8/12/2019 part3(kap12-14)

1/25

st tet

Nsledky, dsledky a reakceJak jsme vidli, globln vlka proti kesanm je v mnoha ohledech nejvt pbhem potkujednadvactho stolet, kter! neb"l nikd" v"pov#en$ %sil proti kesanm asto skr!v mlen a lhostejnost,nebo se k nmu #mrn obrac po#ornost jen tehd", kd"& #veejnn konkrtn ukrutnosti shodou okolnost

poslou& nmu #jmu$ 'vem jako vechn" generali#ace i tato se ro#machuje pli irok!m ttcem, proto&eneplat, &e b" si nikdo nieho nevmal$ (edle samotn!ch obt roste povdom jak me#i adov!mi pslunk"kesanskho svta, tak me#i jeho pedk"$

)*$ # *+)* #organi#ovali katolit biskupov pojen!ch stt s"mposium vnovan tmatu-.e#inrodn nbo&ensk svoboda/ 0mperativ pro mr a obecn dobro$1 2edseda kon3erence katolick!ch

biskup pojen!ch stt, ne4"orsk! arcibiskup kardinl 5imoth" 6olan, v"#val l podpoe a obranpronsledovan!ch a vtmu uvdn jejch utrpen do obecnho povdom, slov"/ -.no# kesan #akoudenn ur&k" a asto kvli svmu 7sil o pravdu, kvli sv ve v Je&e 8rista sv #e srdce jdouc v!#v a

prosb o respekt k nbo&ensk svobod &ij ve strachu$ 5ato situace je nepijateln, proto&e je ur&kou 9oha ilidsk dstojnosti a je dle i hro#bou be#penosti a mru a pek&kou pro dosa&en autentickho a integrlnholidskho ro#voje$1

2ohldneme:li dopedu, #d se pravdpodobn, &e obrana pronsledovan!ch kesan se pro r#ncrkve a denominace po svt stane elnou prioritou jednak v#hledem k ne7prosn demogra3ick realit/ silndv tetin" # *,* miliard kesan v dnenm svt &ij mimo ;pad, a tento podl m do polovin" stolet narstna ti tvrtin"$ 5ito lid &ij na 3rontov!ch linich globln vlk" proti kesanm a s tm, jak jim jejich pot"#v! vliv na utven agend" v crkevnch #le&itostech, #ane realita nsil vi kesanm a jejich

pronsledovn stoupat v se#namu #le&itost, kter!m je teba se vnovat$ 2o#ornost k osudm pronsledovan!chporoste #sti tak v dsledku jakhosi -e3ektu duchovnho #esilovae1$ 2rmrn! vc na ;pad mo&n jetpbh" o nov!ch muedncch nesl"el, ale jakmile je usl", jen t&ko #stane nepohnut$

6sledk" se v pra

8/12/2019 part3(kap12-14)

2/25

8apitola tak pedpokld, &e svdectv muednk se m&e uk#at jako 7stedn slo&ka 7spchu i ne#darukesanstv v jednadvactm stolet, kd" #nan! soubor empirick!ch dka# nasvduje tomu, &e muednictvm&e b!t vbec nejmocnjm nstrojem, kter! maj muednci k dispo#ici$

? konen trnct kapitola #va&uje, o jak praktick krok" se mohou jednotlivci i komunit" pokusit,ab" v"jdili solidaritu s obmi globln vlk" proti kesanm, osobn modlitbou ponaje a irok!miv#dlvacmi kampanmi kone, nebo od humanitrn pomoci po obhajobu silnj obran" nbo&ensk!ch svobodna 7rovni stanovovn politick!ch #sad$ ;kladn m"lenka #n, &e i kd"& kesanstv oslavuje sv muednk",kesan maj tak povinnost nestt stranou a nepihl&et #abjen muednk, kd"& jsou k dispo#ici praktickkrok" jak jejich utrpen #astavit$

2okud jde o konen! v!sledek, m tento oddl pedlo&it velmi prost! argument/ spojit sl" v obrankesan, kte se ocitli v palebn #@n tto globln vlk", bude #jevn dobr pro n, ale to nen cel! pbh$5ato snaha mus mt mimodn #drav dsledk" a to jak v lidskm mtku, tak v duchovnch #le&itostech, i

pro ns ostatn$

8/12/2019 part3(kap12-14)

3/25

12

Spoleensk a politick nsledkyJednm # parado, #volili kardinlov v?rgentinci Jorgem .aria 9ergogliovi prvnho pape&e # ro#vojovho svta, kter! pijal jmno Irantiek$ ;volenFatinoameriana na nejviditelnj a nejv!#namnj vedouc msto v celm kesanstv je dokonalou ilustrac

tohoto trendu$

;a tet, irok spektrum r#n!ch kesansk!ch aktr na #kladn 7rovni, od oddan!ch jednotlivc po

8/12/2019 part3(kap12-14)

4/25

hnut, asociace a duchovn skupin", najde na ;pad vnmavj publikum pro sv poselstv a bude smlej vjejich pedkldn$ .e#i kesan" v globlnm Jihu sl pesvden, &e nadela jejich historick chvle, kd" majvst, co& #namen, &e se m dl vc #bavuj sv nkdej vhavosti #apojit se globln kesansk ro#prav" jako

jej rovn 7astnci$ Ji& se nespokojuj s tm, ab" jednali jako pedstavitel globln pobok" nadnrodn 3irm",ale jsou pipraveni #asednout v jejm pedstavenstvu$ 6nen nstroje sociln komunikace #namenaj, &e je prolidi sna# oslovit velk publikum, a rostouc vnmavost vi muednkm #namen, &e je pravdpodobnj, &e

kesan v ro#vojovm svta nale#nou sv #padn souvrce otevenj tomu, co chtj ct$8umulativn 7inek tchto t trend b" ml b!t ohromn!, a neskon u dopad na vnitn &ivot crkv,

jako je volba tch, kdo povedou jednotliv denominace a ro#hodovn, kter liturgick st"l" jsou ppustn$(#estup ro#vojovho svta tak #namen, &e sociln a politick n#or" kesan # globlnho Jihu budou mt v

jejich crkvch vt vliv$ o m&eme ooekvat, &e od kesan # globlnho Jihu uvidme a usl"me, kd"&dojde na prsek" vr" a politik"R

Benerali#ace jsou piro#en nebe#pen$ 9"lo b" smn tvit se, &e mohutn! blok pldruh miliard"lid #astv stejn n#or"$ 2ro ka&d tvr#en, kter b" lovk v"slovil o kesanech globlnho Jihu, jsoumilion", pokud ne destk" i stovk" million v!jimek$ %avc, #padn kategorie 1liberlnS i 1konservativS

jsou asto pi aplikaci na ro#vojov! svt #avdjc, proto&e pedpokldaj pojmoslov nle&ejc k #padnmusvtu P-lev kdloS - prav kdloS jsou pojm", kter poch# # as 3rancou#sk revoluceQ a to lidem, kter se

pokoume popsat, nepijde v&d" piro#en$8d"& i se #etelem k nadmrn!m generali#acm a vnen uml!ch kategori b"chom mohli ci, &e

kesan v ro#vojovm svt b!vaj -morln konservativn a politick" liberln1$

.eno severnmi standard" #astvaj ji&n kesan obv"kle konservativn postoje v takov!chmorlnch ot#kch, jako jsou potrat", homose

8/12/2019 part3(kap12-14)

