1

IVOT ZNAKOVCH TEXT V TITNCH,

ELEKTRONICKCH A DIGITLNCH ON-LINE MDICH

Ji Pavelka

ABSTRACT

In this study, I am going to answer the question, which environment the sign texts arise in

and which communication media they live in and whether and how the communication media

affect the processes and the communication functions of the sign texts, as well as the form

and function of the mass communication. The aim of the study is to identify and evaluate the

relationships existing among the sign texts and the communication media. I intend to

illustrate the issue at the art collage Brain by Miroslav Huptych. On the example of this

collage, I will try to show that the sign texts if the community is interested in them live

promiscuous lives either in links with the traditional printed or the analog electronic media,

such as non-network and network digital media and that the specific communication media

change their sensually perceivable appearance.

KEY WORDS

Sign text, communication medium, communication, collage

1 Vzkumn otzky a cle prce

V studii si kladu otzku, v jakm existennm prosted vznikaj a v jakch komunikanch

mdich ij konkrtn znakov texty a zdali a jak komunikan mdia ovlivuj podobu a

funkce znakovch text a ve svch dsledcch i masov komunikace. Clem studie je odhalit

a vyhodnotit vztahy existujc mezi znakovmi texty a komunikanmi mdii. Danou

problematiku budu ilustrovat na koli Miroslava Huptycha Mozek.

2 Konceptuln rmec prce

2.1 Zkladn stavebn jednotky znakovch text

Znakov texty jsou sloeny ze znak jako fenomn smyslov vnmatelnch na

komunikanch rozhranch (perifrich) komunikanch mdi a spjatch s vznamy, kter

zprostedkovvaj. Znaky jsou spolenm majetkem komunity putuj z jednoho textu do

druhho a dd se z generace na generaci. Jejich poet je omezen a promnliv v ase.

Omezen a promnliv jsou rovn monosti jejich seskupovn. Konstrukci znak, monosti

jejich propojen a uit a jejich distribuce ustanovuj znakov kdy. Formuj se ve vztahu

k jednotlivm typm komunikanch mdi, kter se v procesech komunikace jev jako

komunikan systmy.

Nejmenmi znakovmi jednotkami, kter jsou schopny nst samostatn vznam, jsou slova.

Znakov slova lze vzhledem k jejich konstrukci, lidskm smyslovm receptorm, kter jsou

s to je vnmat, a komunikanm mdim, kter je nesou, rozlenit do nkolika druh na

slova mimick, gestick, lokomon, tanen, pantomimick, chuov, ichov,

neartikulovan zvukov, nejazykov mluvn, jazykov mluvn, jazykov literrn, vtvarn,

2

hudebn, filmov... V ppad Huptychovy kole pochzej pouit slova ze slovnku

dvojrozmrnch vtvarnch znak1 a z jazykovho literrnho slovnku.

2.2 Autorsk singulrn a sriov znakov texty

Na potku sv existence jednotliv znakov texty, tedy ohranien smyslov vnmateln

konfigurace znak, maj vdy svho/sv rodie (tvrce) a jedno, singulrn mediln tlo

(komunikan mdium), do kterho se narod a kter mu umon, aby se v procesech

komunikace, probhajcch rznmi komunikanmi kanly, konzumentovi vyjevilo

prostednictvm komunikanho rozhran. Komunikan mdia jsou toton, anebo propojen

jednak s pamovmi nosii (mdii) archivujcmi znakov text, jednak s komunikanm

rozhranm, prostednictvm kterho subjekty komunikace smyslov vnmateln znakov texty

vnmaj.2

Komunikan mdia umouj znakovmu textu putovat za svmi konzumenty. Znakov text,

pokud jej autor/autoi ulo do trvanlivho pamovho nosie i komunikanho mdia

sloucho jako pamov nosi, je k dispozici jako potenciln nstroj a objekt komunikace

v ktermkoli nsledujcm komunikanm ase a prostoru. Komunikace, asoprostorov

distann i kontinuln, se me uskutenit pouze za pedpokladu, e mezi producentskmi

kdy, na zklad kterch byl konstruovn text, a konzumanmi kdy, pomoc kterch je

interpretovn text, existuje nvaznost a prnik.

Znakov text me ukonit svou komunikan kariru jako singulrn text v

originlnm, autorskm mdiu. Nenvratn zanik, pokud je znien spolen s originlnm,

autorskm mdiem. Pokud je vak zkoprovn a uschovn do jinho pamovho nosie a

napojen na komunikan mdium, m anci vstoupit do proces komunikace. Vtvarn

znakov text me bt replikovn nap. pomoc technologi, jakmi je sochask nebo

malsk kopie, tisk, fotografovn nebo skenovn.

V textologii (textov kritice) je pro poten stdium ivota literrnho textu pouvn vraz

archetyp (VAK 1993). V rmci literrn komunikace archetyp pedstavuje autorovou

rukou psan rukopisn text a autorsk strojopis anebo v irm vznamu autorskou

korekturu titnho literrnho textu. Nen jm pepis autorova rukopisnho textu ani

transformace autorova textu do typografickho textu zveejnnho v titnm mdiu i na

digitlnm nosii, pokud ovem jejich korektorem a editorem nen sm autor.

V rmci tradin vtvarn komunikace rodi-tvrce ukld pomoc vtvarnch technologi

znakov text do materil-mdi, jakmi jsou nap. kosti, rohovina, hlinn hmota, kmen,

papyrus, pergamen, devo, pltno, kov, papr, plastick hmota. Vtvarn technologie vytv

z nm prodn hmoty komunikan mdia, nap. plastiku, sochu, relif, vlys, mozaiku,

ezbu, malbu (nstnnou, na amfoe, devn desce, pltn), intarzii, medaili, kresbu na

pape, grafick list, fotografii (na skle, fotografickm pape, uml hmot).

