111

Největší sportovní brownfield v ČR The biggest sport brownfield in Czech Republic

Ing. Zuzana Kramářová, Ph.D.

ABSTRACT: Sport brownfields in the Czech Republic are mainly areas and buildings of sports, which are not attractive and tempt small number of peoples – mainly athletics.

One of the biggest sport brownfields of the Czech Republic and in the world is Masaryk´s stadium at the Strahov – mostly known as “Strahovský spartakiádní stadium”, which is written in Guiness world records. ABSTRAKT: Sportovními brownfieldy se v České republice stávají hlavně prostory a objekty pro sporty, které nejsou atraktivní a přitahují menší počet zájemců – především atletika.

Jedním z největších sportovních brownfieldů České republiky i ve světě je Masarykův stadion na Strahově – spíše známý jako „Strahovský spartakiádní stadion“, který je zapsán i v Guinessově knize rekordů.

Obr. 1 - Letecký pohled na Masarykův stadion na Strahově, rok 1996 (Lit. 2)

1 Stadion na Strahově – všeobecné informace Jedním z nejznámějších a největších brownfieldů České republiky a patrně i ve světě je bývalý Spartakiádní stadion na Strahově – spíše známý jako „Strahovský stadion“,

112

který je i zapsán v Guinessově knize rekordů. Dnes je stadion pojmenován po prvním presidentu republiky T.G.Masarykovi – Masarykův stadion. Objekt je leží mezi ulicemi Vaníčkova (východní strana, severovýchodní stana a jihovýchodní strana) a Atletická (jihozápadní strana), Stadionem Evžena Rošického (západní strana) a Malým stadionem na Strahově (severozápadní stana). Jde o vskutku obří stadion jehož rozměry jsou cca 405 x 298 metrů, celková plocha je tedy cca 120.000 m2, plocha cvičiště má rozměry 310,5 x 202,5 metru, což je 62.876 m2. Kapacita stadionu je 250.000 míst, z toho je cca 56.000 míst k sezení. Hlavním vstupem na stadion je východní vstup z Vaníčkovy ulice (od vysokoškolských kolejí), který se nazývá Brána borců (měří cca 50 metrů). Na plochu cvičiště se současně vešlo až 14.000 cvičenců.

Obr. 2 - Výstavba tribuny na Strahově (Lit. 2)

Tento objekt většina národa vnímají jako pozůstatek „socialistické éry“, jako

megalomanství své doby. Tento mýtus se pokusím vyvrátit stručným shrnutím historie výstavby a provozu stadionu, který nezačala budovat v jeho rozměrech strana komunistická pro spartakiády, ale již v meziválečném období stát pro obec sokolskou. 1.1 Výstavba a provoz stadionu do roku 2002 Jak již bylo zmíněno stadion na Strahově nebyl původně postaven pro konání celostátních spartakiád. První myšlenky na výstavbu velkého sportovního parku, který měl být situován v prostoru bývalých strahovských lomů se objevily již před rokem 1913. Areál zamýšlela provozovat Česká obec sokolská, která v roce 1913 nechala vypracovat ideový návrh parku, který měl zahrnovat kromě sportovního

113

stadionu i další sportoviště a dětská hřiště. Další snahy o výstavbu byly však přerušeny první světovou válkou.

Dalším krokem po válce bylo v roce 1919 zakoupení pozemků v prostoru lomů Pražským magistrátem. V roce 1925 propůjčil Pražský magistrát stavební právo Československému státu na 80. let a bylo započato s výstavbou. Během jednoho a čtvrt roku bylo postaveno cvičiště, dřevěné tribuny, šatny pro cvičence, seřadiště, jídelny a hygienické zařízení – vše podle návrhu Aloise Dryáka.

Obr. 3 - XI. všesokolský slet na Státním stadionu na Strahově v roce 1948 (Lit. 2)

Díky tomuto rychlému stavebnímu tempu se zde mohl v létě roku 1926 poprvé

konat VIII. všesokolský slet. V následujících letech až do začátku druhé světové války proběhla modernizace stadionu podle projektů Ferdinanda M. Balcárka a Karla Knoppa. Byly zbudovány betonové tribuny, prostory pro cvičitelský štáb a orchestr, presidentská lóže a reprezentační prostory, dvě šestipatrové věže a světový unikát – reproduktory zapuštěné do plochy cvičiště. V průběhu úprav stadionu se na něm v letech 1932 a 1938 konaly IX. a X. všesokolský slet.