5/25

5"to n#or" l#e nal#t jak v o3icilnch dokumentech crkevnch organi#ac globlnho Jihu, tak i vjejich provo#nch strukturch$ %apklad asijt katolit biskupov ve sto sedmadvacetistrnkov #prv, v"danv roce *++M, prohlsili, &e -neoliberln ekonomick globali#ace1 ni asijsk rodin", proto&e je primrn

pinou chudob" na kontinentu$ ( ervnu *++V prohlsila skupina katolick!ch biskup # Aritreje, Atiopie, 8eni,.ala4i, 5an#nie, 7dnu, Lgand", ;ambie, omlska a 6&ibuti/ -Jsme ob#vlt #deni bsnnm

be#u#dnho kapitalismu, kter! sebral a #adusil mstn vlastnictv ekonomick!ch iniciativ a vede k nebe#penmu

ro#estupu me#i hrstkou bohat!ch a chudou vtinou$1?sociace evangelikl v ?3rice je jednm # vedoucch protestantsk!ch orgn na kontinentu a #astupuje

odhadem sto milion evangelikl patcch k estaticeti nrodnm evangeliklnm spoleenstvm tvoen!mmno&stvm mstnch crkv$ 5ato skupina se stala hlasitou silou ve prospch mru, pomoci v chudob, irokekonomick spravedlnosti, nav#dor" t ironii, &e mno# # jejich duchovenstva b" b"li v jin!ch ot#kch,napklad #da b" jejich crkve i denominace ml" b!t otevenj vi homoseU procent stt svta m v"sok nebo velmi v"sok ome#ennbo&enstv, oproti >) procentu # pedcho#ho roku, co& #namen skok o est procentnch bod #a pouh!chdvanct msc$ ;jistila tak, &e ti tvrtin" #e sedmi miliard ob"vatel svta, ted" V,*V miliard lid, &ije v #emchs v"sokou nebo velmi v"sokou regulac nbo&enstv$ 0 to je nrst proti U+ procentm # pedcho#ho roku$ 5vv tv tmto trendm bude ka&d! svdomit! lovk, vetn veden r#n!ch odno& kesanstv, samo#ejm#nepokojen$

.no# kesant pedci na ;pad maj t& hlubok obav" ohledn toho, co vnmaj jako stoupajc

pval ome#ovn nbo&ensk svobod", kde je spor 'bamov" administrativ" s pre#em nbo&ensk!chorgani#ac v ?merice ohledn povinnho #dravotnho pojitn pouh!m vrcholkem ledovce$

8d"& baltimorsk! arcibiskup William Fori, pedseda novho ad hoc v!boru katolick!ch biskup pronbo&enskou svobodu svdil v jnu *+)+ ped prvnm v!borem 8ongresu, ekl/ -biskupov pojen!ch stt srostoucm neklidem sledovali, jak toto velk nrodn ddictv nbo&ensk svobod"X elilo stle astjm7tokm a m dl r"chlej ero#i$1 PFori b"l t dob jet stle diec#nm biskupem v 9ridgeportu ve sttolorado$Q (edle povinnho #dravotnho pojitn Fori pouk#al na nkolik dalch dvod ke #nepokojen/

%a#en ministerstva #dravotnictv, kter nbo&ensk" orientovan!m humanitrnm slu&bm nai#uje,ab" posk"toval" -v plnm ro#sahu1 reprodukn slu&b" Ptj$ #ejmna antikoncepci a potrat"Q v rmci

program proti obchodu s lidmi a pi o migrant", kter dostvaj 3ederln 3inann podporu$

2odobn! po&adavek ?gentur" pojen!ch stt pro me#inrodn ro#voj, ab" antikoncepce b"la soustvech me#inrodnch humanitrnch a ro#vojov!ch program podporovan!ch vemi nevldnmiskupinami, kter dostvaj 3ederln 3inann podporu a to vetn nbo&ensk" orientovan!ch agentur$

8/12/2019 part3(kap12-14)

6/25

("jden ministerstva spravedlnosti proti #konu na ochranu man&elstv P6'.?Q, kter odpor protisDatkm osob stejnho pohlav o#nauje jako -#aujatost1 a -pedsudek1 P.e#i nkter!mi nbo&ensk!miskupinami takov 3ormulace v"volvaj obav", &e jejich odpor proti homose

8/12/2019 part3(kap12-14)

7/25

tm, jak se bude nbo&ensk svoboda pevn usa#ovat jako urujc a de3inujc kesansk starost,bude se #ejm pre#entovat ne jako kon3esijn aktivita ve prospch posti&en!ch kesan, ale jako principilnobrana prv vech=a to i tehd", kd"& bude e

8/12/2019 part3(kap12-14)

8/25

pednch .ala4ijc, kte takov n#or" v"slovili nahlas a podepsali se pod n$

-8a&d lidsk b"tost, jako 9o& dt, mus b!t svobodn a respektovan,1 #an list$ -%em&e seodvracet od ne3rovosti nebo nespravedlnosti, kterou #akou n lid$ 5i, kdo jsou ve v#en, ani& b" vdli, #eho jsou obvinni, nebo kd" se jejich ppad" dostanou ped soud, jsou nai brati a setr"$1 9iskupov se tak

pmo postavili 9andovu tvr#en, &e jeho slovo je #kon, kd"& ekli/ 1[dn! lovk si nem&e dlat nrok namonopol pravd" nebo moudrosti$S

9iskupm se podailo nechat v"tisknout a ro#it estnct tisc v!tisk dopisu, ani& b" se o tomdo#vdl" 9andov" #pravodajsk slu&b"$ ( nedli b"l list ten a 7ast na mch v cel #emi v!ra#n narostla$Fid pr! plakali, vdn pokikovali a tanili me#i lavicemi$ 'smlena past!sk!m listem nala svj hlasopo#ice me#i adov!mi ob"vateli$ ( 9lant"re, nejvtm mst v #emi, se chud s\uatei v ileglnch slumech=kde #uila cholera a splak" voln tekl" ulicemiNpostavili be#penostnm silm, kd"& se je pokouel" v"hnat$ (universitnch kampusech v"pukl" studentsk protest"$ ;aali se vracet opo#in pedstavitel$ tm, jak se#prv" o povstn #aal" it me#inrodn, rostl tlak na #padn mocnosti, ab" #aujal" stanovisko$ ( roce )GGMdrci #mra#ili vechnu #ahranin pomoc pro .ala4i a v podstat tak donutili 9andu v"hlsit svobodn volb"$Jeho re&im de 3acto skonil$ 6nes #stv .ala4i chronick" nero#vinutou #em, ale je to demokracie s vce

politick!mi stranami a vede ji jej prvn presidentka$

Stedn Vchod5o, kde lid stoj, asto ovlivDuje, co vid, co& #namen, &e perspektiva m #sadn v!#nam pro

3ormulaci jakkoliv ot#k"$ 8lasick!m pkladem je katolick reakce na sekularismus$ 2ro mnoho vcch vAvrop a pojen!ch sttech to m&e b!t strak, kter! asto v"volv pochod" Ba" 2ride, legali#ovan potrat" av!smch a opovr&en vi tradinm nbo&ensk!m pesvdenm$ 2ro kesan" na tednm (!chod je alesekularismus spe strategi pe&it$ ( mstech, kde jsou kesan malou meninou, asto vnmanou jako pedpol;padu, #namen vtinou sttn podpora nbo&enstv obecn #rmutek a sekulrn chpn odluk" sttu a crkve7toit v boui$

