosahuje ducha, trvanf, eiste zmeny. I v hmotnychykoch by chtela uchopit jejich -Rest na duchovnosti -rokli bychom na baskem, kdybychom nevedeli o vgemIldskam, co je stale jegte pfimiseno k nagemu vedomi, byfileigtenemu a zduchovnolemu nebof jeji vlastni oblastiJo duclj.jTato lidska smos je pravou pfieinou toho,If intuice mu: e byt dovrgeno na rfiznych arovnIch, v

bodecb a ge v ruznych filosofiich mac davatPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


vysledky, ktere se navzajern neshodujf, ttebage nejsoujak nesmifitelne.

At tedy od nas nikdo ne2ada jednoduchou a geomtrickou definici intuice. Illybp by velmi snada ukazat,toto slovo chaperne ye vYznamech, ktere neize jednz druhych matematicky odvozovat. Jisty vyznaenysky filosof udava etyfi takove vyznamy. My sand bychorjich nagli jegte vie.' Ideu toho, co neni abstraktni a korveneni, nybrg skuteene a konkretni, a tim spige toho, cnelze poskladat ze znamych slogek, ideu veal, ktera nbyla rozvagovanfm, zdravyna rozumem ani keel vykrojenz celku skute6nosti, mageme podat jen tehdy, kdyg ve.nahlodneme nanoha komplementarnimi a neekvivalentnimi pohledy. Chran bt1h, abychom srovnavali male s velkym, nage snahy s usilim raistril! Avgak rozmanitosfunkcf a aspektii intuice, jak ji tu popisujeme, nenf ni6inye srovnanf s mnohosti vyznarnii, jake dostavajf slovtesence" a existence" u Spinozy nebo pojmy formy"mognosti", skuteenosti" atd. u Aristoteli1Projdete si jerseznam vyznamii slova ciot4 v rejstfiku IndexAristotelicus2 a uvidite, jak se rOzni. Kdyg vezmeme dva vYznam3

10 Ani2 bychom do tohoto paatu zahrnovali v nezmanano pocioNonyttyli, ktera tent° myslitel zaznamenal. Mame tu no mysli Haralda Halfdingo. (Srov. H. Hoffding, La philosophie de Bergson, Paris 1916. Zmind,ne ttyti vyznamy pojmu Intuice jsou tyto: a7-mkretni intuice"praktickd intuice", analyticka intuice" a synteticka intuice". HeiffdinEse zde dotazuje, nakolik se razne vyznamy bergsonovsk6 intuice pfekryvaji s Omit° e:tyfrni formarrisrov. sir. 54-0 &tale kapitoly, nazvanetuice". Bergson pods! uplesnani na toto temo ye wain dopise, uverejnenernjako dodatek k Holfdingove knize. Srov. H. Bergson, Ecrits et paroles, III,sl.r. 455.)

2 my. Hermann Bonitz, Aristotoles, Opera... volumen (pintos,Berlin 1870

36



'I litiin illiNlate6no vzdalene, zda se, ':.e se skoro vylui-M-Niitivimiu it se proto, ze jsou spoil.' spojeny f et6zem pro -

.1 1 1.1 1 1 id WWII vyznanul. Pokud vyvineme iisili, kter6.ho je1 I., Hii, [ichopeni celku, poznarne, Ze jsme ye skuterT-

II ,i ..i. tios[ojime pi'ed n6jakon matematickou esenci,ilim 0 I iv Hiolila spo6ivat v jednoduchom vzorci.

'Ilford tp xistuje zakladni vyznam tohoto slova: mysletliii II I vrio znamend myslet v trvani. Intelekt obvykle vy-irlfi 15d nollybnato a s v6tgim 6i. mengim asp6chem re-imoilmujo pohyb z nehybnYch asti kladenYch vedleOn, lutu ice vychazf z pohyhu, klade jej i spige jej cha-p 101,1181111m skuteMost a v nehybnosti vidi jen abstrakt-I iiimuent, momentku zachycenou nagirn duchem na1

piriivhlivesti. Intelekt si zpravidla dava veci, tedy nCicoilvilfIliii, il ze zm'eny au akcident, kterY se k nim pIidavamod'', I intuici je tfm podstatnym zmena: v6c, jak ji cha-in+ lillolekt, je tez provedeny uprostred d6ni a nagim du-tlioni povYgenY na zastupce celku. Myglenf si obvykleprisiblinvuje nova jako Rove uspol'adani pfedem existuji-Oili rrrvki°1; podle n6j nic nezanika a nic nevznika. Intui-Hi, /iviizand s trvanim, ktere je narfistanim, vidi v novemiiiiiirnyugenou kontinuitu nepi.edvidatelne novosti; vidi,VI, 1.ti (Inch ze sebe vydava vic, net ma, =.'e prave v tornililliNvii duchovnost a 2e skute6nost, prosycend duchem,hi tvorenim. Obvyklaprace myglenf je snadna a lze ji po-iilii tibosti prodluZovat. Intuice je obliZna a nemil.i.e trvat.Myilloni v2dy vyuZiva fa, v praci intelektu i v intuici;101 iiim se jako ka2de mygleni nakonec uklada do pojmn:Irviluf, kvalitativni neboli heterogenni mnohosti, nev6.-diittif - i diferencialu, chapeme-li tento pojem tak, jak byliiiiit na zaC'atku. Avgak pojem, ktery pochazi z intelektu,hi lined jasny, alespoil pro ducha, ktery m112'e vyvinoutilogIntea'ne iisill, zatfmco idea vychazejlcf z intuice je naPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


poedtku obvykle temna, bez ohledu na silu nageho myg-leni. Nebot' jsou dva druhy jasnost)

Nova myglenka mute byt jasna, prot0e nam pfedsta-vuje elementarni myglenky, ktere jsme jiz vlastnili, avgakv jinom pofadku. Nag intelekt tehdy v novern nachaz1 jeristare a ptipada si jako v krajine poznanf; cal se jako dome;chape". Takova je jasnost, po nfz toteilme, kterou hledanme a za kterou jsme 1.4dy vdeeMi tome, kdo nam jigf. Je jet jinx jasnost, kterou podstupujerne a ktera senavic prosazuje 0 po delgf doberfe to jasnost radikalnMnove a zcela jednoduche myglenky, ktera vice ei merlepouts intuici. Prot0'e ji nemfdeme rekonstruovat porno-.cf pfedem danych prvku, nebot prvky nen* a prot0echapani bez usili naproti tomu spo6iva ye slcani nove-;ho pomoci starych prvku, merne v prvnf chvfli snahu pro -1hlasit takovou myglenku za nepochopitelnotliflijmemeji vgak doeasne, projdeme se s of po rfiznych oblastechsveho poznani: spatfime, jak tato myglenka, sama tern-

rozptyluje temnoty. Pomocf ni se problemy, jsrnepokladali za net'egitelne, fegi nebo se spige rozkladajf,bud definitivne mizeji, nebo se kladou jinym zpilsobern.A z toho, co vykonala pro tyto problemy, ziskava i onasama. Ka'Zdy z nich jako intelektualni problem ji udelfneco ze sve intelektuality. Takto intelektualizovana mutebyt opet zamefena na problemy, ktere jf poslo0f pote, coji vy0ily; tehdy bude jegte lope rozptylovat temnoty,je obklopuji, a sama se Um stane jasnejg1.11; tedy tfebarozligovat mezi myglenkami, ktere si trdrhi.ji svello prosebe same a nechavaji je ihned proniknout i do svych nej-skrytejgich zahybil, a terni, ktere vyzatuji navenek:a osvetluji vzdy n.ejakou celou oblast mygleni. Ty druhemohou byt na po6atku vniffne temne; avgak svetlo, kterevrhajf kolem sebe, se jim vraci v odrazech a pronika jimi



Illoubeji; maji tedy dvoji schopnost osvetlovat ostat-itt n Ipsvetiovat sebe samaj

jil vgak tfeba dopfat jim k tomu eas. Filosof nema vgdylalkovou trpelivost. Oc jednoduggi je ddet se pojmil ulo-Ponych v ise6i! Ty -to ideje byly vytvofeny intelektem podlelobo poaeb. Odpovidaji rezilm provedenym na skutee-ItuNli podle linii, je2 musime sledovat, chceme-li na sku-10(Illosi pohodlne pusobit. Nejeasteji rozvrhuji pfedmetyii [akin podle vYhod, je2 z nich mageme ziskat, a bez ladu

akladu hazeji do jedne intelektualni oblasti vgechno, cola I [it jedne potfebe.ikdyZ na razne vjemy reagujeme4,11,alne, fikame, Z'e mama co do s pfedmety stej-allla) rode". Kdy2 reagujeme dvema opaenymi zpitsoby,rzdolujeme pfedmety do protikladnych rodii"iPak bude

N doll nice jasne to, co lze rozloiit do takto ziskanych obec-RI Ha 1, temne to, co na ne pfevest nelze. To vysvetluje pie-kvapivou podfadnost intuitivniho hlediska ye filosofickeolliba to. rZkuste sledovat spor dvou filosofft, z nich jeden

determinismus a druhy svobodu. Na prvni pohledlunle mit vIcly pravdu determinista, i kdyi bude zaeatee-a han a jeho protivnik zkugenym filosofern, i kdy2" budeVnu vac hajit berstarostne a druhy pfitom div nevypusti

i I agi. V2dy se nam bude zdat, Ze mluvi jednoduge, jasnepravdive. jade ruu to snadno a pfirozene, stall jen, kdy2

vmuie pripraverie myglenky a ji2 hotove vyroky; vgechnopfichystano mu posloait veda, fee, zdravy rozum,

intelekt:1Kritika intuitivni filosofie je tak snadne a jeill lak jista dobrym pfijetim, 2e bude stale haat zaeeteeni-ky. Pozdeji budou moi"na litovat - pokud ovgem nejde

vrozenou nechapavost a osobni vzdor a zaujatost protivgemu, co nelze uzavfit do slov, proti 1.7gemu, co je sku-

duchem. Stava se to, nebof i filosofie ma sve zako-iilky a farizeje.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Prldelujeme tedy metafyzice omezeny predm'et, jimz jizejrnena duch, a zvlagtni metodu, predevgim intuici. Tinod sebe jasne odiigujeme metafyziku a vedu4Tim jim vgaltake prisuzujeme stejnou hodnotu. Domnivame se,mohou dojit k zakladu skute6nosti. Odmiteme teze, za-stavane filosofy a prijate vedci, o relativite poznani a ne-mo'Inosti dosahnout absolutna.fThozitivni Veda se obraci k smyslovemu pozorovani.

Tak ziskava latku, kterou predfiva ke zpracovani schop-nosti abstrakce a zobecnoveni, esudku a rozvaze, inte-lektu. Kdysi vygla z e'iste matematiky, pokrat'ovala piesmechaniku, potom fyziku a chcmii; 0 na zaver dospelak biologii. Jeji pUvodni a stele uprednostilovanou oblas-ti je nete'C'na hmota. Merle ji vyhovuje organizovany svet,kde postupuje jistym krokem jen za podpory fyzikya chemie; chyta se spige toho, co je v Iivotnich jevechfyzikalne-chemickeho, n0 toho, co je v givoucim sku-te'Cno Ziveho.iDo velkych obtigi se vgak dostava, kdyZ' na-razi na ducha. Neznamena to, le by o nem nemohlaziskat ur'dito poznani; avgak tote poznani se sta).74 timvtignejgi, r;im vice se vzdaluje od spolkne hranice du-cha a hmoty. V tomto novem terenu nikdy nebudeme po-stupovat tak rychle jako ye starem, pokud se sverimepouze site logiky. Proti geometrickemu duchu" se mu-sime stale dovolavat jemnoho ducha": a presto je vevzorcich, k nim2 dochazime, valy floc° metaforickeho,of jsou jakkoli abstraktni, jako by byl intelekt nucen pre-naget psychicke do fyzickeho, aby je mohl pochopit a vy-*hit. Jakmile se vgak tato veda pochazejici z a'istehointelektu vrati k neta:ne hrnote, je ve sve domovske ob-lasti. Na torn neni nic udivujiciho.'Intelekt je prodiou-enim smyslii. Nez za6neme spekulovat, musfme zit

a Zivot zada, abychom vyuNvali hmoty bud' pomoci or -

Ail



je.t. jsou pPirozenyini nastroji, anebo pomoci na-girojii ve vlastnim smyslu, je'Z' jsou uznilymi organypav-

pi`edtim, ne2 se objevila filosofie a veda, bylo ulohoulololektu vyrtibet nastrioje a ridit jedmini tela vflei okol-

telesilm. Veda posunula tuto pr(tci intelektu mno-how (101., nezmenila ale jejf mar. Saari se pfedev§irn o to,

narn data vladu sad hmotou. I kdy spekuluje, staleNu zohyva jednanim, nebof hodnota vkieckych teorif seWIN podle toho, s jakou trvalosif nam davaji dobyt sku-h4nost. Nemelo by nem vgak rave foto davat pinou dii-vOro v pozitivni vedu i v jeji nastroj, intelekt? je-liIn I olokl stvofen k utilvani hmoty, pak se jeho strukturahozilochyby modelovala podle struktury hmoty. Takovalo Blospoii to nejjednoduegf a nejpravdepodobneigi hy-potOza. Budeme se ji muset dr2et, dokud nam n.ebude do-

n o , ie intelekt deformuje, transformuje a konstruujeavilj predmet, ge se doty'ka pouze jeho povrchu nebomilopoje pouze jeho zdanf. Takove dilkazy se ale vMyi Eavaji jon neteeitelnych obt121, do nich2 upada filo-

rozporu, do nejk" se mA2e intelekt dostat sam se se-lakmiie spekuluje o souhrnu v6ci: jsou to poti2e

I zpory, do nich2 se pi'irozene dostavame, jestli2e in-je zviag utten ke studiu jedno nsti, a my si pies -

lo nirok na jeho u2iti k poznani celku. To alebroil v§e. Nelze uva.govat o mechanismu intelektu anio pi kroku vUdy, ani byohom dospeli k zaveru, 2e meziI o doktem a hmotou skutkne exisluje symetrie, souhlasti Fvospondence. Na jedne stran6 se pro vedce hmota po-pil o I 1116 rOZpOUgti v matematickych vztazich a na druhe

podstatne schopnosti naAeho intelektu fungujiI :;olti tni presnosti, jen pokud se uplatfmji na geomet-Ma tematicka veda zfejme nemusela na poeetku do -

,,I it ono podobu, jakou if dali Rekove. At vAak nabyvaPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


jakYchkoli podob, zfejniZ se musi podrobit pouEvaniumelych znakit. Tuto matematiku vyjadtenou vzorci, je'1,obsahuje velkou cast konvence, ale pfedchazi jegte jinn,virtualnf ci implicitrif maternatika, pfirozend lidskemuduchu. Nutnost pracovat s urditYmi znaky cini matemati-,ku pro mnohe z nas zpoeltku obtitnou, jakmile vgak duchrpfeka2ku pfekonal, pohybuje se v teto oblasti se snad-nosti, jake neclosahuje nikde jinde, nebof evidence je tobezprosttednf a teoreticky olcaraita. a 'hill nutne k eh&panf je nej6asteji jen fakticke, nikoli zakonito; naprotitomu ve vgech ostatnich oblastech studia je k pochopenipottebna prate myglenkoveho zrani, je2 jistym zpilsobemzustava spojena s vysledkem, podstalnym zpAsobem senaplimje trvanim a nelze ji ani teoreticky chapat jako oka-mZitou. Zkratka ieceno, kdybychom z hmoty sledovali jenpovrchov6 dojmy, jeZ" deinkuji na nage smysly, a kdyby-chom intelektu ponechali vagni a nejasnou podobu, j12nabyva v ka2dodennich tikonech, pak bychom mohli ve-tit v odchylku mezi hmotou a intelektem. Kdy2 vgak sta-novfnie ptesne obrysy intelektu a prohloubfme svesmyslove dojmy natolik, aby nam hmota zgala vyclavatvnittek sve struktury, pak shledame, ze dleneni intelek-tu odpovidaji dlenenim hmoty. Nevidime tedy dfivod,prod by veda o hmote nemohla dosahnout absolutna.Same si instinktivne takovy dosah pfisuzuje a ke.da pH-rozemi visa musi hyt povaZ'ovana za pravdivou, kaZ"dezdani za skute6nost, pokud nebyla odhalena jejich ilu-zorni povaha. Na tech, kdo prohlaguji nagi vedu za rela-tivnf, kdo tvrdi, 2e poznani deformuje nebo konstruujesvilj ptedmet, na tech je nyni, aby sve tvrzeni dokazali.A tuto svou povinnost nebudou s to napinit, nebot' u6e-ni o relativite vedy nenajde ji2 cadny prostor, kdy2 vedaa metafyzika dospely tarn, kam je umisfujeme, na svou



pravon ptidu.3 Uznavdme °statue, 2e ramce intelektu sevyznaratji jistou pruknosti, jeho obrysy jistou mlhavostia Ott prAvo jeho neurntost mu umoffruje, aby se do jistetnfry nplatnil i na v6cech ducba. Hmota a duch maji jis-

stranku, nebot natera povrchova chvOniInnoty se povrchove, jakokto ponky, vyjadtuji v nagemduclut; chce-Ii duct] na druhou stranu ovlivilovatamsf postupn6 sestoupit k hmote a pfijmout prostorovoupmlnbn. Z toho plyne, le intelekt, jakkoli je obracenk vlaijAim vecem, se mute obracet take k vecem vnitfnim,lioktid se do nich ovAem nechce nofit piI1is hluboko.

3 Neni tteba doclavat, 3.e relativita, o ktere to mluvime proto, aby-Otani ji vyloutili z vedy uva2ovane v Mich mezich, tedy proto, abychomI II I tli nili omyl ve sment vodockeho pokruku, nema nic spoleeneho sHalal won relativitou. Podstatou einsteinovske najil ma.

vyjtidteni \Ted., ktere by bylo neztiv isle na hledisku pozorovatelelimbo pfesneji teeeno na soutadne soustave), a ktere tedy vytv5ii souhortlltrouluteaich vzielter. Neni nic vzdzilenejAiho relativit6, jak ji chapou filo-hilt! lye. kdyi za relativni pokladaji nate pozndrif vnejkho sveta. V).111Z too-

1 IIP 1{411rItivity" je nevhodny v torn, 2e ve Mosofech vzbuzuje dofern opaenyL:o dime Leonia vyslovit.se Leone Relativity, dodejme, se ji nechceme dovolavat ve

Ii1101111 metafyziky vyloiene v rCiznychnaich pracich ani ji nestavime pro-

II lulu metafyzice, jejim2 sttedem je zku.§enost trveni a kte.rti shted5va jis-1%' vziah mezi find° trviinim a prostorem u2itym k jeho meteni. 17yzik, at

ji, 6 nein relativists, kdy2 chre nejaky problem, ptijima miru1111111 Casa, ktery je na5, vgem spolenY. Jestli2e problem rozfetf, pak

toniad bode overovat v toin162 Case, v Case vtem spoleenem. Pokud jdeslon6enYs Prostorem, 61vrtou dimenzi Casoprostoru. ten existuje jen

mezi polcdenim problem' a jell() faunim, tedy ve vYpo6tech.a lolly vlastne na papite. Relativisticke koncepci to noel -AM na z5sadnim

Ilzhledem k lumu, jakou pomoc ptinak matematicke fyzice. Sku-li'1111A jojiho Casoprostoru je vtak 6isto matematicka a nelze jej povyao-rw tut motalyzickou skuteenost neho na .,skutetnost" jaku takovon, aniZ"livo Ivan tomuto slovu dali novy. vyznarn.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Pokugeni uplatfirovat i v hloubce ducha postupy, kterejsou Uspegne jested v blIzkosti povrchu, je ale velke. Pokud

Tfmto slovem totig nejeasteji tutzyveme to. co je deno v nejake zkuge-nosti noho by v of mohlo byt (Jena: skuteeneje to, co je konslatovano nebnme g° bit konstatovtino. V podstate Casoprostnru je veak Llano, ge nonru-ge vnftnan. Nemegeme v nem dostat ei zaujmout misto, nebot soufadmisoustava, kterou zvolime, je z definice nehybnou soustavou, nebot v totosoustave jsou Prostor a Cas odligene a protoge tuto soustava obyva sku-teene existuffe.f fyzik, ten, ktery skuteene provadf inefeni: vaichni ostatnffyzici, nuceni prijmout jine snustavy, jsou jig jen fyziky v pfedstavo toho-to prvnfho. Dekazu Muhl° reznych bode jsem kdysi venoval knihu. (Srov.H. Bergson, DurOc et simuitaneite, Paris 1022.)

Nernegu ji ado shrnout v jedine poznaince. Kniha vAak byla easto tpat-ne pochopena, a proto se domnlvdm, ge-je tfeba zde uvest estfednf pasageldnku, kde jsem toto nedorozumenf objasnil, Zde se totig skryve moment,ktery unika obvykle tem, kdo se pfesunuli od fyziky k metafyzice a povy-tujf na skuteenost, to jest no vnimanou nebo vnimatelnou vec, existujicipied vy'poety a po nich, sloueoninu Prostoru a Casu, jel existuje jen v pre-beim vypoetu a mime nej by se ihned vzdala svd esence, jakmile bychomhodlali konstatovat jeji existenci.

Prohlasil jsem tehdy, ge by bylo tfeba nejprve si ujasnit, pro v hypo -teas Relativity neni mogne soueasne spojit Eve a vedome" pozorovatelev nekolika reznych soustavech, prone jedind soustava - ta, ktera byle sku-tcene pfijata jako referenenf soustava - zolunuje skuteeno fyziky, a hlav- 1

ne proe ye filosoficke interpretaci tett) (eerie dostavg zesadni vyznamdistinkce mezi skuteenym fyzikem a fyzikem. ktery je pfedstavovan jakoskuteenY, aekoli ag dosud se filosofie pfi interpretaci fyziky nem uscla tou-to veci zabyvat. Devod toho je viak velmi jednoduchy.

Napffklad a hlediska newtonovske fyziky existuje jedua absolutne pri-vitegovane soufadnii soustava, absolutnf klid a absolutnf pohyby. Vesmirse tedy v kagdern okanigiku sktAtta z hmatnych bode, nektere z nich jsounelitybrie, jine nadane pine determinovanymi pohyby. Tento vesmir takv sobe, v Case a Prostoru. nese konkretnf tvar, ktery nezavisf na pozici fy-zika: vAichni fyzici, at pffsluti k jakekoli pohyblive soustave, se v my§lenivztahuji k privilegovane soufadne soustave a vesmiru pfisuzujf tvar, jakybychom u nej shledati pH pozorovani v absolutnu. Fyzik jako takovy tedyobyva privilegovanou soustavu a nerd tfeba zavadet ostrou distinkci mezitimlo fyzikem a jinymi. nebotjini postupuji, jako by byli na jell() rniste.

A A



mu podichneme, vy-sledkeui bude jednoduge lyzika du-vytvorerl podia fyziky tiles. Ob6 tyto fyziky budou

V teorii RelalivityjiZ ale ne exist* privilegovand soustava. Vgechny sou-stavy jsou si rovny. Kterakoli z nich mule byt povygena na referenani sou-stavu, od to chvile nehybnou. Ve vztalitt k tUto soufadna soustava jsou pakvgochny hmotn6 body vesinfru bud:nehybn6, noho nadane delermfnovany-oii to viak jen ve 'Maim k [eta soustav6. Pfijmete jinnu sonstavu:aellybne se bude pohybovat, pohyhujici se zastavi nebo zmeni rychlost; kon-krittnl tear vestnirn se zasadne promenf. Vesmir viak pro yes nemAab mitribs tyto tvary soueasne; jeden a ty2 hmotny hod si nemilZete piodstavovatnebo pojimat jako souaasne nehybto,, a v pohybu. Je tedy Ueba Yalitl a adchvile, kdy iste zvotili ton kted 'AILEY, tsar vesinicu, povygle na ,iveho a ye-domeho, skuie61.6 velmaliciho fyziky, onoho fyzilca spojeneho se so&ad-nott soustavou, v vesmir ziskav45 ten to tvar: ostatni fyzici, jak se jeyiv takto zvolenent tvaru vesmiru, jsou pak fyziky virtualnimi, jako fyzici jsoupouze chapfini timto skuteanym fyzikcm. fcstlige jednomu a nich (jakogtofyzikovi) udelite skutetnost, pojinete-li he jako vnfraajictho, jednajicihoa pom6rujicilto, jcho soilladna soustava jig naddle nebude virtu6int, fiNsta-no by't chtiptina pouze jako soustava, kter6 se rniige stet akutelnou, ale budeupravdu skute6nou referenftf soustavou; hude tedy nehyhrtA a vy hudetemil co do oinenf s novym tvarem svetal a fyzik, ktery byl jegte pled kratkouc:hvili skuteany, hude nyni jiz an piedstavovanyM fyzikein,

P. Langevin definitivnim zpasobem vyslovil same podstatu teorie Re-lativity, kdyg napsal, is princip Relativity, jak ve aye uggi, tak ve sve obec-atigi podobt, je v a3sad6 jen tvrzenfrn existence skutennsti nezavisle nasouradaYalt soustav6ch, ktere jsou vit.& sohe ve yzAjemnem pohybua a nichZ pozorujetne jejf m6nici se perspektivv. Pouiitf soufadnic umafi-nuje udelit zakonUm, lama" se vyzna&tjo lento prostor, analytickou formunezavislou na referenfti soustava, i kdyC zvla'Strif sottiadnice jednotlivYchuddlosti na ni zaviscji; jo viak motive je vyjtidfit v podstatne forme, jak to1E641 geometric v pilpad6 prostoru diky zavedeni konstantnich prvki't a NT-ivareaf vhodneho jazyka," (Srov. M. Langevin, Le principe do la relaPvite,Paris 1922.) Vesmir Relativity je jinymi slovy vesmirem stojno skuto6iYin,atejne nezavislym na naiem duchu, atcjii6 absolutn6 existujfafin jako New-umilv vesmir a vesmir vetAiny lidf. Ten s line COZdileM, tie pro vetinti ildi!I takd pro Newtona je Lento vesmir souborem veci fyziky se ome-ztije na stadium vaahi) mazi v6cmi), za tim co Einsteir3.y vesmir je jen sou-korem vzLahf.i. Nemenne prvky, ktere to chapeme jako konstituujiciPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


dohromady tvotit Upiny system skute6nosti, coz je nektnaqvano metaryzikott. Jak ale nevidet, ie takto chapanmetafyzika opomfjf to, co je na duchu skutebue cluchovnfho, a je jen rozgltenim toho, co 11E01 hmote, na ducha?A jak nevidet, 2e kvfili tomuto rozgftenf hylo tteba pi ijrnoutneptesne inteiektualni Amu, ktere se dfky sve neptesnos-ti mohou uplatnit i na povrchove du§evni jevy, ale zaroveAdiky ni jiz mene piesne uchopujf fakta vnej§iho sv'eta? Lzese pak divit, e takova metafyzika, ohjimajfcf sou6asn6hmotu i ducha, ptlsobi dojmem poznani temot prazdnehoa v kaldom pffpado nejasneho - skoro prazdneho na stra-ne ducha, nebof z due dokazala skute6n6 zachytit jen po-vrchove aspekty, a systematicky nejasneho na strane hmoty,,nebof metatyzikilv intelekt musel uvolnit sva souko-11 a ponechat jim nadmernou vuli, aby mohi pracovat bezrozdflu na povrchu hmoty i na povrchu ducha?

Zcela odligna je metafyzika, kterou klademe vedle vedy.PtizMiva vode moc probadat hmotu pouze silou intelektu,

skutoEnost, jsou vyrazy, do nicht vstupujf paramotry, jet mohou bp liho-voila.] a kterO jit neroprezentujf Cas nebo Prostor ani nic jinobo, prototov ottIch vedy existuje pouze jojich vztah a prolate nejsou-li vbci,vesmir tear, pak nenf jiz ani Cas, ani Prostor. Aby mohly byt ohnoveny vtci,a tedy Cas a Prostor (jak to nezbytne dela= valy, kdri chceme bp infer-movani o urtitti fyzikatni udatosti, vnimane v ureitych bodech Prostorua nasu), je tfeba vratit vesmfru tear; pak jsme ate zvolili hledisko a pfijaIi JJreferon6ni soustavu. Soustava, kterou jsme zvolili, se nal volbou stave

itstfednim systemem. Thorie Relativity, pokud pfijmeme pravidla, ktera sta-novila, nem prave svou podstatou zarOttje, to matematicky vyraz sveta,ktory zisIdune z tohato libevolne zvoleneho lilodiska, buds shodny s vyra-zem, ktery bychorn ziskalizaujeti jakehokoli linen° blediska. Kdyt po-drAfte pouzo lento matematicky vyraz, nebude jit oxistovat Cas ani nicjineho. JahnIle obnovite Cas, pak take znovu zavedete veci, avgak soutas-114 jste zvolili referentnf soustavu a fyzika s ni spojeneho. V dane chvili ne-mute existovat tadny jiny, i kdyt mai bp zvolen zcola jiny.



it maim :41 vyhrazuje ducha. Na tomto uzemi, ktere je jiIti by chtela rozvinout novo funkce myglenf. Ka'Zcly

hl Ho 1111 povgimnout, ze je nmohem obtf2nejgf pokraitneZ" v poznani vnejgfho sveta. Mimo sebe

tootio lo snaha o poznani pfirozend; vynakladame ji se sta-111111,111111cf snadnosti; uplatilujeme pravidla. Uvnitt musilm., aosl Astat napjata a postup se stave stale obtanej-fit. tokli bychom, '20 stoupame proti sklornt ptirozenosti.

I v lam !loco ptekvapujfcfho? jsme uvnitt sebe samychosoba je to, co bychom meli znat nejlepe. Viibec

loom i:ik neni; nag duch se to cftf jako cizinec, zatfrncoImo Ito jo am blizka a v ni se 01 jako dome. Dilvodem jeF111111110, 'At) bytosti, ktera se musi zvnergnit, aby mohla jed-slot, jn jista nevedomost o sobe ttiteC'ne; odpovida nut-l oil 1 .).ivota. Nage jednanf pilsobf na hmotu a je timIt lnni'oji, 6fm dal bylo dovedeno poznani hmoty. Pro

opreivile jednanf je zfejme vyhodne myslet na to, co bu-ilitmo &Slat, chapat to, co jsme udelali, ptedstavovat si to,i mohli udolat: pfirozenost nes k tomu yyzyva;ill 1111011191 z rysA, ktere odliguji csiloveka od zyftete, jet jeill Ho I u )11Iceno dojmem okanAiku. Ptirozenost vgak na nes'foil' ion krAtky pohled do nageho nitra: v takove chvili

postfehneme ducha, ale ducha, ktery se ptipravujef I If 111:1 1/civet hmotu, ktery se ji doptedu ptizpilsobuje, pri-Il iladobu Cehosi prostoroveho, geometrickeho a into-lok 1'1411111h°. Poznanf ducha v torn, co je na nem opravduIluuhovniho, by nas spige vzdalilo od d ie. Naopak se mu

kdy;k" studujeme strukturu vecf. Tfmto zpu-li+rluimo+ odvraci pfirozenost ducha od ducha a obraci jej ke111111116. Avgak od teto chvile vime, jak budeme moth,

nam zachce, bez omezenf zvetgovat, prohlubovatilalonzivilovat nahled ducha, jeho2 jsme dosahli. Ne-

ill 'at it laInost tohoto nahledu je ptedevgfmv torn, 2e se tykePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


ducha jiz prostoroveho" a rozlo2eneho do intelektual-nich plihradek, kam se vsune hmota; zbavme proto dachaprostoru, do nej2 se rozprostira, materialnosti, kterou pii-jima, aby se mohl poloLt na hmotu: tak jej vratime jemusamomu a uchopime jej phmo. Toto piime nahlaeni du-cha duchem je zekladni funkci intuice v nagem pojeti.

Intuice se °statue nebude scialovat jinak flea' prostied-nictvim intelektu. Je vice ne2 idea; aby se vgak mohlapl'emisfovat, bude muses vytt2it ideji. Alespofi cid pi'ednosttern nejkonkretnejgim idejim, ktere jsou jegte lemovany oh-razy. Pfirovnani a metafory to mohou naznaeit to, co ne-doka2eme vyjadiit. A nebude to Alike; piijdeme tak piimok cili. Kdybychom stale mluvili abstrakinim, takzvane ye-deckym" jazykem, podavali bychom jen hmotnou napo-dobeninu ducha, nebof abstraktni ideje byly ziskanya vnejgiho sveta a vady pfedpokladaji prostorovou pfed-stavu, zatimco jsme se domnivali, ze analyzujeme ducha.Uz samy abstraktni ideje by nas tedy podnecovaly, aby-chom si pfedstavovali ducha podle modelu hmoty, aby-chom jej mysleli pomoci transpozice, to znamena doslovameta foricky. Nedejme se oklamat zdanim: v nekterYch ph-padech mluvi obrazn.y jazyk vedome v ptimam smyslua abstraktni jazyk nevedome v obraznem smyslu. Jakmiledosahneme duchovniho svata, maze &tin obraz, pokudjen ukazuje, poskytnout piimy ponied, zatimco abstrakt-ni terrain, ktery je pftvodne prostorovy a ktery si dela na.-rok na vysloveni, nam nejeasteji neda vie ilea" metaforu.

Mame-li vge shrnout, mezi metafyzikou a vedou page-dujeme rozdil metody a nepfipougtime mezi nimi hod-notovy rozdil. S mengi skromnosti, pokud jde o vedu, neZ'mela vetgina Oda., se domnivame, ze veda zalOena nazkugenosti, jak je chapana v novoveku, mute dosahnoutpodstaty skuteenosti. Bezpochyby uchopi jen east sku-

48



INMI( itil I; 41v§ak jednoho dne se bude moci dotknout sa-111611u zaklaciu tato iisti; a v kagdem pi'lpade se mu bude111$0 umozoni piibligovat. Ug tim z poloviny napini pro -

1011111 Pillir6 metafyziky: metafyzikou by se mohla nazYvat,Lily 1 n, iludavala pfednost nazvu veda. Zbyva druha polo -

it li 1 /.1 1(1 se nem, ze po pravu spada pod metafyziku, kte-1,1 11;1 IQ vychati ze zkugenosti a ktera je take schopna,1, ,,,ii 1 u 1 clui absolutna; nazvali bychom ji vedou, kdyby se

,10 III I:(inustn6 neomezovala na zbyvajicf bast skute6-1{i 0 ii I A,,h;tkifyzika tedy neni nadfazena pozitivnf vede; ne-in it lulzf pc Ode, aby prozkoumala ty2 ptedmet a zfskalaii hum vyg"Sf poznanf. Pfedpokladat mezi nimi takovYyolitli, co% je temef nemennYm zvykem filosoft, znamendi1tIvi111 jedne i druha, jak vede, kterou tak odsuzujeme k re -1011v116, lak rnetafyzice, ktera pak bude jen hypotetickYrnU vilAnfm poznanim, protoge veda si nutne pfedem ph -null vOchno, co lze o jejim pfedmetu vedet pi'esne a jis-10, liozdil mezi metafyzikou a vedou, ktery zavadfme, jepull' odliAnY. Domnivame se, ze jsou nebo ge se mohouIIIIII rilirjr16 pfesne a jiste. jedna i druha se vztahuje k sku-1,1111111tui samotne. Kagda vgak z of podrguje jen polovinu,111011 kdybychom chteli, mohli bychom v nich podle li-1111011 v1(161 dva oddfly vedy nebo dye soutIasti rnetafyzi-

1 pokud by nevyznaeovaIy dva rtitznobeZne smery1 Hi it p; i i mynenf.1'141%41 proto, ge jsou na stejne drovni, maji spolene

holly a v techto bodech se mohou vzajemne ovelovat.I billiv II mezi metafyzikou a vedou rozdfl v hodnosti, pii-to ii 1111 i j im stejny pfedmet, to jest souhrn veer, stanovit pfi-111iii. .$) jedna na nej bude pohliget zdola a druha sham, to1+1, zumnenalo vylou6it vzajemnou pomoc a oboustrannou1 1111111)1u: metafyzika je pak nutne - ledage by ztratila va-t ,,i v 7.iyk se skute6nosti - zhugtonym vytagkem nebo

1



hypotetickym rozgifenim vedy. Ponechejme jim naopakrozdflne pfedmety, yea hmotu a metafyzice ducha: pro-toM duck a hmota se dotykajf, budou se moci metafyzikaa veda v cele deice sveho spoletneho povrchu vzajemnezkoukt v o6ekevanf, ze styku vzejde oplodnenf. Vy-sledky ziskane na obou stranach se budou muset °pet spo-,jit, proto2e hmota se spojuje s duchem. Pokud slouL'enfnebude dokonale, bude to znamenat, e je tfeba nem na-pravil v nal yea nebo v nazi metafyzice, nebo v obou.Metafyzika tak bude svou okrajovou vyvijet blaho-derny vliv na vedu. Veda naopak pfeda metafyzice navykpi'esnosti, kterY se postupne roz§ffi ad okrajovych cactimetafyziky do jejtho stfedu. Nage metafyzika bude meta-fyzikou sveta, v neml 2ijeme, a v .gadnem pftpade meta-fyzikou vkch mo2nych svotrI, i kdyby tomu tak bylo jenproto, '2e jejf okraje se budou muset pfesne napojit na okra-je pozitivnf vedy. Metafyzika obejme skutenosti.

To znamena. ze Veda a metafyzika se budou licit pfed-ratan' a metodou, dosahnou Veak shody ye zkuknosti.Obe budou moci odstranit vagnf poznani, ktere je uloenov bench pojmech a pfenakno slovy. Neadame pro me-tafyziku vcelku nic vie neg to, C'eho jiz bylo dosOeno yeOde. Pozitivni Ode dlouhou dobu zahrazoval cestu na-rok rekonstruovat skute6nost pomoci pojrnii uloienychv jazyce. Dole" a nahote", te2ke" a lehke", suche"a v1hke" to byly prvky, ktere slouNly k vysvisilenf pff-rodnich jevil; vaZ'ily se, oclinefovaly a kombinovaly pojmy,fyziku nahrazovala jakasi intelektualni chemie. JakmileOda odsunula pojmy a pohledla na veci, zdalo se, re i onapovstava proti intelektu; tehdepi intelektualismus" se-stavoval pfedmet a priori pomoci elementarnich ideji. Veskute6nosti se tato veda stala intelektualistinejgf nc,,2gpatne fyzika, kterou nahradila. Musela se takovou stet od



kniitiku, kdy se stala pravdivou, nebof hmota a into -Ida vzajerna formuji a ve ve'd6, ktera rysuje pPesne

lunoty, nachazi intelekt mane svuj vlastni ob-..' Nilatematicka. podoba, kterou fyzika tak nej-1,110 povida skute6nosti a soutiasne nejvic uspokojuje

1, Mnohem men6 pohodlne bude ustaveni pra-!;.11..).'Zik).1. 1 ona zaCne tun, 2e vyZene phdem hoto-

ipojrny; i ona se obrati zpet ke zkugenosti. Avgak411i rep 1 zkugenost nikde nenalezne zcela vhodnY jazyk.

v Imutelne se bude muset vratit k pojmu a nanejvYg1 Homn bode moci pfipojit obraz. Pak ale bude tfeba, abypi Om ruzgliiia, zjemnila a barevnym lemem, kterYin ho$6.11111)1, dala najevo, ze polem neobsahuje celou zkuge-miti1. Faktem vgak ziistava, ze metafyziky tak bude mocioli ve sve oblasti reformu, jakou ye sve oblasti pro-

novoveka fyzika.NIINikejte od -Leto metafyziky jednoduche zav6ry ani za-

Nruinf tegeni. To bychom pa ni stele adali, aby se omezi-lo ini zachazeni s pojmy. A take, aby zastala v oblasti114111116 mcdnosti. Naproti tome na poli zkugenosti,

fegenich a provizornich zav6rech dosahne ros-li:io pravdepodobnosti, ktera se nakonec bude moci

Nil jistoto. Vezmenie problem, poloZ'eny v pojmech tra-il :1 i i inetafyziky: imAZe duge pfeit telo? fe snadne jej roz-111141111)W, pokud budeme uva'Zovat o pouhYch pojmech.I hilinujeme dugi. Spolu s Platonem fekneme, 2e je jedna

iiirluoducha. Z toho usoudime, 'Ze se nemtiM rozlcdit.A Indy je nesmrtelna. Jak je to jasno. Avgak l'egern je plat-oo, Ion kdyt piijmeme definici, to jest konstrukci. fe pod-! Leto bypoteze. Je hypoteticke. Pfestailme aleI ideu dt0e, jako by to byla idea trojilhelniku.

minim° fakta. Pokud zkugenost ukazuje, jak se domni-viune, jen rnala east 1/6domeho 2ivota je podminiina



mozkem, plyne z Who, ze po odstraneni mozku pravde-podobn6 pfetrva vedomy zivot. Ukol dokazovat alespoiinyni pfipadne tomu, kdo popird pfe-,ati duge, spige neitomu, kdo je tvrdi. Uznavam, 2e jde jen o pteNvani duce;abychom dospOdi k vyggi pfesnosti a ptisoudili tomutopte'Ziti nekoneene trvani, bylo by tfeba jinych zdfivodne-ni, ktera bychom museli tentokrat vzit z nabcdenstvi.Avgak i z eiste filosofickeho pohledu to nebude 'Zadne jest -112e: sve tvrzeni stvrdime kategoricky - tim myslim bezpodfizovani nejake metafyzicke hypoteze - byf je bude-me tvrdit jen jako pravdepodobne. Prvni teze mela Icrasudefinitivniho, visela vgak ye vzduchu, v oblasti prostemo'inosti. Druha je nedovrgend, avgak zapougti pevne ko- 'teny do skuteenosti.

Rodici se Veda ma vZ'dy silny sklon k dogmatismu. Pro-tfAe disponuje jen omezenou zkugenosti, spige nei" s fak-ty pracuje s nekolika jednoduchymi ideami, ktere faktabud' podnitila nebo ne a se kterymi pak zachazi deduk-tivne. Metafyzika byla vice ne2 kterakoli jina Oda vysta-vena tomuto nebezpeei. Otevfeni cest k vnittni zkugenostivr2aduje namahavo odklfzeni. V kai'dem z nas existujeschopnost intuice, je vgak ptekryta funkcemi, ktere jsoupro 'iivot u'lite6n6jgf. Meta fyzik pak a priori pracoval s po-jmy *dem ulo>lenymi v feel, jako by sestoupily z nebea odhalily duchu nadsmyslovou skuteenost. Tak se zro-dila platonska teorie Ideji. Nesend kfidly aristotelismua neoplatonismu pfekonala sttedovek; a nekdy, ant'2 o tom

inspirovala novov6ke filosofy. Ti byli easto mate-matiky, a jejich dugevni zvyky je proto vedly k tomu,v metafyzice videli jen rozgitenou matematiku, ktere do-ka2e obsahnout kvalitu stejn6 jako kvantitu. Tak se vy-svetluje geometricka jednota a jednoduchost vetginy

uzavfenych soustav definitivne pologenych



II 111111! vyies"enych problem& To vgak nenf jediny cihvod.lo I filha uvait, .2e novoveka metafyzika si dala pNdmiiit111111obny pfedmetu ndb0,enstvl. Vygla od urdite

llostvi a, at' u2 dogma potvrdila neho vyvratila, citiladogmatizovat, i kdy2 byla zalaena pouze na ro-

elm', India jistotu soudu, kterou teolog derpd ze zjeveni.MilAtine se ovgem ptat, prod zvolila toto vychodisko. Idafin1,, nejake jine, vilbec nezdviselo na ni. Pracovala111I inn zkugenost a s pouhYmi pojmy, a proto byla nucena.rii "ilvdsit na pojem, z 1163r10 bylo mo'Zne vgechno odvo-1111 n kters", vge. obsahoval. Pravo takova byla idea, kterou.11 %. vt o Bohu.

si vgak o Bohu vytvoilla zrovna takovou idea? Na-1.11110c itoka2eme pochopit, e Aristoteles posleze spojil

pojmy v jednom jedinem a za univerzoinfprincip ustavil Mygleni Mygleni", blfzkeho

1111/116110 plattinske Ideje. Dobra, a ze novoveld filosofie,ikradovatelka filosofie Aristotelovy, se vydala ohdobnou

I Mnohem merle jiz chaperne, ze Bohem byl nazv anktery" nerna nic spoledneho s tim, co lidstvo tiro -

111 pidinem v2dy oznadovalo. Brah anticke mytologierift:C:11.61Y Buh si bezpochyby nejsou piilis podohni, ale

Ii 1110ma se neson modlithy, oba se zajImall o dloveka: al''boLtnstvi staticke neho dynamicke, tento hod here

1111, zlikladnI, A piece se dodnes filosofii stave., '2e nazy-Itiiliiiin Bytost, ktera je svou podstatou odsouzena

I 1..11111, ,tby 2'4dnym zpfisohem nebrala na vedoml lidsket. a piesto'Ze teoreticky objfrad vgechny veci, jako

1.1 I+ii skutednosti byla slepe. k nagemu utrpenf a hluchariii!'d in prosbam. Kdybychom tento hod diikladneji pro-

I111Ir1viili, aagli bychom v nem pro lidskeho ducha pfiro-,1,111)11 zAmenu explikativnl ideje a dinneh principu.1.11 veci dovedeny ke svym pojrnfun, kdyZ pojmy



zapadaji jeden do druheho, dospiverne posleze kideji ide-ji a domnivame se, 2.e ji se vgeohno vysvkluje. Po pravd6feeno tato idea nevysvi_Itluje mnoho, jednak proto, e pfl-pougti ono roznleneni a rozlo2eni skute6nosti do pojnth,ktere spoleenost uloZil a do feC'i a ktere provAala nejeas-teji pouze z pohodlnosti, a potom proto, 7e synteza techtpojnyti, kterou vykonava, je bez latky a C'istC.,, slovni. Jo namist otazka, jak tento podstatny hod mold uniknout tau-bokym filosofam a jak rnohli \refit, ze charakterizuji, at 112jakyrnkoli zpftsobern, princip jinni sam9mi pov9geny naexplikaci sveta, a6koli ziLstavali jen u toho, ze jej vyjadi'o-vali nejakYm konvenCnim znakem, Jak jsme iekli vygo, at'uz IT& o sobe" nazveme jakyankoli jmenem, at 112 z ni ud6-lame Spinozovu Substanci, Fichtovo ja, Schellingovo Ab-solutno, Hegelovu Ideu nebo Schopenhauerovuvybran6mu slovu bude pevn6 dany vyznam malt) platny:jakmile je uplatnime na celek veci, ztrati jej, bude zbave-no vseh vyznamu. Zastavme se u posledni z t6chto vel-ky"ch syntoz". Neni zjevne, 2e Vule je viii jen tehdy, kdyise jasn6 odligi od toho, co se nevyzna6uje chtenim? Jak sepotom duch bude ligit od hmoty, je-li hmota saina veil?Mast veil vgude je stejne jako neponechat ji nikde, neboito znamena ztoto2nit podstatu toho, co citim v sobs - trvd-ni, prysteni, souvisle tvoieni s podstatou lobo, covnimam ve vecech, kde zjevn6 existuje opakovarn, pfedvi-datelnost, nutnost. Maio sejde na tom, zda zikame Vgech-no je mechanismus" nebo Vgechno je v oboupi'ipadech je vgechno srnigeno. V obou pl'ipadech se me-chanismus" i vide" stavaji synonymern byti", a jedno setuditi stava synonymem druheho. V torn spo6iva po6ate6-ni chyba filosofickych systemft. DomnIvaji se, Ze n6s in-formuji o absolutnu, proto2e mu davaji jmeno. Znovu vgakpilporain6m, ze slovo mute mit ufdity vyznarn, pokud



u/iiru uje neco; ztraci jej, jakmile je pougete pro vgechno.A zuovu tedy opakuji: vim, co je vale, pokud tim rozumf-In schopnost chtit nebo tut0 schopnost bytosti inne

obnYch, ale take 2ivotni sflu organickych bytostf, ktere.Iii v nikovem ptipade chapana analogicky vzmachu matovod i rtu i. Om vice vgak budete zvetgovat rozsah pojmu, Limnumtif bude jeho obsah. Pokud do jeho rozsahu zahrnete

zbavite jeho obsah pozitivnfch jimi2 se spon-wita odlrgule od mechanismu a svoboda od nutnosti.

(lyZ slovo posleze oznaeuje vge, co existuje, neznamenanic jineho ne2 existenci. Co potom ziskate, kdyZ" svet

jaoldasite za vfiii, misto abyste docela proste fekli, ze je?Filosoficke systemy vgak chteji, aby pojem s neureitym

1114141i I um, ei spfge bez obsahu, k nemuZ takto dogly a kte-V pool ji2 nicim, byl vgfm. Tehdy se odvolavaji na Boha

naboknstvi, ktery je determinace same a navic bytostneMaly, Je na vrcholu byti: ztotoMuji s nun to, co nepra-yom pokladaji za vrchol poznani. Moo z uctivanf a re-oipoktn, ktere mu lidstvo prokazuje, pak pfechazi naiiiinci p, kterY byl ozdohen jeho jmenem. Zdc ma z velke&WI svitj pavod dogmatismus novoveke filosofie.

Pravda je takova, Z'e existence mitZebyt dam jen ye zku-Inuust i. Tato zkugenost bude nazyvana nazor nebo kon-lakI who obecne vnejgi vnimani, jde-li o hmotny pfedmet;luikad se tyka dacha, ponese jmeno intuice. Kam 0 do-tialmju intuice? Na to milge odpovedet jen ona sama. OnadrAf nil: je na ni, aby videla, zda tato nit vede 0 do nebe,Halm so zastavuje v ur6ite vzdalenosti od zeta. V prvnim11111)We se metafyzicka zkugenost spojf se zkugenostiVIIII mystildu pokud jde o nas, vefime, e pravda je zde.

Va druhern ptipade zastanou obe zkugenosti oddelene,tiuI by se proto odpuzovaly. V kOdem pfipade nes filo-hi 11 lo ilozvedne nad lidskou situaci.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Filosofie nos osvobozuje z jistych spekulativnich pod-ru(]i uz t.fm, '2e klade problem ducha v pojmech ducha,a ne v pjmech hmoty, 2e nos becne zbavuje povinnostipouNvat pojmy k praci, pro ni2 vet§inou nejsou ureeny.Tyto pojmy jsou zahrnuty ye slovech. Nejeasteji byly vy-tvoteny splecenskym organismem vzhledern k ptedme-tu , na ne'mti nevi nic metafyzickeho. Spolknost pri Michutvateni rozdelila skutknost pale svych potteb, Pro.6 byfilosfie mela ptijimat deleni, ktere s nejvetgi pravdepo-dobllostf nebude odpovidat i]leneni skuteenosti? Ptest j©obvykle ptijima. Podrobuje se problemu v podobe, jakoumu dava jazyk. Pfedem se odsuzuje k tmnu, o ptijme jibhotove te§eni nebo ze bude v nejlepgim ptipad.6 prost6 vo-lit dvou ci ttf jedine mo2nych tegeni, ktere jsou jednouprov2cly spojena s timto polok..enim problemu. Stejny smy-sl by melo tvrzeni, ze karla pravda je jiz virtualn6 zname,ze jeji model je ul(Aen ye svazcich mestskeho arcliivu a Zefilosfie je hra se skidda ekou, pti nil se jedna o to zre-konstruovat z dilu, ktere nem spoleMost dorlave, kresbu,kterou nam nechce ukazat. Bylo by to jako ptipisovat fi-losofinn roll a postoj §kolaka, ktery Medd taeni,svedC'en o tom, ze je ziska kradmym nablednutfm doueitelova zapisniku, kde je zaznamenano hned vedle za-danf. Ve skute6nosti se valc ve I jinde jedna mno-hem vice o naiezerd problemu a potom jeh poioenl.ne2 o jeho tegeni. Nehot' spekulativni problem je vytegen,jakrnileje spravne polo2en. Tfm rozumirn, ze tegenf v TOrnv takovem pflpade ihned existuje, kkoli maze ziistatskryto a tak tikajic zahaleno: jde. ji jen t jej odkryt.Avgak poloiit problem neznamend prste jon odkryvat,znamene to objevovat. Qdkryti se vztahuje k Minn, co ji2aktualne" nebo virtualne existuje; byl tedyjiste, ze k nAmudtive ci pozdeji dojde. Objev dava byti tinu, co nebyl



11111Istly k nemu nemuselo dojit. I v matematice, a tim spfgV 11 ryzice spo6iva usilf objevovani nej6asteji v podne-1/41Y11111 problemu, ve tvofeni pojmit, v nich bude polo -1411. PulOeni a fegeni problemu se tu temef rovnajf:61110116 velk6 problemy jsou polo2eny jen tehdy, kdygWin vyPegeny. Ale mnoho malych problomil pfedstavuje

piIpad. Oteviram zakladnf pojednani o filosofii.prvnlch kapitol pojednava o slasti a bolesti.