114

Obr. 4 - První spartakiáda na Spartakiádním stadionu na Strahově, rok 1955 (Lit. 2)

Po skončení druhé světové války byl stadion pojmenován jako „Státní stadion“. V roce 1948 tu na XI. všesokolském sletu cvičilo na 16.000 značkách 585.000 cvičenců, které denně sledovalo 200.000 diváků.

Po roce 1948 byl stadion postupně dovybaven pro konání spartakiád a přejmenován na „Spartakiádní stadion“. První spartakiáda se zde konala 23. 6. 1955, další následovaly v letech 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985. Spartakiád se účastnilo nejen velké množství diváků, ale i cvičenců, například v roce 1960 to bylo přes 750.000 cvičenců a více než 2.000.000 diváků. Spartakiáda v roce 1970 byla zrušena pro obavy z možných demonstrací proti režimu. Realizace poslední plánované spartakiády pro rok 1990 byla přerušena listopadovými událostmi roku 1989 a „sametovou revolucí“. Spartakiáda sice proběhla, ale ne na Spartakiádním stadionu, ale v menším měřítku na Stadionu Evžena Rošického. V roce 1975 byla dostavěna východní tribuna podle projektu Oliver Honke-Houfka a vedle seřadiště vysokoškolské koleje (František Cubr a Zdeněk Pokorný), které v době spartakiád sloužily k ubytování cvičenců. V roce 1985 byla rozšířena západní tribuna o administrativní přístavbu.

V roce 1994 se na Strahov vrátil XII. všesokolský slet. Další ročníky se již konaly mimo Spartakiádní stadion (v roce 2000 proběhl XIII. všesokolský slet pro menší zájem a účast na stadionu Evžena Rošického).

115

Obr. 5 - XII. všesokolský slet na Masarykově stadionu na Starhově, rok 1994 (Lit. 2)

Od roku 1990 do roku 2002 se na ploše stadionu konaly nejrůznější kulturní a společenské akce, výstavy a veletrhy. Mezi nejvýznamnější koncerty patří:

• Rolling Stones (18.8.1990, 5.8.1995; návštěvnost cca 100.000 a 127.000 lidí); • Guns N´Roses (20.5.1992; návštěvnost cca 30.000 lidí); • Bon Jovi (4.9.1993); • Aerosmith (27.5.1994); • Pink Foyd (7.9.1994, návštěvnost cca 115.000 lidí); • Nedvědi na Strahově (21.6.1996, návštěvnost 60.000 lidí); • U2 (14.8.1997, návštěvnost 75.000 lidí); • AC/DC (12.6.2001, návštěvnost 25.000 lidí).

Mezi veletrhy pořádané na Strahově patří k nejznámějším For Arch a For Tech (podzim v letech 1994, 1995, 1996, 1997), For Habitat (jaro v letech 1995, 1996, 1997, 1998), For Eco a další. Jednou ze známějších a zároveň posledních akcí realizovaných na strahovském stadionu je studentský Gaudeamus Igitur (2002).

Od roku 2002 má plochu cvičiště pronajatou na 30 let AC Sparta Praha fotbal, a.s.. Tuto dobu prodlužuje ještě o dalších 20 let opce. 1.2 Současnost Dne 6. 3. 2003 byl rozhodnutím čj. 10233/1999 Ministerstva kultury České republiky soubor pozemků a staveb Masarykova stadionu při Spartakiádní ulici v Praze 6 - Břevnově vyhlášen za kulturní památku. Soubor je vymezen objekty na pozemcích a

116

pozemky v katastrálním území Břevnov s parcelními čísly, které mají majitele uvedené níže v tabulce (Tab. 1, Obr. 6).

parcelní číslo

výměra (m2)

vlastník pozemku budova vlastník budovy

2442/2 32 224 Hlavní město Praha ne

2442/20 5 108 Hlavní město Praha ano není zapsána na LV

2442/21 231 Hlavní město Praha ano Český svaz tělesné výchovy

2442/22 2 498 Hlavní město Praha ano Český svaz tělesné výchovy

2461 6 166 Hlavní město Praha ano Český svaz tělesné výchovy

2462 2 645 Hlavní město Praha ne

2463/1 8 053 Hlavní město Praha ano Hlavní město Praha

2463/2 239 Hlavní město Praha ano Hlavní město Praha

2464/1 89 946 Hlavní město Praha ne

2465/2 1 653 Hlavní město Praha ano AC Sparta Praha fotbal, a.s.