Vtvarn dlo a rovn znakov text, ponaje tvorbou avantgardist, vznik pouhm aktem

oznaen kulturnho nemedilnho produktu za umleck dlo anebo zsluhou technologie

spojovn (st) kulturnch produkt (Duchampovy ready-mades), technologi spojovn 1 Trojrozmrnmi vtvarnmi znaky disponuje nap. sochask i landartov slovnk.

2 Pouze u sekundrnch, tj. titnch a produkt vtvarnch mdi eeno Faulstichovou terminologi

(FAULSTICH 1998) se znakov text, komunikan mdium, pamov nosi a komunikan rozhran dlouhodob prostupuj a propojuj.

3

kulturnch nemedilnch, prodnch a ppadn medilnch produkt (Rauschenbergovy

combines), medilnch text-malby a kulturnch nemedilnch i st medilnch objekt

(asambl), pop. propojenm st dvourozmrnch medilnch text v komunikanch

mdich (kol, fotomont).

Pvodn, autorsk znakov text vstupuje v procesech vtvarn produkce do jednoho

singulrnho vtvarnho mdia a dla, nebo do omezenho potu sriovch mdi (grafika,

fotografie, sochask dla vznikl technologi odlvn). K tmto textm se dostane pokud

nejsou vystavena ve veejnch galerich a ve veejnch prostorch jen omezen poet

konzument.

2.3 Znakov texty a komunikan mdia jako nstroje kulturnho transferu

Znakov texty maj vce nebo mn omezenou ivotnost, nebo jsou zvisl na trvanlivosti

komunikanch mdi a jejich pamovch dispozicch. ivot znakovch text likviduje

lidsk agresivn jednn, zub asu i prodn katastrofy. Na tyto choroby existuje lk.

Pvodn, autorsk znakov text pokud o nj jednotlivci a komunity projev zjem me

bt uchovn, ovem v pozmnn podob, tm, e je transportovn do jinho singulrnho i

sriovho mdia. Danm zpsobem se prodlou nejen ivotnost znakovho textu, ale tak se

roz jeho konzumentsk ance.

Putovn znakovch text z jednoho komunikanho mdia do druhho poskytuje znakovm

textm monost vstoupit do jinch asoprostor, i kdy autorsk verze znakovho textu a

jejich tvrci i komunity, ve kterch vznikly, ji dvno zanikly a tyto texty upadly

v zapomenut.3. Znakov texty jsou rozmnoovny pomoc reproduknch a adaptanch

technologi. Ty zvyuj jejich ance putovat do budoucch as a novch prostor a penet a

konzervovat star kulturn signifikantn, integrujc hodnoty, normy a stereotypy

(RAMOV 2007). Z tchto dvod jsou kopie, repliky a adaptace asto jedinmi doklady

existence ji znienho pvodnho autorskho znakovho textu.

Produkn, reprodukn a adaptan technologie, zen komunikanmi kdy a zvisl na

komunikanch systmech, buduj a formuj v rmci a prostednictvm komunikanch mdi

znakov texty se zmrem udret je co nejdle pi ivot.4 U literrnch a vtvarnch

znakovch text lze rozliit pvodn autorskou podobu textu a pak pokud text proke

dostatenou vitalitu a schopnost vstupovat do novch sociln kulturnch asoprostor adu

textovch verz, zabydlench v singulrnch nebo sriovch komunikanch mdich. Ty

vznikaj v procesech kulturnho transferu textu, dky penosu a transformaci textu z

pvodnho mdia, prostoru a asu do jinch mdi, prostor a as a odtud do dalch a

dalch mdi, prostor a as.

V tchto ppadech znakov texty ji opoutj rodiovskou pi a dostvaj se do rukou

pstoun, prvodc, obchodnk i podvodnk, kte rozhoduj jednak o tom, zdali vbec a

pokud ano jakmi dopravnmi prostedky a cestami se budou ubrat ke svm

3 Z tchto dvod je mon nejstar znmou dochovanou verzi autorskho textu spjatou s konkrtnm

komunikanm mdiem povaovat za vchodisko dalch textovch replikac za textov archetyp. 4 Literrn a vtvarn text lze transportovat ve vce nebo mn pozmnn podob z jednoho

komunikanho mdia do druhho mj. prostednictvm pefotografovn, vtvarnho nebo digitlnho koprovn, petitn, npodoby, pevyprvn, vtvarn, divadeln i filmov adaptace, plagitu, parodie.

4

konzumentm, jednak o tom, jakmi transformanmi a adaptanmi krami na tchto cestch

budou prochzet.

Znakov texty se stvaj nejen nositeli poselstv (informac a obsah), kter do nj umisuj

jejich tvrci a kter v nich jak dokldaj ji pedstavitel kostnick koly H.-R. Jauss a W.

Iser (ten jako vzva 2001) nachzej jejich konzumenti, ale tak pinej svdectv o

socilnm jednn subjekt komunikace (jednotlivc i komunit). Znakov texty navc

pedstavuj jak se sna doloit stoupenci diskurzivn analzy (FOUCAULT 1994,

JRGENSEN PHILLIPS, 2002, FAIRCLOUGH 2003, JAWORSKI COUPLAND 2006,

PAVELKA 2006, PAVELKA 2007) toto jednn. Z tohoto pohledu komunikan jednn

pedstavuje specifickou formu socilnho jednn, sociln komunikan jednn.