)s11t1 tu kladeny otazky jako: Je nebo neni slast dab-Avgak pf edtim by bylo tfeba veclot, zda slast a dobro

141Iu rody odpovidajici pfirozonemu Men: veci. PffsneV1101u by otaika mohla znamenat proste: Vezmeme-11 ob-

i vVk111 smysl slov slast a dobro, mitgeme ffci, Ge dobro je11414114141kent slasti?" V takovem pripade se klade otazkaaluvui zasoby; vyfegfme ji ug tfm, ge prozkourname, jakjiyln !Jima slast" a dobro" pougivana spisovateli, kteff1111114'illo ovladali jazyk. Jiste to byla ugitet.ind prace; lope1011111 dolinovali dva begne terrniny, to jest dva spole6en-611 116vyky. Pokud vgak zatnYglime vykonat vic, uchopit4.1110nosti, a ne upfesilovat konvence, pros potom idda-Hill, shy dva mogna umel6 terminy (zatim nevime, zda ta-

jtiolt nebo ne, nebot jsme dosud nestudovali pfedmet)problem, ktery se tyke. same pfirozenosti veci? Peed-

ik1414141jine, zkoutnani stave. sdrugenych pod jme-slum slasti neodkryjeme nic, co by jim bylo vzajemne111111114neho, ag na to, ge jde o stavy, ktere elovek vyhleda-Vrli 11+lelvo mohlo docela dobfe zahmout velmi odligne veci114101406h° rodu, proto1e na nich shledevalo stejny prak-I II vAjorn a reagovalo na vgechny stejnym zpiisobem.1'101 p4Madejme mimoto, ze pfi analyze ideje dobra do-

k obdobnemu vysledku. Problem se ihned roz-ply no, unlit) se spfge rozlo2f do problem -it zcela novych,411114:11g nebudeme moci zvedet nic, a dokonce pro ne aniPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


nebudeme mit terminy, dokud noprostudujerne samotnoulidskou aktivitu, k of ti spolea'nost zaujala vtfejgkovy a snarlumely pohled, a vytvofila tak obecne ideje slasti a dobra.Nejprve se vkik bude tieba ujisti t o torn, tie sdm pojem lid-ske 6innosti" odpovida pfirozenomu eleneni. V tomato roz-61ankovani skutanosti podle jejich vlastnich tendencispo6i.v6 zakla.dni obtiti od chvile, kdy jstne opustili oblasthnioty a vstoupili do oblasti ducha.

To znamena, tie otazkapavodu a hodnoty obecnych ide-ji se klade pri katidem filosofickern problemu a pokatidevytiaduje zvlagtnf fegeni. Diskuse, ktero se koIem ni po-zvedly, zapthuji dejiny filosofie. Pied vgi diskusi by mo'i-na bylo na miste se ptat, zda tyto ideje van tvofi nejakyrod a zda bychom se 'Drily() pfi zkoumani obecnych idejinerali vyvarovat vo§kerfth obecnosti. Jist6 je motino bez°Mai zachovat obecnou ideu obecne ideje, pokud no torn

trvame. Postan se shodnout no torn, le obecnou id eou na-zame pfedstavu, ktera pod jednim jmenem shrnuje ne-ur6itY paet vetgina sloe pak bude odpovidat n6jak6obecne ideji. Pro filosofa je vgak didetiiteigi otazka, jakouopera ci, z jakeho diivodu a ptedevgim vzhledenn k jakestruktafe skuto6nosti nnobott byt veci takto sdrutiovany,a tato otazka noplipouSti jecline a proste fegeni.kelui6m e hued, tie psychologie podle nits vstupuje dooblasti techto zkoumant nazdaibAh, pokud se nodrtif ne-jake vudci myglenky. Za praci ducha, kterou je akt, stojifunkce. Za obecnyrni idejemi stoji schopnost chaparanebo vnimani obecnosti. Bylo by tteba nejprve urClitvotni vyznarn teto schopnosti. V bludigti akta, stavila schopnosti ducha bychom nikdy nerneli opustit nit, kte-rou nam poskytuje biologic. Primurn vivere. Pamd, ob-razuost, chdpani a vnimani i zobectiovanf to nejsou jen



lak pro nic, pro radost". Kdy:Z poslouchame nektere Leo-riliiky, mohlo by se name zdat, 2e duch opravdu spadl

nebe jiz roz6leneny na psychologicke funkce ace ne-zbyva ne2 proste konstatovat jejich existenci: jeliko=2 tytofunkce jsou takove a takove, maji byt ulivany tim a timzpesobem. My se naopak domnfvune, 2e tyto funkce jsou,

jsou, prave proto, ze jsou uEte6ne, ce jsou nezbytnepro 2ivot: musime se obratit k zakladnim narokiimabychom vysvetlili pfitomnost techto funkcf, a je-li to de -

ha, abychom ji othavodnili, tfm myslim, abychom zjistili,zda jejich obvykle rozdeneni na ty a ty schopnosti je um&le nebo pfirozene, a zda je tedy mame uchovat nebo zme-nil. Vgechna nage pozorovanf mechanismu dane funkceI nidou zkreslena, pokud jsme ji gpatne vykrojili ze souvis-le psychologicke tkane. Bude nem namitnuto, 2e narokyivota jsou obdobne u eloveka, zviiat, ba i rostlin, a proto

brozi, ge nage metoda opomene to, co je na elovoku eiste1 idske. Jiste tomu tak je: rozelenenim a rozvr2enim psy-chologickeho 2ivota vec nekonef; je tfreba sledovat na-riistani a take transfiguraci jednotlivych schopnostiti eloveka. Budeme vgak mit alespoil jistou nadeji, '2e jsmev aktivite ducha nevyty6ili libovolna rozeleneni, stejnejako se nem podaff oddelit rostliny propletene a prorostlesvymi stonky a listovim, kdyi sestoupime ac ke kofeninn.

Pou2ijme tuto metodu na problem obecnych ideji: shle-dame, ce kazda 2ive bytost, a mane ka.idy organ, kdidaken zive bytosti zobeciiuje, tfm myslfm klasifikuje, nebof

dokale sbirat ve svern okoli, v pros tfedi nejrozmaniteigIchsubstancf a pfedmetil, ty Usti nebo prvky, ktere mohouspokoj it to kterou z jejich poll; eb; zbytek pomiji. Izoluje

I edy rys, ktery ji zajima, miff pfimo ke spoleene vlastnosti.I i nymi slovy klasifikuje, a tedy abstrahuje a zobecriuje. Jesite pravda, ze prakticky ye vgech pflpadech a pravdepo-



dobno u vgech zvirat kromo 6loveka jsou tyto abstrakcea zobecneni proNvane, a nikoli myglene. Presto i u zvire-te najdeme predstavy, kterYm chybi jen reflexe a trochunezaujatosti, aby se staly pine obecnymi idejemi. Pokudby tomu tak nebylo, jak by se mohia krava, kterou vede-me, zastavit u jakekoli louky, jen proto, 2e spade do kate-gorie, kterou nazyverme tritva ci louka? A jak by kilnrozligil staj ad stodoly, cestu od pole a seno od ovsa? CM -pat, 6i spige vnimat tfmto zpiisobem obecnost je ostatni:,take vlastnosti 61oveka jakato zvirete, nakolik me in-stinkty a potreby. Jeden z jell!) sklonit milZe z tech nej-rozdflnejgich predmetii extrahovat ura-itou podobnost bezzasahu reflexe a vedomi; sklon zaradf tyto predmety dourEteho rodu a vytvorf spite hranou ner myglenou obec-nou ideu. Tyto automaticky extrahovane obecnosti jsoutake mnohem poi.letnejgi u 61oveka, ktery k instinktu ph-pojuje zvyky vice ci melte schopne napodobit instinktiv-ni akt. Prejdeme-li nyni k ideji pine obecno, tim myslimvedome, reflektovane a zamerne vytvoiene, naleznemenej6ast6ji v jejim zaklade ono automaticky extrahovanf po-dobnosti, ktere je podstatou zobecnovanf. V jistem smys-lu se 2admi vec nepodoba jine, protoie vgechny predmetyjsou nizne. V jinem smyslu se vgechno podoba vgemu,proto2e vRly, kdy2 vystoupfme dostate6no vysoko ye

obecnostf, najdeme nejaky umely rod, kam mohouvstoupit dva nahodne vybrano rozdilne predmety. Avgakmezi nemanym zobecnonfm a zobecnenfm neuNtanymse nachazi zobecneni, ktere predjimaji a vyvolavaji sklo-ny, zvyky, fiesta a postoje, komplexy automaticky vyko-nanych nebo nazna6enych pohybb., stojici u poeatkuvetginy 6.isto lidskych obecnych ideji. Podobnost vecia stay& o nfz prohlagujeme, a ji vnimame, je predevgimtou spolanou vlastnosti fechto stave nebo \reef, Ze vyvo-



Ifivaji v n.agem tele tute2 reakci, vedou k naznaku teho2itosloje a zapoi.';eti tych.2 pohybil. TO° extrahuje z hmot-tielio a morainal() prostfedf to, co je mohlo oviivnit, to, co

zajfina: to shodne. reakce vyvolaua rUznYrni akcemi donich uvadi podobnost nebo ji z nich nechava vystoupit.'rukovy zvonek se na nejrUznejgi podnoty - na Uder posti,zcivan vetru, elcktricky proud - ozve vZdy tym.'&" zvukcm.I e je tak vc zvoniee a ueini je tirn vzajemne podob-1141, jako individua konstituujici rod, a to jen. proto, 2e skinzfislava stejnY: je zvonkem a ni'clim jinYm, a kdy2 reaguje,HomUe delat nic jineho ne2 zvonit. je samozfejme, ue

reflexe pozvednc na Uroveri eisteho mygleni pfed-tIl ;ivy, ktere nc..znamenaly o mnoho vic nec vkladani ye-durni do hmotneh.o ramce, postoje a pohyby, pak budeztimerne, piimo a napodobenim tvoilt obecne ideje, ktereImdou jen idejemi. V torn reflexi mocn.6 podpai slovo,k I t:r6 ptedstavt) take dada ramec, tentokrat spige duchov-nt n.e2 telesnY, do nej2 se bude moci vt.o7it. Chceme-li se.vgak dobrat prave povahy pojnifi a s ureitou nadeji narivpech se dotknout problemU spojenych s obecnYmi ide-

0dy se musime obracet k interakci m.ygleni a mo-lt u ickych postojU nebo navykii, proto2e zobecnovani neni}riivodne temo't nic jin.eho neu navyk, ktery vystupuje z oh-lrisii jednani do oblasti mygleni.

Kdyu vgak takto ureime pfivad a strukturu obecne ide-slanovime nutnost jejiho vzniku, a take konstatujeme,

konstrukce obecnych ideji napodobuje pfirodu,zhyva nam jegte prozkoumat, jak jsou mohie pfirozened)ecno ideje, ktere slou21 za vzor jinYm idejim, a prof

!Kim zkugenost pfedkItida podobnosti, ktere nem stan uzji.ti i)i'elait do obecnosti. Mezi temito podobnostmi jsouv., :via jiste takove, ktere se dotykaji zekladu \TM. Ty ph-

tdo u na svet obecne ideje, ktere budou stele do jiste miryPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


relativnf vzhledein k pohodli jednotlivce a spoletnosti,avAak vede a filosofii 0 jen postati, aby je zbavily -Letoslupky, a dostanou vice ci merit pfiblr2n3inezor nejakthoaspektu skutetnosti. Tyto ideje nejsou potetne, valnouvetginu obecnych ideji tvoif ty, ktere spoletnost piipravi-la jazyku pro konverzaci a jednani. Nicmene i mezi temi-to naposledy uvedenymi idejemi, k ninf2 v taint° esejiodkazujerne ptedevgim, bychom naafi mnohe, ktere seskrze iadu mezitlankn, pote co byly vgem0ne manipu-loyally a proOy mnohym zjednodu§enfm a deformed:, pii-pojuji k malemu pottu ideji, je'2' vyjadluji podstatnepodobnosti: casto bude poutne vratit se s nimi pies delgfti kratAi okliky az k podobnosti, s n11 souviseji. Nebudejiste bez 0itku, kdy'2 zde oteviteme odbotku o torn, co by-chom mohli nazvat objektivnf obecnosti, inherentni sameskutetnosti. Atka je jejich poet omezeny, jsou duteiitejak samy o sobe, tak diiverou, kterou kolem sebe ne-hot propiljtuji test sve stalosti i zcela umelynn rode m. letomu podobno jako s bankovkarni, ty, jsou-li vydany v nad-mernem mnOstvi, vdooi za nepatrnou hodnotu, kteroujegte maji, zlatu ulcaenemu v pokladne.

Pokud bychom ten to bod zkoumali hloubeji, zfejmeby-chom zjistili, ze podobnosti se deli do of skupin, z nich2druhou bude muset rozvijejicf se pozitivni Ada pravde-podobne jegte dale tlenit. Prvni jsou bioIogicke podstaty:jsou zavisle na torn, le 2ivot pracuje, jako bysarn mel obec-no ideje, ideje rodu a druhu, jako by se fidil omezeiVrnpattern strukturnich planft, jako by ustavil obecno vlast-nosti .2ivota, a nakonec a pfedevgim, jako by skrze dvojfutinek deditneho pfenosu (toho, co je vrozene) a vice t imoue pomalou transformed chtel uspohidat zivc bytostido hierarchicke lady podia ikaly, v ni2 s postupern vyrgstale roste poet podobnosti mezi jedinci. At se vyjadfu-



Imue v pojmech finality, neho Eve hmoty ptisuzujemezvI iitnf vlastnosti napodobujici intelekt, anebo stranimeiu)jake hypoteze uprostted, nage nenenf na druhy, rody

- obecnosti, ktere pfevadime na obecne ideje - sev principu vIcly zakladaji na samotne skute6nosti (i kdy2Jo nage klasifikace de facto neptesna). A stejne tak budoudo lure zalUiena 61enenf odpovidajicf organom, tkanim,Imekam i chovanim" 2ivYch bytosti. - Kdy2 nyni *-Ovine od nstrojneho k nedstrojnemu, od 2ive hmoty keMinute neteene a jet nezformovand b"lovekem, nalezne-

skute(The rody, avgak zcela *le povahy: kvality jakochuti, prvky a jejich kombinace jako kyslik,

vodik, vodu; a kongne fyzikalni shy jako tihu, teplo, elek-ti nu. Zde vgak ptedstavy jedincii sdru2ene pod obecnouI( luau vzajemne sbliaije nem zcela jineho. Nob u d erne za-I if hat do podrobnosti a komplikovat vyklad uva2ovanim

nych rozdilfi, ptedem ostabime to, co by na nagem roz-I igoni mohlo byt plehnane a slovu podobnost" pro tuto

ptizname jeho nejptesnejgi, ale take nejurigi vy-imam. Rekneme, 2e v prvnina ptipade je principem sbli-2onf podobnost ye vlastnim smyslu a ye druhemI olo2nost.6ity odstin eervene maze byt se sebou totoi-nv vgech pfedmetech, kde se s nim setkame. Tote2 by-

prohlasili o tenech stejne vygky, stejne sfiy a barvy.e:1m hloubeji zkoumame hmotu, rozpougtime chemickevu lyzikalnim a fyzikalni v matematickem, tim silnejef.Wine pocit, at' u2 je 6i neni opravneny, 2e smetujenne k to-Io2nym prvkdm nebo uddlostem. Jednoducha logika siceI rva na tom, ie podobnost je C'estee'na toto2nost a toto2-Hog( upina podobnost, zkugenost nem dosveiRuje necokola jineho. Pokud ptestaneme slovu podobnost" davatvhgni a ponekud vgeobecny smysl, v nem2 jsme ji zpo-

ku chapati, kdy2 se pokusime upfesnit podobnost" vePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


srvnani s tototinosti", dojdeme zfejm6 k tomu, 2e to-to2nost je povahy geornetricke a podobnost povahy vitcil-ni. Prvni vychazi a mez'eni, drului pfislugi spige do oblastiumeni: venni 6asto vede evolucionistickoho biologa zce-la pocit k tomu, aby pokladal za pl'ibuzno formy,u nich2 si on prvni povgiml urCite podobnosti: i jejichkresby, ktere vyhotovi, odhaInjf O'asto umelockou rukua pfedevgim urnelecke oko. Jestlitie se vgak tototine tak zl'e-teln6 lisi od podohneho, byl by tteba zkoumat, co umoti-riuje jak tuto novou kategorii becnych ideji, tak i ()nuptedchozi.

Takove zkournani mute mit Uspech jen pii pokro6i-leigim stave poznani. hmoty. Omezme se na to, tie kratcepromluvirne o hypoteze, k nO, bychom dogli hlubgimzkoumdnim tiivota. jestlitie existuje zelena, kterd je na ti-gel a tisici mistech touteti zelenou (alespoii pro nage oko,alespon jestlitie je tomu tak i pro ostatni barvya jestliti'e rozdfly mezi barvami spo6ivaji ve vetgl 6i rnen-si el ementarnich fyzickych udalostf, kter6 zhug-fujeme ye vjemu barvy, pak motinost toho, tie /tam tytofrekvence ptedstavuji pokatide a na vgech mistech neko-lik ur6itych barev, plyne z toho, to vgude a vi'dy se usku-tenuji vgechny moan O frekvence (ovgemtie v jistychmezich): nezdvisle na case a miste se tedy mezi ostatnimimane objevuji i ty frekvence, ktere odpovidaji nagim rtilz-nym barvAm; opakovdni tototineho, ktere zde urnotinujeutvateni rod& nerna tiddny jiny pfivod. Vysv6tlenf toho-t druhu ma pravdopodobne platnost pro vgeclmy ele-mentarni rody a obecniny (ktere nam devaji motinostskIddeni a tvoteni jinych), jeti nachezime ye sv6te nete-no hmoty, prototie novoveka fyzika stale lepe odhaluje za

kvalitativnimi roadily L'iselne diference. Vysvetle-ni by ovgem nebyIn pine uspokojive, kdyby take netika-

64



pra, nage vnfmanf v obrovskom poli frekvencf sbfra tyfrekvence, ktere se stavajf rit'zny'tni barvami - nej-

',rye pro je sbfra, a pate pros; shim spige ty a ne jina. NaIltllt specifickou otazku jsem odpovodel jig diive, kdylInent definoval zivou bytost jistou kvantitativne a kvalita-1 lv ur6enott schopnostf jednat:4 prav6 toto virtualni jed-Wulf extrahuje z hmoty nage skute6ne vjemy, to jestInformace, ktere pottebuje k tomu, aby se mohlo oriento-vitt, zhugtenf vjedinem okamliku nagehe trvanf

trilionu uddlosti, jel se dejf v nesrovnatelne maneHui iji I Leal trvanf vi ci; tento rozdil napgli vyznai.';uje vzda-lenost mezi fyzikalnfm determinismem a lidskou svobo-

, vysv6thaje sou6asne jejich dualitu i koexistenci.5jo 1 i, jak se domnfvame, vznik C'lovgka nebo nelake.bytostitiujne podstaty smyslem livota na nagf planet& bude tfe-

1111 vgechny kategorie vjemfi, n.ejen lidskych nebov,v(Pecich, ale take rostlinnych (nebot' rostliny se mohounllnvat, joke by vnimaly), celkov6 odpovf daji vyberu jis-Iltiho zhugtenf. Je to pouha hypoteza, zda se nomvAak, e zcela ptirozene vychazi ze spekulaci fyziky

slruktufe hmoty. Cfm by se stal tento still, na nenfl v tato

spiv. H, Bergson, Matiere et memoirs, kap. IV, str. 337-344Je lady mogno a dokance nutne bovorit i nyni o fj7zikalnim de-

i kdyt spolu s nejnovejei fyzikou postulujeme indeterminis-own elementarnich uddlostI, z nichg se sklada fyzicky fakt. Nobof tentolvticky fakt vninuirne jako podlizeny netiprosnernu determinismu, a pro-

jako zasadne odli§ny od kter(.3 koname, kdyg se c:ftftneJak ptipominame vyAe, je mogno se pia, zda se nate vntnnIni

unzastavuje na urnont zvlagtnim stupni zhOt6n1 elementarnich udalos-II lu iivn Foto, aby vlilo lunatu do tohoto deterministnu, aby v j eve ch, kte-11'1 nits obklopuji, zIskalo ptavidelnost sledu, jeg nom utnogif 1.0 na ne

Obecneji vzato by rala aktivita give. bytosti °porn a mitt' v nut -ml I, ktura vecem dava zeklad zInt§t6nfai Mich trvantPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


chvili pigi, kdyby muj vjem a potom take me jednanf od-povidaly metitku, ktero ndlai prvkiim spige udalostem,tvolicfm jeho hmotnou povahu? Me jedneni by se roz-padlo; nraj vjem by na rufsto, kde vidim st61, a v kratkomokam2iku, kdy jej pozoruji, obsahl nezmernSi vesmir a stej-no nekoneene dejiny. Nedokazal bych pochopit, jak se tatopohybliva nezmernost maze stet prostyrn, nehybnyma pevnym obdelnikern, na neji mohu piisobit. Stejne bytomu bylo se vgerai vecmi a uddlostmi: svet, v nem2 zije-me, spolu se vzajemnymi akcemi a reakcemi jeho easti, jetim, eim je, diky ureiternu vyberu ve gkale velikosti a ten -to vyber sam je ureen nagi schopnosti jednat. Nic by ne-branilo, aby spolu s nim, na stejnem miste a ve stejnemease, existovaly jine svety, odpovidajici jinemu vyberu:podobne dvacet rilznych rozhlasovych stanic vysila dva-cet rtiznych koncertii a ty koexistuji, ani22 se ptitom zvu-ky nektereho z nich mist' s hudbou nektereho jineho,kaRly z nich je poslouchan cely a jediny na rozhlasovernptijimaei, ktery vybral pro ptijem vinovou delku dane sta-nice. Nezddujrne se vgak dale u otazky, na ni.2 jsme jennarazili cestou. ViTheo nepottehujeme hypotezu o niternestruktufe hmoty, abychom rnohli prohlasit, 2e koncepcevychazejici: z vjemd, obecne ideje odpovidajfci vlastnos-tem a pohybilm hmoty jsou mane nebo jsou, eim jsou,jen na zaklade matematiky obsalene ye vecech. To vgejsme chteli ptipomenout, abychom prokazali klasifikaciobecnych ideji, kterd stavi na jednu stranu geometrickea na druhou vitalni, ptieemZ' prvni s sebou nese totO.nosta druhe podobnost.

Nyni meme pfejit ke tteti z uvedenych kategorif, k obec-nYm idejim zcela vytvotenym z lidske spekulace a jedna-n1. Clovek je bytostno vyrobce. Ptiroda, ktere mu odeptelahotove nastroje, jake me naptiklad hmyz, jej obdatila

G6PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Intelektem cili schopnosti vynalezat a konstruovat ne-omezenty pact nastrojA. Ale i to nejjednoduggi vyroba serlrijo podle vnimaneho nebo obrazneho vzortt: skutUany jerod, ktery je definovan bud' timto vzorem samotnym, neboscItematemjeho konstrukce. Cella nage civilizace tedy spo-Ovii na jistem patu obecnych idejl, jejich2 obsah znamelir I ekvatn6, protAe jsme jej vytvaili, a ktere jsou vyzna'6-116, proto=ie bez nich nemtiZeme zit. Vira v absolutni sku

Ideji obecne, a snad i v jejich bo2stvi, pochaziodsud. je znamo, jakou roli hraje v anticke, a do-

killice i v nag. filosofii. Vgechny obecne ideje z oh-jnklivity nekterych z nich. Dodejme, 2e lidska vyroba senetiplatiluje pouze na hmote. Jakmile nag intelekt vlastniI ri (fruity obecnych idejf, ktere jsme to vyjmenovali, a ze-Iniona ten posledni z nich, ma v ruce to, co jsrne nazvaliobecnou ideji obecne ideje. Nyni maze po libosti vytva-rot obecne ideje. Plirozene zaMe temi, ktere mohou nej-Wipe napomahat spolet:enskemu '2ivotu, nebo temi, kterese ke spole6enskemu 2ivotu proste vztalmj1; pote

ty, ktere map: vyznam pro 6istou spekulaci; a nakonecIv, ktere vytvalime jen tak, pro zabavu. Avgak u zrodu te-HIM vgech pojmu, ktere nepati1 do nagich prvnich dvoukategorii, tedy u zrodu naproste v6tginy obecnych ideji,sloji zajmy spoleiMosti spolu se zajmy jedincu, poadav-ky konverzace a jednani.

1 Izavi'eme tut° pTflis dlouhou odbaku, kterou jsrnein t iseli otevfit, abychom ukazali, v jak rozsehle mime je tre-Iru reformovat a nekdy i odsunout pojmove myglenf, aby-i:liom dogli k intuitivnejk filosofii. Tato filosofie, jak jsmehik I i, se bude nej6asteji odvracet od spoleenske ptedsta-vy jiz hotoveho pfedmetu. Bude pa nas Z'adat, abychomso v duchu 116astnili toho aktu, ktery jej tvoil. V tomtoPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


zvlegtnim bode nas tedy pfenese do smelovanf k bogske-mu. Bytostne lidska je totic takova prate individualnfhomyglenf, ktere pfijim a, takove jake je, sve zasazeni do spo-leeenskeho mygleni a ktere poullva pfedem (lane idejejako kaZdy jiny nastroj dodany spoleeenstvim. je vgak jizcosi jakoby bolskeho i v tom nejskromni_sigfm usili ducha,ktery se znovu vsazuje do livotniho vzmachu, ploditelespoleeriostf, ktere jsou ploditelkami ideji.

Tote usili zalehna jisto pfeludy problem& ktere pokou-gejf inetafyziky, tedy kacleho z nits. Mam zde na rnysli anyII's/live a nefegitelne problemy, ktere se netykajf toho, coje, ale spfge toho, co nenf. Takovy je problem poeatku bytf:Jak je molne, le nem .existuje - hmota, duch nebo MTh?Musela byt nejaka pfieina a pflt";ina pfieiny, a tak dal do-nekoneena," Postupujeme tak od pffeiny k pfil..cine; a jest -Hie se rade zastavfme, nenf to proto, le by nag intelektpfestal hledat new darglho, ale proto, le nage obraznastnalconec zavfela oei jako nad propasti, aby unikla zavrati.Takovy je take theme problem f adu: Prot': uspofadanaskuteenost, v nil, se nage mygIenf shiedeve. jako v zrcadle?Prot': svet neni nesauclthiy?" Tvrdfm, ze tyto problemy sevztaltuji k tomu, co nenf, spige nel k tomu, co je. Nikdybychom se totil nedivili tomu, le nom existuje - hmota,dud:, kdybychom implicitne nepfipustili, le by ne-muscle existovat nic. Pfedstavujeme si, a lepe feeeno ve-rime, si pfedstavujetne, le bytf pfiglo vypinit prazdnoa le nicota logicky existovala pled bytfm: prvotnf skutel-1-nest - of ji nazveme hmota, duch nebo Buh - by se k ni-cote pfipojovala pozdeji, a to je nepochopitelne. Stejne takbychom se neptali, proe existuje fad, kdybychom neveti-li, ze chapeme chaos, ktery se fadu podffclit a ktery by mutedy, alespoii idealne, pfedcluizel. kod by pak bylo tfebavysvetlovat, zatfunco chaos jako dank de iure, by nevyia-

68



1val vysvetleni. Pokud se budeme sna it pouze chapat,bychom v takovern hledisku etstat uzavteni. Zkus-

vgak misto toho take ptivest neco na svet (cot ovgern111fiNnne jen myglenkou). S tim, jak rozpiname svoulak se sna'Zime do ni znovu vsttebat sve mygleni a jak sta-ir, vice sympatizujeme s risilfm rodicirn yeci, tyto podivu-1111(ine problemy ustupuji, zmenguji se a mizeji. Nehof

hoe, .te yule nebo bosky tvotici mygleni jsou pfflis pinepalmy sebe ye sve nezmerne skuteenosti, nez aby se jichna )111a pfedstava nedostatku tadu nebo nedostatku bytf byt'11)11 dotknout. Pi'edstavit si moZnost absolutniho chaosu,

11 If in spfge nicety, by bylo, jako by si mela pliznat, '2e byvi hm nemusela existovat, a to by byla slabost neslueitel-nri jeji povahou, jft je sila. Lim vice se k veil obracime,line vice se nem pochybnosti, ktere muei normalniho+t zdraveho eloveka, jevi nenormalnf a chorobne. Vzpo-manic si na pochybovaee, ktory zavie okno, pak se vrati,

2e je opravdu zavtel, pak ovetuje sve oveteni1ak dale. KdyZ" se jej ota'ieme na jeho motivy, odpovi nem,

Al) pokaale kdyt se sna2il okno lepe zavi1t, mohl jej zno-v11 oteyfft. A pokud je filosofem, pak sve valanf

ptenese do tato vypovedi problemu: jak byt fist,nitivne jist, 2e jsem udelal, co jsem chtel udolat?" Pray -

di al vgak je, ze je porugena joho schopnost jeclnat a v tornnemoc,.j12 trpi: mel jen polovieni vti1i dovrgit jed-

nani, a prat° mu dovrgene jednani ponechava jen polo-vii:nf jistotu. RozfeNme n.ynf problem, ktery si klade tentoelovek? Zjevne ne, ale my jej neklademe: v torn je naee pie-vaha. Na prvni pohled bych Sc mohl domnivat, ze v nemio vice net ye mne, nebot' oba zavfeme okno a on kromeIo ho pfednese filosofickou otazku, zatfmco jáne. Ale otaz-lot, ktera se u nej pfidava k vykonane praci, ptedstayuje yeskuteenosti jen negativitu; neni to vice, nybr,i. mene; je to



nedostatek ville. Prave tak na nas phsobi jiste velke pro-blemy", kdy se premisfujeme ve smeru plodiveho nayg-leni. Blilime-li se k nomu, ny miff k nule a jsou jenodchylkou mezi jim a nami. V to chvili odkryv(une iluzitoho, kdo si mysli, 2e kond vfc, kdy je klade, neZ kdy jeneklade. Stejny smysl by molo se domnivat, ze vice je oh-sa2eno v hihvi napid vypite neZ v Iahvi pine, protole pina'ahoy obsahuje jen vino, kdato v poloprazdne je vinoa krome toho Jew prazdno.

Od chvile, kdy jsme intuitivne pachopili pravdu, se nagintelekt naptirnuje, opravuje a intelektualne formulujesvuj omyl. Prijal podnet a dodava kcal trolu. Jako potapeena dne more bude hmatem ohledavat vrak, kterg mu z vyg-ky oznarnil letec, tak intelekt ponoteng v pojrnovem pro-stredi bude dotykem bod po bodu analyticky overovat to,co tvorilo predmet syntetickeho a nadintelektualniho po-hledu. Bez upozorneni prichazejiciho zvenef by na mo2-nest iluze ani nepomyslel, nebof jeho iluze tvorila eastjeho prirozenosti. Intelekt vyburcovany ze spanku budeanalyzovat ideu chaosu, nicoty a jejich pribuzne. Uzna -treba jen na okamZik, i kdyby se vypuzena iluze mela vza-Off vratit ze neni mane potlaeit nejake usporadani,aniZ by je nahradilo jine, odstranit latku, ani by ji na-hradila jina. latka. Chaos" a nicota" tedy skuteene ozna-euji nejakou pritomnost - pritomnost nejake veci neboradu, ktery nas nezarima, ktery prinagi zklamani nagemuUsili nebo oeekavani; kdy2 tuto pritomnost nazyvame ne-pritomnosti, vyjadruje se tim nage zklamani. Hovorit o ne-pritomnosti vgeho radu a vgech veci, tedy o absolutnimchaosu a absolutni nicote, tudfz znamena pronaget slovazbavena smyslu, flutes vocis, nebof potla6eni je pouhasubstituce tivaZena jen v jedne ze dvou stranek a protoleznieeni vgeho radu a vgech veci by bylo jednostrannou



au ba l ituci - ideou, ktera ma prave talc existence jako ideakulateho 6tverce. Kdyg filosof hovoff o chaosu a nicote",juluae pfenagf do fddu spekulace dye ideje - pozdvigenek ahsolutnu a tak zbavene vgeho smyslu a vgeho fakticke-hu obsahu ktere byly vytvofeny pro prakticke tip ely,II vztuhovaly se proto k ufaitemu druhu latky a lain, aleun k vegkeremu fadu a vegkere latce. Co se nyni stanerl obema problemy poeatku fadu a patitku byti? Rozply-i am se, protoge se kladou, jen poked si byti a fád pfed-aluvujeme jako nastavajici" a v dusledku toho nicotua chaos jako mogne nebo piinejmengim jako myslitelne.MI, to vgak jenom o slova, o pfeludy ideji.

Jukmile se lidske mygleni melte prodchnout timto pi=e-tivede";enim, jakmile se osvobodi od toto utkvele pfedstavy,Ilmod si oddychne. Jig se nezanagf otazkami, ktere zdrgo-valyjehopostup vpfed.6 Vidi ,jak se rozplyvaji ohtfge, kterepostupni_4 vznagely napliklad anticky skepticismus a no-vovekY kriticismus. Mega take pohodlne minout kantov-tlkon filosofii a teorie poznani" vychazejici z kantismu;aul tie u nich nezastavf. Jedinym diem Krifiky oisteho

Doporttatjeme-li takovy dueevni stay, kdy se problemy rozply-tak oveem jen u problerat, ktere vedou k zdvrati. protoie nes

iihwej I do piltonmosti prazdna. Jinou otazkou jo jakoby 2ivodend situaceI Wlnnli, kterd si neklade 3adnou otezku, a jinou otezkou jo polobOskY staydacha, jen3, !tome pokueent vyvolevat Uinkem lidskd slabosti umele pro -

Weeny. Pro toto privilegovame myeleni jo problem 0,dy ye stavu zrodu,a enk Ody zastaveny v torn, co me v pravem smyslu intolektuainfho, svott

Mloktualni protivahou, kterou vyvoleva intuice. Hun, nonl analyzova-rlii. nnui rozptylena,protcde so noprojevuje; avtak byla by rozpOeno.kdy-lot Ilmjevila; a tyto dye protikladni moinosti, kterejsou intelektualniloIihln, so intelektualne anuluji a poneohaiyaji prostor Jen intuici skuteno-lel, V obou pi'fpadoch, ktere jsme uvedi..51i, dodeye intelektualisticke iluzi

protivebu analyza idejf chaosu a nicety.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


rozumu je toti . vysvetlit, jak se ur6itY fad ptipojuje k W-ee, ktera je pokladana za neuspofadanou. A je znarno, ja-kou cenu platime za toto vysvetleni: lidsky duch pryvnucuje svou formu smyslove rozmanitosti", pochezejf-cf neznamo odkud; a fad, kterY nachazIme ye vecech, jeten, ktery do nich semi vkladame. Veda by tak byla legi-timni, ale relativnf vzhledem k nagemu rozvaZovanf, a me-tafyzika nemolna, protole by nebylo poznani mimo vedu.Lidsky duch je tak vykazan do kouta jako trestany gkolak:ma zakazano oto61 hlavu a pohlednout na skutee'nost, jakkje, - Neni nic pfirozenergiho, pokud jsme si nevgimli,idea absolutniho chaosu je rozporna 6i spige neexistujicl,ze je pouhym slovem, ktere oznae'uje kolisani ducha mezidvema odlignymi fatly: pak nema smysl pfedpokladat, 20chaos logicky nebo 6asove pfedchazi fad, Zasluhou kan-tismu bylo, 2e jistou pfirozenou iluzi rozvinul do vgech je-jich thisledku a ji v jejf nejsystematiLejgi forme.Tuto iluzi vgak zachoval, a prave na ni spoeiva. Rozptyl-me iluzi: ihned lidskemu duchu prostfednictvim vedya metafyziky navratime poznani absolutna.

Opel se tedy vracfme ke svemu vychodisku. Prohlasilljsme, Zre je tfeba pfivest filosofii k vyggf pfesnosti, uC'initji schopnou fait specialnergi problemy, vytvofit z ni po-mocnici a, bude-li tfeba, reformatorku pozitivni vedy.11.2

velky system, ktery obsahne vge mo2ine a obias takenemane! Spokojme se se skutee'nostf, s hmotou a du-chem. 2adejme vgak od sve teorie, aby ji objala tak tesne,ze mezi ni a skutee'nost nebude moci vklouznout 't'adnajine. interpretace. Pak bude jiz jen jedna filosofie, stejnejako je jen jedna veda. °be budou zrat v kolektivnim a pro-gresivnim usili. Nezbytne ovgem bude zdokonaleni filo-soficke metody, symetricke a komplementarni k tomu, cose ji2 dostalo pozitivn1 vede.

79



l'akove je u6eni, o n6m2 mnozi soudili, 2e ohro2ujeWilla a intelekt. Byl to dvoji amyl. Byl to vMk pouLlnyroily! a bode u2itc(Tne jej analyzovat.

K prvnirnu hodu je tfeha poznamenat, 2".e ohro2ovani14,11y ml obvykle nevytykali skute6ni \rode'. je sire pray-ilo, rr jeden z vWcil kritizoval jeden z myth nahledil: a to

(i, re jej pova2ovaI za vedecky, proto, 2e jsem problem[r116 losofie *nes' na fizemi vedy, kde se on dal kom-

lioiontni.7 Opakuji, ze mi o filosofii, ktera se podfidi1,iar i role vkly a ktera ji take mute posunout vpfed. A do-om iNlinu se, 2e jsem v tom uspel, nebof psychologie, nen-!! ill Jgi o, patologie a biologic se postupn6 oteviraly rnYin

6m, ktere byly zpoi'2iitku pokladany za paradoxni.I kilyby vgal tyto nahledy ziistaly paradoxni, pfesto nikdy

ilivly protiv6decke. V2dy by svedelly o snaze vytvofitktera ma spoleCnou hranici s vedou, a mule

ii v ninoha obledech podrobit ovefeni. Neni vAak tfe-Iur tuto hranici v role MI deice, sta61 pouze za-oioinenat, e takova hranice existuje a 2e metafyzika

vado se lakto motion dotYlcat, a ji2 bude zfejnie misto,I Ir,rir vykazujerne pozitivni v6d6. 2adna filosofie, ba anilrrrrullivismus, jak jsem ji2 tekl, ji ncstavi tak vysoko: jakv1i16, ink metafyzice jsem piisoudil schopnost dosahnout'111,14,11011a. Pouze jsem po vothl 2tidal, aby zilstala vedec-Girrr ii nezdvojovala se o "lel/Woman metafyziku, ktera se

iinvzdelancfun Deb° polovOdciim pfedstavuje podIrrnnkrrrr vOdy. Vice ne:>.:, p6Istoleti se te,nto scientismus"Oliva! rler testy metafyzice. Vegkere usili intuice bylo p"re-rlrrrrr raEstraseno; tfatilo se o negacc, pokledane za vedec-

r Irr ovAem pravda, 2e v nejednom piipad6 ptichezely od

'111 ran vedeem je 3nin6ri fyzik Jean Becquerel. (pozn. vyd.]PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


skuteenych vedcu. Ti se vskutku nechali °MIR gpatnoumetafyzikou, ktera byla edajne odvozena z vedy, a kdygse k ni oklikou vratila, v 'fade bodil ji zfalgovala. Dokoncese v nekterych ptipadech stavela mezi pozorovatele a fak-la a falgovala i pozorovani. To jsme drive mobil ukazat nakonkretnich ptipadech, zylagte na ptikladu afazie, k vet-gimu prospechu jak vedy, tak i filosofie. Pfedpokladejmevgak, ze L'tenat, kdyg ptistupuje k tonato fivaham, nechcebyt ani piing metafyzikem, ani ptilig vedcem, ge se neza-jima o obsah ueeni, ge nezna jeho metodu: prosty polledna jeho uplatneni ukase, jak velkou praci vedeckeho za-jigteni vygaduje ptedtim, nog podnikne 6tok i na ten nej-mengi problem. Vic jig neni tteba, aby bylo patrne misto,ktere ptisuzuji vede. Zde je ve skuteenosti hlayni obtig fi-losofick6ho zkoumeni v mem pojeti. Uvagovat o abstrakt-nich idejich je snadne, metafyzicka konstrukce je pouhouhrou, jestlige jsme k ni jen trochu disponovani. Intuitiv-ne probadat ducha je ziejme namahavejgf, ale gadny filo-sof na torn nebude pracovat dlouho bez pterugeni;pokagcle velmi rychle postfehne to, co je s to postfehnout.A pokud takoyou metodu ptijmeme, nebude nikdy dostptipravnych studii, nikdy nebudeme dostateene poueeni.To je filosoficky problem. Nezvolili jsme si jej, nybrg jsmena nej narazili. Uzavira nam cestu a nyni je tteba bud' pie-kfigku odstranit, nebo skoneit s filosofovanim. Tady nenimogny gadny uskok, Sbohem, dfunyslna dialektiko, jeguspavag pozornost a clavag ye snu iluzi postupu. Obtiginusi byt rortegena, problem analyzovan na sve prvky.Kam budeme zavedeni? Nikdo nevi. Nikdo ani nedoka2e

jaka je veda, pod nig budou spadat nove problOrny.Wile to byt veda, ktera je nam naprosto cizi. A co vic, ne-bude staeit, ge se s ni seznamime, a dokonce ani to, g'e jipodstatne prohloubime: °bees, budeme-li se ptisno tidit



fakty a dilvody, kteravyvolaly nave otazky, budeme mu -

Not pozmenit nektere jeji postupy, nektere zvyky, nektereLaurie. 13udi2; pronikne.me do dosud nezname vedy, pro-v,kourname ji a podle potteby pozmenlme. A kdyg to za-bore mesice nebo roky? Zasvetime tomu eas, kterY budeI l'oba. A kdy2 k tomu nebude statit cely givot? Po nekoli-ku 2iyotech se dospeje k cult; 2adnY filosof dnes neni nu -

can yytvatet celou filoso£ii. Tak promlouyame k filosofovi.'Itkoyaje metoda, kterou mu nabfzime. dada, aby byl ste-le ptipraveny, at je sebestargi, stat se znovu studentem.

Po pravde teeeno, filosofie neni daleko od takovoboKe zmene jig v nekterYch bodech doglo. Jestlige

oak nazory, kdy2 se objevily, byly vgeobecne pokladanyza paradoxnf, dnes jsou nektere z nich samortejmeii jine jsou k tomu na nejiepgi testa. Uznejme, 2e zprvuwanohly byt ptijaty. Bylo tteba se vyprostit z hluboce za-kotenenych zvyky, skute6nych prodlougent pffrody.Vgechny zptirsoby hovoru, naygleni a vnimani toti2 pted-In ce nehybnost a nemennost jsou legitimni a geilohyb a zmena se ptipojuji navic, jako akcidenty, k ve-c ktere se samy ad sebe nehybou a samy v sae

Ptedstava zmAny je ptedstavou zmeny kvalit neboktere v nejake substanci po sob nasieduji. Ka2da

kva I ita a ka2dY stay by pak byly stale a zmenu by tvotiljiijich sled: substance, jejimg ukolem je nest stavy a kva-I I ly nasledujfci po sobe, by byla stalostf samotnou. Tako-va je logika obsa2ena v n.agich jazycich a jednou prov2dyl'ormuiovand Aristotelem: podstatou intelektu Je soudita sour] se provadf ptisouzenfm predikatu nejakemu sub-jukt u. Subjekt je, uz tim 2e jej jmenujeme, definoyan jakomomently; prornennost bude spalvat v rozmanitosti sta-vfi, ktere o nem postupne vypovfme. Kdy2 takt ptida-vri inn predikat k subjektu a stale ke stalomu, misledujemePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


sklon intelektu, ptizpasobujeme se po'tiadavkiim feel,zkratka slouZme piffrode. Nebof pfiroda ptedurelia ao-veka ke spoleeenskemu tiivotu; chtela spoleenou pracia tato prate bude motina, kdyti na jednu stranu postavfmezcela definitivni stalest subjektu a na druhou stranu pro-vizerno definitivni stalosti kvalit a stave, ktere se stationatributy, Kdyti vypoyidame subjekt, opirame sve sdelenfo znalost, kterou nagi posluchaei jiti majf, prototie sub-stance je podle pfedpokladu nemenna. Jiti ptedem vedf,na kterou stranu majf obratit svou pozornost. Pak prijdeinformace, kterou jim chceme pfedat, jejfti oeekavani jsmev nich vzbudili, kdyi jsme uvedli substanci, a kterou jimpfinagf atribu t. Ptfroda nas vgak pfedurella, abychom yezmene a pohybu videli akcidenty a abychom nemennosta nehybnost povygili na esence ei substance, na nosi tele,nejen tim, tie nas zformovala pro spoleeensky tiivot, tienam ponechala vegkerou volnost v organizaci spoleenostia ueinila tak z reef nutnost. Je tfeba dodat, tie i samo nagevnimanf pracuje podia teto filosofie. V kontinuit6 roz-prostranonehe vykrajuje telesa vybrane prate takeYymzpii. sobem, aby mohla byt chapana jako nemenna, zatim-co je pozorujeme. Kdyti je promena pfflig velka na to, abyse nas nedotkla, ffkime, tie stay, ktery jsme sledovali,uvolnil misto jinernu, ktery se jiti dale promehovat ne-bude. I zde pi'froda, pfipravovatelka individualnihoa spoleeenskeho jednanf, vytyeila hlavnf linie nagi reefa nageho myglenf, ale pfitom je ani neuvedla do shodya take ponechala velky prostor nahode a prornannosti.Abychom se o torn ptesvedeili, stael porovnat s nagim tr-vanilla to, co bychom mohli nazvat trvanfm dye zce-la [Align() rytmy, propoetene tak, tie v tom nejkratgfmvnfmatelnem intervalu nageho easu se odehrajf trilionyoscilacf nebo obecneji vnejgich uddlosti, ktere se opaku-

76



rozvinout tote nesmirne &ern by nem zabralo stovkyrl it len', my je valk chape.me v iodine nedilnA synteze. Vni-win if. myeleni, ie%, Vgechny individualni i spole6enskAilk ti v iiy ducha timto zpilsobem potaji spolupracuji na

aby nes postavily pied ptedmety, ktere nniZeme pa-nern6nne. a nehybno, zatimco je sledujeme, a take

Bred osohy, v(etne le nazi, ktere se pro nes stanou pi'ed-inAty, a t.udi nemennYmi substancemi. jakym zpfisobernvykofenil tak blubok skion? jak plivest lidskoho ducha

11)1I11.1, aby ohretil sorter sveho obvyklAho itkonu, aby vy-clulzel oil =Any a pohybu, chapanych jako skuteftostnil ma, a aby v zastavenich a stavech videl jen momentkynidi mite z toho, co se pohybuje? Bylo tfeba mu ukazat, ze

' obvykly postnp my lens, je-li prakticky uZiteemy, poho-iliq pro konverzaci, spolupraci a jednani, vede k filoso-lick9m problemUm, ktere jsou a zUstanou neteAitelne,

jsou klarleny obracene. Pray() proto, 2e byly videnylid) nol'aitelnA, a ne jako §patn6 poloiene, se usuzovalorrir ro I ativitu V6eho pozneni a nanemo2nost dosahnout ab-ndui na. OspAch pozitivisnau a kantismu, teener obecnA

postojii ducha v dab& kdy jsem zaNnal filo-riolovat, ptigel zejmena odsnd. Postupn6, jak dochazelo

chepeni prave prieiny neredukovatelnych antinomii,Ire I mita: odmitat pokornY postoj. Tyto antinomie bylyII i I.+lcym vy'robkem. NevychAzely ze zaladu vti.cl, ale z au -II mud ickeho pienosu zvykU ziskancych v jednani do rovi-m, ,,ipikulace. Co nedbalost intelektu zpUsobila, maze

intelektu napravit. A to by pro lidskeho ducha zna-lo osvohozenf.

livade ale dodejme, 2e pl'edkladanou metodu lze po-i Irripit, jen kdy ji uplatnime na nAjaketn prikIadu. ZdeIJ VI II klad ihned po ruce. Jednalo se o to uchopit vnittn1Alvol skryty pod nagimi stavy, ktere klademe vedle sebePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


v ease pfevedenem na prostor. Zkugenost byla na dosahkaidemu; a tern, kdo ji chteli &Anil, nepfisobilo acinepotile ptedstavit si substancialitu ja jako samo jeho tr-vanf. Je to, jak jsme fekli, nedelitelna a neznieitelna sou-vislost melodie, v nit minulost vstupuje do pfitomnostia tvorl s ni nedflny celek, ktery zustava nedllny, a do-konce nedelitelny navzdory vgemu, co se k nemu v ka2-dem okamEku pfipojuje, ba spfge diky tomu, co se k nemupripojuje. Mame intuici teto souvislosti; jakmile vgak hle-dame jeji inteIektualni piedstavu, rovname stavy, ktere sevzajemne odligily, vedle sebe do fady jako perly v nahr-delniku, a abychom je udr eli pohromacie, potfebujemenejakou nit, ktera neni ani tim, ani onim, nielm, co by sepodobalo perlam, nieim, co by se vilbec ne6emu podoba-lo, je prazdnou entitou, pouhym slovem. Intuice nem third\roc, avgak intelekt z ni uchopuje jen prostorovou trans-pozici, metaforicky pfeklad.

To je jasne pro nagi vlastnf substanci. Co si vgak mysleto substanci vecf? Kdy't jsern zatinal psat, fyzika jegto ne-ukoneila rozhodujici vyvoj, ktery mel obnovit jeji idejeo struktufe hmoty. Ale ji2 tehdy jsem nabyl pl'esvedeenfo tom, Z'e nehybnost a nemennost jsou jen snfmky zachy-cone na pohyblivern a promenlivem, a nemohl jsem tedy

Z'e by hmota, jeji ztuhly obraz byl zfskan ye zne-hybnenich zmeny, vnimanych jako kvality, byla slolenaz prvkir stejne tuhych jako tento obraz. Marne byly od-souvany vgechny obrazne pfedstavy atornu, eastice, nebojakehokoli jineho posledniho prvku: pfesto to valy bylaureita vec slouZici za nositele pohybfun a zmenam, a pro -to sama nemenna a sama ad sebe nepohybliva. Domnivaljsem se, Z'e &five ei pozdeji bude nu tile opustit myglenkunositele. Vyslovil jsem se k tomu ve sve prvni knize: teh-dy jsem dospel k pohybilm pohybfr", anii bych ovgem



byl schopen svou myglenku ale upfesnit.8 U pon8kud roz-sablejgi pfibligeni jsem se pokusil Ye svom nasledujicfm

A jet dale jsem dogel ye svych pfednagkach o vni-Ilrinf Stejny duvod, kvtili nornu2 jsem pozdeji

vyvoj by se nemohl obnovit z fragmentil toho,) se vyvijelo", mó vedl k myglence, ze tulle Wes° se mug

rozkladat v neco zcela jineho nee tulle 6asti. Nevyhnutel-ity skion nageho ducha ptedstavovat si prvek jako n8copi nineho byl legitimnf v jinych oblastech, nebof takoyY jeotivok jednani: prave z tohoto dilvodu se zde spekulace mu -

1o111 pied nim mit na pozoru. Mohl jsem vgak k tomutollot hi nanejvY§ pfitahnout pozornost. Vail jsem, ze fyzikailffve lei pozd8ji spatti v pevnosti prvku ur6itou formu

Teho2 dne pfitom vkla pravapodobnd upustioil hledani obrazne pfedstavy, nebot obrazem pohybu jeiiirllyblivY hod (telly vkly tuha easticeJ. A velke teoretic-Ilr t8chto poslednich let opravdu vedly fyziky4. pfedpokladu jisteho druhu slou6eni viny a 6astice - jakIlychom feldi my, substance a pohybu." Hluboky mysli-lol, kterY pfegel od matematiky k filosofii, spatfi v kuse

melodickou kontinuitu".' 2

PI Essal sur les donnees immediates de la conscience, s. 135. 0.es-kt Cos a svoboaa. 0 bezprostrednich datech v6dotni, Praha 1904,ou, I I :1.

" Matiere et men -mire, zehuena str. 332-340. Srov. celou kapitoluIV, a zvleigt6 sir. 343-344.

10 La perception du changement, Oxford 1911 (pfedna§ky pfetigte-na v panto svazkuj.

0 tomb° Willett viz G. Bachelard, Nournene et Inicrophysique,ul 55 -its ve sb. Recherches philosophiqucs, Paris 1031-1932.

111 0 t6chto Whiteheadovych znyglonkfich a jejich pMbuznosti11 iiQuti evahami viz J. Wahl, La philosophic speculative de Whitehead,414, 145-155, in: Vets le concret, Paris 1932.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Velmi dloul4 by byl seznam paradox6" do jiste mirysptiznenYch s mym zakladnim paradoxem", ktere taktopostupne ptekraily mezeru oddelujici nepravdepodob-ne od pravdepodobneho, a snad se ji2 pomalu stavaji sa-mortejmostf. Ptipominam, ce jsem sire vygel z ptimezkugenosti, avgak vysledky VA° zkugenosti bylo moOneptijmout az pate, co pokrok vnejgi zkugenosti a vgech ro-zumovych procesii, ktere se k ni poji, prosadil jejichjett. To se tYkalo nOktero ditsledky svych prvnichreflexi jsem jasne postihl a definitivne Ojai teprve teh-dy, kdyc jsem k nirn dospel znovu a docela jinou cestou.

