event marketing 04

Event marketing v cestovnm ruchu [ ]


OBSAH:1. vod 3

2. CHARAKTERISTIKA MICE AKC 42.1. Definice MICE akc 42.1.1. Meetings 42.1.2. Incentives 42.1.3. Conventions 42.1.4. Event 4

. TYPY MICE AKC A JEJICH SPECIFIKA 53.1. Kongresov turistika: kongresy, konference a semine 53.2. Vstavy a veletrhy 63.3. Firemn akce 73.4. Kulturn akce 73.5. Sportovn akce 8

4. ZKLADN KROKY ORGANIZACE AKCE 94.1. Business pln 94.2. Organizan tm 94.3. Harmonogram prac 94.4. Rozpoet akce 104.5. Cena akce 114.6. Catering na MICE akci 124.7. Hodnocen akce 12

5. FINANCOVN AKCE 5.1. Partnerstv regionu, sttu 135.2. Partnerstv soukromch firem 135.3. Dotace a granty z fond EU 14

6. MARKETING A INN PROPAGACE MICE AKC 56.1. Marketing a propagace MICE akc 156.1.1. Marketingov strategie 166.1.2. Marketingov pln 176.1.3. Media mix 186.2. Partnersk spoluprce pi podn MICE akc 196.2.1. Organizace a zen cestovnho ruchu v R a v zahrani 196.2.2. Spoluprce se soukrommi subjekty a sttnmi organizacemi 20

7. MICE AKCE V REGIONECH 27.1. Turisticky zajmav oblasti 237.2. Turistick atraktivita regionlnch 237.3. Faktory ovlivujc spnost regionlnch akc 247.3.1. Msto a as konn akce 257.3.2. Dopravn infrastruktura 257.3.3. Atraktivita lokality, image destinace 267.3.4. Doprovodn akce 267.3.5. Pomr kvalita / cena 277.3.6. Ostatn 287.3.7. Analza destinace dle kritri spnosti 287.4. Faktory ovlivujc pesah spnosti regionln akce 297.4.1. Tradice a image akce 297.4.2. Spoluprce s mdii 297.4.3. Vyuit znm osobnosit 31

8. PNOSY MICE AKC PRO REGION, PRO STT 2

9. TRENDY A STATISTIKY 2

0. ZDROJE INFORMAC, DAL UITEN INFORMAN ZDROJE 2

[ 4 ] Event marketing v cestovnm ruchu

2. CHARAKTERISTIKA MICE AKC

Snahou event marketingu je vzbudit zjem veejnosti a zejmna pilkat pozornost potencilnch zkaznk. Nstrojem event marketingu je podn udlost, MICE akc (events), kter astnkm pinesou vjimen a pokud mono nezapo-menuteln zitky. V komern sfe se jedn o tzv. zitkov marketing.

2.. DEFINICE MICE AKC

2... Meetings = uzaven setkn uren pouze zce vymezenmu okruhu astnk (nap. firemn pro zamstnance, klienty apod.)

Semin je mtink nebo srie mtink, kterho se astn odbornci odlinho zamen a kte maj zjem eit spolen problm. Clem je obohacen znalost a dovednost astnk.

Dalm typem mtinku me bt kolokvium. Jde o neformln mtink osob obvykle z akademickho prosted se zamenm na diskusi, zjitn spolench zjm a vmnu nzor. Kon se pleitostn.

2..2. Incentives = pobdkov, motivan turistika, team buildingov akce

Podle jedn z definic je incentivn turistika jedinen forma cestovn, kter hraje strategickou lohu ve vztahu organi-zace s klienty a zamstnanci. Nkdy se pro tuto formu cestovn uv i adjektiva pobdkov, tzn. takov turistika, kter nabz jedinen zitek s clem motivovat pracovnky k vymu pracovnmu vkonu. Incentivn forma cestovn slou ale i k poslen socilnch vazeb mezi zamstnanci nebo i klienty spolenosti, poliduje pracovn vztahy a vychovv zamst-nance. Prv V tomto druhu turistiky me R vyut maximln svch komparativnch vhod a vyut potencilu mimo hlavn centra cestovnho ruchu.

Rozsah incentiv me bt nejrznj od veee V nejbli restauraci nebo zjezdu do moravskho sklpku a po sofis-tikovan vjezd za hranice vednch dn, kdy si zamstnanci i obchodn partnei uvaj lukulskch hod, sportovnch i adrenalinovch aktivit apod.

Mnoh studie dokzaly, e cestovn je nejoblbenj nepenn odmnou a e cestovn motivan program je schopen zvit produktivitu a o 20 %.

2... Conventions = konference, kongresy, expertn shromdn, schze

Kongres je setkn podan (je mon doplnit, jak typ organizace kongresy pod? ). astn se ho ada expert z p-slun oblasti (asto i nkolik tisc). Pprava obvykle zan s pedstihem dvou let.

Konference je oteven akce. Mohou se j zastnit vichni zjemci, kte pedem spln vechny podmnky asti. K tm nejbnjm podmnkm pat vasn podn pihlky a uhrazen astnickho poplatku. Co do potu astnk je konference ve srovnan s kongresem obvykle men. Npln konference bvaj diskuse, hledn fakt, een problm, konzultace. Konference jsou obvykle krat ne kongresy.

2..4. Event = V pekladu udlost, zitek, proitek, phoda, ppad, pedstaven

spn event je vjimenm zitkem. Event me podpoit vytven kvalitn firemn komunikace, reputaci firmy u obchodnch partner, ale V nkterch ppadech i u veejnosti. Vtinou se jedn o jednodenn nebo krat akci (nap. slavnostn veei atd.)

Event dlme:

dle obsahu zbavn informativn (pedstaven nov sluby apod.) pracovn (slavnostn veee pro obchodn partnery, akce pro zamstnance apod.)

dle clov skupiny i ntern (korportn event) pro jednotnou clovou skupinu (zasedn pedstavenstva, vnon verek pro

zamstnance atd.) veejn heterogenn clov skupiny (obyvatel konkrtnho msta i obce aj.) homogenn clov skupiny (instituce, zamstnanci atd.)

Event marketing v cestovnm ruchu [ 5 ]

dle msta konn intern pod stechou (nap. kulturn domy, hotely, restaurace, sportovn zazen, bval prmyslov

objekty atd.) extern open air (nap. nmst, sportovn stadiny)

dle konceptu znakov event (v komern sfe spoluvytv emocionln nboj znaky) image event (posilujc renom znaky) event vztaeny k know-how event vyuvajc pleitosti (nap. slavnostn verek pro firemn klienty v dob konn koncertu mezinrodn

uznvan star. Verek me bt zinscenovn v duchu hudby, oblkn, ppadn dalch atribut dan hvzdy. V zvru tohoto eventu vichni host dostanou malou upomnku vztahujc se ke koncertu.)

kombinovan event

Hlavn kritick body spnho eventu: neotel npad vbr termnu a msta konn celkov organizace kvalita dodavatel catering

V zkladnm dlen cestovnho ruchu rozeznvme obchodn cestovn ruch a cestovn ruch ve volnm ase.

Obchodn cestovn ruch zahrnuje irokou klu aktivit mezi n pat: konference, kongresy konference, kongresy pracovn cesty schze, semine veletrhy a vstavy

3. TYPY MICE AKC A JEJICH SPECIFIKA

.. KONGRESOV TURISTIKA: KONFERENCE, KONGRESY A SEMINE

Kongresov turistika je jednm ze segment cestovnho ruchu, pro kter je charakteristick profesn orientace. Hlavnm motivem asti na tomto druhu turistiky je zskn informac, vmna zkuenost a poznatk, navzn novch obchodnch vztah, zskn novch zajmavch kontakt atd. Dleitmi prvky u kongresov turistiky jsou odbornost astnk, pro-fesionalita organiztor, komplexnost a vysok rove slueb. Jako vedlej motiv zde vystupuje zjem astnk poznat zemi V n je kongres podn, s m souvis vy ast na doplkovch programech, kter zahrnuj vlety, prohldky mst, kulturn a spoleensk akce.

Jak je vazba mezi kongresovou turistikou a kongresovm prmyslem (Meeting Industry)? Pojem kon-gresov prmysl V sob zahrnuje organizovn kongres, konferenc a semin, vstav a veletrh, ale i obchodn cesty a incentivn turistiku. Kongresov turistika je tedy V tomto lenn jednou ze sousti kongresovho prmyslu.

Mezinrodn asociace International Association of Professional Congress Organizers (IAPCO) uvd nsledujc rozdlen kongresovho prmyslu do ty trnch segment.

Segmenty kongresovho prmyslu

Setkn Incentivy Kongresy / Konference Vstavy / Veletrhy (Meetings) (Incentive) (Kongres / Convention) (Exhibitions)

KONGRESOV PRMYSL

Firemn konference(Corporate)

Vstavy / veletrhy(Exhibitions / Fairs)

Incentivy(Incentive)

Asociace(Association)

(Pramen: 23. semin mezinrodn organizace IAPCO)


Kongresov cestovn ruch je ekonomicky efektivn a prestin zleitost. Jedn se toti o aktivity, na jejich vvoji se ji dlou-ho dobu neprojevuje vraznjm zpsobem ekonomick tlaky, recese, zmny devizovch kurt. Druhm vraznm rysem je skutenost, e jde o formu cestovnho ruchu z ekonomickho hlediska pro hostitelskou zemi, i pro hostitelsk msto velmi pnosnou. astnci kongres obvykle utrcej vce ne bn turist, V prmru dvakrt a tikrt vce penz ne bn astnci cestovnho ruchu, jsou ubytovan V hotelch vych tdPro msto, V nm se kongres kon, to znamen vysok ekonomick pstup.

.2. VELETRHY A VSTAVY

VeletrhFunguje jako trit. Odr, co si doba d, funguje jako sluba astnkm, jako benchmarkingov nstroj pro vysta-vovatele.

VstavaPrezentuje irok sortiment produkt a slueb danho oboru na jednom mst a v uritm ase. Vstava bv rovn soust konferenc.

Vstavy a veletrhy pat mezi vznamn formy marketingov komunikace. Je to zpsobeno jasnou funkc sub-jektu, kter na vstav i veletrhu trv as. A u se jedn o nvtvnka nebo vystavovatele, stv se na akci cennm informanm zdrojem, kter i bude po nvtv it informace, fakta, emoce a dojmy. Podle mnohch nzor jde stle o efektivn, ivou formu pedvn informac, jeliko se jedn o jejich vmnu na zklad osobnch zitk, kter jsou obvykle doprovzeny emon atmosfrou.

Vstavy a veletrhy stle tvo podstatnou st investic v rmci jednoho z nstroj marketingov komunikace - podpory prodeje. V esk republice bylo v roce 2004 investovno do oblasti podpory prodeje ve form vstav a veletrh 7,8 miliardy korun, piem do vech typ marketingovch komunikac bylo investovno 50 miliard korun. Segment podpory prodeje pitom obnel investice ve vi 22,4 procenta, tj. 11,2 miliardy korun.

Vzkumy kaj, e vstavy a veletrhy jsou chpny jako nenahraditeln forma komunikace mezi obchodnmi partnery, prostedek k zskvn informac a navazovn novch kontakt.

Na co bychom si mli dt pozor jako organiztoi veletrh a vstav (VV)?

Vbr termnu a msta s kvalitnm vybavenm Propagace je nutn pedem naplnovat a inn aplikovat vhodn marketingov a reklamn kroky, abychom

oslovili clovou skupinu.VV je dobe dlouhodob prosazovat jako znaku.

Stoprocentn reagence - reagovat vas a profesionln na dotazy a poadavky vystavujcch firem, ppadn i nvtvnk a novin

Dobr vztahy se subdodavateli a vemi dalmi spolupracujcmi organizacemi (njemce prostor apod.)

Doprovodn program

Druhy veletrh a vstav

Dle elu: Prodejn veletrhy, vstavy primrnm clem je prodej produkt. Nvtvnky jsou tedy zejmna konen

zkaznci (vtinou irok veejnost). Kombinovan kontraktan-prodejn akce

Dle geografickho dosahu: lokln akce - urena pouze vystavovatelm a nvtvnkm dan lokality (jedn tvrti i msta) regionln dosah cca 10-50 km kontinentln prezentace nkolika stt z jednoho kontinentu, v souasn dob se tento typ akc t

vzrstajc oblib mezinrodn podle kritri UFI se jedn o akci, kter m: 20 % podlu vstavn plochy obsazen zahraninmi vystavovateli nebo 20 % zahraninch vystavovatel nebo 4 % zahraninch nvtvnk

Tchto akc se dle vzkumn agentury Amasia Expo konalo v roce 2005 v esk republice celkem 29, ili 14,4 % z celkovho potu vstav a veletrh.