Sociln jednn a sociln komunikan jednn zajiuj kontinuitu kulturnho vvoje,

signalizuj jeho promny, anebo tak vedou k zniku starch, tradinch kultur a civilizac.

Znakov texty jako projevy diskurzivnch praktik a nositel diskurzivnch konstrukt a d

toti penej z jednoho asu a prostoru do druhho nejdleitj konstrukn a regulativn

nstroje sociln kulturn reality hodnoty, normy a mty a ty zptn zsadnm zpsobem

uruj budouc komunikativn (tzn. mentln, komunikan a sociln) jednn lovka, vetn

spoleenskch ritul fungujcch jako nejmocnj integran sly kulturnch oblast.

Do ivota takto pojatch znakovch text, zejmna tch informan nejnasycenjch

literrnch a vtvarnch, zasahuje velk mnostv vce nebo mn zjevnch a skrytch

faktor a skutenost. Z tchto dvod je obtn tyto faktory a skutenosti odhalit, a to jak

v asoprostorech, ve kterch vznikly, tak i v cizch prostorech a v prbhu jejich putovn

asem. Ped konzumenty se toti texty a jejich poselstv (informace a obsahy) vynouj pouze

a jedin v asoprostorov ukotvench komunikanch procesech uskuteovanch dky

aktivitm komunikanch subjekt a prostednictvm konkrtnch komunikanch mdi.

V procesech konzumace se vyjevuj pouze nkter produkn a distribun fze a nkter

kontexty, do nich znakov texty vstupuj. Ty pak uruj zpsob, jakm jsou texty teny a

interpretovny (PAVELKA 2008).

3 asoprostorov a autorsk ukotven objektu interpretace

medilnho produktu Mozek

K asoprostoru vzniku medilnho textu Mozek a k jeho autorovi odkazuje run psan

literrn text Huptych 04, se stkou nad slicemi 04, umstn v pravm dolnm rohu

medilnho produktu. Z nj vyplv, e znakov text a produkt Mozek vznikl v roce 2004 a

e jeho autorem byl esk vtvarnk, bsnk a psychoterapeut ijc v Praze, Miroslav

Huptych (nar. 1952). Ten pat k nejvznamnjm, vyhrannm a velmi pilnm eskm

tvrcm v oblasti kole.5

I kdyby vak tyto extern daje, kter rovn signalizuj, e mediln produkt m status

umleckho dla, nebyly v textu obsaeny, asoprostor vzniku dla by bylo mon odvodit

5 Srov. Collage, http://www.collageart.org (pstup 20.9.2012), Collage (The University of Chicago :

Theories of Media : Keywords Glossary), http://csmt.uchicago.edu/glossary2004/collage.htm (pstup 22.9.2012).

5

vzhledem k zobrazenm objektm, vzhledem k dob vzniku vtvarn techniky kole6 a

vzhledem k poetice danho vtvarnho dla. Dobu vzniku kole dle indikuje vyspl

barevn fotografie osla thnoucho dvojkolku, kter je soust kole. Vyhrann autorsk

rukopis (vyhrann poetika kole) je s to odhalit piblinou dobu vzniku kole autora dla a

identifikovat autora.

4 Komunikan mdia nesouc znakov text Mozek a komunikan

procesy, do nich text vstupuje

4.1 Obrazov kol jako pvodn, autorsk komunikan mdium textu Mozek

ivot znakovho textu se datuje od okamiku, kdy znakov text vstoup do tla autorskho

komunikanho mdia. Autorsk znakov text Mozek a jeho kopie v souasn dob, v jnu

roku 2012, archivuj mnoh pamov nosie a v konkrtnch komunikanch procesech

prezentuj (systmech) mnoh komunikan mdia.

Originl kole Mozek shodou okolnost vlastnm (viz Ploha . 1). Dostal jsem jej jako dar

spolu se dvma dalmi klasickmi Huptychovmi kolemi. Originln autorsk mediln

produkt obsahujc znakov text Mozek byl vytvoen metodou klasick kole, tzn. spojenm

st vystiench z cizch text nesench pvodn jinmi dvourozmrnmi komunikanmi

mdii.

Integrujc soust pvodnho komunikanho mdia nesoucho znakov text Mozek tvo bl

vkres formtu A3, na kter jsou nalepen vystien sti pti znakovch text, je nesla

sriov titn mdia. Konkrtn lo o sti reprodukce jedn kresby (mozek), sti

reprodukce jedn malby (Satyr nesouc na ramenou vodn vlu) a sti reprodukce t

fotografi (osel zapaen do dvojkolky, poutn krajina, nebe). Dan reprodukce byly zejm

publikovan v asopisech a knihch. Soust kole je originln rukopisn podpis autora a

rukopisn datum jejho vzniku. Podpis je umstn mimo vlastn obrazov tlo kole o

rozmrech 24,5 x 34 cm, pod jej prav doln okraj na bl podklad vkresu.

Jednotliv stavebn sti kole maj z hlediska smiotick vstavby podobu vt i odstavc.

Jejich spojenm vznikl nov, dvourozmrn originln znakov text v rmci autorskho

vtvarnho dla (artefaktu) se statusem singulrnho komunikanho mdia. V tto

neadjustovan podob lze text uchovvat a archivovat nap. ve sloce. Nelze jej vak

nabdnout k standardn prezentaci vtmu potu konzument.