Jako pfliclad uvedu svou koncepci psychofyziologickehovztahu. Kdy jsem si polo it problem rzajemnelm pilsobe-ni Iola a ducha, bylo to jedne proto, ze jsem na nej narazilye svo studii o bezprosttednich datech vedomi". Svobodasemi tehdy jevila jako fakt. Na druhe strane byla tehdy tezeuniverzalniho determinismu, kterou vedci prohlasili za me-todicke pravidlo, filosofy obecne ptijimana jako vedeckedogma. Ota'zka znela: Je lidska svoboda slutlitelna s deter-minismem piirody? Protole se pro rune svoboda stela ne-zpochyhnitelnym faktern, zaobiral jsem se ye sve prvniknize temet pouze ji samotnou. Determinismus se s ni pakmel vyrovnat podle svych rno2nosti. A jiste by se s ni vy-rovnal, nebof 2adna teorie nemii2e dlottho odolavat faktu.Avgak problem, odkladaq v prubehu cele me prvni knihy,nyni ptede mnou vyvstal se Vgi nevzhnutelnosti. V souladuse svou metodou jsem trval na torn, ..ge je tteba tento problempiedstavit v mono obecnych terminech a dokonce mu po-kud mono udOlit uratou konkretni podobu, aby nabyl ob-rysu ztetelnych fakt, ktera by bylo mo1ne ptimo pozorovat.Nema smysl zde vyprevet, jak se ptede mnou tradiMi pro-blem vztahu ducha a tela." zu'Zoval, aZ" v nem glo jen o lo-kalizaci pamoti v mozku, a jak se tato posledni otazka, sama



jegto prilis giroka, postupne omezovala jen na pameti slovn specificky pouze na poruchy zvlagtui pamki, na afa-zie. Studium raznYch afazif, ktere jsem podnikl. s jedinymci tern odhalit fakta v 6istem stavu, mi ukazalo, a mezi ye -(I (intim a organismem existuje vztah, ktery 2adne usuzova-uf sestrojit a priori, korespondence, je2 neni aniintralolismem,.ani epifenomenalismem, ani ni6fm jinym, coby so jim podobalo. Ulohou mozku je vybirat v kaalem oka-taiku mezi vzpomfnkami ty, ktere mohou osvetlit poefna-

jednani a vylou6it ostatni. VedomYmi se pak stanouvzponainky schopne vsunout se do stale se meniciho, alev'i.( I y pfipraveneho motorickeho rarnce; zbytek zfistane v ne-NOtionif. Ulohou -Lela je zde hrat Z'ivot dacha, zdiiraznovatjail() motoricka 61enkif, jako to dela dirigent s hudebni par -I Iturou; funkcf mozku nenf myslet, nybr'Z branit myglenf,ithy se ztratilo ye snu; je organem pozornosti k 2'ivotu. Ta-kovy byl zaver, k nhaufl jsem dospel podrobnym studiem'lomat-11cl i patologickYch fakt, obecnCji vnejgim pozoro-vcinIm. A teprve nynf jsem postfehl, ze vniffni zkugenostv e;istorn stavu, tim, ze mi poskytla substanci", jeja samou

je trvat, a tedy bez ustanf prod1uovat do ptitomnos-11 nezni6itelnou minulost, mne take zprostila hledanf toho,

se vzpominka uchovava, ba dokonce nu takove hleda-zilpove:clea. Uchovava se sama, jak vgichni uzname, kdy

pronairne slovo. Abychom je vyslovili, jiste jeI rnha, abychom si pamatovali prvnf polovinu ye chvfli, kdyarI I kulujeme druhou. Nikdo ale nebude soudit, e prvnfpoky ina byla ihned uloZ'ena do nejake mozkove ixi jine zd-ritivky, odkud by sis ji vodomf melo v nasledujicim okam2i-Li, vyzvednoul. Jestlitie je tomu tak s prvnf polovinou slova,I ill (I o tome stejno i s pledchazim slovem, ktere s ni tvof f

lel° co do zvuku i co do smyslu; a stejne tomu bodes po-r:6 I kem vety a s pfedchoz1 vetou i s celou tea ktera by



mohla ivt velmi dlouha, neomezene dlouha, pokud by-chom chteli. A cely nag 2ivot od prvnfho probuzeni nage-ho vedomf je nem podobneho tato donekoneCnaprodlu2ovane fe6. Jeho trvani jakato eiste trvanf je pod-statne a nedelitelne, Teoreticky bych tak snad mold

nekolik rokii zkoumanf. Protae se v§ak miij intelektneligil od intelektu jinych lidi, sfla pl'esvedilenf, ktere do-provazela mou intuici trvanf, kdy't jsem so soustiedil navnititnf divot, nedosahovala o mnoho dal. Pfedevglm bychs tim, co jsem poznamenal o tomto vniti'mfm Zivote ye sveprvni knize, nemohl hloubeji prozkoumat riizne intelek-tualnf funkce, jak jsem k tomu nakonec dospel - parnef,asociaci ideji, abstrakci, zobeciiovanf, interpreted, pozor-nost. Psychofyziologie a z druhe strany psychopatologieusmernily pohled mato vedornf na nejeden problem, je-hoZ' studium bych bez nich hyval zanedbal a ktery mi totostudium umo2nilo polo2it jinak. Takto ziskane vysledkynebyly bez zpetneho vlivu na samu psychofyziologii a psy-chopatologii. Maine-li ziistat u toto posledni vedy, zmin-me jen rostouci zavaZnost, kterou v of postupne ziskalydvahy o psychologickern napeti, o pozornosti k 2ivotua lige to, co zahrnuje pojem schizofrenie". Dokonce i memyalence o celkovern uchovani minulosti se postopne do -stela stale viitglho empirickeho potvrzeni v rozsehlem cel-ku zku'aenosti, ktery usebrali Freudovi

late pomaleji jsou pfijimany nazory situovane v mfs-te, kde se sbfhajf nikoli pouze dye, nybr2 tri rUzne dome-ny spekulace. Ty jsou metafyzickeho fadu. Tykaji sechapanf hmoty duchem a mely by unnit konec staremuspurn realismu s idealismem, tim 2"e posunou demarka6-ni 66.ru mezi subjektem a objektem, mezi duchem a hmo-tou. I zde se problem iegf tim, ze je jinak polo2en.Psychologicka analyze same o sobe nam v pameti ukaza-



In odstupilovane roviny vedomi, poillnaje rovinou snu",nejrozsahlejgi ze vgech, na niz se jako na zakladne pyra-iiiidy rozklada cola minulost osoby, az po hod srovnatel-ny s vrcholern, kde je pamef pouze vjemern aktualnihoatavu s rodicimi se akcemi, ktere jej prodlaujf. Skill ten -In vjem vgech okolnich toles v Astrojnem tele? Obecne seInk soudi. Akce okolnich tales by se obracela k mozku pro-atfednictvim smyslovych organU; v mozku by vznikalybezrozmerne paitky a vjemy: tyto vjemy by byly \redo-nilm promftany yen a tutitym zpilsobem by pfekryvalyvnejgi pfedmety. Avgak srovnaniiidajApsychologie s Uda-ll fyziologie ukazalo neap zcela jineho. Hypoteza o ex-centricke projekci po6itkt1 se 112 pti povrchnim pohleduinvite jako nespravna, pH hloubeigim zkoumen1 pak stalemane pochopitelna, avgak velmi pfirozena, kdyZ" jsme vza-I i v evahu sulk, kterym se vydaly psychologie a filosofie,cc nevyhnutelnou iluzi, do nf.2 jsme upadli, kdy2 bylasku-le6nost rozfezana ur6itym zpia' sobem, coZ" vedlo k poloie-nf problemil v ur6itych termInech. V tomto pflpade bylolortno si v mozku pfedstavovat jakousi zmengenou pfed-slavu, jakousi miniaturu vnejgfho sveta, ktera byla stalevice redukovana, a2 se stale nerozprostranenou a takovyrnzpfisobem ptegla do vedomi: vedomi, vybavene Prosto-rem jako formou", nahradilo nerozprostranene rozpro-slranenyrn a pomoci ureite rekonstrukce znovu nalezlovnejgi svet. Vgechny tyto teorie padly spolu s iluzi, kterale zrodila. Pfedmety nevnimame v nas, ale v nich; anebobychom je alespon vnlmali v nich, kdyby nag vjem byl6isty". TakovY byl muj zaver. V podstato jsem se tak vra-

k nazoru zdraveho rozumu. Napsal jsem tehdy, ze do -Oka vzdaleneho filosofickO spekulaci bychom velmi

kdybychom mu fekli, pfedmet, ktery ma pledsebou, kterY vidi a ktereho se dotyka., existuje jen v jehoPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


duchu a pro jeho ducha, ba dokonce, jests obecneji, exis-tuje jen pro jedineho ducha, jak tomu chtel Berkeley... Nadruhou stranu bychom toh0 posluchaee udivili nemene,kdybychom mu tvrdili, pl'edmet se zcela lin' ad toho,co z nej vnimame... Pro zdravY rozum tedy ptedmet exi-stuje o sobe a vedle toho je sam o sobe barvity tak, jak jejvnimeme: je to obraz, ale obraz existujici o sobe."" Jak semohlo ueeni, ktere zde pfijalo hledisko zdraveho rozumu,jevit tak zvlagtni? To se snadno vysvetli, budeme-li sle-dovat vyvoj novoveke filosofie a to, jak od poeatku sme-fovala k idealismu, einA ustupovala tlaku rodlci se vedy.Realismus se ustavil stejnym zpiisobem; byl formulovanv protikladu k idealismu, ale pfitom pougival stejnych

U filosofu se tak zabehly ureite duchovni navyky,diky nimz bylo objektivni" a subjektivni" u vgech roz-deleno tem& shodne, bez ohledu na vztah ustaveny meziobema terminy ei na ptislugnost k to ei one Illosoficke gko-

Opustit tyto navyky bylo krajne obtilne; uvedomil jsemsi to diky takZka bolestnemu a stale znovu podnikanemu

ktere jsem sam musel vyvinout, abych se vratil k hle-disku, ktere se tak silne podoba hledisku zdraveho rozu-mu. Prvni kapitolu Hmoty a pameti, kde jsem shromaZ"dilvysledky svych reflexi o obrazech", hodnotili jako tern-nou vgichni, kdo byli alespoii trochu navykli filosoficke-mu uvaIovani, a to prave, kvuli tomuto navyku. Nevfm, zdase zmihovand temnota mezitim rozptylila: jiste vgak je, zeteorie poznani, ktere se objevily v posledni dobe a zejme-na v zahrani61, zfejm6 nechavajf stranou terminy, v nichishodne kladli problem kantovci i antikantovci. Vracime sek bezprosttedne danemu nebo k nemu mifime.

13 Matiere et memoirs, pfedmlura k sedmemu vydfirti, str. 162.

84



'Iblik tedy k We a k vytce, ze proti ni bojuji, ktera pro -I I pine byla vznesena. Pokud jde o Intelekt, nebylo vttbec'tuba tolik se kvfili nemu boutit. Proe se radeji nedotazatInj samotneho? Intelekt, ktery jako takovy che.pe vge, by jis-

pochopil a uznal, 'le pro nej chci jen dobre. Ve skutee-nusti proti mrte hajili jednak suchoparny racionalismus,I vuteny ptedevgIm z negacf, z nejg jsem vyloueil negativ-iii east proste tim, ge jsem navrhl ureita tegeni; a potomNnad ptedevgim verbalismus, jimg dosud trpi yell& eastp}oznani a ktery jsem chtel definitivne odstranit.

je tedy intelekt? Lidsky zptisob mygleni. Byl namTin stejne jako veele instinkt, abychom fidili sva

Protoge nes ptiroda ureila k tomu, abychom ugi-vali a ovladali hmotu, intelekt se bez obtal vyviji pouzev prostoru a dti se ye svem givlu jen v oblasti netistroj-aplio. Od ptivodu tihne k vyrabeni; projevuje se akti-vlluu, jog je ptedehrou k temeslu, a jazykem, kteryuznamuje vedu - cely zbytek pavodni mentality je vira

radice. Normalni rozvoj intelektu tedy problha yevedy a specializace. Stale jegte hrubd mechanika vy-

Ivotila zprvu neptesnou matematiku: ta, kdyg se stalevetleckou a nechala tak kolem sebe vystoupit dalii vody,tinkoneene zdokonalila temeslo. Veda a temeslo rids tak-In do intimity hmoty, kterou vecla chape a te-nwslo s ni zachazi. Z teto strany by se mel intelektnakonec v zasade dotknout absolutna. Pak by byl pineNftiies sebou. je-li intelekt jako pouhe tugeni hmoty zprvunojasny, postupne se sam rYsuje tim jasneji, cim ptesne-II poznava hmotu. Ale jako nejasny i jako ptesny

intelekt pozornostI, kterou duch venuje hmote. Jak byIndy duch rnohl byt jegte intelektem, kdyg se obraci samk Hobe? Vecern je mogne davat libovolne jmena a opaku-

nevidfm velkou nevYbodu v torn, aby se poznaniPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


ducha duchem take naz3i-valo intelektem, pokud na tomnekdo trva. Potom je vgak fieba upfesnit, ze existuji dv6vuci sob opa6no intelektualni funkce, nebof duch mysliducha, jen kdy2 jde proti spadu zvykil ustanoveny'ch vestyku s hmotou, a tyto zvyky jsou tim, co obvykle nazy-vame intelektualni sklony. Nebylo by tedy lepgi ozna6itfunkci, ktera jiste neni tim, co obvykle ozna6ujeme inte-lektem, n6jakyrm jiny'm jmenern? My ji nazyviime intuice.Pfedstavuje pozornost, kterou duch v6.nuje navic sob6 sa-momu, zatimco se ptipina ke hmot6 jakoZto svemu pfed-metu. Tato doplilkova pozornost maze by't metodickykultivovana a rozvijena. Tak se konstituuje veda o duchu,opravdova metafyzika, ktera definuje ducha pozitivn6,misto aby o rim pouze popfela vgechno to, co virileo hmote. Kdy2 chapeme metafyziku takto, kdyZ' intuicipfisuzujeme poznanl ducha, nic tim neubinime intelek-tu, nebof trvame na torn, Ze metafyzika, ktera byla [Mem6isteho intelektu, eliminovala i']as, a 2e tedy popirala du-cha nebo jej definovala pomoci negacf: toto zcela nega-tivni poznanl ducha radi intelektu pfenechame, pokud jejhodla driet; pouze trvarne na tom, 2e existuje jegt6 jinepozmini ducha. V nioem tedy intelekt neomezujeme; ne-vyhanime jej z Zadneho iizemi, ktere a2 dosud zabiral;a tam, kde je opravdu doma, mu pfisuzujeme moc, kteroumu novovad filosofie obvykle odpirala. Ten vedle nej kon-statujeme existenci jine mohutnOsti, schopne jineho dru-hu poznanf. Mame tedy na jedne stran6 vedu a femeslo,ktero vychazeji z 6isteho intelektu; a na druhe strane me-tafyziku, ktera se dovolava intuice. Mezi temito dvemakrajnostmi se pak usidli vedy o moralnirn, spole6enskema take organickem zivote, prvni dye blue intuici, posled-nf intelektu. Ale at' ICA bude poznanf intelektudinf 61intuitivni, v=aly bude poznamenano pe6eti ptesnosti.



Nic pfesneho naopak neni v konverzaci, ktera je obvyk-lynt zdrojem kritiky". Odkud pfichazeji ideje, je/ se v ofvymorruji? JakY je dosah slov? Nelze si myslet, 20 spole-

uisky Evot je nabytym a pfedavanym zvykem. Clovek jelistrojen pro mesto jako mravenec pro naravenigte, ovgenati thn rozdilem, 2e mravenec ma pfedem della prostfedky,nhy dosahl cite, zatimco my einime, co je tfeba, abychomjii vynalezali a posleze promenovali jejich podobu. Ka2d6IllOVO nageho jazyka tedy mute byt konveneni, fee vgak1,1)ilvencineni a pro elovekaje stejne pfirozene mluvitjakorhodit. Oka je ale pAvodni funkce fen? Ustavovat komu-nikaci slouZici ke spolupraci. itee pfenagi rozkazy nebonpozorneni. Pfedepisuje nebo popisuje. V prvnim pflpa-

je to vyzva k okarn/iternu jednani; ye druhem je to ohla-Anni veci nebo ne.ktere z jejich vlastnosti s ohledem

Inidoucimu jednanf. V obou piipadech je to vgak funkcepri'myslova, obchodni nebo vojenska, a tedy vgdy spole-nenska. \red, ktere fee popisuje, byly lidskYm vnimanimvykrojeny ze skuteen.osti vzhledem k lidske praci.

ktere fee ohlaguje, jsou vYzvami Need k lidske din-ni1.1 i. Slovo tedy bude stejne, jak jsme fekli, kdy/ bude

iji i i naznaeeny postup, a nag duch pfisoudi rAznYm ve-I um luta vlastnost, bude si je pfedstavovat stejnYm zp-nuhcm, a koneene je i zahrne pod stejnou ideu vgude tam,kite naznak stejneho prospechu, stejneho itkonu, vyvold

d slovo. Takove jsou poefitky slova a ideje. Obe se beze-fit vyvijely. Nejsou jiz tak hrube Oitkove. Jejich u/it-kilvost v nich nicmene pfetrvava. Spoleeenske myglenfnnmiize nezac:hovavat svou puvodni strukturu. Je intelek-

rn nebo inluici? Pfipougtim, ze jej intuice pronikla svymneexistuje mygleni bez jemneho ducha a jemny

'Inch je odrazem intuice v intelektu. Pfipougtim take, zeMI Into tak slcrovna east intuice rozgifila, a zrodila poeziiPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


a po ni i prozo a promeniIa v nastroje umeni slovy, kterebyla zpoeatku jen signaly: zvlagte diky kokiarri se usku-teenil tento zazrak. Pravdou nicmene zUstava, xe mygle-ni a ree, pfivodne ureene k organizaci lidske pracev prostoru, maji intelektuAlni podstatu. Spolenost ygakrnusi nutne poOlyat vagni intelektualitu - velmi oboe -non adaptaci ducha na hmotu. Je zcela prirozene. '2e ses tint filosofie zprvu spokolfia a ye syych poezitcich byla6istou dialektikou. Nic jineho nem'ela po ruce. TakoYYPIa ton nebo Aristotelos prijali rezy skuteenosti, ktere

predem pripravene v fen thalektika", sotwisejici seslovy 8to:X6yetv, 6tak6to-Oca, znamena soueasne rozho-vor" a rozdeleni". Dialektika, jako napriklad Platonmra,byla soueasne konverzaci, jeji2 deastnici se sna211i shod-nout na smyslu slova, a delenim yeci podle naznakiiAle drive ei pozd6ji musel tento system ideji obkresluji-cidh slovy uvoinit misto exaktnimu poznani reprezento-yanemu presnejgimi znaky; tehdy vznikla xreda a vysI °vilestanovila svcin predmetem hmotu, prostredkena zkoge-nost, a idealern matematiku; intelekt tak dosplya k pine-mu prohloubeni rnaterialnosti a v diisledku take sebesama. Dtfve ci pozdeji se take rozvine filosofie, ktera sepo svem osvobodi ad slova, aby xrgak tentokrAt vykroe.ilaopaenym smerem ne2 matematika a aby v pfivodnirna spoleeenskem poznani zdtiraznila intuitivni sloUtt na-misto intelektualni. Mezi takto posilen.ou intuici a into-lektera mela rae rite/none setrvat. Zustava tota tim, elm17.".dy byla. I kdyZ' na ache bare vice very a vice filosofie,pint stale stejnym zpusobem svou funkci. Intelekt, kterybyl s reel zpoeatku smigen a podflel so na jeji nepN:snos-ti, se upresnil ye vede; zmocnil se hmoty. Intuice, kterareel dala pocitit svfij vliv, se bode chtit rozgifit ye filoso-fii a dosahnout rozsahu ducha. Avgak mezi nirni, Inez' re -



ilodv.6.ina fonnami samoth-sk6ho inyglenf. pretrvave. spo-mygleni., ktere bylo zpoUltku ve'gkerYm lidskym myg-

I en inn. Taco mygleni 1'ee neustale vyjadfuje. Ptipou'gtim, 2efec napinila v6dou, ale YedeckY duck yy2aduje, aby vAe

bylo v ka'i,dem okamZiku zpochybiloviino, zatimco roc po-I f.ebuje stalost. Je otevi'ena filosofii; ale fflosoficky ditch leniiklonen nepi<et r'Atem Ll obnovoYAM a znovuobjevoveni,ktlwe je zakladem veal, zatInaco shwa maji ure]ity vyznam

relativn6 pevnou konvenCra hodnotu; nove mohou vy-slovit jen jako opetne uspoilidan1 stareho. BoZne a mo2naneopatrn6 nazDzarne lutkonzervalivni logiku, ktera vlad-ne spale6n6nru mygleni, rozumem": konyerzace se yell-

. o,e podoba konzervaci. Zde je doma. Zde.uplatflule. syou11:gitimni au toritu. Teoreticky by se toti'Z konverzace metalykat jen v6ci spole(.'ensk6ho ..ivota. fl bytostnym diemspolknosti je vkladat jistou pevnost do vgeobecno pa-hyblivosti. Kolik spolenosti, tolik pevnYch °stray& ro-zesetYch v ocean)) deni. Toto zpevnonf je tim dokonalej§1,

inteligentn6Igi je spoleenska aktivita. Obecny into-leki , schopnosl rozurzmo" poMdat polmy a nalezite vtad-nout slovy, musl tedy snaeovat ke spoleL'enskenauzat fmco intelekt v uMm smyslu, matematicka funkce du -:11a, i poznani hmoty. Kdy2 o n6jakern 6loyeku fikame,

je inteligentni, !name na naysli ptedeygim pryni podo-bu intelektu. Razumi se tint, 4e. je schopnY a obratnY yespojov6n1b6..nYcl) pojnA a dokae znich vyvozovat pray-(16pad obnO za'very. MtiiMale mu za to ostatnii byt jen vd6C-nf, pokud se d01 zalOilosti 1_)61)6ho zivota, pro n6.2 bylypnjmy vytvafeny. Povauje se -Yak za nepitipustn.e, aby seproste inteligentni elovek pletl do i'egerh OdeckYch ota-zek tarn, kde se inielekt zph;sn6ny Ye Y6du slava duchemmate m a tiky, fyziky, biologic a slava nahrazuje tope uzp-h-sabenymi znaky. Tim spige by to m6lo 144 zakazano ye



filosofii, kde poloIene otazky nevychazejf pouze z in-telektu. A piece tomu tak neni, rozumi se samo sebou, zeinteligentnf clovek je zde kompetentnf. A prave tuto sa-mortejmost v prve fade odmitam. Intelekt stavim velmivysoko. Velmi malo si vgak cenfm inteligentnfho 610-vOka", ktery dolcale mluvit s jistou pravd6podobnostio 6ernkoli.

Obratna mluvf a pohotove kritizuje. Kdo se vgak osvo-bodil od slov, aby gel k vecem, aby nalezl jejich pfiroze-no cleneni, aby experimentalne probadal nejaky problem,dobte vi, ze zde duch kraa od pfekvapenf k pfekvapenf.Mimo Oblast 6ist6 lidskou, titn myslfm spole6enskou, ne-znamend podobnost pray& tame' nikdy pravdivost. Pff-roda se malo stern o to, jak by nam usnadnila konverzaci.jak vellcy rozdfl je mezi konkretni skute6nostf a tou, kte-rou muZ'eme rekonstruovat a priori! Takove rekonstrukcese vgak drE duch, ktery je pouze kriticky, neboi jeho ulo-linu pracovat na Oct, nybrZ' posuzovat, coo ni rte.-kdo fekl. A jak jinak bude posuzovat, neZ" ze srovna tegenfzfskane z veci, ktere mu bylo dodano, s fegenfm, ktere slo-zil be2nych ideji, to jest ze slov, v nich2 je usazeno spo-Ie6enske mygleni? A co jineho bude znamenat jeho soudne2 to, ze jiz neni tfeba hledat, Z'e to spole6nost jen obt6-2uje, ze je tfeba podtrhnout a se6ist nejasne poznatky ulo-Z'ene v te6i a dr2et se zfskaneho vYsledku? Vgechnovfme", takovy je postulat tett) metody. Nikdo by se neod-velil ji pouZlt ke kritice fyzikalnich nebo astronomickYchteorif. Ale be'Zne" se tak postupuje ye filosofii. Proti tomu,kdo pracoval, bojoval a namahal se, aby odstranil pfedemhotove ideje a dostal se do styku s veci, stav6j1 takzvanerozumne" tegenf. Opravdovy badatel by mel protestovat.Jemu by plipadlo ukazat, ze takto chapand schopnost kri-tizovat je stanoviskem neznalosti a ze jedinou plijatelnou



kritikou by bylo love, dukladnelgi, ale stejne pi'lme stu-d ium v6ci samotne. Bohu2e1 on sam je az piilis nachylny

kaid(!., pEle2itosti kritizovat, ae"koli dialadne probadatmohl nanejvtg dva (`1:i tri problemy. Kdyby 6istemu inte-lektu" odepicl moc posuzovat to, co dela, sam by se ph-pravil a pray° soudit v pfipadoch, kdy ji2 neni anifilasofem, ani v6deem, ale pouze inteligentnim clove -kern". Rad6ji tedy pfijme obecno rozgitenou iluzi. K tetoiluzi jej take vge povzbuzuje. Bil2ne se o obtf2nych vecechradime s nekompetentnimi lidmi, proto2e se stali vge-obecue znarnYmi svou kompetenci ve zoola jinych zale2i-lostech. Timto zpusobem v nich hY(Ilkirne a ye veiejnemunn6ni upevilujeme myglenku, ce existuje obecna schop-!lost rzumet vecem, ani Isnae je dive studovali, inte-lokt", kterY neni pouhYrn zvykem zaehazet v konvcrzacis pojmy 1.0.1.tknYmi spolkenskemu 2ivotu ani materna-ti ckou funkci ducha, ale jistou schopnosti ziskat poznaniskutknosti ze spolkenskYch tim, '20 je mezi sebouvice chi mane gikovn6 kombinujeme. Na teto vyggi obrat-nosti by se pak rn6la zakladat nadazenost ducha. Jako byopravdova nadazenost rnohla byt nMirn jinYm ne2 vyggfsilou pozornostil Jako by tato pozornost nebyla nutne spe-cializovand, to jest ze zvyku nebo od pfirozenosti naklo-nena nokterYm pfedinetaxn spige ne2 jinym! Jako bynebyla ptimym pohledem, pohledem, kterY pronika za-vojem slov, a jako by to nebyla prave neznalost veal, dikynii se vececb tak snadno mluvil Pokud ide o mile, v6-deckeho poznani i technleke kompetence si cenim stejnejoke intuitivniho pohledu. Domnivam se, 2o 6Iovek ze svepodstaty bmotn6 a moraine tvoN., vyrabi voci a vyrobi: samsebe. Homo faber, takovou definici navrhuji. Homo sapi-ens, zroze0 z reflexe Hominis fabri nod vyrab6.nfm, sipodle mile zaslou21 stejnou uctu, pokud pomoci iiistehoPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


intelektu iesf problamy, ktere zeviseji jen na nem: ye vy-beru techto problem8 se jeden filasof ratio mylit a druhyjej vyvede z omylu; oba budou pracovat, jak nejlepe do-vedou; oba si budou moci zaslougt uznani a obdiv. Homofaber, Homo sapiens, pied tthnito dvema, ktefi se ostatn6prostupuji, se sklanim. Nesympaticky je mi jedine, Homoloquax, jeho mygleni, pokud mysli, je jen reflexi nad jehovlastnimi slovy.

K jeho vYchove a zdokonalenf smoYovaly v minulosti vy-ukove metody. Nesmefuji k tomu trochu i dries? Chyba jejisto u nth; merle vyrazna neg jinde. Nikde jinde vice ne2 yeFrancii nepovzbuzuje u6tel iniciativu studentil i gkolaktli.Pfesto nem jag.: zbyva rnnoho vykonat. Nemusim to mlu-vi t o rani praci, o Cdoze, jakou by mohla hrat ye gkole. Pfi-

v of vidime jen odpotinek. Zapominame, zeintelekt je bytostne schopnostf zachezet s hmotou, 2e tako-vy byl alespoci jeho za6atek, ze takovy byl zamer pffrody.Je potom mo2na, aby intelekt nemel prospech z vychovyv rani praci? Pojdme dal. Ruka ditete se pilrozene snagstavot. Kdybychom diteti pomohli, kdybychom mu alesporideli prileg Lost, hotovy (lay& by nam pozddji pfinesl vyg-gi zisk. Jedineene bychom pozvedli celkovou vynalezavost.Vedeni od po6atku knani stlaNje a potlatuje aktivity, kte-re si Zadaji jcn svilj rozlet. Cvithne dito v rueMi praci a ne-ptenechavejme toto vzdelavani nadenfkiim. Obrafme sek opravdovthnu mistrovi, of zdokonali hmat, aZ' se z nej sta-ne cit: intelekt vystoupi z ruky do hlavy. Tento bod zde Vgakdale rozvijet nehodlam. Ve Vgeoll pfedm6tech, humanitnichvedeckych, je nage vzdelani stale pfili§verbalnf. Dnes vgak

ji2 nestaCI byt protfely a umet rozpravet o vecech. A pokudjde o vedu? Vykladaji se pfedev§im vysledky. Nebylo bylepg zasvecovat do meted? Nasledne bychom pak aili tytometody uplatrioval. Vybizeli bychom k pozorovani, experi-

92



It ion tovani, objevovani. A jak by nam 2aci naslouchali! JakI py nem rozumbli! Nebof clite je badatel a vynalezce, staleM!1,1 na nee° noveho, je vhly netrp6live a konec koncii takelili Si Oro& ne2 dospely. DospUY je vgak bytostn6 spole-e;unskou bytosti a on je tim, kdo u(21: nutn6 stavi do prvniduly celY soubor ziskanych vysledka, ktere tvoil spole6en-

d6dictvi a na ne2 je prtivem hrdY. 1 kdyby se vak pro-gram vyrovnal encyklopedii, 'Zak si bude moci osvojit jenunpairnou east jiz hotove vedy, a i to bade asto studovatlino' (Judi a v1dy rychle zapomene. Kaldy vYsledek, ktero-Iill litistvo dosahlo, je bezpochyby vzacq; je to vi.lak vede-ii dospelych a dospely je najde, az je bude potiehovat,Iii ktid se proste nau6i1, kde hledat. Rozvijejme u ditete

(16tsk6 vedeni a chrafime se novou rostlinu, ktera chce jenaist, urlusit nanosem suchych viiitvi a Esti stare vegetace.

Neshledali bychom vady stejn.eho druhu i na na§em hu-itnim vzdelani o innoho vzdelani v ji-

Oct]. zemich)? Diskuse o dfie velkeho autora mute hytOiterma; 1.aci je tak budou moci lope pocbopit a oblihit si

'%,6k si je vAak musi nejprve oblibit a teprve pak je mt).2epcs:hopit. To znamena, ze duLe bude muset dila nejprvezilovu objevit. Jinymi slovy, bade si muset do urCite miry

;voji t autorovu inspiraci. jak jinak toho &saline, ne2v jeho stopach, pfijme jeho fiesta, jeho postoj

11 jeho projev? A to neznamena nic jineho ne2 dobfe gistIntelekt pord6ji do v6ci vlogi sva odstineni. Ale

lidstin a barva nejsou ni6im her kresby. Vlastni praci in-lelektu pfedchazi vnimani strukto iy a pohybu; na strait-

kterou eteme, je interpunkce a rytmus.14 Zvyraznit

14 Kc skute6nosli, to rytmus zliruba nazna6ujc smysiskuto6n6 no-n6.m. rniae ptimo 8d6lit autorovu myM.oaku jets pliedtirn,

ji stadium slog napini odstinuin a baryon, jsem se vyslovil jinrie,PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


patil6ne jednotlive ye ty odstavce a vetne 61eny, vzit v nva-Casove vztahy mezi nimi, bez pferuieni sledovat cres-

cendo pocitu a myilenky a k bodu, ktery se hudebneozna6uje jako vrchol -v torn ptedeviim spoe'iva umenipfednesu. je omylem pova2ovat je za kratochvilne urn&ni. Nettielo by pfichazet a'Z na konci studii jako nejakaozdoba, nielo by byt jako opora pfitomne uZ na zat'atkuceleho studia. Na ne postavime vie ostatni, pokud i zdenepodlehneme iluzi, 2e zakladni je rozpravet o vecech a ieveci zname dostatano, kdy o nich doka2eme mluvit.Zname a chapeme ale jen to, co jsme schopni do uri:itemiry znovu objevit. Bud' fe6eno na okraj, ze existuje jis-ta analogie mezi umenim Gist, jak jsme jej pray() defino-vali, a intuici, kterou doporuilujeme filosofarn. Intuice bychtela ve stranee, kterou si vybrala z velke knihy sveta,nalezt pohyb a rytmus skladby, na zaklade sympatievstoupit do tvoliveho vyvoje a znovu jej progit. Jig jsemviak odbo6.1 daleko a je name se vratit. Mym uko-lem neni vypracovat vzdelavaci program. Cht61 jsem jenpoukazat na nektere navyky ducha, ktere pokladani zaikodlive a ktere ikola ye skute6nosti late piilis a'asto po-vzbuzuje, ackoli je v zasade odmita. Jeite jednou jsem sechtel postavit proti nahrazoveni veci pojmy a proti torau,co nazYvarn zespole6enitenim pravdy. V prvotnich spo-lanostech bylo neco takoveho nutno. Take pro lidskehoducha je zespolee'enitonf pravdy pfirozene, proto2e lid-

zejmena v ptednake z roku 19/2 o Dusi a feta (Srov. knihu L'Energiespirituelle, eesky. pfeklad Duchovni energie, Praha 2002, str. 66). Itain jsemostatni jen shrnul svou di-iv6igi Wedngku 2 College de Franco. V ni jsemvzal jako piiklad jednu ti dv6 stninky z Hozpravy o rnetode a pokusil jsemse uk.a. sat, jak stfidavy pohyb my. leaky vCdy v ureitem smku Nechaziz Doscartova ducha do nacho tr2 jen 06inkem rytmu, jak jej naznatuje in.terpunkce, a hlavne jak mu davd vyniknout sprikvn6 hlasite.



sky duch nevi uMen k 6iste yea, a jegto mono k filosofii.Toto zespolee'engtenfje vgak tfeba vyhradi t pravdam prak-ickeho lade., pro ner je stvoieno. Nema co pohledavat

v oblasti t'isteho poznanf, vedy nebo filosofie.Staviin se tak proti snadnosti. DoporOuji ufelty zprl-

sob nesnadneho mygleni a nade vge kladu usili. Jak sev tom nekdo mohl mylit? Pomrame o tech, kdo chteli

Inc intuice" delat instinkt nebo cften1.15 Ant tadekz I oho, co jsem napsal, neptipougti takovy vyklad. A vevgem, co jsem napsal, tvrdim opak: ma intuice je refle-xo. Protege vgak vyzyvam k pozornosti vf.16i pohybli-vosti, jez je zakladem \reef, tvrdilo se, ge podporujikdovfjakou neukaznenost ducha.16 A protege stalostsubstance pro mne byla souvislou zmenou, tfkalo se, g'eme Uenf ospravedlftuje nestalost.17 Zrovna tak by si ne-kdo mohl myslet, ice [lam bakteriolog doporut'uje ne-mod zpilsobene mikroby, protege narn vgude okololikazuje mikroby, nebo ze nam fyzik ptedepisuje cviee-nI v rovnovaze, kdy2 ptevadf ptirodni jevy na oscilace.'mina vec je princip explikace a jinn vec maxima cho-vanf. Skoro bychom mohli prohlasit, ze filosof, kteryv Ando nachazi pohyblivost, je jediny, kdo ji nemilge do-portaiit, protege ji vidf jako nevyhnutelnou, protege jimlhaluje v torn, co jsme zvykli nazyvat nehybnostf.I kdyg si ptedstavuje stalest jako ur6itou komplexnfAtii6nu nebo jako zvlagtni aspekt zmeny, i kdy2 vgerni

15 srov. E. Bore', L'Evolution de ['intelligence geometrique, Revueder metaphysique et de morale, eerven 1907, slr. 747 a dalSi

10 srov. naplc. F. Rauch, La Conscience du devenir, Revue de meta-iphyYique et de morale, listopad 1897, str. 559-681

17 srov. J. Banda, Une philosophic pathetique, Calliers de in quill -mine, sir, 80-81PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


zptsoby zkougi rozpustit stalost ye zmene, plesto budestejna jako vgichni ostatnf rozligovat stalost a zmanu.A pled trim i pied vgemi ostatnfmi bude stet otazka, na-kolik lze spoleenostem, ktere se nazyvajf lidske, dopo-ru6ovat onen zvlagtni jev zvanY stalost a nakolik eistoua jednoduchou zmenu. Jeho analYza =any neche tutootazku nedot6enou. Ma-li jen trogku zdraveho rozumu,bude jako vgichni ostatnf pokladat za nutnou jistou sta-lost toho, co je. Prohlast, Z'e instituce maji poskytovatrelativa nemenny ramec pro rozmanitost a promtnli-vost individualnich zarnarn. A snad lope neZ" ostatnf po-chopi -Oahu techto instituci. Nenavazujf snad institucesvymi imperativy, ktere vyty6ujf v oblasti jednanf, naono ustalovani, ktere smysly a rozum provadejf v oblastipoznanf, kdy'l oscilace hmoty zhugfujf do vjemt a ply-nuti vecf do pojmil? Spolee'nost se nepochybne vyviji yestrnulem Mind instituef, udOlovanem prave strnulostf.A tkolem statnika je sledovat tyto promeny a upravo-vat instituce, dokud je jet 6as: z deseti politickychchyb spalva devet proste v torn, Z'e bylo brano za pray-

dive to, co p pfestalo hyt pravdou. Avgak desata chy-ba, ktera m0,e bjit nejzavaZnajgf, je nevolit ji2 tomu, copravdive stale je. Z obecneho hlediska vyZaduje jedna-nf pevny vychozi bod a 2iva. by Lost svou povahou Winek tt'innemu jednani. Z tohoto duvodu jsem v jistemustalovani \reef spatfil prvofadou funkci vedomf. Reidjsem, vadorni usazene v univerzalnf pohyblivosti sta-huje do jedineho, temet okamZiteho pohledu nezmernedlouhou historii, ktera se odviji mimo n6. vyggf jevedomf, tim silnajgi je toto napetf jeho trvani v porov-nail s trvanim vecf,

96



Slovy napoti a koncentrace jsem charakterizoval me -u, ktera vy2aduje od ducha pro ka2cly novy problem

zcela nove usili. Nikdy bych nemohl ze sve knihy Hmo-fa a puma, ktera pfedchazela Tvol'ivemu vfroji °dya-d it skutane evolanf aeni (bylo by to jen zdanc.); aniz Eseje o bezprostPednich datech vedorni teorii vztalnimozi dal a telem, jakou byla teorie, kterou jsem poz-diiji ye Hmote a panditi (dospel bych nanejqgk hypoteticke konstrukci), ani z pseudofilosofie, kterou'Rum zastaval pled BezprostPednimi date - to jest

obecnYch pojmu ulo1enych v zavery n trvanivnitfulm Zivote, ktere jsem pledstavili v teto prvni

praci. Me zasv6ceni prave filosoficke metode se datujed nom, kdy jsem nalezl ve vnitinim '2ivot6 pavodnf polezkugenosti a odvrhl slovnf ieenf. Vgechen pokrok potenim lval v rozgilovani tohoto pole. Lidsky duch me 05.-'11'401V sklon logicky rozgiIovat ur6ity zaver, uplatno-va t jej na dalgi pfedmety, ani by skute6ne rozgffilnkruh svych prilzkumn. Tomuto sklonu vgak nikdy ne-tun f me podlehnout. Filosofie se mu naivne poddava, pa-ktul je Listou dialektikou, to jest pokusern sestrojitunlafyiku z rudirnentarnich poznatkfr, ktere nachazf-nin v feel. Pokrguje v torn, kdy2 povyguje jiste.vivory ziskane z jistych fakt na obecne principy" uplat-

lolne na zhytek vecf. Vegkera ma filosoficka 6innosthyla protestem proti takovemuto zpirsobu filosofovenf.Mosel jsem tak nechat stranou derle/ite otazky, na no*Ziuych snadno podal zdanfive odpovedi, kdybych azI Him prodlou2i1 zavery svYch pledchozich praci. Od-linvfm na ty ci ony z nich, len kdy se mi dostane 6asu

abych rozfe§il prev6 je a to kvuli nim samym. A po-kitd ne, uznam, ze mi ma metoda dela to, co pokladam



za ptesne feeni naterych prohlernii, i to, ;co j6 sarn x leijiz nip vic neziskam, a tiro skonefm. Napsat knihu nentnikdy povinnostf.

Loden 1922

12) Tent() esi,..j 6yl dokune.en v rote 1922. Pouffe jsen1 dupini I 'Aka] ikst ran t.lkajicf oh se novSrch fyzikai rich te.orii. V to dob6 isem jat6 /mid osp61kpl116.mn usvojeni 1.5, k tore fsoni pfedstavii ve sv6mpoqednim dila

e.DV0i1/17 pranzent2 121Mvn ash' nabo2ensIvi, Paris 1 g32. vysvetlujezdv6re6n6 fAciky tohoto escje.



III

MO2NE A SKUTECNE

Esej publikovoro: ye gvedskern eiasopise NordiskTidskrift v listopodu 1930.1

Rad bych se wall' k tomato, o kterem jsem jiz mlu-i I. totiii k nepietrZitemu tyoreni nepl'edvidatelne novas -

Ii, ktere, jak se zda, probiha v uoiverzu. Sam za sebe jsempi'esvecleen, ze je zakoogim kaalY7m okamLkem. Mohu sidopodrobna pi-edstavovat, co se mi plihodi: ale jak chu-tla, abstraktni a schematicka je moje predstava ye srovna-Ili tim, co pak nastane! Uskuteneni s sebou v2dy prinaginopredvidatelnou drobnost, ktera zmeni yge. Musim sekuplikladu zU6astnit nejakO schitze; vim, s jakYrni lidmiso tarn setkam, u jakeho stolu a v jakem poradku tarn bu-dou zasedat, o jakom problemu se bride diskutovat. Alekdy2 prijdou, posadi se a budou rozprayet, jak jsem ode-

i kdy'2 buclou fikat, co jsem si myslol, zo reknou,presto ye Eine celok toho vgeho vyvold jedine6nY a zcelanoyY dojem, jako by jej nyni naertla umelcova ruka jedi-nym osobitym tahem. Tatam je ptedstava, kterou jsem sio nem predem yytvoril, pouha kombinace voci jiz zna.-rOchl listeZe tento obraz nema umeleckou hodo.otu ta-koveho Rembrandta ei Veldsqueze: je ale prave tak

1 'Lento e]lanek piedstavujo rozvedern nekollka myglenek prezen-lovanych na rehaleni so6losti' v Oxfordu 24. rail 1920. Tim,

jsem jcj napsal pro §vociskY .usopis Nordisk Tidskrift, jsem cht61 prole -vii politoYani nad tim, is j80111 netoohl pron6st pFedn8ku ye Stockholmu

Oevzeti Nobelovy c:eny, jak to lys,va zvykeni.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


neoeekavany a v tomto smyslu stejne origin:111U. Narnit.nate, 2e jsem neznal dopodrobna v§echny okolnosti, 2o,jsem nemohl disponovat jednotlivymi postavami, jejichgesty a postoji, a pokud mi celek plinagf neco noveho, Joto tim, 2e mi poskytuje ur6ity poet prvkir navic. Ty2 po.cit novosti mem ale nad odvijenim sveho vnitiniho zivata. 2iveji ne2 kdy jindy ho zakouAirn nad jednanfm, jotbylo flzeno mou vulf a jeho2 jsem byl jodinym panern.Kdyi pfedern rozvaluji, jak budu jednat, momenty tohoto rozva2ovani se memu vedomi nabizeji jako po sobijdouci narty, kaRly jediny sveho druhu, ktere jako by de-lal nejaky marl' k chystanemu obrazu; ale at'si vykonany6in sebelepe uskutetinuje to, co bylo chtene, a tudf2 i pted-vidatelne, presto ma svou originalni podobu. $udiz, iek-nete; na dukvnfm stavu je rno2ne neco originalnihoa jedineeneho; avAak hmota je opakovani; vnejgi sv6t sofidf matematickymi zakony a nejaky nadlidsky intelekt,ktery by znal polohu, smer a rychlost ygech atomil a elek-tronli hmotneho univerza v danem okarntiku, by byl s toyypoi".:itat jakyikoli budouci stay tohoto univerza, jako tou zatmeni Slunce nebo Mesisce defame my. Pokud se jed-na pouze o nelivy svet, vposledku to pripou§tfm, pl'esto2oi tato otazka zgina byt pfedmetern spora, alespon na ele-mentarn1 tirovni hmoty. Takovy svet je ale pouhou ab-strakci. Konkretnf skute6nost zahrnuje live, vedornimnadane bytosti, zasazene do anorganicke hmoty. aikamEve a nadane vedomlin, nebof se domnivam, 2e de tiyeje eo ipso yedome; neN.T6dom3im se de facto stava tam, kdevedomi using, ale dokonce i v oblastech, kde vedomfpodlimuje, napilklad u rostlinstva, existuje uspoi'adandevoluce, vymezeny rozvoj, starnuti, tedy koneckona,vgechny vneigi znaky trvanf, charakteristickeho pro ye-domi. Ostatne, pros vubec mluvit o nojake netane hrno-



Ili, do ni4, by se Zivot a vt:,'domi vkladaly jako do nojakeho!Amu? Jakyrn pravem stavime ne2ive pied Vgechno ostat-if? Staff si ptedstavovali jakousi svetovou du§i, je xn6la

zajigfovat kontinuitu existence hmotneho univerza. Kdy-llych toto pojeli zbavil vgeho mytickeho, tekl bych, ze an-trganicky svet je sledem neskonale rychlych opakovani

kvazi-opakovani, seitajicich so ve viditelne a ptedvi-ihileIne zmeny. Ptirovnal bych je k osoilacfm hodinovehokyvadla: ty jsou spjaty s neptetrZitym uvolflovenim

ktere je vzajeum6 spojuje a ADZ' postup strukturu-ona opakovani zase ureuji rytmus .2ivota vedomych

hytosti a meri jejich trveni. 2iva bytost tak ze same sve.podstaty trve.; trva Faye, proto, ze bez ustani produkuje

noveho: toto produkovani se toti2 neobejde bez hle-+lent a hiedani bez tepenf, Las je prove timto vahanim,imobo u2 viibec nieim. Odstroilte to, co je Zive a nadaneOdomim (a to mi!Zete udelat jen skrzerd rakce, nebof znovu opakuji, 2e hmotnY svet patrne im-p likuje nutnou ptitomnost vodomi a .Iivota), a vskutkullostanete univerzum, jeho po sobe nasledujici stavy jsouiuoreticky ptedem vypoeitatelne, jako obrazy setazene.zfl sebou na filmovem pasu, here jsou to jiz ptedtim, ne.2merle promitani. Ale k emu je pak samo promitani? Proe

skuteenost odviji? Coipak a nenf rozvinuta? K eemueas? (Mluvfm o skuteenem, konkretnim ease, ni-

kotiv o onom abstraktnim ease, jen, je jen etvrtou di -

En euzi prostoru.)2 Takove bylo druhdy vychodisko mythilvah. Pied nojakyrai padesati lety jsem velmi lnul ke

2 Ve. svorn Eseji o hezprogrfednich detech v6dorni [hail i 1889,82) jsem toti2 ukazal, ze mUitelny milte pova2:ovzin za 6tvr-

i1PLL dimenzi prostora". Jednalo se pochopitetn5 o 6istY proslor, a nikoliio prostorn-e:aoq ainalgtint Leorio relativity, ktery je n65im docela iinYni.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Jakogto ha chceme-li, meld. sveho 2ivota, neu-

d fly; HAI se pagadavky hmoty, se kterou sochaf zaehazi

pfedevgim Who, bude mit jeho spoleeneho s jinY-

nema zapotfebi analyzovat svou tvofivou schopnost; tutu

prCi-

Zato je tfeba, aby sochaf zeal techniku sveho umeni a ye-

behu jakesi povedomi, hlavni ale je, abychom ji provedli,NemusIme ji dfikladneji zkoumat; neni dokonce ani nut-ne, abychom si ji byli pine vedomi, stejne jako umelec

starost pfenechava filosofovi a spokojuje se s tvofenim.

del lge, co je mogne se o of naueit: tato technika se tyka

podoba, kterou sachet' vtiskne sve hline. 0 tCto pile!a o torn, co je na of jedineene, mame zajiste jejim

dineeny, novy, originainf tvar, stejne nepfedvidatelnY jako

pracujeme na tom, abychom z latky, jig nem skytaminulost a pfitomnost, dedienost a okolnosti, uhnetli jo-

v nichi se uplatnuje. Nazyvejte to, jai chcete; jde o to, ug

einfi, a zvykfi, sveho charakteru, sebe samych,

cinch. Nebof vedle intelektu je v kagdom z nas take bez-prostfedni vnimani jeho vlastni einnosti a podminek,

se citirne jako tvitrci svYch zamerti, svych rozhodnutl,

z druhoho konce. Rikarn intelekt, nefikam mygleni nebo

Musi tedy byt produkovanim. A nevi -1F2 tedy nositeletvofeni a volby? Nedokazuje snad existence easu, ge

ve v teto indeterminaci?

odpovidal: eas je to, co zabraiiuje, aby vgechno bylo dnajednou. Cas zpogduje, ei spike sam je zpogdovani

vecech je jisty prvek indeterminate? A nespoeiva eas pr

tim, e lidsky intelekt je uzpilsoben tai, aby brat veci

si. Takge pfisobl. Co ask nulie delat? frosty zdravy rozu

v ni k nieernu neslougi, ge v of nic nedela. Avgak to, cunic nedela, nieim nevi. (gas ale pfesto neco je, fikal jsw

Spencerove filosofii. Jednoho dne jsern si vgiml,

Jestliie vetgina filosofil takovyto nazor nezastava, je. t



ktera je mu stejnou nezbytnosti jako vgem umelciim;luchnika se v umenf vztahuje na to, co je opakovanfm 6ivyrebenfm, a ne jiz na tvofera jako talcove. Na techniku sesoustfeduje um6lcova pozornost, to, co bych nazval jehoracionalnosti. Stejno tak i pfi tvorbe nageho charakterutoho o nagf tvofive schopnosti vime jen velmi malo: aby-chum se o of dovedeli nee° vie, museli bychom se obratitk sobe samym, museli bychom filosofovat, a jit tak vlastnepro ti pffrode, proto2e pffroda chtela jednani a na speku-laci sotva pomyslila. Jakmile jiz nejde proste o to cltitv sobe vzmach a ujistit se, 2e je mono jednat, ale o to ob-raI i t rnyglenf k nom u sarnemu, aby tak uchopilo onu schop-nost a zachytilo onen vzmach, ociteme se ve velkychitesnazIch, jako by bylo tfeba zvratit normelni sm.& po-znavani. Naproti tomunagfm hlavnim zajmem je seznamitse co nejblfte s technikou nageho jedminf, to znamend ex-Irahovat z podminek, v nich2 se uskutailuje, vgechno, conem maze poskytnout ufeite navody a obecna pravidla,o nez se nage chovanf bude opfrat. V nagich einech budeneco novella jen diky opakovanf, ktere nalezneme ye ye-cech. Nage normalni poznavacf mohutnost je tedy ye svepodstato schopnost extrahovat z toku skutk'nosti to, co je81616 a pravidelrxe. Jedna se o vnimanf? Vnimanf se zmoc-iluje donekonana opakovanych zachvevii, jima je naptf-klad svetlo ci teplo, a stlabije je do relativne nemennYchpoiNtkit: pfi videnf nejake barvy se v nagich afch ye zlom-ku sekundy kondenzujf triliony vnelgich vibraci. Jedna seo pojmove chapani? Utvofit si obecny pojem znamendvyabstrahovat z rozli6nych a promonlivych veci ne,jakouspole6nou stranku, ja se nemenf nebo alespon nagemujednanf nabfzfur6ity nemenny zechytny bod. Obecnost po-i/11l1 je v prvnf fade vyznat'ena a vymezena stelostf nagehopostoje, totoMostf nagf eventualnf 6i virtualnf reakce na



mnohost a promenlivost reprezentovanych ptedmetti.A jedna se kongne o rozumenf? Rozumeni je proste na-lezanim vztand, ustavovanfm stalych relacf mezi

fakty, vyvozovanfm pravidel a zakona: dkon timdokonalejgf, '61m je vztah ptesrtejgf a zakon ptevoditelnej-gi na matematickou formuli. Vgechny tyto funkce jsoukonstitutivnimi slokami intelektu. A intelekt, pfftel pra-videlnosti a stalosti, setrvava v pravde potud, pokud seupina k tomu, co je na skuteeMosti stale a pravidelne, k jejfmaterielnosti. Dotyka se tedy jedne ze strenek absolutna,stejne jako se nage vedomf dotyka jine, kdy v nes ucho-puje neutuchajfcf ragenf novosti nebo kdy, rozgitujfc se,vstupuje do vztahu sympatie s nekonetne obnovitelskymdsilfm ptfrody. K chybe dochazi, kdy chce intelekt mys-let tuto drubou stranku, takjako myslel onu prvnf, a pou-gtet se do dkolu, pro nej2 neni uzpdsoben.

