chapter viii h. v. morton in the steps of master pracovní překlad

8/2/2019 Chapter VIII H. V. Morton In the Steps of Master pracovn peklad

1/17

CHAPTER VIIIZkoumm ruiny Csareje Filipovy, jedu do Sidnu, navtvuji kopec, jemu kdysi vldla Hester Stanhope,kreslm pero pro sv. Ji, plhm na hradby nejvtho kickho hradu vSrii, cestuji pes Libanon doBaalbecu a Damaku, postojm u Saladinova hrobu a vydvm se na jih, abych splnil slib.

I kdy bylo teprve potkem bezna, penice v Genezeratskm dol byla zral ke ni.

Banny otce Tppera mn ovem zklamaly. Byly jako mal slonovinov kly skryt v tuh, rozervandungli lupen a ani nejpelivj hledn neodhalilo dn, kter by se hodil kjdlu.

Ctil jsem, jak horko den ode dne narst. Zatoulan vtisky trnct dn starch anglickch novinzanechan tu nvtvnky, vedly podivn ei o snhovch metelicch ve Skotsku, a na zad nch strnkch bylyobrzky lidskujcch vDerbyshire. Vemu tomu bylo tko uvit, protoe u Galilejskho moe nsledovaljeden zlat hork den za druhm.

Evangelia horko nijak nenaznauj, vyjma toho, co ukazuje obecn atmosfra volnho ivota podotevenm nebem. Myslm,e jedinm nznakem je, e vjitru po Ukiovn byl sv. Petr nah a jensi pehodil

pl. Jen vsubtropickm klimatu se lid potkem dubna obejdou bez obleen.

Kdy piel as, abych Tabghu opustil, bylo mi to lto a nechtlo se mi. Byl bych vyuil jakoukolivvmluvu, abych mohl zstat dle. Jene pilo rno, kdy jsem stokrt slbil, e se jednou vrtm, a pak serozlouil s Otcem Tpperem, a kolem bedunskch stan a trosek kostela Chleb a ryb jsem odeel pry. Cestavedla do hor pod Hermonem. Jel jsem do Cesareje Filipovy.

Zatmco auto stoupalo do kopc, vzduch se ochladil. Ctil jsem novou energii. Foukal sv vtr. Kopcezily barvami. Vypadalo to jako by jejich svahy chytil njak obr a rozmchlmi tahy je pomaloval jasnervenou, modrou a blou. Mli za ml zily veslunenm svitu sasankyre ronsk.Cel bo kopcpokrvaly divok narcisypoln liliea rov len, pryskynk, kosatce, zraza a brutnk lkask.

Tyto kvtiny rozkvtaj na galilejskch kopcch znenadn jako pse chvly a umraj stejn rychle,jako se objevuj. Pichz den, kdy padnou a na slunci zvadnou a od toho dne zan bt cel kraj hnd avyprahl, potoky jsou m dl ten, a vysychaj, a na zemi se sn horko.

Cesta do Cesareje Filipovy je spojena s kriz ve vvoji Dvancti uednk. Prv po tto silnici, jen

kousek za hranicemi Galileje, je Je vedl, aby jejich mysli pipravil na svou smrt a Zmrtvchvstn. lovk sird pedstavuje, jak nesmrtelnm poutnci prochzeli ve slunenm svtle mezi kopci, tu a tam se zastavovali, abyse ohldli zpt za djitm tolika div, protoe kadch pr yard vzhru po tto cest nabz jet krsnjpohled zpta perspektivy na vzdlen jezero.

Bylo to v lt vroce ped Ukiovnm. Pes Kristovu cestuji leel stn Ke.. Ze vech vzpomnek,kter si lovk cestujc s evangeliem v ruce po galilejskch cestch, pat ta do konin Cesareje Filipovyktm nejslavnostnjm.

Po prav stran cesty, kdy lovk m na sever, stoj o samot mal vyhasl sopka. Jej boky jsouzjizveny stopami lvy. Je to kopec jako stvoen pro vechny, kdo se chtj podvat dol na Galilejsk moe as tmhle milm mstem se rozlouit. Vystoupal jsem na nj a ml jsem pitom pocit, e i Je tu onoho letnhodne chvli postl spohledem upenm zpt doGalileje. Daleko dole leelo modr jezero, na kterm se v dolnmhorku nepohnul ani vnek, obklopovaly je vysok kopce a kad strom byl v kilov atmosfe jasnvykreslen. Vidl jsem nejen jezero od jednoho konce kdruhmu, ale a za n kjihu, kde Jordn vbh do svhohnoucho dol.

Kdy Je toho dne vedl sv stoupence vzhru po boch Hermonu, ml v mysli minulosti ibudoucnost. Jist se musel ohlet zpt. Velmi nedvno za nm pili farizeov a saduceov (zkonci pozn.pekl.), kte pochovali vzjemnou nenvist, a chtli od nj znamen, chtli, aby zastavil slunce, naznauje sv.Jan Zlatost, nebo ovldl msc, nebo svrhl hrom. A on si v duchu hluboce povzdechl a ekl, Pro toto

pokolen d znamen? Amen, pravm vm, tomuhle pokolen nebude dno dn znamen.

Pedstavivost vykresluje obraz Jee na tchto kopcch, jak smutn hled dol na kraj svho veejnho psoben, na etz msteek, kde se lid, hlu kvym vcem ducha, hlun doadovali jen div, zzrak aznamen. A kdy se kdalekmu jezeru obrtil zdy, vyrostl ped nm jako hradba snhem popren hebenHemronu. Jak tak li, obrtil se ke svm Dvancti a zeptal se jich:

Za koho m lid pokldaj?

ekli mu, e nkte lid, jako teba Herodes Antipas, vili, e je Jan Kitel, kter se vrtil do ivota,


2/17

dal mysleli, e je Eli, nebo nkter ze starodvnch prorok.

Ale za koho mn pokldte vy?ptal se Je.

Petr ekl: Ty jsi Mesi.

A j ti pravm, odpovdl Je, e ty jsi Petr; a na t skle zbuduji svou crkev a brny pekel jinepemohou.

Msto, knmu se Je se svmi stoupenci blil, byla velk, pohansk Cesarea Filipova, usazenv krse mramorovch sloup a tekouc vody mezi hustmi lesy na nejnich boch Hermonu. V cel Palestina Srii nebylo pjemnjho msta pro msto. V kopcch vzadu byla temn jeskyn, kde ze zem vyvral jedenzpramen Jordnu, aby se blytiv hrnul mstem do rovin za nm. ekov tomu mstu kali Paneas, protoetakov jeskyn byly vdy zasvceny bohu Panovi. Herodes Velik ozdobil Paneas chrmem csae Augusta.Kdy vroce Kristova narozen zddil toto vten msto tetrarcha Filip, vystavl tu msto, kter pojmenoval na

poest csae Tiberia a pidal sv vlastn jmno, aby msto odliil od Cesareje na jinmpobe.

Nic ale nenaznauje, e by Je do msta kdy vstoupil. Podobn jako Tiberias bylo pohansk a tedyneist. Mnoz spisovatel ale rdi lili, jak tam vpestrojen za prostho pocestnho hled na chrmy starch

boh a pak tie jde dl svou cestou.

Dlc lini mezi Palestinou a Sri je dnes Jordn, zrovna tak, jak j bval, kdy Je peel z Galileje

do Gaulonitis.

Mon mla policie tetrarchy Filipa sv stanovit nkde na cest pobl dnen hranin stanice v RoPina. Dnes vlaje Union Jack nad malm stavenm vedle silnice. Vyel z nj celnk, letmo mi nahldl do pasu amvnutm ruky m poslal do Francouzsk Srie. Asi po mli jsem dojel k francouzskmu hraninmu pechodu.Zde vlla trikolora nad stavenm pobl Jordnu a francouzt celnci tu hrli karty s mstnmi ejky.

Zatmco jsem ekal, a mi vrt pas, slyel jsem njak Araby kat, e ejk se chyst provst fantasias.To je slovo, kter Arabov velmi rdi pouvaj pro popis ehokoliv vzruujcho a neobyejnho. Jak se eckslovo uchytilo v arabtin? Jist je to slovo, kter bhem stalet pevzali od ek zDestimst.

Ozvalo se divok klapn kopyt a zpoza rohu pasov stanice vyjel ejk na mal, ohniv bl kobylce.Vyrazil plnm cvalem, zatoil, opt cvalem, a zmizel. Pak jsme slyeli, jak se vrac a kdy vybhl na pkrkopec a kobyla trochu zvolnila tempo, vyskoil ze sedla a pak skoil znovu zpt a pitom viselpes bok kobyly

tak, jak to dlvali kovbojov Buffalo Billa, kdy vjel do kruhu Deadwood Coach.Odjel jsem zpohranin stanice pes pkr kopec, kter vedl do mnohem divoej zem ne byla

Galilea: drsnho horskho kraje odkud se nabzely nhl irok rozhledy do vzdlench dol a zahldnout sedaly i kopce vepedu a sopen tesy ernho basaltu. Lid, kter jsem na silnici potkval, byli jin nev Galileji: byli to divoce vyhlejc Drzov v chundelatch kabtcch z ov ke. S nenavnm tempemobyvatel vrchovin si vykraovali vedle svchvelbloud a osl.

Zmna z pokojnho jezernho kraje Galileje na syrsk hory mi pipomnla kontrast mkkosti LochLomond a divoiny Glen Falloch a cesty, kter vede do Rannoch a Glencoe. Zcela jist jsem pekroil hranici. Adominujcm rysem tohoto kraje byl ohromn heben hory Hemon, jej hlavn vrcholy jsou vc ne dvakrt takvysok jako Ben Nevis. Toto gigantick poho, protoe hora tomu kat nemete, je dlouh vce ne dvacet mil.Do poloviny jeho bo rostou olivovnky, rva a morue, ale nad pt tisci stopami se na sebe hol skly vr dofantastickch vyvenin, nahromadnch nad dsivmi stremi. Domovem jsou zde orli, vlci a hort medvdi.

Snh na tto obrovsk hoe le tm cel rok. Je orientanm bodem po cel Srii a Palestin a krajovld ta pevn, e kdy cestujete, nen mon od jejch asnch bo s jejichblmi snnmi poli, odtrhnoutoi.

Ubhala mle za ml a przdn silnice vedla hned dol do horskch str, kde se s krajinou splvalyzbit vyhlejc drzsk vesnice postaven zblta a kamen, a hned nahoru do studenho horskho vtru , kdenebylo dnch znmek ivota vyjma pomalho letu orla.

2

Kboku hory po nkolik mil pilhal strm kopec a pak se silnice spustila do zelenho dolzavlaovanho tajcm snhem z Hermonu. Huat kopeky vpodh nic nenaznaovaly o hrozn pustin, kterse rozkldala nad nimi. Jsou to, navzdory sv oputnosti, pjemn kopce, tu a tam ztemnl fkovnky, rvou aolivovnky. Jsou to ale osaml kopce. Jejich monotonn klid neru dn domy, dn terasy nepetv jejich

prapvodn neuhlazenost.