4.2 Zarmovan nstnn obraz jako komunikan mdium nesouc pvodn,

autorsk text Mozek

Kol Mozek jsem nechal adjustovat majitelem rmask firmy Davidem Monm (Spka

17, 613 00 Brno). Ten tak i kdy byl nucen respektovat mou pedstavu jako klienta byl

subjektem, kter ovlivnil vslednou podobu celho vtvarnho dla. Barevn znakov text

Mozek byl umstn na vku do svtle bov pasparty s vezem 26,5 x 36,5 cm, opaten

6 Technologie kole, na zklad kter dan mediln produkt vznikl, byla akceptovna jako metoda

umleck tvorby a v obdob avantgardy. Prvn kole vznikly v destch letech 20. stolet zsluhou kubist P. Picassa a G. Braquea a dadaisty M. Duchampa (FRASCINA 1998). Nejstar dobou vzniku dla tedy mohou bt potky tchto hnut.

6

jednoduchm devnm bovm 1 cm irokm rmem s vnjm rozmrem 42x54 cm a

doplnn sklem chrncm podepsanou kol i paspartu. Znakov text Mozek byl tmto

zpsobem rozen nejen o dal konstrukn sti, ale souasn vstoupil do novho

komunikanho mdia nstnnho obrazu, kter ji lze vystavit.

Tak jako aty dlaj lovka, adjustace dl fotografii7 k s nadszkou laborato Thalia

picta, kter nabz rmovn jako slubu. Toto tvrzen plat samozejm pro kterkoli jin

dvourozmrn vtvarn dlo a pokud bezprostedn prosted trojrozmrnho dla chpeme

jako jeho rm pak to plat pro kterkoli typ vtvarnho textu. Adjustace dotv originln

vtvarn dlo i jeho kopii, a tud i podobu komunikanho mdia a smyslov vnmanho

znakovho textu.

Soust konzumentsk komunikace s textem Mozek se stv tak msto a prosted, kde je

vtvarn dlo umstno. Tuto komunikaci ovlivuj objekty, kter se dostvaj do blzkosti

vystavenho dla, vetn jinch umleckch dl. Vystaven dla pedstavuje dal fzi

v procesu umleck komunikace a souasn i formu distribuce textu a jedin prostor, ve

kterm ke komunikaci s originlnm autorskm dlem me dojt.

Huptychovu kol-nstnn obraz jsem povsil do sv pracovny na Katede medilnch studi

a urnalistiky na Fakult socilnch studi Masarykovy univerzity v Brn. Pouze v tomto

konkrtnm komunikanm prostoru me dojt ke komunikaci k recepci, analze a

interpretaci textu. Komunikan monosti singulrnho vtvarnho dla vlastnnho

soukromou osobou, pokud toto dlo nen vystaveno v galerii anebo jinch veejnch

prostorch, jsou velmi mal. Shldnout jej me pouze nkolik jednotlivc.

4.3 Kniha Abeceda tlesn lsky jako komunikan mdium, ktermu byl text Mozek

uren

Znakov text Mozek vznikl mimo produkn systm voln vtvarn tvorby, jejm clem je

vstoupit na sbratelsk trh, ili vytvoit zbo a nabdnout je k prodeji (nvtvnkm

vtvarnkova ateliru, prodejnch vstav anebo v prodejnch galerich). Dostupn informace

svd o tom, e dan mediln produkt m jin pvod, toti e vznikl spolu s dalmi 29

kolemi na zakzku jako ilustrace populrn naun knihy slovenskho biologa a publicisty

Gustva Murna (nar. 1959)8 a eskho sexuologa Petra Weisse (nar. 1954)9 Abeceda tlesn

lsky. Tato kniha je koncipovna jako slovnk, kter vykld vybran kategorie z oblasti

sexuologie.

Ilustrace knihy Abeceda tlesn lsky si objednalo prask nakladatelstv Triton, kde kniha

tak v roce 2004 vyla (MURIN WEISS 2004). Odpovdnm redaktorem byla Ilona

Pesov. Jedna Huptychova kol byla pouita tak na barevn oblce knihy, kterou navrhla

Renata Ryav. Sazbu knihy vytvoil Petr Teichmann. M. Huptych nepochybn jednotliv

kole piadil jako ilustrace ke konkrtnm oddlm textu. Teichmann ovem rozhodoval o

konkrtnm umstn ilustrace v rmci knihy na stran 255. Kol Mozek byla zalenna jako

celostrnkov ilustrace formtu 14 19,5 cm do rmce hesla-kapitoly nazvan ensk viagra

aneb rozko v tablet (s. 253-256).

7 Thalia picta, in http://www.thaliapicta.cz/adjustace (pstup 2012-09-16).

8 Srov.Gustav Murn, http://www.databazeknih.cz/autori/gustav-murin-6290.

9 Srov. Petr Weiss, http://www.databazeknih.cz/autori/petr-weiss-25757.

7

Kniha Abeceda tlesn lsky vznikla prostednictvm technologie ofsetovho tisku a ten na

zklad digitln technologie digitln sazby.10 Literrn text byl do nakladatelstv

nepochybn dodn v digitln podob. V tto podob mohl bt do nakladatelstv dodn tak

vtvarn text Mozek, mohl bt ovem dodn tak v analogov podob, ve form originln

autorsk kole. Technickou kvalitu reprodukc Huptychovch klasickch kol-ilustrac

utvel souasn jednak proces jejich digitalizace, jednak proces realizace digitln sazby

v rmci titn knihy jako komunikanho mdia.

V dan situaci komunikanm mdiem nesoucm znakov text Mozek se stv sriov

mdium kniha. Seznmit se s danm textem mohou v procesech masov komunikace

vichni, kdo si knihu zakoup anebo zapj. Tento typ mdia vak ji nenese a ani neum

nst originln vtvarn autorsk text, ale pouze jeho kopii. V dan situaci text Mozek

obsaen v knize pedstavuje titnou kopii originln autorsk kole, kter se od originln

kole li mimo jin tm, e nen barevn, ale ernobl, m odlinou velikost a odlin

rozlien.