2465 5 138 Hlavní město Praha ano není zapsána na LV

2466/3 207 Hlavní město Praha ne

2467/2 598 Hlavní město Praha ano

LV – list vlastnictví

Tab. 1 - Přehled pam. chráněných pozemků a objektů na Masarykově stadionu na Strahově

Obr. 6 - Vymezení památkově chráněného území na Masarykově stadionu na Strahově

117

Původně Národní památkový ústav navrhoval do památkové ochrany zahrnout nejen výše zmíněné pozemky a objekty, ale i areál bývalého vojenského cvičiště a přilehlý atletický stadion. Tento návrh však nebyl přijat. V současnosti lze stadion rozdělit na dva správní celky, které pro zjednodušení pojmenujme “plocha cvičiště” a “ochozy s tribunami”. Plocha cvičiště má rozlohu necelých 63.000 m2. AC Sparta Praha fotbal, a.s. nechala v roce 2002 na této ploše postavit moderní fotbalové výcvikové centrum, za něž tehdy zaplatila 256 mil. Kč. Centrum se skládá z osmi celoročně provozovaných hřišť s umělým osvětlením (šest s přírodním trávníkem a dvě s umělým povrchem) a budovu se zázemím (povolena jako dočasná stavba), kde jsou situovány šatny, posilovna, restaurace, rehabilitace, ošetřovna a videosál, možné ubytování na cca 20 lůžcích. Před budovou je parkoviště pro cca 100 automobilů a 10 autobusů. Areál slouží především mládeži, druholigovým týmům a ženskému fotbalu – dohromady jde o cca 20 týmů. Věnec tribun je tvořen zastavěnou plochou cca 27.000 m2 s dvěma až třemi podlažími. V těchto prostorech se v současnosti nacházejí nájemní administrativní prostory, různá sportovní zařízení a další komerčně využívané prostory a plochy. Ve věnci tribun jsou umístěna a veřejnosti přístupna tato sportovní zařízení:

• krytý plavecký bazén (25 m) • sauna • squash centrum • spinning • lezecká stěna • posilovna • tělocvičny • masáže

Ve strahovském areálu se nachází sídlo Českého svazu tělesné výchovy, sídlí zde většina republikových sportovních svazů (například horolezecký, tenisový, stolní tennis, jachtingový, lyžařů, …), včetně Českomoravského fotbalového svazu. Ve východní tribuně je tiskárenská a grafická činnost Nakladatelství Olympia a.s., včetně prodejny a skladů knih, dale pak zde sídlí Vyšší odborná škola ČSTV, s.r.o., která je zařazena do celostní sítě škol vyššího vzdělání, bufet, který nabízí občerstvení sportovcům a příchozím. Součástí areálu je i hotel Coubertin, kde bydlí sportovci Vysokoškolského sportovního centra MŠMT ČR a jsou zde ubytováni i funkcionáři sportovních svazů.

118

1.3 Budoucnost V roce 2005 se v Praze konala konference zabývající se otázkou možného zařazení Hlavního města Prahy do seznamu kandidátů pro pořádání Letních olympijských her v roce 2016, resp. 2020. Jednou z možností, která tehdy byla diskutována, bylo i využití Masarykova stadionu na Strahově jakožto hlavního stadionu pro tuto olympiádu. Bohužel byl tento návrh mnohými účastníky zamítán především z důvodu nákladné rekonstrukce a byla navrhována „levnější“ varianta výstavby nového účelového sportoviště v blízkosti prostoru letňanského výstavního areálu. Z kandidatury Prahy na pořadatele olympijských her nakonec sešlo, proto i otázka rekonstrukce a revitalizace kulturní památky (Masarykova stadionu) byla odsunuta do pozadí zájmu. V létě roku 2010 opět dění okolo Masarykova stadionu „rozvířila“ informace v tisku „ZBOURÁME SPARTAKIÁDNÍ STRAHOV, CHCE SE FINANČNĚ ZACHRÁNIT ČESKÝ SPORT“. Jednalo se o jeden z možných návrhů Českého svazu tělesné výchovy, který je vlastníkem části budov Masarykova stadionu, jak sanovat situaci ve sportu v České republice. Území Masarykova stadionu a jeho okolí je totiž vzhledem k jeho poloze velmi atraktivní lokalitou (Obr. 7). Lokalita leží v blízkosti historického centra města:

• cca 20 minut pěšky na Pražský hrad; • cca 30 minut pěšky přes Petřín na Staroměstské náměstí; • cca 15 minut autobusem na Karlovo náměstí.