VV z pohledu vystavovatele

Pokud se rozhodnete vystavovat, mli byste: stanovit jasn cle s pihldnutm k pedpokldan clov skupin pipravit podrobn rozpoet sjednotit styl stnku se strategi sv organizace dopedu naplnovat propagaci, ppadn inzerci


vykolit personl stnku a pedem ho pipravit na mon dotazy nvtvnk Pi tvorb rozpotu bychom mli respektovat zkladn pravidla, kter jsou ble probrna v kapitole . 4.4. Rozpoet akce.

spch veletrhu i komern vstavy zle tak na atraktivnch doprovodnch akcch. Ty mohou vystavovatel usku-tenit svpomoc nebo ve spoluprci s poadatelem veletrhu i po domluv s nkolika vybranmi vystavovateli. Pi plno-vn doprovodn akce je vhodn brt v potaz, koho zejmna chceme oslovit. Doprovodn akce meme uspodat jak pro irokou nebo odbornou veejnost, obchodn partnery a VIP hosty nebo tak pro novine. Kadou z tchto skupin zaujmeme jinak. Pro ir veejnost meme uspodat napklad kreativn prezentace naeho produktu, videoprojekci, soute apod. Odbornky zaujme spe konference, sympozium nrodnho i mezinrodnho charakteru, pednky i diskuse u kulatho stolu.

Pklady velkch mezinrodnch veletrh specializovanch na MICE business: EMIF (Brusel) EIBTM (Barcelona) BTC International (m) IMEX (Frankfurt) Confex (Earls Court, UK)

.. FIREMN AKCE

Firemn akce je takov, kterou pod firma bu pro sv zamstnance, nebo pro jin firmy. Jej npl me bt vzdlvac a trninkov (zamstnanci nebo prodejci apod. si zvyuj svoji kvalifikaci) nebo incentivn neboli pobdkov. Takov akce je pak urena k tomu, aby poslila zamstnaneckou nebo partnerskou loajalitu. Me se jednat o spolen opkn but, vron raut, vkend s minigolfem a na bobov drze. Nkde uprosted se nachzej takov aktivity, jako je teambuilding a jin outdoorov metody tmelen kolektivu a zlepovn jeho funkc.

Proto, aby mla jakkoliv firemn akce spch, je dobr zvolit pokud mono pln jin prosted. Jako nejvhodnj se ukazuje firemn akci uspodat nkde v prod, u vody, v horch, zkrtka dle od hlucho davu, kde astnky akce nebude nic ruit. Ideln je pokud mobiln telefony nechte pro tentokrt doma. Ubytovacch zazen, kter jsou schopna nabdnout zzem pro tento typ akc, je na zem esk republiky ada. Pravdpodobn nejdel tradici v tto oblasti maj Krkonoe.

Vraznm bodem pi rozhodovn o asti na akci je jej program. Pi sestavovn programu samozejm zle na typu akce, clov skupin i na dvodech podn akce. Firemn akce mohou bt rzn hry, pbhy nebo dokonce rekonstrukce zpsobu ivota v rznch dobch.

Zvltnm typem firemnch akc je tzv. teambuilding, tedy akce, jejich hlavnm kolem je stmelovat pracovn kolektiv a zlepovat komunikan schopnosti jeho len. Teambuildingov akce mohou bt krat, napklad pldenn a je dobr jimi oivit teba dvoudenn semin. Mohou trvat i nkolik dn, v tomto ppad se opt zpestuj dalmi prvky spoleenskho rzu. Teambuilding odhaluje slabiny firem, dv nvod na jejich odstrann a jeho instruktoi mus bt nejen dobrmi meto-diky, ale tak psychology. Organizaci teambuildingovch aktivit se vnuj specializovan agentury.

.4. KULTURN AKCE

Kulturn akce a umn jako produkt

Umn jako produkt me mt napklad tyto formy: zazen trvale nabzejc monost prohlet umleck dla (nap. galerie, muzea, centra umleckch emesel) zazen trvale umoujc zastnit se umleckch aktivit (nap. umleck dlny, tanen studia) speciln udlost doasnho charakteru (nap. koncert, festival, divadeln pedstaven)

Marketing a kulturn akce

Marketing, marketingov postupy bn vyuvan v komern sfe je mon aplikovat tak pi plnovn a propagaci kulturnch akc.

Bhem stanovovn marketingovch clu kulturn akce bychom mli pihlet tak na zpsob financovn akce, zda je akce financovna ze soukromch nebo sttnch zdroj.

Pklady marketingovch cl zvyovn nvtvnosti kulturnho stnku rozvoj volno-asovch aktivit pro veejnost zskn vtho podlu na trhu maximalizace zisku

Z tchto odlinch cl pramen rozdly v pstupu k marketingu akce. Napklad soukrom subjekty zpravidla nejprve zjiu-j, o co m jeho clov skupina zjem, a podle toho pak vytvej produkt splujc tento poadavek.


Prask asociace kongresov turistiky zvolila oblast marketingovch aktivit jako jednu ze svch hlavnch priorit. Jako kl-ov se jev zk spoluprce sttnho sektoru a soukromch subjekt pi propagaci esk republiky v zahrani. Je teba bt v blzkm kontaktu s ostatnmi loklnmi partnery a asociacemi kongresov turistiky, kter sdruuj pedn subjekty na danm trhu a ostatn subjekty na tomto trhu (CzechTourism, Hlavn msto Praha, AHR (Asociace hotel a restaurac R), Asociace CK, profesnmi svazy apod).

Cena

Tvorba ceny je v tto oblasti obtn kol, a to prv dky astmu subvencovn veejnho sektoru. Dky tmto subvencm se mohou ceny akc dostvat a na nulovou hranici (akce zdarma) i na ceny, kter jsou vrazn pod trn hodnotou.Je nutn pedem porovnat celkovou cenu vetn subvenc a nklad astnk se zamlenm efektem. V tto oblasti jsou pouvny tak rzn formy zvhodnn uritch skupin nvtvnk kulturnch akc (slevy pro sociln slab skupiny i skupiny, kter jsou pro organiztora akce clov, slevy pro studenty, dchodce, rodiny s dtmi atd.).

Propagace

Nejastj nstroje propagace: mdia (PR, inzerce) venkovn reklama (zejmna billboardy, citylighty) transparenty prodej s pidanou hodnotou (dv vstupenky za cenu jedn, snen cena pro vybranou clovou skupinu) informan letky titn letky s programem na seznu propagan pedmty

Pi propagaci kulturnch akc je dobr poukzat na specifika, kter veejnost pi vbru kulturnch volnoasovch aktivit vyhledv jako je nap. odpoinek, estetick zitek, pjemn individuln i kolektivn zitek

Event marketing se sna upoutat pozornost a zskat zjem zkaznka nikoliv bnmi reklamnmi akcemi, ale uspod-nm udlosti nebo akce (event), kter pinese neobyejn zitky. V komernm svt se jedn o tzv. zitkov marketing a me bt podpoen nap. outsourcingovmi aktivitami.

.5. SPORTOVN AKCE

Turistick pochody, beck zvody, atletick mtinky - jen nkter z mnoha typ sportovnch akc. Jde o MICE akce, kter se t oblib jak u irok veejnosti, tak tak u firem. Dvody? Z pohledu veejnosti jde o pomrn vyhledvanou volnoasovou aktivitu, pro firmy bvaj sportovn akce nstrojem propagace. Organiztory tohoto typu MICE akc bvaj zejmna sportovn kluby, neziskov organizace, firmy, nkdy se na organizaci podlej i samosprvn orgny.

Rozsahem se me jednat o akce od nkolikahodinovch zvod a po nkolikadenn rozshl akce atletick mtinky atd.

Sportovn akce nabzej pomrn velkou anci ke zviditelnn partnerm a sponzorm. Pi plnovn financovn tohoto typu akce je proto dobr pokusit se vytipovat a oslovit potenciln sponzory z ad organizac psobcch v lokalit konn akce.

mrn se zjmem sponzor asto vzrst tak zjem mdi od regionlnch a po celosttn.

Vinask plmaratn Pardubice Druh nejvt plmaratn v R, zvod s tm tyicetiletou tradic, lk do Pardubice kadoron stovky bc. V roce 2007 (21. 4.) se beck zvod po letech vrtil ze silnic mezi Pardubicemi a Chrudim do ulic msta. Organiztoi atletickho svtku, kter je soust eskho Beckho pohru a ppravou na kvtnov Prask maratn, pamatuj pi vinaskm plmaratnu nejen na pikov sportovce, ale na vechny obyvatele a nvtvnky msta, kte maj blzko k pohybu. Vedle vce ne 21 kilometr dlouh trati stednho bhu byla v r. 2007 pipravena i trasa pro lidov bh, pleitost dostali i handicapovan sportovci a zkrtka nepili ani vyznavai in-line brusl, nebo v rmci vina-skho plmaratnu odstartoval pt ronk akce Pardubice na bruslch.Z pohledu mstsk policie je plmaratn jednou z nejvtch akc roku, srovnatelnou s Velkou pardubickou. Ztitu akci poskytl primtor msta Pardubic. Generlnmi partnery byly: Hotel Zlat tika, msto Pardubice, New Balance. Akce mla adu hlavnch partner, partner, sponzor i medilnch partner.


4. ZKLADN KROKY ORGANIZACE AKCE

4.. BUSINESS PLN

Zkladem business plnu jsou tyto sti a koly: definovn cle akce definovn kritri spnosti, splnn cle rozdlen odpovdnosti (intern tm, extern spolupracujc experti, dodavatel) harmonogram prac rozpoet kontroln termny

4.2. ORGANIZAN TM

Organizan tm kad MICE akce by ml bt potem len co nejmen, ale pitom akceschopn a flexibiln, pipraven zareagovat na nepedvdateln situace. Jeho sloen i poet len vdy zvis na konkrtn akci jejm rozsahu a typu. Na tchto aspektech tak zvis doba sestaven tmu a zatek i intenzita jeho fungovn. Napklad konferenci je obyejn teba zat chystat a tedy i sestavit ppravn tm zhruba rok, v ppad mezinrodnch dva roky dopedu. Vcedenn MICE akce cca rok pedem atd.

Zkladn struktura organizanho tmu:

. vedouc celho tmu reprezentuje organiztora navenek. Zodpovd za fungovn tmu a de facto spch cel akce. Ml by vst vechna dleit jednn s klovmi subdodavateli, sponzory akce, externmi odbornky, v ppad podn odborn akce pak reprezentovat ped partnerskmi autoritami nap. universitami, samosprvnmi orgny, ministerstvy apod. Je zodpovdn za erpn rozpo-tu.

2. vkonn manaei (jejich poet zvis zejmna na rozsahu a typu podan akce) zodpovdaj za vytipovn spolu-pracujcch organizac (nap. grafick studio, tiskrna, dodavatel cateringu apod.) a dl jednn s nimi ped i po uzaven smlouvy. Mohou navrhovat program akce, podlej se na sestavovn rozpotu akce, sleduj jeho erpn apod. V tmu by kadopdn ml bt sponzoring manaer (osoba zodpovdn za zskvn financ od sponzor) a marketing manaer (m na starosti marketing cel akce - prodej astnkm). V ppad vyuit specializovanch slueb je vhodn, aby v tmu byl tak: manaer pro dopravu, registraci, personl a podobn.

. pokladnk m na starosti veker finann transakce, sleduje erpn rozpotu, vystavovn objednvek, pijmn a proplcen faktur apod.

4. manaer komunikace zajiuje komunikaci s novini a ppravu podklad pro n. V ppad podn akce, kde astnci mus pedem potvrdit ast, me mt na starosti tak vyizovn registrac.

5. asistent administrativn podpora tmu

4.. HARMONOGRAM PRAC

Cel produkt MICE akce me bt nabzena samostatn nebo jako produktov balek. Produktov balek je sestaven z vce komponent z rznch sektor. Abychom mohli nabdnout astnkovi MICE akce kvalitn produkt, musme peliv pipravit vechny jeho komponenty.


Produktov balek obchodnho

cestovnho ruchu

Destinace - podprn sluby - pleitosti pro voln

as

Msto konn - umstn - velikost - zazen

Organizace - dodavatel - zamstnanci - zprostedkovatel - spolupracujc subjekty - clov spojen subjekty

Doprava Do destinace - auto pjen i

soukrom - autobus - letadlo - vlak - lo V destinaci - soukrom aut - auto z pjovny - taxi - autobus - metro V destinaci

Ubytovn - umstn - zazen - sluby - personl

-

Obrzek 2 Komponenty produktovho balku

4.4. ROZPOET AKCE

Zvldnout finann aspekty MICE akce je jednou z nejdleitjch a zrove tak nejobtnjch zleitost organizace cel akce. Jako prvn pi sestavovn rozpotu musme urit, kdo je zodpovdn za kterou st rozpotu. Musme jasn rozdlit odpovdnosti.

Samotn rozpoet je vhodn pipravovat ve tech hlavnch etapch.

. etapa pedbn rmcov rozpoet prvn rozpoet je teba vypracovat u ve chvli, kdy probh roz-hodovn, zda akci zorganizovat i nikoliv. Tento rozpoet je teoretick a ne tak podrobn.

2. etapa druh rozpoet je pipravovn ve chvli, kdy je rozhodnuto o zorganizovn akce a navc ji mte alespo orientan pehled napklad o dlch nkladech, kter budou spojen napklad s tiskem propaganch pedmt, cateringem, pronjmem prostor apod. Podstatn tak je, e v tto chvli u bv rozhodnuto i o vi astnickho poplatku. Pprava rozpotu je nejen sloit, ale i asov nron. Podme-li napklad mezinrodn konferenci, pak bychom tento rozpoet mli sestavovat zhruba rok ped konnm akce.

