chapter vi h. v. morton in the steps of master pracovní překlad

8/2/2019 Chapter VI H. V. Morton In the Steps of Master pracovn peklad

1/12

Kapitola VI

V n se vypravm ke Galilejskmu moi a zastavm se v Tiberiad. Prochzm se po kopcch, kde stval palcHeroda Antipase a vyrazm na ryby galilejskmi mui.

1

Galilea je jednm z nejsladch slov, kter znm. I kdyby je bylo mon oddlit od spojitostis Jeovm psobenm, pod by to bylo krsn trojslabin slovo evokujc plouchn jezern vody o behy. Jeto slov prv tak mkk, jako je slovo Judea tvrd, prv tak jemn, jako je Judea krut. Nen nutn navtvitSvatou zemi, aby lovk pochopil skalnatou nevldnost Judeje, nebo slyel v Galileji vodu stkajc z vesel.

Slovo Galilea znamen Kruh, nebo oblast, pohan. Hebrejsk slovo Galil znamen krouek, nebocokoliv okrouhlho. V anglitin navozuj tut mylenku teba Chanctonbury Ring nebo Links of Forth.Distrikt nebyl nikdy, ani v nejstarch dobch, zcela idovsk. alamoun dal galilejsk msta trskmu krliHramovi jako soust platby za stavbu Chrmu a pronikn pohanskho obyvatelstvapokraovalo i vpozdjchasech. Kdy se Je rozhodl usadit u Galileje,bylo zpadn pobe jezera lemovan kruhem mst a rybskchvesnic s velmi silnm ne-idovskm prvkem. Jerusalmt istokrevn ortodoxn id se shleli na Galilejce

s opovrenm a tropili si prmy zjeho pzvuku a zpsobu, kterm vyslovoval hrdeln hlsky. Ti, kdo stli nadvoe veleknzova domu po Jeov zaten, odhalili, e sv. Petr je Jev uednk: I ty jsi Galilejec, tv et prozrazuje.Nadazen Judejci neustle zmiovali zbavn gramatick chyby a absurdn omyly vyvolanpatnou vslovnost jako doklady hlupck a kupansk povahy Galilejc.

Zd se ovem, e osvobozenm zrabnsk zatuhlosti Judeje nala Galilea prostor pro idealismus aintensivn nacionalismus. Zatmco Judejci se svzali formalismem, Galilejci byli nezvisl a poutli se dospekulac. Je se nevypravil rozsvat semeno na vnman galilejsk behy nhodou

Nu, kdy tedy piel as, abych se vypravil ke Galilejskmu moi, zmocnilo se mn tm nervosnobavy. Bude, podobn jako mnoho jinch st Palestiny, znehodnocena soupeenm ve zbonosti? Zbylo tamnco, co by lovku pipomnalo Krista? Nevdl jsem. Uvdomoval jsem si jen tolik, e vjakkoliv vprav doSvat zemmus bt Galilea svrchovanm dobrodrustvm. S Jeem Kristem je spojena vc, ne jakkoliv jinmsto na zemi, a kdekoliv zazn jej malebn jmno, vyvolv jeho obraz: jet ne Krista, o kterm kzal sv.

Pavel, ale Jee naeho nejhlubho nitra, kter k sob volal mal dti a kzal evangelium lsky a soucitspokornmi, prostmi a obtenmi.

2

Jaksi instinkt m varoval, abych se zastavil na kopci, kter vede kNazaretu. Ohldl jsem se zpt kjihupes irok dl zem, kter pipomn mnoho z nrodnho alu a triumf.

Vidl jsem velk jizre'elsk dol thnouc se jako hladk, zelen moe ke vzdlenm kopcm Sama.Nad nm bely stny mraen, jako kdyby pln pechzeli duchov starch armd. Tam dole je asi dvacet boji.Ploch arna slyela hmn vlench voz z Egypta, Asrie a Babylonu. Kdesi na n rozdrtil Brak Kananejce.Gideon z jej zelen roviny zahnal Midjnce k Jordnu. Do kopc vzadu se v noci Saul vypravil poradits vtkyn z n-dru a za dne byl jeho armdy rozpreny a synov pobiti. A tak prv odsud bylo pedtriumfujcmi Egypany spn sebrno mrtv tlo Josiovo a vzrmutku odneno do Jerusalma.

Hnd kopce jihu, vrchy Sama, znaly Elie a jeho odsudky. Slyely jeho spalujc slova a vidlyprorock r vjeho och. Na obzoru byl kopec, kde stvala Nbotova vinice, a kopec, na nm zastihla smrtJezbel. Napravo petnala oblohu dlouh klidn rha Karmelu, kdy jsem se na ni dval, vzpomnl jsem si naknze Blovya ohe, kter Eli svolal z nebe, aby je zmtl a ohromil.

Kdy jsem se vynadval na tuto ohromnou mapu djin Starho zkona, projel jsem Nazaretem a silnicevedla dl na vrchol dalho kopce. Tam jsem se zastavil, tentokrt pohnut nikoliv instinktem, aleasem, protoe

pode mnou smrem kseveru leel nov svtGalilea.

Jmno toho kopce neznm, ale vdy na nj budu myslet jako na Kopec Dvou Zkon. Na jih le Starzkon, na sever Galilea a Nov zkon. Jak jsem se tak dval k severu, napadlo mn, e tento kopec pedstavujev krajin onu tituln strnku, kterou tiskai Bible vkldaj mezi knihy prorok a ivot Kristv. A pomyslel jsemsi, e i kdy Je mon nenavtvil vechna msta oznaovan dnes za svat, nen pochyb o tom, e jakochlapec musel na tomto kopci asto stvat.Musel znt vechny pzran duchy svho nrody, kterch je pln jiha musel se s lskyplnm zalbenm dvat ke klidnmu milmu severu a cestu, kter vede pes hory kjezeru.