Main za to, '2e velke metafyzicke problerny jsou zpravi-dla gpatne postaveny, a opravfme-li jejich slovni vyjadte-nf, 6asto se vytegf samy, anebo ze se jedna a problemyformulovane v iluzornich termfnech, a jakmile se na ter-mlny formulace podivame, prablemy se rozplynou.Vznikajf totil z toho, 2e to, co je z tadu tvoteni, ptenagf-me do tadu vyrabenf. Skute6nost je &Minim a nedilnymrilstem, postupnym vynaleztinfm, trvanfin: neco jako elas-ticky balon, jen2 se zvolna rozpfna, nabyvaje v kaalemokam2iku neoftkavanych podob. Nas intelekt si vgakpfedstavuje jeji pdvod a evoluci jako organizovanf a rem-ganizoyanf jednotlivych 6astf, ktere jako by pouze

misto; intelekt by tedy teoreticky mohl ptedvidatjakykoli celkovy stay: ptedpokladajfce omezeny poet sta-lych prvka, implicitne si ptedem stanovujeme vgechny je-ich mane kombinace. Ale to nenf vgechno. Skutenost,ak ji ptimo vnitname, je pinosti, jef se neustale rozgituje

!04PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


itezna g'adnouprazdnotu. Stejne jako ma trvanf, ma i svejruzsah; ovgem tato konkretni rozprostranenost nenf ne-kone6nym a nekoneeme delitelnym prostorem, ktery si in -

I I ekt stanovuje jako toren pro sve konstrukce. Konkretnfi)rostor byl extrahovan z vecf. Veci nejsou v nem, naopak,in je ye vecech. Jenomge jakmile uvagujeme a realite, naemySlenf einf z prostoru jakesi skladigte. Ponevadg ma vezvyku sestavovat jednotlive easti, skladat je k sobe v rela-ti vni prazdnote, pfedstavuje si, ze skuteNost vypinuje ja-kesi absolutni prazdno. Nuie, je-li zneuznani radikalninovosti u kof-ene gpatne postavenych metafyzickychproblemt, navyk postupovat od prazdnoty k pinosti jezdrojem problema neexistujfcfch. Je astable snadne na-klednout, a tato druha chyba je jig implikovana v oneprvni. Nejdfive bych ji ale ate definovat plesneji.

Tvrdfm, ge existujf jiste pseudoproblemy a ge jsou tobrave any znepokcjive problemy metafyziky.clo dvou typit. Jeden dal vzniknout teorilm byti a druhYteorifm poznani.

Prvni spo6va v torn, .ge si klademe otazku po &Ivo&bytf, proa" neco nebo nekdo existuje. NezaleZ1 na povazetoho, co jest: aesi je to hmota, anebo duch, nebo jednoi drub& nebo dejme tomu, ge hmota a duch si nevystana jsou projevem nejake transcendentalnf pfffeiny: v ka'2-dem pflpade, kdyg uvagujeme o existencfch, o pffeinachii o prf6inach techto pff6in, cftfme, g'e nas to vtahuje do ja-kebosi nekone6neho behu. Pokud se zastavfme, pak jenproto, abychom unikli zavrati. Stale konstatujeme, anebose dornnivame konstatovat, g'e nesnaz pfetrvava, g'e pro-blem se jests stale klade a nebude nikdy vyfegen. Vskut-ku, vyfaen nikdy nebude, avAak nemel by byt viibeckladen. Klade se jen tehdy, jestlige si pfedstavujeme ne-jakeu nicotu, leg pfedchazf bytf. Rfkame si: nemuselo by



tu byt nic", a potom se podivujome, e tu ntico je - aneboNekdo. Rozeberte si ale onu veitu: nemuselo by tu bytnic". Uvidite, ze mate co atilt s pouhymi siovy, ne s myg-lenkarni, a ge nic" to nema 24.dny vyznam. Nic" je vy-raz z baneho jazyka, ktery inn 'go mit smysl pouze na pudevlastni a"lov6ku, totil na Ode' jednani a vyrabeni. Nic"znaei absenci toho, co hledame, po e,em tou2ime, co ooe.kavame. Nebof i za ptedpokladu, 'ie by nam zkugenost ne-kdy pfedlogila naprostou prazdnotu, bylo by to prazdnoomezene, mei° by ur6ite obrysy, bylo by tedy stale jet

Ve skuteemosti vgak gadne prazdnoty neni. Vrif-marne, ba i pojmov6 chapeme valy jen pinost. Jedna v6czmizi jen proto, ie ji nahradila jinx. Odstranoni tedy zna-mend nahrazeni. Jenoinge my fikame odstranilni", kdyu nahrazeni bereme zietel jen na jednu jeho polovinu nebospig na jeden z jeho dvou aspektii, totig na ten, ktery naszajima; davame tak najevo, g"e svou pozornost zamefuje-me na piedmot, ktery se vytratil, a edvracime ji od toho,jen ho nahradil. Rikame potom, zve ug to nic neni, a ro-zumime tim, ge to, co tu je, nas nezajima, ge se zajimamejen o to, co tu jig neni nebo co zde mohlo byt. Myglenkaabsence, nicoty nebo niZeho je tedy neoddelitelne spjatas my'glenkou odstraneni, of ug skutet'neho nebo eventual-niho, a myglenka odstraneni same jo jen jednou strankoumyglenky nahrazern. Takove jsou zpilsoby mygleni, ja-kych ugivame v praktickem givot6; pro nag vyrobni da-mysl je obzvlagf ditlegite, aby se nage mygloni dovedlozpozdit za skuteenosti a zetstat upnuto, kdyg je to zapo-tfebi, na neco, co bylo nebo by mohlo bit, misto aby sedalo ovladnout tim, co jest. Kdyg se vgak pfeneseme z ob-lasti vyrabeni do oblasti tvofeni a pologime si otazku, proje zde byti, proei je zde nee° 6i neikdo, proa' existuje sv6tnebo Bilh a ne nicota, kdy2 si tedy nastolime ten nejtis-



nivejgi z metafyzickych problemil, plipougtfme potenci-(tine jakousi absurd nest; o.obofje-li ve.§kere odstranenf na-lIoLz.enim, je-li myglenka odstraneni pouze oklegtenouloyAlenkou nahrazeni, pak mluvit o odstrao.eo.lvgeho zna-iiiund postulovat nahrazenf, je2 by ',Acln.Ym nahrazenfmnebylo, a tedy protiferit si. Myglenka odstran.enIvAeho ma

prave tolik jsoucnosti jako myt]enka kulateho 6tver-co - jsoucnost pouheho zvuku, flatus vocis aneho, po-ked neco pi'edstavuje, vyjadfuje pohyb intelektu, jenlalstupuje od jednoho ptednaetu ke dr uhernu a dava v2dypiodnost tomu, kterY prEive opustil, pied tim, ktery piedsebou nachazi., plleem2 pfitomnost toho druheho ozna-liuje jako absenci prvniho". PfedpokIadali jsme celek,

jsme jednu po druhe odstranili kaZ'dou z jehobychorn se uvolili ven.ovat pozornost tomu, co ji na-

hruzuje: kdy2 tedy chceme totalizovat neptitomne, mameiged sebou totalitu \Ted ptitomnych, rozmistenych prostejen v novem pol'adku.. Jinymi slovy, ona domn.ela pfed-slava absolutni pr(izdnoty je ye skute6nosti pfedstavou,kterou si o univerzalni pinosti vytvah mysl pi'eskakujicineustale od Oasti k easti s nezvratnou odhodlao.osti bratvaly v tivahu pouze prO.zdno sve neuspokojenosti namis-to pinosti voci. Co2 zn.aL, ze pl'edstava Nit'eho,ofedstavoo pouheho slova, implikuje prave tolik latkyjab) pfedstava Gelka, plus jeden myAlenkovy Ukon navic.

Tote2 bych fekl o pl'edstave ne-Mdu. Pro6 jo univerzumuspoi=adane? Jak se pravidlo vnucuje nepravidelnosti a for-ma hmote? Jak to ptijdo, 2e naS'e mygleni samo ache oa-chazi ye vecech? Tentu problem, jen se u modernichfilosofil stal problemem poznetn1, kdato u starych filoso-

byl problemem byti, se zrodil z i]uze stejneho druhu.Rozplyne se, jakmile uvaLme, 2e pojem ne-hidu ma svtljvymezeny smysl v oblasti lidske dovednosti ei, jak fikeme,PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


vyrabeni, nikoli vgak v oblasti tvoteni. Ne-fad je prostefad, ktery nehledame. Nematete zrugit jeden fad, dokon-ce ani v mygleni, aniz byste deli vyvstat jinemn. Neni-1izde itaelnost 6i vale, je zde mechani6nost; pokud mecha-nianost ochabuje, deje se tak ve prospech vale, rozmaru,116elnosti. Kdyt ale aekavate jeden z techto dvou faciaa najdete jiny, to je to ne-fad: o tom, co je, mluvi-te v pojmech toho, co by mohlo nebo melo byt, a objekti-vujete tak svou litost. Kaidy ne-fad tedy zahrnuje dye\Foci: nejaky fad mimo 11(1.5, v nal mysli pakpfedstavu od-'Allah° Mehl, ktery nas jedine zajima. Zrugeni ci odstra-neni tedy opet znamena nahrazent. A pfedstava zrugenivegkereho fadu, tj. pfedstava absolutniho ne-tadu, potomobsahuje skuteanou kontradikci, spoaiva totit v torn, tose ponechava jen jedna stranka tikonu, jen podle pa-vodniho pfedpokladu zahrnoval stranky dye. Pojern ab-solutniho ne-fadu bud predstavuje jen kombinaci zvuka,flatus vocis, anebo, pokud nMemu odpovida, vyjadkujeuraity pohyb mysli, jet pfeskakuje od mechani6nostik daelnosti a ad Ciaelnosti k mechaniCnosti a k vyzna6eni

mista, kde se nachazi, radeji pokatde uvadi bod, kde pre -nevi. Kdyz tedy chcete zrugit fad, dostanete dva nebovice MAI Cot znamend, to pojeti facia dodatet.'ne pfistu-3ujiciho k nojake absenci facht" implikuje absurdnost -problem se vytraci.Obe iluze, ktere jsem prave riaznaail, ye skutanosti

plyvaji v jednu. Spoaivaji ye vife, ze v pojmu prazdna jeoho mene net v pojmu pinosti, ze v pojmu ne-fadu je toho-tea net v pojmu fadu. Ve skuteanosti vgak v pojmeche-fadu a nicoty, pokud neco pfedstavuji, je vice intelek-talniho obsahu net v pojmech Mdu a existence, prototenplikuji vicero "radii, vicero existence, a nadto jegtoaktivitu mysli, jet si s nimi nevedomky pohrava.



NhZe, s to 0, iluzi se setkavam v pripado, kterym se obi -n ie. V zakladech nauk zneuznavajicich rad ikalni novost

ka.i.cleho okamEku evoluce je ulo2eno nemalo nedorozu-nieni a omy16. Je zde vgak pfedevSfm myglenka, ce mo2-116 je merle nee skuteeno ace mo2nost Obi z tohoto

I vodu pfedchazi jejich existenci. Take veci jako by bylypfedstavitelne; jako by mohly byt myAleny jute

pPod svym uskuteenenfm. l.ec opak je pravdou. Ponecha-me-li stranou uzavtene systemy, ktere jsou podffzeny as-k) matematickym zakoniina a ktere lze izolovat, protoie nanri trvanl nepiisobi, a vezmeme-li v Avahu celek konkret-I I skuteenosti ci docela proste svet 2ivota a tim spige svelvedomf, sezname, ce v mOnosti ka2deho z po sobe na-idedujfcfch stavii je toho vfce, a nikoli mane, neZ" v jejichskuteenostl. Nebof mo'C'ne tient' nic jineho nee skuteene,k nernu'A se jests ptipojuje akt mysli promftajicf jeho ob-raz do minulosti, jakrnile tote skuteene vyvstalo. Navykyhitelektu u.am vgak brani, abychom si toho povS'imli.

V prilbohu svetove \talky se noviny a 6asopisy °bees od-vracely od stralivych nejistot pifitomnosti a pfernyglelyo tom, co se stane pozd6ji, az bude znovu nastolen mfr.Zaobfraly se zejmena budoucnosti literatury. Jednoho dneMI me kdosi pfigel zeptat, jak si tuto budoucnost pfedsta-voji ja. Trochu mne to vyvedlo z miry a prohlasil jsem, cesi ji vetbec neptedstavuji. - Nevidfte tedy alespoii neje-kii moEla smelovani? Ripusfme, ce se nedaji pfedvidatletaily; jako filosof vgak mate ptinejmengim ureitau pled-

st avu o celku. Jak vidite kupfikladu velke dramaticke dilozitika?" - Stale se mi bude vybavovat pfekvapenf meholazatele, kdy.2 jsem mu odpovedel: Kdybych Ode', jakeDude velke dramaticke dflo zitrka, napsal bych je." Bylomi jams, ce chape budouci dila jako n6co, co je 112 nyniuskladn6no v jakesi skffni s mo2nostmi; a ja vzhledem kePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


svym letitym vztahilm k filosofii jsem nael mit k one skfl.filini jenorae dilo, o kterem mluvite," fekl jsem mil,jegte neni mo2ne." - Musi byt piece mottle, kdyZ" se majednou uskuteeinit!" Ne, jegte neni mokte. Souhlasims vami nanejvyg v tom, 'te jednou mo'Z'ne bode." - Co hillmyslfte?" Je to docela proste. Vynofi se talentovanygenielnf 61ovek a vytvoff nojake dfio: bude to tedy dilem,a prave diky tomu se retrospektivne nebo re troakti vne sta-ne mUnym. Nebylo by mane, kdyby se takovy dovek no-objevil. Proto jsem fekl, ze jednou bude mane, ale dnesjeste nirdne nenf ." - To je trochu silny tabak! Chcete snadtvrdit, '20 budoucnost ovlivfiuje pfitomnost, ze pfitomnostneco vklada do minulosti, 2e skutek se vracf proti prou-du 6asu a tiskne svo znameni za sebe?" - Pfijde na to. Ni-kdy jsem netvrdil, :,e by bylo mok'no vioNt skute6ne dominulosti, a pracovat tedyv case pozpatku. Neni vgak po-chyb o torn, ze do minulosti lze umistit mOne, 6i spfge zemane se tarn v ktadem okamEku pfichazi usadit samo.Jak se postupne vytvali nepfedvidatelnd a nova skute6-nost, jejf obraz se °drat' za ni v nedohledne minulosti;takto se ukazuje jako odedavna mo2na; avgak odjakEvanuAnott za6ina byt pravCi ac v teto chvili, a proto yam fi-kam, ze teprve kdyg se skutenost objevf, jeji moZnost vy-vstane jako am co ji pfedchazelo. Mo2ne je tedyzrcadlenim pfitomneho v minulosti; a ponevaa vfme, Z'ebudoucnost nakonec bude pfitomnosti a pon'evaR onenzrcadlovy efekt vznikd stale znovu a znovu, fikame si, zev nagi aktualni pfitomnosti, je'2 bude zitfejgf minulosti, jeobraz zittka jiz obsa2en, aekoli ho nedovedeme uchopit.V torn je prave to flow. Je to, jako by se n6kdo pozo-rovani sveho obrazu v zrcadle domnival, h by se ho mohldotknout, kdyby byl zustal za zrcadlem. Kdy'A takto sou-dime, Z'e mo2ne nepfedpoklada

skute6ne, pfipougtime, ie

1WPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


arikuteeneni cosi pfipojuje k proste manosti: jako by zde

Ina ne bylo odjak'Ziva, coby pfizrak eekajici na svou chvi-I i; jako by se tedy stal skuteenosti tak, ze se necotrostfednictvim jakesi transfuze krve nebo 2ivota. Nene-

It 11Nme, ze je tomu prdve naopak: mane implikuje ad-povidajici skuteenost a navic jet neco, co se k ni pfipoji,Imhof mane je tlankem objevivgf se skute6nosti a zaro-

vee ureite operate, ktera ji promita dozadu. PfedstavavInstni vetgine filosofii a pfirozend pro lidskou mysl, to -

I IZ pfedstava manosti, ktere se uskuta:Intji jaky"msi na-hylim existence, je tedy eirou iluzi. Tof jako bychomvrdili, fge elovek z masa a kosti pochazi ze zhmotneni sve

bu obrazu spatfeneho v zrcadle: v2dyf piece v tomto sku-

toilnem 61oveku je vge, co nalezame v onom virtualnimebraze, a nadto j ate pevnost, jez nOm umailuje se ho do -

I knout. Po pravde vgak k ziskani virtualniho je tady tieba

v ic na k ziskani skuteeneho, nebof aby vyvstal obraz 610 -

Oka, musime mit nejdfiv eloveka sameho, a navic jetzrcadlo."

Pray() na tohle zapominal onen tazatel, kdy2 se mne vy-

na divadlo budoucnosti. Snad si take nevedomkypohraval se smyslem slova mane". Hamlet byl nepo-dlybne many, dfive nel byl uskutermen, marne-li tim namysli, ze jeho uskute6neni nestala v ceste Z'admi nepte-

konatelna pfekaka. V tomto zvlagtnim smyslu nazyv6me

inanm to, co nevi nemano; a je nabiledni, ze tato ne-nemanost ureite veci je podminkou jejiho uskute6neni.Mane, chapeme-li je takto, vgak neni v zadne mire

virtualnim nebo ideldne preexistujic.im. Uzavfete zd-

voru a vite, ze pies cestu nikdo nepfejde: z toho neplyne,e byste byli s to ptedvidat, kdo turfy projde, kdyl ote-

%get°. A piece od tohoto ryze negativniho smyslu qrazumany" pokradmu a nevedomky pfechazite ke smysluPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


pozitivnimu. Mo2nost pled chvilkou znamenala absen-ci pl'ekatiek"; nynl z ni &late preexistenci v podobe ide-je", coti je neco dplue jineho. matinost vecipiedchazfjeji skuteftost, bylo v prvnlm slova smyslu tru-ismena: meli jste tim proste na mysli, Ze pi'ekatiky, byvgojednou pfekonany, jsou pi.ekonateln6.3 Ve druhem slavasmyslu vgakjde a absurdnost, nehof je jasne, tie mysl, v nib:by hyl Shakespeartiv Hamlet vytanul ye forme motin6h o,byla by eo ipso stvofila jeho skute6nost: z definite by totedy byla mysl Shakespearova. Jestlitie si pi'edstavujeto,lie se takova mysl mohla vynof'it pied Shakespearem, zna-mend to, ie neberete v potaz vgechny detaily drarnatu,Kdyti si je postupne doplAujete, ukazuje se, tie Shakespea-ray pledchildce mysli vge, co si bude myslet Shakespea-re, pocifuje vge, co bode pociCovat Shakespeare, vi vge, coblade vedk on, vrnma vge, co on bude vnimat, zaujima ta-da tote mfsto v prostoru a v base, ma toteti telo a tut[tidugi: je to Shakespeare sate.

Rag ale zdiiraztiuji neco, co se rozumi same sebou,jednd-li se o =Lecke dflo, vgechny tyto tivahy se pilmovnucuji. Kdyti umelec zhotovuje sv6 dflo, vytvaff moZnOsou6asne se skute6nym - to pain, domnivam se, nakoneobade pfipadat evidentni. Jak to tedy tie budemepravdopodobne vehat iir,i Iota o pfirode? Cotipak svetneni umeleckym dilem nesrovnatelne hohatgim nee dilanejverglho umelce? A neni zde tedy pledpoklad, tie bu-doucnost se rysuje pfedem a tie rnotinost existuje pied sku-

3 A to si iate musime v itch pilpadech polo2it otazku, zdapfeknky nest* pi'ciconutelnymi day tvofiv6mu jedmind, jet je ptekami-lo: jednani, samo o sobe. nepiedvidatelmi, by potom bylo stvonlo ono. pfLi-konatehiost". Fled .nfm byly prektiay nepi`elconateln a bet aebo by bylynept.okonatelms: z5staly,PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


teenosti, prave tak absurdni, ne-li absurdnojM? Ope,t p19.-

pttgtim, ze budouci stavy urnteho uzavteneho systemulimotnych bode jsou vypo6itatelne, a tudil viditeln6v job° stavu piitomnem. C)pakuji takovy system

ju extrahovan f abstrahovan z celku zahrnujiciho lamenO.ive a neuspotadane hmoty i uspofadanost. Vezmete sikonkretni a kompletni svet i s 2ivotem a vedomim, jez jsou

ilo neho vloieny; uvaLtjte o ptirode v jeji upinosti, o pif-

rode plodici nove druhy v podobach stejne pilvodnichnovych jako obraz jakehokoli urnelce; soustfedte se

v r.imci techto druhu na jedince, rostliny ei zvffata,z nichz kaaly ma svf.tj vlastnf charakter - skoro jsem reklosobitost (nebof jedno steblo travy se nepodoba druhemu

to nic vic nez nejake dilo Rafaelovo dilu Rembrandtovu);postupte pak pies lidske individuum a2 ke spoleenosti,kilo se rozvijeji 6iny a situace srovnatelne s dejem jake-hokoli dramatu: jak jog() mluvit o mo2nostech, kter6 by

phAchazely svemu uskuteeneni? Jak nevidet, e i kdy'Z

&lost se valy zpetne vysvetluje temi ci onemi uddlost-

111i, ktere ji pi'edchazely, nejaka docela jinA udalost by se

zii tych okolnostf byla stejne dobfe vysvettlila antece-

ilonty jinak zvolenymi - ba dokonce tymiZ antecedenty,

jun jinak rozdelenymi, jinak uspol'adanyrni a koneene ji-

oak vnimanymi v retrospektivnfm pohledu? Takto pif-

!iimnost neustale zpetnym pohybem pfetvafi minulost,

nek ptitinu.My to vgak nevidime, valy z teho'i dilvodu, valy v za-

jnl i stejne iluze, r2dy proto, 2e to, co je mene, bereme jako

nelco, co je vice, a to, co je vice, zas jako nem, co je merle.

I ri tstavme mane zpot na jeho misto, a hle - evoluce se sta-

y(' docela jinym nez uskuteenovanim nejakeho pro-

rtin; brany budoucnosti se dokofan otviraji; svobode se

tatbizi neomezene pole pftsobnosti. Doktriny- v dejinachPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


filosofie velmi vzacne ktere dokdzaly zjednat ve svelemfsto pro indeterminaci a svobodu, pohrichu nenahlecl-ly, co jejich tvrzenf implikuje. Kdy2 mluvily o indetermi-naci a svobode, rozum.ely pod indeterminaci cosi jakosoupetenf mezi rfiznymi mo',.nostmi a pod svobodou vol-bu mezi danymi mo 'Znostmi - jako by mo2nost nebylasama stvoiena prave svobodou! Jako by nebylo zfejme, 2okaMd jinn hypoteza, postulujic idealnf preexistenci moA-neho pied skuteenym, neredukovala novost na pouhou re-organizaci starych prvkil! Ace ji to drive ei pozdeji mustdovest k tomu, Z"e bude nave pokladat za vypo6itatelnea pfedvidatela! S postulatem protichiidne teorie se dopevnosti vpougtel neptftel. Prato je tfeba jasne fici: mo2-ne se nestavd skuteenym, ale naopak - skuteene se stavemohlym.

Pravdou vgak je, ze filosofie tato nepleteZite tvotenf ne-piedvfdatelne novosti nikdy otevfeno nepfipustila. Jic sta-ff k nemu rah odpor, vgichni si totiz coby vicemenoplatonici pfedstavovali, ze bytf, (Tine a dokonale, je dant)jednou proO.dy v nellybnem systernu ideji: svet rozvijejf-cf se pied nagima (Jaime k amu tedy nemfrIe nic pfidat;je naopak jen tibytkem ei upadkem; jeho pa sobe ndsle-dujfci stavy vymetuji vzrilstajici nebo zmengujfcf se ro-zestup mezi tim, co jest, stfnem vrhany'm do easu, a gm,co by melo byt, Ideou usazenou ve veenosti; vykreslujf jenvariace teho2' deficitu, promenlivou formu prazdnoty. Prd-ye eas je ten, jen vgechno pokazil. Modernf filosofove,pravda, zaujimaji zcela odligne hledisko. Neberou jiz easjako ajakeho vetfelce, narugitele veenosti; rddi by ho vgakredukovali na pouhe zddni. Casovost je pak jen zmatenouformou raciondlnosti. Jakmile opadne lato mlha, pak to,co vnfmdme jako ndslednost stave, je nagim intelektemcluipano jako ureity system relaci. SkuteC'ne se opet stdva



voe'n3im, s thn jedinym rozdilem, ze zde jiz nejde o ve6-nost idejf slotafcich fenomenfnn jako vzor, ale o ve6nost&ikon& v nicM se fenomeny rozpougteji. V obou ptipa-dech vgak mame co 6init s teoriemi. Deane se faktil. Casji bezprosttedne dan. To nam stal, a dokud nam nadanedokaZ'o jeho neexistenci ci zvracenost, budeme prosiekonstatovat, ze prYgtiva produkce neptedvidatelne no-vosti fakticky existuje.

Ziskem filosofie ptitom bude, ze v nestalem sv6te fe-nomenil nalezne nejake absolutno. Zfskame tim vgak takemy, nebof se budeme Olt radostnejgi a silnejgi. Radost-Ojgi, prologe skute6nost, ktera se vytvafi pied nagima o6i-ma, bude kaidemu z nas bez ustani poskytovat uspokojeni!oho druhu, ktere vybranym gfastlivciim ht a tam ptinagiumenf; za nehybnosti a jednotvernosti, kterou v ni zprvu.spattovaly nage smysly, uspane setrvalosti nagich potfeb,nam odhali stale znovu se rodici novost, pohyblivouvodnost yea. Ptedevgim vgak budeme silnojgi, nebof po-citime, jako2to tvarci sebe samych, sve Uastenstvi navelkem dile stvoieni, ktere je na paatku vgeho a stale po-kra6uje pied nagimi zraky. Nage schopnost jednat tfm na-bade na intenzite. Skloneni dosud v postoji poslugnosti,jako otroci jakychsi ptirozenych nutnosti, naptimime sejako pani, pfidr10.eni k jegte vetgimu Parm. Takovy budi2zavOr nageho zkournani. Varujme se toho, abychom ve spe-kulaci o vztazich mo2neho a skute6neho videli len pou-hou hru. Muze byt ptipravou k dobremu 2ivotu.



TV

FILOSOFICKA INTUICE

PHspe'vek pPedneseny na Filasofickein kongresuv Bologni 10. dubna 1911

Cht6lbych vArn pfedloZt naolik iivab o duchu fi-losofie Zdti se mi -a sved6i a torn nejeden vYklad ph3d-neseq na tomto kongresu metafyzika se v sou6asuo(lobe snali zjednodugit, priblint se vice *_.ivotu.ma pravdu a Ze MIA° smerem marne orientovat nagi praci.Donanivern se vgak, 2e tin/ nea'inime nic revolu'6.niba.Vlastne len davame to nejadekvatnejg formu tomu, co jozakladern vegkere filosofie mAm na mysli vgi filosofie,ktora ma pine viklorni sve funkce a sveho poslani. Nesmi.me totii kvuli slonosti vyjzidl'en1 pi'ehlednout prostotudacha. Po (tame -Ii pouze s jednou prov2dy formulovany-mi doktrinann, se syntezou, v nil tyto doktriny zahrnujfvy'sledky (Diviljgich filosofii a celek nabytych poznatkfi,hrozi nam, '2e jiz nezahledneme to, co je na filosofickemmygleni podstatn6 spontanni.

Existuje jeden postfeb, ktery mahl ainit ka*.d3i z nas,kdo vyu6uje dejiny filosofie, kaRty, kdo ma pfilOitost as -to se vracet ke studiu stejn3"Tch nauk a svO studium vicea vice prohlubovat. Zprvu se zda, ze filosoficky syst6m sety61 jako nejak6 hotova budova, jako dap promyglene ar-chitektury, kde byly vytvoieny pfedpokiady pro to, abyzde bylo rno'ine ulait pohodin6 vgeclany problemy. Roz-jimame-li nad systemem v tet podohe, zakougime este-tickon radost, posilenou o nagi profesioniilni satisfakci.Nejen'rie zde toti.nach.azime iced uvnitf sloiitosti [fed, jej



Iwo vlastni pot6chu rulkdy pfi jeho popisu dokonce &philujeme), nyTbrt pocifujeme take uspokojenI sami ze sebe,n dokaZeme tici, odkud pochazi material a jaky'm zpd-

wthern je provedena konstrukce. V problemech, ktere tenfilosof polozil, rozeznaveme otazky, ktere se v jeho

(lobe vzrugen6 probiraly. Domnivame se, 'te v fegenich,ktera podava, mer'teme nalezt prvky pfedchozich nebomoudobych filosofii. Nachazeji se zde uspotadane neboilrehazene, avgak temot nedoznavaji znAn. Ten a ten na-zor ziskal od toho a toho, onen mu vnuknul zase nekdojIny. Z toho, co 6etl, slygel a co se naafi, bychom mohliI lezpochyby slotit v6t3`inu toho, co vykonal. Dame se tedydo pram, stopujeme prameny, zvatujeme vlivy, vyzdvi-Itujeme analogie a nakonec v dane nauce zfetelne. posti-Itujeme to, co se v ni sna.time nalort: vice 6i merleoriginalni syntezu ideji, uprostted nichi onen filosof

Vstupujeme-li vgak znovu a znovu do kontaktu s myg-tenim nageho mistra, mf2eme - diky postupnemu nasak-nuti dospot k docela odlignemu pocitu. Netikam, iekomparaani price, ktere jsme se zpo6atku v6novali, bylaztratou C'asu: bez tohoto ptedbetneho asili poskladat ur-(jtou filosofii z toho, co neni ona sama, a navazat ji na to,co se vyskytovalo v jejim okoli, bychom pravd6podoba

nedosp6li k tomu, Lim je vprawle ona sama. Neboflidsky duch je jit uzpftsoben tak, t'e zaana rozurnet no -

%/emu 0 pate, co u6inil vge pro to, aby je ptevedl na sta-Avgak v to mite, v nil se snat*ime vpravit do naygleni

uojakeho filosofa, namisto abychom 'Era jeho okru'iniprohlidku, vidime, jak se jeho filosofie ptetvati. Nejdfivepoklesne jeho slolitost. Pole jednotlive elsti vstupuji dosebe navzajem. Nakonec se vge sousttedi do jedinehohodu, k nemut - jak chime - se lze blait vice a vice i ptesztratu nadseje, te ho dosahneme.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


V tomto bode se nachazi neco prosteho, nekoneene jed-noducheho, tak vyjime6ne jednoducheho, ze onomu filo-sofovi se to nikdy nepodafilo tici. A proto cely svilj Z'ivotmluvil. Nemohl formulovat to, co mel v duchu, aniZ' by socitil nucen opravovat sve formulate a pote opravovat svouopravu. Postupoval tak ad jedne teorie k druhe, stale soopravoval, zatirnco se domnival, 2e se dopleuje. Ve sku-teenosti vaak nedelal nit jineho, ne'2 2e vystihoval s ros-toucl ptesnosti jednoduchost sve pfivodni intuice, a toskrze sloZ'itost, ktera volala pa dalgi sloMosti, skrze roz-pracovani kladene vedle jinYch rozpracovani. Vegkeraslaitost jeho doktriny, kterd by moha pokrgovat done-koneena, nevi tedy niLm jinym neZ nesoumetitelnostfmezi jell() prostou intuici a prosaedky, jimU disponovalk jejimu vyjadteni.

Jaka je tato intuice? Jestlae ji filosof nedokazal zfor-mulovat, tim mend se to mute podafit na.m. Ale to, co do-kaZerne uchopit a fixovat, je jisty prostfedkujici obrazmezi jednoduchosti konkretni intuice a slaitosti ab-strakci, ktere jsou jejim prekladem, obraz prchavy a mizi-el, ktery pronasleduje, moirta nepozorovan, duchafilosofova, ktery jej naslecluje jako jeho stin cestou neces-tou naptie" jeho myglenim, a ktery, pokud nevi ptimo in-tuici samotnou, se ji blfzf o dost vice nei jeji pojmovovyjadteni, nutno symbolicke, k nemu2 se intuice mustuchylit, aby nabidla sva vysvetleni". Pozorujme dobletento stin: uhodneme tak postai tela, ktero jej vrha. A jest-liie se budeme snaNt napodobit tento postoj, nebo spi§ese do nej vpravit, uvidfme v ramei svych manosti to, covidel filosof.

To, tv.:im se tento obraz charakterizuje ptedev'afm, joschopnost negate, kterou s sebou nese. Vzpominate, jakpfisobilo SOkratovo daimemion: zastavilo v danou chvili



vfill filosofa, spige mu zabranilo ur6itS;rn zpiisobem jed-nat, ne2 aby pfedepisovalo, co delal. ma. Zda se mi, zc in -a ice se chova ve spekulativul oblasti r:as to jako Stikratovo

datmonion v praktickem ivote. Pfinejmengfm zahajujefive pfisobeni v tato podob6 a v teto podobe se take nada-lo nejzfeteln6ji projevuje: Za kazuje. Tvoff v tvaf beZne ph-jfmany'm idejim, tezim, ktere se zdaji biV't evidentni,I vrzenfrn, ktera byla doposud pova2ovana za vedecka,nageptava filosofovi do ucha slovo: Nemoine. Nemcdne,i kdyby se MC°, 2e fakty i davody ti veil vetit, 2e je tomcdno a skutefte a jiste. NennO.ne, proto2e ureAtti zkuge-lost, mana zmatena, ale rozhodujicf, ti fika mym hlasem,

je neslaitelna s fakty a iisudky, ktere se uvadejf, a 2eWm jsou tedy gpatn6 vypozorovana a dilvody klamn6.l'odivn6 sila je fa intuitivni schopnost negace! fak to, Zevice nezaujala pozoinost historiket filosofic? Neni snado6vidnO, e prvnlm krokem filosofa, jeho2 mygleni je jeg-

nejisto a v jelio nauce jegte nenajdeme nic definitivnf-110, je defini v odmitnutl jist.}"Tch veci? Pozd6ji budeinoci obrnoliovai to, co tvrdf, ovgern sotva se bude menitv torn, co popfra. A jestli se moni v tom, co tvrdi, bude tostele day schopnosti negace, ktera je stale dilem intuiceneho jejfho obrazu. Filosof si naptiklad dopleje trochu le-nive.ho pohodli a bude dedukovat asledky podle pravi-del Oimoare logiky. A najednou hledme, jak tvaff v tvatsvemu vlastnfrnu tvrzeni zakougf stejny pocit nemoznos-Ii, ktery ho pi'epadl na por:atku v konfrontaci s tvrzenimn &oho jineho. Opustiv ye skutanosti kfivku sv 'oho myg-lonf, aby se vydal pflmo po jeji ter ne, stal se sobe same -mu vnejgfm. KdyZ se vraci ke sve intui.ci, znovu vstupujet I o sebe sama. Z fechto odklonii a navrai ti jsou slcdeny

nauky, ktera se vyviji.'", tj. kiera se ztraci, zno-vu naleza a donekonana opravuje sanlu sebe.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Oprosteme se od tilt° slogitosti, vystoupejme k one pro-ste intuici nebo alespoil k obrazu, ktery je jejim ptekla-dem: najednou vidfme, jak se doktrina osvobozuje odpodminek easu a mista, na nichi zdanlive za.visela. Pro-blemy, ktere zamestnavaly filosofa, jsou bezpochyby zá-legitosti jell() doby. Veda, ktere vyugival nebo kteroukritizoval, astave vedou jeho doby. V teorlich, ktere pfed-klada, je mogne nalezt ideje jeho sou6asnikii a pfedchild-cfl, pokud je tam hledame. Jak by tomu mohlo byt jinak?Abychom zajistili pochopeni nova°, muslme byt schop-ni vyjadfit je ye vztahu k staramu. A problemy jig polo -

gene, fegeni, ktera jig byla podana, filosofie a veda doby,ye ktere filosof gil, byly pro ka'gdeho velkeho myslitele lat-kou, kterou musel vyugit, aby mohl sveinu vlastnimu my§-leni vtisknout kankratni podobu. A to ani neberemev tivahu skute6nost, ge jig od dob antiky je tradiCne pre-zentovana kaZda filosofie jako upiny system, kterY obsa-huje vge, co je znamo. Avgak kdybychom za konstitutivnfprvek nauky brali to, co bylo jen jejlm vyjadtovacim pro-sttedkem, neobyeejne bychom se mylili. To je take prvnfchyba, ktere se vystavujeme, kdyg zaelname studovat ne-joky system, jak jsem o torn hovofil pied chvIlf. Ohromfnas tolik dilcich podobnosti, zda se nam, ge se nabizi to-lik sblikujicich srovnani, na nag dinnysl a erudici dotira-ji vyzvy tak 6etne a nalohave, ge jsme v pokugenfposkladat mygleni naAeho mistra ze zlomku myglenekvzatych to i uncle, ag h nakonec - pote, co jsme pted-vedli, ge jsme Who sami schopni - chvalime za to, ge do-kazal sestavit takovou hezkou mozaiku. AvAak iluzenetrva diouho, nebof si brzy vSimneme, ge i tam, kde sezda, ge filosof opakuje veci jig vyMene, je piece myslisvym osobitym zptisobem. alkaline se tedy nageho skla-dani; ale to jen proto, abychom sklouzli jak tomu nej-

120



r".aste,ji byv6. -k nave iluzi, ktere. je riepochybne mene zd-va2na ne la prvni, avgak jot houZ'ovnatergl. Radi si zo-brazujeme nauku - I kdy' jde o nauku veIkeho filosofa

jako vYsledek pfedchozIch filosofil a jako cast pi'ed-slavujici urMY moment nejakeho vyvoje". Je pravdou,e se Lak tiploo neinYlime, nebof illosofie ptipomInd spi-

Ae organismus neZ seskupeni, a je 16pe mluvit zde o vyvoji ne2 o skladbe. Me toto nova srovnani, krome toho,fa priaita dejinarn my'Sleui vice kontinuity, ne.2 kolik se nich skute6ne nachazi, ma to nevYhodu, 2e dr2f nagipozornost upnutou k vnejgfsloZitosti systemu a k tomu,r:o je v jeho vnejgf forme pfedvf datelne, namisto aby Hasj mbizelo k limatatelnemu dotyku novosti a prostoty, jez1021v jeho zakladu. Filosof hodny toho jmena v2"dyjen jedno jedine, a spfAe stale znovu hledal, jak by to vy-

ne2 2e by se mu to opravdu povefflo. Rikal pouzejedno jedine, proto2e. vide' jen jediny bod. Spige ur6itYdotyk ne2 nahlednutf. Tentio dotyk poskytl ur6itY im-pals, tento impulz urCity pohyb, a anon tento pohyb,ktery se podoba vim jakehosi zvlagtniho tvaru, nenioagim o6im viditelny jinak ne2 skrze to, co cestou strhls sebou, pfesto nadale plati, ze i jive a'astice prachu nu.)h-ly bYt takto sebrany ze zeme a stejne by se jednalo o sta-le tent vir. Tedy myglenka, ktera pfinagf na svet neconoveho, se mile zjevovat pouze skrze ji2 hotove ideje,s kterYmi se setkdva a ktere svym pohybem unag. Zdaso Tedy, jako by byla vkizand na epochu, v ni2 filosof i1,

rile 6asto je to ponhe zdani. Filosof by byval mohl pfijitstoleti &five. Mel by co do ein.eni s jinou filo-

sofil a jinou vodou, kladl by si jine problemy, vyjadi'ovalby se v jinych formulacich. Snad ani jedna z kapitolr. knih, kter6 napsal, by nebyla tim, %im je dues. A pi'e-co by hyval fekl tote'LPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Dovolte mi poulft ptiklad. Dovolaval jsem se vagi promfesionalni zkugenosti: kdyg dovolite, nabidnu yam 'Atere ze svych viastnich vzpominek. Jako profesor na CoIngo,de France venuji rok co rok jeden ze svych dvou kurzfi do.jinarn filosofie. Takto jsern mel mognost nekolik po sobenesledujicich let dfikladne ptemyglet o Berkeleym, pako Spinozovi. Ueinil jsern ptitom zkugenost, kterou jsemprave popsal. Spinozu bych radeji nechal stranou; za-mestnal by nes na dlouho. A piece neznam nic pernenejgiho, nel je kontrast mezi formou a obsahem takovknihy, jako je Na jedne strano stoji ony ohromno

kterYm se tika Substance, Atribut a Modus,a ona ohromujfci vyzbroj teoremA spolu se spleti definic,dfisledktl a scholif. Tato slogita a zdrcujIci maginerie zpft-sobuje, zaeateenik je pied Elikou zasalen lidivem a hal-zou jako pied nejakou bitevni loth typu Dreadnought. Nad.ruhe strane je zde cosi subtilniho, velmi lehkeho a ternetvzdugneho, co uprchne, kdyl se ptibligime, ale na co kdyli jen zdalky pohlifidneme, ztratime schopnost upnout sona cokoliv z toho, co zbyva, byt' by se to povalovalo ziprozhodujici, jako tteba rozligeni mezi Substand a Atribu-tem nebo dualita Mygleni a Rozlehlosti. Za celou tou teg-kopadnou rnasou pojmu sptiznenych s kartezianismema aristotelismem se totig skqva Spinozova intuice. 26(l-na formule, jakkoli jednoducba, nebude dost prostd na to,aby dokazala tuto intuici vyjadtit. Mame-li se spokojits ureitou aproximaci, teknerne, ze je to pocit sounalegi-tosti mezi aktem, ginz nag duck dokonale pozneva pray -du, a pfisobenim Boha, ktere pravdu tvoti. Jinak reeeno,je to myglenka alexandrijske gkoly, ze stane-li se kon-verze" tipinou, vytvati jednotu se svym Bolsi(Oa puvo-dem", a le kdyl. se 61ovek, ktery vygel z boha, dokage donej vrdtit, vnIma ji2 jen jeden jediny pohyb tam, kde zpo-



11fitku videl dva inverzni pohyby odchodu a nfivratu. Naemoralni zkugenost si zde here na starost vyfeS'enf logickfikontradikce a prudkym potlaZenfm Casu zpusobi, ze po-klyb tam i zpet jsou totO, blfZe sestoupfme k tfito pu-vudni intuici, tim lope pochopfme, 20 kdyby Spinozahyval it pied Descartem, napsal by bezpochyby nem ji-

nel co skuteme napsal, avAak pokud by Spinoza vii-bec i1 a psal, spinozismus by incite existoval.

Dostavarn se k Berkeleymu, a proto2e si beru za pffkladprfiv6 jeho, nebudete se snad pohorgovat nad tim, ze pro-ved(' jeho detatinf rozbor. Struinosti bychom dosfihli jenna fikor ptisnosti analyzy. Sta6i pohlednout na Berkeley -ho dflo, abychom videli, ze se jakoby samo od sebe shr-attic do L'tyr zakladnich tezi. Prvni, kterou se definuje jistydruh idealismu a k ni2 se poji nova teorie videni (aaoliji nfig filosof z opatrnosti pfedkladal jako nezavislou), bysr) dela formulovat takto: hmoty je souborem ideji". Dru-ha teze spo(";iva v prohlageni, 2e se ahstraktni a °berme ide-je redukuji na slava: to je nominalismus. `MU je tvrzenfmskutee'nosti ducha, jen2 je charakterizovan pomoci vale:fekame, ze je to spiritualismus a voluntarismus. A na-konee posledni teze, kterou mit-Zeme nazvat theismem,postuluje existenci Boha, pii6ern2 principifila vychazi zezarnyAlen1 nad podstatou hmoty. Nebylo by ted nic snad-nfijgiho neZ nalezt tyto 6tyfi teze, formulovane tem6f shod-itymi vyrazy, u Berkeleyovych soaasnikfi 6i pfedchadct.S posledni z nich se setkavame u teologit. Treti zastfivalDuns Scotus a Descartes tvrdil cosi ye stejnem duchu. Dru-hfi 2ivila stledovelo spory a pate se stela nedlinon sou-(:fisti Hobbesovy filosofie. Pokud jde o prvni, plipomfna(losti Malebranchilv okazionalismus", jeho idea, ba do-konce i formulaci, lze nalOzt jig v nekterych Descartovychlextech. Ostatne s postfehem, a sen se jevi Opin6 jakoPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


skute6nost a Z'e v cadnem v nagich vjemil vzatych jedm,Clive neexistuje nic, co by nam zaru6ovalo existencike veci vno rids, se netlekalo az na Descarta. Diky stargfufilosofrina nebo dokonce - nechceme-li se vracet prilis di,leko do dejin - diky Descartovi a Hobbesovi, k nita Ibylo mane pfipojit Locka, bychom tedy meli nezbylprvky pro rekonstrukci Berkeleyho filosofie zynejgki,Nanejvyg bychom mu mohli ponechat jeho teorii vidoul,ktera by byla jeho vlastnim dilem a jeja originalita by dpodia i na zbytek jeho dila, take by pak cela jeho naukiivypadala originalne. Vezmeme tedy tyto platky stare a modemi filosofie, vlame je do jednoho kotle, pfidejme nomisto octa a oleje jistou davku agresivninetrpelivosti vuiamatematickomu dogmatismu a pro biskupa-filosofa zcolapfirozenou touhu pa smifeni rozumu s virou, pe6live pro-micliejnie a zobracejme, na to hod'nie - jako aromatickekofeni - poloykovou Wei aforismii posbiranych uplatonika: a budeme mit dovolte mi ten vyraz -ktery bude na dalkti dostate6ne picipominat to, co vykona IBerkeley.

Avgak ten, kdo by takto postupoval, by nebyl schoponproniknout do Berkeleyho mySieni. Nemluvim ani a te2-kostech a aporifch, na da by narazil pH vysvetlovani do-tailCu podivny nominalismus, ktery nakonec povygi velkeninastvi obecnych ideji na verine esence imanentni ba-skomu Intelektu ! Divna negace reality roles, kterd nacha-zi vyraz v pozitivni teorii povahy lunoty -v plodne teorii,vzdalene, nakolik jen je to mane, sterilnimu idealismu,ktery vnimani ptipodobriuje snu! Chci tim pouze ifci, 2enemaeme pozorne zkoumat Berkeleyho filosofii, ani by -ahem videli, "c'e se ony 6tyfi teze, ktere jsme v ni rozligili,nejprve sblduji a posleze vzajemne pronikaji, take sozda, ze ke.da z nich v sobe nese zarodek ostatnich tfi, na-

124



VI/dna elenitosti a na hloubce a odlAuje se radikalne odleorif ptedchazejicfch nebo soudobych., s nimi2 bylo mo--116 ji povrchne ztotoLiovat. Bezpochyby toto druhe hle-tlisko, odkud nauka vypada jako organismus a ne ji2 jakoseskupeni, neni jegte definitivnim hlediskem. Ptinejmen-gim jc vga_k bli2e pravde. Nemohu se pustit do vgech de-

Nicrn.one je tteba, abych naznatil alespon u jednenebo u dvou z onech etyf tozi, jak z nich Ize odvodit ja-koukoli z ostatnich.

Vezmerne si tfeba idealismus. NespoUv6 pouze v tvr-'2e telesa jsou idejemi. K il.'ernu by to bylo? I nadale

Iwchom inuseli tvrdit o idejich vgechno to, co jsme na zá -k lade zkugenosti nuceni l vrd it o [6lesech, a pouze bychom!kik nahradili jedno slovo druhYm. V'dye Berkeley si jistonomysli, e lunota pfestan.e existovat, kdy2 on pfestane

Berkeleyho idealismus znamen6, ce hmota je koex-lonzivni s nagi pi'.edstavou, ie neYna vnitl'ek ani spodek,sc nic neskrYva, nic v sob() neuzavir6, e ji neobYvaji po-lonce ani virtuality 'adnelio druhu, e se rozkl6d6 na po-vrchu a Ze v ka2dem okam2iku a cede spoeiva v torn, coairn nabizi. Slovo idea" ohvykle cznaCuje existenci

druhu, man] na mysli existenci pine uskuteenenou,byte spada v jedno s jejim jevenfm, zatimco slovo

kik" nas nutl myslet na skuteenost, ktera by hyla zaro-von zasobernou mo'nosti. Prave z tohoto diwodu Berke-ley radeji nazyva telesa idejemi ne2 vecmi. Avgak jestliZ'e

idealismus" pr'edstavfme takto, vidime., jak se pfekry-va s nominalismern", nebof tato druhe teze, jak se po-slupne upresimje v duchu nageho filosofa, se evidentneome.zuje na popirani obecnych abstraktnich ideji ab-Hiroictrtich, tj. extrahovaniich z hmoty. Je totil jasne, 20nein moZne extrahovat nejakou vec z toho, co nic neob-:Julie, a tedy ani z vjemu ziskat cokoli jineho ne2 vjem



samotnY. Barva nenf nitIfm na baryon., odpor nenf nic frll;jinym ne2 odporem, a proto nikdy nenajdete nic spoledmneho odporu a barve, nikdy neziskate z vizualnich dat nojaky prvek, ktery by mela spolany s daty taktilnimi,A jestlial budete tvrdit, 2e z obou abstrahujete nem ca.jim je spolee'ne, Vaimnete si pif pohledu na toto nem t,mate co do tinenf s pouhym slovem. To je lady Berkeley'ho nominalismus. Ale zarovefi je to take nova teorie&MI". Je-li rozlehlost, kterd by byla zarovefi viditelna hmatatelne, pouhYm slovem, o to vice jim je pak roZlehlost, kterd by se tYkala vAech smyslit zaroven: tedy °pal.zde vidfme nominalismus, ale take vyvracenf kartezianske teorie hmoty. Ani jiz nemluvme o rozlehlosti; konstatujme proste, ze vzhledem ke struktuie jazyka jsou onlymam tento vjem" a tento vjem existuje" synonymni,vgak druha a nich, kterd zavadi tota slovo existence" dpopisu rAznych vjem a vybfzi nas tak, abychom si myeleli, ze majf mezi sebou neco spolea'neho, a abychom sptedstavovali, ze jejich pestrost zahrnuje jistou fundwmentalni jednotu, jednotu nejake substance", ktera je,vskutanosti zvecnenirn slova existence: a mate celY Betkeleyho idealismus. A tento idealismus, jak jsem tekl,nenf nic jineho ne2 jeho nominalismus. -Dovolfte-li, prowjdeme nynf k teorii Boha a teorii duchovnich bytostf. Jo'4i teleso vytvateno idejemi", neboli jinymi slovy, jo-/zcela pasivni a konefte, zbaveno mo'Znosti a virtualit, paknemiae na ostatnf telesa pusohft. Pohyby Wes tudfz mu.sejf byt &inky nejake aktivnf sily, ktera vytvotila tato M.less samotna a ktera vzhledem k tadu, a nenfz univerzuntsveda, museji bYt ptibnou rozumnou. Jestlae se mylim orkdyi pod oznatenfm obecne ideje" ptisuzujeme realitujmenilm, ktera jsme dali skupindm objekta nebo vjemO,,je2 jsme vice ci mane umele vytvoifif na itrovni hmoty



Duni to jiz Iota% jako kdyg se domnlvame, ge jsme zana nil se prostira hmota, objevili baske intence. Obec-

a idea, ktera existuje jen na povrchu a ktera poji jednoI eleso s druhym, je bezpochyby pouhym slovem, ale obec-iia idea, ktera existuje kdesi v hloubce, pfimykajic telesak ilohu nebo spige sestupujic od Boha k telesum, je sku-lame. Berkeleyho nominalismus pak zcela pfirozene volapo onom rozvinuti jeho nauky, ktere nachazIme v Sitio

ktere bylo nepravem povalovano za noveplatonskelilouzneni. Jinymi slovy, Berkeleyho idealismus je pouze

aspektem teorie, ktera klade Boha za vgechny pro-lovy hmoty. Kone6n.6 jestlFZe Buh vtiskuje do kaaleho

nas vjemy neboli, jak i'fka Berkeley, ideje", pak bytost,klera sbfra tyto vjemy nebo spige ktera jim pfedchazi, jepravym opakem ideje: je to nejaka vule, ktera je °statuehoz ustani omezovana vfilf. baskou. Sty6nY bod Wino

je wave to, co nazyvame hmotou. jestli2e per-ifii aistou pasivitou, pak percipare je 6istou aktivitou.