. etapa finln rozpoet (aktualizovan druh rozpoet) uvedeme-li znovu pklad mezinrodn konferen-ce, finln rozpoet by ml bt schvlen zhruba 3 msce ped konnm konference. Tedy v dob, kdy u je pesn znm poet astnk, nklady na doprovodn program konference apod.

Jako pklad stanoven rozpotu bychom mohli zmnit, co bychom mli zohlednit pi sestavovn rozpotu pi asti na firmy na vstav i veletrhu.

Pi sestavovn rozpotu na asti jako vystavovatele bychom mli vdy potat s rezervou ve vi okolo 10 %.

Nklady na vstavn plochu obn v prmru jen 20-25 % celkovch nklad. Nvrh a realizace stnku stoj vtinou 40-50 %.

Podstatn je i strnka finannho zajitn personlu, kter bude na stnku nvtvnkm k dispozici. m vt stnek, tm vce personlu bude zapoteb. S tm souvis i vy nklady na ubytovn, cestovn nklady, diety atd.

Prezentan materily jsou tak velmi nkladnou zleitost, pokud je mme mt skuten kvalitn. Proto bychom mli vyrobit jak dra tak levnj variantu tchto propaganch materil. Levnj broury meme nechat na stnku voln k dispozici vem nvtvnkm, prvotdn broury bychom mli mt pipraveny jen pro ty, kte o produkt projev hlub zjem. Nemli bychom zapomenout ani na drobn drky opt rozdlen podle zjmu nvtvnk pro vechny nvtv-nky a pro skuten vn zjemce.


4.5. CENA AKCE

Stanoven ceny (astnickho poplatku) je bezpochyby jednou z klovch otzek. K tvorb ceny produktu MICE je teba pistupovat individuln. Nkter pleitosti mus zohledovat zjem potencilnch clovch skupin (nap. akce pro zstup-ce neziskovch a veejn prospnch organizac, pspvkovch organizac apod.), jin si daj vy cenu, kter odr exkluzivitu produktu.

Pi tvorb ceny produktu je samozejm, e vychzme z nklad na zajitn produktu. Zde jsou velk rozdly mezi jed-notlivmi druhy akc. Existuj napklad zazen pro konference a vstavy ve vlastnictv mstn sprvy, kter jsou nkdy po dohod poskytovny zdarma. Vedlejm myslem pitom bv pilkat turisty a tm zvit atraktivitu msta, zskat pjmy z jinch innost s turismem spojench (nap. zven treb mstnch podnikatel, zviditelnn lokality v jinch regionech, sttech apod.). Pi tvorb ceny vychzme z mnoha aspekt. Tvorba cen v nkterch sektorech me bt velmi sloit. V obrzku 4.1. uvdme postup stanoven ceny konference v zkladnch bodech.

Cena konference

Fixn nklady spojen s - mstem konn akce - ubytovnm - dopravou - spoleenskm programem - administrativou - vdaji na extern pednejc

Variabiln nklady vykalkulovan na zklad odhadovanho potu astnk

Kalkulace celkov nkladov ceny balku jako podlu nklad a odhadovanho potu astnk

Nvrh slev; napklad za vasnou objednvku, vasnou hradu faktur, mnostevn slevy, balkov slevy

Stanoven nkladovch cen pro astnky, kte nebudou kupovat cel balek slueb

Ziskov pirka pidan k nkladov cen

Zohlednn monosti pekroen rozpotu nklad nebo ni asti nvtvnk oproti plnu

Psychologick prava ceny - tzv. Baovsk ceny (2990,-) atd.

Obrzek Stanoven ceny kongresu(Pramen: Cestovn ruch, ubytovn a stravovn, vyuit volnho asu, Susan Horner, John Swarbrooke)


4.6. CATERING NA MICE AKCI

Pokud bychom zabrousili do let jet nedvnch, pojem catering znalo jen mlo lid.. Z anglickho pekladu bychom zskali vysvtlen, e se jedn o nakupovn, zsobovn a obstarvn potravin. Toto znamenalo slovo catering na zatcch sv slvy. Nyn zahrnuje krom tchto zkladnch vc tak obsluhu a pohotn, vtinou i schopnost pobaven ostatnch.

Catering je tedy innost, kter hosty doke nasytit jak fyzicky, tak po strnce jejich duevna. Obn nkupy a ppravu oberstven (jdla a pit), obstarn a naaranovn invente a prostor (idl, stol, ndob, pbor) a obsluhu nvtvnk, vetn zajitn zbavy.

Slavnostn stolovn - drobnosti, kter jsou podstatnCatering nen jen o vbornm a sprvn zvolenm jdle a pit. Skrv se za nm nejen uspokojen fyzick strnky nvtvn-ka akce, ale mus bt dostaten uspokojena i jeho psychika. Zapsobit a zanechat nezapomenuteln pozitivn dojem, to je to, co by ns mlo v prv ad pi podn sprvnho eventu zajmat. A nezle pitom na elu eventu, zda se jedn o konferenci, i setkn s klienty i zamstnanci. Cl je vdy stejn.

PboryMezi drobnosti, kter se ovem stvaj nezbytnostmi pat napklad pbory - jejich dostaten poet, sprvn sloen zohledujc podvan menu a rozloen na stolech.TaleDleit je peliv vbr tal vetn jejich ppravy ped podvnm. Napklad ped podvnm tepl sti menu je vhodn tale mrn pedeht i naopak zchladit, pokud potebujeme navodit atmosfru ledov prty. UbrouskyMalikost ze vech nejmen, ale pesto tak vznamn, kter doke vykouzlit divy to jsou ubrousky! Nejen jejich vhod-n zvolen barevn profil (nap. je dobr, pokud lad s kvtinovou vzdobou, servisem apod.), ale i sprvn umstn i naaranovn dl obyejn stl stolem asnm. SkloNaplnovn dostatenho potu sektovch skleniek nen problm poet host plus dvacet procent navc pro neoek-van hosty. Vtinou host nepouije vce ne jednu skleniku. U ostatnch skleniek na nealko i vno je to ovem sloitj. Mezi zkladn zsady npojovho cateringu pat i viditeln oddlen skleniek na nealko od skleniek na vno atd. Pokud se podv i pivo, samozejmost je pouit sklenek urench vhradn na pivo.

DekoraceU akc, kde je vce sponzor a partnerskch organizac, hroz nebezpe peplnn mstnost, kde se event kon, logy tchto organizac. Mli bychom se dit zsadou mn je vce. Jednm z doporuen je umstit sponzorsk loga na jedno msto (tabuli, panel) v mstnosti a zbaven se tak oficilnosti akce. V posledn dob ustupuje klasick vzdoba na kor neobvykl, nkdy a okujc, vzdob. dan je originalita bez hranic.

4.7. HODNOCEN AKCE

I. Hodnocen firemn akce

U imagovch akc, jakou je napklad prezentace produktu i poskytovanch slueb stvajcm i potencilnm klientm, by se mly pedem pipravit krtk evaluan dotaznky. O jejich vyplnn meme astnky podat bu pmo na mst nebo jim je meme zaslat nsledn (nejlpe do 1 tdne po konn akce). Zptnou vazbu bychom nemli podceovat nejen z hlediska inspirace pro dal eventy, dal prci firmy, ale i z dvodu pozdj prezentace ped vedenm spolenosti, kter rozhodovalo o financovn akce.

Zkladn pravidla sestavovn evaluanho dotaznku

Pi vytven dotaznku mjme na pamti, e rozhodne-li se astnk akce vnovat nm svj as a dotaznk vyplnit, rozhod-n touto aktivitou nebude chtt trvit dle ne 5 8 minut! Proto by evaluan dotaznk k firemn akci z hlediska rozsahu neml bt del ne na jeden list formtu A4. Dleit je tak jednoznan formulace dotaz. V dnm ppad nesm bt dlouh a sloit na pochopen. Vhodn jsou uzaven otzky (pedem dan odpovdi: nap. ano, ne, nevm apod. domnvte se, e., uvaujete o ), ale mon jsou i dotazy oteven (zjiujc nzor - nap. v ppad semine kter dal tmata by Vs v budoucnu zajmala? apod.)Tmata dotaz volme jak z hlediska pozdjho zhodnocen realizovan akce, tak tak z hlediska mon inspirace do budoucna.Respondentm bychom mli umonit anonymn vyplnn dotaznku.

II. Hodnocen konference Existuj marketingov agentury, kter se hodnocenm konference a kongres profesionln zabvaj. Zde vm nabzme nkolik tip pro evaluaci akce od Geraldine Hessian z britsk agentury ISIS Research.

Studie efektivity akce m pomoci zejmna: pomoci organiztorm zhodnotit spnost konference (zejmna pijet akce ze strany astnk) ohodnotit organizace, kter se do podn akce zapojily


Realizace hodnocen akce

astnci konference se v zvru akce vyjaduj zejmna k tmto tmatm:

odborn program (hodnocen tmat pedloench do plna a ppadn doporuen dalch pro budouc ronky akce, evaluace pnosu tmatickch sekc, kvalita spkr apod.), doprovodn, volnoasov aktivity (atraktivita nabdnutho programu, prbh realizace apod.)

vstava (je-li soust konference),

celkov organizace konference (hodnocen kvality ubytovn, dopravy, celkovho naasovn akce, kvalita podklado-vch informanch materil, oberstven, personl apod.).

Pokud se konference nekon poprv, pak je pravdpodobn, e na pchozm ronku souastn astnci byli. Podejte je o porovnn konferenc.

Dotazovn se provd prostednictvm evaluanch dotaznk i osobnmi rozhovory bhem poslednch dvou dn konn konference.

III. ast na vstav, jarmarku

Zkladem ukazatelem efektivity asti na vstav v roli vystavovatele, je poet nvtvnk naeho stnku bhem celho konn akce. Inspirativn pro dal ast na vstav me bt i sledovn vvoje potu nvtvnk v asovm roz-loen jednoho dne i porovnn etnosti nvtv v jednotlivch dnech od zatku a do konce vstavy.

5. FINANCOVN AKCE

5.. PARTNERSTV REGIONU, STTU

Jednou z klovch otzek organizace akce je peliv naplnovn jejho financovn. Ji ped zorganizovnm akce je nutn si sestavit piblin rozpoet na akci a zjistit, jak jsou monosti finannho pokryt vech naplnovanch vdaj. Pi sestavovn rozpotu bychom mli vyut vech monch prostedk pro spolufinancovn akce. Finann podporu obecn meme zskat napklad v rmci rznch dotanch program nadac, ministerstev, krajskch i mstnch ad.

Pi vahch o institucch, kter meme o finann podporu podat, bychom mli brt v potaz zejmna jimi aktuln vyhlaovan dotan i grantov programy, typ zamlen akce i typ poadatelsk organizace. Jedn-li se napklad o firemn akci, prostedky na pokryt jejho zorganizovn bude muset firma erpat pedevm z vlastnch zdroj. Me ovem zapojit do akce i nkterho ze svch obchodnch partner atd. Pokud vak je organiztorem akce neziskov subjekt, kter m v myslu uspodat napklad sportovn akci pro veejnost, pak se jeho cesta ke spolufinancovn me ubrat k radnici obce i krajskmu adu dan lokality, u n si organiztor pod dost o dotaci. Dal monost je v tomto ppad dost o grant u nkter nadace. Informace o dotanch programech obc i kraj bvaj zveejovny na pslunch internetovch strnkch, v ppad obc tak na vvskch na ad i v mstnm zpravodaji. Na internetu bvaj rovn zveejovny informace o aktulnch grantovch programech nadace.

Orgny samosprvy i podnikatelsk subjekty mohou zadat o finann podporu z program i podpor vyhlaovanch ministerstvy. Dleit aktuln informace o tomto typu financovn jsou uveejovny bu na portlu veejn sprvy - - www.portal.gov.cz nebo na internetovch strnkch jednotlivch ministerstev.

Se vemi ve jmenovanmi monostmi finannch podpor je samozejm spjato vasn vypracovn a podn dosti, kter vtinou mus rovn obsahovat i detailn popis zamlenho projektu. Pesn specifikace dosti o pod-poru udvaj pslun subjekty i organizace, kde o podporu dme. Paklie dotaci zskme, opt podle pesn spe-cifikovanch poadavk t kter organizace musme detailn sledovat erpn prostedk a nsledn vykazovat, jakm zpsobem byly nabyt finann prostedky vyuity. Konkrtn podmnky, nap. vechny nleitosti dosti, termn jejho pedn a dal dleit informace jsou obvykle uveejovny spolen s informac o vyhlaovanm dotanm programu.