A najednou jsem pod ruinami, kter v dobch kovch vprav bvaly klovm hradem, uvidl dobe


3/17

skrytou arabskou vesniku Baninas, kter kdysi bvala skvostnm mstem Cesareou Filipovou. Ze vechdobrodrustv, kter toto msto muselo za sv dlouh djiny snst, je nejpodivnj pbh jejho jmna. Nejprveznlo Paneas. Pak se mu kalo Cesarea Filipova. Pak, jako kompliment Neronovi, dostala jmno Neroneas. Anyn, kdy ji vechna jej velikost dvno opustila, se hrstka Arab, kte tu ij ve dvaceti nebo ticeti bltnchchatrch vrtila ke starmu eckmu jmnu Paneas, ale protoe vjejich abeced nen p, kaj j Banias.

Obvan ruina je alostnj ne oputn. DnenBanias je zmt pk a shlukem bltnch dom.

Nic vm tu nepipomn krsn msto, kter tu kdysi stvalo, vyjma pr eckch oltk boha Pana vytesanchdo skly a polmanch sloup zatujcch zemi. Depresivn nzornou lekc o smrti msk civilisace je dmejka. Je to popleten hromada kamen, tm vlun mskho. Do stnjsou vezdn, ne vzpmen, alevodorovn, tucty krsnch mramorovch sloup. Zprvu to vypad, e jako by toto msto bylo vystavnoz kulatch kamen. Pak si lovk uvdom, e to jsou zkladny sloup. V pohledu na to je cosi, z eho selovku dl skuten zle. Vpedstavivosti vid pval barbar, dsivou zkzu a slepou, nevdomou pestavbubarbarskm plemenem. Kdy padla msk e, zmst jako byla Cesarea Filipova, se staly lomy na stavebnkmen. lovk tu me zeteln vidt, jak me bt Fidiasova socha roztpna na kusy, aby se vely do stnchatr. Vichni vme, e se takov vci dly, ale pohled na jednu stavbu solti a npisy vestavnmi do jejchzd a s korintskmi sloupy pouitmi kpodepen podlah namsto strop, hrzu provzejc znik kultury

pipomn a oivuje vc, ne kterkoliv kapitola u Gibbona.

V mskch dobch muselo msto patit knejlepm a nejhezm v cel zemi. Ulice oivoval zvuk

tekouc vody: i v nejvtm letnm horku svtle se jimi zelen voda z rozttho snhu hnala do dol. A dneshmotn prameny Jordnu vyvraj z koen Hermonu a zpvav uhn pes mrtv tlo Cesareje Filipovy.

Jeden Arab m vzal do kopc za mstem, kde mi ukzal temnou jeskyni. Je napl zasut kamenm aodpadky. Vjejch hlubinch lze ale slyet podivn pohyby, jako by tam bylo nco ivho. Je to msto, kde zezem vyvr Jordn. Nad jeskyn je do skly vytesno pr eckch oltk. Tu a tam lze pest npis. KnzPanv, zn jeden. V, ve svahu kopce , je mal stavba s kupol, muslimsk svatyn ejka Kedira, co vlastn

byl, jak ekne prvodce cestovatelm, sv. Ji. Nen to tak docela pravda. ejk Kedir je mythick prorok, kter zasvho pozemskho ivota objevil Studnici ivota a pitm jej vody se z nj stal Zelen. To je vznam jeho

jmna. Arabov v, e jeho due oivovala sv. Ji, kter je proto po cel Arbii uctvn jako vtlen El Kedira.Je jist zvltn shledat se skesanskm svtcem, kterho chovaj muslimov v ct a vysvtlen je vtom, e sv.Ji, kter doel muednictv lta Pn 303, proslul po celm Vchodu tm ti stalet ped tm, ne se narodilMohamed a ani islamist jej nedokzali vylouit zkategorie svtc.

Pro badatele o nboenstv je jen mlo msto, kter by pro n byla zajmavj, ne tato jeskynv Banias. Ve jmnu tohoto msta znovu ov Pan a na mst, kde Herodes postavil chrm zbotlmAugustovi, postavili Arabov malou svatyni s kupol duchu svtce, kter je patronem Anglie.

Snadno chpu, pro lid vBanias v, e vtto znepokojiv jeskyni stra. Arab mi ekl, e zrovnaminul noci byla cel ves probuzena hlasem volajcm kmodlitb.

Byl to prorok, ekl na vysvtlenou.

Muslimov v, e zatmco due bnch lid ekaj na vzken, due prorok se mohou pohybovat advat o sob vdt. ekl mi, e kdosi ve vsi ducha zahldl a ten e byl velmi bl a nepodobal se Arabovi.

Starobyl tradice umisuje Promnn naeho Pna na horu Tabor nedaleko Nazaretu. Mnoh autorityale za rozumnj theorii povauj, e knmu dolo na svazch hory Hemron bhem stupu do konin CesarejeFilipovy. Tabor nen pli vysok hora, ani nen osaml. Na druh stran hora Hermon, se svmi snhovmi

poli a mlemi pustin, se jev jako mnohem pravdpodobnj msto tohoto zjeven. A kdy jsem stl v Banias umladho Jordnu a dval se kpedh stoupajcmu kchmurn pustin hebene Hermonu, ml jsem dojem, etato mocn barira mezi idovskmi a pohanskmi zemmi mus bt onou vysokou horou, kde byli sami , nani vedl Je ti vybran uednky, Petra, Jakuba a Jana.

Na svazch tto hory vidli ti vrn uednci Jee, jak ped nimi byl promnn.

Jeho at byl ziv bl, jak by jej dn bli na zemi nedovedl vyblit. Zjevil se jim Eli a Moj arozmlouvali s Jeem Tu piel oblak a zastnil je a z oblaku se ozval hlas: "Toto jest mj milovan Syn, tohoposlouchejte. Kdy se pak rychle rozhldli, nevidli u sebe ji nikoho jinho, ne Jee samotnho.

Skuten vznam tto asn udlosti se vyjevuje jen tehdy, kdy je pochopeno, e podobn jakoPnv zzrak schzpo Jezee, jde o pedjmn Zmrtvchvstn, napsal David Smith v The Days of His Flesh.(Kdy pobval mezi nmi) Moc Bo pijalo Jeovo tlo na jist as stav vzkenho ivota. Jazykem sv.

Pavla se stalo duchovnm tlem a on se tem uednkm zjevil tak, jak se ukzal po svm vzken z mrtvchna cest do Emaus, v mstnosti v Jerusalm a na bezch Jezera. Bylo to ureno vprvn ad kposlen Jee akpprav na dsivou zkouku, kter ho ekala. Bylo to nco jako vidn domova pro exulanta, jako pedchu


4/17

odpoinku pro znavenho pocestnhoA Promnn mlosvj el i pro uednky. Bylo ureno ktomu, aby jesmilo sneuvitelnou a odpudivou mylenkou Mesiova utrpen zjevenm slvy, kter mla nsledovat.

Z vin Hermonu, odkud pochz rosa, kter spad na Sion , se museli dvat dol na linii Jordnu.Museli si pamatovat Jev kest a Hlas, kter se tehdy ozval. Poprv se tehdy dozvdli, e nyn u Mistrovykroky povedou z hory Hemron a po proudu Jordnu k jihu, aby pak vystoupaly na Kalvrii.

3

Vyel jsem z jeskyn do chud vesniky Banias. Viml jsem si, e na silnici le cosi, co na prvnpohled vypadalo jako star kabt, nebo obleen, kter nkdo zahodil. Pak se to pohnulo a j vidl, e je to pes.Napadlo m, e ho nkdo pejel a el jsem se knmu podvat bl. Ta chudinka byla Saluki umrajc hladem.

Byla tak slab, e se nemohla hbat. Mohla jen leet vhorkm prachu silnice, byla pli slab na to,aby ze svch ran setsla mouchy. Jej oi byly ztraceny ve svt nevslovn bolesti. Utrpen ji grotesknznetvoilo. Ui mla pistien tsn u hlavybn zvyk u bedun, kte v, e pistie n u u psvylepuje sluch.

Nikdy v ivot jsem nevidl zve vtak stranm stavu. Byla pli slab, ne aby ode m utekla. Leelana silnici, sledovala m svma alostnma oima a ekala, e j ublm.

Kdy jsem zauta donesl sendvie a pokouel se ji krmit kousky masa, nedokzala poznat, e se jpokoum pomoci. Vypadala vystraen. Pak, velmi jemn, vzala kousek masa do sv vyprahl, zjizven tlamy,ale vypadl j do prachu.

Zjistil jsem, e mnou cloum vztek. Naprost necitelnost muslim vi utrpen zvat je hroznzleitost. Pobl se shromdili dva nebo ti Arabov a sledovali mn, jako bych byl blzen, co si o mn takmysleli.

Ume hlady, ekli.

Pro ji nikdo nenakrm? zeptal jsem se.

Nikomu nepat, odpovdli. Nechali ji tady beduni. Nen zdej.

To byl jejich pohled na vc. Nikomu nepatila. Allh j dal ivot. Allh si bere ivot, kter byl dn.Nebyla to jejich vc. A tak, pot, co po n trochu hzeli kamen, nechali ji tu polehvat a umrat.

Podailo se j snst dva nebo ti kousky masa. Leela v horkm prachu a svma hroznma oima mprosila, abych ji neopoutl.

Mte nkdo puku? zeptal jsem se.

Dvali se vyhbav a lhali. Ne, ekli.

Nu, a n?

Ano, noe mli. Nabdl jsem deset ilink komukoliv znich, kdo tomu nebohmu zveti ukrt trpen,ale i kdy by deset ilink bylo pro kohokoliv znich vc ne tmsn pjem, dvali se na m naprosto zdena jednoznan odmtli. Pes mus zemt, a to bude Allhova vle. Ve vsi jsem nael dva armnsk policisty, aleti odmtli cokoliv udlat. Psa znali a velmi rdi by ji zastelili, ale ve vsi by to vyvolalo problmy. Ti lid bylivelmi zbon muslimov. Obvali se, e nelze udlat nic. Bylo jim to lto a mli pochopen. Vythli pixly

ernho tabku, krili rameny a balili cigarety.m vt byl odpor, tm vc jsem byl rozhodnut psu pomoci, i kdyby to mlo znamenat, e budu tden

spt mezi baniaskmi blechami. Bylo monudlat ti vci: bu ji zabiju sm, z eho jsem ml kvli jejmom hrzu, nebo ji odvezu autem, ale ona byla praiv, neschopn pohybu a tm jist by ji odmtliv ktermkoliv hotelu, nebo najdu nkoho, kdo mi odpishne, e se o ni postar. To jsem nakonec udlat. Bylo

pjemn, mil Arab ve starm khaki obleku. Bylo mi eeno, e zamet ve svatyni El Kedir.

Dal jsem mu deset ilink, aby zveti koupil jdlo a varoval ho, e se do tdne vrtm, abych se podval,jak se j da. Podval se na mn, jako by vdl, e i kdy jsem pln blzen, myslm to vn. Piml jsem hopsa zvednout a ukzat mi, kde ji bude mt. Zavedl m, nsledovan nyn u celou vesnic, ke svmu domu. Bylato zoufal chatr obklopen vysokou zd z blta. Byl tam dvorek, do kterho hledlo nkolik jednopatrovchdom.