1.idsky duch, hmota, bo2sky duch se tedy stavaji: pojmy,ki ore mi'aeme vyjadrit jen ye vztahu jednoho k druhemu.A tak se ukazuje, ze Berkeleyho spiritualismus je jen m-1111)7111 aspektem kterekoliv z ostatnich tti tezi.

'rakto se vzejemne pronikajf riizne C'asti ur6iteho syste-inil, stejn6 jako u give by tosti. A jak jsem tekl na zgatku,pudivand na toto vzajemne pronikani nam bezpochyby&Iva ptesnejgi ptedstavu o tele nejake nauky. Jegte namvlak neskytki pf110.itost dospet k jeji dugi.

I'okud ale dokageme dospet kprosttedkujicimu obrazu,o kterem jsem mluvil pfed chvili, ptiblaime se i dui na-liky. Tonto obraz je Oink' hmotny, nebof jej lze jegt6 videt,it is duchovni, nebof dotknout se ho jiz nelze. Je to pti-zrak, jen nas stiha, kdyg obchazime kolem nauky, a k ne-nuiz je tfeba se obratit, abychom ziskali rozhodujicfPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


znameni, naznak postoje, ktery je tfeba zaujrnout, a bodu,kam je ti'eba hledet. Existoval prostfedkujicf obraz, kteryse postupne rYsuje v duchu interpreta s tim, jak polcra6u-je ye studiu dila, kdysi v te2e podobe i v myglenf mistra?Jestli to nebyl prave tento, byl to snad nejaky jiny obraz,jenZ' mohl naleget k jinemu 1.e -du vnimanf a nevykazovattak "iiidnou hmotnou podobnost, byl mu vgak ekvivalent-ni, tak jako jsou ekvivalentni dva pi'eklady stejneho ori-ginalu do rilznych jazykri. A snad oba tyto obrazy a tiebajegte nejake jine jim ekvivalentni byly pfitomny vgechnynark, sledujfce filosofa jako nejake procesf krok za kro-kern napfie vyvojovymi etapami jeho mygleni. Anebo sinag filosof mo2na nevgiml .2adneho z nich a omezil se nato, Z'e ob6as nabyval pigmy kontakt s tou to velmi subtilnivecf, kterou je intuice sama. Avgak nam interpretrim ne-zbyrva nez tento prostfedkujicf obraz rekonstruovat, jinakbudeme nuceni mluvit o privodni intuici" jako o nejakevagnf myglence a o duchu nauky" jako o abstrakci, a6-koliv je tento duck je tim, co je v systemu nejkonkretnej-M, a tato intuice tim, co je v nem nejpi'esnejgf.

V pffpade Berkeleyho se domnivam, 2e lze zahlednoutdva rrizne obrazy; k obrazu, ktery na me prisobi nejvic,ovgem u Berkeleyho nenajdeme fipine informace. Zda semi, 2e Berkeley vnime. hmotu jako tenkou prithlednouvrstvu nachazejlci se mezi ?love:kern a Bohern. Dokud seji nezao'nou zabyvat filosofava, zrista.va prribledna a uka-zuje se skrze ni MTh. Jakmile se jf dotknou metafyzikove,nebo dokonce be2ny rozum, nakolik je metafyzicky, tatovrstva ztracl lesk a houstne, stave se nepruhlednou a tvo-ff jakousi clonu, nebof za ni proklouznou slova jako Sub-stance, Sila, Abstraktni Rozlehlost aid., usadi se na ni jakovrstva prachu a zabrariuji nem skrze ni vidot Boha. Tentoobraz je ste2frozeznatelny u Berkeleyho, gkolf vlastnimi

(1



slovy tekl, Z'e zvitime prach a pak si steZujerne, e nic ne-vidime". Ale existuje jate jine pfirovnanf, ktere ne.'S filo-sof Casto zrninuje a ktere je pouze akustickou transpozicivizmilniho obrazu, jen.2 jsem prave popsal: hmota je pryjazykem, kterym k Ham Buh promlouva. Metafyzikovehmoty znin ka2dou slabiku tim, ze ji nafouknou a udela-ji z ni nezavislou entitu. dvadeji tak nagi pozornost odsmyslu ke zvuku a brdni nem sledovat boZipromlouvan.f.AIe at uZ se upneme k jednomu nebo k druhemu ptirov-HAM', v obou ptipadech mama co do nin.enf s prostym ob-razern, kterY je tteba mit stale na eich, protoie i kdy2 tol'eba nerai sama zarodane intuice nauky, alespon se ad

of bezprostl'edne odvozuje a pfibliZ'uje se k ni vic ne2 kte-rkikoliv a teal, vezmeme-li je odd6len6, a dokonce i vic nczjejich kombinace.

114-62eme uchopit tuto intuici saran? Mame jen dva vY-razove prosttedky, pojem a obraz. System se rozvfjf v po-jmech. K.dyZ jej ptivedfme zpet k intuici, ze ktere seodvinul, semkne se do jednoho obrazu. Chceme-li pfeko-uat obraz tim, '2"e vystoupinie vf6e, flume opOt upad nem°do pojmA, a to pojnan vegnejgich a jegte obecn6j§ich, ne:`&"byly ty, od nich2 jsme se vydali hledat obraz a intuici. Je--li pnvodni intuice omezeria na tuto podohu, tak fitajfcucpena u pramene, bude se zdat, 1e je tim nejfednejgima n.ejchladnejAfm Ha svete: bude upinou banalitou. Kdy-hychom n.apffklad tekli, 'le Berkeley pova.Zuje lidskoudui za '6astenne sjedn.ocenou s Bohem a ne.sten.e Head-vislou, 2e me v ka2clem okamZiku vedomf sebe same ja-koZto n.edokonale aktivity, ktere. by se spojila s aktivitou

kdyby mezi ne nebylo vlo'Zen.o ilk°, co je absolut-iii pasivitou, vyjadfili bychom z pfrvodrif Berkeleyho in -I uice.vge, co lac pteloZit bezprosttedn6 do pojmil, a ptecebychom m6li cosi tak abstraktnfho, 2e by to bylo temefPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


prazdne. Dthne se techto formulaci, proto2e nemnemenalezt lepgf, avgak dejme si za tikol vilest do nich trochuivota. Vezmeme vge, co nag filosof napsal, a sname se

ptimet tyto rozptylene ideje k tomu, aby vstoupily zpdt doobrazu, z ndho2 sestoupily, povygme je, kdyZ' jsou nyniuzavfeny v torn obraze, a2 na abstraktn1 formuli - kterapak bude obteadna obrazem a idejemi upnerne se pakk tato formuli a sledujme ji, jak se - beztak jiz jednoduche.- jegte zjednoduguje, aft' k takove jednoduchosti, '.ge by -chum do ni byvali mohli vmdstnat velk(5., muo'Zstvi vdci,pozvedneme se nakonec s ni a vystoupejme k bodu, kdeje v napdti sevteno vge to, co bylo ptedtim (lane v rozpd-ti nauky: budcme si pak rnoci ptedstavit, jak z tohoto cont-ra sfly, jeZ" je ostatne neptistupne, vychazi iinpulz, kteryje pfivodern vzmachu, tj. intuice soma. Odtud vygly dtytiBerkeleyho teze, a site proto, 2e se vyge popsany pohybsetkal no sve ceste s idejemi a problerny, ktere vznesh Ber-keleyho soudasnici. V One dobe by Berkeley bezpochybyzformuloval jive teze. AvSak protece by to byl ty2 pohyb,byly by tyto teze uvaddny stejnym zpilsobem do vzajem-neho vztahu. Moly by mezi sebou stojny pom6r jako noveslova nejake nove vety, v nich neptestava obihat start'smysl. A byla by to ta filosofie.

UrMe pojet1 dejin systernii nas tedy nenuti ptedpokla-dat vztah done filosofie k filosofiirn ptedeglym a soudas-nym. Filosof se nechape jiz existujicich idejl, aby jerortavil ve vyggf synteze nebo aby je kombinoval s ndja-kou novou ideji. Bylo by toto2, kd.ybychom si ptedstavo-vali, 2e pfi mluvenfnejprve Wedeln.° sloVa, ktera naslednosegivarne nejakou myglenkou. Naopak plati, ze nad slo-vem a nod vdtou existuje Moo jednoduAgiho nez veto a.do-konce neZ" slovo: smysl, ktery neni ani tak ptedmdtemmyglenky jako spin jejfm pohybem, ani ne tak pohybem



jako spin" ureitym nasmerovenim. A stejne jako impulzdany zarodeertemu 2ivotu pfedureuje rozdelenf jedneprimarni bueky v jine bufiky, ktere se sarny take dell, do-kud se nevytvoff celistvy organismus, tak take anon cha-rakteristicky pohyb kagdoho myglenkoveho vykonupfivodf to, '2e diky svemu rostoucfmu deleni se myglenkaLinde rozprostfrat v dalgicb a dalgich rovinach ducha, do-kud nedosahne roving feel. Zde se potom vyjadfi vetou,tj, skupinou preexistujfcich prvku. Mike si ovgem zvolitlcmef libovolne prvnf prvky teto skupiny, jen kdy je bu-dou ostatni vhodne dophiovat. TutH myglenku lze stejnedobfe pfetlumoilit do riiznYch vet slo'Zenych ze zcela ji-nych slov, za pfedpokladu, ze tato slova maji mezi seboustejny vztah. Tak funguje fee. A stejnym postupem se takeustavuje nejaka filosofie. Filosof nevychazi z Wz existuji-cich ideji; nanejvyg je rnoFi.ne. Hci, ze k nim dospfve.A kdy k nim pfistoupf, pak idea takto vta2ena do pohy-hu jeho ducha, nove Oivend tak jako slovo, ktere pfijimasvtij sinysl z %rely, jik" davno neni tim, elm byla vne toho-to vim.

Vztah stejneho druhu bychom nagli mezi filosofickymsystemem a souborem vedeckych poznatkft doby, v niz fi-losof zil. Existuje takove pojetf filosofie, ktere chce videtvegkere iisili filosofa jako pokus o shrnuti vysledkil jed-notlivYch ved v nejake velkolepe synteze. je pravda, 2e fi-losof byl dlouhou dobu tfm, kdo ovladal univerzeinf vedu.A dokonce i dnes, kdy mnohost dileich vett rozmanitosta sloEtost metod a enormnf masa nastfadanych fakt bra -of tom u, aby se vegkere lidske poznanf soustfedilo v jed-ne jedine mysli, ziistava filosof elovekem univerzeinfvedy v tom smyslu, j0.. Octet vgechno, ne-existuje piece nic, emu by se nebyl schopen nand". AlePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


plyne z toho snad, 2e jeho tikolona je zmocnit se existuji-ci vedy, pfivadet ji ko stale vegimu stupni. obecnostia smerovat cestou postupneho shlukovan1 poznatk0k tomu, co byva nazYvano sjednocenim v'eho vedenl? Do-volte mi, abych povaZoval za podivnO, jell nam prave vojmenu vedy a z ticty k ni ptedkladano toto pojetl filoso-fie: neznam gadnO pojeti, ktere by bylo vuei vede menuvstficue a pro vedce ureOlvejK jakle! Piedstavme si '610-veka, kterS', dlouho uplatnoval vodeckou meta&a pracn6 vydobyl svO vYsledky, jak nem zku§enostza pomoci tisudku vede aZ" potud. Zde vedecke poznanfza6ina a Lady kon61. Takove jsou me zavery." Filosof me.pray° mu na to odpovedet: Velmi dobfe, pfenechte mi toa uvidite, co z toho umfm udelat! Dopinim pozneni, kte-re jste mi dodal netpine. Sjednotim to, co jste mi pfedlo.2il odd elene. Se stejnym materialem - proto.Ze se rozumi,ze se budu dr1et fakt, ktere. jste vy vypozoroval -a se stej-nyrn pracovnim postupem proto2e i ja se musim tak jakovy omezit na indukci a dedukci ainim vice ne'Z to, cojste uC inil vy, a ainim to lepe." Opravdu zvleAto.1 ambbce! jak by mohla filosoficka profuse poskytnout tomu, kdoji vykoneve., schopnost postoupit dale neZ' veda, a site vjim vlastnim Budu prvnirn z tech, kdo pfipustf, zonektei'l vecici vice na jini tihnou k toinu, ze pfedbfbajta zobeciluji sve vysledky, 2e maji take vetgf sk]on oh10,(11se zpet a kritizovat sve melody, ze v tonuto zvlagtryirn slyva smyslu hyvajf n.azYvimi filosofy a 2'e ()statue kadd ved;imute a must mit svou takto chapanou filosofii. Av§ak ta-kovato filosofic je stale jeke vedou a ten, kdo ji provozu-je, je stale jute vodcem. W se nejedna jako pled nedavnemo to vybud.ovat filosofii coby syntezu pozitivnich lied a pro-hlagovat, e pouhou schopnosti filosofickeho ducha a zo-hecnentha fakt vedy se povzneserne vy'Se ne2 ona.

1.n9



Takove pojeti role filosofa by bylo pro vedu ura2kou.

Avgak oe vice uriakou take pro filosofii! Neni snad evi-lentni, ze jestli2e se vedec zastavi v ur6item bode na ces-

to zobecneni a syntezy, pak se ye stejnem bode zastavi take

o, co nam objektivni zkugenost a jisty iisudek umo2aujiivrdit? A nedospejeme, pokud usilujeme o to jit dale stej-

nym smerem, systematicky do oblasti libovale nebo pti-nejmengim Lire hypotetienosti? liana z filosofie souborobecnin, ktery pfedei vi.s.decke zobecnoni, znamemi chtit,;thy se filosofie spokojila s tim, co je pfijatelne, a aby ji

pravdepodobnost. Vim dobfe, ze pro vetginu tech, kte-

ft zpovzdali sleduji nage diskuse, je ve skutanosti nagidomenou pouha ino2nost, nanejvfg pravdepodobnost.S chuti by take fekli, ze filosofie zaeind tam, kde kon61 ji-

stota. Ale kdo z nas by chtel, aby se filosofie ocitla v po-clobne situaci? V torn, co nam nejaka filosofie pfinagi,bezpochyby neni vge a pro III oso-

fickou metodu je pfiznaene, re vy2aduje, aby rozumv hide momenta a na fade mist pfistoupil na riziko. Aleri losof riskuje jen proto, e uzavfel jakousi pojistku a exi-

stuji \reel, jimi2 si je neochvejne jist. Nes samotme o torn

itjisti v to mife, v niz nam doka2e sdelit intuici, z niZ C'er-

pe svou silo.Pravdou je, 2e filosofie neni syntezou jednotlivych \Ted

11 20 pokud se Casio °cite na pude vedy a pokud 'lady ob-Ulna urilitym jednoduggim pohledem pfedmety, jimi2 sezabyva veda, nedospiva tim k zintenzivneni vedy a no-pozveda tim vysledky vedy k vyggimu stupni obecnosti.

Nebylo by mista pro dva zpasoby poznani, filosofii a vedu,

kdyhy se nam zkugenost nenabizela ze dvou raznychNa jedne strane se nabizi v podobe fakt, ktera se

kladou vedle jinych fakt, jei se vice merle opakuji, kterajsoit zhruba zniefitelna a ktera se koneafe rozviji smerem



k rozligene mnohosti a k prostorovosti. Na druhe stenose nem zkugenost chive v podobe yzajemneho pronikanf,ktere je eistYm trvanim a ktere se vzpouzi zakonitostia moteni. V obou ptipadech zkugenost znamend vedomi.Avgak v prvnim se vedomi rozvijf navenek a zvnejgtinjose ye vztahu k sobe samemu ptesne v to mite, nakolik vnf-ma \Teci jako vuci sobe nayzejem vnejgi. Ve druhem piti-pade vstupuje vedomi samo do sebe, znovu se uchopujea prohlubuje. Sonduje-li tedy takto svou vlastni hloubku,pronika tfm take hloubeji do nitra hmoty, 2ivota a sku-teenosti obecno? Bylo by mane to poptit, kdyby vedondptistupovalo ke hmoty dodateene jako nejaky akcident.Avgak vetim, '2e se mi podatilo ukazat, ze podobna hypo-teza je absurdnf a mylna, v rozporu same se sebou ai vy-vracena fakty - podle toho, z jake strany ji bereme. Byloby mane to poptft lake tehdy, kdyby lidske vedomi, jak-koli spfiznene s girgfm a vyggim vedomfm, bylo vykaza-no do astrani, a kdyby 61ovek musel jako nejake clite stetza trest v koute ptfrody. Ale ne! limota a ,ivot, ktere na-

svet, jsou prave tak i v nas. Sily, je2 pasobi ye vgechvecech, citime i sami v sobe. At je niterna podstata toho,co je, a toho, co se tvoil, jakakoli - my k of pattirne. Se-stuprne tedy do nitra nes samych: elm hloubeji bude bod,kteroho jsme se jiZ dotkli, tim silnejgi bude tiak, jen2 nesbude zvedat k povrchu. Filosoficka intuice je tfmto doty-kern, filosofie je tirnto vzmachem. Vyvedeni yen impul-zem, ktery Oki z hloubky, plipojujeme se k vede do 16miry, v nil se rozvoj nageho mygleni rozvine v rozptyle-ni. je tedy tteba, aby se filosofie mohla ptizpasobit vedd.Myglenka jakoby intuitivniho pevodu, ktere by pti svernsestupnem eleneni a poddelenf nedospola k pokryti zvnej-gku pozorovanYch fakt a zakonii, pomoci nich2 veda tatofakta navzajern spojuje, ktera by nebyla schopna dokonce



opravit nektera zobecneni a usmernit ureita pozorovani,by hyla 6irou fantazii; s intuici by nemela nic spole6no-lio. Avgak na druhe strane myglenka, ktera s tispechema pi'esnostf vyutiije tuto rozptylen.ou podohu sehe sameproti faktfun a zakon.Am, nebyla ziskana sjednocenimvnejgi zku.genosti. Nebot' Masai nedospel k jednote - na-opal z ni vygel. Razurni se, tie mluvim o jednote zarovetiomezene a relativnf, jakou je ta, jeti vydeluje nejakou ci-vou bytost ze souboru veci. Prace, jiz si filosofie podlevgeho plizpiisobuje vysledky pozitivni vedy, stejne jakopostup, behem nehoti nejaka filosofie co do svoho vze-zfeni pfiponalna shirku fragmen.tu pfedchozi:ch filosofii,neni syntezou, n.ybrti anal3:7"zou.

Veda je pornikkou jednani. A jednani usiluje a dosaze-iii vYsledku. Vedecky rozum se tedy pta po torn, co ma bYtu6ineno, aby bylo dosatieno ureiteho potiadovaneho vy-stedku, n.ebo obecneji, jake podminky jsou zapotfehl, abyvznikl ureity jev. Pfechazi od daneho uspoi'adani vecik uspofadani jinemu, ad jedne simultaneity k druhe. Nut -3i6 pomiji to, co se odehrava v intervalu mezi nimi. Ane-ho pokud se tim zabyva, pak je to proto, aby v nemzvatiovala jeke jinx uspofadanf, jine simultaneity. Moto-dami uitenymi k uchopen1 Who, co je hatove, neclokatiezpravidla vstoupit do tolio, co se jegte utvdri, sledovat po-hyb, osvojit si dent', ktere je tiivotern veci. Tento ilkol

filosofii. Vodec, ktery je nucen zamefovat na poh3713nohybne pohledy a shromatid'ovat opakujIci se stavy(161 toho, co se neopakuje, a kterY se pro votgi pohodli sna:Ai rozdolit skute6nost do sledu rovin, v nichti je rozvinuta,ally ji podiidil lidskemu jednani, je nucen piirodu obe-lsi ft, osvojit si tvaff v tve k ni neclfivefivY postoj zapas:!if ka, zatimco filosof s ni zachazi jako s pfitelem. PravidlovCdy bylo vysloveno jiti Baconem: podvolit se, abychomPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


mohli poroaet, Filosof se ani nepodvoluje, ani neporou-di, sna21 se vcitit.

Take z tohoto ithlu pohledu je podstatou filosofie duckprostoty. Af a uva/ujeme a filosofickem duchu a sob6nebo o jeho dilech, at u/ srovneivame s vedou,nebo jednu filosofii s jinymi filosofiemi, vldy shledeme,e slokitost je povrchni, le konstrukce je spig dopinek

a synteza je zdanim: filosofovani je jednoduchym aktem.

Cim vice se necheme prodchnout touto pravdou, timvice budeme nakloneni tomu, aby filosofie opustila gko-ly a pfiblflila se livotu. Postoj belneho mygleni, ktery vy-plyva ze struktury nagich smyslu, rozumu a jazyka, jobezpochyby blilgi postoji vody ne2 filosofie. Nechci timMei pouze to, 'le obecne kategorie nageho mygleni jsou stej-ne jako kategorie vedy, ze velk6 testy proglapane nagimismysly napi'M kontinuitou skuteenosti jsou cestami, panichl se pak ubira veda, 2e vnimani je rodici se v(.,doua veda dospelym vnimanim a ze belne poznani a vedec-ke poznani jsou nutno dva zpilsoby nazirani Oho/ druhu,nebof oba jsou ureenY k tomu, aby ptipravily nage peso-benf na veci, at a se jakkoli ligi svou pfesnosti a dosa.hem. Chci zde ifci piedevgim, a Wine poznani je nuceno- tak jako poznanf vedecke a ze stejnych davodil - ucho-povat veci v rozdrobenem case, kde okam/ik bez trveninasleduje po jinem okamliku, ktery netrva o nic del°.Pohyb je pro ne fadou poloh, zmena fadau kvalit, deniobecn6 vzato fadou stay& Vychazi z nehybnosti (jaka bynehybnost mohla byt neelm jinym .ne2 zdanina, srovna.telnym s it6inkem, ktery vykonava jedno pohybujici se t6-leso na jine, kdy/ je jejich vzajemny pohyb selizen)a delmyslnyna uspofadanim nehybnosti sklada napodobupohybu, kterou dosazuje za pohyb samotny. je to operate

136



z praktickeho hlediska pohodInet, avgak teoreticky ab-Hu Hof. Latentne v sobe obsahuje vgechny rozpory, vgech-liy falegne problemy, pied nimi stoji Metafyzika a Kritika.

Ale prave proto, 2e ptesne zde se bo2n3i rozum obracik filosofti zady, postal, abychom jej v tomto bode

k obratu eelem vzad", chceme-]i jej pteorientovat[In smeru filosofickeho mygleni. Intuice bezpochyby ph-poogri mnoho stupnu intensity a filosofie zase mnohosi upnfi hloubky. Avga_k duch, IderY bude ptiveden ke sku-i eenernu trveni, bude zit intuitivnim Zivotem a jehozri r1i \Tea ji2 bude filosofif. Narnisto nespojite tadymoment-LI, ktere by se sttidaly v nekoneene delenern ease,

vnfmat spojitou plynulost skuteeneho easu, kte0nedelitelne ubiha. Namfsto povrchnich stave, ktere bypi'ichazely jeden po druhem, aby ptekryly nejakou indi-forentni vec a ktere by k ni vazal zahadny vztah jevu k sub-sl anci, zachyti jednu a tutei promenu, je2 se neustaleprodluluje jako v n.ejake melodii, kde vge je denim, avgakkde je demi samo substanciainf a nepottebuje oporu.

dalgi inertni stavy a mrtve veci. Nic n.e2 pohybli-vast, z nal° utvotena stabilita 2ivota. Nailed tohoto dru-

v nem2 skuteenost vyhlf21 spojite a nede.litelne, senachazi na ceste, je2 vede k filosoficke intuici.

Chceme-Ii toti2 proniknoul k intuici, neni nutne, aby-chom se ptenesli mimo oblast smyslu a vedomi. Kant seIii tIil, kdy2 si to myslel. Pole, co zasadnimi argumenty do-kfizal, ze 2adne dialekticke snaZenf nas nikdy nepovedetad zkugenost a 2e jedina plodna metafyzika by nutne mu-

:;ela byt metafyzikou intuitivni, piipnjil, 2e tato intuicechybi a 2e tato metafyzika je nemo2mi. Byla by vskut-

ku nemo2na, kdyby nebylo jineho easu a line zmeny neZtech, ktere zahledl Kant a s nimi2 se ostatno musime pa-Ivkat i rny, nebof nage be2ne vnimani neumi ani vyjitPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


C'asu, ani uchopit nic jineho nez mann. Avgak auav nem2 jsme pfirozene situovani, maim, jejf'2 podfvanotfsi obvykle doptavame, jsou Casem a zmanou, ktere nag()smysly a nage \radon'i obratily v prach, aby usnadnily nag('ptizpilsobenf na vaci. Odaiinne to, co udalaly, ptivedingnagg"e vnimani zpet k jeho pavodu a budeme mit poznantnoveho druhu, ani bychom se nemuseli dovolavat naja:kych novych schopnostl.

Jestli2e se toto poznani zobecra, nezfska tim jen spa.kulace. Take nag vgedni 2ivot diky nennu /nage opata rozzafit se. Nebof svet, do neho2 nas zpravidla uvadajinage smysly a nage vedomf, neni ni.Cfm vic ne2 stfnemsebe sama -a je chladny jako sama smrt. Vge je zde uspo-Mario k nagi co nejvatgf pohodlnosti, ale vge je zde v pfl-tornnosti, kterd vypada, jako by bez ustanf znovu zaelnala.A my sami, male opracoveni k obrazu nemena umelehouniverza, se vnfmame v momentce, mluvfme O minulos-ti jako o tom, co je ji2 zrugeno, povaujeme vzponninku zapodivnY nebo v kahlem pfipade cizi fakt, za pomocnouruku, kterou hmota poskytuje duchu. Pokusme se naopakuchopit sebe swim tak, jak vskutku jsme, v hutne a navicprane piitomnosti, kterou mifZeme libovolne rozgitovatzpat tim, Ze budeme dal a dal zatlgovat clonu, ktere nasskryva pied nami samymi. Uchopme znovu vnejgf svat ta-kovy, jaky je, nejen na povrchu, v pfitonme chvili, nybrlv hloubce, s bezprosttedni minulosti, ktera ptitomnouchvfli pobizf a ktera jf doclava vzmach. Jednim slovemuvykneme si \rid& vgechny vaci sub specie duration's:a ztuhle se ihned uvolni, ospale se probudi, a co bylo mrt-ye, vstane opat k 2ivotu v nagern uchvacenam vnimani.Uspokojenf, ktera umenf poskytuje jen tern, ktere si pri-roda ai osud vyvolily, a jegte pouze to a tam, nabidne tak-to chopana filosofie nam vgern a v ka2de chvfli. Ptizrakilm,



kiero rids obklopuji, °LA. vdechne Zivot a nas samotnezoovu obrodi. Tak by se meta scat dopliikem ve'dy v prak-iit:ke oblasti pravo tak jako ye spekulaci. 176(la nam skrzesv6 praktick6 vyu iti, kterO ma za cil vyhradn1i pohodliexistence, slibuje blahobyt, rnanejvya slast. Ale filosofie bynam mohla jic nyni poskytnout radost.



VVNIMANI ZMENY

Ptedneigky proslovene na Oxfordske univerzitd26. a 27. kvetna 1911

PRVNI PREDNASKA

Hned na zaeetku bych rad podeloval Oxfordskeuniverzite za to, .".e mne pozvala, abych zde promluvil. Joto pro mne velka Zest. Vgdy jsem si ptedstavoval Oxfordjako jeden ze vzacnych svatostanka, v nichg se.uchovava,oddane udrguje a z generace na generaci ptedava gara svetio antickeho mygleni. Vim vgak take, ze tote Ipenfna antice nijak nebrani vast univerzite v torn, aby bylavelmi moderni a giva. Zametim-li se konkretne na filo-Sofii, se skutanym Udivem pozoruji, s jakou hlouhkoua pilvednosti se ale na jedn6 strane studujf davni filoso-fov6 (vgdyf v p.osledni Jobe jeden z vagich ptednich Oen-cii v zasadnfch bodech obnovil interpretaci platOnsk6nauky o idejich).1 Na ciruhe strane se zaujetim pozoruji,ze Oxford tvoti ptedvoj pohybu filosofie. Vgdyf nabizi dvevyhrocene koncepce povahy pravdy: integraini raciona-lismus a pragmatismus. Tonto pakt ptitornnosti s minulostije plodny ve vgech oblastech, nejvice vgak prave ve filo-sofii. Je sice pravda, ze mame vykonat neco noveho, a moi-na prave ted' nadegel okamgik, kdy bychom si to meli pineuvedomit. Ale nove nelrlusf byt nutne revoluElni. Zkou-

1 J. A. Stewart, Plato's doctrine of ideas, Oxford 1909.



lliejme davne autory. Af ne.s prostoupi jejich duch. Pokus-]ue se, nakolik to bude v nagich sit -561, ainit to, co by uci.-rtili oni sami, kdyby mezi nkni zili. Pokud by bylizasveceni do nagi vedy (nejen do nagf rnatematiky a fyzi-ky, je2 by patrne n.ezmenily nijak radikelne jejich zpusobinygleni, ale predevgim do n.agi biologic a psychologie), do -spell by k vysiedkiim vehni odlignym od tech, k ni.m2ouehdy Zvlagf mne to zaujalo u problemu, o nem2eh(a pied vemi pojednat: jde o problem zmeny.

Zvolil jsem si tento problem, proto2e jej povaluji za pro-Irlom kardinaln.i a proto2e se domnIvam, 2e by se vge zjed-nodugilo, kdybychom byli ptesveReni o realite zmeny

kdybychom vynalo2ili dos t tisili k uchopeni zmeny. Fi-1osoficke nesnaze, ktere. se pokleday za nepfekonatelne,by odpadly. Ziskala by tim nejen filosofie, ale i neg. ka2-(lodenni 2ivot - tim main na mysli dojem, ji.m2 na nits vecipfisobi, a reakce n.ageho intelektu, smyslovosti a nagiviile na pfisoheni \red - by se tim patrne promen.il a takflkajic rozzefil. Zmon.0 tots 2be,tke vidnne, ale nevgima-

e si ji. Mluvfme o zmeny, ale nemyslime na ni. Rikeme,e =Ana existuje, 2e se vge meni, 2e zmena je dokonce

zek.onem ved: ano, fikarne to a opakujeme. Jsou to vgaklen s]ova, my vgak ptemYglirne, a dokonce i ye filosofiiuvakujeme, jako by zmena neexistovala. K tomu, abychommohli myslet a vide( zmenu, muslin° rozhrnout zevojpiedsudkii, z rnch2 nektere. jsou umele, nebof je vylvori-la filosoficka spekulace, jine jsou phrozene spjate s obec-nYm minenfm. Domnivarn se, Ze v tomto bode vposledkudospejeme ke shode a 2e tak vytvoMme filosofii, n.a.n12

vgichni spolupracovat, na ni2 se budou mod vgichnishodnout. Proto hych red konstatoval dva ei tfi body,v nich2 po mem soudu shoda ji2 panuje. Postupne se roz-giii i na zbytek. Ma prvni pfednegka se tedy zarneli spigePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


na obecne rysy filosofie, ktera se uplua k intuitivnfrflchapani zmeny ne2 na zrnenu samotnou.

Zde je prvrif bud, na nem2 se vgichni shodnou: kdybmely smysly a voclomi neornezeny dosah, kdyby byla nag'schopnost vnfmat nekoneala, a to jak ye smeru hrnoty, toi ye smeru ducha, nemeli bychom zapottebi vytvafet pajmy ani rozurnove uva2ovat. Utvafenf pojmu je nouzovegenf pro plipad, kdy neni mo2ne uplatnit vnimani, a ro',

zumove uvalovani je zde od toho, aby vypinilo mezery viivnfmanf ci aby rozgifilo jeho dosah. Nepopfram Oita.nest abstraktnich a obecnych ideji, stejne jako nezpo.chybfiuji hodnotu bankovek. Ale stejne jako je bankovkajen pffslibern zlata, tak i pojem platf jen na zaklade even-tualnich vjerna, ktere reprezentuje. Samozfejrne se nejod.na jen o vnfmani kvality ci stavu. Je mane pojmovOuchopovat fad, harmonii a obecneji nejakou pravdu, kto.,rd se tfm stava skute6nosti. Tvrdim, ze na torn se shodno.:me. Ka'Ady totig mohl konstatovat, ie i ty nejdiimyslnellnashromadene pojmy a nejobratneji vyhudovane &allyse zborti jako domeeek z karet, jakmile soustavou techtopojrna a Allah offese nejaky fakt, jediny skutene zazna-menany fakt. Ostatne ka2dy metafyzik a kaZ'dy teolog yawochotne potvrdf, ze dokonala bytost je ta, ktere zna vgecli-ny veci intuitivne, tedy ben toho, 2e by musela projit skr-ze uveovani, abstrahovani a zobecilovani. V tomto bodetedy nenarafme na 2adnou nesnaz.

Ani v druhem bode se nam nepovede jinak. Preve no.dostateenost nal schopnosti vnfmat, nedostateenost, jakji zjigfuji nage schopnosti pojmoveho cbapani a rozurno-vela uvalovanf, vedla ke zrodu filosofie. Sved61 o torn do.jiny filosofickych teorif. Pojmy nejstargfch feckychmyslitelir staly zajiste v inkem kontaktu s vnfmanfm, no.bof tato pojetf dopli%ovala bezprostfedni paitek tak, zo



vvogivala promen nejakeho smysly vnimatelneho givlu,Inko je voda, vzduch ei oheli. Ale od to doby, co filosofo-ye elejske gkoly kritizavali myglenku pfemony a ukazali,nc lug si to alespoil mysleli, nemognost setrvat tak bilzko

smyslovych danosti, se filosofie vydala na cestu, po nigkrciei dodnes a ktera vede k nad-smyslovemu" svetu: veciNo pak maji vysvetlovat eistymi ideami". Je pravda, ze in-leligibilni se v pfedstavach antickych filosofii na-chazel mimo a nad svetem, ktery vnimaji nage smysly

nage vedomi. Die tohoto pojeti nam naive vnimani uka-zuje pouze stiny, ktere do ease a prostortt vrhaji nemen-n6 a veene Ideje. Podle modernich myslitelti jsou naopaklyt o podstaty konstitutivni soaastf samotnych smyslovevnimatelnych \red. Jsou to skuteene substance, k nimg selevy vztahuji jen jako povrchni slupka. Ale antieti i mo-derni filosofove se shoduji na torn, ze ukol filosofie spat-f v nahrazovani vjemu pojmem. Vgichni so na zakladenedostateenosti nagich smysltI a nageho vedomi dovold-vaji duchovnich schopnosti, ktere uz nejsou perceptivnf.Vol ajf po schopnosti abstrahovat, zobecnovat a uvagovat.

Budeme se tedy moci shodnout i na druhem bode. Do -sylvan\ ke ttetimu bodu. Domnivam se, e ani on nevy-vola gadne zvlagtni diskuse.

Ma-li tedy metoda filosofie uvedene rysy, pak neexistu-le a ani nemilge existovat jedna filosofie, jako existuje jed-na veda. Naopak zde vidy bude tolik rfiznych filosofif,kolik se naskytne phvodnich myslitelu. Jak by tomu moh-lo byt jinak? At' ug je dane pojeti sebevice abstraktni, jehovychodiskem je vgdy vnimani. Intelekt vytvail kombina-ce a oddil,cluje. Potada, pfevraci a koordinuje. Ale netvoti.rotfebuje latku, a to k 'Amu mac dospet jell ze smyslynob° z vedomi. Takova filosofie, ktera konstruuje

skuteenost z cistych ideji, postupuje tak, ze vybere zePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


souhrnu nagich konkretnich vjemti jeden z nich, zpracujejej, oslabi, zjetnni a tim jej zmeni v abstraktni a (them=idea. Pate jej pripnji k souhrnu nagich vjeinft, nebo jim ten -to souhrn nahradi. Ovgexn tenlo pfednostni vjem si volfa v Mtn vole bude vtidy cosi svevolneh.o. Pozitivnf vedtisi totiti pro sere vzala to, co je rozdilnyTm vecem bezespo-ru spoleene, kvantitu, a filosofii zb'y-va jiti jen ()blast kvali-ty, kde je vse navzajein heterogenni a kde jedna east matioreprezentovat ceiek jedine na zaklade zpochybnitelneho,ne-li pfirno svevoln oho rozhodnuti. Proti tomuto rozhod-null bude vtidy motine postavit rozhodnuti jinx. I vyrioPfse mnoho rozlien)",ch filosofii, vyzbrojeny'cla ociligny.mipo.jmy. A hudou spolu bojoval donekoneena.

To nas ptivadi k otazce, kterou povdZuji za zasadni,Kaida snaha a 6ste pojmovou filosofie vede k protichttd-t4m pokuseun a na ptIde eiste dialcktiky se nesetkame seesystemem, proli nemuti by nebylo motine postavitOtazka zni: zastaneme na tot° parte? Nemeli bychom sospi§ vratit k vnimani, dosahnout toho, aby se roalflloa rozprostl'elo? Tato volba samozfejme neznamena, tie by.chom odunitli poutiivat pojmove chapani a uvatiovanf,Rekl jseni, tie prave nedostateenost pfirozeneho vnimanfvedla filosofy k tonic, aby dopinili vnimani pojmovYmchepanim - to mei° vypinit mezery mezi danostmi smys.lu ei vedemi a dm sjednotit a systematizovat nage poznti-ni veci. Avgak zkounigni filosofick.fth nauk nam ukazujo,tie elm vice schopnost pojmoveho chapanf postupuje vosve praci integrate, tim vice je odsouzena k tomu, abyskuteenosti eliminovala znaeny7 pocet kvalitativnich Rye

aby zeasti zthunila naAe vjemy a ochudi]a nage koti-krtitni videni sveta. A dokonce prave proto, tie katidAfilosofie postupuje chtic nech tic timto zpi°1sobem, podno-cuje zrod protichildnych filosofii, z nichZ katida odhalo.

144



je n(7co z toho, co tato filosofie nechala zapadnout. Meto-da tedy smeruje proti svOrnu smyslu: mela, dste teoretic-ky, rozgifit a dopinit vnimdni, ale do facto musi paznailaiem poiau vjernu po2adovat, aby zmizely, nebof jenIak se jeden z nich mute stat vjernem, kterti reprezentuje45statn.i. - Redpokladejte vgak, ze bychom se nesna2ili po-zvednout nad nage vnimani veci, zo bychom se misto tohoponofili do vniman.i, abychom je prohloubili a rozgifili.Hedpokla.dejte, 2e do toho zapojime svou vuli, 2e se tatovoile bude rozpinat a tim so rozepne i nage videni veci. Do-spejenne k v nic by nebylo ob6tovfino nic z da-tt osti smyslii a vedomi: 'k;admi kvaIita, 2adnti aspekt realityby se nesna2i1 gavel na mist() zbytku pod zamin.kou, '2ejej vysvetli. AIe piedevgina bychom tak dospeli k

proti ni2 by nebylo mo2no postavit filosofie jine, ne-hot' by nevynechala nic, co by jine nauky molly sesbirat:zahrnula by vge. Zahrnula by vge, co je dam.), a dokoncei v IC, ne2 co je &ma, neboti by vybidla smysly a v(adomik vYjim.e6nema usili. Poskytly by mini pak vice, ne2 copilrozene slqtaji. Po mnohosti systema, ktere jsou vy-zbrojeny odlignynai pojrny a bojujl proti sobs n.avzajem,E5y nastoupila jednota nauky schopne usnnifit vechnymyslitele v jednorn a tena2e vnfrnani - ve vnimani, kter6by se ostatne postupno rozgitovalo diky spojenemuktere by filosofove vyvijeli ye spolenem srneru.

Namitnete, Ze tato rozWeni nevi xn0,ne. Jak paadovatpa ti,',,lesnern 6i duSevnim zraku, aby videl vice, nee vidi?l'ozornost mae upfesnovat, objasidovat, intenzifikovat, alenerm12e zpIlsobit, aby se v poll nageho vnimani vynofilonoco, co se tarn zprvu nevyskytovalo. Tak zni namitka. -1Jomnivame se, 2e ji vyvraci saina zkuS'enost. Jib cola sta-]eti se nac.hazeji lido, jelich2 funkci je pr(iv'e videt a ukazataim to, tIelo si pilrozen6 n.ev§imneme. Jsou to urnelci.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Ue jineho se sna21 umeni, ne-li ukazat nam v oblasti pif-rody i ducha, mimo nas i v nas yea ktere nezaujaly ex-plicitne nage smysly a nage vodoini? Basnik a spisovatol,kdy2 vyjadiuji ur6ity dugevni stay, jej zajiste nevytvatejfse vgim vgudy. Nepochopili bychom je, kdybychom no-pozorovali do jiste miry sami v sob6 to, co nam fikaji o n13-kom jinern. Postupne, jak k nam promlouvaji, objevuji sopied nami myglenkove a emocionalni odstiny, ktere jsmosi u sebe mohli ji2 dlouho piedstavit, ktere vgak zilstalynevidite,lne: jako fotograficky obraz, ktery jegt6 nebyl po-noten do vyvojky, v ni2 se teprve odhalf. Basnik odhalu-je podobne jako vYvojka. Funkce umolce se vgak ukazujonejzfetelneji v torn umeni, ktere ponechava nejvice pro.storu napodobovani, toti2 v malitstyl. malifi jsoutakovi lide, od nich2 pochazi urcite viani veci, jet so sta-lo'nebo se static zpftsobem videni vsech. Tfeba takovY Co-rot ci Turner - zminime tyto dva umelce -,postfehli v ptirode celou fadu aspektil, kterych jsme si no-

-Lze na to fici, 2e je nevi dolt, nYhr2 vytvofili, 20nam nabizeji vyplody sve pl'edstavivosti a 2e si osvojuje-me jejich vymysly proto, 2e se nam libi? Lze fici, 2e se pro-ste jen bavime tim, jak pozorujeme pfirodu skrze jejfobraz, ktery nakreslili velci malifi? -To je do jiste mirypravda. Ale pokud by tomu bylo pouze tak, proe bychomo jistych dilech -o dilech mistrovskych 2e jsoupro vdivo? Jaky by byl rozdil mezi velkym umenim a 'Cis -too fantazii? Pokusme se prozkoumat to, co zakougimopied dilem takoveho Turnera 61. Corota: zjistime, ze pokudje pfijimeme a obdivujeme, pak pro to, 2e jsme ji2 pfedtimvnimali noco z toho, co nam ukazuji. Ovgem vnfmali jsmoto, ani2 bychom si toho vgimli. Byl to pro nas vyjev, kte-ry se jen zableskl a zmizel, ztratil v davu onech stejne takbleskovych a pomijivych vyjevti, ktere se v nagi bane zku-



genosti ptelcryvajl jako dissolving views" a ktere vzajem-riou interferenci utvateji bledY a bezbarvy vzhled, jeng namobvykle veci nabizeji. Meh' jej izoloval. Zachytil jej napla.tne tak dobte, tie od nynejgka nemiltieme jinak neti sivgimat na skute6nosti toho, co tam videl on sam.

Urneni by nem tedy postaCilo k dilkazu, ge rozgiten1perceptivnich schopnosti je mogne. Ale jak k nemu do-chazi? - Vgimneme si, tie umelec vtidy platil za idea-listu". Tim se bang rozumi, tie je mene neti my samizamestnan pozitivni a hmotnou strankou givota. Je to do-slova rozptyleny" (lova. Ovgem pro. tim, ge je viceodpoutan od skuteonosti, v ni dokatie spattit vice veci?Pokud by zpitsob, jak obvykle vidime vnejgi ptedmetyi sami sebe, nebyl prave takovym videnim, ktere jsmemuseli zilgit a vyprazdnit v zajmu nageho sepeti se sku-tenosti, nagi potteby Et a jednat, pak bychom tomu ne-dokezali porozumet. Snadno bychom ukazali, ze elm vicejsme zarnestnani Evotem, tim atone jsme nakloneni po-zorovani, a tie nezbytnosti spojene s jednanim postupneomezuji zorne pole. Nemohu zde podrobne dokazat ten -to bod. Domnivam se, tie mnoh psychologickych a psy-cho-fyziologickych otezek by se ukezalo v novem svgtle,kdybychom si uvedomili, tie ztetelny vjem je pro pottebypraktickeho tiivota jednoduge vykrojen z girgiho celku.V psychologii a nejen v ni radi postupujeme od easti k cel-ku a nag obvykV, zpiisob vysvetleni spaiva v torn, gemyglenkove rekonstruujeme sviij mentalni givot z jedno-duchych prvka a pote ptedpokladame, 'tie slotienina vy-tvotena z Mehl° prvka skuteene odpovida nagemumentalnimu tiivotu. Pokud by se veci mely opravdu tak,nebylo by motine rozgitit nage vnimani. Vznikalo by se-skupenim unite hmoty v urCitem mnogstvi a nikdy by-chom v nem nenagli nic jineho neti to, co do nej byloPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


vlo2eno na po6atku. Ale pokud pfijimame fakta tak, jak sqdavaji a bez postranni myglenky na mechanicke vysvolleni ducha, nabizeji Want docela jinou interpretaci. V normmalnim psychickam .tivote nam ukazuji ustavidne fisiltducha onaezit sviij horizont, odvratit se od toho, co z ur-iitych materialnich chlvodil nechce videt. Nejprve jeba rit a pak teprve filosofovat. A 2ivot vy2aduje, abychomsi nasadili klapky na o6i, abychom se nedivali napravo,nalevo ani dozadu, nybr. pfimo Vied sebe ye smeru, jimse mama ubirat. Nage poznani se viibec nevytvafi pa.stupnym spojovanim prostych prvkft, nybr2 je Adinkeninahleho rozpojeni: z nesmirne girokeho pole nageho vir-tualniho poznani jsme k tomu, abychom z nej udinili po-znani aktualni, vysbirali vie to, co je dille'Zito pro nanopiisobeni na veci. Zbytek jsme zanedbali. A mozek jakoby byl vytvofen k teto selektivni praci. Snadno bychomukazali, Z"e to plati pro operace pameti. Nage minulost,jak uvidime v nasledujici pfednagce, se nutne automa-ticky uchovava. Pfetiiva ye sva totalitd. Ale nagim prak-tickym zajmem je potlgit minulost nebo z ni alespofipfijmout vylane to, co mute vice di mend Oitedn6 ob-jasnit a dopinit pfitomnou situaci. Mozek je od toho, abyvykonaval tuto volbu: aktualizuje uliteene vzpominkya udrZnie v podzemi nageho vedomi ty, ktere nejsou k ni-dennt. Totel bychom mohli Nei o vnimani. Je pomocni-kem jednani a z celku skuteemosti vydelnje to, co ma pronas vyznam, Neukazuje pant ani tak veci samy, jako spi-ge prospech, ktery z nich inftgeme mit. Pfedem je ttidia ozna6uje nelepkami. Na pfedmdty se vlastrid ani nedi-vame, stadi, kdy2 virile, do 010 path kategorie. Nicmenddilem gfastne nahody se das od dasu objevi lido, jejichtsmysly ti vodomi mend 1pi na 2ivote. Pfiroda u nich za-pomndla spojit vnimavost se schopnosti jednat. Kdyi

148



pozorujf nejakou ve,c, vidf ji pro ni samu, nikoli pro sehe.1.12 nevnimaji jen proto, aby jednali. Vnimalf, aby vnfmali- vnimaji pro nic za nic, pro radost. Rodi se u2 takovi, a'ejsou jedn.ou ze svych stranek, at 112 svym v6domfm 61 jed-num ze svych smvslu, odpoutani. A pudic toho, ada sejedmi o odpoulanf toho s i onoho smyslu, nebo o odpou-lani jsou a nich roalifi sochafi, skia.datele 6ibasnici. V te.chto rOznych urnernch se opravdu setkava-me s pflm6jEm pohledem na skutanost. A protOe time-le.c morn) pornYgli na vyualti sveho vjemu, anima vetsipo6et yea

0 podobnou v6c, jakou pfiroda vykona t as ad 6asua rortrEtesti pro nOkolik privilegovanYch jedincii, by sesnad filosofie mohla pokusit v jinern smyslu a jinym zp-h-sobern pro vgechny lidi. Capak nenf itkoiem filosofie pri-vest nas prostiednictvim pfernist6n1 nasi pozornostik Upl.n6jgintu vnimani skutamosti? Jde pak o to, ahychomocivreitili pozornost ad prakticky zajimave stranky uni-verza a plivra i ji opet k tomu, co neni a prak tickOho hle-diska k oi6emu. Filosofie sama by pak spalvala prav6v tomto obratu pozornosti.

Na prvni pohled se zda, 20 se to deje jig odeda.vna.Nejeden osof tati2 fekl, 2e filosofovani si vyaduje jis-tell° odpout6m: a 2e spekulace je praviim opakem jed-Rani. Pied chvflf jsme mluvili o feckych filosofech.Zadn1 nich nevyjadfil tutu myglenku s vet.ai silou netPietinus.2 Pravil, 2e vegkere jednanf" -a dodal do-konce i ve§kere vyrabeni" - je oslabenim rozjimanf.."(navtaxof) bra etvEup-ricrol.tev vr)v no(irjatv Kai T1111 7C131aLV

fj ao.06vetow e£Opio:sil icapcoccautiOnl.ta). A domnival se,

2 EiMeady,111, 8, §4.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


veren Plattinovi, ze objeveni pravdy si vy.gaduje obrat(bno'coo(Ini) ducha, kterY se odpouta od jevii na tomto sve-1:6 a upne se ke skutenostem tam nahole. litenne jiz donagf drake vlasti!" - Ovgem, jak vidfte, S10 o to uteci".Pfesneji 0C:en° spoN.Nalo pro PIatOna a pro vAechny, kdotakto pojimali metafyziku, odpoutani od 'Aivota a obrace-nf v okanitem pfeneseni se do jineho sveta,ne2 je ten, v nemi 2ijeme, spalvalo v probouzenf jinychperceptivnfch schopnostf, net jsou smysly a vedomi. Anije nenapadlo, ze by tato vzdelAvarif pozornosti mohlo spa-61vat v torn, ce ji sejmeme klapky z 061, Z'e ji odvyknemozUovenf, jez ji ukladaji nfiroky Nedosp61i k Usud-ku, 2e by metafyzik gespon pii polovine svYch spekula-cf me1 setrvat v pozorovanf toho, co pozorujf vgichni.Nikterak, podia nick bylo v2dy tfeba obratit se k nMemujinemu. Kvnli tomu pak neustale volaji pa jinYch vizual-nfch schopnostech, neZ jsou ty, ktere v ka/dO chvfli uplat-Ilujeme poznavani vM1.1glho svota i sebe sama.

Kant popiral existenci techto transcendentnich schop-nostf, a prave. pinto se domnivai, ze metafyzika mognalnenf. Jedna z nejdfileNtejgich a nejhlubgfch myglenek Kri-tiky 6istOho rozumn je tato: je-li metafyzika mo'Zna, pak nazaklade nazoru, a nikoli na zaklade dialektiky.3 Dialektikanas vede ke vthjemne opanym filosofiim. Ph fegenf an-tinomii je schopna stejn6 dobfe dokazat tezi i antitezi.Pouze vyg:§1 mizor (ktery Kant nazyva nazorem intelek-tualnfm"), tedy vntmcini metafyzicke skuteenosti, byunto2nilo, aby se metafyzika vytvotila. Nejjasnergi vysle-dek Kantovy Kritiky tedy tkvf v prokazanf, zc proniknout

3 L Kant, Kritiku eistrjho rortimu, pfel. J. Lou2il J. Chute g a I. Chvatik, Praha 2001, PredrnItwa k dritWriatz vyddni, str. 18nn (11 XlVan.).

.150PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


za hranice zkugenosti lze jen na zaklade nazoru a Z'e plat-nost jakekoli nauky v teto oblasti zavisi na tom, nakolikzahrnuje vnimani. Vezmete si tutu vnimarn, analyzujte je,rozkladejte, ohracejte kolem a kolem vgemi milky, pod-robte je teem nejjemnelgim operacim intelektualni chemie,z vagi zkumavky v2dy budete moci vyjmout jen to, co jstetarn sami dali. Najdete tam tolik nazoru, kolik jste ho tamvpustili. A rozumova dvaha yam neumoZni postoupit anio krok za to, co jste vnimali na zaeatku. A prave to Kantpostavil do pineho svetla. To je podia moil° nazoru nej-vetgi shaba, jiz prokazal spekulativni filosofii. S defini-tivni plat nostf prokazal, a metafyzika je mo2na jedine nazaklade, usili o nazor. - Lee pots, co dokazal, Ze iodine 'A-zar mim in0.e zajistit metafyziku, dodal: takovy nazorneni moin.Y.4

Prue jej povaIovat za nemOny? Prave pinto, .2e met namysli nahlUenf onoho druhu chci iici nahliZen1 sku-teenosti o sobs" jak si je pfedstavoval i Plotinus a jaksi je ptedstavuji obecne vgichni, kdo se dovolavali meta-lyzickeho nazfranf, metafyzicke intuice. Vgichni pod nichapali poznavaci schopnost radiktilne odlignou jak odvedomf, tak ad smyslet, schopnost, ktera mela dokoncesmetovat opaenym smorem. Vgichni se domnivali, ze od-pautat se od praktickeho 2ivata znamenit obratit se k nemuzady.