5.2. PARTNERSTV SOUKROMCH FIREM

Pi sestavovn rozpotu akce bychom mli zvaovat veker monosti. Proto bychom se nemli ubrat pouze smrem podpor od sttnch instituc a nadac, ale mli bychom zvit i monosti z komern sfry. Pro urit typy akc a jejich organiztory je tato cesta tak schdnj. Je jen poteba pipravit skuten dobr podklady pro subjekt, kter by se na financovn akce podlel. Motivac pro potenciln partnery z ad komernch subjekt je zejmna jejich zviditelnn v och potencilnch zkaznk i obchodnch partner, komunlnch politik, novin a jinch skupin, kter maj na jejich obchodn innosti zsadn vliv.


Formy partnerstv pi podn akce mohou bt rzn. Me se jednat o sponzoring akce i pm zapojen do akce (nap. odvn firma bezplatn uspod mdn pehldku, hotel poskytne ubytovn astnkm akce za zvhodnnou cenu, mstn dopravce nabdce vhodn jzdn atd.). Budeme-li organizovat napklad kongres, meme nabdnout spoluprci subjektm, kterm realizac kongresu umonme zven treb vzhledem k monosti nabdky jejich slueb prv astnkm kongresu (stravovac sluby, kulturn-zbavn akce atd.). Potenciln participanti na akci se budou pi rozhodovn o asti na n velmi pravdpodobn dit v vdaj na jednoho astnka. Toto hledisko je sledovno rznmi organizacemi (CzechTourism apod.).

Mnostv vdaj na jednoho astnka se mn v zvislosti na typu MICE akce a clovch skupinch: odborov svazy profesn svazy nboensk organizace obchodn organizace vdeck asociace vojsko ensk organizace vzdlvac instituce atd.

Odborov svazy bvaj nejastjmi hosty, a to dky sv solventnosti. Obvykle organizuj bhem kongres a jinch setkn adu spoleensko-zbavnch akc.

Profesn svazy jsou tm tak astmi hosty jako odbory, stoj za nimi toti firmy.

Nboensk organizace maj relativn vysok vdaje, protoe se sna o zskn novch len. Jejich ast je vak ni ne u pedchzejcch skupin.

Vdeck asociace jsou po strnce mnostv vdaj kombinac obchodnch a vzdlvacch organizac. leny jsou vdet pracovnci z praxe a uitel vysokch kol. Finann situace tchto skupin vtinou nebv na takov vi jako u businessman. Naproti tomu jejich setkn provzej asto zajmav vstavy a akce.

Vojensk asociace nebvaj tak vnosnmi hosty jako pedchzejc. Vjimku tvo pslunci letectva.

ensk organizace se li dle elu lenstv. Pi jejich setkn obvykle chyb spoleensko-zbavn st a nkter jsou konzervativn i ve vdajch.

Vzdlvac instituce nebvaj z hlediska mnostv vdaj pli vnosn. Uitelsk platy jsou ni ne v jinch oborech a tomu odpovdaj i jejich vdaje.

5.. DOTACE A GRANTY Z FOND EU

V programovacm obdob 2007-2013 lze na cestovn ruch erpat ze strukturlnch fond EU: Evropsk fond regionlnho rozvoje (ERDF) a Evropsk sociln fond (ESF) na operan programy: Integrovan operan program: www.strukturalni-fondy.cz/iop Jednotliv tzv. regionln operan programy (ROPy): www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-op

z Programu rozvoje venkova (Osa III 1.3 Podpora cestovnho ruchu): www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRVweb_leden.pdf

Pklady evropskch program podpor pro poadatele MICE akc

ROP - Regionln operan programyRegionln operan programy smuj sv podpory k een problm vzanch na konkrtn region R. Podporuj tak vyuit danho zem a pispvaj k jeho vyvenmu rozvoji. Globlnm clem ROP je urychlen rozvoje region R, zven jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a poslen kvality ivota obyvatel. Specifick cle ROP: zven prosperity regionu vytvenm prosted pro rozvoj malch a stednch podnik vetn prosted pro ino-

vace a vytven novch pracovnch pleitost modernizace technick infrastruktury zvyujc pitalivost regionu pro investice pi zohledovn ochrany ivotn-

ho prosted zven podlu cestovnho ruchu na hospodsk prosperit regionu a na vytven pracovnch pleitost modernizace a zlepen podmnek pro obyvatele ve mstech a na venkov, souvisejc s rozvojem hmotnho

prosted, lidskch zdroj, kultury a volnoasovch aktivit, pispvajcch ke zven atraktivity tchto zem pro hospodsk rozvoj


SROP Spolen regionln operan program podporoval v letech 2004 - 2006 vyvenost a udriteln ekonomick rozvoj region. V programovacm obdob 2007 2014 byl SROP nahrazen ROP.

Pokud zvaujeme finann podporu ze strany Evropsk Unie nebo od sttnch orgn R, musme potat s tm, e pi zvaovn dosti pslunmi subjekty, kter granty, dotace i jin formy podpory poskytuj, hraj vznamnou roli tyto atributy:

kdo je organiztorem akce a adatelem o podporu o jak typ akce a tmatu se jedn

Pi psan dotan dosti by ml adatel zmnit pnosy zamlen akce.

Podrobn aktuln informace o fondech Evropsk unie zskte na:www.strukturalni-fondy.cz nebo www. euroskop.cz

6. MARKETING A INN PROPAGACE MICE AKC

6.. MARKETING A PROPAGACE MICE AKC

Mezi hlavn nstroje propagace MICE akc pat: Tisk a PR systematick komunikace s novini, prostednictvm kter by mlo bt dosaeno pozitivn prezen-

tace dan lokality, akce, danho objektu atd. Vztah s novini meme navazovat jak prostednictvm dodn (i pravidelnho dodvn) zajmavch materil o dan lokalit, podan akci a atraktivnosti pro jej nvtvnky, tak i prostednictvm press trip vlet novin do destinace i zvan je na akce zde podan

Reprezentativn barevn katalogy - mohou bt vydvan ve spoluprci s vce podniky i organizacemi, kter maj zjem o psun turist do dan oblasti.

Propagan seznamovac nvtvy tripy vznamnch zkaznk i vysoce potencilnch zkaznk i subjekt, kter mohou zkaznky pivst (cestovn agentury, zprostedkovatel MICE akc, organiztoi MICE akc atd.). Na tchto nvtvch se osobn seznm s nabdkou msta osobn zkuenost = nejlep zkuenost

Placen inzerce ast na veletrzch zde se navazuj osobn kontakty, vytv poptvka a pmo prodvaj sluby zjemcm

pm kontakt se povauje za nejlep zpsob propagace.

Pi propagaci MICE akc bychom mli vzt v potaz, jak je nae clov skupina. Nkdy meme pout v zahrani stejnou propagan kampa jako na domcm trhu, jindy je tomu ovem naopak. Tento diferencovan pstup ale neplat pouze pro propagaci domc a zahranin. Nkdy se mus uplatnit i v rmci domcho trhu pi aplikaci diferencovanho pstupu k jednotlivm loklnm odlinostem.

Katalogy destinac

Soukrom firmy vydvajc a distribuujc katalogy destinac nabzej inzertn pleitosti pro prezentaci destinace dlouhodo-bjho charakteru. Inzeruje se zpravidla na rok a vce. Adrest katalogu zskv informace o konferennch a hotelovch kapacitch a dalch slubch v jednotlivch destinacch. Inzerujc subjekty jsou v katalogu tdny dle zem. Titn katalog zpravidla bv doplnn o internetovou podobu s dalmi monostmi pro vyhledvn a inzerci (nap. Bedouk).

Inzerce v katalozch je pomrn dost drah (v roce 2006 se sazby pohybovaly v rozpt 20006000 EUR za rok). Clem inzerenta je vtinou krom samotn prezentace tak zskn cennch kontakt na klov osoby z korportnch spole-nost a asociac.

Stt se adrestem katalog destinac znamen zskat post vznamn osoby v hierarchii korportn spolenosti nebo odborn asociace, kter se podl, m vliv nebo, v nejlepm ppad, rozhoduje o lokalit umstn ptch akc. Jsou to tzv. meetingplanners, decisionmakers, buyers. Adresty mohou bt tak PCO (professional congress organisers), ppadn jin agentury podajc akce pro sv klienty (opt asociace nebo korportn subjekty) a majc vliv na klienta pi rozhodovn o destinaci. Na internetovch strnkch vydavatel katalog jsou k dispozici poptvkov formule, kde mm monost po zadn nkolika parametr akce vybrat nejvhodnj lokality (tzv. venues) pro uspodn MICE akce, kterou plnuji. Mezi zadva-n parametry pat napklad kontinent nebo pmo zem konn i velikost akce atd. Vydavatel katalog provdj pravideln reere mezi svmi adresty a zjiuj o jak destinace projevuj nejvt zjem a jak akce organiztoi plnuj. Tyto informace pak poskytuj dle inzerentm.

Mezi znm tituly pat Bedouk (www.bedouk.com) WCCD Worldwide Convention Centers Directory (www.conworld.net) I&MI Incentives and meetings international (www.i-mi.com) Worldmeetings (www.worldmeetings.com) Convention and incentive catalogue

(ronk 2006 www.wmp.cz/project/congress2006)


Podpora prodeje

Velmi vyuvanou formou propagace akce je vyuit marketingovho nstroje podpory prodeje. Vtinou jde o nabdku balk slueb s uritou pidanou hodnotou i formou slev. Efektivn je tak pm prodej nabzench slueb telefonicky i osobn.

I v souasn dob se bohuel stle setkvme s nevhodn clenmi typy podpor. Mnoho organiztor MICE akc si dkladn nepromysl svou strategii a cle, kter chtj doshnout. ada firem, kter sv zamstnance vyslaj na obchodn cesty, jejich npln je ast na kongresech, seminch a jinch obchodnch akcch, se s tmto problmem setkv. Jednm z pklad me bt napklad leteck spolenost, kter nabz zlevnn letenky pro pasary vyuvajc jejich sluby opakovan, a to i pro jejich rodinn pslunky. Firmy se pak ozvaj a apeluj na zmnu tto podpory prodeje ve prospch zamstnavatele, kter tuto obchodn cestu pasarovi financuje.

6... Marketingov strategie

Na zklad analzy vnitnho a vnjho prosted ovlivujc podn MICE akc volme v souladu s viz a mis vhodnou marketingovou strategii.

Marketingov strategie m dv zkladn otzky: Kde se nyn nachzme? Kde chceme bt za rok, pt, deset a vce let?

Dle Philipa Kotlera, marketingovho guru: Marketingov strategie obsahuje obecn principy, pi jejich uplatnn marke-tingov management oekv, e doshne svch ekonomickch a marketingovch cl na zvolenm clovm trhu. Skld se ze zkladnch rozhodnut o marketingovch nkladech, z marketingovho mixu a z rozvren marketingov alokace.

Marketingov mix je soubor marketingovch nstroj, kter firma pouv k tomu, aby usilovala o dosaen svch marke-tingovch cl na danm trhu.

Tvorba marketingov strategie je dlouhodob a komplexn proces. Je to koordinovan postup pi vbru prostedk na dosaen marketingovch cl. Pi jej tvorb bychom mli vychzet z vsledk uskutennch analz a mli bychom respektovat na misi a vizi.

Pi tvorb strategie bychom si mli poloit zkladn otzky: jak propracovan mus systm tvorby strategie bt? co mus obsahovat marketingov pln? jak procedury mus bt v rmci procesu tvorby strategie dodreny? co podnikneme a pro koho? jakch cl chceme doshnout? jak procesy musme uskutenit, abychom danch cl doshli?

Marketingovou strategii firmy ovlivuje mnoho faktor. Faktory bychom mohli rozdlit na ty, kter psob v rmci makro-prosted a ty, kter psob v rmci mikroprosted.

V rmci mikroprosted na marketingovou strategii psob

Zkaznci Konkurenti Dodavatel Marketingov prostednci Veejnost

V rmci makroprosted na marketingovou strategii psob

Demografick prosted Ekonomick prosted Technologicko-fyzikln prosted Politicko-prvn prosted Sociln-kulturn prosted

Marketingov strategie:

Strategie intenzivnho rstu strategie pronikn trhem snaha doshnout rozen prodeje slueb (zjmu) na stvajc trh strategie rozvoje trhu hledn novch trh strategie rozvoje produktu vytven novch slueb pro potenciln poptvku na stvajcch trzch strategie diversifikan tvorba novch produkt pro nov trhy

Strategie integranho rstu zptn integrace spojen s nkterm ze svch dodavatel horizontln integrace navzn vztah s nktermi konkurenty integrace vped navzn vztah s jednotkou vepedu etzce nap. s cestovn kancel


Strategie diversifikanho rstu soustedn diverzifikace soustedme se na poskytovn slueb i produkci vrobk, kter maj s na

stvajc innost uritou vazbu (nap. teplo z kuchyn hostinskch zazen odvdn do sklenk v zahra-d, kde se pstuj kvtiny pro hosty hostinskch zazen atd.)

horizontln diverzifikace diverzifikuji do oblast, kter jsou v zjmu naich nvtvnk, ale se stvajc innost destinace nemj nic spolenho (nap. vroba poteb pro hre golfu)

nesourod diverzifikace orientujeme se na zcela nov produkty nebo sluby

Strategie obrann v ppad poteby udren dominantnho postaven na trhu. Hledme nov segmenty, jejich poadavky meme naimi MICE akcemi uspokojit, mnme produktov mix i adu. V rmci tto stra-tegie se jedn o nsledujc strategie:

roziovn trhu zvyovn poptvky udren dominantnho postaven

Strategie ton tuto strategii pouvme, jsme-li druz nejlep. V tomto ppad podnikme nsledujc strategie:

strategie za elem dosaen vyho podlu na trhu hledm specifick poteby a poadavky klient, kter konkurence neuspokojuje

strategie spoluprce s jinmi subjekty strategie ovldnut trh malch subjekt, a tm zskn dominantnho postaven

Strategie zk specializace subjekt se specializuje pouze na jeden i dva zk segmenty, kterm nabz vysoce kvalitn nebo luxusn produkt, pizpsobuje produkt konkrtnm poadavkm klient (kurzy golfu atd.). Tuto strategii aplikuje subjekt, kter m na trhu mal podl.