Jemn psa uloil do stnu a pinesl nkolik pytl, aby mla na em leet. Z domu vyla ena as naprostou neptomnost citu ve sledovala, i kdy psovo strdn bylo takov, e by slovo soucitu a

porozumn vydmalo u z naprostho niemy. Ctil jsem, e jsem udlal, co bylo v mch silch a s vstrahou, e


5/17

se vrtm, jsem odjel.

Cestou jsem zaal pemlet, zda jsem se zachoval sprvn. Bylo tm krut pokouet se oivitvybledlou jiskru ivota v tvoru tak blzkm smrti.

Hodiny jsem projdl usmvavm krajem kopc a dol. Vidl jsem kick hrad posazen jako orlhnzdo na vrcholu horu. A daleko v dlce jsem vidl Stedozemn moe a silnici vedouc do Sidnu.

4

Cesta vedouc kolem Stedozemnho moe Trem a Sidnem do Bejrtu je myslm nejzajmavjpoben cestou na svt. dn jin pobe vsob nem tolik vzpomnek.

Na jedn stran se o lut psek rozbj vlny, na druh se kvzdlenmu snhem poprenm Libanonuzvedaj pomeranov a bannov hje. Velbloudi, svzn po deseti do ad za sebou, s krky ovenmi modrmikorlky jako talismany proti uknutzvolna prochzeli kolem, vedeni tlustmi mui na oslech.

Optimistick dti nabz ryby motoristm, kte projdj tyicetimlovou rychlost. Mal holikynatahuj ruce s trsy pomeran, na kterch jsou pod jet zelen listy a pronikav ki na kadho

projdjcho.

Zd se, e od tchto dt nikdy nikdo nic nekupuje, ty ale nikdy nepestane bavit zkouet nco prodat.

Silnici hust lemuj kavrny z moviny, na jejich blznivch malch verandch sed se zkenmanohama mui v pytlovitch tureckch kalhotch s ervenmi fezy na hlavch, potahuj ze svch vodnch dmeka sleduj, jak se vbl pn kroutmodr vlny, sleduj ve, co jde kolem a cel den rozprv o penzch a politice.

Na palestinsk stran cesty kaj, e pod Francouzi by se jim nemohlo vst h a na francouzsk kaj,e by jim nemohlo bt h pod Brity!

K emu nm byla vlka, co jsme u n mli? ptaj se.

Nic!

A pak zanou s chut a zalbenm vyprvt o starch dobrch asech ped vlkou, kdy v tchtokoninch vldli mil, laskav, uvliv, velkorys a zcela lskyhodn Turci.

A vechnu tvrdou prci na polch dlaj eny.

Podl tto silnice, na slunci ostr a oslepujc, jsou roztaen mal msta splochmi stechami, stojcnohama v modr vod, spalmami rozptlenmi po psinch a blmi minarety stoupajcmi proti hork temnobloze.

Dokud se do nich nevnote, vypadaj, e jsou velmi bl a ziv, jakmile se v nich ale ocitnete, zjistte,e jejich zk kivolak uliky jsou cel ve stnu. Ale kad ulika je jako ad a kuktkovch podvanch vedlesebe.

Krmky jsou mal jeskyn bez oken, a v kad se cosi dje: truhl ee devo, vec rozezv ki,prodava ryb ist rybu, kov bu do rud rozplenho eleza.

Vechno je to velmi intimn a ptelsk. A v chladnm stnu ulic o sebe klepe pohrky mu, kter m nazdech mdnou konvici slimondou a vol, e jeho limonda je nejen nejlep na celm svt, ale je takledov studen a zabalen ve snhu z Libanonu.

Ya balash! vol, co znamen, Ach ano, za nic!. Jak podivn to asociuje Isaie Vzhru! Vichni,kdo znte, pojte k vodm, i ten, kdo penze nem. Pojte, kupujte a jezte, pojte a kupujte bez penz a bezplacen vno a mlko!

Na tto cest le takov rozpadajc se msta jako je teba Acre, Tr a Sidn, kter jsou ponoenav troskch sv minulosti. Dlnci na polch nikdy nev, co se jim objev na lopatch. Pod psky pobl Tru nalispt mskou bohyni. U Acre nali egyptsk hroby. Vedle moe u Sidnu nali krsn zelen lahviky, zlat

prsteny a stbrn obrazy. Podl tto cesty se star a brilantn svt zhroutil do troseka lid, kte na n ij, dnesvypadaj, jako demolin eta tboc mezi zbytky ulechtilho panskho sdla.

Acre si budu vdy pamatovat tak, jak jsem je vidl ve svtlebrzkho jitra, kdy jsem se tam vypravilz Haify a slunko prosvtalo mezi datlovmi plamami, kter rostou na psku blzko moe. Bl msteko stlo

proti moi jako lo, jeho star hradba zahnvala vmodr vod. Dnes je napl mrtv, ale kdy je Richard Lv

srdce ped dvnmi asy oblehl, bylo klem kJerusalmu. Prv v palmovm hji Acre postihla anglickhokrle horeka.


6/17

Kdy se po Acre prochzte dnes, je tam ticho a star rozpadajc se hradby jsou pli velk, zd se, protak mal a tich msto. Minulost ije vpodivnch temnch sklepench napl zasutch odpadky, do kterchs obavami nahlte, a okuje vs, e se strop zhoupv ke gotickmu oblouku. A duchem tohoto msta je slepstaec, kter sklepnm pichz ulic a nahmatv si cestu mezi velkmi kickmi hradbami a jejichobrovskch kamen se dotk prsty, kter zaujaly msto o.

Prv z mst jako bylo Acre, Tr a Sidon, vypluli na samm svitu svta mui se skobovmi nosy nacestu za Cnovmi ostrovy na Zpad. A po nvratu na toto pobe nmonci svmi ptel m popsali prvndojmy o Cornwallu i ostrovu Wight.

Jak pochmurn pbhy museli Fnian v tomto horkm, zivm svt Stedomo vyprvt ostudench, zamlench ostrovech na konci svta, kde mal, tmav lid tili cn.

V Tru jsem nael mue stavjc na okraji moe lo. Ten pohled jako by njak odvl stalet a starovkTr, kter poslal cypiov devo alamounovi a sv lodi do celho svt, jako by najed nou za zvuku kladiv a

pil znovu oval.

Loai nestavli velk plavidlo. Byla to rybsk lo pro Stedomo. ezali lut devo z pohoTaurusu, ktermu Arabov kaj quatrani. Je to jaksi druh bahenn borovice a k se, e z jejho deva bylapostavena Archa.

Jejich zpsob ezn je velmi primitivn. Devo je poloeno na dva postaven sloupy. Jeden mu stojnad nm, druh pod nm a oba dr konec dlouh pily. Jeden mu tah nahoru, zatmco jeho spolenk dol a pilaee jen pi pohybu dol.

Na pli pobl Tru jsem nael slab zbarven mosk mule, z nich se ve starovku dlal proslultyrsk purpur.

V odpolednm horku jsem nyn piel do Sidnu, dalho msta tbocho v troskch sv star ndhery.Uprosted msta blzko moe zde byla pevnost a zjejch sesypanch hradeb jsem se dval pes Stedozemn moek zpadu a do vnitrozem,pes rovou pnu merukovch kvt, na hje olivovnk, fkovnk a pomeran.

Vt ne vzpomnka na krsu a vboje sdlen sesterskmi msty Trem a Sidonem je vzpomnka nalovka, kter odeel a do okol Tru a Sidnu, kde uzdravil dve, kter bylo zleposedl.

Zd se, e Je do tchto mst samotnch nikdy nevstoupil, teba e oblast kolem nich navtvoval.

Ovem lid zTru a Sidnu byli mezi tmi pln prvnmi, kdo se pidvali kvelkm zstupm, kter se sbhalydo Galileje, aby slyely Mistrova slova.

Ve svm opovrlivm odsouzen svch vlastnch mst v okol Galilejskho jezera, jako byl Chorazin aBetsaida, Je jejich vru nepzniv srovnval prv s Trem a Sidnem:

Kdyby se byly v Tru a Sidnu dly takov mocn skutky jako u vs, volal,dvno by byli oblklinn at, sypali se popelem a inili pokn...

5

Vdy jsem chtl navtvit kopec Djoun, kde kdysi mla lady Hester Stanhope svj vstedn dvr. Kdyjsem dorazil do Sidnu, ptal jsem se, zda nkdo nev, kde Djoun je a v tu chvli nejmn dvacet mu a chlapcskoilo kautu a vyjadovali ochotu mi tam dlat prvodce. Vybral jsem jednoho z nich a vyrazili jsme postranncestou vzadu ze Sidnu a zaali vytrvale stoupat na Libanon.

Jmno Hester Stanhope se objevuje ve vtin knih o cestovn a denk napsanch ped stoletm oSrii. Zejm nejvce znm je Kinglakeho vylen jejho bizarnho sdla na Djoun v Ethonu. O audienci ukrlovny pout nebo princezny Libanonu, jak se tato mimodn ena nazvala, se snail kad cesto vatel.Jednu dobu bvala nejvlivnj Evropankou na Blzkm Vchod a vdy bvala tou nejbarvitj anejvstednj.

Byla nete Williama Pitta a v letech ped jeho smrt se mu vDowning Street starala o dm. Bylapohled, brilantn, tvrdohlav a jazyk mla ostr jako bi. Mezi nejjiskivj spolenost sv doby sepohybovala s opovrenm. Pittova smrt vroce 1806 byla pro ni hroznou ranou, a kdy o ti roky pozdji zemel uCorunny sir John Moore s jejm jmnem, platonicky, kalo se, na rtech, neastn Hester Stanhope opustilaLondn.

Ve vku tyiaticeti let se, doprovzena lkaem a sluebnou, vypravila na velkou cestu svtem, ze

kter se nikdy nevrtila. Po dobrodrunm cestovn dorazila do Palestiny a hnna vstedn marnivost aambicemi hranicmi slenstvm, si zaala sebe samu pedstavovat jako jakho enskho Mesie, nebopinejmenm jako krlovnujerusalmskou. Jej prvn dobyvatelsk spchy se odehrvaly mezi Araby kolem


7/17

Damaku, kte ani ve svch nejdivoejch snech nikdy nevidli nic takovho jako Pittovu nete. Odhodilaevropsk aty, oblkala se jako ejk, vten jezdilana arabskm koni a doshla jet vt proslulost, ne vnadob plukovnk Lawrence. Byla udatn jako lev a velmi velkorys spjenmi penzi, co byly dv vlastnosti,kter ji inily mezi Araby vysoce oblbenou.

Nakonec se usadila v ruinch jednoho kltera na Libanonu a pozdji v pevnosti, kterou si postavila naDjounu. Zde pak vykonvala spravedlnost, vyjdla se smlou arabskou tlesnou str , pletla se do politiky, a

pi jedn pleitosti vedla vlku shorskm kmenem. Nechala tehdy za sebou ti stovky pobitch a mnostvzniench vesnic.