Prod si to mysleli? Proc s nimi Kant, jejich opulent, ten -En jak to, 2e v tomto bode se vgichni shodli

4 Bergson zde pi'elciad(i Ka n t fry terrain Ails ch exiting" vftazern in-

tuition" nebo V*raz intuition" zne en6 Ye franconzg tin6 jak na-

zor, tak i introspektivni ch6pani, zatinico v jen to druhe. Protose v 6egtin6 mule jevit Bergsondv pfechod od Kantova pojoti n6 zoru k jehovlastel koncepci intuice jako nasilny (pozn. p?ekl.).



a zaroveii z nej vyvozovali opatme dAsledky: zatfmco seprvne Imenovani myslitele bez megkanf pustili do bud°vanf metafyziky, Kant prohlasil, ze metafyzika mandneni?

Uvaovali -dna° zpiisobem, nebof si pfedstavovali,nage smysly a nage vedomf tak, jak fungujf ye vgednfrn ri-vote, nom umaftujf pflmo uchopit pohyb. Podia nich to-tiz smysly a svym vedomftn tak, jak beLre pracuji,skuteene vnimame zmenu ye vecoch i zmenu v nos sa-mych. A protizde nelze popfft, ze sledujeme-1i be:na dalenagich smysiti a nageho vedomf, dospejeme v oblasti spa-kulace do ner-egitelnych rozporti, usoudili, 2o rozpor jozmene vlastni a e chceme-li se vymanit z tohoto rozpo-ru, je tfeba opustit sferu zmeny a povznest se nad Cas. Toje zakladni moment v uvaiovanf metafyzikii, jaka i tech,kdo spat' s Kantem popfrajf rnoZ"nost metafyziky.

Metafyzika se totii zrodila z argumentii, ktere o meltea pohybu vyslovil Zen6n z Eleje. Prove Zenon upoutal p(.)-zornost na absurdnf povahu toho, 6emu fikal pohyb a zmo-na, a pilrnel filosofy Platona jako prvniho -k tomu, abyhiedali soudrgnou a opravdovou skuteenost v torn, co sonemenf. Protae se Kant na jedne strane domnival, 2e sonage smysly a vedomf uplatfittjf skuteene v opravdovemCase, tota v Case, ktery se ustaviene meni, v trvani, kW -

re trva, a protoe si na druh6 strum) uvedomovalto be2nych dat nagich smyslti a nageho vedomi (ktertiostatne zastavil pied transcendentnim diem jell° usilf),usoudil, ie metafyzika neni mand bez nazoru zcela jino-ho, no2 jaky nabfzeji smysly a vedomf -u eloveka ovgempo takovem nazoru nonage! ani stopy.

Podaff-1i se mini vgak prokazat, 2e to, co povaioval nej-prve Zenon a pak obecne metafyzikove za pohyb a zme-nu, neni ani zmena, ani pohyb, ze ze zmeny tito myslitahl 1PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


zachytili to, cc se nement, a a pohybu to, co se nehybe, zeza bezprostiedni a Opine vnimani pohybu a zrnony pove-r".ovali krystalizaci tohoto vnimani, jeho zpevnenou po-dobu slotaici praxi -a podati-li se nem na druhe straneukazat, 2e to, co povOoval Kant za eas samotny, je eas,ktery neplyne, nemeni se ani netrva - chceme-li se tedyvyhnout rozporfun, ktere vyslovil Zenon, a chceme-li vy-mani t nage vgedni poznaveni z relativity, jiz se podle Kan -la vyznaeuje, neni tireba vystoupit z easu (vIdyfui jsme z nej vystoupili!), neni tteba zbavit se zmenyjsme se zbavili as ptilig!), le naopak tteba znovu uchopitznienu a trvani v jejich ptivodn1 pohyblivosti. Pete snadnvidirne, jak odpada cola tada °Nal jedna za druhou, jaknejeden problem proste mizi. Ale co vice, diky rozgitenia aiveni nagi vnimavosti, snad take diky prohloubeni,ktere intuici poskytnou vyjimeene duge (zebra se vgak ne-vznagejme do takovych vygek), opet ustavime kontinuituv celku nageho poznani, a sine takovou kontinuitu, ktera

nebude hypoteticka a vykonstruovana, nybrZ" zakouge-nit a proNvand. je vgak prace tohoto druhu viibec mo2na?Tot° otazku si budeme klast, ptinejmengim v kontextu po-znani nageho okoli, ye druhe ptednagce.

DRUHA Pt EDNA8KA

Vic era jste mi venovali tak sousttedenou pozornost,e vas snad pfilig neudivi, kdyZ" jsem v pokugeni ji dnes

znetait. Budu po vas po2adovat, abyste vyvinuli znaeneiisili a zbavili se nekterych umelych schernat, ktera bezvlastniho vedomi klademe mezi skuteenost a sebe same.Jde o to skoncovat s jistymi myglenkovymi a perceptivni-

i navyky, ktere se nam staly ptirozenosti. le tteba vralitPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


se k plimenau vnimani zmany a pohyblivosti. A zde 'nameprvni vysledek tohoto usili. Predstavujeine si kaidouzinenu a kaidy pohyb jako absolutne nedelitelne.

Zaeneme pohybem. Ma ruka se nachazi v bode A. Pte.souvam ji do bodu B, pti'demg pfekonavam rozestup meziA a B. Pravfm, ge tento pohyb z A do B je jednoducha vec,

Ale o torn ma kagdY z nas bezprosttedni poeitek. Kdygptesouvame ruku z A do B, nuageme si sarnortejme iici,ge bychom ji mohli zastavit v niijakem bode na ceste, alepak bychom ug nemeli co Oinit s tying pohybem. Ug by tonebyl jediny pohyb z A do B. Mei bychom za tohoto pied-pokladu dva pohyby s jednou ptestavkou. Ani zevnitt, nazeklado svalovao pocifovani, ani zvenku, na zaklade pa-hledu, bychom nemeli tent pohyb. Nechame-li byt nagpohyb z A do B tak, jak je, citime, ge je nedelitelny, a mu-sime tedy prohlasit, ge nedelitelny skuteOne je.

Je pravda, ze kdyg pozoruji, jak se ma ruka ptesouvaz A do B a rysuje rozestup AB, Hkam si: Je mogne roz-

rozestup AB na tolik cash, na kolik chci, a tedy i po-hyb z A do B ize rozdelit na tolik Oasti, na kolik se minebof tento pohyb se uplatiiuje na ten to rozestup." Nebosi take mohu tici: V kagdem okamgiku svao ptesunu do-splva pohybujici se tOleso do urCiteho bodu. Mohu tedyrozliiit v pohybu tolik etap, kolik se mi zachce. Pohyb JOtedy nekoneOne delitelny." Avgak ptemyglejme chvili. Jakby se mohl pohyb uplatnit na prostor, jimz prochazi? Jakby se mohlo to, co se pohybuje, ptekryvat s tim, co je no.hybne? Jak by mohl pfedmet, ktery se pohybuje, bkt v jod-nom bode sve drahy? Vgdyf jim prochazi, 6i jinak tetleno,mohi by v ne'm byt. Byl by v nom, pokud by se zastavil,Ale pokud by se zastavil, ug bychom zde nemeli tentApohyb. Pohybujici se teleso probehne drahou vgdy jednialskokem, pokud se samortejm6 na sve draze nezastavi.



Tento skok mfitie trvat nekolik vterin, dni, mdsicii 6i let,to neni dftletiite. jakmile tvori jednotu, nelze jej rozlotiit.M pote, co se presun uskutermil, s vedomim toho, tie tra-jektorie je prostor a ten je donekonkina delitelny, si do-ketieme piedstavit, tie i pohyb sem je nekoner:no d6litelny.Redi si to predstavujeme, nehot' nes na pohyhu nezajirnazmena polohy, nybrti preve jednotlive polohy, ty, ktere po-hybujici se Mies° jiti opustilo, ty, ktere zaujme, ty, Icter6by zaujalo, kdyby se zastavilo na Geste. Potrebujeme ne-hyhnost a 'aim vice se nem zdati predstavit si pohyb jakoto, co se prekryva s nehybnostmi prostorovych bode, ji-miti prochezi, tim lope mu rozumime, nebo si to alesporimyslime. Po pravde re6eno, opravdova nehyhnost neexi-stuje, rozumime-li tim absenci pohyhu. Pohyb je skute6-'lost soma a to, co nazyveme nehybn.osti, je jisty stay vecianalogicky tomu, co se deje, kdyti dva vlaky jedou stejnourychlosti a stejnym smerem po dvou paralelnich kolejich:prvni vlak se pro cestujici sedici v druhem vlaku nehybe

naopak. Ale situace tohoto druhu, jeti je situaci celkemvzato vyjime6nou, se nem jevi jako situace pravidelna

normalni, nebof preve ona nem umotilmje pilsohit navki a umotinuje take vecem, aby pusohily na nos: cestu-ifci v onech dvou vlacich si mohou dvermi podat rukuci rozmlouvat spolu, jen pokud jsou nehybni", tj. pokudjcdou stejnym smOrem a stejnou rychlosti. A prototie nagejectneni potrebuje nehybnost", potiveclame ji na skute6-Host, cinime z ni absolutno a v pohyhu spatrujeme nem,co se k ni dodateth-f6 pripojuje. V oblasti praxe neni nic le-

timnelgiho. Ale kdyti prenegime tento duchovni nevykcln oblasti spekulace, pomijime tim opravdovou skute6-nost, s lehkym srdcem vytverime neregitelne problemyit uzavireme ai pied tim, co je na skuteatosti tim nejtii-v6jgim.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Neni zapottebi, abych yam pfiporainal argunteuty Ze-nona z Eleje. Vgechny v sobe nesou zamenu pohybu s pro-slorem, jim2 pohyb progel, ei pfinejmenNrn pi'esvad6eni,ze je roo2ne pohnet na pohyb jako na pros tor, rozdelovatjej bez ohledu na jeho vlastni ileneni. Achilles, jak se i'.fka.nikdy nedostihne 2elvu, kterou honi, nebof kdy2 dojde dohodu, v nemZ byla 2elva, ona u2 mezitim mala Cas na to,aby popoAla, a tak dale donekoneCna. Filosofove vyvraco-li tento argument mnoha zpiasoby, a sire zp-6soby natolikodli§nymi, 2e kaZde z techto vyvracenf odnima ostatnirnpravo pova2ovat se za definitivni. A piece by se naskftaltak jednoduchY zpilsob, jak problem vyfeS'it: zeptat soAchilla. Naha Achilles nakonec 2elvu do2ene, a dokoncoji pfedhoni, a tak musi sang nejlope vadat, jak to dakazal.Staroveky filosof, ktery dokazoval mo2nost pohybu Um, 2Ochodil, nrel pinou pravdu. Jeho jedinou chyboubylo to, 20se jell hybal a neplipojil k tomu 2a.dny komentat Popros-me tedy Achilla o takovy komentair" ke svernu behu. A hlo,co nem bezpochyby odpovi: ZenOn by chtel, abych se vy-dal z bodu, v near 2 jsem, do bodu, ktery 2elva opustila,a z tohotc bodu do dal Xilao hodu, ktery 2elva opustila, atd,A tak postupuje, aby ma piimel k balm. Ale ja, kdy2 chcibe2et, na to jdu jinak. Udelam prvni krok, pak druhy a takdale: nakonec po jistam po6tu kroku ainim posledni krok,jim2 2elvu prekro6im. Uskutaiiuji tedy i'adu nedelitel-nych aktu. Mr j beh je iadou takovych aktil A kolik jov nem kroku,tolik easti v nem mu2ete rozlisit. Nemate vMkpray° pfetvont jeho ub'leneni podle nejakeho jineho zako-na ani pfedpokladat, 2e je alenen jinak. Chccte-li postu-povat jako Zenon, pfipougtite tim, ze je mo2no rozkladatbah libovolne, tak jako probehn.utY proctor. Pfedpoklada-te, ze pfesun skuten.e pfileha k trajektorii. Pre.kryvatoa v dusledku toho zamenujete pohyb a nehybnost."PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Ale wave v torn spoavii nage obvykl6 metoda. Uvatiu-

jeme o pohybu, jako by sestaval z nehybnosti, a kdy jej

pozorujeme, snatifme se jej z nehybnosti sesklildat. Pohyb,

to je pro mis jedna poloha, pak dalgf poloha a tak dale do-nekoneC'na. Rikthne si Ace, ze zde musi byt i lieu) jineho

a tie mezi jednou a dalgi polohou je pfechod, jimti se pie-kra6uje rozestup. Ale jakmile soustiedime svou pozornost

na tento pfechod, ihned z nej udelame fadu poloh, i kdy-by nam pak nezbylo neti znovu uznat, tie mezi dvema nd-

slednymi polohami piece jen musime pfedpokladatpfechod. Donekonecna oddalujeme okamtiik, kdy se bu-

dome muset zabyvat timto pi'echodem. Plipougtirne, tieexistuje, davame mu jmeno a to nam steel: jakmile jsme

se vyrovnali s touto strankou, obracfme se k poloham a ra-

doji se venujeme vyhradne jim.lame instinktivni strachz obtftif, ktere by v nagem myglenf vyvolal nahled na to,

co je na pohybu pohyblive. A bojime se opravnene, vticlyf

jsme pohyb zatiili nehybnostmi. Pokud pohyb neni vgim,

pak nenf niffin. A pokud jsme na zaefitku postulovali, tienehybnost mine byt skute6nosti, pohyb nam proklouznemezi prsty preve ye chvili, kdy si myslime, tie jej drtifme.

Mluvil jsem o pohybu, ale tototi bych tekl o jakelcoli

zmene. Katida skute6na zmena je zmenou nedelitelnou.Radi na ni pohlitiime jako na tadu odlignych. stavfi, kte-

re se tak igkajfc l'adf v case. Ito je ptirozene. Je-li zmena

v na's kontinu6Inf a stejne tak je-li kontinualnf i zmenaye vecech, a chceme-li, aby nepfetrtiita zmena, kteroukatidy z nas nazyva ja", mohla pasobit na nepretrtiitou

zmenu, jfz tikame vec", je tfeba, aby se tyto dye zmenynachazely ve vzajenmena vztahu v podobne situaci, jako

dva vlaky, o nichti jsme pled chvili mluvili. Rekneme na-pliklad, tie ur6ity pl'edniet menf harvu a tie zmena spoe.if-

va v fade barevnych odstfrul, ktere by tedy mely bytPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


stavebnimi prvky zmeny a ktere by se menit nemely. Meza prve: tim, co z kaideho barevneho odstfnu objektivneexistuje, je nekoneOne rychla oscilace, tedy zmona. A zadruhe, n8 vjem tohoto odstfnu v torn, co je na nem sub-jektivnf, je jen izolovanym, abstraktram aspektem celko-yap stavu nagf osoby, ktery se sam bez ustanf celkovomenf a na jeha promen6 se podfli i tento takzvane inva-riantni vjem. Ve skuteenosti neexistuje vjem, ktery by sev kaMem okam2iku nemenil. Take barva vne nas je po-hyblivost sama a t' nage vlastn1 osoba je pohyblivost. Mecely mechanismus nageho vnimanf vecf, jako c i mecha-nismus nageho pasobenf na veci, byl setizen tak, aby zde,mezi vn6jgi pohyblivosti a pobyblivosti vnittni, nastolilpodohnou situaci, k lake dochazi v ptipade nagich dvou

Je to jiste situace slait6jgf, ale tehog druhu. Kdyzv techto zvlagtnich podminkach dojde ke dverna zmenam,tedy ke zmene ptedmetu a ke =elle subjektu, vyvolajftvlagtni zdarn, jem0 tikame stav". A jakmile se n8 duchzmocnil stave", sklada z nich zmenu. Opakuji, neni nicptirozenejkho: rozkouskovenf zmeny do stave nasuschopnuje piisobit na veci. V praxi je aiteene zajfmat sespfge o stavy ne2 o zmenu samotnou. Ale to, co zde na-pomaha jednani, by bylo smrtelne pro spekulaci. Pied-stavte si menu, jet by se skuteene skladala zeIhned ptivolate netegitelne metafyzicke problemy. Lehtyto problemy se tykajf pouze jeve. Zavfeli jste oci pledopravdovou skuteenostf.

Tento hod jiz nebudu dale zdifraznovat. Jen ai to zaku-sf ka2c13-7 sam za sehe, ai se podiva ptfma na nejakou zme-nu, na nojaky pohyb. Zfska pocit absolutni nedelitelnosti.Dospivam tedy k druhOmu bodu, kterY je itzce spjat s pry-nfm. Existuji zmeny, ale pod =elm neexistuje veci, kte-re se merit': zrnena nepotiebuje oporu. Existuji pohyby, ale



neexistuje neteCroi, invariantn1 pledmet, ktery se pahy-buje: pohyb neimplikuje nee°, co se pohybuje.5

Mame-li si takto ptedstavovat veci, eini nam to proble-my. Smyslem par excellence je totfi zrak a nage oko si zvyk-

lo vydelovat z celku zorneho pole relativne nemennetvary, o nich2 pak predpokladame, 2e se ptemisfuji, artaby se ptitom deformovaly. Pohyb se tedy dodate6ne pH -(lava k pohybujicimu se predmetu jako akcident. Je oprav-du uEteene setkavat se kaaly den se stabilnimi a syymzpasobem odpovednymi predmety, na IA2 se obracimepodobne jako na osoby. NCtg zrak pfistupuje k %/kern z tetostranky zcela systematicky: je prIlzkumnou hliclkou hma -tu a pripravuje nage piisobeni na vnejgi svet. Ale obrati-me-li se ke sluchu, bude nam jil 6init mengi obtlie vnimatpohyb a menu jako nezavisle skutetmosti. Poslechnemesi nejakou melodii a nechme se ji kolebat: co2pak zde ne-mame zretelny vjem pohybu, ktery neni spjat s neeim, coby se pohybovalo, zmeny bez neeeho, co by se menilo?Tato zmena si vystaei, one je veci samou. A i kdy' zaberevice easu, je nedelitelna: pokud by se melodie zastavila

Reprodukujome zde tyto nazory ve stejne podob6, v jake jsme jepfednesli pfi pfednagce, anit bychom si cht6li zastfit, ze pravd6podobn6podniti stejna nedorozum6ni jako onehdy, a to i pies aplikace a vysv6tle-rd, jog jsme nabidli v pozajgich pracich. Spodiva-li podstata ngjakehojsoucna v pusobeni, lze z toho usoudit, to jeho existence je prchava? Kdygno ch ate pivbfrat takov6 jsoucno v jakemsi .,substratu", kterS".' je oviem zee -

la neur6i.t3% nebof jeho ugeni, a body i jeho podstata je prav6 a pouze Cotopilsobeni, fikate vacc neon vice net my? Pojmeme-li existenci timto zptl-

znamena to, N jig neni pro sebo samu pritomna? Vgdyf skute6n6trvaini implikuje setrvani minulosti v ptitomnosti a nedelitelnou konti-nuitu orivijeni. Viechna tato nedorozum6ni povstdvaji z toho, fie pfistu-pujete k nalemu pojeti skitteaneho tn,ant s myglenkou zprostornvel6horose.



chive, O. by to nebyl tya' akusticky soubor, nYbra jiny, rovnff. nedelitelny. Mame sarnozfejme tendenci rozdelovatjej a pfedstavovat si namisto nepfettlite kontinuity melo.die rozmisteni odlignYch not vedle sebe. Ale proU Prot°.2e myslime na diskontinualni l'adu vykonfi usili, kterebychom vynalozili, abychom pfibli2n6 reprodukovali zo-slechnuty zvuk Um, a'e jej sami zazpivame, a take proto,ze nage akusticke vnfmani je ze zvyku nasaknuto vizual-nfmi obrazy. Posiouchame pak melodii skrze obraz, kteryby se nabizel dirigentovi pfi pohledu do partitury. Red-stavujeme si noty zapsane vedle jinych not na listu ima-ginarni nolove osnovy. Myslime na klavesnici, na kterouse hraje, na smy6ec, ktery se zveda a klesa, na hudebniky,z nichz kaady hraje sviij part vedle ostatnich. Ale od-hlednome od techto prostorovych obrazin zbude nem elstilzmena, ktera si vystgl sama, zmena nerozdolend a no-ulpivajici na Z'adne veci", ktera se meni.

Vraeme se tedy ke zraku. Napneme-li jegte vice svou pa-zornost, povginmeme si, e ani zde pohyb nevya'adujonejakeho nositele, ani zmena nevya'aduje substanci v beg-nem smyslu slava. Jil fyzika nem nabizi tento pohled nohmotne veci. Cfxn vice postupuje, tim vice rozmelflujohmotu do jednotlivych pilsobeni, ktera se ubiraji napfieprostorem, do pohybit, ktere smefuji sem a tam jako joke-si zachvevy, take se z pohyblivosti nakonec stave sku-te6nost sama. Veda sice nepopiratelne za6ind tim, *.e totepohyblivosti ptipige nejakou oporu. Avgak poznenahlu,jak veda postupuje kupfedu, pfedstava opory ustupuje dopozadi. Soubory hmoty se drobi do molekul, molekuly doatomtl a atomy do elektroma nebo nstic. Nakonec se zda,ze opera pfipisovand pohybu je jen poltodlne schema -proste jen fistupek vedle zvykilm nagi vizualni pfedsta-vivosti. Ale viibec nenf tfeba jit tak daleko. Co je vlastno

7 rin



.,pob.ybujici se teleso", k nemu nage oko pfipoulava po-hyb jako k nejakemu nositeli? Je to proste barevna skvr-na, o ni dobfe vime, ze sarna nevi niefm jinym net radonextromne rychlych oscilaci. Domnivali jsme se, re jde

pohyb nejak6 veci, ale ye skute6n.osti je to jen pohybpohybu.

Ale tu to substancialitu zmeny raiitieme nejlope ze vge-ho yid6t a nalimatat v oblasti vnitfaiho 2iyota. Nesnazea rozpory vgeho druhu, k nim2 dospely teorie osobnosti,prameni z who, 2e jsme si na jedne strane pfedstayovalitadu odlignych psyehologickych stave, z niche ka2c1y jenemennY a ktere svym sledem vytveleji promeny ja", a nadruh6 s rane jams si pfedstavovali nem6ne nenaonne jd",kter6 slouii jako jejich upora. Jak by se mohla tato jedno-ta a tato mnohost spojit? Nic a toho piece netrY6 - jedno-La ,.jai" netrva, proto2e se k n1 zmen.a pfiddya dodateen.e,a mnohost stave netrya, proto2e sestava z prvku, ktere senemeni. Jak by mohla tato jednota a tato mnohost utveletjai", ktere trya."? Po prayde vgak neexistuje ani pevny, ne-mennY substrat, ani odligne stavy, ktere by jinn prochaze-ly jako herd jevigtem. Existuje proste jen nepfetr2itamelodic nageho ynitinibto ivota - melodic, ktera pokra-alio a bode nedelitelne pokra(:ovat odpoeatku a do kon-ce nagi vedome zkugenosti. A nage osobnost neni nieimjin}4n.

Prave tato nedeliteln6 kontinuita zmeny vytvai'l °pray -dove trvani. Nemohu zde do hloubky zkoumat otazku., j12jsein se zabyval jinde. Chtol hych alespon term kteff vidi

tomto skuteenem" trvani cosi neyyslovitelneho a ta-jemn.oho, odpovodet, e trvani je n.ejjasnejgf veci na svc-le trvani je to, eemu se yZdy fikalo eas, ovgem

vaimany jako nedeliteln.y. Nepopiram, ie n'as zahr-auje sled. Nemohu vgak souhlasit s tim, ie by se sledPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


ptedstavoval naeemu vedomi nejprve jako rozligenf vedlosebe postaveneho pied" a potorn". Kdy2" poslouchameinelodii, mime ten neldistei many dojem sledu - dojemnatolik vzdaleny, nakolik je to jen mo2ne, od dojmu si-multaneity -a piece v nas [onto dojem vyvolava pravesame kontinuita melodie a nernoinost ji rozlo2it. Pokudji rozdelime do jednotlivych ton& do tolika pled"a potom", jak se nem zlibf, pak ji smegujeme s prosto-rovymi obrazy a do sledu vponatime simultaneitu. V pro-staru a pouze v nem se setkame s jasnyna odlieenfrn e'estf,je2 jsou vA6i sobe navzajem vneraf. Ostatne uznavara, 20obvykle zaujimarne stanovisko zprostoroveleho 6asu. Ni-jak nevi v nagem zajmu poslouchat neptetr2ite hub'enfhlubokoho givota. A piece je skutebne trvani zde. Dfkynornu se v jednom a tomte2 base odehravajf vice ei monodlouhe zmeny, ktere se dejf v nas i ye vnejelm svete a jichAjsme svedky.

At u2 se tedy jedna o vnitiek 6i vnejeek, o nas o yeaskutei:.'nost je pohyblivostf samotnou. Prave to jsem chtolvyjadtit, kdy jsem pravil, 2e mane existuje, ale neexis-tujf veci, ktere se menf.

Nekterych z nas se pii pohledu na tuto univerzalni po-hyblivost zmocnf zavraf. Jsou jako suchozemci uvyklfpevne zemi, kteii si po vstupu na lod' nemohou zvyknoutna ptidne ci podolne kymaceni. Pottebuji pevne" body,k nim2 by upnuli myeleni a existenci. Domnivaji se, 20pokud vee plyne, nic neexistuje, a 2e pokud je skute&lostpohybliva, pak v okam2iku, kdy ji myslirne, 112 nenf, ge sotedy vymyka mygleni. Tvrdi, 20 se tfm hmotny svet roz-plyne a duck se utopf v divokem proudu vecf. - Nemajfse veak beho obavat! Pokud se uvoli k tomu, aby pozoro-vali menu ptimo, a nikoli pies vsunutou clonu, ihned sejim uka2e jako to, co je na svete nejsubstancialnojef a nej-



irvalejgi. Jeji spolehlivost nekone6no pted6i onu pevnost,je'2 je jen efernernim uspotadanim pohyblivych yea Do-spivam tim ke ttetfmu bodu, k nemit2" jsem chtel obratitva§i pozornost.

Je-li zmena skute6na, je-li dokonce konstitutivnim pry --kern skuteemosti, pak musime o minulosti uvaZovat jinak,neZ" jak nas k tomu ptivykly filosofie a jazyk. Mame sklonptedstavovat si svou minulost jako noco, co neexistuje,a filosofove v nos povzbuzuji tuto pfirozenou tendenci.Podle nich i podle nos existuje sama o sobs pouze pTi-tomnost. A pfeEvii-li neco z minulosti, je to moZne jendiky pomoci, kterou ji ptitomnost nabizi, diky milosti,kterou ji ptitomnost udili, ci koneckondi - chceme-li seobejit bez metafor - diky zasalm specificke funkce, kterese rfka pamef a jeja itlohou je podle vgeho uchovavat vy-brane C'asti minulosti uskladnenim v jakesi krabici. - Toje vgak hlubokY omyl! Je to omyl ugiteny, dejrne tomu,omyl nezbytnY pro jednani, ale zhoubnY pro spekulaci.Najdeme v nem in a nutshell", jak se u vas tika., veainitiluzi, ktere mohou mit na filosoficke mygleni zhoubnyvliv.

Ptemyglejme chvili o tato ptitomnosti", ktera je podlev§eho tim jedinYm, co existuje. Co je *me pfitomnost?je-li to aktualni okam2ik tedy matematicky okamZik, kte-ry se me k 6asu tak, jako se ma matematickY hod k ptim-ce - pak je zfejme, ze podobny okamzik je pouhouabstrakci, duchovnim nahledem. Nernfde mit skulk"-nou existence. Z podobnych okanAikil nikdy nevytvo-fite 6as, stejne jako z matematickYch boa neslogtepNmku. Le6 pfedpokladejte, ze existuje. Jak by se tonielo s okam*.ikem, ktery by tomuto okam2iku ptedcha-zel? Dva okaingiky by nemohl oddelovat casovy inter-val, nebof na zaklade piivodnihoptedpokladu redukujetePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Elas na rozmisteni okamZikh vedle sebe. Nic by je tedy nooddelovalo a tvorily by jednotu: dva matematicke body,ktere se dotykaji, spolu splyvaji. Ale nechme stranou tytosubtilni problemy. Nage vedorni nam rfka, ze kdyz mlu-vime nagf ptitomnosti, myslfune ptitom na jistytrvani. Jakeho trvani? To nelze ptesne stanovit. Je to nowzna6ne neurnteho. Mou ptitomnosti je v teto chvili veto,kterou prave vyslovuji. Ale je tomu tak proto, ze rad omozim pole eve pozornosti na svou votu. Tato pozornost jotHmsi, co se maze prodlOovat ei zkracovat jako rozestupmezi dvema gipkami jednoho kompasu. V tato chvili sogipky rozevfou prave natolik, aby ukazovaly od poilatkuke konci me vety. Ale kdybych mel chug je od sebe jegt11vice oddalit, ma ptitomnost by zahrnula krome me po-sledni vety i veto, .ktera ji predchazela. K tomu by ripinetstaLc.ilo poaft jinou interpunkci. Jcleme jegte dale: pozernost nekonee'ne rozgititelna by udt4.ela ye svem ztetellspolu s ptedchozi vetou i vgechny pfedchazejici vetyptednagky i udalosti, ktere ptednagce ptedchazely, ihovolne velkou east toho, C'emu tikame nage minulost.Kdy2 rozligujeme mezi svou ptitomnosti a svou minul 08.ti, je tote rozligenf ne-li libovolne, pak alespon relativnfvzhledem k rozlehlosti pole, ktere mffZe obejmout nanopozornost vuci 2ivotti. Ptitomnost" zaujima prave tolikmista jako toto usili. Jakmile tato zvlagtni pozornost upus-ti n6co z toho, co drZ'ela na zreteli, ihned se to, co z pti-tomnosti opustila, stane ipso facto minulosti. Zkratkokdy2 ptestaneme nagi ptitomnosti pti6itat aktualni vy-znam, upada do minulosti. S minulosti jedincft se to mastejn6 jako s minulosti Mirada: udalost patti minulostia vstupuje do dejin tehdy, kdyZ uz nema zadny ptimy vy-znam pro sotteasnou politiku a miihme ji zanedbat, aniAby to melo dopad na aktualni zaleZtosti. Dokud o sobe vy.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


konany yin dava vedet, path do narodniho 2ivota a zir

stava pro nej pfitomny.Nic nam tedy nebrani posouvat della C'eru mezi nal

piitomnosti a nagi minulosti tak daleko, jak je to jen moz

Pukud by pozornost k 2ivolu byla dostatedn6 silna

a dostate6n6 odpoutana od vegkereho praktickeho vyzna-mu, obsahla by v jedne nedilne pfitomnosti celou uply-ntilou minulost vedome osoby - nikoli jako v momentce,

nikoli jako celek sirnultannfch casti, nybr2 jako neat kon-tinualne pfitomneho, je2 by bylo zarova v kontinualnimpohybu. Byla by, jak jsem ji2 ilkal, jako melodie, kterouvnimarne nedoliteln6 a ktera ad zaC'atku do konce vytva.-

if stalou pfitomnost (un perpetuel present), mil2eme-litakto rozgitit smysl tohoto slova. Ovgem tato stalost (per-

petuita) by nemela nic spolameho s nemennostf, stejne

jako by ona nedelitelnost nemOla nic spole6neho s oka-

m2ikem. Jde to o pfitomnost, ktera trva.To nevi jen hypoteza. Ve vyjime6nych ptipadech se sta-

ve, 2e, se pozornost najednou vzda svoho zajmu na 2ivote:

a lined se minulost jakoby kouzlem stane ptitomna. Zdase, 2e osoby, pied nimii se znenadauf objevi hrozba nahlesmrti, jako item horolezec, ktery se fiti na dno propasti,utonuly nebo obegenec, mohou pro2it nahle obraceni po-

zornosti- cosi jako zmenu orientate vedomi, ktere bylo a2

doposud obra.ceno k bud oucnosti a pohlceno nezbytnost-

mi jednan1 a ktere od tochto zajmtit nahle upouSti. To sta-

éi k tomu, aby se piipomnely tisicovky zapotnenutych"podrobnosti, aby se pied dotyonou osobou odvinul cely

jeji piibeh v jednom pohyblivem panoramatu.Nen( tedy tieba vysvetlovat painef. Ci lope: neexistu-

je zvlatni schopnost, jeji2 dlohou by bylo zadr2et mi-nulost a obracet ji v piftomnost. Minulost se uchovava

sama od sebe, automaticky. Zajiste, pokud zavieme eelPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


pied nedelitelnostf zmeny, pied faktem, '20 se i nage nej.vzdalenOjgi minulost poji s naafi pfitomnosti a vytvaff spo.lu s ni jednu a tutee neptetrgitou zmenu, zda se nam,minulost je normalne t fmsi jig odstranonYm age uchov6\Tani minulosti je neon mimoiadneho: domnivame se pak,ge musime ptedpokladat zaffzenf, jehog tikolem by bylozaznamenat ty C'asti minulosti, ktere se pet mohou objo.vit ye v6domf. Bereme-li vgak v potaz kontinuitu vnitf.niho givota, a tedy i jeho nedelitelnost, pak neni ttebevysvetlovat uchovavani minulosti, nybrg jejf zdanlive" odstranovanf. Nemusime jig objasnovat vzpominku, nybrgzapomn6ni. Toto vysvotleni ostatn6 najdeme ve strukto-fe mozku. Pfiroda vymyslela mechanismus k usmilrn6nfnagf pozornosti ve slam budoucnosti a k odvraceni pozornosti od minula - chci fici od 0 asti nageho pfibohn,ktery je pro nage plitomne jednani bez vyznamu - mechanismus, ktery nagf pozornosti nabizi nanejvYg ve forme vzpominek" to ono zjednodugenf nagi piedchozlzkugenosti, jehog poslanfm je dopinit momentalnf zku.genost. V torn spot4va funkce mozku. Nemilgeme se zdopustit do diskuse s teorii, podle nig mozek slougi k ucho,vavani minulosti, shromagtfuje vzpominky jako negativyfotografii, ktere si pozdeji vyvolame, jako fonogramy, kto.re se pozdeji maji op6t shit zyukem. Tato tvrzenf jsmozkoumali jinde. Tato nauka se z velke 'Usti nechala inspirovat jistou metafyzikou, ktera pronikla do soudob6psychologie a psycho-fyziologie a ktera je dnes pfirozenopfijimana. Odtud pochazi jeji zdanliva zfejmost. Ale 6fmvice ji zkoumame, tim vice vidfme, jak se v ni hromadinosnaze a aporie. Vezmeme si pfiklad, ktery tomato tvrzenfnejvice nasve'd6uje, totig pfiklad hmotneho piedm6tu,ktery yyvolava dojem v oku a zanechava v duchu vizudInfvzpominku. CIm asi tak mute byt tote vzporninka, je-11



opravdu vYsledkem fixace dojmu, ktery oko ptijalo,v mozku? Kdy2 se pfedmet di oko sebemene pohnou, na-skytne se nikoli jeden, nybrl deset, sto, tisic °brazil, stej-ne nebo i vice, ne2 kolik jich je na kinematografickemfilmu. Kdyl pfedmet pozorujeme po jistou, byf kratkoudobu, nebo jej opakovane vidime v reznych okamlicfch,nabfzejf se nam miliony riiznych °brazil tohoto pfedme-tn. A to jsme si vzali tcn nejjednoduggf pflpad! - Pfedpo-kladejme, jsou vgechny tyto obrazy nashromaZdeny.K demu by nam slouZily? A ktery z nich je ten, ktery vyu-ijeme? Hipuseme dokonce, ze mame sve &wady k vy-

beru jednoho z nich, prod a jak jej °pet zahodfme dominulosti pate, co si jej vgimneme?- Led pfenesme se pfestyto obtfle. Jak lze vysvetlit poruchy panneti? V tech, ktereodpovidajf mistnimu paraneni mozku, tedy v afazich, ne-spodiva psychologicka porucha ani tak v odstrarieni vzpo-minek, ale spige v neschopnosti vyvolat si je. Urditeurdita emoce mohou nahle ptivest na vodomi slova, kterajsme povalovali za definitivne ztracena. Tato fakta a mno-ho jinych spoledne dokazuji, ze mozek zde slouli k tomu,aby z minulosti vybiral, aby ji zrnengoval, zjednodugovala vyulfval, ale nikoli k tomu, aby ji uchovaval, Kdybychomnebyli navykli domnivat se, le minulost je odstranena, ne-dinilo by nam zvlagtnf potfle yid& veci timto zpasobem.Avgak prave dfky zmineriemu navyku na nas opetne obje-venf dasti minulosti piisobi mimotadnYm ndinkem, kteryvoid po vysvetleni. A proto si v mozku vymyglfme to a tamkrabice na vzpominky, ktere by uchovavaly zlomky minu-losti -s tim, ze mozek se ovgem uchovava sam ad sehe. Jakoby to neznamenalo, ze jen cdsouvame nesnaz a nechavamesi problem na jindy! Jako bychom svym postalovanfm, zese mozkova hmota uchovava naptid dasem, di obecneji, levegkera hmota trva, nepfisuzovali hmote prave onu pamef,PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


kterou no jejim zaklade chceme vysvetlit! Af Mame co.koli, of uz tzeba ptedpokladame, ze mozek shromagd'ojavzpominky, nevyhneme se zaveru, ce minulost se mdgouchovavat sama, automaticky.

A nejen nage vlastni minulost, ale i minulost jakekollzmeny, ovgem za pledpokladu, ge se jedna o zmeny jedi.nou, a tedy nedelitelnou: uchovani minulosti v ptitam-nosti neni nic jineho neg nedelitelnost zmeny. Je pravd,g.e u men, k nimg dochazi venku, nevime tartlet nikdy,zda manic co einit s jedinou zmenott neho se zmenou so.skladanou z vice pohybit, mezi neg se vkladaji zastavky '(zastaveni je ostatne vgdy relativni). Kdybychom se meltvyjadtit k tato otazce, museli bychom byt uvnitt danychbytosti a veci stejnym zpdsobem, jakYm jsme uvnitt sob°sama. Ale to neni ddlegite. Staa, ge jsme jednou provgdyptesvedeeni, ge skuteenost je zmena, re zmena je nedelitelna a ge v nedolitelne zmeny minulost tvoti jednolos ptitomnosti.

Nechme se prostoupit touto pravd.ou a uvidime, ze jerkse cela fade filosofickych zahad rozpl.'yva a vypatuje.ktere velke problemy, jako tteba problem substance, pillblem zmeny a jejich vztahu, se ptestanou klast. Vgechrivnesnaze rozvitene kolem techto -Lomat nesneze, dik \nimg substance postupne. ustoupila ac do oblasti, v nig [ivnelze nic poznat pochazely z toho, ze jsme zaviralipied nedelitelnosti zmeny. Pokud je zmena, jeg je zjeviii,konstitutivnim prvkem vegkere nagi zkugenosti, onou in I 1

kavou veci, o nig mluvila vetgina filosofd, pokud v ni vdime jen prach stavu, ktere nahrazuji jine stavy,musime zajistit kontinuitu mezi tomito stavy pomoci rnjakeho umeleho pojitka. Protoge vgak tento nehybny sill,strat pohyblivosti nerafig'e vlastnit 'gadfly z atributd,znarne - nebof to jsou vgechno zmeny pak pied naloi



ustupuje tim dale, 6im vice se k nemu snatiimetak neuchopiteln3i, jako je neuchopitelny prIzrak zme-

ny, ktery jim m61 hyl zachycen. Vynalotime naopak usilina to, abychom spatfili zni6nu takovou, jaka je, v jejf ptirozen.6 ne(161itelnosti. Uvidirne, tie je podstatou veci. Po-hyb se nam uz nebucle jevit v mizici podoby, diky kterebyI pro rnylenineuc.hopitelnS, ani substance se mini ne-bude jevit v one neniennosti, diky niti hyla pro nagi zku-Sen.ost neptistuptA. Radikalni nestabilita a absolutninomennost jsou jen abstraktni pohledy zvnejAku na kon-tin uitu skutene zmeny, abstrakce, ktere pak duch zvi_c.c-Auje na jedne strane do podoby mnoha stave, na druhestran6 do podoby ve"ci 6i substance. Nesnaze, na nr.2.2 so an-

autoil soustfed'ovali v souvislosti s tazkou pohybua ktere modernl mystitele spojovali s otazkou substance,

Problemy se substanci zmizi, prototie substance jepohybem a timenou, problemy s pohybom zmizi, protoiepohyb a zmena jsou substan.cialni.

A zaroven s tim, jak se tyto teoreticke temnoty rozptY-I i, spaifime i matins regeni n.ojednoho problen.m, kte0 bylpovatiovan za nefe§itelnY. Diskuso okolo svobody volbyustanou, pokud se nam podati spattit sebe sam.a tam, kdeskute6ne jsme, totiti v konkretnim trvtini, v nemz my-lenka nutne determinace ztraci jakftoli vjrzna.m, prototi'eminulost zde tvoli jednotu s pfitomnostl a spolu s ni ne-ustale vytvail byf i jen tun, 'Z'e se k ni.prost6 pi`idava

absolutne novolao. A kdybychom brali v iivahuopravdovou povahu stave a kvalit, a nakonec vgello, co senam jevi se zdenim stability, vtitali ilov6ka ke svku bypak mohl duznat postupneho prohloubeni. A podolm6,objekt a subjekt jsou jiste vuc i sobs navtiAjem v situaci, jetije analogicka situaci dvou vlaku, o nil jsme mluvili na za-Mtku: dojem nellybnosti je vzbuzen ur6135m nastavenimPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


jedne pohyblivosti vfiLl jine. Nechme se tedy proniknouttouto myglenkou a neztracejrne nikdy ze zfetele zvlagtnivztah objektu k subjektu, ktery se vyjadfuje staticky'm vi -denim veci.: vge, c airs zkugenost nauC'S o objektu,

nak poznani subjektu, a svetlo, ktere dopadne nosubjekt, arac odrazem objasnit zase objekt.

Ale jak jsem oznamil ji na zaegtku, nejen 6ista speku-lace se tegi zisku z tohoto pohledu na univerzalni dent.IVITZerne se zasadit o to, aby prostoupil nag ka2dodenni2ivot, a od filosofie tak ziskat podobna uspokojeni, jakanabizi =ean, ale imsteigi, souvislejgi a pfistupnejgi v'etgi-ne lidi. Um'eni nam jiste umoMuje objevit ye vecech vicevlastnosti a nuanci, ne2 kolik si jich pfirozen6 vgitnneme.Rozgffuje nurse vnimani, ale spige na povrchu ne v hlou-hi. bohacuje nagi pi'itornnost, ale sotva narn umcitimje.jiptekrait. Filosofie nas maze plivyknout tornu, abycbomnikdy neizolovali pfitomnost od minulosti, jiz s sebou

Diky filosofti vgechny veci ziskaji bloubku spiltraez hlouhku ziskajf nem jako ravrtYT rozmer, ktery um0-nuje, aby piedchozi vjemy setrvaly v sounale2itosti s ak-tualnimi vjemy a aby se bezprostredni budoucnost zCastizakresloval a do ptitomnosti. Skutermost se warn ji2 neje-vi - co do zpAsobu sveho byti - ve statickem stavu. Sku-tknost dynamicky stvrzuje sebe saran kontinuitona variabilitou sve tendence. Co bolo v naern vnimani ne-hybne a zmrzIe, se rozehfeje a da do pohybu. Vge kolemnas ozije, vge v nas se prohere k zivotu. Jeden velk3.1vzmach s sebou strhne 2iV6 IMOSti i veci. Mime, 2e naszveda, unagi, nese. 2i j erne mnohem vice a tento narast

s sebou nose pfesved6eni, eo se velke filosoficke zd-hady daji vyie"sit ci dokonce ie se ani nemuseji klast,v2dyf se zrodily ze ztuhlebo pohledu na skutknost a v ro-ving mvs"Ieni jen vyjadfuji umiHe slabeni nal vitality.



Cim vice si zvykneme myslet a vnlynat vgechny veci subspecie duration's, tim vice se pondime do skute6neho tr-vani. A 6iin vice se do n6j pondime, tim vice se pPernis-time smerem k principu, ktery je sice transcendentni, alena nem2 se podilime a jeho2 v6(Thost nernUe bSit vk'nos-ti nemennosti, nybr2 vRnosti jak bychom ni ji-nak mohli It a pohybovat se? In ea vi vim us el movemurof sumus.6

6 SkutIcy upogtole 1, 17, 28: Nebo[ v nOin. (v fiohu) eijems. pollybu-jams as a tarns.-PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


VI

UVOD DO METAFYZIKY'

Srovname-11 jednotlive definite metafyziky a kon-cepce absolutna, vShnneme si, a se filosofove navzdory

1 Tento usej vygel v Royce de metaphysique et de morule v rota1903. ()d t6 doby jsem dospel k dalgimu vyznamovemu uptesneni pojm6metafyziky a v'eda. Slovum je moke plisuzovat takovy smysl, jaky oboe.me, ovgem so pfedpoklada, ce jej penive definajerne: nit by nebraniletome, abychom nazyvali veciou" 6i ,filosefif" jakykoli drub pozneni, jakse to diouho Maio. Dokonce bychorn mohli, jak jsem told vyge (str. 48n),zahrnout do metafyziky vge, Noise nicmene popfit, ze kdy poznaril upra.vuje svuj pfedmet tak, aby jej mohlo !fulfil, vyclava se jednim, jasne doll.novanyrn smorem, a kdy5... so vzdava jak6.koli postranni myilenky na vztalia srovnavani a snail se sympatizovat se skutemostf, postupuje odlignym,Li dokonce opaenym smkem. Ukazal jsem, 3e prvnl metoda vyhovujozkournani hmoty a drulia zkoumanf dacha, a dale, Ze oba pfedmety dosebe vzajenine zasahujf ate obe metody si museji vzejemne pomahat,V prvnim pfipade !name co 6init se zprostorovelym Casein a s prostorem,ve druhem pfipade se sicuteecny'm trytinim. Myglenky je tfeba formulovatjasne., a proto semi stale vice zdolo ulitetne nazvat prvni druh poznanivedou" a dray metufyzikou". Onu filosofii vedy" ti metafyzikuvedy", ktera zamestnava duchy velkych vedcif, ktera je imanentne pfftomna v jejich Ode a je 6isto jeji neviditelnou inspired, ptipfgeme tedyna Uet metafyziky. V tomto e.16.nku jsem ji jegte ponochal na frau verly,proton ji de facto provadeli badatele, kterym se ohecne ffka spfge vel.

neA metalyzikove" (viz vyge str. 39n a 51n),Na drttlt6 stran6 je tfeba mft na pameti, 3e Lento esej by! napsan v dobe,

kdy byl Kantav kriticismus a dogmatismus jeho misledovnikfi dosti ober:-a piijfman, ne-li jako saver, pak pfinejmengim jako vychodisko filoso-Hoke spokulace.

172



zjevnyrn rozporilm shodnou v tom, ze rozliguji dva hlu-boce rozdiln6 zp6soby, jak mUeme ufaitou vac poznavat.Prvni zpilsob poznarn pkedpoklada, ze obchazIme okoloveci, druhY pak, 'Ae do ni vstupujeme. Prvni typ poznanizavisi no hledisku, ktere zaujmeme, a na symbolech, jimizse vyjadfujeme. Druhy typ poznani nevychazi ze Mdrielohlediska a neopfra se o 'Z'adne symboly. 0 prvnlm poznanirokneme, =.ge se zastavuje u toho, co je reiativni. D druhempravime, ie tarn, kyle je to mo2ne, dospiva k absolutnu.

Vezmeme si napiqklad pohyb nejakeho predm'etu v pro-storu. Vnfmarn jej rfizn.e - jako poh.ybujici se ei jako ne-hybny - podia hlediska, z n.(1ho2 jej pozoruji. Vyjadi'uji jejrfizn6, v zavislosti na systemu soufadnic a orienta6nichbode, k nenni" jej vztahuji, tedy v zavislosti na symbo-loch, jimi jej tiumo6im. A z techto dvou diavochl jej na-zYvam reiativnkv jednom i druhena pfipacie linifsfuji sebesama vne piedmetu. Kdy2 mluvim o absolutninr pohybu,pisnzuji pehybujicfnm se predmi.,itu vnitfek a tak fikajlcdugeval stavy, sympatizuji s jeho stavy a vkladam se dorich usilim sve pfedstavivosti. Bude-li se pak pohybovat6i nikoli, osvoji-li si tento pohyb i jinY, nikdy nebudu za-kothlet tote2.2 A to, co budu zakouget, nebude zaviset anina bledisku, ktere bych moll vzhledem k pl'edmeni zau-jmout, nebof budu v pfedmku samem, ani na symholech,jimiz bych jej mohl tlumoiil, nebol' zamitnu jakykoli pfe-klad a privlastnim si original. Zkratka neuchopfm jiz po-hyb zvnej'Sku a takfikajlc vychazeje ze sebe, nybr2 zevnitf,v n.ena samem, o sob& Uchopfro absolutno.

2 Je vdhec q.aba ilkat, zde v Sadnem piipadt, nonabizime pro-sti'edek, jak rozpoznat, kdy je pohyb absolulni a kdy neni? Pouze definu-jerne to, co.eloviiku vytanc no myth/. kdy:?: se mluvi o absolutnim pohybuv metafyzick6m slova smysht.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


Vezmeme si dale nejakou romanovou postavu, jeja prf-body mi nekdo vypravi. Spisovatel mule, jak se mu zlibi,hromadit charakterove rysy, nechat sveho hrdinu mluvita jednat, lee nic z toho nevyvaN jednoduchy a nedelitel-ny posit, ktery zakusina, splynu-li na okamilk s postavousamotnou. Jeji einy, pohyby a slova se mi pak budou zdatptirozene, jako by vyveraly z pramene. LIZ to nebudou ak-cidentalni ureeni ptipojujici se k ideji, kterou jsem moto postave, Intent', ktera bez ustani obohacuji tuto ideu,ani by ji kdy dokazaly pino vystihnout. Romanova po-stave se mi objevi naraz ve svo celistvosti a tisice epizod,v nicM se projevuje, se nebudou dodateene ptidavat k ide-ji a obohacovat ji, nybd se od ni budou jakoby odpouta-vat, ani by ovgem vyeerpaly ei ochudily jeji podstatu.Vae, co mi kdo vypravi o jiste osobe, mi na ni nablzi ureitypoeet hledisek. Vaechny rysy, ktere ji popisuji a kteremne s ni seznamuji jen prosttednictvim mnoha srovna-nf s osobami a vecmi, ktere ji2 znam, jsou znaky, jimi2 jilze vyjadtit vice ei merle symbolicky. Symboly a hledis-ka mne tedy unalsfuji: vn6 toto osoby. Nabfzeji mi z ni jento, co ma spolceneho s ostatnimi lidmi a ve vlastnimsmyslu ji nepattl. Ale to, co je skutei.lne one sama, coutvati jejf podstatu, nelze ani postfehnout zvnej,§ku, ne-bof je to ex definitione vnittni, ani vyjadlit symboly, ne-bof je to nesoumetitelne s cfmkoli jinym. Popis, ptibohi analyze mne zanechavajf v oblasti relativna. Pouze sply-nutf. s osobou samotnou by mi, poskytlo absolutno.

Prave a pouze v tomto smyslu je absolutno synonymemdokonalosti. Pokusme se potidit v§echny fotografie urei-Mho mesta ze v§ech moinych hledisek. Nadarmo je bu-dome donekoneena vzajemne doplilovat, stejne se anizdaleka nevyrovnaji onomu plastickernu exemplati, jimAje mesto, v nem2 se proclizime. Pokusme se potidit



vgechny pfeklady ureito basn6 do vgech moinych jazykilNadarmo buderne pficlayat dalgi a dalgi nuance a jakym-si yzajemnym oprayoyanim dospivat ke stele vernejgf.muobrazu pfekladane basne, stejne nam nikdy neposkytnouvnitfni smysl originalu. Znazorneni vychazejici z jistehohlediska, pfeklad poffzeny jistymi symbo.ly, ziistanouv2"dy nedokonale ye srovnani s predmetem, na ktery jsmez daneho hlediska pohledli 6i ktery jsme se symboly sna-2ili vyjadfit. Naopak absolutno je dokonale v tom smys-lu, 2e je dokonale tim, can je.