Jeliko se souasn doba vyznauje neustle mncmi se podmnkami, je vhodn se na tyto zmny pedem dkladn pipravit, a to prv i sestavenm vce variant strategi, kter bychom realizovali. Varianty se vol dle optimistickho, prav-dpodobnho a pesimistickho oekvn vvoje trhu.

Po vbru a zhodnocen vhodn marketingov strategie se sestavuje marketingov pln.

6..2. Marketingov pln

Marketingov pln (MP) definuje stav, kter m bt dosaen a specifikuje kroky k jeho dosaen. Vzhledem k neustle se mncm podmnkm na trhu je nutn vytvoit dostaten flexibiln marketingov pln. Kvalitn marketingov pln bychom mli rozpracovat velmi detailn do hloubky a pipravit si varianty pro rzn scne vvoje trhu.

Marketingov pln m dv sti: ) vodn 2) realizan

1) vodn st MP se vnuje dvodu sestaven plnu. Uvd se zde SWOT analza akce, vsledky uskutennch analz, detailn popisuje pijat strategie a odvoduje jejich vbr.

2) Druhou st je realizan pln. V jeho rmci bychom mli probrat nsledujc body: konkretizovat asov hledisko plnn plnu kdo, kde, kdy a co konkrtn z naplnovanch innost uskuten stanoven rozpotu na kadou aktivitu v rmci MP vetn rezervy uren konkrtn odpovdnosti nejen v rmci jednoho subjektu, ale napklad pi spoluprci s vce subjekty

i konkretizace odpovdnosti kadho subjektu uren zpsobu hodnocen plnn plnu (pln a skuten vvoj) finann kontrola (rozpotovan finann prostedky vs. skuten vydan) asov kontrola kontrola dosaench cl (ziskovost, objem prodeje slueb poet uskutennch akc, poet nvtv-

nk, poslen / zven pozitivn image akce atd.) informovn vech zainteresovanch o MP

Marketingov pln by ml obsahovat: 1. provdc shrnut2. bnou marketingovou studii zkladn informace o trhu, konkurenci, produktu, distribuci a makroprosted 3. rozbor pleitost a vsledk SWOT analza (siln a slab strnky, pleitosti a ohroen)4. cle v oblasti finann i nefinann (zisk, poet nvtvnk, zrealizovanch akc, spokojenost nvtvnk atd.)5. marketingovou strategii6. akn programy odpovdi na otzky: Kdo?, Kdy?, Co uin? a Kolik to bude stt?7. prohlen o pedpokldanm zisku (i ztrt)8. kontrolu

Provdc shrnut pedstavuje strun pehled navrhovanho plnu pro rychlou orientaci a pochopen hlavnho zamen plnu managementu, vymu veden firmy, ktermu je pln uren. Ml by zanat krtkm shrnutm hlavnch cl a dopo-ruen, kter ten nalezne v dalm textu marketingovho plnu.


6... Media mix

Jednm ze zkladnch nstroj propagace MICE akc je PR komunikace s novini tzv. Media Relations.

Sprvn naplnovn a realizace komunikace s mdii me zajistit jak propagaci akce jet ped jejm konnm a poslit tak ast na n, tak tak akci zviditelnit, a to prostednictvm mdi bhem jejho konn i po jejm skonen. Podmnkou spchu je zpracovn kvalitnho medialistu a navzn vztahu s novini, kte by se o na akci pravdpodobn mohli zajmat. Toto poznme dle prozkoumn oblasti, v n se pohubuj o kterch tmatech ve svm mdiu informuj. Nkter periodika dokonce maj ji takovto pehled oblast, na kter se jednotliv redaktoi zamuj, umstn na svch strnkch v sekci kontakt na redakci.

Pokud zpracujeme pro mdia skuten zajmav materil a zvolme sprvnou cestu, jak jim je nabdnout, meme doclit jejich zveejnn zdarma. Nkdy se setkme ve vybranch mdich i s placenm PR. Toho meme vyut, pokud nejsou nae ance na uveejnn zdarma vysok, a to dky mal zajmavosti, poteb uveejnit daje, kter by byly povaovny za reklamu atd. Pokud uvaujeme o placenm PR, mli bychom vyut spoluprce s PR agenturou, kter mv u nkterch periodik i dalch mdi uritou slevu (bn je 10-15%).

Dal, a zpravidla finann nejnronj monost zajitn propagace v mdich, pedstavuje klasick inzerce. Informace o podmnkch inzerovn lze zjistit na internetovch strnkch zvolench mdi, v inzertnm oddlen medilnho domu i v mediln agentue, kter inzerci pro dan mdium plnuje.

Pro spnou PR komunikaci musme zajistit vbr sprvnch mdi vbr vhodnch novin navzn vztahu s novini sprvn naasovn komunikace kvalitn a zajmav informan podklady press kity, brourky, lnky

Press kit by ml obsahovat zkladn informace o spolenosti a o akci, kterou se sname medializovat. Shrnujc infor-mace o firm by nemla pekroit jednu stranu. Velmi dleit je popis akce. Ten mus novine natolik zaujmout, aby o akci napsal co mon nejlep lnek (i o n informoval v rozhlase, TV atd.). Pro zven atraktivity press kitu by mla bt soust pimen obrazov dokumentace. Materily je vhodn poskytnout novinm jak v titn podob, tak v elek-tronick verzi buto poslan e-mailem nebo na CD (vdy zle na domluv s novinem, kterou formu upednostuje).

Zajiovnm komunikace s mdii meme povit profesionln PR agenturu, ppadn se pokusit komunikovat sami. Musme vak dobe uvit, zda jsou nae znalosti o fungovn mdi a schopnost samostatn ppravy kvalitnch informa-nch materil dostaujc.

Zkladn dlen mdi

. MASMDIA (CELOSTTN)

Televize veejnoprvn: esk televize komern: TV Nova, TV PrimaRozhlas veejnoprvn: esk rozhlas (Ro 1 Radiournl, Ro 2 Praha, Ro 3 Vltava) komern: Rdio Impuls, Frekvence 1, Evropa 2Tisk denky seriozn: Mf Dnes, Hospodsk noviny, Prvo, Lidov noviny denky bulvrn: Blesk, Aha! tdenky nap. zpravodajsk (Tden), odborn (pro veejnou sprvu, subjekty z oblasti cestovnho ruchu, aj.)

spoleensk (Reflex, Instinkt), ekonomick (Euro, Ekonom, Profit), bulvrn (Spy, astn Jim, Story), pro eny atd.

msnky nap. ekonomick, o ivotnm stylu, pro eny atd.

Pklady odbornch periodik z oblasti cestovnho ruchu zahrnujc i MICE akce:

TTG, COT Bussines, Event & Promotion, Travel Profi, Czech Travelogue, Travel Service Magazine, Vudybyl, Top travel Bussines, Travel in the Czech Republic.

2. REGIONLN MDIA

Televize regionln komern televizn stanice, krajsk redakce esk televizeRozhlas regionln komern rozhlasov stanice, krajsk redakce eskho rozhlasu Tisk denky: Denky Bohemia / Moravia regionln tdenky a msnky mstn tisk: mstsk zpravodaje apod.


. INTERNET

Internet je mdiem sice pomrn novm, stv se ovem stle vce nepostradatel-nm. A to i pro ns, organiztory akce, kte se sna MICE akci udlat co nejvt publicitu. Mli bychom k internetu pi-stupovat jako k cennmu zdroji, kter nm me v propagaci velmi pomoci, ale tak velmi ukodit. en informac toti nememe nijak zabrnit. Pokud na internet pustme mylnou informaci, jen tko ji napravme bez naeho pokozen. Proto bychom si mli pedem dobe rozmyslet, jak materily prostednictvm internetu me. Opt i zde plat zkladn pravidla pro efektivn vyuit internetu jako mdia, a to vbr sprvnch mdi, vhodnch novin, sprvnho naasovn a zpracovn kvalitnch informanch materil pro novine. Pro ely propagace MICE akce bude nejvhodnj vyhledat a oslovit redakce regionlnch zpravodajskch portl nebo tmaticky zamen portly (nap. www.zdrav.cz zdravotnictv, www.ecn.cz neziskov sektor atd.)

Dleit prvky vbru vhodnho mdia

Pi vbru mdi, poadu i rubriky, kter budou pro komunikaci naeho tmatu nejvhodnj, a to z hlediska jejich spe-cifickch funkc pi ovlivovn danch clovch skupin, zle zejmna na typu akce (konference, semin, sportovn i kulturn akce atd.). Dleit je tak tma akce (aktivita volnho asu pro irokou veejnost, zdravotnictv atd.).

Prce s mdii neznamen pouze zpracovvn lnk i podklad pro n. Meme se pokusit dojednat i mediln partner-stv akci. Pokud m nae akce ji vybudovan jmno, nebude to takov problm. Mnoho prce ovem d zskat mediln partnerstv akci, kter prozatm nem takov vhlas nebo ji dokonce organizujeme poprv. V tomto ppad se musme snait na mdia zapsobit napklad partnerstvm s jinou, znmou spolenost, kter se na realizaci akce tak podl (pokud bude partnerem akce spolenost EZ i EDOK, znamen to i pro mdia a ostatn potenciln partnery uritou mru dvryhodnosti). Dal monost je zapojenm celebrity, kter je pro mdium zajmav nebo vyhledn mdia, kter m svm zamenm k na akci blzko.

Podmnky medilnho partnerstv je teba dojednat vtinou s marketingovm oddlenm medilnho domu.

Pkladem spnosti akce a zapojen medilnch partner me bt Bambirida, nejvt pehldka innosti sdruen dt a mldee a stedisek volnho asu. Prvnmu ronku (v roce 1999) se podailo zajistit mediln partnerstv pouze dvou mdi, zatmco v roce 2006 organiztoi zajistili mediln partnerstv ji estncti mdi.

Dal monost zskn zjmu vybranch mdi je posln pozvnky na akci (kulturn i sportovn atd.) nebo zorganizovn press tripu pro vybran novine.

Pokud mme dostaten kapacity, mohli bychom zvit i dlouhodobj spoluprci s vybranm redaktorem, kter by byl ptomen akci ji od jejho zrodu. Tomuto novini bychom pak mohli zajistit exkluzivitu podvanch informac.

Monost spoluprce s mdii je nepebern mnostv. Vdy zle na osobnm pstupu.

Faktory, kter obecn ovlivuj mru zajmavosti naich informac pro mdia jsou nap. tyto:

vjimenost akce ast znm osobnosti vznam pro veejnost tradice konn akce naasovn negativita

Dal informace viz. kapitola 7.4.2. Spoluprce s mdii

6.2. PARTNERSK SPOLUPRCE PI PODN MICE AKC

6.2.. Organizace a zen cestovnho ruchu v R a v zahrani

Meznky vvoje organizace a zen cestovnho ruchu (CR) v obdob od 96 do roku 990

Od roku 1963 psobil Vldn vbor pro CR jako stedn poradn orgn vldy SSR pro organizaci a zen cestovnho ruchu. Nimi lnky byly komise cestovnho ruchu pi Krajskch nrodnch vborech.V rmci federlnho uspodn republiky byl Vldn vbor zruen a jeho aktivity byly sveny do kompetence Ministerstva obchodu a cestovnho ruchu a nrodnm vborm obou republik. S rozvojem domcho i zahraninho cestovnho ruchu vak bylo nutn zdit dal orgny, kter by se jm zabvaly.

Systm CR po roce 990

K 31.12.1991 bylo zrueno Ministerstvo obchodu a cestovnho ruchu. Problematika CR byla tedy svena do psobnosti Ministerstva hospodstv R, kter spolu s dalmi ministerstvy (zahraninch vc, zemdlstv, financ a kultury) zajiovalo podmnky pro rozvoj CR.


V rmci Ministerstva hospodstv vznikly speciln tvary s um zamenm v rmci CR:

Odbor cestovnho ruchu spolupracoval na koordinaci meziresortn spoluprce na rozvoji podnikn v R, vydvn prvnch norem, doporuen, vydvn osvden o zpsobilosti k prvodcovsk innosti a dal.

Rada pro cestovn ruch byla poradnm orgnem ministra. Tvoili ji zstupci podnikatelskch subjekt v CR (zstupci profesnch sdruen, asociac, Svazu mst a obc R a regionln sfry).

esk centrla cestovnho ruchu - byla zaloena v r. 1993 s clem koordinace rozvoje CR a prezentace R na zahraninch trzch.