4.4 Titn PF 2009 zaslan v dopise jako komunikan mdium, kter nese text Mozek

Text Mozek nesla nejen kniha, ale tak jin typy titnch mdi. Text jsem natiskl na list

formtu A4 potaovou tiskrnou (viz nsledujc oddl 4.5.1 Digitalizace textu Mozek jako

pedpoklad digitln komunikace) a zaslal jej nkolika konkrtnm adrestm v dopisn

oblce klasickou potou. Text tm vstoupil do distann interpersonln komunikace.

4.5 Znakov text Mozek vstupujc do digitln nesov komunikace

4.5.1 Digitalizace textu Mozek jako pedpoklad digitln komunikace

K tomu, aby pvodn, originln, klasick kol Mozek mohla vstoupit do nesov i sov

digitln komunikace umoovan digitlnmi mdii (a rovn do komunikace uskuteovan

nap. titnmi mdii, kter na ni me navazovat), musela bt nejdve digitalizovna.

Musela tedy probhnout konverze analogov grafick informace do digitln verze pomoc

zpisu sel prostednictvm koprovacho zazen (skener, digitln fotografick pstroj) a

tato konverze v podob digitlnho textu-souboru musela bt uloena do konkrtnho

digitlnho pamovho mdia (datovho nosie).

Pstup k originln koli Mozek mly dosud pouze ti produkn subjekty, autor, pracovnci

nakladatelstv Triton a vlastnk originln kole. M. Huptych zejm svou kol Mozek

nepevedl do digitln podoby, nebo ji neprezentoval na sv webov strnce

(http://www.huptych.cz/).11

Digitln kopii tto autorsk kole vytvoilo nakladatelstv

Triton. Tak j jsem si ji podil jet ped jejm zarmovnm, a to 22.09.2009 v 11:55 a

uloil ji ve formtu jpg (5,9 MB) na hard disk svho PC (a pozdji do ady dalch pevnch i

10

Digitln sazbu je mon vyut jako vchodisko a zklad pi vrob e-bookov verze knihy Abeceda tlesn lsky. Ta se ve na teky e-knih (ebook reader) jako na komunikan mdium a na specifick produkn a distribun systmy. Tto monosti vak nakladatelstv Triton nevyuilo. 11

M. Huptych jako provozovatel, editor a webmaster na sv webov strnce informuje tene o tom, e vytvoil tituln strnku publikace Abeceda tlesn lsky a e tuto publikaci doprovodil ticeti ilustracemi (http://www.huptych.cz/vytvarne-prace/knizni-ilustrace). V digitln podob zde

prezentuje vedle tituln strany oblky pouze deset kol.

8

penosnch pamovch mdi). Pozdji jsem znakov text v Adobe jpg formtu pevedl tak

do wordovskho doc formtu.

Vytvoit digitln verzi znakovho textu Mozek mla dle znan rozshl skupina ten

knihy, kte mli pstup ke knin, titn verzi kole. Ti vak mohli vytvoit kopii kopie,

nikoli kopii originlnho autorskho textu.

Archivace digitlnho textu v pamovch mdich pedstavuje komunikan potencil. Text

je konzumovateln pouze v situaci, pokud je naten a v smyslov vnmateln podob

zobrazen pomoc digitlnch komunikanch mdi na komunikanch medilnch rozhranch

nap. na displejch a promtacch plochch.

4.5.2 PC/notebook rozen o datavideoprojektor jako komunikan mdium

zapojujc text Mozek do digitln nesov skupinov a veejn komunikace

Digitalizovan verze textu Mozek mi mnohokrt poslouila ve vysokokolsk vuce v rmci

pednek a semin (skupinov komunikace) jako ilustran materil a objekt analzy i

interpretace. Zobrazovna byla pomoc komunikanch mdi PC i notebooku a

datavideoprojektoru, a to pomoc potaovho operanho systmu Windows a softwarov

aplikace Adobe Reader, pop. Microsoft Office Word. Tato mdia naetla digitln text na

pamovm mdiu flash disku a prezentovala jej na komunikanm rozhran promtac pltno.

Tot komunikan mdium bylo s to znakov text archivovan v pamovch nosich

prezentovat na odborn konferenci (veejn komunikace). Ten se ovem dostal do novho

textovho kontextu, nebo se stal soust refertu Komunikan mdia, procesy a kontexty

jako nstroje, kter formuj mediln obsahy umleckch vtvarnch text (na pkladu kole

Mozek M. Huptycha), pednesenho na konferenci Megatrendy a mdi 2012, kter se

uskutenila 24. a 25. dubna 2012 na Smolenickm zmku. Tento refert zskal podobu

powerpointov prezentace (v ppt formtu), kter byla zobrazovna na promtacm pltn.

4.5.3 PC/notebook jako komunikan mdium zapojujc text Mozek uloen na CD

ROMu do digitln nesov masov komunikace

Digitln obrazov vizuln text Mozek se dostval tak do irch textovch kontext, kter

vstupovaly do masov komunikace. Text byl zalenn do eseje Mal vaha o darech, kter

rmuj, a rmech, kter ukotvuj nae ivoty (PAVELKA 2012) a tato esej vetn textu Mozek

v roli obrazov plohy byla zaazena jako vstupn pspvek sbornku, kter vzeel

z vdeckho semine vnovanho ivotnmu jubileu profesora tefana Gera (GERO 2012) a

kter byl pak publikovn. Sbornk nezskal ovem podobu titnho mdia, ale publikovn

byl na digitlnm pamovm nosii CD ROMu. Na tomto nosii je zachycen a archivovn

jednak v doc, jednak v pdf formtu.12

Podstatn a spolen pro vechny ti ve uveden komunikan kauzy je, e znakov text

Mozek vstupoval do nesov digitln komunikace, kter m podobu one to many (Huptych

jako autor originlnho znakovho textu autor digitln kopie Huptychova textu jako

12

Tuto esej jsem peetl a natitnou (na standardnm papru do tiskren a koprek ve formtu A4) pedal prof. tefanu Gerovi pi pleitosti oslav jeho sedmdestin 29. ledna 2012.