( dsledku toho nikde jinde na svt nejsou kesant pedci horlivjmi apotol" #konnhopodku, kter! chrn pluralismus i svobodu svdom, a stt udr&uje mimo nbo&ensk #le&itosti$ 8esan b"lihistorick" me#i #akladateli a nejsilnjmi stoupenci sekulrnch stran na tednm (!chod, jako je strana 9aath

v !rii nebo kemalistick stran" v 5urecku, proto&e v nich vidli nejlep #psob, jak #ajistit ochranumeninov!ch prv$ 2odobn jsou dnes v Ag"pt koptt kesan v pedvoji usilujcm o sekulrn demokratick!stt oproti tomu, co podle jejich obav bude proces pl&iv islami#ace$

5ato obrana #sti odr& #kladn #kon nbo&enskho &ivota/ sekularismus v"pad pro menin", kterb" b"l" velk!mi pora&en!mi v theokracii, v&d" jako lep varianta$

2okud se dv nev"trat, mohlo b" kesanstv na tednm (!chod ve skutenosti b!t v idelnmpostaven k tomu, ab" vtiskovalo rovnovhu do 7vah globlnho kesanstv o v#tahu me#i vrou a sekulrnspolenost$ Jeden dka# v"el najevo v pr#kumu me#i evangeliklnmi pedk" po celm svt, provedenm vroce *++) organi#ac 2e4 Iorum$ 5en odhalil dramatick! kontrast me#i evanglikl" v ro#vinutm svt a natednm (!chod$ 'hromujcch G+ procent evangelikl #e evern ?merik" de3inovalo sekularismus jako1velmi velkou hro#buS ve, stejn! n#or mlo ale jen >U procent evangelikl #e tednho (!chodu$ %aprotitomu tm dv tetin" evangelikl #e tednho (!chodu b"lo sekularismu velmi naklonno$

2odobn pracovn dokument pro vatiknsk setkn o tednm (!chod v roce *+)+ #nl jako mani3estsekulrn politik"$ 8esan" v"#!v, ab" pracovali -pro sdlen! obansk! d, kter! bude #ahrnovat vechn"1 akter! chrn -lidsk prva, lidskou dstojnost a nbo&enskou svobodu1$ 6okument se dvakrt #astavuje ukonceptu -positivn laick"1Nco& ve svm dsledku #namen po#itivn 3ormu sekularismu$ ituje e pape&e9enedikta O(0$ pronesenou v # *++H ve Irancii, kter! si #ase pojem -positivn laicit"1 v"pjil od3rancou#skho presidenta %icolase arko#"ho$

-8atolci spolu s dalmi kesansk!mi oban" a muslimsk!mi m"sliteli a re3ormtor" mus dok#atpodporovat iniciativ" k dkladnmu #koumn konceptu 1po#itivn laicit"S sttu,1 uvedl dokument$ -5o m&epomoci eliminovat theokratick! charakter vld" a umo&nit vt rovnost me#i oban" r#n!ch nbo&enstv,1#dra#nil, -a tak pispt k en #drav, svou povahou sekulrn, demokracie, kter pln u#nv rolinbo&enstvXa pln pitom respektuje ro#dl me#i nbo&ensk!m a obansk!m dem$1

8/12/2019 part3(kap12-14)

9/25

Tvoen mr a spravedlnost

(!#kum, kter! provedli 6u33", 2hilpott a hah, tak podporuje #vr, &e nbo&ent akti v prosted-kon3liktuln ne#vislosti1 b!vaj nejen prodemokratit, ale tak aktivnj v 7sil o v"tven mru a obhajobsociln spravedlnosti$ ]asto b!vaj prkopnk" ve sttech ro#ervan!ch vlkou a aktivist" prosa#ujcmisolidaritu s chud!mi v #emch #pascch s chronickou #aostalost$

( oblasti kesanstv autoi cituj roli, kterou sehrvaj crkve v nkolika #emch Fatinsk ?merik",jako je Buatemala, 9ra#lie, hile a ?rgentina, v smrovn pechodu od vojensk!ch junt k demokracii a pi#pracovvn poruovn lidsk!ch prv #a b!val!ch re&im$ Jednm takov!m pkladem je pbh guatemalskho

biskupa Jos Berardii onedera pipomenut! v kapitole ))$ 2ouka#uj tak na jihoa3rickou 8omisi pravd" asmen, a to nejen veden arcibiskupa 6esmonda 5utu, alte tak skutenost, &e nbo&ensk organi#ace v #emi

posk"tl" -personl, publicitu, duchovn a ps"chologick poradenstv obtem, pob#el" sv len" k #apojen a7asti na sl"ench pro nbo&ensk komunit"1$

?utoi nab# tak pklad albnskho pravoslavnho biskupa ?nastasia Yannoulata, lovka, kter!vlku proti kesanm pmo #akusil$ ;a dikttora Anvera Kod&i ?lbnie nbo&enstv #uiv potlaovala$ Kod&av roce )GTU prohlsil, &e ?lbnie -je prvnm atheistick!m sttem svta, kde jedin!m nbo&enstv je albnstv1$8ostel" b"l" #aven" na #mek, duchovenstvo b"lo uv#nno nebo popraveno a atheismus v"datn en vekolch i mdich$ Yannoulatos # tto #kuenosti v"el jako pedn hlas pro smen a dialog nap etnick!mi anbo&ensk!mi hranicemi$ 2roslavil se, kd"& pi nsilnostech v devadest!ch letech posk"tl v pravoslavn!ch#a#ench 7toit tiscm muslimsk!ch b&enc # 8osova$ Yannoulatos je estn!m presidentem vtovkon3erence nbo&enstv pro mr a b"l navr&en na %obelovu cenu mru$

2okud jde o dal nbo&ensk tradice, kter ilustruj stejnou d"namiku, autoi pouka#uj na vliv1anga&ovanho buddhismuS v 8ambod&i, kde 2ol 2otovi Eud 8hmerov nesou odpovdnost #a dva milion"mrtv!ch, a kde se re&im pokouel buddhismus jako -reakcionskou slu1 v"hladit$ 9hem masakr #aal

buddhistick! mnich amdech 2reah .aha Bhosanda kolem #em vst -v"ch#k" mru1$ Bhosananda pigenocid piel o celou svou rodinu a vtinu ptel, a b"l ro#hodnut uit mru podle uen teravadskho

buddhismu, kter! #astv, &e spoleensk! pokoj a vnitn pokoj jsou souasn v#jemn nero#lun a v#jemnna sob #visl$ 2rvn v"ch#ka mru #aala v uteeneckm tboe na thajsk!ch hranicch a mila k 2hompenu$("prvj se pbh" o vojcch, kter cestou cestou skldali #bran a o tom, jak se 7astnci pochodu setkvali s

pbu#n!mi, kter kvli bojm lta nevidli$ 2ochod", kter se n"n ka&doron opakuj, se stal" v!#namnousilou v obnov kambod&sk spolenosti a pomohl" tak podpoit takov tmata jako je nvrat uprchlk aodminovn$ Bhosananda je #nm jako 1kambod&sk! BndhS a nkolikrt b"l navr&en na %obelovu cenu mru$

;vr #n, &e toto utrpen m&e b!t nkd" kadlubem imaginace a aktivismu$ tm, jak budou kesanutven takov!mi #kuenostmi nab!vat vlivu, m&e se ro#h!bat i jejich instinkt pro tvorbu mru a socilnspravedlnost$

8/12/2019 part3(kap12-14)

10/25

!"