V roce 1996 bylo zrueno Ministerstvo hospodstv a CR byl zalenn pod Ministerstvo pro mstn rozvoj R. Na rovni okresnch ad se problematikou cestovnho ruchu zabvaj referty regionlnho rozvoje, kter spolupracuj na rovni regionu s profesnmi sdruenmi. Jsou propojeny tak na nejrznj aktivity obc a mst tkajc se cestovnho ruchu.

Aktivity odboru cestovnho ruchu Ministerstva pro mstn rozvoj R (MMR R) vyhledv a podporuje vyuit zahranin pomoci k rozvoji CR v R iniciuje a realizuje opaten vedouc k poslen mezinrodn spoluprce a image R jako vznamnho

partnera v cestovnm ruchu vetn nvrh a realizace pslunch programovch podpor spolupracuje pi vzdlvn pracovnk v CR spolupracuje s regionlnmi a profesnmi sdruenmi na podpoe rozvoje CR v regionech poskytuje poradenskou pomoc regionlnm adm a podnikatelsk veejnosti v otzkch CR iniciuje a podl se na tvorb legislativy (v. zahrnut prva EU), na zajiovn a analyzovn statistickch informac,

na rozvjen cestovnho ruchu v regionech a na kvalitu a skladbu poskytovanch slueb vykonv agendu spojenou s lenstvm R ve Svtov organizaci cestovnho ruchu (WTO) a dalch organiza-

cch

Hlavnm motivem pro ve uveden aktivity je nutnost eliminace negativnch jev na trhu slueb CR a zajitn rozvoje s konenm clem zvit devizov pjmy z cestovnho ruchu. K tomuto je vak poteba dostatench finannch prostedk urench k prezentaci eskho cestovnho ruchu. I kdy dochz k postupnmu zvyovn finannch prostedk rozpotu esk centrly cestovnho ruchu, doposud bohuel nejsou srovnateln s podporou vysplch zahraninch stt.

Mezinrodn organizace cestovnho ruchuWTO (World Tourism Organization)Svtov organizace cestovnho ruchu m statut organizace OSN, byla zaloena 1.11.1974.

Evropsk organizace cestovnho ruchu ETC (European Tourist Agency)

6.2.2. Spoluprce se soukrommi subjekty a sttnmi organizacemi

Pi organizovn MICE akce bychom mli uvaovat o zapojen dalch subjekt. Urit MICE akce znamenaj nejen finann nronost, ale i nronost asovou, profesionln a nronost na technick prostedky.

Proto bychom mli dkladn promyslet, zda bude organizace cel akce leet jen na naich bedrech nebo se poohld-neme po vhodnch spoluorganiztorech i subjektech, kter by nm v urit oblasti mohli pomoci.

Vbr tchto subjekt ovem nen jednoduch. Musme zvit n cl, jak se chceme profilovat (pokud budeme organizovat akci pro dti, nememe spolupracovat s vrobcem tabkovch vrobk i alkoholu atd.). Pokud si ujasnme tuto oblast, meme pokraovat dle.

Partnery meme volit jak ve sfe soukrom, tak sttn. Samozejm zle na typu akce a dalch faktorech.

Pro se o spoluprci jak se soukrommi subjekty, tak sttn sprvou zajmat?

Dvod je hned nkolik, a to jak finannch, tak nefinannch, nap. zskn finann i nefinann podpory akci (vcn dary, sluby zdarma i se slevou - nap. zapjen techniky,

nbytku, zajitn tisku i grafickho zpracovn tiskovin, log a jinch prezentanch materil, pi podn spor-tovn i zbavn akce odmny pro soutc, drky astnkm)

navzn i poslen vzjemnch vztah vytven vlastn pozitivn reputace ast (komunlnho) politika na akci me podpoit spch medializace

Jestli naveme spoluprci se sttnm nebo soukromm subjektem zle na typu akce a projeven zjmu z jejich strany. Pi jejich osloven bychom mli skuten kvalitn propracovat strategii jejich motivace pro zapojen do na MICE akce.

Motivy mohou bt rzn, a to a z hlediska sttnho i soukromho sektoru, tak rovn v rmci jednotlivch sektor. Proto musme ke kadmu subjektu pistoupit jednotliv a prozkoumat, m bychom je mohli zaujmout.


Pklady motiv: zviditelnn mediln spojen jejich firmy s celebritou, kter na akci vystoup spojen jejich firmy s firmou, kter je s akc ji dlouhodob spojovna (jsme tak dob jako tato firma) i s firmou,

kter sv partnerstv ji pislbila spojen firmy s uritou sociln skupinou (corporate social responsibility) zasaen clov skupiny oslovovan firmy atd.

V nkterch oblastech Evropy hraj dleitou roli marketingov konsorcia. Sdruuj se v nich subjekty za elem spo-len inn propagace atraktivit, kterou by samy nemohly financovat.

Marketingov konsorcia mohou vznikat: na zklad pslunosti k uritmu typu atraktivit na zklad pslunosti k urit geografick oblasti

Na em bude marketingov konsorcium postaveno zle na jejich astncch. Typ aktivit je mnoho. Jeden astnk kon-zorcia vystavuje broury, katalogy i jin propagan materily dalch len konzorcia nebo propagan materily vydvaj spolen. Spolen propagace se ovem netk pouze oblasti brour i katalog. Mohou spolupracovat na reklamnch kampanch, podporch prodeje, inzerci v obchodnm tisku, asti na vstavch a veletrzch a spolen organizace akc, kter k inn propagaci smuj.

Konzorcia zastvaj vznamnou roli zejmna ve veejnm a neziskovm sektoru. Mohou mt formu spojen heterogennch skupin, ale i tm homogennch skupin zazen, kde se MICE akce konaj (nap. kongresov centra, hotely atd.). Tato voln konzorcia sob podobnch typ zazen mohou mt podobu napklad i golfovch klub. Dalm typem marketin-govch konzorci jsou ntlakov (lobbyingov) skupiny prosazujcch urit aktivity.

Specifickou oblast je sport a rekreace. Zde je mnoho zazen propagovno jak vlastnky nebo provozovateli, tak i dalmi orgny na akcch zainteresovanmi. Projevuje se zde tak souasn vrazn trend, e populrnj sporty jsou stle vce finann nron nkup potebnho vybaven sportovit atd. Zkladn motivac vytvoen konsorci i vyuit jinho druhu partnersk spoluprce je podlnictv na finannch vdajch s akc spojench. Pokud se zpracuje kvalitn strategie propagace sportovn (ale i jin) akce a zapoj se vce sil, vynaloen prostedky se mohou vrtit dve ne v ppad pouit jen omezench prostedk jednoho inves-tora.

Sportovn aktivity jsou v souasn dob zajmavj pro stle vce firem. Ty v nich vid velk potencil a toho vyuvaj i pod-nikatel z oblasti cestovnho ruchu, kte je do svho portfolia slueb zaazuj stle astji. Stle vce jsou propagovny prodn i lidsk vtvory, nabzejc prostor pro sportovn napklad lyask zazen i velk golfov hit. Hotely buduj a nsled-n nabzej sv zazen pro aktivn vyuit volnho asu v podob plaveckch bazn, posiloven, tlocvien a dalch prostor pro udrovn dobr fyzick kondice.

Marketingov konsorcia v soukromm sektoru meme najt zejmna v ubytovacch slubch.

Pokud se podvme na praktick proveden marketingovho konsorcia v oblasti rekreace a sportu, meme uvst pklad, jak by mohlo konsorcium vypadat. Pklad hotelu, kter nabz ubytovn, salonky i konferenn sl, kompletn cateringov sluby, ale i relaxan centrum v podob baznu (krytho i venkovnho), fitness, atd. a jeho spojen s majitelem golf centra, poskytujc dal sluby pro nvtvnky naeho hotelu atraktivn. Toto golf centrum by mohlo nabzet Indoor-golf, golfov simultor, cvin odpalit a skuten golfov hit. Dalm aktivitm pro tyto nvtvnky se meze nekladou mohli bychom jim nabdnout tenisov kurty, hit pro ptanque, kulenk, bowling atd.

Toto je pklad men formy marketingovho konsorcia. Rozshlejm typem me bt pklad hotel Minotel sdruujc mal soukrom hotely z velk sti Evropy. Konzorcia pak mohou vyuvat spolench vybranch slueb pro koncovho zkaznka na velmi vysok rovni, prv dky spoluasti (zejmna finann) ostatnch len konsorcia.

Nadnrodn marketing

Marketingov konsorcia nemus fungovat jen v rmci jednoho sttu, co jsme uvedli na pkladu hotel Minotel. Aplikace nadnrodnho marketingu je typick pro oblast zbavy, rekreace a sportu.

Pkladem nadnrodn propagace MICE akc mohou bt irsk marketingov agentury, lkajc sportovn rybe z Velk Britnie, Nmecka a Nizozemska. Nadnrodn marketing je pak aplikovn pi velkch mezinrodnch akcch jako jsou svtov pohr ve fotbale, tenisov turnaj ve Wimbledonu nebo festival bk v Pamplon ve panlsku.

Pi plnovn nadnrodnho marketingu a propagaci MICE akc musme vzt v vahu nrodn odlinosti v poptvce zkaz-nk, v legislativ a obchodn propagaci.

Ve dnech 13.16. 2005 se v Brn uskutenil 14. mezinrodn veletrh turistickch monost v regionech Regiontour 2005. Euroregion Silesia byl jednm ze spoluvystavovatel prezentovanch na tomto veletrhu v rmci spolen expozice Moravskoslezskho kraje. Regionln stnek nesl nzev Opavsk Slezsko, kter pedstavuje zem mezi mstem Ostravou a Krnovskem zem, kter historicky tvoilo jeden celek s st dnenho Polska. Zcela logicky byla tedy v expo-zici Opavskho Slezska prezentovna tak st polskho Slezska, zejmna pak oblast Ratiboska a Hlubicka. Opavsk


Slezsko bylo v rmci veletrhu prezentovno jako pjemn a nenron destinace pro rodiny s dtmi, skupiny kolk, milovnky kultury i nezvyklch zitk. Na sv si mohou pijt napklad milovnci vojensk historie, kte mohou navtvit Arel s. opevnn v Darkovikch i Pamtnk boj za svobodu v Hrabyni. Vojensk opevnn na Opavsku pedstavuj jedinenou stavebn a technickou pamtku na zem Moravskoslezskho kraje. Okol Opavy uspokoj i milovnky krsnch zmk - nap. pro nvtvnky Hradce nad Moravic je pipraven turistick balek S dtmi v podzm. Rozshl anglick park s kvalitnm golfovm hitm najdou nvtvnci v ilheovicch.

Kde hledat partnery pro MICE akce?

Partnery MICE akce meme hledat jak v sttn, tak v soukrom sfe. Zle samozejm na druhu akce, jej atraktivit pro nvtvnky i pro potenciln participujc. Pi hledn partner bychom si mli vytvoit kvalitn strategii, v n bychom si mli definovat, co od partnerstv dme, oekvme, jac partnei by pichzeli v vahu a co tmto partnerm meme nabdnout. Velmi zle na vhodn motivaci partner k zapojen do akce.

Zapojen do akce me mt dv formy1) finann2) nefinann

Pokud usilujeme o finann partnerstv, obecn meme ci, e zskn tohoto partnera bv komplikovanj a nronj. Kad ihned vid, jak velk finann prostedky by ml na akci vynaloit, co nen na prvn pohled pro partnera atraktivn.

Nefinann partnerstv znamen poskytnut urit sluby i produktu subjektu, kterho o partnerstv dme. Pokud se budeme bavit o partnerstv medilnm, pak se jedn napklad o poskytnut uritho prostoru v mdiu (reklamn spoty, inzerce, lnky, pravideln rubrika atd.). Dal formou me bt zapjen techniky, zapjen i vnovn produkt spo-lenosti, i poskytnut prce svch zamstnanc, poskytnut know-how. Druh nefinann podpory je tak nepebern mnostv. Tento druh je pro firmy vtinou mn bolestiv.

Partnerstv bychom ovem nemli omezovat pouze na okamit hmotn prostedky, kter pro akci zskme. Mli bychom tak postupn vytvet kvalitn spoluprci i se subjekty, kter na akci mohou ovlivnit by nepmo. Mezi tyto subjekty pat: veejnost sttn orgny osobnosti tvrci veejnho mnn (lenov parlamentu, crkevn hodnosti atd.) Odhaduje se, e 90 % vech

nzor vznik vlivem 10 % nzor, kter zastvaj vdcov (na zklad svho charisma, kouzla osobnosti nebo zzem)

zstupci sdlovacch prostedk obansk a podnikatelsk kluby fondy Evropsk unie atd.