Studovala magii a byla povaovna za bostvo. Ve stjch mla blou kobylu sdeformac ptee, kterpsobila jako sedlo. Byla pesvdena, e to neastn stvoen je osudem ureno ktomu, aby vozilo Mesie.Cestovatel zanechali popisy jej okujc pevnosti krlovskho stylu na Djoun dvoru, kter tam drela arozhovorech, kter poskytla, vdy vnoci, kdy sedvala obleen jako ejk a potahujc z vodn dmky a hodinymluvila o astrologii, astronomii a magickch vdch. Bhem jednoho ztakovch hovor siln jist siln mu

prost omdlel. Jej rozpravy pokraovaly a do svtn.

lovk m dojem, e lady Hester Stanhope prost schzelo, e nebyla skuten velik. A tak si zaloilaohromnou, takka legendrn, povst po celm Vchod, ale propadla se pak do st zatenho dluhy: jej pdz ndhery do nejhor chudoby a smrti, kdy zstala opomjen, sama, okraden a zapomenut, byl dsiv.Mision dr. W. M. Thomson podnikl cestu pes Libanon, aby ji pohbil, a zanechal o t hrzn scn popisv dle The Land and The Book (Zem a Kniha):

Britsk konsul v Bejrtu m podal, abych vykonal nboensk obady na pohbu lady Hester, napsal.Bylo to o velmi horkm abatu vervnu 1839. Za nam melancholickm kolem jsme se vypravili v jednu hodinu adorazili na toto msto kolem plnoci. Po krtkm ohledn konsul rozhodl, e poheb se mus konat okamit. Bylaspn otevena hrobka vzahrad a byly vyjmuty a v hlavch pak zase uloeny kosti generla L. i jeho synazapomnl jsem, kter to bylkter tu zemel a lady ho pochovala v hrobce.

Tlo, vprost sosnov bednbylo odneseno jejmi sloucmi ke hrobu, za nimi la smen spolenostspochodnmi a lucernami, aby vjejich svtle mohla projt kivolakmi ulikami zahrady. Sm jsem si vybral patnoucestu a chvli v tomto bluditi hledal, kudy dl. Kdy jsem nakonec veel do zahradnho altnu, prvn co jsem uvidl,byly generlovy kosti, byla to dsiv hromada s hlavou nahoe se zaplenou pochodn vraenou do onho dlkuhnusn, klebiv podvan. Za tak novch a matoucch okolnost bylo tk vst bohoslubu. Konsul poslze podotkl,e mezi tmto pohbem a pohbem sira Johna Moore, jej ran lsky, byly jist zvltn shody okolnost. Tie, oplnoci na osaml hoe s matn hocmi svtilnami s vlajkou jej zem vlajc nad n, leela jako odpovajc

vlenk, a my ji zanechali samotnou vjej slv. Zjejho vlastnho nroda byl ptomn jen jedin lovk a ten sejmenoval Moore.

Rno po pohbu jsme skonsulem proli dma a prozkoumali ptaticet mstnosti, kter nechal sidnskvicekonsul zapeetit, aby zabrnil vloupn. Byly pln smet a odpadk. Vjedn bylo tyicet lahv od olejefrancouzsk vroby. Byly star, przdn a zapren. Jedna dal byla pln arabskch sedel oranch od mol,rozpadajcch se a rozervanch. Patili jej jzdn stri. Dal mstnost zaplovaly vyslouil troubele dmek bezhlaviek. Dv dal byly vnovan lkm, dal knihm a paprm, pevn v krabicch a starodvnch truhlch.Nikde nebylo nalezeno nic, co by mlo njakou zvltn hodnotu a mstnosti byly znovu zapeetny kvli dalmoekvanm prvnm krokm zapeetny. Jej cennj majetek si pivlastnil zstup sluebnictva a chamtivchposkok.

Silnice pilhala tak tsn kokraji kopce, e kad zatka vypadala jako by konila ve skaln stn apropadala se do dol. Byl to velkolep divok horsk kraj: zelen kopce vpoped ubhaly do osamlch dol,za nimi stl heben Libanonu s vrcholky poprenmi snhem.

Po deseti mlch ostrho plhn po horch jsme dojeli ke shluku tvercovch blch krabiekuspodanch kolem vrku terasovanho kopce. Ve slunenm svtle a oslepovaly. Znl zvon eckho kltera.Vzduchem prskal zvuk cikd na olivovch terasch. Tohle byl Djoun. Brzy se sebhlo vechno obyvatelstvo akdy se dozvdli, e jsem pijel z takov dlky, abych navtvil hrob lady Hester Stanhope, rozlehlo se zaujatmumln. V Djounu j ale nenazvaj jejm anglickm jmnem. Je tu es Sitt Pan.

Pes vtve olivovnku ukazovali kopec podobn tomu, na nm stoj jejich vesnice. k se mu Dier esSittDm Pan. Mlad Arab ze Sidnu se vydal smrem dol zkopce a j el za nm do jednohoz nejkrsnjch dolek, jak jsem kdy vidl. Zem pod olivovnky a merukami byla poseta miliony sasaneks chudobkami a sblatouchy. Trva byla nejzelenj,jakoujsem vidl od t doby, co jsem odjel z Anglie. Ovemtam, kde stromy nevrhaly dn stn,byla zem splen a vyprahl.

Vystoupali jsme na kopec, kter byl v dren zuivho psa a dvou venkovanek srodinami. ij v tom, cozbylo z pevnosti lady Hester. Vyptvali jsme se jich na ni. Ano, kaj, tady kdysi ila dcera anglickho lorda.Ukazuj na adu poniench kobek. Tam drela vzn, ekly nm.


8/17

Jedin, co se dochovalo dodnes, je vysok obepnajc hradba z blho vpence, zbytky sklep a prhospodskch staven a ndvo, kde mvala albnsk str lady Hester ve zvyku zastavovat nvtvnky. Jsoutu i stopy po nem, co muselo bt pjemnou zahradou.

Jedna star ena ns pes kamenit pole vedla kmstu, kde olivovnky vrhaj stn na hrob sitt. Oprotimm oekvnm byl hrob tak upraven a dobe udrovan, jako by byl na Golders Green. ena ekla, e se onj staraj mnii. Na tvercovm bloku kamene, ke ktermu vedou ti schody , stoj slova: Lady Hester LucyStanhope narozena 12. bezna 1776 zemela 2. erva 1839.

Pro pravnuku velkho hrabte zChathamu je to podivn msto poslednho odpoinku. lovk mdojem, e by zjejho ivota mlo plynout njak pouen, jak ale zn, nevm. Pomylen na domc pan zsla10 Downing Street usazen za svmi hradbami, biujc ernosk otroky a naslouchajc epotu peh, kte

peli hory, aby j mohli eptem sdlit sv zprvy, oslovuje lsku kvstednosti v lidsk povaze, kterou v soblovk mv. Kdyby tak mohla potkat mue, kter by byl stejn blzen jako ona a byl jen o nco mlo mnpnovit. Pokud pan Philip Guedella nkdy nape njako knku o imaginrnm manelstv, mon sezd HesterStanhope s Napoleonemnebo Burckhardtem!

6

Do Bejrtu jsem dorazil, kdy se smrkalo. Msto je obrovsk a dosti sel, pln malch cinkajcchtramvaj, kterm se podle veho da vude tam, kam Francie vstoup. Stejn jako u vech pobench mstech

severn od Haify je poloha Bejrtu dokonal: modr moe, zakroucen ztoka a vysok snhem poprenLibanon nc vude kolem msta.

Mj hotel vynval na moe jako lo. Zbalkonu jsem vidl dol na modr vody Ztoky sv. Ji. Dlouhojsem tam sedl a sledoval, jak se zpad slunce odr nad Libanonem v rovm svtle, kter mnilo barvu narezavou a hndou. ed pavuiny mlhy visely vdolch a rozestraly se pes hory, vychzely prvn hvzdy. Navod tanila svtla. Stn lod byly proti svtlm msta m dl ernj a dobrodrunj.

Zaal jsem pemlet o sv. Jim, onom alostn pomlouvanm svtci, kte r byl patronem Bejrtudvno pedtm, ne jsme jeho k umstili na nae praporce. Se znevaovnm sv. Ji myslm zaal Kalvn,spomluvou ale urit piel Gibbon. Je zvltn, e tisce Anglian, kte ani neetli padek a pd, vm budouvykldat, esv. Ji byl zloinn armdn dodavatel vKappadokii. Nim takovm nebyl. Gibbon si spletl dvamue, co je u lovkatak peliv pesnosti velmi podivn, respektive pedpokldal, e za vldy csae Julinazavradn Ji zLaodicaje, jeho tlo bylo vyhozeno do moe, byl toton s kesanskm vojkem, kterzemel muednickou smrt za csae Dioklecina. Gibbonv Ji byl skuten mizernho charakteru, eeno slovyehoe Nazinskho, mu, kter by se prodal za kus kole. Stal se arinskm biskupem v Alexandrii apostihla ho odveta, kter musela bt zcela jedinen povahy, protoe csa Julin napsal protestn list, vnmuvedl, e lid jej doslova rozervali na kusy, jako by to byli psi.

Svtec Ji byl ovem vysoce postavenm mskm dstojnkem, kter radji podstoupil smrt, ne bysouhlasil spronsledovnm kesan, kter nadil Dioklecin. Vzpomnm si, e jsem se o nm bavil se siremE. A. Wallis Budgem, jeho knihu Sv. Ji z Lyddyby si ml pest kad, kdo se o tohoto svtce zajm. SirErnest v, e ktto muednick smrti dolo u vroce 200 po. Kr., tebae pijman datovn je rok 303.Tradice Vchodu a Zpadu se shoduj v tom, e po muednick smrti sv. Ji vNicomedii, mst asi tyicet milvchodn od Konstantinopole, bylo jeho tlo peneseno kpohbu do Lyddynyn Luddu, pobl Jaffy.

cta, kterou mezi leny prvotn crkveinspiroval, byla tak velik, e se kolem jeho jmna nahromadilystovky vstednch legend, mezi nimi i pbh o Draku, kter mnoz vdci povauj za pohansk mtusnaroubovan na kesansk strom. Mnoh agnostik poukazuje na smn pbhy o svtcch a muedncch

proto, aby prokzal dvivost prvotn crkve. Nen obecn znmo, e mnoh ztchto pbh byly rozeznvnyjako fikce a nic jinho. Pape Gelasius vedl s tmito zbonmi smylenkami boj na snmu dvaasedmdestibiskup vm u v roce 494, kdy nadil, aby vc nadle tyto pbhy neetli, protoe vystavuj kesanskouvru vsmchu. Mezi pbhy, kter zakzal, patily i ty o sv. Ji.

Kdy kmstu, na kter jsem se dval, po pobench silnicch pipochodovali kici, ji se sv. Jimsetkali v samch branch Vchodu, protoe Bosporu se kalo Pae sv. Ji. Vude, kam pili, slyeli pbhyo jeho udatnosti a svatosti. Zaas zaali vit, ejezd s nimi. Kdy byli kici vpotch, ily se pbhy, kternebyly o nic pozoruhodnj, ne ten o Andlu zMonsu, jemu vroce 1914 vily tisce modernch lid.Tajemn bl jezdec s rudm kem zcm na svrchnm odvu byl vidn, jak vci Kristov pomh nejprve uAntiochie a pak v mnoha zoufalch bitvch.