9

odeslatel znakovho textu adresti-konzumenti), nikoli do sov komunikace typu many

to many.13

4.6 Znakov text Mozek vstupujc do digitln sov komunikace

4.6.1 PC/notebook, internet a IS MU jako komunikan mdia zapojujc text Mozek

do digitln sov komunikace

Komunikanm mdiem znakovho textu Mozek se stala dle sov mdia, nebo text byl v

listopadu roku 2012 vystaven ve veejn pstupnm Informanm systmu Masarykovy

univerzity (http://is.muni.cz/), v rmci pedmtu Zklady studia kultury, v sloce Studijn

materily. Tento text se stal soust i objektem internetov sluby world wide web a je

dostupn tm uivatelm st, kte zskali pstupov kdy do pslunho boxu sloky

Studijn materily.14

4.6.2 PC/notebook, internet a e-mail jako komunikan mdia zapojujc text Mozek do

digitln sov komunikace

Na konci roku 2009 jsem digitln text Mozek upravil (v programu XnView). Vloil jsem do

nj npis PF 2010 Ji Pavelka. Ten jsem umstil do levho dolnho rohu obrazov

vizulnho znakovho textu-kole, na rove run psanho literrnho textu Huptych 04.

Digitln text tmto zmnil svj nrov profil z nru autorskho vtvarnho dla na nr

osobnho pn do novho roku Pour felicit.

Nositelem znakovho textu Mozek, upravenho npisem PF 2009 Ji Pavelka do podoby

novoronho pn, se stal titn papr zaslan klasickou potou konkrtnm adrestm.

Digitln text dle vstoupil do e-mailovho komunikanho systmu a byl odesln v digitln

podob jako ploha e-mailovho dopisu. Ji Pavelka se stal odesilatelem, adresty byla

vybran skupina jeho ptel a dobrch znmch. Tato forma komunikace nepedstavuje

jednoznan ani jednosmrnou, ani interaktivn, ale ritulovou komunikaci spojujc pozdrav

a pn a je asov vzna na konec kalendnho roku, pop. sam potek roku novho.

Odesilatel PF oekv, e adrest mu zale svou novoron zdravici, anebo jejm zaslnm

reaguje na ji na pijatou PF. Tento komunikan ritul me vyvolat nsleduj interaktivn

komunikaci, co se tak v nkolika ppadech stalo. Nkolik adrest na novoron pn PF

2010 reagovalo zprvou v e-mailu.

13

V. Crosbie (CROSBIE 2006) tvrd, e existuj pouze ti komunikan mdia: interpersonln mdium (Interpersonal Medium), masov mdium (mass medium) a nov mdium (new medium). Kritriem tto klasifikace se stal jednak poet subjekt zapojench do komunikace; jednak zpsob kontroly mediovanch obsah, jednak opozice individualizovan x standardizovan obsahy. Proces interpersonln komunikace (konverzace, pozdjmi formami tohoto mdia je potovn dopis, telefonn rozhovor a elektronick mail) se astn pouze dva subjekty, kter kontoluj individualizovan obsah. Masov mdium smuje od jednoho subjektu, kter produkuje a kontroluje zvyklostn, standardizovan obsah, k relativn nekonenmu potu recipient. A u novch mdi vichni astnci komunikace, kterch me bt tm nekonen poet, maj monost podlet se na tvorb individualiovanho obsahu a souasn jej mohou kontrolovat. Tato klasifikace nepostihuje komunikan bze uvedench medilnch produkt. 14

K znakovmu textu Mozek, uloenmu v IS MU, jsem se dostal tak v ppad, kdy jsem pipravoval elektronick testy pro pedmt Zklady studia kultury a rovn pro sttn zvren magistersk zkouky oboru mediln studia a urnalistika.

10

Textu Mozek se otevely nov komunikan perspektivy tak tm, e nkte jeho adresti

jak jsem se pozdji pesvdil jej zaslali e-mailem dalm individulnm i kolektivnm

adrestm, take jej vyvzali z rmce socilnho jednn, z ritulu PF komunikace. V tchto

komunikanch procesech, jejich soust byl prvodn digitln dopis, se uplatovaly jin

komunikan strategie a zmry ne ty, kter obvykle provzej singulrn nebo sriov

novoron pn typu PF.

5 Zvr

Z deskripce znakovho textu Mozek vyplv, e tento text se zrodil v komunikanm mdiu

klasick lepen kol v roce 2004. Sledovn dalch osud znakovho textu ukzalo, e

Mozek il a ije promiskuitn ivot v ad partnerskch svazcch. Z pohledu komunikanch

mdi se textov promiskuita jev jako remediace.

Remediaci J. D. Bolter a R. Grusin definuj jako formln logick pravidla (formal logic),

pomoc kterch technologie novch mdi petvej (refashion) pedchoz mediln formy,

tzn. znakov texty (BOLTER GRUSIN 2000: 273). Chpou ji zce, pouze ve vztahu

k novm mdim. K remediaci ovem dochz v rmci vech typ mdi, tak u primrnch,

sekundrnch a tercirnch mdi.15

Technologie komunikanch mdi prezentuj smyslov vnmateln znakov texty-vstupy na

komunikanch rozhranch. Remediovan texty maj ve srovnn s originlnmi texty i jejich

kopiemi, od nich se odvjej, odlinou velikost, svtlost, barevnost i mru rozlien.