#chovn plod$ %lobln vlk$

5ertulin, jeden # velk!ch prvokesansk!ch 'tc, proslul v!rokem -krev muednk je sm crkve1$

Je to teologick 3ormule ojedinl tm, &e je pro ni empirick! dka#$ (ln" pronsledovn historick"podncoval" v!#namn v#estup" kesanstv$ 2otlaovn a pronsledovn v msk i kesanstv #skval"obdiv ve starovkm svt a b"l" mo&n tou nejdle&itj slo&kou jeho 7spchu$ 'bti mision bhem vku#mosk!ch objev pomohl" pinst evangelium do %ovho svta$ ? dnes nen nhodou, &e oblasti, kde je

pronsledovn kesan nejintensivnj, napklad ]na nebo 0ndie, jsou tak mst", kde kesanstvnejdramatitji roste$

(edle posk"tovn misijn energie muednictv tak podncovalo theologick prlom"$ ( msk e semusel" kesansk komunit" v"podvat s ot#kou, jak nakldat s len", kte pod tlakem odpadli a n"nusilovali o #novupijet do crkve$ ."slitel se kvli tomu museli v"podvat s problm" milosti a odputn, a

pispli tak k ro#voji svtosti pokn$ 2odob se musel" crkve postavit k ot#ce svtost v"sluhovan!ch kn&mi,kte podlehli ntlaku, jako b"li v dioklecinsk e kn&, kte potkem tvrtho stolet v"dali csaskmuguvernrovi na #namen poddanosti 2sma$ %kter psn kesansk skupin", jako b"li teba donatist, trvali natom, &e svtosti v"sluhovan tmito #rdci jsou neplatn, #atmco hlavn kesansk! proud v"pracoval theologiie( opere operato, kter uila, &e nle&it v"sluhovan svtost je 7inn be# ohledu na osobn stav v"sluhujcho$

.no# uv&liv kesant pedci maj #a to, &e dnen globln vlka proti kesanm m podobn!potencil dodat crkvi novou misijn energii a dle&it theologick vhled"$ ( # *++G se pre# evangeliklnchpedk # celho svta shrom&dil v nmeckm 9ad Lrachu na po#vn komise pro nbo&enskou svoboduvtov evangelikln asociace a dalch organi#ac$ %a #vr v"dali 12rovoln # 9ad LrachuS t"strnkovoudeklaraci #dra#Dujc, &e pronsledovn kesan ve svt crkev v"#!v k hlub theologick a spiritulnmeditaci$

12ronsledovn kesan po#nali pravd" o 9ohu, kter kesan &ijc pod menm tlakem potebujsl"et, ab" #akusili 9o& plnost,S stoj v prohlen$ 16uchovn v#hled" pronsledovan!ch maj #sadn v!#nam

pro promnu &ivota #b"tku 5la 8ristova$ Jednm # tchto #kladnch v#hled je to, &e vichni budemeNpokud

budeme svdit o 8ristuNv jistm sm"slu pronsledovni$ ;a pbh" o individuln bolesti, utrpen,v"svobo#en a v"trvalosti, je v#neenj a vt pbh$ S

2rovoln # 9ad Lrachu kon v!#vou ke kesanm vude po svt/ 15lo 8ristovo v"#!vme, ab"aktivn, ochotn a spolen v#alo 8ristv k&, ab" naplDovalo Je&ovo posln a poven$ 9ude k tomu patit

pipomnn pronsledovn Pmodlitbou a pomocQ, poro#umn Pspojen s pouen!m 7silm pronsledovn#menovatQ a promna Pab" se tak cel 5lo 8ristovo promnilo vhled" tch, kdo jsou pronsledovni aumueniQ$S

2ro t", kdo chtj na 2rovoln # 9ad Lrach odpovdt, je tu ot#ka, jak jsou nkter # onch v#hled,kter l#e v"#skat od nov!ch muednkR

( dnenm kesanskm &ivot jsou ti oblasti, kde l#e nejvce ro#e#nat dopad" globln vlk" protikesanm, a stoj pinejmenm #a 7vahu, #da pat k jejm duchovnm plodmNmsta, kde l#e #ahldnout

takkajc djin" sps" v innosti$

&'kmenisms mednk()

2ro mnoho lid v"pad ro#dlen kesanstv na r#n vtve, denominace a ne#visl crkve povdom ipiro#en$ [ijeme v e #ka#nick volb", a pedstava r#n!ch pchut kesanstv, kter oslovuj r#n chuti mjasnou marketingovou logiku$ 2esto je pro kesan" ro#dlen Poproti ro#manitostiQ problmem, proto&eprotie 8ristov #vren modlitb na #emi, kd" prosil, ab" jeho uednci -jedno b"li1$ naha #novu spojitro#bhnut kesanstv #pt dohromad", ted" o obnovu jednot" me#i r#n!mi vtvemi kesansk rodin" je#nm jako ekumenick hnut$

;sadn v#estup ekumenick aktivit" #a&ila polovina dvactho stolet po druh svtov vlce$ 2rvnsetkn vtov rad" crkv se konalo v roce )GMH, #atmco ekumenickou energii katolick crkve obnovil druh!

vatiknsk! koncil$ hrom&dn biskup # celho svta konan v letech )GT*:V$ 8 #sadnmu prlomu dolo vroce )GTV, kd" pape& 2avel (0$ a konstantinopolsk! patriarcha ?thenagoras 0$ 3ormln odvolali v#jemn

8/12/2019 part3(kap12-14)

11/25

e

8/12/2019 part3(kap12-14)

12/25

toj #a to ho citovat obshleji/

Jeliko& dnes maj vechn" crkve a crkevn spoleenstv maj sv muednk",musme hovoit o skutenm a pravm -ekumenismu muednk1, kter! v sob #ahrnujekrsn! pslib$ %ehled na drama ro#dlen me#i crkvemi, tito ulechtil svdci vr" dok#ali,&e sm 9h udr&uje spoleenstv vr" me#i vemi poktn!mi na nejhlub mo&n 7rovni,kter je dosvdovna nejv" obt vlastnho &ivota$ Jako kesan a jako crkve &ijeme vtomto svt ve spoleenstv, kter jet nen dokonal, ale muednci ve sv nebesk slvjsou ji& ve spoleenstv plnm a dokonalm$

Jako kesan musme dnes &t v nadji, &e krev muednk na dob" se jednohodne stane semenem 7pln jednot" 5la 8ristova$ .usme ale o tto jednot vrohodn svditnabdnutm 7inn pomoci pronsledovan!m kesanm ve svt, veejn!m odsu#ovnmsituac, kter k muednictv vedou a tm, &e se #av&eme respektovat nbo&enskou svobodu alidskou dstojnost$ Akumenismus muednk proto tvo nejen jdro ekumenick spiritualit",kter je dnes nanejv! potebn, ale je tak nejlepm pkladem toho, pro jsou enkesansk jednot" a pre3erovan lska k chud!m naprosto nero#luiteln$

;vrem po#namenejme, &e vtina # toho, co #de b"lo eeno o ekumenickm v!#namu obran"pronsledovan!ch kesan, l#e aplikovat tak na me#inbo&ensk v#tah"$ ( mnoha stech svta el kesan

pronsledovn bok po boku s v"#navai dalch nbo&enstv$ tm, jak se kesan mobili#uj k obrannbo&ensk svobod", budou se piro#en ocitat v situacch, kd" budou spolupracovat v koalicch s pslunk"dalch nbo&ensk!ch tradic a v"tvet tak prostor, kde budou organick" v#nikat ptelstv$ ? konen, s tm, jak#anou b!t v kesansk!ch kru#ch lpe #nm" pbh" muednk jin!ch nbo&enstv, v"volaj nev"hnutelnhlub atmos3ru poro#umn a respektu$