Po nvratu do Anglie vyprvli kici pbhy o svtci a jeho zzranch zsazch. Bylo proto jenpirozen, e krl Richard nechal obnovit kostel sv. Ji vLydd, pouil jmno sv. Ji jako anglick bojovpokik a ze Svat zem se vrtil s patronem, kterho Vchod i Zpad uznval jako dokonalho kesanskho


9/17

vojka.

T noci m probudily hlasy ryb proplouvajcch na svch lodch pod mm balkonem. Vidl jsempodivn svtlo pohybujc se po strop. Vstal jsem, vyel do svtla hvzd na balkon a vidl pohled star, jakosyrsk kopce.

Na temnm moi veslovali v mal lodi tyi mui. Jeden drel planouc pochode, ze kter odkapvala

do vody syc smla a kter vyslala zubat kop svtla tanc v zelench hlubinch. Na pdi kleel mus kopm, kter upen hledl do nasvcen vody a ekal na svou pleitost trefit rybu.

Loka se svou planouc pochodn pojdla sem a tam , mui si eptali a obas se shlukli a upeli zrakydo vody. Bylo to mimodn dramatick a tak divosk. Podobalo se to scnce zpotk djin lovka.

Mu nhle a rychle vrhl kopm. Vythl je s msi blm a zmtajcm se na jeho pici! Zprvu jsemnepoznval, co to je, po chvli jsem ale ve svtle pochodn rozpoznal chobotnici, jej chlapadla mvala, chytalaa sla kop, kter ji probodlo.

Ryb to dsiv zve setsl a znovu se sklonil nad hladinou

Najednou mi dolo, co byla za ta podivn sladk ryba, kterou jsem ml kveei, a do postele jsem sevracel s uritou nevolnost.

7

Na Krak-des-Chevaliers se dostalo jen velmi mlo lid, protoe a donedvna trvala cesta tam a zpt doBejrtu deset dn a museli jste s sebou mt jak oddl kon, tak ozbrojen doprovod.

Nyn ovem, dky motorovm vozm a nejhorm cestm vcelm svt (rovn i francouzskmu zvykupopravovat silnin lupie snejvt rychlost a publicitou), lzejste-li sdostatek lendostat se tam a zpt zaden, kdy zBejrtu vyrazte za svrn. To jsem i udlal, nikdy bych to ale u neopakoval.

Krak-des-Chevaliers je zcenina hradu asi padest mil severn od Tripolisu (Tarbulu). Kdy ji vidtezpln pod n, mte dojem, e strdn spojen scestou tm stoj za to. Podob se Kamelotu zvaich snhrad z kad pohdky. Stoj na okraji oblohy, svemi a hradbami, a vm se zd, e zjejch ohromnch valteprve ped chvilikou doznly kick polnice.

Arabsk prvodce, kter m sem zavedl, o historii hradu nevdl vbec nic, to m ale nepekvapilo.

Tyto neuviteln hrady, jimi kici poseli nejvy hory v Palestin,jsou nejmlenlivjmi a nejtajemnjmizceninami na svt.

Byly hrz kesanstv proti nevcm, a vypadaj, jako by jejich stavitel vili, e latinsk krlovstvjeruzalmsk vytrv a do Soudnho dne. Je pozoruhodn, e ani id, ani ek ani man nezanechal vPalestina Srii dnou vzpomnku, ji by bylo mon porovnat spr stoletmi kovch vprav. Zpustl zceninykickho hradu se zdvihaj z hory, kick kostel stoj varabskch mstech, pokryt koberci, na nichmuslimov kle stvemi obrcenmi kMekce.

Toto ohromn hnut, nemocnj nboensk politicko-obchodn hnut sv doby dokzalo pinstEvropu do tto vchodn zem na tm sto let. A kousky Vchodu zaaly zapoutt koeny vEvrop.

Kovm vpravm vdme za meruky, citrony, melouny, cukr a kukuici. Z Vchodu bylypineseny barvy jasn fialov (ekov) a purpurov. Kvcem, kter kici poslali jako dary svm

manelkm, byla bavlna, mueln a damaek, stejn tak sklenn zrcadla a rence. Kad vc muslim mlrenec sobsahujc tiaticet, estaedest nebo devtadevadest zrnek, kter pouval kopakovndevtadevadesti boch vlastnost.

To jsou nkter zvc, na kter jsem myslel, kdy jsme se po kivolak silnici pachtili ke Krak-des-Chevaliers.

Zatmco jsme se blili, nabvala ohromn pevnost jet vce na psobivosti. Jej velikost bylaohromujc. Cel londnsk Tower by se veel do jednoho z jejch roh. Kdybyste vzali hrady ve Windsoru aEdinburku, dali je dohromady a posadili na vrchol BenNevisu, mli byste velmi matnou pedstavu o tom, jakmdojmem psob zpustl Krak-des-Chevaliers.

Kdy jsem se nyn blil kvelk brn, kter i ve svm padku vypadala jako vstupn brna bojovnhokesanstva, viml jsem si, e hrad je pln lid. Skrvali se na ochozech a sledovali, jak se blme. Tu a tam

jsem mezi zubatm vrchem zd zahldl hlavu. Ti lid ns nejsp pozorovali do chvle, kdy jsme zaali stoupatz dol.

Ale j myslel, e hrad je oputn, ekl jsem svmu prvodci. Ach ne, odpovdl, je to velk


10/17

vesnice.

V tto mohutn zcenin ili napl vyhladovl, divoc lid zkopc po stalet. Poprv sem nepochybnsebhli hned pot, co byl hrad oputn, aby vyplenili cokoliv, co tam zstalo. Nyn tu ij mezi zcenmioblouky a rozbitmi ochozy.

Kdy jsme se blili kvelk brn sjejmi bastiony, zbytky padac me a dlouhou zakroucenou

stezkou, po n jezdvali ryti na svch konch, rozbhla se knm prkenn podivn postava podobn trpaslkovi.Byl to prazvltn stak s blm vousem, odn do velmi starch jezdeckch bot, do nich ml zastren konceirokch tureckch kalhot.

Sml se a poskakoval kolem ns jako klaun, poplcval ns po zdech a kal nm, e je mutiaosmdest let. Na dkaz si stril prsty do st, iroce je rozthl a ukzal nm, e nem ani jedin zub. Byl na tovelmi pyn, tebae mu to velmi ubralo na kouzlu coby partnerovi v konversaci.

Co je tenhle stran vtrnk za?zaeptal jsem.

k si prvodce, dostalo se mi odpovdi.

Stak se rozbhl naped jako zlobiv kluk, pusa mu pitom jen jela, ukazoval na potcejc se oblouky aspadl svornky kleneb a s rozesmtmi gesty naznaoval hrozn pd, kter nastanenejsp velmi brzya senkter z mohutnch naklonnch bastion rozhodne spadnou rovnou dol, nkolik set stop hluboko do

vzdlenho dol.

Viml jsem si e bastion obsahuje nkolik chatr, kde bydleli jeho ptel a pbuznnejsp jehopravnouatato ale nijak neruilo jeho nadenpro pknou bouraku.

Po schodech, kter vypadaly, e se mohou kadou chvli ztit, jsme vyplhal na nejvy v a podvalse dol na velk ndvo Kraku, pes ohromn sn, kde ryti slavili vtzstv a v ase nebezpe konali porady,

pes vysok strn ve, z nich ryti sv. Jana vJerusalm kdysi dvno vhnvivch hndch kopcch hledalistopy po Saladinovi.

Ve trbinch kamen si postavili hnzda krahujci. Samice krmila sv mlad v de nad vchodem dokaple. Vidl jsem hol krky ptat vystelujc vzhru, kdy knim spn vyltala z dol.

A pode mnou, v mrtvm mst kik, bylo ticho, ale ne mrtvo. V prachu si hrly arabsk dti. Osli sihledali cestu mezi popadanm kamenm, jako by pochzeli zkmi ulikami njakho msteka. Myslm, e

nen nic depresivnjho, ne pohled na necivilizovan lidi, ijc vchudob a pn mezi troskami neho, cobvalo ulechtil.

Zatmco jsem si hovl vtto chmue, rozptlily mou pozornost ti eny v zvojch, kter hluboko dolespolen pechzely ndvo vevropskch botch na vysokm podpatku a jemn se vyhbaly loum a mrtvmkokm. Zeptal jsem se starce, kdo jsou ty eny.

Ti manelky ejka, vysvtlil. Neastnice! Pokud byly nkdy ti slin pan uvznny v pevnostizlho obra, pak to byly ti manelky z Krak-des-Chevaliers.

A pustin chod tak dkladn zahaleny zvojem, jako by kad kmen skrval zoufalho Romea!

Pohled na trosky a zkzu v snch, skvostn gotick kapli, ohromnch stjch strnicch a stovkchdalch mstnost byl dsiv. Jedno poschod se ztilo na druh, kruhov kamenn schodit konila protiobloze.

S stejn dlouh jako Westminster Hall byla do poloviny vky pod stechou zasuta troskami. Zakopljsem o nkolik kost, kter byly myslm lidsk, a ven m vyhnal prach, mouchy a pachy. A pece oblouky ttosn, ist gotika, stoupaly ke stee jako gregorinsk chorl.

Breptajc staec ns vedl do temnch sn, v jedn z nich ukzal na zbytky tureck lzn, jestli ji alepostavili kici nebo Berbei, ped nimi ryti sv. Jana kapitulovali v roce 1271, nedovedu ct. A vudev troskch bylo vidt temn, jakoby zvec, oi souasnch obyvatel. Nad pinavou jeskyn , ze kter v oblacchvychzel dm z ohn zrot, jsem uvidl ve stn vytesanou anglickou ri.

Bylo a protivn dojt tak daleko, a bt obklopen doklady tak skvlch vdobytk a dozvdt se o nichtak mlo.

Mj prvodce ml hrzu ztoho, e vyrazme zpt pozd a monosti, e ns pepadnou silnin lupii aproto jsem byl nucen nerad a vhav odejt. Stak ns za neustlho vitoen dovedl khlavn brn. Dal jsemplkorunu, plku smaenho kuete, pytel oech a dva pomerane.


11/17

Pestal bt pjemnm stakem a stal se z nj nadmru protivn star otrapa. Plkorunu drel v roce azlobil se na mn. kal,e francouzsk dstojnk mu jednou dal deset ilink. Snan m dal, abych mu dalvc a dokonce do toho na svou podporu zatahoval i Allha.

Zjistil jsem, e kdy se dj takovhle vci a nechcete pijt o respekt osoby, kter se do vs takhleobouv, nezbv vm, ne se prudce obrtit a pedstrat, e se vs zmocnila cloumajc ve.

Kdy jsem se na chvilku zastavil, abych popadl dech, ve tvi se mu rozhostil vraz hlubok cty,peliv schoval sv penze a pak popoel dopedu, a v postoji hlubok cty a pokory vzal m ruce do svch.Hrav jsem ho plcl po zdech a rozeli jsme se jako nejlep ptel.