Dokladem toho mohou bt stejn rzn knin vydn tho literrnho dla jako titn

reprodukce a vtvarn kopie dvourozmrnch a trojrozmrnch vtvarnch dl. Za

svbytnou formu remediace lze povaovat dokonce adjustaci znakovch text ijcch v tle

sekundrnch, dvourozmrnch vtvarnch mdi.

Tato promnlivost je u novch mdi dky technologim, ktermi disponuj, podstatn vy

ne u starch mdi. Jejich promnlivost (variability) umouj dal principy, na kterch

jsou vystavna nov mdia: numerick reprezentace (numerical representation), modularita

(modularity),16

automatizace (automation)17

a transkdovn (transcoding)18 (MANOVICH

2001: 28-48).

15

Za specifick druh remediace je mon pokldat tak transport a transformace znakovch text, ke kterm dochz mezi odlinmi druhy komunikanch mdi. V tomto ppad se vak ji nejedn pouze o remediaci znakovch text, o pechod znakovho textu z jednoho komunikanho mdia do druhho, ale o adaptaci informac nesench znakovm textem. To je vak tma, kter pekrauje rmec tto studie. 16

L. Manovitz vymezuje modularitu novch mdi pomoc analogie s fraktly nebo se standardizovanm komputerovm programovnm. Nov mdia se vyznauj fraktlovou strukturou zkladnch stavebnch prvk, modul, na rznch rovnch. Mnoh objekty novch mdi jsou ve skutenosti komputerov programy, kter dodruj strukturu programovacho stylu. (MANOVICH 2001: 31.) 17

Podle L. Manowitze automatizaci umouje numerick kdovn a modulrn struktura medilnho objektu, a jde o automatizaci operac tkajcch se mediln tvorby, manipulace a medilnho pstupu, a to nzk nebo vysok rovn (MANOVICH 2001: 32). 18

V jazyce novch mdi transkdovat nco znamen peloit to do jinho formtu (MANOVICH 2001: 47).

11

Nov mdia pedstavuj v podstat nekontrolovateln nstroj en znakovch text a jejich

prostednictvm informac a mediovanch obsah. Softwarov kompatibilita mezi pstroji,

kter umonily vznik digitlnch text, a pstroji, kter je z pamovch nosi nataj a

transformuj z digitln podoby do smyslov vnmateln, do smyslov vnmatelnho

zobrazen na rozhranch digitlnch mdi, jsou pirozen vchoz a nezbytn nutnou

podmnkou komunikace prostednictvm digitlnch text.

Nov mdia nesou znakov texty, kter maj vdy podobu kopie bu originlnho

autorskho textu, anebo podobu kopie, kter koprovala kopii originlnho autorskho textu,

anebo podobu kopie jin kopie, kter koprovala kopii, je pedstavuje kopii originlnho

autorskho textu, atd. atp. V zsad to znamen, e digitln mdia snadno a bn digitln

znakov texty transportuj, transformuj a propojuj a tak je defragmentuj a jejich sti

(fragmenty) vkldaj do jinch digitlnch znakovch text a ty zaleuj do komunikanch

kontext a systm, m znakovm textm otevraj nov komunikan monosti.

Nov mdia, jak tvrd J. Meyrowitz jsou vude a nikde (MEYROWITZ 2006). Toto

vymezen vak plat pro digitln texty, kter se vynouj v procesech digitln komunikace

ped komunikujcmi subjekty, nikoli pro komunikan mdia. Ta jsou dan, prostorov i

asov pesn uren.

Dky digitalizaci znakov text Mozek zskal velk a nekontrolovateln mnostv novch

ivot. Na pkladu textu Mozek lze doloit, jak snadno digitln text uloen v pamovch

nosich (mdich) me bt transportovn z jednoho digitlnho mdia do druhho a jak

snadno jej lze upravovat a mnit (editovat). Nemn snadn je rovn pechod digitlnho

textu z digitlnho pamovho nosie do klasickho titnho mdia, do listu papru

urenho k tisku digitlnch literrnch text nebo digitlnch fotografi.

Svdectv o tchto transportnch a transformanch osudech znakovch text podv webov

strnka M. Huptycha. Zde autor mj. prezentuje nejen digitln kopie svch autorskch

lepench kol, ale tak kopie jejich prezentac v rmci titnch mdi, v podob, v jak

byly publikovny v jednotlivch knihch, kalendch, asopisech i plaktech, kde funguj

jako ilustrace nebo konstrukn sloka kninch oblek. Autorsk fotografie a fotomonte,

kter ji vznikly v rmci digitlnch mdi, jsou zde prezentovny v nim rozlien ne

originly, a navc jsou opateny ochrannm vodotiskovm npisem Huptych, kter je

autorsky ukotvuje a znemouje jejich komern vyuit.

Studie potvrdila opodstatnn a nosnost modelu, kter ve sv knize The language of new

media vytvoil Lev Manowitz, ovem s jednm rozdlem a upesnnm: jazyk novch

mdi, jeho konstitutivn vlastnost je numerick reprezentace, transkdovatelnost,

automatizace a variabilita, se netk novch mdi, ale znakovch text, kter nov mdia

produkuj, distribuuj, archivuj a nataj.

Literatura

BOLTER, J. D. GRUSIN, R. (2000). Remediation: Understanding New Media. Cambridge,

Mass.: The MIT Press. ISBN 10: 0-262-52279-9.