Jin!mi slov" eeno, vedle 1ekumenismu muednkS se bude ro#vjet i 1me#inbo&ensk! dialogmuednkS$

Theolo%ie *dola

8esansk!m m"lenm se vine klasick ro#lien me#i pstupem sestavovan!m -shora1 oproti pstupuutvenmu -#dola1, kter se nkd" pipodobDuje k ro#dlu me#i -v"sok!m1 a -n#k!m1 7hlem pohledu$

-("sok1 christologie se sousted na Je&e jako (nho "na 9o&ho, druhou osobu 5rojice, a 8rle, kter! sevrt v mesisk slv$ -%#k1 christologie #dra#Duje Je&e, kter! se narodil jako skromn! s"n tesav, &il&ivotem chudho a potulnho ka#atele, a podstoupil nespravedlivou smrt # rukou okupan moci$ ; hlediska

pravov jsou oba pstup" pln legitimn, vedou ale k r#n!m dra#m a r#n!m duchovnm reakcm$ 9hemdjin b"la -v"sok1 christologie spojovna se silckou a trium3ln ver# kesanstv, #atmco -n#k!1 pstupobv"kle pinel kesanstv, kter b"lo skromnj, vce orientovan na slu&bu a soustedn na solidaritu schud!mi a utiskovan!mi$

8ontakt s muednictvm a utrpenm #e #ejm!ch dvod crkev jemn posouv smrem k theologii-#dola1$ 8lasick! pklad pedstavuje velk! nmeck! m"slitel a muednk 6ietrich 9onhoe33er$ ( roce )G>+ se9onhoe33er v"dal do pojen!ch stt na postgraduln studium i v"uovn na proslulm Lnion 5heologicaleminar" v %e4 Yorku$ ob" charakteristickmu nmeckmu akademikovi se mu Lnion dvakrt ne#amlouval,slavn jeho r!pav po#nmka -5ad" &dn theologie nen^1 2esto tato #kuenost hluboce #mnila 9onhoe33erv

&ivot, pev&n dk" ptelstv s ern!m seminaristou v Lnion Irankem Iisherem, kter! 9onhoe33era se#nmil sKabeskou baptistickou crkv v Karlemu$

9onhoe33er nakonec v Karlemu uil nedln kolu a hluboce si #amiloval a3roamerick spiritul"$ ;prvn ruk" vidl rasov! a ekonomick! 7tisk ern!ch ?merian, b"l svdkem toho, jak kesansk vra lidi vKarlemu dr&ela, kd"& je svral" str#n jejich &ivot a tak vidl jak institucionln crkev, # jeho pohledu,nedok#ala #aujmout dostaten siln! postoj proti pedsudkm a ve prospch rasov spravedlnosti$

2o#dji 9onhoe33er o sv #kuenosti v Karlemu nape/ -]lovk tad" m&e doopravd" mluvit a sl"et ohchu a milosti a lsce 9o&Xo ]ernm 8ristu se tu k&e s uchvacujcm #palem a vi#$1 ' tchto letech vKarlemu po#dji dod/ 1'd 3raseologie jsem se obrtil k realit$S (tina e

8/12/2019 part3(kap12-14)

13/25

muednci a obti nsil proti kesanm mohou opt crkev odvracet od 3ra#eologie a smrovat ji k realit$ 2$?ngelo Eomano # komunit" an Adigio pi kon3erenci na universit %otre 6ame v # *+)* popsal, jak jehokomunita udlala # basilik" sv$ 9artolomje na ostrov v 5ibee v Cm svat"ni nov!ch muednk na pobdku#esnulho pape&e Jana 2avla 00$, kter! ekl/ -Jejich svdectv b" nemlo #stat pro crkev #traceno$1 Eomano

popsal r#n kaple, ikon", a relikvie pedstaven v basilice a pak peel k tomu, co na#val -neoceniteln!mdarem1 jejich duchovnho odka#u$

-( muedncch vidme lidtj vi#i svta, vi#i neo#brojenou a kehkou,1 ekl Eomano$ -Jejichpamtka je dle&it, proto&e jsou to v#pomnk", kter mohou budovat lep budoucnost$1

(e svm dle To )*are in t*e +od!" T*eolo$! o- art!rdom -or Toda!s C*r&* v"danm v roce*++H, opakuje protestantsk! badatel raig Kove" n#or, &e obti pronsledovn kesan jsou dle&it!m#drojem theologick moudrosti$ Jak uvd, nab# napklad novou optiku pro ten .arkova evangelia, kter

b"lo pvodn napsno pro muednickou crkev prvnho stolet$ Kove"s tak na#nauje, &e na t nej#kladnjrovin mohou muednci v pohodl &ijcm #padnm kesanm pomoci obnovit -sprvn! a nle&it!antagonismus vi svtu1, ted" sm"sl pro kontrakulturn dra# v kesanstv a ochota stavt se proti

peva&ujcm spoleensk!m pedpokladm a hodnotm$

2edmluvu k Koev"ho kni#e napsal angliknsk! kn# amuel Wells, kter! pipomn k#n pronesenv roce *++M krtce pot, co propukl skandl kolem v#nice ?b7 Braib, kter celou vc ilustruje$

-.l jsem #a to, &e nejlep #psob, jak k#at, nebude prost odsoudit dsiv praktik" a kulturu, kter#psobila, &e b"lo nco takovho pedstaviteln,1 napsal Wells$ -6oba b" si nco takovho &dala a b"lo b" to

phodn, ale ml jsem #a to, &e to nen tma pro k#n$ %amsto toho jsem se nahlas #am!lel, #da kd"b" dona #em vpadla ci# mocnost, b"li b"chom m"N3arnci a jNpova&ovni #a dostaten velkou hro#bu, ab"chomstli #a muen$ %e nutn jako politick hro#ba, a pravdpodobn ne jako vojensk hro#ba, ale jako &iv

ptomnost nadje dvr", jej& pokraujc svdectv b" #aalo b!t pro dob"vatele ro#hodnutho podrobovat si aniit, nesnesiteln$1

Wells nadha#uje, &e kladen takov!ch provokativnch ot#ek kesanskmu svdom je prv to, comuednci dlaj$ 2e, &e pokud ir spoleenstv kesan ve#me muednk" v&n, ti -#psob, &e se # 9o&holidu stane uk#nn a reagujc komunita, jej& svdectv tvo konkurenn v!#vu,1 vi tomu, co Kove"

popisuje jako -instrumentalismus1 a -svt1$

2edstavme si napklad theologii psanou # pohledu nsk protestantk" Jang ai#ena, kter strvilatm dva rok" ve v#en pot, co b"l v # *++G #atena kvli tomu, &e #organi#ovala modlitebn shrom&dn$( kvtnu *+)) b"la podmnn proputna, kd"& pedtm ve va#b tm #emela nsledkem v"sok horek" a#ntu jater$ Jeliko& pe&ila, a mohla v"prvt, co #akusila, je ai#en v#cn!m #drojem pro poro#umn situaci,

j& el dnen trpc kesan$ .&eme pedpokldat, &e theologie pouen jej #kuenost b" mla velmi odlinobr"s" a dra#" od theologie v"ch#ej napklad # -kulturnch boj1 ve pojen!ch sttech$