Moj posledn vzpomnkou na ohromn Krak-des-Chevaliers byla jeho zestrl, ale il postava, mvajmi zlibn, dokud jsme nezmizeli z dohledu.

8

Vysoko v horskm snhu, njakch est tisc stop nad moem, rostou posledn libanonsk cedry. Je jichasi tyi sta vetern, nkter z nich vysok osmdest stop a s obrovskm obvodem kmene. Jejich pedkov

poskytli devo pro alamounv Chrm a jejich vzneenost nabdla autorm Starho zkona mnoho skvlchmetafor, protoe cedry jsou krlov strom.

Otevi sv vrata, Libanne, a tv cedry poze ohe.

Kvlej, cypii, e padl cedr, e vzneen stromy propadly zhub. Kvlejte, bansk duby, e padlneprostupn hvozd.

Zechari dv vtchto verch promlouvat poetick mylence, e kdy krl strom padne kzemi,cypie, duby a men stromy truchl nad smrt svho panovnka.

Vdycky budu litovat, e jsem nenavtvil Cedrov poho. Bylo mi eeno, e po nedvnm snenjsou cesty neprostupn. Myslm, e je docela dobe mon, e mnoh proslul anglick cedry pvodn pochzz Libanonu a slyel jsem, e maronitt mnii, kte dnes ste cedrov hj, vm daj semena, kter v dobr pdtm jist vzejdou. Vzpomnm si, e mi jeden zahradnk v Dryburgh Abbey ve Skotsku kal, e ohromn cedrv tamn zahrad zasadili kici, ale pozdji jsem kdesi etl, e prvn cery ve Skotsku pochz a z roku 1740 abyly vysazeny na pozemcch markze z Linlithgow v Hopetun House. V Anglii jsou, nebo bvaly, cedry

mnohem star. Mme tu proslul enfiledsk cedr, kter mezi lety 1662 a 1670 zasadil dr. Robert Uvedale, dal

ndhern cedry jsou v Bretby Park v Derbyshire a dal ve Woburn Abbey a na pozemcch hradu Warwick.Rno jsem opustil Bejrt a vydal se po francouzsk potovn silnici do Damaku. Prsmykem ve vce

tm pti tisc stop nad moem jsem vystoupal na Libanon.

Silnice stoupala vzhru kolem blch letnch vil, jejich okna hledla dol zelenou mlhou strom namodr oblouk moe a pobe kroutc se na sever klibanonskmu Tripolisu a na jih k Sidnu. Pak nechalatakov malikosti za sebou a vystelila stm divoskou silnou vzhru, do chmurnho svta str a skalnchstn, hrozivch zkrut a nhlch zatek, ze kterch se rozechvvalo srdce. S tm jak stoupala dl a dl, hnoucslunce ztrcelo teplo a vzduch chladl. Postupn se rozvinulo samo ohromn panorama poho Libanonu: stovkymil nhornch ploin, kaon a drsnch vrcholk hor, klidnch a zcch ve slunci, ohromn mrtv svtvyzdvien kbezmran obloze.

S tm jak vzduch chladl, jsem si viml malch ploek tvrdho snhu pod skalami. Vanul ledov vtr.

Silnice vytrvale stoupala a vedla do oslujcho blho svta. Na vrcholu prsmyku jsem dojel k francouzskcelnici a v bo hory kolem n byly mulami taen vozy, do kterch mui s tropickmi helmami na hlavchnakldali lopatami snh. Vystoupil jsem, a rozechvl zimou jsem je sledoval. Kad fra byla odvezena k velk

podzemn jm vboku hory. Tam byla vyklopena a mui v tropickch helmch ji nahzeli lopatami dol, jakoby hzeli uhl do sklepa. Snh tam dkladn pchovali. Kad ztchto jam, lemovanch zdivem, pojme nkoliktun snhu.

Vydr cel lto, vysvtlil francouzsk celnk. Jezd sem z Bejrtu a Tripolisu a odv si snhnkladnmi motorovmi vozy. Co s nm dlaj? Chlad si stm vno! Poulin prodejci limondy nakldaj svlhve do snhu. Neslyel jste vTripolisu jejich voln chlazen snhem zLibanonu?

Vyprvl mi o hroznch snhovch bouch, kter se obas strhnou kolem jeho osaml celnice,zatmco svt dole lap po dechu v horku. Hory a samotu ml ale rd. Byl chasseur! A nebyli snad na Libanonu

pantei, divoc kanci, gazely a vlci? Zatmco jsme si povdali, naskytl se mi podivn pohled na adu velbloud,

kte cestou z dol el Bikar pes vrchol hory opatrn hledali cestu ve snhu.


12/17

Pekulil jsem se pes heben Libanonu a za deset minut se snhov pole pi ohldnut zpt jevila jakosen, protoe jsem byl zpt vhnouc slunen vhni. dol el Bikar se pedstav, kterou me lovk mt o zemioplvajc mlkem a medem, podob jet vc, ne dol Jordnu. Jaro je pokrv oranovou a blou pnoukvetoucch merunk a mandlovnk. Jsou tu mle moru, protoe zde se pede a tk vtina damaskhohedvb, a jsou tu tak mle vinic apomeranovch a citronovch sad.

Jel jsem po rovnch silnicch petnajcch pl a pemlel jsem o tom, e Libanon je z rasovhohlediska jednou z nejzvltnjch oblast tto zem. Obv jej sloit populace, kter zahrnuje muslimskMetawali, maronity, kesany ve spoleenstv smem(mi ale slou vsyrtin a pipout enat duchovn) adrzy, jejich nboenstv zstv tajemstvm.

asto se uvdlo, e drzsk nboenstv je divn sms nejhrubm forem pohanstv skesanstvm, dokter vn jet dal zmatek patn pochopen eck filosofie. V devatenctm stolet byli mnoz autoi

pesvdeni, e drzov uctvali zlat tele. To nebylo nikdy prokzno, i kdy jsem jednou mluvil s bvalmpslunkem francouzsk cizineck legie, kter psahal, e vdrzsk meit zpodoben Zlatho telete vidl.stednm faktem jejich vry je ale pesvden, e lenec Al-Hakm bi-Amr Allh, ftimovsk chalfa Egypta,

byl ztlesnnm bostva. Hakm, roku 1021 na pkaz vlastn sestry zavradn, byl zcela zjevn naprostlenec. Jednou nechalpobt vechny psy vKhie, protoe na nj njak pes zatkal. Nadil znien vechvinohrad. Nadil, e dn ena nesm pod trestem smrti venku, ba ani z okna, ukzat svou tv a evcmzakzal vyrbt ensk boty.

Jeho zarputil sil zniit na jm ovldanm zem kesanstv vedlo v roce 1012 kplnmu znienChrmu Boho hrobu. Pak vedl vlku s muslimy, a stal se z nj vradc lenec. Pot, co jej choroba ovldlazcela, prohlsil se za Boha. V tomto rouhn jej podporoval mu jmnem Al Darazi, kter ale musel uprchnout

ped hnvem Egypan. toit nael vLibanonu, kde zaloil sektu drz. Tito lid dodnes v, e lenchalfa Hakm nebyl zabit, ale vzat do nebe, odkud se vrt, aby si podmanil svt.

Drzov jsou pkn vyhlejc horalskplm, ale sotva pekvap, e jejich kesant soused jimpipisovali temn a dsiv praktiky.

Zceniny Baalbeku leely v jasnm jarnm odpoledni v mlze blch kvt ovocnch strom. Obsloupy Jupiterova chrmu a velk Bakchv chrm stly proti ohromnmu pozad Antilibanonu, na jeho holch

bocch se jako stbro blskal snh.

Jako jedna skupina starovkch budov jsou srovnateln jen s karnackm chrmem v Thbch. Pokud

jde o zlat svtlo na vysokch sloupech, temn poboen sn a vyschl kany, bylo toho napsno ji tolik, elovk vh nco dodvat. Nic neme zprostedkovat skutenou pedstavu o jejich velikosti. Napadlo mn

jedno prost, ale spravedliv pirovnn. Kdybyste vzali liverpoolskou St. George Hall, radnici v Birminghamu,a jednu i dv ponkud korinttj poboky banky Barclay, nalili je na hndozlato, pevezli do sadv Herefordu, nechali do nich plit dlostelectvo, dostanete nco podobnho jako je Baalbek.

Tyto zceniny jsou vPalestin jedny zmla, kter vm nabdnou pedstavu o ohromn ndheepohanstv. Ml by je vidt kad, kdo se zabv Bibl. Jejich sla, dokonce i jejich padku, je ohromujc. Mnohsloupy jsou z egyptsk uly, a k se, e jejich peprava od Nilu na Libanon trvala ti roky. Nkter zkamen

jsou jet mohutnj, ne herodovsk kameny ve Zdi nk. Okzalost a pcha msk e tsn ped jejkonverz ke kesanstv nemaj vstinj pomnk, ne tato skvostn ndvo a stavby, tvoc velk mstochrm zasvcench syrskmu Baalovi, eckmu Heliovi a mskmu Jupiterovi.

lovk si pokou pedstavit armdu kn, kte slouili vtomto koloslnm svatostnku, mnostv

zasvcench en, nechutn krvav obady, podivn zstupy z vchodu a zpadu, kter se tu setkvaly, abysmiovaly sv psn bostva, a zjiuje, e je tm nemon smit temnou primitivn theologii s ndherou

jejho prosted.

Z Baalbeku mi utkvly vpamti ovocn kvty a mal arabsk pasek koz, kter sedl na podstavcisloupu pod mandlovnkem a hrl na fltnu. Zatmco hrl, padaly na trvu kolem njbl okvtn lstky jako snh.

Po cest pes pochmurn poho Antilibanonu jsem dorazil do Damaku s oima, krkem a nosemplnmi psku.

Ne jsem el spt, krtce jsem zahldl Damaek jak velk, ploch msto se spoustou blch kupol ameit, malch francouzskch tramvaj, ble odnch ejk popjejcch kvu, trk divok hudby ozvajcch sez dom se zavenmi okenicemi a stovkami francouzskch kolonilnch vojk prochzejcch ve svtle lamp.

Rno m probudilo burcen aeroplnu. Dval jsem se, jak miz k vchodu. Byla to bagddsk leteckpota. Potom moje oi, toulajc se po pokoji uvidly vechny mon vci, kter mi nepatily. Byl tu napkladbalk hedvb, erven upan, egyptsk scarab, dva nebo ti koberce a hnusn stoleek vykldan perlet.


13/17

Ach ano, vzpomnl jsem si! Minulho veera jsem projevil slabost a letm a ist zdvoil zjem o tytovci. Dychtiv mui se m padestkrt ptali, za kolik penz stoj. J ale odmtl hrt jejich hru, kter spovv nasazen opovrlivho vrazu a nabdnut typence. A tak, doasn zaskoeni, ale v pevn ve, poslali ve domho hotelu v nadji, e podlehnu pokuen.