Přitom území zůstává celkem dobře dopravně dostupné – jednak městskou hromadnou dopravou (autobus nebo tramvaj na Malovanku + pěšky nebo lanovka na Petřín + pěšky) a dále automobilově. Automobilová dostupnost se v blízké době (předpokládán je rok 2011) ještě zlepší, neboť bude dokončen systém víceproudých tunelů – Zlíchovský tunel, tunel Mrázovka, Strahovský tunel (jsou již v provozu) a tunelový komplex Blanka (uvedení do provozu v průběhu roku 2011), který propojí trasy od Barrandovského mostu do Tróji (most Barikádníků) a uzavře tak západní část městského okruhu.

Z výše uvedených skutečností je patrné, že v případě nabídky území o něj bude mezi developery zájem. O tomto svědčí i zastavění částí okolního území bytovou zástavbou. Jednak jde o „Vila park Strahov“ (bytové domy, rodinné domy) jihovýchodně od Masarykova stadionu a jižně od nemocnice Strahov (Všeobecná fakultní nemocnice – Interní oddělení) – na hraně terénu s exkluzivním výhledem na Prahu. Druhou lokalitou je bytový dům jihozápadně od Stadionu Přátelství v těsném sousedství s kulturními památkami Kneislovka a Hybšmanka (předměstské usedlosti), rovněž na terénní hraně s překrásným výhledem do údolí.

119

Obr. 7 - Poloha Masarykova stadionu na Strahově vůči městským částem a tunelovým komplexům uzavírajícím západní část městského okruhu

Nezávisle na výše jmenovaných událostech proběhla v první polovině roku 2008 jednokolová urbanistická ideová soutěž s názvem „Ideové řešení Masarykova stadionu a velkého rozvojového území Strahov“, jejímž vyhlašovatelem byl Útvar rozvoje hlavního města Prahy. Cílem této soutěže bylo hledání možností revitalizace území Masarykova stadionu a jeho okolí jakožto významného veřejného prostoru města. Zadání počítalo s revitalizací lokality zahrnující prostory vysokoškolských kolejí, Masarykova stadionu, stadionu Evžena Rošického, stadionu Přátelství a

120

malého stadionu. Oceněno bylo celkem šest návrhů (Sportovní projekty s.r.o.; Ida Čapounová, Jakub Chuchlík; A.D.N.S. Production s.r.o.; Ing. arch. Jan Mužík, Ing. arch. Petr Bouřil; m4 – ARCHITEKTI, s.r.o. a Atelier M1 architekti, s.r.o.). Návrhy v různé míře počítali s novými funkcemi v území – od rekonstrukce objektu Masarykova stadionu a zastavění jeho plochy až po totální demolici území a zcela jinou strukturu. Oceněné návrhy a jejich hodnocení od odborné poroty je možné shlédnout na webových stránkách České komory architektů (Lit. 8).

Celý „nápad“ zbourání komplexu stadionů a kolejí na Strahově (Masarykův stadion, stadion Evžena Rošického, stadion Přátelství, Malý stadion a vysokoškolské koleje Strahov ČVUT v Praze) a uvolnění lokality pro developery naráží na několik v současné době velmi významných překážek.

První a nejvýznamnější z nich je památková ochrana pozemků a objektů Masarykova stadionu. Její prosazení a ustanovení byl dlouhodobý a náročný proces, jehož výsledek má chránit kulturní a technické dědictví pro příští generace. Jeho popřením – zrušením bychom popřeli relevantnost svého dřívějšího rozhodnutí a tím se zesměšnili nejen před budoucími generacemi, ale i v současném mezinárodním kontextu.

Druhou, z hlediska developerů neméně významnou překážkou je několik zcela odlišných vlastníků pozemků a objektů, což u jakékoliv revitalizace území situaci značně komplikuje. Třetí velmi významnou skutečností je i vlastní rozsah lokality, jež lze řadit mezi rozsáhlejší, tudíž náročnější na revitalizaci z hlediska financování projektu. Samotná sanace lokality Masarykova stadionu je finančně velice nákladná v obou krajních případech řešení – totální demolice objektu nebo rekonstrukce a revitalizace objektu. Jestliže je do lokality zahrnuto i navazující okolí (přilehlé stadiony a vysokoškolské koleje), dochází ke znásobení plochy území na zhruba dvou a půl až trojnásobek původního celku, tedy i několikanásobek finančních nákladů.