%ebo uva&me theologii, kter b" se mohla ro#vinout #e #kuenosti pev&n daltsk!ch a kmenov!chkomunit v 0ndii$ 5ito kesan nesou stigma troj 3orm" diskriminace/ etnick diskriminace pl"nouc # naro#endo nejni& pk" tradinho kastovnho s"stmu Pv ppad daltQ nebo #cela mimo nj Pv ppad kmenQ, adiskriminace ekonomickho v"koisovn, proto&e #stali vtinou vn indickho ekonomickho ##raku ae

8/12/2019 part3(kap12-14)

14/25

b!val sovtsk s3e, nebo jak o n rdi kaj, je jedinou katolickou universitou -me#i 2olskem a Japonskem1$

ml!m clem Fvova nen nic menho ne& -#novu v"m"slet1 m m&e kesansk universita vjednadvactm stolet b!t$ 9hem ro#va&ovn na potku devadest!ch let, m se m universita stt, ro#e#naliplnovai dv #kladn v!#v"/

tavt na odka#u ukrajinsk!ch muednk # dob" sovtskho 7tisku, kd" eckokatolick crkev b"la

nejdle&itjm centrem socilnho odporu$ .eno procent" nev"dala &dn jin #em ve svt vedvactm stolet vce muednk$ 2odle jejho rektora biskupa Bud#iaka je ambic universit" stt se

prkopnkem -nov sociln, intelektuln a theologick s"nt#"1 tto #kueostiNtheologie, takkajc,katakomb$

%apravit nedostatek spoleensk dvr", proto&e, jak Bud#iak ekl, -ukrajinsk due a ps"ch b"lat&ce po#namenna1 sovtskou rou, v n& -s"stm s"stematick" #abjel1$ ( tomto prosted, ekl

biskup, se Lkrajinci od 7tlho dtstv uili 1m"slet jednu vc, kat druhou a dlat tet,S a tak se nauilinosit mask", skr!vat se a nikd" nikomu nedvovat$

Eeakce b"la stejn ostr jako diagn@#a$ 2okud jde o muednk", m Bud#iak #a to, &e theologicks"nt#a jejich utrpen bude mt mn spolenho s doktrinln theori a vce s -crkevnm st"lem1, kter!charakteri#oval pojm" -pokor"1 a -bl#kosti lidem1$

-8d"& nastanou t&k as", jste obna&eni a nuceni dvat se na to nejdle&itj,1 ekl$ -(racte se k#kladn kesansk #kuenosti b"t pospolu, v#jemn podpor", spolen podpor" a b"t komunitouX

pekonvn negace evangelia be# jakhokoliv pedstrn nebo vnucovn$1

Bud#iak m #a to, &e st"l je v eckokatolictv -hmatatelnou ptomnost1$ 2odle jeho slov to universitdovoluje b!t mstem, kde se nad sebou #am!l crkev, kter si cen pokor", bl#kosti lidem a bere v&n rolilaik$

Jet inovativnj b"la reakce na de3icit dvr"$ ?b" universita lidem pomohla snmat mask", obrtilase k vhledm Kenri %ou4ena, Jeana (aniera a jm #alo&enho hnut ?rcha, kter #dra#Dovalo ptelstv s lidmis posti&enm PBud#iak u %ou4ena studoval na KarvarduQ$ (edena touto inspirac po#vala universita lidi smentlnm posti&enm, ab" se stali soust jej komunit"$ Fid s mentlnm posti&enm na Lkrajinsk katolickuniversit pmo psob jako -pro3esoi lidsk!ch v#tah1$

-%en to &dn! dreek #e soucitu,1 #dra#Duje Bu#iak$ -2otebujeme dar", kter oni maj$ 'ni senestaraj, jestli jste rektor nebo doktor, je jim jedno, jestli jste bohat a jak$ %ut ns v"rovnvat se s vbecnejdle&itj pedagogickou ot#kou/ .&e m milovatR1 %ov ub"tovn" #ahrnuj pokoje pro t"to pro3esor"lidsk!ch v#tah, kte tak b"dl me#i universitnmi student" a stvaj se soust ka&dodennho pediva jejich&ivot$

Je dk" tomu vemu Ceckokatolick universita lsk"plnjm mstemR

-Je to jako kd"& do okoldov!ch suenek dt trochu rumu,1 ekl Bud#iak$ -.aj jinou chu, a pokudrum #nte, ro#po#nte ho tam1$ 2odobn, ekl, kd"& vte, co je lska, budete ji ctit ve v#ta#ch v"tven!ch nauniversit utven odka#em muednk a otiskem lid s posti&enm$

'van%eli*ace a misie

9adatel 5odd Johnson #e tediska pro studium globlnho kesanstv rd v"prv pbh o svmproslulm pedchdci a uiteli 6avidu 9arrettovi, kter! #emel v roce *+)), a b"l prkopnkem kvantitativnhobdn o kesanskm muednictv$ Johnson v"prv, jak 9arrett jednou mluvil ped skupinou kesansk!chprm"slnk a generlnch editel$ Jak se na praktick a drsn podnikatele slu, hned je #ajmal konen!souet$ Jak je, chtli vdt, ta jedno#nan nej7innj 3orma evangeli#aceR 9arrett ot#ce neuh!bal a sdlil

jim, &e ro#shl empirick v!#kum" nasvduj tomu, &e je takovou metodou je muednictv$

kupina po thle odpovdi na chvli #mlkla, a& si pak jeden prm"slnk dodal odvah" a #eptal se/-6oktore 9arrette, mohl b"ste nm ct, jak je druh nej7innj 3orma evangeli#aceR1

't#ka odr&ela #kladn lidsk! instinkt/ be# ohledu na to, jak moc muednk" obdivujeme, vtina #ns #rovna nespch, ab" se k nim pidala$ %le&it kesansk pochopen muednictv je to, kter projevil sv$5om .ore, kter! udlal ve, co b"lo v jeho silch, ab" se v"hnul smrti, v"jma toho, ab" se #ekl sv vr"$2esto vechn" dka#" nasvduj tomu, &e kd"& u& k muednictv dojde, je to nesmrn mocn! #droj k uvdnlid do vr", nebo k jejmu obnovovn v tch, v nich& vra ochladla$ 0 lidem, kte jsou vi nbo&enstv, a

8/12/2019 part3(kap12-14)

15/25

speci3ick" vi kesanstv neptelt, pedstavuj muednci kesanstv v t nejatraktivnj podob$

2odobn jako skoro vechno v kesanskm &ivot, stalo se i tma misie v dnen dob kontroversnm$%a liberln stran nkter!ch denominac panuje dnes ostra&it obava ohledn m"lenk" sna&it se nkohoobracet na vru$ ;sti je to kvli historick asociaci me#i evangeli#ac a koloni#ac a #ahanbujc v#pomnka navru prosa#ovanou pes hlavn kanon$ ;sti je tomu tak i proto, &e kd"& se lid podvaj kolem sebe, asto#jiuj, &e ti nejagresivnj kesant misioni b!vaj trochu odpudivNpli dotrn, pli samospravedliv,

pli necitliv vi moudrosti jin!ch nrod a kultur$ 8ritikov mohou mt tak pocit, &e na pesvden, &estoupenci dalch nbo&enstv mus konvertovat, ab" b"li ped 9ohem v podku$

(tina kesan sice m pro t"to ohled" pochopen, ale m pocit, &e crkev #krtka nem&e v misijnm7sil hodit runk do ringu, proto&e b" takov ponn neb"lo mo&n srovnat s poslednm pka#em#mrtv!chvstalho 8rista/ -Jdte a #skvejte mi uednk" #e vech nrod a ktte je ve jmnu 'tce, "na i6ucha svatho$1 8esanstv je svou povahou misijn nbo&enstv, a kd"& se nkdo pid k rodin vr", vtinakesan se raduje$ .ainstreamov! kesansk! konsensus l#e shrnout #hruba takto/ (ru je nutno v&d" nab#et,nikd" vnucovat$ 6lejte to s velk!m respektem, jemn, 7spch nemte potem hlav nebo podlem na trhuNsouasn se ale misijnmu posln vnujte$