Vyel jsem na malou verandu svho pokoje a poctil mil teplo rannho slunce. Vzduch byl kilovist. Psen boue zstala kdesi daleko. Na ochoz minaretu naproti vystoupil muezn, byl to star mu s blm

vousem a zelenou pskou kolem turbanu a kdy si vykasal aty, ukzal rud rusk boty. Tichm jitnmvzduchem se rozlehlo voln kmodlitb.

Nemuste vit niemu, co se doslechnete o Damaku, vyjma krsy jeho polohy a dokonalosti rovpny merukovch kvt, kter jej obklopuje. Le v ohromn plni spskov zbarvenmi horami stoupajcmina severu. Touto pln a samotnm Damakem tee zk, prudk eka Barada, co je Abana ze Starho zkona.

V tto vyprahl zemi je asn slyet zvuk tekouc vody. Nen divu, e Arabov sv pojet rje erpajprv z Damaku, kter je doslova sadem osvovanm prameny tekouc vody. Stejn lska, ji Arabov ctkDamaku a jeho pramenm byla vyjdena skvlm umnm Maur, kdy budovali zahrady panlskAlhambry.

Msto jako takov je pro kadho, kdo podobn jako j vdy vil, e je samotnou du a esencromantiky, zklamnm. Damaek jsem si vdy pedstavoval jako samotn srdce Vchodu z Pohdek tisce a

jedn noci.

Jene takov Damaek nen. Je to msto, kter od toho, aby vypadalo jako slum zachrauj jen slunensvtlo.Svtoznm damask bazary jsou temn avenue pod stechami z vlnitho plechu a vypadaj jako njacchud a protaen pbuzn londnskho ndra Kings Cross. A ve na Damaku m jaksi francouzsk pzvukz druh ruky.

Na rozdl od bran a hradeb Jerusalma, brny a hradby Damaku dvno zmizely. Bazary, namsto toho,aby pekypovaly poklady Vchodu, jsou pln mdnho zbo, kter jsme si dve spojovali s Birminghamem. Okobercch nevm nic. Damask koberce jsou mon velmi dobr a maj hodnotu nejmn dvacetiny nebo estinyza n poadovan ceny.

Vy damaskm obchodnkm nerozumte, ekl jeden Francouz, kter slyel, jak nesnm smlouvn.Umn nakupovat je hra spravidly, kter vichni znme a rozumme jim amme vechen potebn as,

abychom ji hrliVy Anglian, kdy odmtte smlouvat, lidem vDamaku ubliujete zrovna tak, jako byste byli ublen

vy, kdyby nkdo, skm hrajete bridge, hodil najednou karty na stl a odeel. Muste si sednout a dt si kvu.Zatmco co damask kupec chvl sv zbo, vy je muste pomlouvat. Je to vechno rozlet pedstavivosti,souboj dvtipu, chcete-li: hra, sout!

On si ekne o padest liber. Vy projevte zden! Kopnete opovrliv do jeho koberce. Nabdnete mudv libry. Je jedno kolik nabdnete, hlavn muste nco nabdnout! Prv na va nabdce se toti pak stav o nahloup, fascinujc, ale nikdy ne nudn hra, j my vDamaku kme obchod!

To je samozejm pravda, ale j tu hru prost nemohu hrt. Mon jsem pli netrpliv. I kdy sesnam ji hrt, udlat pr tah a vypt pr lk sladk kvy, pijde chvl e, kdy zahodm karty a s vkikem Taksi ten svj koberec nechte! z krmu odejdu.

Mm dojem, e vDamaku se nemete dopustit nieho horho. Nikdo o vs nebude smlet h, kdynkoho zavradte, a njak vm to projde; spn zlodj bude zahrnut chvlou. Ale odejt od nkoho, kdy jstejen asi dva dny a estnct lk kvy od uzaven obchoduto se prost nedl!

Bylo zklamnm zjistit, e dlkov velbloud karavany mezi Damakem a Bagddemjsou ji minulost.Jet ped nkolika lety pichzvaly ady tchto velbloud naloench vm zbom vzdlenho Orientu potdnech vpouti.

V zkch ulikch Damaku se skrvaj star khany, kde se dve kupci se svmi karavanamiubytovvali. Jsou to velmi pkn budovy s maurskmi oblouky, uprosted skanami a galeriemi, ze kterch sechod do hostinskch pokoj. Dnes jsou tato pkn staven bu nevyuit, nebo jsou pronajata jako skladit.

Vekerou dopravu pes pou nyn obstarvaj motorov nkladn vozy. Z Bagddu pijd pokrytprachem a pskem, ale nedoku knim ctit tot, co jsem ctil ke karavanm, kter tuto cestu pouvaly od asAbrahamovch.

Pro kesana je vDamaku nejzajmavj Ulice zvan Pm.


14/17

Rok i dva po Ukiovn byl Pavel, kter nepestval vyhroovat uednkm Pn a chtl jevyhladit, na cest do Damaku. Pr mil na jih od msta na mrnm kopeku, kter je dodnes ukazovn, pijalvidn, kter zmnilo jeho ivot.

Zazilo kolem nho nhle svtlo z nebe. Padl na zem a uslyel hlas: "Saule, Saule, pro mnepronsleduje?" Saul ekl: "Kdo jsi, Pane?" On odpovdl: "J jsem Je, kterho ty pronsleduje. Vsta, jdido msta a tam se dov, co m dlat.

Saul el do Damaku oslepen. Odebral se do domu Judova v Ulici zvan Pm a tam piel Jevuednk Anani a uzdravil ho.

Tak byl Pavel poktn. Jeden znejvtch neptel kesanstv se stal jednm znejvtch kesan.

Ulice zvan Pm je dlouh tm tvrt mle a nen na n dn zkrut. Od nejstarch dob se j kaloVicus Rectus a tak Derb el Moutaqim, neboli ulice Pm.

Podobn jako mnoho damaskch ulic je pokryt obloukovou stechou , jejmi drami nahl dovnitslunce roziujcmi se paprsky jako malmi ptracmi svtly. Na tradinm mst Judova domu, uctvanhokesany a muslimy, je dnes mal meita. Nem minaret a muezn proto mus vc svolvat kmodlitb zezelenho balkonku, stejnho jako balkony ostatnch dom v Ulici zvan Pm.

Zdlo se mi, e budu chtt nahldnout do meity, tebae v n nen nic, co by dnes lovku pipomnalo

Judu nebo sv. Pavla. Zul jsem si na ulici boty a chytal jsem se vstoupit do budovy, kdy najednou pibhl starmu, kter na druh stran ulice kouil vodn dmku a velmi okzale mi otevral dvee a vedl mn dl.

Byla to mal, oblen budova. Na jedn stran byla do podlahy zaputna ndrdost zelen a stojatvyhlejc vody. Sv modlitby tu mlky konalo pt nebo est klecch mu obrcench kMekce. ely sedotkali podlahy a pak se zase se zavenma oima zvedali.

Bylo to zvltn pomylen, e tato mal oblen meita mla bt mstem, odkud vyel dobt svtmision ustanoven samotnm Kristem.

10

Naznail jsem, e m Damaek zklamal. Existuj ale drobn kousky Damaku, kter jsou vten anezapomenuteln. Jednm z nich je meita tancch dervi, chladn klidn msto s blmi sloupy amramorovmi fontnami. Dalm je dm Asada Pai, ze kterho nyn francouzsk ady udlaly jaksi museum.

Je to skuten strnka z Arabskch noc, protoe do n vedou velmi bn dvee zpeplnnhozaprenho bazaru, kde vs tla na ze prochzejc osli a velbloudi. Na druh stran je ovem pohdkovpalc s temi stovkami pokoj. Vjasnm slunci z pes stnu zelenho list pomerane a citrony,v mramorovch fontnch plouch voda a dokonce ani kik z ulice venku nepronik do toho tajnho rje.

Dal vynikajc vc vDamaku je Velk meita, kter bvala kdysi mocnm kesanskm chrmemzasvcenm sv. Janu Ktiteli. Byl asto vypalovn a nien, ndheru starho chrmu, kter postavil v roce 375csa Theodosius Velik, ale neme nic zakrt.

V zk ulice pobl meity, umstn vzelen zahrdce, je po mm soudu drahokam Damaku. Tenv mch vzpomnkch zstane i dlouho pot, co zmiz skvlej a ambicioznj vci. Je to skromn mal hrobkavelkho Saladina, hrdiny Talismanu Waltera Scotta, onoho neptele kesanstva, jeho jmno prochz vemihistorickmi knihami, jako neptele udatnho a rytskho.

Kaple hrobky nen vt, ne bn mstnost. Nade dvemi byla ped staletmi arabsky napsna slova:

Boe,pijmi tuto dui, a v onom poslednm vtzstv, ve kter doufal, otevi mu brny Nebes.

Uvnit je tich mramorov mstnost se zdmi z pruhovanho kamene a oblouky pokrytmi krsnmibarevnmi kachlemi. Je tu prv tolik msta, aby se dalo projt kolem tesanho mramorovho sarkofgu, vekterm le kosti velkho bojovnka islmu. Na hrob le zarmovan obrazy, kter varabtin vyprvj velkiny, kter Saladin pro mohamednstv vykonal a hlavch hrobu je Saladinv turban.

Jeho hrob ste star ejk sedc na slunci pobl dve. Veel dovnit a zaal na mn arabsky rychlemluvit a vysvtloval mi iny a divy Saladinova ivota.

Byl bych mi rd ekl, e my vAnglii si Saladina pamatujeme pedevm proto, e bojoval protiRichardu Lv Srdce, kter navzdory faktu, e neuml anglicky, nikdy nepobyl dnou dobu ve sv vlastn zemi a

tm ns zniil t dan uvalenmi kvli vykoupen jeho romantick osoby ze zajet, je jednm z naichnejmilovanjch hrdin.


15/17

Mohli jsme si ut zajmavho rozhovoru, ale nebylo to mon a j mohl jen pikyvovat a pedstrat, erozumm tomu, co mi k.

Saladin byl zejm velkm a dobrm lovkem, i kdy se ponote pod legendy, kter na nm vyrostly adostanete se a ktvrdm faktm djin. Obvm se, eje nutno pipustit, e se kesanskmi ctnostmi mohlchlubit vc, ne jeho protivnci.

Zrovna tak jako v Anglii kad zn pbh Alfrda a kol a ve Skotsku vm kad doke vyprvt oBrucem a pavoukovi a stejn tak i vichni na Vchod vm dok vyprvt i Saladinov laskavost a soucitu,kaj mu lae Salah ed-din co zn mnohem hezeji.

Historickm faktem zstv, e tento mu, kter vyhnal kiky ze Svat zem, kter dobyl provincie ashromdil neuviteln bohatstv, se veho vzdal a zemel tak chud, e jak napsal jeden z jeho ptel: Museli

jsme si pjit penze, abychom zakoupili ve potebn kpohbu,a to i ty vci, kter by ho stly jen pl penny,jako bylo seno pro smchn s jlem (na cihly na stavbu hrobky).