Sponzoring

Sponzorsk strategie je vsledkem prce specializovanch agentur a odbornk, kter si firmy k tomuto elu najmaj, nebo by je najmat mly. Vchozm bodem vah o sponzoringu, kter smuj k rozhodnut o tom, na jak segmenty a na jak konkrtn projekty bychom se mli zamit, mus bt stanoven cl a hloubkov analza klient. Investor (sponzor) mus uvaovat o tom, e dleit je zaujmout nejen mdia a vtinu souasnch i potencilnch klient, ale i sv zamst-nance. U tch by firma mla prostednictvm kvalitn vybranho sponzorovanho projektu vzbudit pznivou odezvu.

Pro vytvoen kvalitnho a oboustrann spokojenho vztahu musme zjistit vzjemn poteby. Sponzoi si za sv penze chtj pijt na sv. Zkladem je tedy pimen dlouh jednn o partnerskm vztahu a dkladn pprava sponzorsk dohody, kter pesn definuje prva, povinnosti a cle jednotlivch stran. Smlouvou vznik oficiln vztah, umoujc mimo jin pouvat nejen nzev akce a jmno sponzora, ale tak grafiku a loga partnera na tiskovinch. Soust smlouvy bv tak soubor uritch pesn definovanch reklamnch prv.

Zkladem kvalitnho vztahu sponzorovan a sponzor je dkladn pprava sponzorsk dohody, kde mus bt zohled-nny poadavky a cle jednotlivch stran, kter povedou k jejich vzjemnmu uspokojen.

V souvislosti s vbrem sponzorovanho projektu se asto setkvme s nkolika chybami: sponzoring nhodn vybranho projektu v rmci tlaku veejnosti na vykzn sponzoringov innosti sponzoring je realizovn ve jmnu osobnch zjm manaer napklad se sponzoruje lyask arel, jeliko

jeden z manaer je naden lya sponzoruj se znm a kamardi, ani by rozhodoval charakter projektu a jeho ppadn vazba na akci

Pi vbru potencilnho sponzora a tak pro zven ance na zskn jeho podpory, bychom si mli vyhledat co mon nejvce informac o jeho aktivitch, kter v minulosti realizoval, jeho misi a vizi i plny do budoucna. Z pelivho prozkoumn klienta pro nj meme sestavit kvalitn nabdku, prostednictvm kter budeme mt velkou anci jej k partnerstv motivovat. Mli bychom zskat informace o jeho podnikatelskch plnech na vce let dopedu. M-li bt sponzoring efektivn, mus bt dlouhodob. U velkch, pravideln konanch akc bv zvykem, e se sponzorsk smlouva uzavr na pt let, piem prvn ti roky jsou fixn a na dal dva m sponzor opci pokud chce, me ve sponzoringu pokraovat.


Pi hledn sponzora pro nai akci bychom mli managementu, kter bude projekt hodnotit a ppadn rozhodne o pod-poe, pedloit nsledujc zkladn informace: cl / zmr projektu charakteristika clov skupiny historii vzniku projektu seznam a konkretizaci konkurennch projekt osobnosti, kter se s projektem budou pojit celkovou nabdku innost, kter se budou sponzora tkat (klov oblasti pro sponzorovn) zpsoby zviditelnn projektu pnosy ve form zviditelnn sponzora finann nronost sponzoringu asov hledisko sponzoringu pehled ppadnch dalch sponzor, kte se na projektu budou podlet

Sponzorsk vztah pro ns me znamenat velk pnos. Nemli bychom tedy etit na ase vnovanm jeho pprav.

7. REGIONLN MICE AKCE

7.. OBLASTI ATRAKTIVN PRO TURISMUS

Existuje velk mnostv oblast, kter pirozen disponuj zajmavmi napklad prodnmi nebo historickmi atrak-cemi, avak pesto je jejich celkov potencil vyuvn daleko mn, ne by se na prvn pohled mohlo zdt pimen. Tuto situaci se ale v souasnosti sna zmnit rzn subjekty, mezi nimi zejmna soukrom firmy a sttn i neziskov organizace, kter postupn zvyuj vyuit doposud neatraktivnch mst a tm zrove dvaj podnt k rozvoji cestovnho ruchu v dan lokalit. Mezi takov vyuit pat asto snaha mstn pslunch subjekt o vyuit lokalit na bzi komern i nekomern (oprava historickch pamtek, drba prodnch lokalit apod.)

Krom samotn lokality a jej pitalivosti pro cestovn ruch je nemn dleit i dal vybavenost - ubytovacmi zazenmi, infrastrukturou, slubami atd. Prv tyto zdnliv vedlej faktory mohou vrazn ovlivnit celkov poet zjemc o nvtvu a vyuit dan oblasti.

Pokud zdnliv nezajmav oblast m dostatenou vybavenost, i hlavn turistick atrakce me bt zbudovna lovkem umle, v rmci podnikatelskho zmru pilkn turismu do novch oblast. V esk republice jsou pkladem takovho jednn napklad aquapark Babylon v Liberci nebo kutnohorsk letn bobov drha.

Jednm z spnch svtovch pklad, jak umle pozvednout zjem o lokalitu, je naten filmovho opusu Pn prsten na Novm Zlandu, kter rezultovalo ve vrazn zven turistick zjem o tuto oblast. Nkte nvtvnci nyn jezd na Nov Zland pouze proto, aby shldli kulisy, v nich se film natel a kter v krajin zbyly jako vedlej produkt. Paradoxn tm vznikla nov a svtov zcela ojedinl atrakce.

I v eskm prosted je mon pivst naten nkterho z domcch film do naeho regionu. Je nutn potat s tm, e zjem o lokalitu bude vi ve zmnnmu svtovmu pkladu mrn spnosti snmku, tedy za vech okolnost vrazn ni. Pesto napklad hrady a zmky, kter se v minulosti staly lokac pro naten nkter z eskch pohdek, z tohoto faktu zaast spn t a zskvaj tak nvtvnky zejmna mezi rodinami s dtmi. Spolhat se na zjem kohokoliv, kdo me zvit atraktivitu dan lokality (kupkladu zmnn filmai) je vak nejist a je teba aktivn vyhledvat takov pleitosti a rovn vytvet vazby, kter by pozdji mohly vst k spnmu osloven dan clov skupiny (takovou pleitost me bt uspodn oborov konference, festivalu apod. v naem regionu).

V kadm ppad je vhodn propagovat v regionu pokud mono co nejvce mst, kter by mohla pilkat zjem turist. Toho je mon ve vhodnch ppadech doshnout napklad vytvoenm informanho balku, kter bude shrnovat informace o vech zajmavch atrakcch v okol na lokality. m ir zbr vak pi propagaci zvolme, tm vt je an-ce oslovit potencilnho nvtvnka regionu. Proto je dobr zvit co nejvce monost, jejich ekonomickou vhodnost v pomru s pedpokldanm dopadem a nsledn zvolit vhodn mix propagace. V nm se me vyskytnout cel kla prostedk komunikace, od zmnnho informanho balku nebo propaganch a upomnkovch pedmt, pes kulturn pedstaven a po atrakce festivalovho charakteru, lidov slavnosti, trhy a mnoh dal (vce k tmatu propagace tak viz 6.1).

7.2. TURISTICK ATRAKTIVITA AKCE V REGIONU

Jak ji bylo eeno, zjem o lokalitu ovlivuj krom vybavenosti pedevm hlavn atraktivity a u pirozen i uml.

Hlavn typy atraktivit:

Pirozen: prodn atraktivity eky, ple, lesy, hory, skly (kter jsou pirozenou soust prody) historick atraktivity - hrady, zmky i jin pamtky (kter pvodn nevznikly za elem pilkn turist)


Umle vytvoen: zbavn atraktivity sportovn i zbavn parky, technick pamtky (kter vznikly pedevm / mimo jin za

elem pilkn turist) asov omezen atraktivity festivaly, trhy, slavnosti (kter maj pilkat turisty v pesn vymezenm aso-

vm obdob - pi pleitosti vro nebo vznamn udlosti)

S ohledem na rostouc tlaky konkurence na svtovm a evropskm trhu cestovnho ruchu je nutno potat s rozvojem dalch aktivit a zpstupnnm novch atraktivit pro turisty. Industriln pamtky a technick zajmavosti pat k tm atraktivitm, kter v poslednch letech bud m dl vt pozornost a stvaj se tahouny nvtvnosti turistickch destinac. Nkter z nich mohou bt i hostiteli MICE akc (nap. event).

Zjem na zatraktivnn prosted v regionu m jak soukrom, tak veejn a neziskov sektor. Pestoe jejich cl je stejn, je teba potat s tm, e jejich motivy a cesty k tomuto cli bvaj odlin.

Soukrom sektor V soukromm sektoru je zkladnm kritriem v posuzovn investinch zmr v oblasti zatraktivnn regionu tzv. ROI (return of investment) a nsledn zisk z dan investice. Pestoe vtinu atrakc doposud vlastn mal a stedn podnikate-l, s vy nvratnost investic mohou potat spe nadnrodn spolenosti, kter maj k dispozici vysok kapitl a irok zkuenosti z celho svta. Ty jsou pak schopny odborn investovat do mnoha faktor, kter se nakonec mohou ukzat jako rozhodujc, ale mal nebo stedn podnikatel na n nemus ekonomicky i znalostn stait (zkonitosti fungovn, vybavenost, infrastruktura apod.).Jednou z takovch nadnrodnch spolenost je britsk Tussauds Group, kter prostednictvm partnersk organizace nyn vlastn atrakce nejen v Britnii (Alton Towers a Warwick Castle) ale i ve panlsku (Port Aventura). Jej nejsilnj strnkou je pochopiteln jej kapitl, kter me (na rozdl od veejnho sektoru) dle poteby flexibiln alokovat pro potebn aktivity pi rozvoji regionlnch atraktivit (propagace, vvoj atd.)

Veejn sektor (sttn orgny) Pro veejn sektor je hlavnm motivem pro vytven atraktivnch lokalit v regionech snaha o jejich rozvoj a vzjemnou rov-novhu. Stejn princip je uplatnn i v ekonomickm hledisku, kde nen elem zisk, ale spe vyrovnan rozpoet (asto je mon potat i se schodkem, kter je veejn sektor ochoten a schopen pokrt). V rmci veejnho sektoru je rovn mon pracovat s rozdlnmi cly vldnch organizac a agentur a regionlnch a mstnch sprv.

Zatmco prioritou vldnch orgn, psobcch na centrln rovni, je vzbudit zjem zahraninch turist o eskou republiku jako celek (a tm pivst do sttnho rozpotu penze), k emu me slou zejmna ochrana celho nrodnho kulturnho ddictv nebo zlepen image sttu v zahrani, regionln orgny v mtku region aktivn ve stejnch oblastech jako vldn orgny k tomuto pidvaj i dal aspekty: vyuit atraktivity regionu pro jeho vlastn obyvatele (spokojenost rezident, lep vyuit atrakc regionu pro jejich voln as) a zejmna vytven dalch monost pro pilkn turist do regionu prostednictvm jeho specifickch atraktivit.

Veejn sektor ovem svou innost mus podmnit dlouhodobmi i krtkodobmi zmry vld a mstn pslunch orgn a jejich politikou ochrany a renovace kulturnch pamtek a turistickch objekt, pokud jsou v jejich vlastnictv, sprv nebo maj nad nimi zkonem danou pravomoc. Jet vtm omezenm je postoj orgn sttn sprvy, kter se vtinou sna co nejvce snit veejn vdaje, pokud nejsou zcela nezbytn. Tendence tedy smuje k vyuvn zdroj soukromho sektoru a zapojen veejnho sektoru jako dohledovho orgnu.

Neziskov sektor

I neziskov sektor se prostednictvm svch organizac asto zapojuje do procesu zatraktivnn region, pestoe hlavn innost tchto organizac nezdka bv zcela jin. Rozvoj region je soust jejich citizenship programu.

7.. SPNOST AKC V REGIONECH DLEIT FAKTORY

I pes vechny jednotliv faktory, zmnn v minulch kapitolch, je pro kadho potencilnho nvtvnka MICE akce nejdleitj celkov prbh akce, kter vytvo (nebo v ppad nespchu nevytvo) pozitivn konotace a v budoucnu monou potebu cestovat do regionu na dal ronky vlastn akce, na jin akce podan v regionu stejnm subjektem nebo jen jako bn turista. Klovou roli ve vbru lokality pro uspodn akce je pedevm typ akce, kterou tam chceme umstit. K tomu je teba pipost nkolik doplujcch, avak nemn dleitch faktor:

msto a as konn atraktivita, image lokality infrastruktura vybavenost (ubytovac zazen, doprovodn atrakce apod.) cenov nronost vzhledem k nabdce propagace akce bezpenost destinace (riziko terorismu, prodnch katastrof apod.)

Pokud chceme minimalizovat riziko nespchu, je teba zvit co nejvce dalch faktor, kter mohou nakonec vrazn ovlivnit zmnn celkov dojem z akce. Samozejmost je dostaten kapacita pro samotn nvtvnky, a u pracovn


nebo ubytovac. Ale v rmci plnovn zejmna vcedenn akce (kongres, incentiva) by nemly bt opomenuty dal detaily - dostaten prostor pro zaparkovn (i pro autobusy), kapacita sportovi a doplkovch rekreanch a kulturnch zazen, kvalita personlu atd.