8d"& se ro#hl&me krajinou potku jednadvactho stolet, vmme si, &e m&eme vstupovat do dob"obnovenho kesanskho misijnho kvasu$ .e#i evangelikl" a letninmi v protestantskm svt e

8/12/2019 part3(kap12-14)

16/25

be#penosti v&d" souhlasil a asto dok#al #ajistit be#pen proputn$ Kaddad se #mrn nestavl na &dnou#e stran politickho kon3litktu v !rii a #skal si povst 19o&ho mu&e, kter! se t dve vechS$

%kolik dn ped svou smrt Kaddad psobil jako prostednk rodin" unesenho muslimskho lkae$8omunikoval s 7nosci, kte po&adovali v!kupn vce ne& V+ milion s"rsk!ch liber P>V+ +++ americk!ch liberQa cestoval s lkaov!m tchnem k pedn pen#$ Jak se uk#alo, b"la to lka, a Kadad i tchn b"li sami #ajati$nosci pak po&adovali #a proputn vech t mu& UV+ milion liber P)+,V milion americk!ch dolarQ$

8d"& pen#e nepich#el", ro#hodli se 7nosci #abt Kaddada, ab" prok#ali v&nost sv!ch 7m"slNmo&n pitom v"ch#eli # pedpokladu, &e u crkve b"lo nejmn pravdpodobn, &e ua jeho proputn #aplat$5iat"icetilet! b"l nale#en! se stelnou ranou v hlav na silnici nedaleko msta 6rousha$ 2odle #droj ohledntla uk#alo, &e Kaddad b"l ped smrt muen, vetn v"dloubnut o$

Kaddad b"l pravoslavn!mi vcmi v !rii r"chle prohlen #a muednka$ (id v nm vcho, kter!b"l ochoten riskovat vlastn &ivot, ab" jednal v Je&ov duchu, tak jak je #ach"cen v Fk M,)H/ -6uchKospodinv jest nade mnou proto mne poma#al, ab"ch pinesl chud!m radostnou #vst poslal mne, ab"chv"hlsil #ajatcm proputn a slep!m navrcen #raku, ab"ch propustil #deptan na svobodu$1 "rsk sttntelevi#e o Kaddadovi prohlsila/ -9"l jednm # nejpednjch pracovnk nrodnho usmen a hojen ran$1

2okud jde o misijn strategii, Kaddadv pbh m schopnost oslovit pedstavivost a ro#ntit srdce,

kterou katechetick pednka nebo k#n prost nemohou napodobit$ Jednm # duchovnch plod globlnvlk" proti kesanm je to, &e souasn crkev dostv vce takov!ch pbh, a to jak t", kter v"prv o smrti#psoben druh!mi i t", kter pe&iv mohou v"prvt sami #a sebe$ ( dob, kd" crkve s nmahou obnovujsvj misijn #va#ek, pedstavuj mocn! misijn #droj$

(cm m&e tahle to shoda okolnost pipomnat bo&skou pro#etelnost$

8/12/2019 part3(kap12-14)

17/25

8/12/2019 part3(kap12-14)

18/25

8/12/2019 part3(kap12-14)

19/25

8/12/2019 part3(kap12-14)

20/25

kd"& se stane nco hro#nho lidem, kter nikd" nepotkal, na mstech, kde nikd" neb"li/ ?no, je to hro#n, ale cob"ch s tm, mohl udlatR ]t"icet chud!ch vdov, jejich& man&el b"li #abiti bhem a #uivho pogromu nakesan" v indickm sttu 'rissa v roce *++H, mlo tst, &e se Eita Farrivee nenechala nronost hlednodpovdi odradit$ Jej reakce ilustruje slu toho, co nkte e

8/12/2019 part3(kap12-14)

21/25

jeliko& s"rt kesan obv"kle ne#amili do velk!ch uprchlick!ch tbor v 5urecku nebo Jordnsku,nedostvaj pomoc od me#inrodnch humanitrnch agentur$ 2roto&e se bli v"staven dalmu neptelstv,v"dali se do dalch st !rie a Fibanonu, kde hledali 7toit u pbu#n!ch a ptel, ale tm mnohd" doch#

jdlo, voda, topn oleje a dal #sob"$ 9e# pomoci posk"tnut %AW? a dalmi skupinami b" t"to kesan"ekala dlouh, studen a smrtc #ima$

6alm pednm posk"tovatelem humanitrn podpor" trpcm kesanm v katolickm svt je 8irchein %ot$ .e#i protestant" hraj podobnou roli organi#ace jako 9arnabas ?id, hristian Ireedom 0nternational,'pen 6oors, and (oice o3 the .art"rs$ (tina mainstreamov!ch kesansk!ch denominac m njakouhumanitrn organi#aci nebo charitu, kter posk"tuje pomoc pronsledovan!m a chud!m kesanm po celmsvt a vechn" se pot!kaj s chronick!m nedostatkem prostedk$ .noh # tchto organi#ac tak pmouhumanitrn pomoc spojuj s dalmi cli, jako je politick obrana, #v"ovn povdom, podpora evangli#ace a

budovn kostel v r#n!ch stech svta$ 2ro kesan" r#n!ch proud budou nkter # tchto organi#acpita&livj ne& jin, napklad podle toho jak agresivn misijn postoj #aujmaj, nebo podle toho jestli se#amuj vce na be#prostedn pomoc nebo na dlouhodobj programov cle$ Jako v&d" je teba peliv #v&it,ne& se lovk ro#hodne, jakou organi#aci podpo$

6le&it je, &e pro lidi, kte se chtj podlet na een globln vlk" proti kesanm, jsou dostupn apou&iteln variant"$ 5"to skupin" obv"kle be# velkho ro#ruchu dlaj hrdinskou prci s vn ome#en!mi

prostedk"$ (novat online kesansk rodin v !rii dvacet dolar m&e v"padat jako kapka v moi, #mna aleasto pich# po mal!ch krcch$

1olitick obrana

(edle snah" uhasit be#prostedn ohn pronsledovn b" se kesan samo#ejm mli #apojit dotvorb" lepch protipo&rnch strategi, kter b" ml" v#niku po&r #abraDovat$ 5o #namen pou&vat b&n!chnstroj politickho &ivota k tlaku na vdce, ab" # obran" nbo&ensk svobod" udlali svou prioritu a vnovali#vltn po#ornost lenm nejpronsledovanjho nbo&enskho tlesa na svt$ 2aul .arshall ped estnctilet" argumentoval, &e jeliko& katolci a protestanti spolen tvo velkou vtinu americk populace, -nen aninero#umn ani nedosa&iteln,1 ab" se jim podailo mobili#ovat politick mnn v #emi k tomu, ab" # ochran"ohro&en!ch kesan udlali prioritu$ 5ato diagn@#a #stv dnes stejn platn jak b"la tehd"$

5"to snah" o obranu a podporu ohledn globln vlk" proti kesanm a jej obt mohou nab!vat a&pti r#n!ch 3orem$