Saladin se zejm vbec nestaral o penze a rozdval ohromn dary chudm, kdy jeho vlenpokladnice velmi nalhav potebovala zlato. Kdy umral, zavolal svho vlajkonoe a ekl:

Ty, kter jsi nosil mj praporec do bitev, nyn ponese praporec m smrti. A jsou to hnusn hadrypipevnn na kop a kdy jej ponese Damakem volej na lid i Hle, pi sv smrti si s sebou Krl Vchodunemohl vzt nic jinho, ne tento kus ltky.

Ti, kdo byli ptomni, zaznamenali, e kdy Saladinv skromn pohebn vzprojdl v roce 1193zkmi damaskmi ulicemi, propukali mui vpl a volali, e zemi opustil svtec. Mon nejpevnj poctouSaladinov pamtce je fakt, e vechny dvee byly zaveny a nikdo nepomyslel na plenn msta.Zvltn je,e zejm jedin pochybn trik, kter tento vzor rytstv provedl, byl ten, kter zashl pmo naeho RichardaLv srdce. Vbitv u Jaffybyl pmo po Richardem zabit jeho oblben k Fanuelle lut zbarven, kter byltm stejn proslul jako jeho pn. Richard musel dl bojovat opal. Saladin to vidl zneptelsk linie a bylokovn tm, e tak urozen vlenk bojoval pky. Proto svmu soupei jako dar poslal skvostnho arabskhohebce.

Richardbyl zjevn onoho dne vnebvale prohnanm rozpoloen. Nadil jednomu ze svch ryt, abyna kon nasedl a vyzkouel ho. Jakmile to udlal, zve sevelo uzdu mezi zuby a odcvlalo pmo zptk Saladinovi.

Snad jen nkdo zlovoln by pipisoval takov klam Saladinovi! Autoritou jednoho z ptomnchBernarda de Tresorierse dozvdme, e Saladin byl pomylenm, e Richard mohl povaovat jeho dar za past,tak zahanben, e ani nemohl vzhldnout, kdy se odnesenmu anglickmu ryti omlouval.

Zpt ho ovem poslal vsedle oe sponkud mn vraznmi instinkty knvratu dom, a na tomtohebci pak Richard bojoval a do neslavnho konce kov vpravy.

Kdy jsem opoutl Saladinv hrob, pemlel jsem o tom, jak uspokojiv je stanout u hrobu hrdiny,jeho ivot obstl ve zkouce asu. Byl jednm znejvtch neptel, jak kdy kesanstvo poznalo, pesto bylyvlastnosti jeho mysli a srdce tak dobr, e na nj nememe pomyslet bez zalben. Jeho ivotu jako by vldlaspravedlnost, pravda a soucit.

Pravda je takov, e lovk, kter se zabv kovmi vpravami, mus, mon vhav, piznat, eSaladin byl v jdru nejlep kesan mezi vemi jejich aktry. Je to jedna z drobnch ironi asu!

11

Kad den se mi vracela vzpomnka na hladovjc Saluki vBanias. Nkdy jsem si byl jist, e mus btmrtv, jindy jsem bval pesvden, e se zotav. Tvrdit, e tenhle neastn tvoreek zpsobil naprost rozvratv mch plnech, zn absurdn, ale ivot se skld ztchto navenek triviln phod. Kdybych se v draznostnesliboval, e se vrtm, abych zjistil, jak se j da, cestoval bych poutn silnici na jih pes El Sananenin a Der,trasou, kterou jsem velmi chtl projet. Ctil jsem ale, e nemohu udlatkompromis se svm svdomm.

K asu a zmaten mho idie jsem vyrazil na jih starodvnou karavann cestou z Damaku do Galileje,v Kuniete jsem odboil doleva a ped polednem jsem byl v Banias.

Jestlie m nutnost dodret sv slovo pivdla knetrplivosti a hnvu, a piznvm, e to tak bylo, pakvechny tyto pocity byly smeteny pry ve chvli, kdy jsem vstoupil do odran vsi. Mlo mi dojt, e jsem bylv Csareji Filipov cel tden jedinm tmatem khovoru! Mlo mi dojt, e tm, kdo pracuj vhorch o mn

vyprvli, kdy pili dom, e nkte ztch, kdo mn nikdy nevidli, dlouze a iv vyprvli o neuvitelnlenm Anglianovi, kter se zastavil, aby zachrnil psa lecho na silnici. Vsledkem bylo, e jakmile jsem se


16/17

objevil, sebhla se cel vesnice, ale ne chmurnm, tvrdm vrazem, kter ds nervosn turisty: vichni seusmvali a smli a rozlehl se kik: Abu kelb, Abu kebl!, co znamen Otec psa.

Arabov si hodn rdi tesou rukama. Obchzel jsem skupiny, potsal si rukama a idii jsem ekl, ase zept, jak se da psovi.

Abu Kelb, poj se podvat! znla odpov.

A mezi bltnmi zdmi se rozbhlo hejno dtiek s holma nohama, kter oznamovaly velkou aasnou novinu, e Abu kelb, otec psa se vrtil.

Vedli m kmalik pinav chatri za bltnou zd.Dav byl tak velik, e jsme museli zavt brnu,dti ale vylezly na ze, aby se mohly dvat. Na dvoe byla uvzan bl kobyla. Z domu vyel celn ednk,kterho jsem jet nepotkal, obleen do khaki jezdeckch kalhot a ed armdn koile. Ptelsky mi potslrukou a francouzsky vysvtlil, e je vdom njemnkem, a kdy jsem tu byl minule, byl bohuel zrovna veslub. Te se se mnou ovem rd seznmil. Dva mal kluci pinesli z domu devn stoliky a postavili je vestnu. Na jednu si sedl celnk, na druhou jsem se posadil j. eny a dti se shromdily kolem ns. Celnk celoudobu pekypoval pzn a laskavost, j se dval kolem dokola a hledal psa, nikde jsem ji ale nevidl. Sevelo semi srdce. Take je mrtv! Mon je to tak dobe. U jsem byl ale pli dobe obeznmen se zvyklostmi Arab,ne abych se na nco poznal. Ve se vas dozvm.

Jak se ukzalo, celnk byl Armn z Aleppa. Ml velkou nklonnost kAnglii. Anglicky se nauil odknze vmisijn kole v Aleppu. Ach, kdyby se tak jednoho dne mohl vypravit do Londna! Moc by se mu tolbilo. Anglian jsou velik nrod. Posledn vlka byla smutn zleitosti. Vechny vlky jsou sm utn. VichniAnglian miluj psy. Arabov psi rdi nemaj. Ale on, Armn zAleppa, miluje psy stejn jako Anglian. A takmlel pod dl. Pak se zstup rozestoupil a mu, kter zametal svatyni El Kedira piel se Saluki.

Sotva jsem vil svm om. Dokzala stt! Zadn nohy se j smutn tsly a jej hol a pinav ocasstle visel dol. Ale zjejch o zmizel strach ze smrti, i kdy pod byly jet pln bolesti.

Arab j udlal kabtek zkhaki kalhot a rny na pednch nohou obvzal kusy hadr. Armn mi vysvtlil,e j omyl rny vnem a olejelk, kter Milosrdn Samaritn pouil u zrannho pocestnho.

Vypadalo to, e pes njak v, e jsem pinou toho, e se mu nyn dobe da a provedla nco, co mpln vydilo. Pila ke mn a jen poloila svoji zjizvenou tlamu na moje koleno. V tu chvli jsem se rozhodl, ei kdy je groteskn, vyhladovl, zrann, praiv a rozbolavl, njak to zadm a vezmu si ji s sebou dom do

Anglie.

Pemlel jsem o tom, jak zvltn je, e projev zjmu a trocha penz me provst takovou zmnuv ivot jakkoliv iv bytosti. Neastn tvor, po kterm ped tdnem hzeli kamenm a kopali ho, byl nynatrakc vesnice. Byla chrnnkou bohatho, blznivho Angliana.

Zeptal jsem se Armna, co by se stalo, kdybych si ji nevzal s sebou.

Tenhle lovk,odpovdl a ukzal na Araba, by se o ni staral, dokud byste platil, jakmile byste alepestal, pustil by ji, protoe je pli chud, ne aby j mohl kupovat rdlo.

ekl jsem mu, e si ji chci vzt do Jerusalma. Zakroutil hlavou. Palestinsk celn sprva j v souasnmstavu nedovol vstup. Kdybych ale zskal nazen od vldy? zeptal jsem se. Ano, to by se dalo udlat.

A tak jsme se dohodli, e ji budou dl krmit a koupat a j rozdal dal bakie.

To je jmnotoho psa, vysvtlil jsem. Budu j kat Baki.

Byl to vtip, ktermu rozuml kad!

Odjel jsem se slibem, e se vBanias bu znovu zastavm, nebo polu nkoho, aby mm jmnem dostalBaki do Palestiny. Zatmco jsem odjdl, slyel jsem dti pokikujc Abu kelb!

O nkolik tdn pozdji jsem dostal dopis, kter znl:

Mj drah pteli, pane Mortone, jsem velmice pot n velikm uspokojenm z tto znmost, kterzaala psem. Mete bt schopen za jej pohostinnost. Dovezl jsem ze Sidonu velk dbn mosk vody, vekter ho denn myju, kad rno a veer. Je j lpe ne kdi dv. Doufm, e na sebe nikdy nezapomeneme a

jsem vdy pipraven provst ve pokyny. Omluvte prosm chyby, protoe posledn tureck vlka v roce 1930,kter po dvou letech pinesla vechu kestanskou imikraci, zniila n budoucnost a vysok ivost. Bh bus vmi a do naeho ptho shledn

JOHN


17/17

Poslal mi ho vten celn ednk zBanias. Take psa koupal vodou ze Sidnu.

Znlo to vten.

Za pr dn jsem mohl, dky laskavosti palestinsk vldy, dostat chudinku Bak pes celnici do kotcS.P.C.A (Spolenosti proti krutmu zachzen se zvaty pozn. pekl.) v Jerusalm, co je organizace, kter sicezmr z nedostatku penz, pesto se ale usilovn sna pivst Araby kpochopen, e i zvata mou trpt.

Zprvy byly povzbudiv. U jsem se vidl, jak vodm Baki na prochzky po Hyde Parku a nadlouh prochzky do Sussex Downs. Pak jsem jednoho dne dostal dopis, e je mrtv. Byla pli slab, abysnesla len.

Protoe vm, jak mnoho vm na n zleelo, napsala mi lenka spolenosti pan Reynolds, pochovalajsem ji na sv zahrad, kde si mete pedstavovat, e sp mezi skalnikami.

Kdy jsem byl znovu pobl Banias, zajel jsem si, abych podkoval Johnovi za vechnu jeho laskavost.Arabov a dti obklopil moje auto a kieli Abu kelb!, zvdav nahleli do auta a hledali Baki. ekl

jsem jim, e je mrtv.

Je to vle Allhova, ekli.

A dvali se na m suctivm pochopenm, kter nle kadmu, kdo se pokou postavit nevyzpytatelnBo vli. Dokonce i milosrdn Samaritn John ekl, e je to dobe a e kdy jsem cestoval do Aleppa, dal by midva mnohem lep psy. Ani on nepochopil, e ukiovan oi chudinky Baki ji pro m odliily ode vechostatnch ps na svt.

chapter viii h. v. morton in the steps of master pracovní překlad

Documents