Čtvrtým faktorem je nedávná rekonstrukce některých bloků vysokoškolských kolejí a prostoru mezi nimi. Při jejich zrušení bude nutné nejen kompenzovat zaniklé kapacity ubytování pro studenty, ale také zachovat jejich standard (po opravení a dovybavení). Tato skutečnost rovněž platí i o ploše Masarykova stadionu, kterou má minimálně do roku 2032 pronajatou AC Sparta Praha fotbal, a.s., která ji zainvestovala částkou 256 mil. korun a využívá ji k tréninkovým účelům. Obě plochy tedy v případě souhlasu majitele a nájemce nemálo navýší rozpočet, nejen náhradou prostoru pro zaniklé funkce, ale i dodržením jejich standardu.

Posledním uvažovaným faktorem z těch významnějších je odvoz a uskladnění vybouraného materiálu. V naprosté většině navrhovaných variant dochází k demolici nejen všech bloků kolejí, ale i většiny ostatních stadionů (mimo Masarykova). Jedná se o objekty převážně železobetonové, dozdívané, jejichž materiál lze jen těžko třídit, a proto je značně omezena možnost jeho recyklace. Tyto demolice tedy představují

121

značný objem materiálu, který bude třeba nejpravděpodobněji odvézt a uskladnit na skládkách, tedy další finanční navýšení.

Toto jsou jen některé z významných skutečností značně komplikujících možnosti celkové revitalizace lokality formou demolice objektů a odprodání pozemků developerům.

Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že revitalizace lokality Masarykova stadionu – ať do ní bude zahrnuta pouze vlastní plocha a objekty stadionu nebo i blízké okolí – bude značně finančně, časově a logisticky náročná i za předpokladu zpracovaného kvalitního urbanisticko architektonického návrhu a projektu, proto se s největší pravděpodobností neobejde bez intervence státu (ať již bude jakákoliv). Závěrečné shrnutí Jedním z největších sportovních brownfieldů České republiky i ve světě je Masarykův stadion na Strahově – spíše známý jako „Strahovský spartakiádní stadion“, který je zapsán i v Guinessově knize rekordů. S výstavbou stadionu bylo započato v roce 1926 v meziválečném období. Stadion byl určen pro konání všesokolských sletů. Po druhé světové válce byl dostavován a sloužil především k pořádání celostátních spartakiád. V letech 1990 - 2002 sloužil stadion převážně ke konání živých koncertů současných interpretů a pořádání veletrhů. V roce 2003 byla část stadiónového komplexu prohlášena z kulturní památku. Od roku 2002 má plochu cvičiště na 30 let pronajatou AC Sparta Praha fotbal, a.s. a využívá ji k tréninkovým a jiným sportovním účelům. Tribuny a další související objekty jsou využívány málo a nejsou schopny svým provozem pokrýt náklady na svůj provoz a nutnou údržbu, proto chátrají. V létě roku 2010 byla veřejnost šokována informací Českého svazu tělesné výchovy, které nastínilo záměr Masarykův stadion zbourat, pozemky prodat developerům a ze zisku sanovat současnou kritickou finanční situaci ve sportu v České republice. Lokalita je pro developery velmi atraktivní, především svou polohou a dobrým napojením na dopravní infrastrukturu. Tato myšlenka však naráží na mnoho významných faktorů, které komplikují její realizaci – například památková ochrana části území, větší počet vlastníků objektů a pozemků v lokalitě, rozsah lokality a tudíž zvýšené finanční náklady, nedávné nemalé investice do některých částí území, rozsah demolic v území a s nimi spojená likvidace vybouraného materiálu, … . Tyto skutečnosti revitalizaci ztěžují do té míry, že pravděpodobně nebude možná bez zásahu státu. Text byl zpracován za podpory Výzkumného záměru MSM 6840770005 „Udržitelná výstavba“.

122

LITERATURA: [1] webová encyklopedie Wikipedie [online]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Stadion_Strahov (on-line 26.4.2011). [2] soukromá webová stránka [online] http://strahovskystadion.sweb.cz/ (on-line

26.4.2011). [3] webové stránky AC Sparta Praha [online]

http://sparta92.webgarden.cz/tc-strahov/treninkove-centrum-strahov.html (on-line 26.4.2011).

[4] webové stránky Brankářské školy Petra Kouby o.s. [online] www.brankarska-skola.eu/ ((on-line 26.4.2011).

[5] webové stránky České komory architektů [online] http://www.cka.cc/ (on-line 26.4.2011).

[6] webové stránky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního [online] www.cuzk.cz (on-line 26.4.2011).

[7] webové stránky klubu Silicon Hill [online] http://wiki.siliconhill.cz/Stadion_Strahov (on-line 26.4.2011).