;a prv mohou kesan obecn stt v prvn linii prosa#ovn toho, ab" politick debat" na ;padobecn bral" vce v pota# me#inrodn situaci, #ejmna osud trpcch, be# ohledu na to, #da to jsou kesannebo ne$ lavn 7slov k, &e veker politika je lokln a #ejmna to asi plat o politickm diskursu vepojen!ch sttech$ 5he enter 3or Eesponsive 2olitics odhaduje, &e volb" v roce *+)* b"l" nejdra& v historii,kd"& konen! 7et doshl asi esti miliard dolar$ 2onaje koncem jna, v!daje ve prospch dvou americk!ch

presidentsk!ch kandidt doshl" astronomick v!e sedmdesti milion dolar t!dn$ 2esto, a nav#dor" takohromn!m summ, b"la #ahranin:politick debata bhem volebn kampan npadn chud$ ("jma urit!ch

pot"ek ohledn mst, kde jsou nasa#ena americk vojska, jako je ?3ghnistn nebo 0rk, b" se b&nmupo#orovateli kampan dalo prominout, pokud b" dospl k #vru, &e ist # politickho hlediska jako b" #b"teksvta vbec nee

8/12/2019 part3(kap12-14)

22/25

8/12/2019 part3(kap12-14)

23/25

kte se ct nuceni takto #ou3al ro#hodnut uinit, si jist #aslou& podporu$

2rom"len! uprchlick! program, kter! citliv! nejen k prospchu crkve v hostitelsk spolenosti, aletak k crkvi v #emi pvodu bude dvat #ruku/ Jsme s vmi n"n, kd" jste se ro#hodli odejt, proto&e jste

pesvdeni, &e to okolnosti v"&aduj a m" dvujeme vaemu 7sudku$ 'vem budeme s vmi i tehd", kd"& sesituace #mn a v" budete pesvden, &e se mte vrtit$ (tme vs #de, jsme ale solidrn i s crkv u vs domaa ka&d! dolar a ka&dou hodinu, kter jsme v"nalo&ili, ab"chom vs odsud dostali v"rovnme pomrn!mi

prostedk" k tomu, ab"chom vm pomohli dostat se #pt, pokud nkd" dojdete k #vru, &e prv to chcete$S

1artnerstv 2ever34ih

(#tah" me#i crkvemi a sbor" v ro#vinutm a ro#vojovm svt maj hlubok koen", ke kter!m patnapklad partnerstv 3arnost teba v 0o4 a alvadoru nebo 0tlii a 9urundi$ %kd" t"to v#tah" v#nikajorganick", napklad kd"& pastor # misijn #em shodou okolnost strv njak! as ve sboru v Avrop nebo vepojen!ch sttech a v#nikne tak piro#en pouto$ Jind" jsou takov v#tah" v!sledkem organi#ovanho 7sil na7rovni denominace nebo poch#ej # pmho po&adavku sboru v ro#vojovm svt o podporu$ 5akov v#tah"obv"kle #ahrnuj v#jemnou modlitbu, 3inann podporu, misijn v!mn" a dal 3orm" solidarit"$

5akov partnerstv maj potencil prohloubit sm"sl pslunosti ke globln crkvi, stejn jakoro#prostt #droje po svt rovnjm #psobemNasto s pou&itm lidskho kapitlu crkv na Jihu a 3inannho alogistickho kapitlu crkv na everu$ Je pravdpodobn, &e ve svtle globln vlk" proti kesanm budou tato

partnerstv pob#ena ke tem 3ormm ro#voje$

;a prv, crkve a kongregace na everu poct tlak na vt ro#vahu pi ro#hodovn o tom, kterpartnerstv pijmout a #ejmna se sna&it identi3ikovat souvrce, kter!m nejvce hro#, &e se stanou obmipronsledovn kesan$ bor" a 3arnosti hledajc v souasn chvli mo&n partner" budou u vdom, &e mnohcrkve jsou v tchto #emch v"staven" #vltnm ri#ikm, nejspe naklonn" hledn v !rii, Ag"pt, 0ndii i

%igrii$ ("vjet se nejsp bude i povaha tchto v#tah, kter se bude vce soustedit na obranu a obhajobukesan ve spolenostech, v nich& jejich partnei &ij, stejn jako na ro#shlej humanitrn pomoc v ppadech,kd" ji budou lenov partnersk komunit" potebovat$

;a druh mno# lid v #padnch crkvch a kongregacch nejspe poct tlak, nejen sv partner"podporovat na dlku, ale tak se sami pijt pesvdit, jak jejich situace v"pad$$ 5"to osobn v!mn" se ji&

odehrvaj v podob misijnch a humanitrnch v!prav, a to bude nepoch"bn pokraovat$ 2artnei na ;padovem mohou m dl vce chtt organi#ovat v"sln 1po#orovatelS, jejich& rol nutn nemus b!t evangeli#ovatnebo stavt dom", spe budou dokumentovat pronsledovn, ktermu kesan v dan spolenosti el a pak onm re3erovat jak sv!m crkevnm pedstavitelm, tak tm, kdo ro#hoduj o politick!ch opatench$ 5akovv!prav" je nutn organi#ovat peliv, proto&e #odpovdn crkevn pedstavitel nechtj sv vlastn lidi v"stavitohro&en$ ?le to nejmen, co mohou tito po#orovatel udlat v mstech, kde se po v!buchu nsil ji& obnovil#kladn klid, je sledovn nslednho v!voje a sbrn svdectv dv, ne& v#pomnk" v"blednou$ 5m se nejen#mn perspektiva 7astnk, ale tm, &e o tom, co vidli a sl"eli, mluv s dalmi lidmi doma, pispj i

budovn irho povdom ve svt$

;a tet, severoji&n partnerstv tak poct tlak v"jt #e s3r" 3arnost, crkv a sbor a #ahrnout ve vtme nbo&ensk" #alo&en organi#ace jako jsou kol", nemocnice a agentur" socilnch slu&eb$ 5akov v#tah"

ji& e

8/12/2019 part3(kap12-14)

24/25

1ost skrtiptm

8d"& se kesan #am!l nad nbo&ensk!m nsilm, je svdn #cela opomenout #le&itosti tak#ahanbujc, jako je ?nders 9ehring 9reivik, norsk! lenec, kter! **$ ervence *+)) spchal pumov! 7tok navldn budovu v 'slu, kde #avra&dil osm lid, a pak spustil palbu na mlde&nick! tbor labouristick stran", kde

#stalo devtaedest mrtv!ch, pev&n dospvajcch$ 9reivik sm sebe vid jako -modernho ki&ckhobojovnka1, protagonistu obrovskho kulturnho #pasu o #chranu %orska ped islmem, sionismem,mar

8/12/2019 part3(kap12-14)

25/25

Wu"e ovem pipout, &e s tm, jak postupn pevldala logika nsil, #aujmal" milice m dl vc provokativnroli$ Jak ekl, v jednom ppad v"hodili do povt most v kesansk oblasti a svedli to na muslim", ab"v"hrotili kesansk mnn$

Wu"e, kter! v"rostl jako dt armdnho dstojnkaNsm k, &e v"rostl 1v kasrnchSNb"l v!cvikov!ser&ant od prod"$ ("prv mra#iv pbh" o tom, jak b"li mlad kesan indoktrinovni k tomu, ab"ospravedlDovali nsil proti muslimm, vetn selektivnho pou&vn biblick!ch teT$ -8donem, prodej pl a kup si me$SQ Wu"e #aplatil cenu vlastnm tlem$ ( roce )GG* piel o pravou ruku piregulrn bitv, ve kter brnili kesansk! kostel v 8adun ped muslimsk!mi e