7... Msto a as konn akce

Sprvn naasovn a vbr vhodn lokality jsou nejpodstatnj atributy ovlivujc spch cel MICE akce.

Pi volb termnu konn by ml organiztor zvolit strategii, zohledujc vechny okoln udlosti. Je patn konstatovn, e bychom mli akci podat v ase, kdy se dn dal akce nekonaj, protoe jen tak nalkme co nejvce lid prv na akci na.

Mli bychom pemlet tak, abychom zskali co mon nejvce nvtvnk akces co nejmenm silm. Proto bychom mli zskat maximum informac o akcch, kter jsou v dan lokalit naplnovny a z nich pak zjistit, jestli jsou skuten konkurenn a mohly by nm nvtvnky odlkat nebo jsou to akce, kter nm nvtvnky naopak pomohou zskat maj-li charakter doplujcch se akc. V takovm ppad je vhodn navzat spo-luprci s jejich organiztory a rozit nabdku pro nvtvnky i o na akci. Toto nm umon snit nklady spojen se zajitnm a propagac na akce.

Pi plnovn akce ovem musme zohlednit i dal faktory, kter by tento na prvn pohled ideln scn mohly naruit. Jde o posouzen kapacit jak ubytovacch, tak dopravnch atd. Pokud budeme podat MICE akci ve stejn lokalit a ase jako jin organiztor, mohlo by se stt, e nebudeme moci nabdnout nvtvnkm na akce dostaten ubytovac kapa-city v mst konn i zpsobme dopravn kolaps (kolony na pjezdovch silnicch i nedostaten parkovac msta).

Organiztor by si ml ped realizac akce zjistit nsledujc informace:

informace o plnu atrakc pro veejnost na dan obdob v danm regionu informace o ase realizace plnovanch akc informace o plnu doprovodnch aktivit pro nvtvnky akce informace o pedpokldanm potu astnk akce informace o vyuit ubytovacch zazen, stravovacch zazen

Z hlediska kongresov turistiky Praha nepochybn pat mezi msta prvn volby- m dostatek kvalitnch ubytovacch kapacit, mezinrodn leteck spojen, disponuje kongresovmi kapacitami, vetn velkch center, je i turisticky atraktivn. K postaven Prahy v kongresov turistice v poslednch letech vrazn pispv Prask kongresov centrum (KCP), kter pat mezi nejvt a nejlpe vybaven evropsk kongresov centra. Je schopno zajistit veker sluby pro akce rzn-ho charakteru, od mezinrodnch kongres a konferenc, semin, obchodnch jednn, prezentac, komernch vstav a veletrh po rzn spoleensk, kulturn a gastronomick udlosti. Disponuje dostatenou kapacitou konferennch mstnost a sl, potebnou technikou a doprovodnmi slubami, je schopno zajistit gastronomick sluby. Je i vhodn umstno, v Kongresovm centru i okol je dostatek ubytovacch kapacit, dobr dopravn spojen, velkokapacitn parkovit. Kongresovmi kapacitami na vysok kvalitativn rovni disponuje i ada praskch hotel.

7..2. Dopravn infrastruktura

Pi vbru vhodn destinace pro MICE akci je nutn pihldnout ke kvalit dopravn infrastruktury. Dle druhu akce musme pizpsobit tak druh dopravnho prostedku a zpsob dopravy, jak se budou nvtvnci do msta konn MICE akce dopravovat a tak jakou dopravu v mst konn akce budou ppadn vyuvat.

Zpsoby dopravy: leteck doprava pravideln a charterov lety silnin doprava soukrom i pronajat auta, taxi, autobusy mstn a dlkov, kola, motocykly, kory taen

komi eleznin doprava modern a historick vlaky vodn doprava trajekty, prplavn luny, zbavn plavby doprava v ternu chze, lyask vlek, lanovka, kon

Mezi dleit faktory dopravn dostupnosti pat: kvalitn letit v. slueb, kter leteck spolenost nabz na palub letadla, dopravujc astnky obchodnho

cestovnho ruchu (kongresu) - tito klienti vyaduj sluby na skuten vysok rovni kvalitn, vhodn zvolen (vlak, bus, auto) a spolehliv dopravn prostedek do msta uren monost zajitn dopravy do okol regionu na ppadn doprovodn akce v regionu asov hledisko doprava nesm astnky akce nudit, znechucovat

Cenov politika v sektoru dopravy je asto ovlivnna sttn intervenc na trhu bu prostednictvm zkonem stanovench cen, subvenc nebo zdannm uritch zpsob dopravy. Pi plnovn akce vtch rozmr napklad sportovnch akc i festival, se meme s provozovatelem dopravnho spojen pokusit domluvit na poskytnut slevy z jzdnho pro astnky akce. S dopravcem bychom pak mohli dojednat monost kompenzace (voln i zlevnn vstupenky na sportovn utkn, nabdka vhod plynoucch z partnerstv akci i poskytnut nabdky astnkm akce na vyuit zvltnho balku slueb provozovatele dopravnho spojen). I tm lze podpoit zjem veejnosti o ast na akci.


7... Atraktivita lokality, image destinace

Image destinace je asto stereotypn, selektivn pedstava msta, charakterizovan oekvnm neho novho a dosud nepoznanho. To bv prvotn motivac v turismu. A prv toto je dvod, pro tvome komunikan strategii prv na tchto rysech.

Podle Lawsona a Baud-Bovyho (1977) je image: vraz celkovch objektivnch znalost, dojm, pedsudk, obrazotvor-nosti a emocionlnch mylenek jednotlivce nebo skupiny o konkrtnm pedmtu nebo mst. Podle Murphyho pedstavuje image destinace mentln mapy svta a tvorbu jeho vnmn.

Image bychom mohli definovat jako souhrn dvou sloek citov a kognitivn. Kognitivn sloku tvo utven informac, kter nasbrme a lze o nich tvrdit, e jsou pravdiv. Citovou sloku tvo nae pocity, kter jsou zaloen na subjektivnm hodnocen. Konen hodnocen image tvome porovnnm tchto dvou sloek a vytvoenm relnho obrazu samozejm vdy mrn subjektivnho.

Vytvoen pozitivn image je jednm ze zkladnch pedpoklad realizace spn akce. Pokud podme MICE akci poprv, pome jejmu spchu i pozitivn image destinace, kde se akce bude konat. Realizujeme-li akci ji ponkolikt, dleitost obou faktor musme postavit na stejnou rove.

Zkladn prvky, kter mohou image destinace spoluvytvet:

turistick popularita destinace kulturn-historick atraktivita snadn dopravn dostupnost ekonomick vhodnost lokality pvtivost lid obsluhy i mstnch obyvatel dostatek kvalitnch slueb v lokalit poskytovanch neexistence jazykov bariry (v ppad podn mezinrodn akce)

Ve srovnn vznamu image destinace cestovnho ruchu s jinmi odvtvmi hraje image v destinanm marketingu mnohem vznamnj roli. Je to dky existenci geografick vzdlenosti mezi nabdkou a poptvkou. Svho vznamu dosahuje i klientova pm ast na poskytnut sluby a jeho vtaen do akce stejn jako vysok asov a finann vdaje a poteba vytven iluz o destinaci.

Jak meme mit image destinace? Jednoduch odpov neexistuje. Vdy bychom ale mli sv hodnocen postavit na holistickm pstupu, tedy jednat jak na zklad znalost (kognitivn pstup), tak na zklad zohlednn pocitov sloky (postoje, vnmn).

O vznamu tvorby dostaten siln pozitivn image mluv pklad destinace Davos ve vcarsku. Pi tvorb image desti-nace sehrvaj vznamnou roli tak akce a udlosti (festivaly, kongresy, folklorn akce atd.), kter se zde konaj pravideln. Jak ukzala nap. studie o vlivu konn Svtovho ekonomickho fra na tvorbu image destinace, Davos, je Davos spojen s konnm uveden akce zejmna mezi zejmna mezi individulnmi klienty. Mezi rznmi skupinami individulnch klient je hodnocen rzn. Studie ukzala, e m vce je klient s destinac seznmen, tm lpe ji hodnot a nenech si image destinace vznamn pokazit ani mdii, kter maj pi tvorb image svoji nezastupitelnou lohu. Vsledky podobnch pr-zkum maj vznam pro vbr komunikan strategie u kterch segment a jakm zpsobem zdrazovat vazbu akce na destinaci.

Pivovar ern Hora je nejstarm fungujcm pivovarem na Morav. Prvn neoficiln zmnka o vaen piva pochz ji ze 14. stolet. Prvn pm dkaz o existenci pivovaru je z roku 1530. Bhem edestiminutov prohldky pivovaru mohou turist navtvit historick i modern zazen provozy a dozv se ve podstatn o historii pivovaru, vrob piva a sladu. Exkurze je zakonena ochutnvkou v kulturn-spoleenskm Centru Sladovna, kter se nachz pmo v pivovaru. Na epu jsou zde vechny druhy vyrbn-ho piva. V enku U Prokuristy si nvtvnci mohou uvait vlastn koenn pivo na nejmenm prmyslovm minipivovaru u ns. Pro dti jsou zde k dispozici skvl chmelov nealkohoholick limondy. Kadoron se posledn sobotu v msci z v pivovaru a cel obci kon tzv. Pivn pou.

7..4. Doprovodn akce

Pokud podme akci trvajc dle ne jeden den, mli bychom astnkm zajistit zajmav monosti vyuit volnho asu tj. doprovodn program. Pro astnky kongresu i konference, kte cel den sed v kongresovm sle a poslouchaj pspvky svch koleg, bude jist zajmav, kdy se budou moci rozptlit projkou lod, vletem do okol i na spole-enskm veeru.

Vedlejm motivem asti na MICE akcch bv i zjem astnk poznat danou lokalitu, nap. jej prodn krsy, historick pamtky, ale tak mstn tradice a zvyky. A prv to me bt soust doprovodnch program.

Doprovodn programy neplnujeme jen pro samotn astnky MICE akce, ale i pro jejich doprovod.


Ne uvdme nkolik tip na doprovodn akce:

spoleensk veery zahajovac recepce, galaveery, rauty, spoleensk udlosti v mstnch stravovacch za-zen kulturn npl

individuln veery veern projka lod nvtva divadla, opery, baletu, koncertu, muziklu veee ve vyhlen i stylov restauraci denn a veern akce (obecn i tematicky zamen (historick, po stopch) vlety do okoln prody vlety na okoln hrady a zmky nvtva muzea nvtva vstavy, veletrhu nvtva stediska emesel nvtva velkch obchodnch center nvtva zbavnho parku vyhldkov let vyjka na koni cykloturistika

7..5. Pomr kvalita / cena

Pi plnovn MICE akce hraj velmi vznamnou roli dva faktory kvalita a cena. Kad realiztor akce ct ekonomick pravidlo za minimln cenu poskytnout maximln kvalitu. V realit bychom mli toto pravidlo pozmnit na za optimln cenu poskytnout optimln kvalitu, stejn vznam bychom mli pikldat obma veliinm. Spojen tchto dvou veliin je nmtem pro mnoho teoretickch vah o nejvhodnjch variantch a cestch firemnch strategi.

Marketingov guru P. Kotler uvd devt firemnch strategi, kter poukazuj na rznou zvislost ceny a kvality produktu. Cena je sice jedinm prvkem marketingovho mixu, kter pmo produkuje pjmy, tvorba ceny by vak nemla automaticky jen koprovat nklady. Mla by bt vytvoena zakomponovnm dalch faktor jako napklad situac na trhu (ldrovstv na organizace, monopolistick postaven, velikost konkurence atd.).

Kvalita Cena Vysok Stedn Nzk

Vysok 1.Strategie premiantsk2. Strategie vysok

hodnoty3. Strategie vynikajc

hodnoty

Stedn 4. Strategie pedraovn5. Strategie prmrn

hodnoty6. Strategie dobr

hodnoty

Nzk 7. Strategie vydrask8. Strategie falen

hospodrnosti9. Strategie

hospodrnosti

Pramen: Marketing Management, analza, plnovn, realizace a kontrola; Philip Kotler; Victoria Publishing a.s.

Strategie, kter jsou na diagonle (1,5,9) mohou spolen existovat na stejnm trhu. Znamen to, e jedna firma nabz vrobek vysok kvality za vysokou cenu, jin vrobek prmrn kvality za prmrnou cenu a dal nabz vrobek nzk kvality za nzkou cenu. Vechny tyto firmy mohou na trhu existovat spolen tak dlouho, dokud na nm budou existovat ti skupiny zkaznk, kte trvaj na vysok kvalit, ti, kte trvaj na nzk cen a ti, jejich poadavky jsou vyven. erven oznaen strategie jsou ton. Pokud akce nen dostaten prestin, nem vybudovan dostaten siln jmno, klienti budou kupovat stejnou kvalitu za ni cenu. Strategie v levm dolnm rohu (modr) znamenaj pedraovn a zklamn pro organiztora akce. Destinace zde zskv negativn hodnocen.

Pi vytven cenov politiky musme brt v vahu celou adu faktor, jakmi jsou napklad poptvka, nklady, konkurenn nabdky a ceny. Mli bychom tak zohlednit cenovou prunost

event marketing 04

Documents