A bezpochyby ze stejnalto detvodu dochazelo aasto keztotoMovanf absolutna a nekonea'na. Snafilm-li se sdelitnekomu, kdo neural ecky, jednoduchy dojem, ktery ye mnezanechal jeden Homer& very, nabidnu mu pfeklad verge,pak svitj pfeklad okomentuji, pate rozvedu svilj komentafa bu du se prostlednictvim dalgich a dalgich vysvetleni sta-le vice pfibliZoyat k tomu, co chci vyjadfit. Ale nikdyk tomu nedospeji. Kdyz zyedate ruku, vykonavate jisty po-hyb a zeroyeti mate vnittni a jednoduchy vjem tohoto po-hybu. Ale zynejgku, tfeba pro mne jakoLo pozorovatele,prochazi vane ruka jednim bodem, pak dalgim, a mezi te-'alto dvema body budou jegte dein' body, take kdy2 je za-

budu v torn pokra6ovat bez konce. Absolutnoje tedy pfi pohledu zevnitt jednoduchou veci. Ale

zvenku, tedy relativne, vzhledem k neeemu jj-nernu, stave se day vztahu k Malta znakiim, ktere jevyjadfuji, zlatou minci, kterou nikdy nesplatime drobny-mi. To, co se nabizi thrown nedelitelnemu chapani a ne-yyeerpatelnemu vy6tu, je ex definitione nekonee'no.

Z toho plyne, ie absolutno trine byt dant) jedine v in-luici, zathnco vge ostatni spade do pravomoci analyzy. In-tuici zde nazyvitme sympatii, 0 se pfenaglme do nitranejakeho pfedmetu, abychorn splynuli s tim, co je v nemPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


jedine6neho, a tedy nevyjadtitelneho. Oproti tomu ana.lyza je operace, je2 pfevadi ptedmet na jii znarne prvky,tedy na prvky, ktere ma tento ptedmet spole6ne s jinymiptedmety. Analyzovat tedy znamend vyjadtit nejakou vacprosttednictvim vztahu k tomu, 6int sama nevi. KaMaanalyza je tedy pteldadem, rozvinutim v symbolech, zna-zomenim potizenym z po sobe nasledujicich hledisek,v rAm'A zaznamenavame tadu styi-Mych bodit mezi novyrnptedm6tem, ktery zkotuname, a jinyrni ptedmety, o nicUsi nayslime, 2e je uz zname. Analyza v66ne a neukojitelnotouzf obejmout ptedmet, le6 je odsouzena k tomu, aby jejstale obchazela. V tato touze nekonethe nasobi hlediska,aby dopinila stale neitpine znazorneni, bez oddechu ob.m611.uje symboly, aby zdokonalila stale nedokonaly pte-klad. Pokra6uje tedy donekoneilna. Naopak intuice, je-livabec mana, je jednoduchym aktem.

Za tohoto ptedpokladu lze pak snadno nablednout, 2eobvyklou funkci pozitivni vOdy je analyzovat. Pracujotedy ptedev6im se symboly. Dokonce i ty nejkonkretn6j-gi ptirodni vady, totil vddy o 2ivo ptirode, se ptidriuji vi.ditelne podoby tivych bytosti, jejich organic a jejichanatomickych prvku. Vzajemn6 porovnavaji tyto formy,pitevadeji slait6W1 formy na jednoduni a vposledkuzkoumajf fungoveni 2ivota na torn, co je tak tikajic jehoviditelnym symbolem. Existuje-li prosttedek, jak si ab.solutne osvojit skutebtost, spice neZ' ji relativne pozna-vat, prosttedek, jak se umistit do ni, spige neZ" na nipohliIet z rfiznych hledisek, prosttedek, jak mit intui.tivni chapani skutermosti, spige ne2 ji analyzovat, a ko-ne6ne prosttedek, jak ji uchopit bez ohledu na vakerovyjadteni, pteklad a symbolicke znazorneni, pak je jimmetafyzika. Metafyzika je tedy veda, kterei se had16 obe-jlt bez

176



lixistuje pfin.ejmengim jedna skute6.nost, kterou vgich-ni uchopuj erne zeynitf, intuici, a nikoli jednoduchou ana-13;;zou. Je ji nage vlastn.1 osoba ve svem plynuti napfid'iiasern. Je to nak ja, ktere trva. Je mane, ie s 2odnou ji- /nou v6ci nenavazujeme onu in.telektualni ci splge du-chovni sympatii. Zajiste ygak sympatizujeme se sebousamyrni.

Kdy2 I.Vedpokladtim, 2e je me osoba nednna, a blou-dim pa n1 vnienim pohledem sveho Vodomi, Ygimn.0 sinejprve Y§ech vjemy, ktere k ni dospivaji z hmotneho sye-ta a tyoii jakousi vrstvu, je2 ztuhla na povrchu. Tyto vje-my jsou jasne, od]Ane a rozmistone ci rozmistitein6 vedlesebe. Sna2f se seskupit do piedmetii. Pate si V§inmu vzpo-minek, je2 se vice 6i merle poji s temito \jenny a siou2i k je-jich interpretaci. Tyto vzpominky se jakoby odpoutaly odedna me osoby, nebot je k periferii pfitahly vjemy, ktere sejim podobaji. Tyto vzpominky se ye mn.e ukladajf, anir bybyly naprosto mnou samYm. A nakonec citim, jak o sobedavaji veal ten deuce, pohyboye navyky, cely zastup Yir-tualnich dina vice ei mene pevne spjatych s tbmito vjemya vzporninkami. Wechny tyto prvky vyznainijici se jasneustavenymi formami se mi jevi jako tim vice odligne odemn.e sarnotneho, Nrn vice jsou odligno ad sebe navzajem.jsou zametene zevniti.' yen a spoIeene vytyafeji povrh kou-le, ktera so stale rozAifuje a postupn6 ztraci ye vilers'im sve-te. Pokud se ale odpoutam od periferie a useboru ye svemsttedu, pokud hledam v hloubi. sebe sama to, Cim samjsem, Cim jsem naprosto jednolife, konstantne a trvale, na-Ieznu n.eco docela jineho.

Pod t6mito zfetelne oddelen.ymi krystaly a pod toutopovrchovou namrazou naleznu kont in nitu uplYYtini, kte-rou nelze srovnat s nicim, on jsem kdy vide] uplyyat. je tosled stavii, z nich2 kaZdy ohlaSuje to, co bude nasiedovat,PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


a obsahuje to, co pfedchazelo. Vlastn6 a2 tehdy, kdy2 US-

mito stavy projdu, obratfm se nazpot a pohlednu na svestopy, vynofi se pfede mnou rozligene stavy. Kdy2 jsem juzakougel, byly tak semknut6 uspolidane, tak hluboce pro-dchnute spolanym Zivotem, 2e bych byvaI nedokezal

kde jeden z nich kon6f a kde zaL'Ind dalgf. Ve skute6-nosti 2adny z nich nezefna ani nekona nybil vgechnystavy nachazeji v sobe navzajem sve pokratovani.

Mohu-li si dovolit pfirovnanf, je to jakesi odvfjenf svit-ku, nebof neni five bytosti, ktera by necitila, 2e se po-stupne U1124 ke konci sve role. A zit znamend starnout. Jeto vgak zarovefi I kontinualnf navfjeni, jako se noviji nildo klubka. V2'dyf nage minulost nas nasleduje, neustaluse zvetguje a piitomnost, ji2 sbfra pa caste. A vedomf zna-mend pama.

Po pravde taeno se nejedna ani o navijenf, ani o odvf-jenf. Tyto obrazy totit2 navozuji predstavu ptfrnek cf po-yrcha, jejich2 6asti jsou vuci sobe navzajem homogennfa je rno2'ne je k sobe pfilozit. Lei u vodome. bytosti nena-jdeme dva identicke okamZiky. Veznnete si ten nejjedno-duggi pocit, pfedpokladejte, ie zilste.va konstantnf,ponofte do nej celou osobu: vedomf, ktere bude tento po-cit doprovazet, nebude moci zastat ani v prUbehu dvoupo sobe nasledujicfch okam2ikia identicke se sebou sa-mym, nebof nasledujfci okam2ik v sobe na rozdil od prod-chozlho vidy obsahuje i vzpominku, kterou mu pfedchortokarn2ik zanechal. Vedomf, v norn2 bychom shledali dvatoto2ne okam2iky, by bylo Vedomfm bez pameti. Bez usta-ni by zanikalo a opet se rodilo. Jak jinak si mame pied-stavit nevodomf?

Bude tedy ti.eba novodit obraz spektra s tisfci odstfnya s teener neposttehnutelnym odstupflovanfm, skrze ni5Apfechazime od jednoho odstfnu k jinemu. Proud pocitu,



kterY by se ubiral napiff; spektrem a postupne se zbarvo-val kaZ'dyna z jeho odstinii, by prochazel postupnYmi zme-nami, z nich kalda by ohlagovala zmenu nasledujici:a zahrnovala zmeny ptedchazejicf. Lee' postupne odstlnyspektra jsou vtSCi sobe navzajem stele Kladou sevedlo sebe. Zaujfmajf prostor. Ciste trvani naopak vylu-C'uje jakoukoli piedstavu juxtapozice, vzajemne exteriori-ty a rozlehlosti.

Piedstavme si spige nekone6ne malou gumu, smrgte-nou, kdyby to bylo mo2ne, do jednoho matematickehobodu. Postupno ji natahujme, abychom z bodu dostaliptimku, ktere se bude stale prodluZovat. Zami:;=frne svoupozornost nikoli na pifmku jakato pifmku, nYbrz na cin-nest, ktera ji vyznanje. Pova'ime, M tato C'innost je i na-vzdory svemu trvani nedelitelna, piedpokladame-liovgent, 20 se uskuteniuje bez zastavky. Kdybychom semvsunuli zastavke, ucinili bychom z ni 6innosti dye na-rnisto jedne. Kaida z nich by pak byla onim nedelitelnem,o nemZ' mluvime. Samotnou ilinnost v pohybu nikdy ne-lze delft, dent lze pouze nehybnou pifmku, kterou podsehou tato Ennost zanechava jako stopu v prostoru. Po-kusme se odpoutat od prostoru, ktery tvoil pozadi pohy-bu, a zameime se jen na sam pohyb, na akt napInani 6irozpfnani, zkratka na 6irou pohyblivost. Tentokret do-spejeme k obrazu, ktery verneji znezornuje nage rozvije-

v trvani.A piece bude i tento obraz netipiny a ()statue kaale pii-

rovnani bude nedosta6ujici, nebof rozvijen1 nacho trva-rd: se v ne6em podoba jednote pohybu, ktery postupujekupiedu, v nMern zase mnohosti stavtit, ktere se postup-ne prostfraji, a Z'adna metafora nemil2e vystihnout jedena sp ekt, aniZ" by piitorn obetovala druhy. Kdy2 navozuji ob-raz spektra s tisici odstiny, main pied sehou hotovou vec,



zatfmco trvani so nepfetrZite tvoff. Kdy'g myslitn na gum u,ktera se prodlnuj , na pru2inu, ktera se napfna nebo uvolAttie, zapominarn na bohatstvi barev, jim2 se vyznabuinprOlvane trvani, a vidim v nem jen jednoduchy pohyliijim2 vedomi pfechezi od jednoho odstfnu k dalgimo,Vnitfni pivot je tirn vgfra naraz, rozmanitosti kvalit, mi-pfetr2itostf postupu vpfed, jednotou smeru. Nemiilennisi jej znazornit obrazy.

Jegte merle si jej vgak miiZeme znazornit pomoci pa.)tedy pomoci abstraktnich, obecnych ci jednodil

chych ideji. Zajiste, Zadny obraz zcela nevystibmipavodni pocit, kterY ye nme vyvolava uplyvani ninesama. Ale nevi ani nutne pokouget se jej vystihnoni.Tomu, kdo by si sam pro sebe nedokazal zajistit intuiMtrvani, ktere utvafi jeho hyti, tomu ji neposkytne nikdynic a pojmy mu nepomohou o nic vice ne2 obrazy. 1.13hradnfm z6merem filosofa zde musi hy.t pdnecoviuilk jiste preci, 112 u vetginy lidi stoji v caste ducbovni ntivyky, ktere jsou pro Zivot uZ'iteeen6j5f. Ohraz ma vgaknejmenglm to vyho du, 2e nam urnonuje setrvat v °blind Ikonkrotna. 2adny obraz nenahradi intuici trvani, oliomnoho rdznych obrazapfevaatych a vecivelmi odlignyclifacia narn svym konvergentnim pfisbenim umani z!lmerit vedomi k onomu pfesnernu bodu, v nemti se nachemfintuice, ji2 memo dosahnout. Tim, 2e budeme volit co ni,Jice nesourode obrazy, zabranime tomu, ahy se jakykol Ia nich postavil na infst intuice, ji2 ma pfivolavat, neborby v takovem pfipade byl okam2ite zapuzen svymi rivii.ly. Pfimejme vgechny obrazy, aby i pfes svaj odliCooyvahled po nagem duchu vyZadovaly stejny druh pozornosti a svYm zpasobem i stejny stupen napetl, a naafivedomi si Lim postupno osvojf naprsto specifickou a koiikretnf dispozici, totiZ' prave mut dispozici, ji.i si osvojil



musi, ma-li se sobe samemu nezasttene jevit.3 Jo vgak Og-re tteba, aby s tim vedomi souhlasilo. Nebof mu vlastnenic neuka2eme, Pouze je uvedeme do postoje, ktery musizaujmout, aby mohlo uplatnit paadovane nsili a (limpetsamo od sebe k intuici. Naopak nevyhodou jedno-duchgch pojrnii je v tato oblasti to, .2e to jsou opravdu sym-holy a jako takove nahrazuji ptedmet, ktery ptedstavuji,a nevyZaduji od nas zadnt usili. Kdybychom se na ne po-drobn.e zamotill, videli bychom, ze kaZdy a nich vystihu-je z ptedmetu j en to, co ma spoleeneho s jingmi ptedmety.Videli bychom, Ze kaidy z nich vyjadtuje jegto vice, ne2.tak 6inil obraz, srovnanimezi danym pted metem a tend,ktere se mu podobaji. Ale protoie srovnani vystihlo neja-kou podobnost, protnZe tato podobnost je jednou z vlast-nosti ptedmetu a protOe vlastnost vypada docela jakoMst pledmetu, kteromu nalezi, snadno ptesvodeime samisebe, Ze budeme-li klast jedny pojmy vedle jinych, se-skladame celek ptedmetu z jeho easti a ziskame tak zika-jic jeho intelektualni ekvivalent. Domnivame se tak, zerete.zenim pojere, jako je jednota, mnohost, kontinuita, ko-neCna 6i nekoneend delitelnost apod., si vytvotime vex-nou ptedstavu o trvani. Prave to je iluze. A take nebeapai.V to mite, v n1 abstraktni ideje dokaZi poslouZit analyze,tedy vedeckemu badani o ptednaetu v jeho vztazich kevein ostatnim ptedmotilm, v Fe mite nejsou schopny na-hradit intuici, tedy metafyzicke zkoumani ptednietuv torn, co je pro nej podstatne a specificke. Na jedne stro-ll() totii plati, Ze pospojujeme-li tyto pojmy, valy nam

3 Zde se jodna o takor6 obrazy, ktere. mohou tanout filosofovi namysli tehdy, kdyg cbce vylogit sve myglonf ntkomu jinfunu. Obraz, kterytnilge filosof pottebovat pro sebe sama, ktery je lasto nevyjhdren:.i a velmiblizkV intuici, zde nechav6ane stranou.



nabidnou jen lunge seskladani 'Stedman. Mohou nanojvyg symbolicky znazortiovat nektere obecne a tak fikfljfoneosobni aspekty pfedmetu. Marne bychorn doufali,s jejich pomoci uchopime skuteatost. Pojmy ptedstayugjen jeji stin. Ale na druhe strane zde neprameni jen iltiZtl,ale eiha zde i velmi vaZne nebezpe61. Nebof pojem tint,jak abstrahuje, zaroven zobecnuje. Pojem mule vyjadfovat zylagtni vlastnost jen tak,ze ji &inf spoleenou pro no.konene mnoho veci. Rozsahem, ktery ji dava, ji tedy yhlyvice ei merle deformuje. Umistime-li tuto vlastnost opOtdo metafyzickeho ptedmetu, jenlit2 naleZ"1, zaerie nditis nim splyvat nebo se mu alespoii pfizpilsobovat a osvoojovat si jeho vlastni rysy. Extrahujeme-li ji z metafyzick6ho pfedmetu a znazornime-li ji pojmem, nekoneene snrozAifi, pfekroei picedmet, nebof jej od nynejAka mug ohsahovat spolu s jinymi pfedmety. Kdy2 formulujeme roseline pojmy vlastnosti jedne veci, opisujeme okolo nlinnostvf velkych krultit, z nichZ' radny se s ni piesne nekryje. A piece ve veci same vlastnosti splyvaji s -Oct,a tedy i spolu navzajem. Musime tedy nalezt nejakystroj, ktery ram umotni obnovit toto splynuti. Vezmemnproto jakykoli z techto pojmil a pokusime se s jeho pomoc Ispojit ostatni pojmy. Zalezf vgak na torn, zdavezmeme tonei (men pojem, nebot' spojeni probehne pokaIde jinymzpfisobem. Zalai naptiklad na torn, zda vyjdeme z fuelnoty nebo mnobosti, nebot' budeme pokaMe jinak pojimat nmohostni jednotu trvani. V§e zavisi na torn, jakonvahu pfisoudime tame ci onomu pojmu, a tuto \Pau jimbuderne YZ'dy ptisuzovat svevolne, nebot' pojem extraho,vany z pfedmetu 26.dnou vabu nema, v2dyf je jen stinemdaneho telesa. Tak vznikne mnoho rfiznych systOmiia bude jich tolik, kolik je YnerSich hledisek na sk.uteenosl,jiz zkouniame, ci pfflis velkych kruhil, do nichZ' ji ohne,

182

IIPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


nie uzavtft. Nevyhodott jeclnoduchych pohat nenf jen to,rozclelujf konkretni jednotu ptedmetu na nmoZstvf

symbolickych vyjadteni. Rozdeluji take filosofli do rfaz-fifth gkol, z nich'Z ka'ida zaujme sve misto, vybere si sve,etony a pustf se s ostatnimi do partie, ktera nikdy ne-skonCji. Bud je metafyzika pouhou hrou s myglenkami,ancbo je vOnou duchovnl pracf. Ovgem to by pak muse -la pfekrait pojmy a dosp6t k intuici. Pojmy zajiste ne-mfde postradat, nebof vgechny ostatnf vedy pracujf zcela[Ala s pojmy a metafyzika se neraffZe obejit bez ostat-nich v6d. Je vgak sama sebou jen tehdy, kdy.2 ptekro61 po-join a se alespa oprosti od itahlych a hotovych pojmna vytvoti pojmy zcela odligne od tech, s nimi2 obvykle za-chezfrne. Mam tfm na mysli prtirna, pohyblive, Omer. ply -mild znazornenf, ktera jsou V2cly plipravena ptizpiisobitse unikavym podobam intuice. Pozdeji se k tomuto &de-Zitemu bodu vratime, nyni staL to, co jsme vylo2ili. Uka-zali jsme, ze si miaeme ptedstavit sve trvanf pffmo, totUv intuici, ze narn je mohou neptimo sugerovat obrazy, aleZe nikdy nemae byt obsOeno - ponechame-li slovu po-jem jeho vlastnf smysl -v pojmovem znazoranf.

Pokusme se nyni na okamiik ainit z trvanf mnohost.Bude tfeba dodat, ze jednotky tot° mnohosti se od sebeneligf tak, jako se ligf jednotky jakekoli mnohosti. Namis-to toho do sebe navzajem ptesahujf. Samortejme mu2emevyvinout jiste Usilf ptedstaviv.osti a fixovat jednou uply-nule trvanf, cl6lit je do kouskii, kter6 se kladou vedle sebe,a vgechny tyto kousky spoCitat. Ovgem cela tato operatese provadi na ztuhle vzpomfnce na trvanf, na nehybne sto-pe, jil po sobe zanechala pohyblivost trvanf, a nikoli natrvanf samem. Ptiinejme tedy, ze pokud zde nejakou mno-host lze naleit, pak je to mnohost, ktera se nepodoba 'tad -tie jine mnohosti. Rekneme tedy, ze trvanf je jednota? LiePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


ur6ite fici, ze kontinuita prvku, kde jedny pokreuji v dm.*hych, ma povahu pra.ve tak mnohosti, jako I jednoty, aidtato pohybujici se, manta se, barevna a Z'iva jednota titsotva podoba abstraktni, nehybne a prazdne jednote, klemu vystihuje pojem ciste jednoty. Usoudime z toho, ge Nil

trvani musi definovat zaroveii jednotou a mnohoslf?AvAak (raja se to zyla.§tni vac. Nadarmo manipuluji s °bd.ma pojmy, reizne je odmetuji a yzajemna kombinuji, up1111rmji na ne nejsubtilnaigi operace mentalni chemie, nikdynedospeji k ne6emu, co by se podobalo jednoduche 111111.ici, jig uchopuji trvani. Kdybych se ovgem namisto Mhoprosttednictvim iisili o intuici ptemiStil do trvani, aka.m2ite bych nahledl, v jakem smyslu je jednotou, mnoha.sti a jegte mnoha jinymi vecmi. Tyto rozliene pojmy bylytedy mnoha vneigimi hledisky, z nich'Z se pohllgelo na tr-vani. Nejsou ani oddalene, ani sjednocene a neumoinilynam proniknout k trvani samotnamu.

A piece k nemu pronikame a to je mo2rne jedine skrzointuici. V tomto smyslu je mo2ne, abych ja sam dospalk vnitinimu, absolutnimu poznani trvani sebe sama. Pokud ovgem rnetafyzika vola po intuici a dokage si ji zdoobstarat, neznamend to, 2e by veda nevyZadovala analy.zu. Zde dochazi k tomu, 2e se zamanujInlohy analyzy a in.tuice. Z toho se pak rodf diskuse mezi §kolami a konfliktymezi systemy.

Psychologie totiZ" postupuje pomoci analyzy stejne jakojine vedy. Rozklada ja", ktere ji bylo zpo6a.tku dello v jed-nejednoduche intuici, do paitkn, pocitii, ptedstav aped.,ktere pak zkouma oddelene. Klade na misto ja" tadu pry-

jim'2 fika psychologicka fakta. Ale lze fici, Z"e tyto pry-ky jsou eastmi? V tom tkvi cela otazka a prave proto, Z'e soji myslitela caste vyhybali, formulovali problem lidskeosobnosti IlefeAitelnpn zpilsobem.



Nelze poptit, 2e ka2dy psychologicky stay jir jen tim,ze path konkretnf °sot* (Arai celek dane osobnosti. Ne-existule pocit, hyt by byl sebejednocluggi, ktery by virtu-eine nezahrnoval minulost a ptitomnost bytosti, ktera jejzakougf, pocit, ktery by se od of mohl oddelit a vytvolitstay" nojak jinak nez na zakladil esilf abstrakce ci analy-zy. Nelze viak popfit ani to, .2re bez tohoto asilf abstrakceci analyzy by rozvoj psychologie jakokto vedy vuhec ne-byl mo2ny. Ale v L'em spaiva ona operate, ja. psychologvydeluje unity psychologicky stay a 6ini z n6j vice 6imane nezevislou entire ZaUlna tfm, 2e zanedbava sped-ficke osobni zabarveni, je2' nelze vyja.dfit znamymi a spo-I ethymi pojmy. Pete, co si danou osobu takto zjednodugil,snarl se vydel it ten t.'ji onen aspekt, ktery se nabizi k zaji-mavemu zkoumanf. Jde-li napfiklacl o naklonnost, pone-cha stranou nevyjadfitelny ods tin, ktery ji zbarvuje a kteryzpasobuje, e ma naklonnost nenf neklonnosti Petese soustifedi na pohyb, jim'2 se nage osobnost nese sme'renik jistemu pIednietu. Vydelf tento postoj a prEive tento spe-cificky aspekt osoby, tote hleclisko na pohyblivost vnift-niho livota, toto schema" konlcretni neklonnosti prohlasiza neztivisly fakt. je to podobne place, jakou se zabyvatunelec, ktery se pfechodne zdr'luje v Patai a nakresli sinapffklad skicu jedne vae katedraly Notre -Dame. Ve2 jenedelitelne spjata s budovou, to je zas stejne nerozdilnespjata s piidou, s okolim, s celou Pat' 121 atd. LeC" je tfebazar:ft tim, e ji oddelime. Z celku si povgimnerne jen jed-noho aspektu, tota teto veZe katedraly Notre -Dame.A ve2 se ve skuteeinosti sklada z kamenU, jejich2 zvlas"t-nf ji diva jeji podobu. Ale malff se nezajimao kamony, zaznamena pouze siluetu ve2e. Skutanoa vnitfni uspotadanf veci tedy nahradi vnejgfin a sche-matickym seskladaninn. John nakres tudig celkeni vzato



adpovida jistemu hledisku, z neha lze pPedmet Adel,

a volbe jisteho druhu znazorneni. Upine stejne se to uiiis operacf, j12 psycholog vyzdvihuje jeden psychologickstay z celku osoby. Tento psychologicky stay je sotva n.eirn vice nez jen skicou, za6atkem umeleho sesklada'nf. 11,

to celek, nahlednuty z jisteho elementarnibo aspektu,o nej2 se zvlagf zajimiime a ktery jsme pozorne zaznamOinali. Nenf to east, nybr2 prvek. Neziskali jsme jej delenfirb'na easti, nybr2 analyzou.

A nos cizinec si pod vgechny skici, ktere si v Pafainapfk bezpochyby Pale - jaka upominku

svou navAteytt. A proto'Z'e Paff2 skute6ne videl, dokUe so.-stoupit ad pilvodni intuice celku, urnfstit do of sve skida spojit je mezi sebou navzajem. Neexistuje ykkprostledek, ktery by nom umognil provost openou opnraci: vezmerne se tfeba i nekone&le mnoho skic, ptedpo,kladejme, 2e jsou naprosto pfesne napsanoPafie jako znameni, 2e je mime vzajemno pospojoval,pfesto neni mane ad nich vystoupat k intuici, kteroujsme nemeb, a navodit si tak dojem z kdy jsmePafa nevideli. Nenf to mane proto, Z'e se zde nesetkaydme s 6ristmi nejakeho celku, nYbr2 s poznomkami, ktertijsme si o danem souboru ueinili. Vezmeme si jogte pad.nejgi prfklad, tedy takovy pfipad, kdy je zazn.am taktkaapIne symbolicky. Pfedpokladejme, 2e mi nada ptedio.

nahodne promichana pismena, ktera dohromady vy.tvafejf boson, jiz neznam. Kdyby tato pismena byla aOstmibasne, mohl bych se pokusit ji z nich opet sestavit, zkou.get razna rozestaveni, jako kdyz si [Me hraje s kostkaml-skladanky. Le6 neco takoveho mi van nepfijde na mysi,protok pfsmena nejsou skladebnymi aristrni, nYbr2te6n yrni vyrazy, co2 je neco Upine jineho. Proto kdy manhaseri, ihned umfstfrn kaZAO pismeno na jeho mist() a bez



obtigi je spojim kontinudlnim gestem, zatimco opa6ndoperace nenimo*gna. I tehdy, kdy se domnivam, ge se o ta-kovou operaci pokouMm a skidd am k sobe je,dnotlivd pis-mena, vychdzim z toho, Ae si pfedstavuji mo.2ny vyznam:zajfdluji si tak intuici a teprve na jejim zeklade se snag'imsestou pit k elementdrnim symbolism, ktere by mely do-hromady poskytnout jejf. vYraz. Mydlenka, ze magemeposkladat vec vYlu6ne prostiednictvim operaci se sym-bolickymi prvky, vede k takove absurdite, ge by nikohoani nenapadla, kdyby si uvedomil, .ge zde pied sebounema zlomky veci, nybri svym zpilsobem zlomky sym-bolu.

A piece pravo v tom spoEva snagen1 onech filosoffi, kte-ii se snagi poskladat osobu z psychologickych stavu, at uise soustfeduji na stavy samotne nebo k nim pividdvaji nit,jeg ma jednotlive stavy navzdjem pospojovai. Empirikovei racionaliste zde podlehaji stejne iluzi. Vgichni povagn-ji 66ste6nO zdznamy za skuteene 6cisti a smnuji tak hle-disko analyzy s hlediskem intuice, vedu s metafyzikou.

Empirikove maji pravdu, kdyg tikaji, ie psychologickaanalyze neodkryva v osobe nic \Tic nog' psychologicke sta-vy. To je skuteate funkce, ba dokonce definice analgzy.Psycholog llama za ukol nic jineho neg analyzu osoby, tj.zaznamendvdni stavfi: nanejvya pfipojf k WM° staviimndlepku ja", 6img. HU, 2e to jsou stavy jd", stejne jakomalff napi§e slovo Pact" pod kagdou ze svych skic. Jd"je na pude, na nig se psycholog usidluje a na Mg se takema usfdlit, jen znakem, jimi se snail pfivolat ptiwodniintuici (ostatne intuici velmi zmatenou), ktera poskytlapsychologii jeji pi'edmet. Ja" je zde jen slovo a bylo byvelkou chybou, kdybychom se domnlvali, ge mogeme nakit° pilde nalezt za slovem i vec. V tom tkvi chyba filo-sofft, ktei'i se nedokkali omezit na to, aby byli v oblastiPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


psychologie prost6 a jednoduge psychology, naptiklatiTaina-2 a &mita Iviilla.5 Z hlediska metody, kterou pouf-vajf, jsou psychology, let': a hlediska pferlmetu, kterY sic-d.uji, ziistavaji metafyziky. Radi by dospeli k inluici a dikypodivne nedtislednosti poZ'arhiji tuto intuici na analyze,je2 je jeji negaci, Hlerlaji ja" a tvrdi, e je nachazeji v psy-choIogickYch stavech, zatimco je mo2ne ziskat tuto roz-lMnost psychologickych slaw jen tim, M se ptenesemevtre je, ze pohlodneme no osobu a zachytime ji fadeuskic, poznainek, vice r i m6ne schematickYch a symboli c-kych znazornOnl. Nadarmo tedy kladli jedon stay vedledruheho, rozmnoaivali jejich sty(m6, body, zkoumali me-zery mezi nimi, jd" jim v2dy unika., take nakonec v nemsemi spatiuji jeu prazdny ptelud. Ale to je tote!, jako by-chorn poptrali,. e Diode] ma nejaky smysl, se zdAvodno-niin, 2e jsme jej nadarm hledali v mezerach mezipismeny, z nich2 so sklada.

FilosofickY empirisrnus se tedy zrodil ze zameny mezihi ediskem intuice a hlediskem analyzy. Tkvi v torn, ze hle-dd original v ptekladu, kde ptirozene nemffZe hyt, a po-pira existenci origindIu se zdCwodnenina, ze jej v pfekladunelze nalezt. Nezbytne dosp6je k negacfm. Ale podivarne--li se na vec zblizka, vginineme si, .2e vyznam techto ne-gaol je jednoduchY: analyza nevi intuice, cue je ostatnosamo o sobs evident& V6da ptechazi od pfivodni a ostat-ne amatene intuice, ktera ji (lava jeji pledmet, okandit6k analyze, ktertI nekonkne mnozf hlediska, z nich2 Ize naten to pfedm6t nahli2et. Velmi bray dospeje k domiAnde,

4H. Twine, De l'Infelli,gencu. 1878, 1, WAD a II, III, T, § 1-0.

5 J. S. Mill, An Examinalion of Sir William Hamilton's Philo-sophy, 1865.

IRR



ze by mohla spojit vgechna hlediska dohromady a po-skladat svilj pfedmet. Lze se vabec divit tomu, ze ji tentopfedinot unika, stejne jako diteti, ktere si chce vyrobit pev-nou hra6ku ze stfnit, jel se rysuji podel zdf?

Ale racionalismus podleha stejne iluzi. Vychazi se stej-ne zameny jako empirismus, a je upine stejne bezmocnyve sve snaze dospe.t k osobnosti. Stejne jako empirismuspovauje psychologicke stavy za mno.2'stvi zlolnku, od-lou'oenych od ja", ktere by je melo sjednotit. Stejne jakoempirismus se sna21 navzajem pospojovat tyto zlomkya znovu vytvofit jednotu osoby. Stale znovu vyviji usiliuchopit osobu a dopada nakonec stejne jako empirismus,vidf, jak mu osoba Oidy znovu unikne jako jakysi pfelud.Ale zatimco empirismus znaven bojem nakonec prohla-sf, ze existuje jen mnohost psychologickych stavu, racio-nalismus svetepe tvrdi, ze jednota osoby existuje.tuto jednotu pravo na pude psychologickych stavU a mi-moto je nucen pfevest i vgechny kvality ci vgechna

ktera ve sve analyze najde, na tiC'et psychologickychstavU (mbar analyza dospeje cx definitione 0..dy ke -sta-Tabu). Je potom nevybnutelne, e mu k vystifieni tato jed-noty osoby nezbYva nic jineho, na cosi iiiste negativniho,absence jakehokoli ur6eni. Psychologicke stavy si v 'Letoanalyze nutne pfisvojily a ponechaly samy pro sebe vg°,co vykazuje byf i nejmengi podobnost s latkovostf. Jed-nota jet" pak bude moci by't jedine forma bez latky, tedyabsolulni neur6ito a prazdno. K vyclelenym psycholo-gickym stavUm, k temto stinUm ja", jejichZ' soubor em-pirikove povalovali za ekvivalent osoby, racionalistapfipojuje pfi svam opetnem us taveni osobnosti cosi jegteirealnejgiho, prazdno, v nern'2 se tyto stiny pohybuji, tak-fka ffsi stf astir. Jak by tato forma", 01 je ye skutenosti bez-tvard, mobla charakterizovat nejakou 2ivott, jednajici,PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


konkretni osobnost a odligit Petra ad Pavia? Lze se vtAbecdivit tomu, ze filosofova, kteti oddelili tuto formu" odosobnosti, vaipati zjigfuji, 2e tato forma" nijak nedoka-2e urdit danou osobu, ze jsou postupn6 dovedeni k tomu,aby z tohoto prazdneho ja" udinilibezednou nadobtt, kte7

nepatif o nic vic Pavlovi neZ" Petrovi a v ni2 bude procele lidstvo, pro Boha di pro existenci obecn6 tolik mista,kolik chceme? Mezi empirismem a racionalismem vidimjen jediny rozdil. Empirismus hleda jednotu ja" tak 'if-kajic v prolukach mezi psychologic.kymi stavy a to jej vedok tomu, aby tyto proluky vypliioval jinymi stavy a tak daledonekoneena, take ja" je stladovano do intervalu, kteryse stale zmenguje, a s postupnym pokrokem analYzy sob1121 NuIe. Zato racionalismus cinf z ja" miSto, v nemAse stavy ukladaji, a ma tak pied sebou prazdny prostora nedoka2e rzci, zda a prod tento prostor kondi zde spfgonei" tam. Tento prostor piesahuje kaRlou z mezi, ktere somu kdo snal stanovit, stale se zvetguje a nakonec se ztra-ci nikoli v Nule, .nybrZ' v Nekonednu.

Mezi takzvanym empirismem" tieba takovaho Tainaa temi nejtranscendentnejgimi spekulacemi jistych na-meckych panteistii je tedy mnohem mengi rozdil, ne2 sozda. Metoda je v obou pilpadech analogicka: spoC:ivav torn, ie se o prvdch plekladu uvaatje, jako by to bylydasti originalu. Ale opravdovy empirismus se snaZi ucho-pit z co mo2na nejmengi vzdalenosti original samotny,ponolit se do hlubin jeho 2ivota a jakousi duchovni aus-kultaci citit, jak se v ndm dine jeho duge. Tonto opravdo-vy empirismus je opravdovou metafyzikou. je to krajndobtUnd prate, protOe 2adna z hotovych koncepcf, kteramygleni pouNva pii svych vgednIch operacich, nam zdanernUe poslouNt. Neni nic snazgiho nez fici, ze ja." jomnohosti, nebo '2e je jednotou, nebo ze je syntezou obou,



jednota a mnohost zde jsou ptedstavy, ktere nijak ne-potfebujeme ptisifihnout na miru ptedmetu a ktere na-chazime ji2 v hotove podobe a stai.'.1 si jen vybrata hromady takovy konfeHni odev, jen2 padne stejne takPetrovi jako Pavlovi, protae nen.aanaluje podobu Mdne.-ho a inch. Ale empirismus hodnY sveho jrnena, empiris-Tits, ktery pracuje jen na miru, je nucen vynalo2it nakaaiY novY pfedmet, ktery zkounid, absolutne novoSitai se sifihnout pro dany ptedmot takovY pojem, kteryje vhodny vylu6ne pro tento ptedmet, pojem, o nent'i sot-va mii2eme jests tici, 2e je to pojem, nebof se uplatimjejen na tuto jedinou vec. Ne-vychazi a kombinace rune-nek, kter6 nalezne v beanem uziti, napfillad myglenekjednoty a mnohosti. Pi'edstava, k ni2 nits postupne pi9va-di, je naopak ptedstavou jedinou, prostou, a kdy*',. jsme siji jednou utvonli, velmi dobfe chapeme, pro6 ji inUemeumistit do ramcfi, jako je jednota, mnohost atd., jer jsoupro ni piing velk6. Definujeme-li takto filosotii, pak cc-spo6iva ye vyboru z pojmii a v zaujimani stanoviska yeprospech to kte.re gkoly, nybr2 v hledani jedinethiO intui-ce, od nib pak muzeme sestoupit stejne dobfe k rftznympojram, nebof jsme se postavili nad rozdeieni do gkol.

je jisto, e osobnost se vyanaaije. jednotou. Ale lakoveivrzeni mi nic nefike o mimolidn.e povaze tato jednoty,kterou osoba pfedstavuje. fsem schopen pfipustit i to, Zenage ja" je mnohe, ale setkavamo se zde s mnohosti, lore-ra - jak bude ifeba uznat - =rid nic s Mditoujinou mnohosti. Tim, co je pro filosofii oprav du di'deNtO,je \Teat, joke jednota, jakci mnohost, juk6 skutee.:nost , je.1ie nadfazend abstraktni jednote i abstraktni mnohosti, jepomno2n.ou jednotou osoby. Filosolie to bude vedet jenlelidy, kdy2 znovu uchopi prostou inluici, jD: mO ja"o sobs samem. Muze si pak vybrat, pc) jakern svahu budePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


sestupovat z tohoto vrcholu. V zavislosti na torn dospejek jednote nebo k mnohosti nebo k jakemukoli z onech

jimi2 se pokougime definovat promenlivy Zvot oso-by. LeL' opakuleme: jakekoli vzajemno mfgenffechto pojnidnam nenabidne nic, co by se podobalo osobe, jeZ' trva.

Postavte ptede mne ktftel z pevne latky. Bez obtizi na-hlednu, jak se zu2uje smerem k vrcholu a postupne sply-

s matematickym bodem. Stejne tak vidim, jak sosmerem k zekladne rozgliuje a tvoff neustale se zvelguji-ci kruh. Ale ani bod, ani kruh, ani polo enf techto obraz-cd vedle sebe do jedno roviny mi node ani nejnaengi ponetio tom, co je kuzel. Tota plati o mnohosti a jednote psy-chologickeho 't'ivota a stejne tak o Nule a Nekone6nu,k nim2 empirismus a racionalismus pfivadejf problemosobnosti.

Jak jegte uka2erne, pointyse naskytaji obvykle v perecha pfedstavuji dva protiklady. Asineexistuje konkretni sku-te&mst, na niz bychom namohli zaroven pohlednout zedvou protilehlych hledisek a ktere. by tim nespadala poddva protikladne pojmy. Zde ma sviij zdroj teze i antiteze.Nadarmo bychom se snaili logicky je usmifit. Nelze toz velmi jednoducheho dtvodu: z pojmil 6i hledisek toti2nikdy nevytvoffme \rec. Ale ad intuitivne uchopenehopfedmetu lze ve vetgine prIpadil snadno pfejit ke dvemaprotikladnym pojmum. Vidime telly, jak teze a antitezepovstavajl ze skunotne skute6nosti, a zaroven chapeme,v jakem smyslu jsou si teze a antiteze protikladem a jak jelze

K tome je vlak tteba nejprve pi'evratit obvyklY pracov-ni postup intelektu. Mysiet be2ne znamend postupovat odpojnrd k vecem, a nikoli od veci k pojmdm. Poznat neja-kou skute6nost v obvyklem smyslu slova poznani" zna-mend vzit jiz utvofene pojmy, najit spravnou mfru

192



a kombin.ovat je, dokud nedostanerne prakticky ekviva-lent skute6nosti, Je \Teak ti'eha mit na mysli, 2e normalniprice intelektu vtbec nenf praci nezaujatou. Celkem vza-to neusilujeme o poznani pro poznani, nybr2 snalime sepoznat, abychom mohli zaujmout stanovisko, vyuZit sve-ho poznani a v posiedku uspokojit nejaky zajem. Zjiefu-jerne, do jake miry je ptedmet, ktery mama poznat, to eiono, do jakeho znameh druhu spada, jaky typ jednani,postupu ei postoje by v nas mel vyvolat. Tato mand jed-nani a tyto postoje nepf.edstavuji nic lineho ne2 ureity po-6et pojmovp3h nasmeroveini nageho mygieni, jeZ' jsoujednou prov2dy ureena. Nezbyva ne2 je sledovat. Pravev torn spo6iva aplikovani pojmu na veci. Kdy2 se pokou-elm e uplatnit nejaky pojem na nejaky piedmet, ptame sedaneho piedmetu, co si s nim mil2eme posit, co pro nasmute udelat. Kdy2 nejaky pfedmet oznaeujeme nalepkou.nejakeho pojmu, pl'esnou terminologii vyzna6.ujeme druhjednani 61 postale, ktery v nas mA danY pfedmet vyvolat.Vekere poznani ye vlastnim smyslu slova je tedy zame-iena jistym smerem nebo nahl6dnuto z jisteho hlediska.Je pravda, 2e née zajem je easto komplexni. A proto se sta.,vd, ze sve poznani teho: pfedmetu zamefujetne postupnevice smery a menime hlediska, z nichZ narkV torn spoeiva to, eemu obvykle fikame eiroke" a ob-sa2ne" poznani ptedmetu: predmet se pfevadi nikoli najeden jediny pojem, nybr na vice pojmu, na nich se po-dle veeho ,016astni". jak se Uastni vkch techto point na-rez? Takova otazka je pro praxi bezvYznamna a nernusimesi ji klast. Je tedy ptirozen.e a legilimni, v bOn6m Ei-

vote provadime kladeni pojrna vedle sebe a jejich odrne-fovani. Z toho nepovstane adzay filosoficky problem,protoZe se na zaklade fiche dohody zdrAujeme filosofo-vani. Pokud bychom veak pfenesti tento modus operandiPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


na filosofii, pokud bychorn i zde postupaYali od pojnruk vci, pokud bychom pou2ivali k nezaujatemu poznanfpiedm6tu, ktery se nyni snaltne zachytit o sob6, takovyzpasob poznani, ktery je inspirovan ur.aitym zajmem a exdefinitione se zakhicla na pohledu na pi'ecint6t zva..,fgku,pak bychom se k cili, o ktery nem s1o, obratili zady, ad-soudili bychom filosofii k v6enym tahanicim rnezi gkolanaia zasadili bychom rozpor do sarnotneho contra pfednAtoa metody. Bud' filosofie nenf m.oZn.a a vegkere poznani v'ecfje poznanim praktickym, zarnefenym na u itek, kterYz nich mu eme mit, nebo filosofovani spo61Y6 v pfenese-ni se do pfedmetu simian prostfednictvim usili o intuici,

Chceme-li )Aak porozum6t povaze teto intuice, chcerne--Ii p'tesne stanovit, kde kona intuice a zaand analyze, mu-sime se vratit k tom, co bylo eeena vYAe a uplYvenitrYani.

Vnmneme si, ze zasadnim rysem pojnal 6i schemal,k talm2 analyze dospiva, je to, Z'e jsou nehybne, dokud sona ne. zam6i-Ujeme, Z celku Ynitimiho 'Zivota jsem vydOli Ituto psychologickou entitu, nazyvdm prosty paitek.Fiedpoklaclam, ie pa dobu, po nir ji zkoumam, ziistaytitim, dim je. Kdybych zde zjista nejakou zmenu, tekl bych,ze zde nen( jeden jediny po'Citek, nybr2 vice postupnYchpodtktz. Nehyhnost, kterou jsem zprvu pfisuzoval po6 I-ku vcelku, nyni pienesu na ka2dy z techto pastupnych

Postoupirn-li v analyze dostate6ne daleko, dospOjiv kaikiem plipadei k prvIdtm, ktere,, budu povaZovat za no-hybne. Zde a vylOn6 ads naleznu zaklad spalehlivychoperaci, ktore vela potfebuje ke svomn vlastnimu rozvoji.

A piece neexistuje dugevni stay, bye by byl sebejedno-duni, ktery by se v kaMem akaruNku nemenil, nebof no-existuje vedonif bez pam'eti, pokre6ovani m.s.ijakeho stavubez pfide'veni vzpominek na minule okairtily k piitom-



nomu pocitu. V tom spoiliva trYani. Vnittni tryani jo ne-pfetrtii4 tilvot pam6ti, ktera prodlutiuje minulost do 'ph-tomnosti, af uti. tak, tie pHtomnost y cube zfetelni.1 zahrnujeustayian6 se ayet§ujici obraz minulosti, ci spice tak, tie n.o-pfetrtiitou zmenou sv6 kvality sved6.1 o stale tetiAim ne-kladu, ktery tahneme za sebou, jak postupne starneme.Buz tohoto pi'etilvern minulosti v ptitomnosti by n.ebylotryani, nYbrti jen okamtiiky.

Vskutku, kdy raj undo nannitne, tie vyjimam psycho-logicky stay z trvani. pouze tam, tie jej analyzuji, i'eknu nasyou obranu., tie katidy z elementarnIch psychologickych

k nimti ma analyza dospiva, je stavem, ktery je§lilzabire eas. Reknu: Me analyze rozelefiuje vnittni tiivotdo stavu, z nich katidy je homogenni sem se sebou. Aleproto, tio so homogenita rozping na ur6ity poet minut ciytefin, elementarni psychologicky stay neptestava trvat,i kdyti so nemeni."

Ale cotipak neni patrne, tie ur6.ty poNt minut a vtei'in,ktery pfisuzuji elementarnimu psychologickennu stavu,me prave a jen hodnotu ukazatele, ktery mi me pinpome-nout,.tie anon domnele hornogenni psychologicky stay jeye skutanosti stavem, ktery se meni a ktery trvg? Vezme-me-li stay sem o sob6, je trvalYrn denim. Z tohoto dentjsem vyjmul ur6itou stkedovou kyalitu, o niti jsem Oed-pokledal, tie se nem6ni. Tim jsem vytyoill stabilni, a tellyschematicky stay. Dale jsem a tohoto deni vyjmul dOnlobecn.e, tedy takoyti deni, ktere neni o nic vice denim tatoveci neti one, a proy6 tato deni jsem nazval kteryanon stay zabira. Kdybych nan pohledl zblizka, videlbych, tie tento abstraktni 6as je pro mne stejn6 nehybnyjako stay, ktery do n6j umistuji. Vide' bych, tie tento 6asby mohl uplyvat jedine na zaklade nepl'etrtiite kvalitativ-ni zmeny, ale prototie je hoz jake.koli kvality, prototie je.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


pouze jevigtom zmeny, stava se nehybnym prostfedim. Vi -

del bych, ze poslanim Leto hypotezy homogenniho caseje prosto usnad nit srovnani mezi ruznymi konkretnimi tr-vanimi, umoZnit nam po6itant simultaneit a mel'eni uply-vent jednoho trvani ye vztahu k jinemu. A nakonec bychrozumel i tomu, Ae kdyi k pfedstave elementarniho psy-chologickeho stavu pfipojuji iidaj konkretniho pocau mi-nut a vtefin, pouze tim pliporninam, ie stay byl odalenad ja", ktere trva, a zaroveti tim vymezuji mist°, kde bychjej ()pet musel uvest do pohybu, kdybych jej chtel od jed-noducheho schematu, jim2 se stal, opel. pfivest ke kon-lcrotni podobe, jiA zprvu mel. Ale na to vie zapominam,nebof to v analyze nema mista.

Analyza se tedy uplatiluje na torn, co je nehybne, za-timco intuice se umistiuje do pohyblivosti ci do trvani, coAje tote2. To je ona velmi zfetelna demarkeni (Ara naezi in-tuici a analyzou. Vse skute6a, proAivane a konkrelnlpo-zname podle toho, Ae je neustalou proration. Oproti tomeprvek pozname podle toho, Ae je neranny. Je nem6nnyexdefinitione, nebof je schematem, zjednoduknou rekon-strukcf, casto pouze symbolem. V kaA'dem pfipaa je po-hledem na skute6nost, ktera plyne.

Je vgak chybou domnivat se, Ae milAeme z techto sea -

k intuici.Z momentiA promenlivosti mohu vytvolit tolik variacf,

mat seskladat skute6nost. Musime to stale opakovat: jomok'ne pi'ejft od intuice k analyze, ale nikoli od analyzy

tolik vlastnosti ci modifikaci, kolik se mi zlibi, nebof tovge jsou nehybne pohiedy analyzy na pohyblivost, jeA sodiva intuici. Ale poskladam-li k sobe tyto modifikace, ni-

111

kdy tak nevznikne aco, co by se podobalo promenlivos-ti, protok tyto modifikace nebyly jejimi C'estmi, nybrAprvky, coA je nko docela palm.

/



Soustfecime se napi-fklad na onu promenlivost, jog jehomogenite nejblae, toti na pohyb v prostoru. Mohu sipfedstavovat v prilbehu tohoto pohybu jeho mo2no za-stavky: ffkam jim polohy pohybujfclho se telesa nebobody, jimii Coto teleso prochazf. Lob z techto poloh, byfby jich bylo nekonebne mnoho, bych nedokazal sestavitpohyb. Nejsou to basti pohybu, jsou to pohledy zainerenena pohyb. Jsou to taktikajis ptedpokladane zastaveni. Po-hybujici se teleso nikdy nenf realne v iadnem z techtobodd. Nanejvy§ muzemerici, 2e jimi prochazi. Ale pro-chazenf, je2 je pohyb, nettle nic spolebneho se zastavkou,tedy s nehybnosti. Pohyb nemifie pfilehat k nehybnosti,nebot' pak by s ni splYval, coZ" by by protimluv. Body ne-jsou v pohybu coby jeho casti, dokonce ani pod pohybemcoby mfsta pohybujiciho se telesa. Body proste a jedno-duge promftame my sami pod pohyb jako iadu mist,v nick d by pohybujicf se teleso bylo, kdyhy se zastavilo.Ovgem kdyZ" je teleso v pohybu, pak pledpokla.dame, iese nezastavuje. Pfisne vzato se tedy nejedna o polohy,n3'ibet: o ptedpoklady, o cluchovnf pohledy bihlediska. Jakbychom vgak mohli z hledisek sestavit nejakou vec?

Nicmene prave o to se pokougime pokaide, kdy2 uva2u-jeme o pohybu a take a base, ktery si ptedstavujeme praveprostfednictvim pohybu. Ovlivnuje nas iluze hluboce za-koi<.enend v nagem duchu. Nedokageme se ubranit tomu, zeklademe analyzu na raven intuici. I zabneme v priibehu po-hybu rozligovat jisty poet mcdnych zastavek bi both%z micIA binime chte nechte basti pohybu. Pocifujeme vgakbezmoc, kdy'Z se z techto bodii sna2fme seskladat pohyb,a vkladamc do mezer dalgl body v domnenf, ze ptesnejiuchopfme to, co je na pohybu pohyblive. A pots, kdy'Z nempohyblivost stale unika, nahradfme konebny a stanovenypobet bodf.t pobtem nekonebne rostoucim" - pokougfmePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


se tak, ovgEnit nadarmo, napod obit pohybem nageho avg..lenf, je2 donekoneena pokraLluje v pri6itanf daIAlch a dal-gich bodtl, skutei'MY a nedilnY pohyb telesa. Nakoneckekneme, ze pohyb se sklada z boda, ale 2e nadto jog* ob-sahuje temny, zahadny prechod z jedne polohy do polo -by nasleclujici. Jako kdyby tato nejasnost nepochazelapouze z ptedpokladu, e nehybnost je jasnelgi ne2 pohyblivost, ze zastavenf p'tedchazi pohybu! Jako kdyby ze-hada nesouvisela s tina, 2e se sua2ime postupovat odzastavek k pohybu cestou skladani, coZ' je nemo.'c'na, za-timco z pohybu bez obtai piejit ke zpomalen1a k nehybnostit Hledali jste vyznarn basne ye forme pis -men, z nich2 se sklada, brali jste v fivahu stele vice pis -men v donmence, 2e nakonec uchopite vyznarn, kter3fstale unika. Videli jste, 2e hledani easti smyslu v ka2dOntpiquet-i nebylo k nMemu, a v krajnf nouzi jste pak sahifk pfedpokladu, ze hledanY fragment zahadneho smyslu jou10 .en v2dy mezi dye po sobe jdouci pismenal MuslimVgak zopakovat, 2e pisniena nejsou veci, jsou to pry-ky symbolu. Stejno tak opakujme, ce polohy pohybujfel-ho se telesa nejsou .6astmi pohybu: jsou to body prostorti,ktery me podle vSeho vytvel'et pozadi pohybu. Tento no-hybny a prazdny prostor, prostor, jak jej pouze pojimeme,ktery vgak nikdy nevnfrname, me prave a jen hodnotusymbol ii. Jak byste mohli manipulovanfm se spit oly vy-robi t skute6nost?