Collage, http://www.collageart.org (pstup 20.9.2012).

12

Collage (The University of Chicago : Theories of Media : Keywords Glossary),

http://csmt.uchicago.edu/glossary2004/collage.htm (pstup 22.9.2012).

CROSBIE, Vin (2006). What is 'New Media'? Dostupn na:

http://rebuildingmedia.corante.com/archives/2006/04/27/what_is_new_media.php (pstup

2.11.2012).

ten jako vzva: vbor z prac kostnick koly recepn estetiky. Brno: Host, 2001. ISBN

80-86055-92-2.

FAIRCLOUGH, Norman (2003). Analysing Discourse: Textual Analysis for Social Research.

London, New York: Routledge. ISSN 978-0-415-25893-6.

FAULSTICH, Werner, ed. (1994). Grundwissen Medien. Mnchen: Fink. ISBN 3-7705-

2918-9.

FOUCAULT, Michel (1994). Diskurs, autor, genealogie. Praha : Svoboda. 115 s. ISBN 80-

205-0406-0.

FRASCINA, Francis (1998). Collage: Conceptual and Historical Overview. S. 382-382. In

Encyclopedia of Aesthetics. New York: Oxford University Press. ISBN 978-0-19-511307-5.

GERO, tefan, ed. (2012). Od umenia k marketingu a medilnej komunikcii. Zbornk

prspevkov z vedeckho seminra. Nitra: Univerzita Kontantna Filozofa v Nitre, Filozofick

fakulta. ISBN 978-80-558-122-3.

HUPTYCH, Miroslav, http://www.huptych.cz/ (pstup 15.7.2012).

INFORMAN SYSTM MASARYKOVY UNIVERZITY. In http://is.muni.cz/ (pstup

10.8.2012).

JAWORSKI, Adam COUPLAND, Nikolas, eds. (2006). The discourse reader. 2nd ed.

London: Routledge, XVI, 560 pp. ISBN 0-415-34632-0.

JRGENSEN, Marianne PHILLIPS, Louise (2002). Discourse analysis as theory and

method. 1st ed. London: Sage Publications, viii, 229 pp. ISBN 0-7619-7112-2.

MANOVICH, Lev (2001). The language of new media. Cambridge, Mass.: MIT Press. 352

pp. ISBN: 0-262-63255-1.

MEYROWITZ, J. (2006). Vude a nikde: Vliv elektronickch mdi na sociln chovn.

Praha: UK, Nakladatelstv Karolinum. 341 s. ISBN 80-246-0905-3.

MURN, Gustv, http://www.databazeknih.cz/autori/gustav-murin-6290 (pstup 15.7.2012).

MURN, Gustv WEISS, Petr (2004). Abeceda tlesn lsky. Praha: Triton. 264 s., ISBN

80-7254-581-7. (Ze slov. orig. pel. Zita Mudrkov; ilustrace a vbr dobovch inzert

Miroslav Huptych, vydn 1., nklad neuveden.)

PAVELKA, J. (2006). Diskurzivn analza ve vzkumu masov komunikace. S. 226-230. In:

Slavomr Magl Milo Mistrk, eds.: Masmedilna komunikcia v interdisciplinrnom

vskume. Fakulta masmedilnej komunikcie Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave:

Trnava, 2006. ISBN 80-89220-48-7.

PAVELKA, J. (2007). Jazykov komunikace v titnch mdich z pohledu diskurzivn

analzy. S. 301310. In P. Odalo, ed.: Zbornk materilov zo 6. medzinrodnej vedeckej

konferencie o komunikcii Kontinuitn a diskontinuitn otzky jazykovej komunikcie.

Bansk Bystrica: Univerzita Mateja Bela. 509 s. ISBN 978-80-8083-455-5 6.

13

PAVELKA, J. (2008). Komunikce a interpretace v kontextu studia kultury. S. 113-124. In

Ivo Pospil Jan Zouhar: Literatura a filozofie. Zdenk Mathauser. FF MU: Brno. ISBN

978-80-210-4546-0.

PAVELKA, Ji (2012). Mal vaha o darech, kter rmuj, a rmech, kter ukotvuj nae

ivoty. S. 10-14. In tefan Gero, ed. Od umenia k marketingu a medilnej komunikcii.

Zbornk prspevkov z vedeckho seminra. Nitra: Univerzita Kontantna Filozofa v Nitre,

Filozofick fakulta. ISBN 978-80-558-122-3.

RAMOV, B. (2007). Negatvne postoje a mdi. S. 78-84. In: Multikultrne tolerantn

kola. Rozvoj tolerancie iakov k migrantom v kolskom vzdelvacom programe. Bratislava:

Stimul. ISBN 978-80-89236-36-7.

Thalia picta, http://www.thaliapicta.cz/adjustace (pstup 16. 9.2012).

VAK, Pavel (1993). Textologie a edin praxe. Praha: Karolinum, 1993. 235 s. ISBN 80-

7066-638-2.

WEISS, Peter, http://www.databazeknih.cz/autori/petr-weiss-25757 (pstup 15.7.2012).

Autor

Prof. PhDr. Ji Pavelka, CSc.

Katedra medilnch studi a urnalistiky

FAKULTA SOCILNCH STUDI

MASARYKOVA UNIVERZITA

Jotova 10, 602 00 Brno

esk republika

www.medzur.fss.muni.cz

tel.: +420 549 49 5792, +420 737 83 84 30

fax: +420 549 49 1920

e-mail: pavelka@fss.muni.cz

14

Ploha . 1 (ernobl kopie-sken barevn autorsk, originln kole Mozek, vznikl v roce

2004)