Ale symbol zde odpovide nejhloubeji zakofenenYm nti-vyktim.nakho mygleni. Zcela beZne se zabydlujemo v no-hybnosti, v miz nachezime oporu pro praxi a z of sosnagme seskladat pohyblivost. Zfskavame tak jen mainzdaillott imitaci, napodobu skuteftieho pohybu, le'e tatoimitate nam v Zivot6 slottlf mnohem lepe, neti by nemslouNio hatuitivnf chapani ve.ci same. A n8 duch se vy-



znaeuje neodolatelnym sklonem povalovat za jasnejg1 ta-kovou myglenku, ktera mu slouli easteji. Proto se mu no-hybnost jevi jako jasnejgi ne2 pohyblivost, proto podle nejzastaveni predchazi pohyb.

Zde prameni nesnaze, ktere problem pohybu vyvolavalod nejranejgich obdobi antiky. Vyplyvajf vIdy ze snahydospet od prostoru k pohybu, ad drahy k pfesunu, od ne-hybnych poloh k pohyblivosti, ze snahy pfejft od jedno-ho ke druhemu prosttednictvim skladani. Lee platf opak,pohyb pi'edchazi. nehybnost. Mezi polohami a ptemiste-nlm neni vztah Usti k celku, nybr2 vztah mnohosti moZ"-nych hledisek ke skuteene nedelitelnosti pfedmetu.

Ze stejne iluze se zrodilo mnoho dalgich problemet. Ne-hybne body se vztahuji k pohybu pfedmetu stejne, jako sevztahuji pojmy, jimii oznaeujeme rozliene kvality, ke kva-litativni zmene nejakeho p.edmetu. Pojmove variace, donich2 se zmena rozlog, jsou tadou stabilnich pohledil nanestabilitu skuteenosti. Myslet pfedmet v obvyklem smys-lu slova myslet" znamena pohlednout na pohyblivostpfedmetu z jednoho ei vice nehybnych hledisek. Celkemvzato to znamene ptat se od easu, jak se to s nim ma,abychom se dozvedeli, co bychom s nim mohli provost.Ostatne dokud se jedna pouze o prakticke poznani. sku-teenosti, nenf Inc legitimnejs"fha ne2 prave takovg postup.Nakolik je poznani orientovane na praxi, statli mu vyjme-novat hlavnf rnOna postaveni veci vzhledem k nam a stej-ne tak i nage nejlepgi mane postoje vzhledem k ni. To jebeZna aloha holovych pojmu, techto zastavek, jima vy-tyeujeme cestu deni. Kdybychom vgak s jejich pomocfchteli proniknout ac k niterne povaze \Ted, uplati'iovalibychom na pohyblivost skuteenosti metodu, jeZ' je vytvo-fend k tomu, aby nam na ni nabizela nehybna hlediska.Zapomneli. bychom, 2e je-li metafyzika vubec mozna, pak



mute bytjedine usilim opet vystoupal proti smeru Oho.zeneho sklonu my§lenkove prace, tisilfrn °kern:Me se ja-kymsi rozepnutfm ducha umistit do v6ci, jiz zkoumame,tedy nakonec usilim postupovat ad skute6nosti k pojmtitma ja nikoli od pojmu ke skutanosti. Lze se yam divit,ze filosofove tak iiasto vidf, jak pfedmet, ktery chteli ucho.pit, toted nimi unika? Jsou jako d6ti, ktere se sna21 lapitkout tim, a jej sevfou v pest. A tak pfetrvava mnoho ha-dek mezi gkolami, z nichz kaMa vy6ita ostatuim, 2e pti-pustily, ahy jim skute6nost uletela.

Pokud ma vgak metafyzika postupovat prosttednic.tvim intuice, pokud je ptedm'etem intuice pohyblivosttrvani a pokud je trvanf psychologicke podstaty, neod-suzujeme tak filoso fa k postoji, v nem2 rozjima vylantisam nad sebou? Nebude pak filosofie sponvat jednodo-§e v pozorovani sveho vlastnfh ivota, jako

pastyt, ktery pozoruje plynuti vody"? Kdybychom sotakto vyjadtovali, jen bychom opet upadli do omylu, noktery stale upozottujeme od zatatku teto studie. Zna-menet° by to nepochopit specifickou povahu trvani, ja-koi i bytostne aktivni charakter metafyzicke intuice,Znamenalo by to nevidet, ze pouze metoda, o nfi mlu-vime, umoNiuje ptekonat idealismus i realismus, potvr-dit existenci pfedmetti, ktere jsou vi 6i nam nizaf i vyggi,jakkoli jsou v jistem smyslu uvnitt nas, urnolnuje bozobtfzf jejich koexistenci a stale lope umoauje rozptylo-vat nejasnosti, ktere analyza hromadi okolo velkYchpro-

Nechceme zde jednotlive zkoumat tyto body,Pouze ukUeme, ze intuice, o niz mluvime, neni jednimjedinym aktem, nybe2 neur6itou fadou aktft. Zajiste,vgechny spadaji do jednoho rodu, ale kaIdy je zviatni-ho druhu. Tato rozli6nost aktil odpovida vgein jednotli-qm stupilUm byti.



analyzovat trvani, tedy rozlo2it je do hotoYychpojmft, pak mne same povaha pojmu a analyzy nutn6 vedek tomu, abych pohledl na trviinf obecne ze dvou proti-kladnych hledisek, z nich2 se pak budu snagit je seskla-dat. Takova kombinace ale nedoke'le ukazat ani ruznost

ani rozlitnost foram: bud' zde je, nebo neni. Rek-nu napfiklad, 2e na jedne strane existuje cosi jako mno-host po sobs jdoucich stavil vedomf a na strane druhejecinota, je2 je spojuje. Trvant bude syntozou" Leto jed-noty a teto mnohosti, zahadnou operaci, u nii nevidime,jak jsem ji2 reld, jak by mohla obsahovat nuance 6i snip-ne. Podle teto hypotazy existuje a maze existovat jen jed-no jedine trvani, toti.2 to, v nern2 nage vedomi obvyklefunguje. Pokusme si ujasnit sve myglenky. VezmOme si tr-vani v proste podob6, jak nam je nabizi pohyb uskutet-nujici se y prostoru, a pokusme se redukovat pohyb,povaloyany za reprezentativnispejeme na jedne strane k liboyolnemu mnolstvi bochl nadraze a na druhe strane k abstraktni jednote, je2 je sjed-nocuje jako nit, jez dr21 pohromade pony nahrdelniku.Piedpokladejme, 2e je mane provadet kombinaci mezitouto abstraktni mnohosti a abstraktni jednotou. TakoYakombinace je zylagtni vOci, v ni2 nenajdeme o nic vice nu-anci, ne2 kolik jich v aritmetice ptipoug ti ptititani danychtisel. Pfestaneme-li vgak usilovat o analyzu trvani (tedyv podstate o pfetvoteni trvani do pojmove syntezy) a rev-nou se usilim o intuici usIdlime pflmo v trvani, dostavi sepetit jisteho jasno urteneho napeti, jeho2 urteni se jevijako volba mezi nekonetnem mo2nych trvani. Od nynej-gka budeme vnimat tolik retznych trvani, kolik chceme.Vgechny se vilti ache nayzajem znatne othiguji. Ovgem re-dukujeme-li jakekoli z techto trvani na pojmy, tedy po-hledneme-li na no zyneigku ze dvou protilehlych hledisek,PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


stane se z nej poka2de stejna nedefinovatelna kombinacl,mnohosti a jednoty.

Pokusme se vyjadfit luta myglenku pfesneji. Uvaujeo trvani jako o mnohosti okaraikil navzajem spoje

nych jednotou, ktera jimi prochazi jako nit, pak je tech ieokam.2ikft - bye by zvolene trvani bylo sebekratgi nekuneene mnoho. Mohu pfedpokladat, 2e spolu sousedi taktesne, jak se mi zlibi. Stale budou mezi temito materna-tickymi body dalgi matematicke body a tak dale doneku.neena. Poh tedy na trvani z hlediska mnohosti,rozptyli se do prachu okamZkn' , z nich zadny netrviia kaldy z nich je momentkou. Zarneilm-lise na druhe striine na jednotu, ktera spojuje okanaNky dohromady, ani onnnernUe o nic vice trvat, nebot' jsern pfedpokladal, vgo,co je v trvani promenlive a ye vlastnim smyslu trvajfcf,, jetieba pfieist na neat mnohosti okamlikt. Budu-listupne prohlubovat nailed na podstatu teto jednoty, budese mi jevit jako nehybny substrat pohybu, jako jakasi nueasova podstata 6asti: budu tomu fikat vUnost - veenusismrti, nebof to nenf nic jineho nevi pohyb, ktery jsmepravili o pohyblivost, tedy o jeho vlastrif zivot. Kdybychom podrobne zkoumali nazory protikladnych gkultykajioi se trvani, videli bychom, Z'e se jejich odlignostklada jen na torn, zda pfisuzuji rozhodujici vyznam jellnomu ei druhemu z techt° pojmu. Jedni se upinollk hledisku mnohosti. Odligne okamtiky t.:asu pozvedajina firoven konkretni skuteC:nosti a tim tak fikajic rozniel

eas na prach. Jednotu, ktera z jednotlivych zrnek vy..tveli prach, povauji za mnohem umelejgi. Druzi naopakpozvedajf na Uroveii konkretni skuteenosti jednotu trvhni. Umisfuji se do veenosti. Le6 tato veenost zestava plcce jen veenosti abstraktni - v2dye je prazdna a vaenos11pojmu, ktery vylueuje pojem protikladnY. Z toho pak mit



ziejrne, jak by tato vknost mohla ptipustit, aby nekone6-na mnohosr okamNkll koexistovala spolu s nf. V prvni hy-poteze se setkavame se svOtern, kterY visi ye vzduchu,kte0 by mol v kaMem okarnEku sam ad sebe skon6ita opt za6it. V clruhe hypoteze mama co cinit s nekonk-n ern abstraktni vanostl, u nit ani trochu nechapeme, prodn edi s cane zavinuta do sebe same a jak rnftZe ptipustit, abyv Oct koexistovaly spolu s ni. Ale of u2 se ptichylime k ja-kokoli z obou metafyzik, Oas se v obou ptipadech jeviz psych ologickeho hiediska jako smos dvou abstrakci, kte-re neobsahujf ani stupnO, ani odstiny. V obou systeme.chse setkavarne s jednim jedinym trvanim, ktere s sebou vgeunagi, jako tok beze dna a bez jerr, plyne bez toho,e bychom mu mohli pti6ist nOjakou situ, a smi_c.rena, kte-

ry nedovedeme ureit. A je-li to viibec tok, plyne-lipak jen proto, ce skuteOnost od obou nauk ziskava tutowhet' a tni tak z nedfislednosti v jejich logice. Jakmile sevgak lyto nauky vzchopi, zmrazi toto uplYvani bud do po-doby nezmorneho pevnoho platna, nebo do podoby ne-konen6 mnoha krystalizovanSich jehel, tedy v2dy dopodoby nOjake vdcr, jet se nutn6 podfli na nehybnosti da-neho hiediska.

Pokud se vgak naraz prosttednictvim usili o intuiciusidlime v konkrOtnim uplYvanf trvani, vge je jinak. Je sicepravda, nenajdeme 'Addny logickSi diivod k tomu, aby-chom postulovali mnoha a rozli6na trvani. Ptisne vzato jemove, e by neexistovalo i.adne jine trvani net to nage,siejnO jako je mo.2ne, ze by na svel6 neexistovala jinx bar-va net napfiklad oranZova. Ale vOdomi zalolene na bar -ye, je by vnitfne sympatizovalo s oranovou, misto co byji vnimala zynOjgku, by citilo, e je rozpolceno mezi der-voaou a '..lutou, snad by dokonce i tugilo pod tout° sou-sedni barvou cele spektrum, v nOinZ' prirozen6 pokrailmjePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


kontinuita, je' jde od 6ervene ke 'Zhao. A (Tine stejno 11,1,.intuice nageho trvani, jeZ nas nenechava viset v praviliiiijako to Lcini eista analyza, uvadi do styku s celou ki Hillnuitou jednotlivych trvani. My se pak musime poi:4,11,1sledovat je bud' smarm dolii, nebo smorem vzliiiiiiv oboe pfipadech se maerne pomoci Lim dal tint v v1,1,,topiho asili stale vice rozpinat, v abut plipadech 11.1111,cendujeme sami sebe. Smerem dolu postupujeme k trviiii iLim dal tim rozptylenejgimu, jeho rytmicke bugen

1 Irychlejgi ne' nage, rozdifluje nage jednoduche smys1oVvnimani a rozl'ed'uje jeho kvalitu na kvantitu: nakonec 1)chom se zde setkali s i.lirou homogenitou, s pouhym opt:kovonfm, jim'2 bychom mohli definovat materlalftPostupujeme-li opanym smerem, spejerne k trvani, kla!re se 6im dal tim vic napina, soustied'uje a intenzifikujnakonec bychom se zde setkali s vaC'nosti. To by vgak nbyla pojmova v66nost, je2 je v66nostf smrti, nybrA Alnost 2ivota. Vai.'nost iiva, a tedy stale jegte pohyblIVv nil by si nage vlastni trvani pfipadalo jako chv6ni Vsvatle a je' by byla konkreci vegkereho trvani, stejno Inkmaterialita je jeho rozptylenfm. intuice se pohybuje mt1remit° krajnostmi a metafyzika sama je prave glut() phybem.

Zde nevi mane projit roziMne etapy tohoto pohybNabidli jsme nicmone celkovy pohled na metodu, Windtvedli jsme jejf prvni uplatnani, a bude tedy snad 10,1111fhne, abychom co mo:'hta nejpfesneraimi pojmy formulovaitprincipy, na nich2 sponva. S provetovanim vetginy vizeni, ktera zahy vyslovime, jsme ji2 zapaali prav6 v thhtpraci. Doufame, ie je pfedvedeme upineji, aZ" se budtainivtlnovat jinym problemftm,



I. -Existuje jistd skutee:nost, jez je vnefg1 a piece je deinauoliemu duchu bezprostiedne. V tomto bode ma zdravyvozum pravdu oproti idealismu i realismu

IT. Touto skuteOnosti je pohyblivost.6 Neexistuji ji2itvofene Veci, nybri pouze vki, ktere se tvofi, neexistu-ji stavy, jez se uchovavaji, 11_011 pouze stavy, ktere semen1. Klid je vMy jen zdanlivY Ci spige relativni. VeclomiriaAi vlastni osoby v jejim ustavienom plynuti nes uvadii[o nitra jisto skuteOnosti, jeZ' nam slouZi jako model. Najojim zaklade si pak mime pfedstavovat ostatni skutee-htoshi. Vakercl skute'6nost je ledy tendence, shodneme-lise no torn, ie tendenci budeme nazkyat zmenu snferu yeslravu zrodu.

- Hlavni funkci nageho ducha, ktery si hleda pevneopory, je pfedstavovat si V banem 2ivotnim shonu stavy

Cas od 6asu uchopuje nerozdelenou pohyblivostskute6nosti kvazi-okamEtYnai pohledy. Tim ziskava po-Ntkya my§lenky. Nahrazuje tak kontinuum diskontinuem,pobyblivost stalosti, stale, se menici tendenci pevnymibody, ktere vyznaOuji smOr zmeny a tendence. Toto na-bra zovani je nezbytne pro zdravY rozum, pro 'fee, pro prak-I ickY zivot a v jiste mile, jiz se pokusime ptesneji ureit,aokonce i pro pozaivni vedu. Kdy2' nag intelekt siedujesvaj phrozenY skion, postupuje no jedne strane prostted-:gamin peynych vjem6 a no drupe strane prostiednictvimpevnkch pojm6. Vychazi z nehylmosti a pohyb poll-novo

6 Jet.6.5ed.nou pravime, ze se tim nijak nethavuj CMG substance. Na-opsk stvrzujeme setrvalost existend. A domnivArne se, 2e si ji nyni mil-P.(nne sngze ph'edstavit. Jak vithec n0,1:do inohl srovnavat alto nauku

naukou Herakleita? (Bergson dnpinil lute poznAmku v race 1934, MS zdens mysli prki j. Maritaina La philosophie bergsonienne, Etudes critiques,1913, 2. vyd. 1930, SU. 198, 204, 242, 371, 398.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


uchopuje a vyjadfuje jen jako funkci nehybnosti. Zabydgluje se v hotovych pojmech a sna21 se zachytit do nich ja kgdo site neco ze skutanosti, jel plyne. Nedela to boa*pochyhy proto, aby dospel k vnitfnimu a metafyzicktintllpoznani skute6nosti, nYbr2 proto, aby si skute6nostf pt1i!slouZ11. VZ'dyf kahly pojem (jako ostatne i ka2dy pal tok)je praktickou otazkou, 0 nage aktivita klade skute6nottlia na ni2 skutanost odpovi - jak se slugi v obchodnich Ai*

10itostech - tim, 2e f ekne ano 6i ne. Ale tim intelektumoMuje, aby mu ze skute6nosti uniklo to, co je jeji poctostatou.

IV. - Nesndze, ktere k metafyzice path, antinomithk nim vede, rozpory, do nich upada, rozgtopeni do praticlnidnych gkol a neredukovatelnych opozic mezi systdmy, vgechny tyto problemy pochazeji z velke iikisti z toirni

le na nezaujate poznani skuteC'nosti uplatnujeme postpy, jich2 b0.no vyuZivame, kdy2 sledujeme n.ejaky prticky ugite6ny cil. Povstavaji v principu z toho, Inzabydlujerne v nehybnosti a ell -tame zde na to, co picot:114gzi a pohybuje se, misto co bychom se pfemistili do 10110co se pohybuje, a spat' s nim pak prochazeli nehybngipolohami. Povstavaji z (oho, 2e se sneime seskladat skitteC-nost, je.'z' je tendenci, a tedy pohyblivosti, z vjemil tt pajnyti, jejicU funkci je skute6nost znehybnit. Ze zastetvilki.byf by jich bylo sebevic, nikdy nevytvaime pohybli yogi 'Naopak kdy1 vyjdeme z pohyblivosti, milieme z ni el vtl,len.kovym postupem vyziskat tolik zastavek, kolik (II, ,

me. Jinak Wen°, chaperne, 2'e SVPIT mygenim rri0e)uf,no pohyblive skutea"nasti vydobjh pevne pojmy. Ale. Hi

existuje itictaji prosti.edek, jak s pampa pevnjch in,/,,,,,seskiodat pohyblivost skate6nosti. A piece se &gilt, ii 1

mus, jen3 je velkYin konstrukterern systenul, v.aly r.ii,i .1i

o takove seskladani.

206



V. - Musel skoneit neaspechem. Na tuto bezmoc, pre -

ye a jen na tuto bezmoc poukazuji skepticke, idealisticke,kriticistni a vgechny dalgi nauky, ktere nagemu duchu upf-rap' schopnost dospet k absolutnu. Ale z toho, ge nedoka-eme sestavit givaucf skuteenost ze ztuhlych a jig

hotovych pojme, nevyplyva, ze bychom ji nemohli ucho-pit nejakym jinym zpilsobem. Nedestlen6 dukazy relati-vity nageho poznani se vyznaa'uji zcisadni vadou: stejnejako dogmatismus, no ktery tito6f, toti2 pfecipoklcidaji, 2e

vegkere poznani musi nutne vychazet z pojm& ktere map'jostle stanovene obrysy, a 2e jimi mom° sevfit skuteenost,

jez uplyvd.VI. - Pravda je vgak takova, ge se nag duch muse ubfrat

opaanym smerern. Mega se usidlit v pohyblive skutea-nosti, osvojit si jejf neustale se menici sulk a nakonec jiintuitivne uchopit. Musi k tomu slim sebe nasilim pti nu -lit, ptevratit smysl operate, v souladu s nig obvykle uva-guje, obratit ei ptetavit sve kategorie. Dospeje pakk plynulYm pojmem, ktere dokagi sledovat skuteenost vevgech jejich zahybech a osvojit si samotny pohyb vnittni-ho givota veci. Pouze tak se vytvoti pokrokove filosofie,oprogtena od disputaci, ktere se rozpoutavaji mezi gkola-

mi, schopna ptirozene legit problemy, nebof se zbavi ume-lych pojme zvolenych k formulaci techtoPilosofovat znamend °bra tit obvykly sin& myglenkovepro ce.

VII. - 'foto obraceni se nikdy neprovadelo metodickymzpasobem. Ale prohloubene zkoumani dejin lidskohomygleni by nem ukezalo, g.e prave tomuto obraceni vdeL

aime za to nejvetgi, co se odehralo ye vedach, jako i za to

nejgivotaschopnejgf, co najdeme v metafyzice. Nejmoc-nejgi z vyzkuranych metod, jig lidsky duch disponuje, to -

I ig infinitesimaInf analYza, se zrodila prave z tohotoPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


obratu.7 Moderni matematika je prave usilim o nahrazenftoho, co je ji2 vytvoieno, tim, co se tvoII, Usilim o sledo-vani tvorby veliein, o uchopeni pohybu jiz nikoli jenzynej§ku a v jeho prezentovanem vysledku, nybr'l zevnitra v jeho tendenci menit se, zkratka je usilim osvojit si po-hyblivou kontinuitu kresby veci. Je pravda, 2e zilstavou kresby, nebof je jen vedou o velieinach. Je take pravda,ze ke svernu Cdasnernu uplatneni mohla dospet jen dikyvynalezu jistych symbols a 'Ze je-li u cdvodu onoho vy-nalezu takova intuice, o niz jsme prave mluvili, pak pro-ce jen pouze symbol zasahuje, kdy2 jde o uplatneni. Alometafyzika, jez nepolity'gli na Zradne uplatneni, bude mocia velmi easto i bude muset upustit od tohoto obraceni in-tuice v symbol. Metafyzika je zbavena povinnosti dosp (-vat k prakticky vyuNtelnym vysledktim a bude nekoneenezvetgovat oblast svych vyzkumil. Ztrati-li ye srovnani s ve-dou na u2iteenosti a na presnosti, opet ziska svym dopa-dem a rozsahlosti. I kdy'i je matematika pouze vedouo veliCinach, i kdy2 se matematicke postupy uplatiiujipouze na kvantity, je treba mit stale na mysli, 2e kvantiije v2dy kvalita ye stavu zrodu: ize fici, ze je jejfm mezni111pripadem. Je tedy prirozene, ze si metafyzika osvojujomyelenku, ktera stela u zrodu naSi matematiky, aby ji roz,gifila na vgechny kvality, tedy na skuteenost vubec. Viibec to neznamena, 2e by se tim ubirala k univerzeliiimatematice, teto chimere moderni filosofie. Zcela naopak,elm vetgi kus cesty urazi, tint vice se bude setkavat s prod-mety, ktere nelze vyjedrit symboly. Pro zaeatek se ji vgakprinejmen§im podari vstoupit do styku s kontinuitou a pa.hyblivosti skuteenosti tam, kde lze tento styk vylfZit noj

7 ZejnAna a Newtona v jeho pozorovAnf fluxions.

1110



zazrar:nejSfm zpusobein. Rude se z.b11.2et v zrcadle, kterek nivysfla zajiste smfgfen.Y, ale zaroveii. velmi jasny obrazji same. Spatii ye vys"sim stupni jasnosti to, co si mate-inaticke postupy vypi*uji ud konkretni skutenosti,.a bude se dale ubfrat suk.= ke konkrOtni skulebtosti, ni-koli smerem, ktery uddvajl maternaticke postupy. Zmir-nili jsme tedy jak pfilignou skromnost, tak i prilisnouctiMdostivost formulate, kterou n.yni mutieme vyslovit:jednim z pfechnetil /13 etafyziky je provcidei kvalitativni di-ferenciace a integrace.

VIII - Cosi v§ak jsme tento pl'edmet ztra-tili ze ztetele a 2.e se i vcda sama myli, kdyti uvatiuje a Rh-vodu jistych postup-h, ktere poutiiv6. Je to prate to, tiejednou naziena intuice musi nal6zt takovy zpilsob vyjd-dfen1 a uplatneni, kterY by se shodoval s navyky nagehomyAlen.i a ktery by ndm poskyl] v jasne vymezenych po-jmech pevne operne body, ktere tak poffebujeme. To jepodrninka toho, eemu fikame pfisnost, ptesnost a toti moti-nest nekone6n.eho rozgifuni obecnO metody na jednotliyepiipady. Oy§ein tutu roz5ifov6ni: a tato prate logickehzdokonalovani mohou trvat cold staleti, zatimco akt, jimtimetoda spattila sv6.tlo svt'ita, trva jedinY °kap-121k. Prot°tak C'asto povatiujeme logickY aparat vett y za vklu samu,8

8 K tomuto hodu i mnoha daliim ot(rz.k6.in Lohoto eseje viz panestiite, je.2 nam nahizejf panovo Lc Roy, Vincent a Wilbois a ktere: vySlyv Revue de znetaphysique et de morale (RMM): E. Le Roy a G. Vincent,Sur in Mothode mathe.matique, RMM, zeiti a ]istopad 1894; Sur Pidde denombre, RMM, z,eitt 1895. E. Le Roy, Science el philosophic, RMM, 4 61611-ky, 6ervener: 1899 - leden 1900; Un Positivisme nouveau a Sur quelque.sobjections adressees a In nouvelle philosophie, RMM, 1901, str. 292-327,str. 407-432. J. Wilbois, L'Esprit posifif, RMM, htezen 1901, str. 154-209,zatf 1901, str. 579-645, loden 1902, sir. 69-105, kvaten 1902, str. 334-370,zatf 1902, str. 509-612.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


zapominame na intuici, z nfg teprve moblovstat ostatni.a

Ze zapomneni na tuto pak plyne lige, co fekl i h

losofove a dokonce i vedci o relativite" vedeckehriznan.1. Symbolick4 poznoni, ktere pouliva ji2 exispojmy a ktere postupuje ad pevneho k poizyblivemu, it: flativnf nikoH vgak pozndni intuitivni; ktere se usidli vihybu a osvoji si sam 2ivot veSci. Tato intuice dos /ink absolutnu.

Wida a metafyzika se tedy setkavaji v intuici. Opravi huintuitivni Filosofie by uskutenila onu tolik vytouMul ajednotu metafyziky a vedy. Vytvefila by z metafyziky i)iizitivnl v6.du chapu v6du, je2, by 6nila pokroky a Hoomezene by se zdokonalovala - a zaroven by piivellllipozitivni vedy ye vlastnim sinyslu k tomu, aby si uvbdo-rnily sviaj skuteL'ny dosah, jengje (..asto mnohem Veal, nllsi lnysli. Do metafyziky by vnesla vice vedy a do vedy vitalmetafyziky. jejfm vysledkem by bylo zajigteni kontinu It ymezi intuicemi, k nim2 ob6as dospoly rtizne vedy v

na zai atku sv6ho druhao eseje jsem uvedl (str. 3 2nn), 3.rt INOilld1011h0 vahal, zda main tdivat pojem ,,intuice". A kdy3 jsem se k tomrozhodl, uzna61 jsem limbo slovem metsfyzickuu funkci myileni: pi lieli'nn4 znamend niterno pozmini ducha duchem, seku.ndara i duchovn! !MIznini Who, co je na hmot4 podstatne, plie.err4, intelokt je bezpoohylquzpilsoben k tome, shy s hmotou manipuloval, a tedy ji poznsl, ovine 11171toho, Ze by job] specifickYm poslanim bylo dotknout se jejiho :Ora, Prkv6 tent° vyznarn &vim slovu intuice" v tomto eseji (napsan 1902), xvitliktZ na poslcdnich strankdch. Stile OEM snaba o pr-esnost mne pgmlinitpfivedla k jasn6jImu rozligovini mezi inteleklem a intuici, jakot I Mblitvedou a metsfyzikou (viz vy.a str. 3z-59 a tO 1:31-13w. Gelkemvzato vNiiks sebou terminologickd zinOny nenesou Zadnou zavaIn6jgkud si pokaide dime plc' a vymozime pojem v Jelin zvlagtnfrn vyznamll6 pokud kontext rlostate ni vvcnozujc rho smysl.



ihu svych dejin a to jen diky jednotlivym genialnim vy-

mum.IX. -Antiai filosofove se vet§inou domnivali, to v pod -

ate neexistuji dva odlMne zpilsoby poznani, to spolee-kafen rriznych ved se nachazi v rnetafyzice. V torn jute

Dspoeivala jejich chyba. Chybou bylo to, to se nechalialivnit onou domnenkou, jet je pro lidsky duch tak pH-)zena, to variace je to ad toho, aby vyjadfovala a rozvi-

invarianty. Z toho pak vyplynulo, to Jednani pro ne

ylo oslabenym Rozjimanim, trvenf klamnym a pohybli-

ym obrazem veenosti, Due ptidem Ideje. Cola tato filo-

pfie, jet zaeina u Platdna a zavr§uje se u Plotina, jelzvinutim principu, ktery mateme zformulovat takto:V nehybnem je toho vice net v pohybujicim se a od sta-

Aro k nestalemu lze pfejit prostym oslabovanim." Let'

pak je pravdou.Moderni veda se zrodila v okamliku, kdy pozvedla pa- )

Lyblivost na Uroven nezdvisle skuteenosti. Zrodila se -L,

okarntiku, kdy Galileo spougtel kouli po naklonene ro-ine, pfi6eint byl pevne rozhodnut zkoumat tento pohybhora doh) kvfili tomtit() pohybu samemu, o sobe samemnehledat jeho princip v pojmech nahoPe a dole, tedy ye

von nehybnost.ech, jet Aristoteles povatoval za dosta-36ne vysvetleni pohyblivosti. A nevi to fakt v dejinachedy ojedinely. Domnivame se, ',al zna6nou east velkych

pfinejmengim tech, ktere pf merrily pozitivniedy nebo vytvofily nove, milteme yid& jako jednotliveondy do eisteho trveni. Gim tivej§i byla realita, jit se do-

kly, tim hlubgi byla sonde.Ale sands vyslana na mofske dno vynese nahoru te-

:utou masu, kterou slunce rychle vysugi a z nit tak zbu-Lou pevna a diskontinualni zrnka pisku. A vystavime-li

ntuici trvani paprskilm rozumu, take rychle zatvrdnePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


v zatuhlych, rozligenS;ch a nchybnych pojmech. Rozuiiise v zive pohyblivosli voci upind k tomu, 2e vyzna6 sI iite6ne ci virtualni zastavky, zaznamene. vcIlocii.ska a ciluye stanice. Pro ptirozen6 pracujici lidsko mynenidulezite nic vic. Ale filosofic by meta byt iisilim o picklenani lidske situovanosti.

Vedci velmi radi spotinuli svym pohledem na pojnrotli,jimi2 vymezili cestu intuice. A 6im vice se soustiedili iintyto zbytky intuice, ktere ptegly do stavu symbolu, I fuivice ptisuzovali cele vede symbolickou povalm.10 A e:liavice v6tili v symbolickou povahu vedy, tim vice ji uNkiitea.ovali a zdiiraziiovall. Brzy uti v pozitivni ved6nili rozdil mezi ptitozer4m a umelym, mezi danosibezprosttedni intuice a nesinirnou analytickou praci, k[erou rozum provadi okolo intuice. Tim ptipravili cosi y vi'douci k nauce, je2 tvrdi, to vkchny na§e poznatky jHiillrelativni.

Ale i filosofie se na torn pti6inila.je vgak mo2ne, 2e by veil moderni filosofove, ktetf 411

metafyziky a zaroveii reformatory vedy, vfibec neznali ptiocit pohyblive kontinuity skutefThosti? Jo mcdne, a by Nu.neptemistili do toho, (...ennu tikamc konkretni trvault Cionili tak mnohem vice, ne si mysleli, a zejmena mn obatn

1 fl DOpi91111 Zde to, co bylu vylcdeno v ptedchozi poznamce (sir. 1.42:11,

Od doby, kdy by] y naps6 fly lvto tidky, is em dospel k tome, ge omezuli ulil,y&.[ 81uva ..veda''. Specific.ky vedeckgm tak nazfram 'm17.1111111 inenini I limyetatyru iniclektorn. To mi vLtic nijAk nehr6nd poznani livota o (hiiiiitje ye znane mite vedocke v tt mite, v nit vyutivt stejnych qzkvollimetod jaku poznant interlui hmoty. A naopak pozna'nf inortni hmoty lz1, FMzrat filosofickym v to mite, v niz v jist6.m rozhodujicfm okanffiku svyt:ll illy'jin pou2iva in tuici ctistaho trYdni. Viz pozn. na sir. 1292-7393 nazntFlllllI(Sic studio.



vice, no2 to fikali. Pokusime-li se spojit kon.tinualnimirysy jednotlive intuice, okolo n.ichi se uspofadaly syste-my, nalezneme vedle mnoha jin.ych konvc,Tgujicich ei di-vergujicich pfinnek i ztetelne vymezeny smer mygleni

Jake je tow latentni mygleni? Jak vyjadtit tentopocit? VypiajOrne si jegte jednou platonske vyrazove pro-sttedky. Oprosteme slova Idea a Due od jejich psycholo-gickeho vYznarnu. Idenu nazveme jiste ujigteni a snadnesrozurnitelnasti a Dugi pak jisty zivotni neklid. MII2etnepak rici, 2e neviditelny proud unagi moderni filosofiik tomu, aby vyzvedla Dui nad Ideu. Stejne jako modernivedk.1, a vlastn6 jegte mnohem vice, se vyznauje tenden-ci postupovat opgnym smerem ne2 anticke mygleni.

Ale tato metafyzika i tato vecla rozvinuly okolo svehohlubokoho 2ivota bohate tkanivo symbohl Metafyzikatom il.'asto zapominala, 2e zatimco veda potiebuje ke sve-mu analytickemu rozvoji symboly, hlavni raison d'êtreinetafyziky tkvi v rozchodu se symboly. I zde rozum pa-kracoval sve praci upevnovan.i, roznenove.ni a rekon-struovani. Ovgem pokraeovaI v ni znaene ocllignymzpilsobem. Nebudeme se zde venovat bodu, kterY chcemerezvest jinde, a omezime se jen n.a konstatovan f, 2e rozum,joho2 iIohou je zabyvat se stalymi prvky, mule hledat sta-lost bud'. ye vztazich, neho ye vecech. Kdy2 pracuje s po-inty vztahtir, dospiva k vedeckemu symbolismu. Kdy2 sezabYva pojrny veci, dospiva k metafyzickerna symbolis-inu. Ale v obou pfipadech pochazi uspofe.danl prave z ro-zumu. Ten by se velmi rad domnival, ie je n.ezavisly.Nechce rovnou uznat, zae vge vdMi hlubokernu intuitiv-ninnu chapeni skuteenosti, a radgi se vystavuje riziku, zev celem jeho dile budeme spattovat jen umele uspoteda-ni symbolf.i. TakIe kdybychom se zastavili u doslovnehozneni. Who, co ilkaji metafyzikove a vedci, a u skutkovePDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


podstaty toho, co 'din', snadno bychom se mohli domnf-vat, .*.e metafyzikoye vykopali hluboky tunel pod skute6-nostf, zatfmco vedci rozklenuli nad skute6nosti elegantnfmost, ale Z'e pohyblivy tok vecf proplouva mezi telnitodverna umeleckymi dily, ani2 by se jich dotkl.

Jedna z hlavnIch dovednostf Kantovy kritiky spo6fvalav torn, ze jejf autor vzal metafyzika a vedce za slovo a do-vedl metafyziku a vedu 0 na samotny kraj symbolismu,karn mohly zajft a kam se ostatne samy od sebe ubfrajf\Tidy, kdyz si rozum vyhrazuje nezavislost, jez ovgemskryva fadu rizik. Jakrnile Kant takto ignoroval svazkyvedy a metafyziky s intelektualnfm nazorem", nebylo u2pro n6,j tale ukazat, b nage veda je zcela relativra a nagemetafyzika zcela umola. Protob vyhrotil nezavislost ro-zumu v jednom i druhom plipado, prolob odlelfeil me-tafyziku a vedu a intelektualnf nazor", ktery je vnittnezat0oval, veda se svYmi vztahy je pro nej uz jen slupkouformy a metafyzika se syyrni vecmi jen slupkou latky. Lzese pak divit, ze veda mu pak ukazuje jen rarnce uzavfenedo jinych ramcil a metafyzika jen p'reludy pronasledujfcljine pfeludy?

Kant zasadil nagf vide a naafi metafyzice tak tyrde rany,2e se stale jegte docela nevzpamatovaly z mrakot. Ndgduch se rad smffil s tim, 20 bude ye vide spatfovat zcelarelativni pozminf a v metafyzice prazdnou spekulaci. Jeg-te dues se nam zda, e Kantova kritika se vztahuje na veg-kerou metafyziku i na vegkerou vedu. Ve skute6nosti sevztahuje pl'edevglm na antickou filosofii a dale na formu,jiz i modernf myslitele velmi east° syemu myglenf pone-chali a jei je take anticka. Tato kritika je platna pfedevgimproti metafyzice, ktera nam chce nabidnout jedin57" a ho-tovy system veci, proti vede, jefg by byla jedinyini systo-mem vztahil, a kone6ne. proti veda a metafyzice, ktere by



se nem nabizely v architektonicke jednoduchosti platon-ske teorie Ideji cireckeho chramu. Pokud se metafyzikasnagi ustavit pomoci pojmu, ktere jsme moll ug pied nl,pokud spoe'iva v dumyslnem uspotadani jig existujicichmyglenek, ktere pougivame jako stavebni material, a po-kud je konkne neeim jinym neg stalym rozpinanim na-geho ducha, neg stale obnovovanym usilim ptelcroeit nageaktualni myglenky a snad i nagi jednoduchou logiku, je agptilig jasne, ge se stave ne6im umolym stejne jako vgech-na dila 6isteho rozumu. A pokud je vecla se vgim vgudydilem analyzy ci pojmove reprezentace, pokud zde zku-genost me slougit jen jako verifikace jasnych ideji", po-kud nevychazi z mnoha rozMnych intuici, ktere vstupujido vlastniho pohybu kagde skutknosti, lee ne vgdy seyzajemne obsahuji, pokud chce mist° toho byt velkolepoumatematikou, jedinym systemem vztahil, ktery uvezni ce-lek skutknosti do ptedem natagene site, stave se pozne-nim cist.e relativnim vzhledem k lidskomu rozumu.Prkteme si dialed/16 Kritiku aisteho rozumu. Uvidime,ge pro Kanta je vedou wave tento druh univerzalni mate-matiky a metafyzikou je pro nej tento temet nezmenenyplatonismus. Sen o univerzalni matematice neni po pray -do tkeno ni6im jinym neg pozUstatkem platonismu. Kdygptedpokladame, ge Idea spo6iva ye vztahu 6i v zakonu,a jig nikoli ye voci, ze sveta Ideji se stave univerzalni ma-tematika. Kant povagoval tento sen nekolika modernichfilosofu za skutknost:11 ba co vice, domnival se, ge veg-kere vedecke poznani je jen oddelenym zlomkem 'di spice

11 K tomu najdeine vo WundtovYcli Philosophische Studien (sv. IX,11394) velmi zajimaq 6dnek ud Radulescu-Motru, Zur Entwickelung vonKant's Theorie der Naturcattsalittit.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


vy6nolkem univerzalni matematiky. Hlavnim nkolemKri-tiky pak bylo zalait tutu matematiku, tedy stanovit, jakemust byt nage rozumeni a jaky musi byt ptedmet, aby jemobla kontinualne postupujici matematika mezi sebounavzajem spojit. A je-11 zajigtgno, 2e kada mnina zkuge-nest takto vstupuje do tuhych a ji2 vytvotonych ramcii na-geho rozva2ovani, pak je tomu nutne proto, ie nagerozva'Aovanf samo vytvati uspotadani v prirocle a pak v ofnachazi sebe sama jako v zrcadle (jinak bychom zde mu-seli ptedpokladat ptedzjednanou harmonii). Odtud po-chazi imAnost vedy, jei bude za vegkerou svou ifeinnostvdMit sve relativite, i nemoZ"nost metafyziky, protoM to

Mat nic jineho nei na pteludech \led para.dicky ptedvadet pre.ci pojmoveho potadani, kterou vgdavykonava ve vgi va2nosti na vztazich. Zkratka celci Kriti-ka tisteho rozumu dospivel ke konstatoviinl, 2e platonis-mus, kterji je nelegitimnI, pracuje-li s Idejemi jako s V6C1111,se stavo legitimnI, pokud jsou Ideje brriny jako vztahy, a 2ohatova idea pate, co byla snesena z nebes na zemi, Joopravdu tint, co chtel Platen: spoleenym zokladem myg-leni a pHrody. Ale celd Kritika sdisteho rozumu se zakkiddtake na postulatu, ze nage myglard nedokci2e nk linehone2 platonizovat, to jest narazit vegkerou mo2nou zkugo-nost na ji2 existujici kopyta.

V torn tkvf cely problem. Je-li vedecke poznani oprav-du takove, jake je chtel mit Kant, pak existuje v ptirod0jedna jednoducha Veda, pfedem zformovana a dokoncoi ptedem zformulovana, jak se ostatne domnfval i Arista.tales: existuje jakasi hnanentni logika veer a velke objevyvlastng jen bad za bodem osvetluji jiz pfedem vyznaem-nou 6aru, stejne jako se behem slavnostniho ve6era pa-stupne zapaluje gfiAra plynovych svetel, ktcra jU" ptedtimnaznat:ovala rysy danebo pomniku. A je-li metafyzickd

21R



poznanf opravdu takove, jake je chtel mit Kant, redukujese na dva °paella a ve stejne mf a mak'ne duchovni postojetvaig v tvai' vgern velkym problemiim. Metafyzika se pro-jevuje libovolnymi a vZdy pomijivymi volbami mezi dye -ma fesenimi, je'A jsou virtualne formulovana jib odveC"nosti. Metafyzika 2ije pouze z antinomif, na ne't paktake mire. Lee pravdou je, .2e moderni Veda nevykazujetuto jednosrnernou jednoduchost a le ani moderni meta-fyzika nem nenabIzi takto neredukovatelne opozice.

Moderni veda neni ani jedna, ani jednoducha. Souhla-sfm s tim, 2e se zaklada na idejich, ktere se nakonec jevfjako jasne. Ale pokud jsou tyto ideje hluboke, objasfiova-ly se postupne s tim, jak byly uplatimvany. Za nejvetgl castsveho jasu tedy vdeef svetlu, ktere k nim odrazem vysla-ly fakta a aplikace, k nim tyto ideje vedly. Jasnost neje-keho pojmu je pak solve neefin jinym najednou ziskanoujistotou, ze s nim lze s u2itkem. zachazet. Zpoeatku so mu-sela nejedna idea jevit jako tomtit& obtane smifitelna s po-jmy ye vede jiz pfijatymi, jako idea hraniC"fof s absurditou.Znamend to, ie veda nepostupuje pravidelnym vkladanimpojnal do sebe navzajem, pojmu, ktere by byly pfeduree-ny k tomu, aby do sebe navzajem pfesne zapadaly. Hlu-bokd a plOdne ideje jsou navazanim styku s jednotlivymiproudy skute6nosti, ktere se nemuseji nutne sbihat v jed-nom bode. Je pravda, ze pojmy, do nich2 se ukladajf, za-oblujf vzdjernnym ifenfm jejich hrany a v'Zdy se jimnakonec podafi se jakaald vzajemne pfizpilsobit.

Na druhe strane se moderni metafyzika nesklada z na-tolik radikalnich fegenf, aby mohla vest k neredukovatel-nym protikladilm. jiste by tomu tak bylo, kdybychomnemoli Z'adny prostfedek, ktery by nam umoinil soueas-ne pfijmout na stejne Ode tezi i antitezi antinomie.Jenom2e filosofovat znamena prave umistit se fisillmPDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


intuice do nitra teto konlcretni skuteenosti, na niz Kritikapohledla zvnejgku ze dvou protikladnych stanovisek,

hlediska teze a antiteze. Nikdy bych si nedokezal prod.stavit, jak se prostupuje Bernd a bile, kdybych nevid61 go.divou, ale jakmile jsem ji spattil, ben potai chapu, Le nani mohu pohliZet ze dvou hledisek 6erne a bile. Nauky,ktere se zakledaji na intuici, unikaji Kantove kritice v t6mite, v niz jsou intuitivni. A tyto nauky tvoti celek methfyziky za ptedpokladu, ze zde neminime metafyziku ztuh-lou a zmrtvelou do fez', nybr'Z metafyzikuiijici ufilosofttJiste, rozdily mezi Akolami, tedy celkem vzato meal skupinami zaku, ktere se zformovaly kolem nekolika velkych

nelze pfehlednout. Ale lze fici, ze tyto rozdilyjsou stejne vyostfene i mezi onemi mysliteli samotnymi?Je zde cosi, co vevodi nad rozmanitosti systemii, cosi jodnoducheho a 6ireho jako sonda, u niZ citime, 2e se ye vetM ei mengi hloubce dotyka dna tehol ocednu, i kdyAVynagi na hladinu pokaZde velmi odligny material. A pr6.ye s timto materialem vetginou pracuji Zfici: zde pini svoutilohu analyze. 1 myslitel sem, nakolik formuluje, rozvijia abstraktnimi myglenkami vyjadfuje to, co ptinagf, jasvym zpfisobem lekem sebe sama. Ale jednoduchy akt,ktery uvedl analyzu do chodu a ktery se za ni skryva, vyvera ze zcela jine schopnosti, ne'Z ze schopnosti analyao.vat. Touto schopnosti je ex definitione intuice.

Na zever pravime: na teto schopnosti neni nic zahad.neho. Ka'My, kdo se nekdy s Uspechem pustil do literk.ni tvorby, dobte vi, 2e pote, co dlouho zkoumal sve teamnashromadil vgechny dokumenty, zapsal si vgechny p0.znatky, mu bylo k zapaeti samotne tvorby zapottebi Cohosi vice, jakehosi east() bolestneho usili pternistit 116.nark do sameho srdce tematu a hledat co nejhloubeji jtlkysi impulz. Jakmile jej nalezne, nezbyva ne.i se mu ado



vzdat. Jakmile duch prijal onen impulz, je jim vyslan nacestu, na nl nalezne jak informace, ktere nosh_roma2dil,tak mnoho dalgich detailt. Impulz se rozviji a analyzujesem ad sebe do pojmU, jejich1vy6et by Ael donekon.eC'na.(im dale jdeme, tim vice objevujeme. Nikdy nedospeje-me k tomu, .2e bychom iekli vKe. A piece kdy2 se nahlebratime k impulzu, ktery citime ve svych zadech, aby-chum jej uchopili, unikne nem. Nebof to neni vec, 14131.2podnet k pohybu, a pires to2e je donekoneemarorta2itelny,je jednoduchosti samou. Zda se, 2e metafyzicka intuice jer]imsi teho2 rodu. ProtePek poznamek a dokumentii kterarni tvorbe zde tvoE souhrn pozorovani a zkugenostinashrome.2den.Ych pozitivni vedou a predeyAim zamygle-nim ducha nad duchem sarnYm. Ne.mHerne toti2' dospetk intuici skuteCnosti, to jest k duchovni sympatii s tim, coje na ni nejniternelgi, pokud jsme si nevydobyli jeji dA-veru na zeklade dlouheha pfatelstvi s jejimi povrchavY-mi projevy. A nejde pritom jen o to, abychom si svojilivyzneme. fakta. Je tfeba jich nahromadit nesmIrne mno2-stvi a spojit je dohromady. Ten tak budeme mit jistotu, 2ev tomto splynuti doka2eme yzejemne neutralizovot pred-pojate a ukvapene myglenky, ktere pozorovatele ob6as ne-Yedonnky vlo2iii do zakladu svych pozorovani. Jen takyyvstane ye sve syrovosti skutkova podstata znamychfakt. Dokonce i n jednoduchem a ptednostnim ',Epode,kterY narn slou2i1 jako piiklad, dokonce i o pilmem stykunane sama se sebou samym plati, 2e by definitivni usilirozligene intolce nebylo moZno, kdybychom neshroma2-dill a vzajemm) nekonfrontovali opravdu velke mno2stvipsychologickYch a-nalyz. Velcf myslitele moderni filoso-fie byli fide, kteE si svojili vegkery material vedy svedoby. A hlavni pfiEnou a.ste6.neho zatmeni metafyzikyv poslednim palstolelf je mimoiadne nesnaz, na ni2PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


filosof nare:21, kdy't ma navazat styk s vedou mnohem rozptylenejgiho razu. Ale i kdyl k metafyzicke intuici mitM-me dospet jedine diky vecnym poznatkilm, piece je nGlimdocela jinym net shrnutim 6i syntezou techto poznatkn,Odliguje se od ni, jako se odliguje hybny impulz od cos-ty, jiz prochazi pohybujici se teleso, ci jako se odliguje

pruEny ad viditelnych pohybil kyvadla. V tom tosmyslu metafyzika nema nic spole6neho se zobecn6nfmzkugenosti, a piece bychom ji mohli definovat jako intogralnf zkugenost.



VIIFILOSOFIE CLAUDA BERNARDA

Proslov predrieseng. no °slave steho v3iro'of od nom-zeni Claude Bernardo n College de France, 30. pro -since 1913

Filosofie vde6i Claudu Bernardovi pi'edevgim zateorli experimentalui rnetody. Modem -if veda se v2dyzpilsobovala zkugenosti; proto2e vgak zaeala mechanikoua astronomil, proto2e ye hmote zprvu nazirala jen to nej-obecnejgf a nejbli2gf matematice, pa dlouhou dobu dzkugenosti po2adovala pouze to, aby poskytovala ureitevychodisko pro jeji vkpoety a aby je pa jejich proveden1potvrzovala. V devatenactem stoleti vznikaji laboratornivedy, ktere sleduji zkugenost ye vgech jejich Idivolakos-tech a nikdy s ni neztracejf kontakt. Claude Bernard tem-t konkre'tnOjnm vyzkumiim dada vzorec jejich metody,stejne jako to ueinil kdysi Descartes pro abstraktni vedyo hmote. Uvod do experimentcilni mediciny je pro ntisv tomto smyslu tak trochu tim, elm byla pro se.dmne.ctea osmnacte stoleti Rozprova a metade. V obou pfipadechse ocitame tvari v tvar genialnlmu oloveku, ktery zaealtim, 2e ueinil velke objevy, a pote si polo2i1 ottizku, jak jetreba si poefnat, aby je elovek ueinil: no a zdanlive para-doxnl, a ptesto jediny ptirozony ptistup, zatimco opaenyzpiisob postupove.n1 byl vyzkougen mnohem Zaste.jia v2dy netspegne. Pouze dvakrat v delinach modernivedy, v pripade obou zakladnich podob, jicli2 nage po-znavani pfirody nabylo, se smysl pro vynaIezavost ohra-til k sobe samemu, aby skim sobe analyzoval a stanovil takobecne podminky vedeckeho objevovtin.i. 'Foto gfastn.e.PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


1=UICL: MYSLENKY sv. 10Edici rfdf Toni VystriJI

Henri Bergson

Adyieni a pohyb

Z francouzskeho originaiu La pens& et Ie mouvantvydaneho nakladatelstvim

Presses LIniverzitaires de France vprelozili Jakub Capek (std. V, VI),Josef Fulka (staff VII, VIII, IX),

Josef Hrdkka (star II) a Tomg Chud3i (staf IV)Obalka a graficka tiprava Jiff Troskov (elements ds)

Odpovt:dIV, redaktor Ondr-ej SvecTechnicka redaktorka Renita fliatova

Vydala Mlacia fronta jako svou 6 095. publikaciEdice MySlenky, svazek 10

Tisk a vazba Europrint, s. r. o.Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4-Modeany

288 stran, Prvni vydani. Praha 2003

Knihy Made fronty si muzete objednat na adrese:Mladi fronta, a. s., odbyt nakladatelstvi

Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4-Modranye-mail; prodej @ mf.cz

www.m f. ez

61Vn rtV)PDF compression, OCR, web optimization using a watermarked evaluation copy of CVISION PDFCompressor


pdf compression, ocr, web optimization using a watermarked ...€¦ · henri bergson maenia pohyb e...

Documents