Ve sv pedstavivosti jej lovk vid, jak se na tomhle kopci zved, zatmco slunce zapad do moe, a


2/12

schz tichem soumraku do Nazaretu. Na jizre'elsk dol se sn noc a samask kopce ji kryje stn. Ale toposledn, co zmiz zpohledu na plni dole je bl prouek, To je cesta, kter prochz Samam a pustinamiJudeje, aby nakonec skonila daleko na jihu ped branami Jerusalma.

Zatmco jsem sjdl do Galileje, uvdomoval jsem si, e jsem se o evangelich dovdl nco, co bychnijak jinak zjistit nemohl. Nazaret je hranin stanic mezi severem a jihem. Sejt do Galileje znamen obrtit sezdy k djiti Starho zkona a v uspodn krajiny je tu cosi, co dodv takovmu inu dojem definitivnosti: do

Galileje lovk neme vejt, ani by nevdl, e se definitivn rozlouil sJudej. A teprve a lovk pekrotento Kopec Dvou zkon, setese jeho mysl ze sebe mocnou hypnosu Jerusalma.

Pechodem do Galileje vykonal Je symbolick in. Obrtil se zdy ke svtu Starho zkona a odokamiku tohoto odvrcen zan Nov zkon.

Odlinost tchto dvou svt mus poctit kad. VNovm zkon jako bychom se vynoili z temnho,hnvivho Vchodnho svta do jasnho svtla, kter je tm evropsk. m u je vlastn v dohledu. Stedemsvta Starho zkona je upjat a zatuhl, vlun Jerusalm, stedem svta Novho zkona je mezinrodnGalilea, zem, ji vKristov dom kiovaly velk vojensk silnice ze severu a starodvn karavann trasyz vchodu, zem, vn mu zahldnut v dlce mohl bt imperilnm poslem ujdjcm do Cesareje se zprvouo smrti csae, nebo vbr dan zhlavn silnice do Damaku, nebo eck architekt na cest na stavbu novhodivadla v Gerase v Destimst.

A prv tento run mezinrodn koridor byl mstem, kde Je vyuoval. Jako jedin zprorok, ktevyli zIsraele, se zmrn odzl od judsk theologick pevnosti. Cesty, po nich se rozhodl chodit, nebylycestami, kn a rabn, ale cestami svta. A tak na silnic vedouc pes kopec zNazaretu ke Galilejskmu moilovk rozeznv prvn zaslben kesanstv.

3

Silnice b dol kzelenmu dol obklopenmu jemnmi kopci. Ve vzduchu vis hnd jestbipozorujc zemi. Tu a tam jeden z nich spadne z oblohy jako kmen a v miku je zpt a odlt pry. Cestu a svahdol do dol lemuj popadan kameny,mezi ktermi roste trn a kaktusy a dolm tee potek. Po vyprahlvysoin Judeje, kde se kad kapka deov vody schrauje vcisternch, je zvuk tekouc vody pmo

pepychov a extravagantn. Modr irisy rostouc na mokrch mstech vypadaj takka marnotratn.

Nalevo je po kopci roztrouen hnd msto se sice poboenm ale stle dominantnm kickm

hradem na vrcholu. Je to Cipori, z kter v Kristov dob udlal hlavn msto sv tetrarchie Herodes Antipas.Pojmenoval ji, jako vdy otrocky lichotc vldnouc moci, Diocesarea, ke cti Augusta, zrovna tak, jako o pr letpozdji pojmenoval sv nov hlavn msto Tiberias, na poest Augustova nstupce. lovk peml, zda seczarov takovou architektonickou podlzavost skuten ctili polichoceni.

Vpli cesty zkopce dol je alostn mrtv vesnice zvan Raineh, kter se nikdy nevzpamatovala zezemtesen v roce 1927. Jej domy pod le vtroskch a jej hradby spadly. Pokud chce nkdo v idt,jak asivypadalo njak biblick msto pot, co je dobyli vlenci jako Saul nebo David, polete ho do Raineh.

Na pat kopce je mal, chudik arabsk vesnice. Obklopuj ji hol kopce a mezi nimi sem tamskrovn penin pole. Za nimi le irok zelen pl, o kter stedovc poutnci vili, e tam Je sbralobiln klasy o abatu.

Vesnika se jmenuje Kefr Kenna, co sotva zakrv jmno Kny Galilejsk, kde Je pi svatebn

hostin promnil vodu ve vno.V Kn jsou dva kostely, jeden prost eck a druh frantiknsk archeologick. V prvnm vm tlust

eck knz uke dv kamenn urny, o kterch vm pov, e jsou to dbny na vodu ze zzraku. Mm dojem, ejedna z nich byla ktitelnic v kostele z osmnctho stolet a druh je nanejv ze estnctho stolet. Kdy dtenajevo sv pochybnosti o tchto relikvich, tlust knz pokr rameny. Nejlaskavj, co si o nm me lovk

pomyslet je to, e vn nejsp sm v.

Na druhou stranu frantiknsk kostel je zajmav. Je postaven na mst, kde v roce 726 stl starobylkostel a nepochybuji o tom, e tradice k, e stoj pesn na mst domu, kde se konala svatebn hostina.Frantikni, kte maj dobr oko na autentick relikvie, se domnvali, e pod zem le trosky starobylhokostela a v roce 1641 zaali vyjednvat o koupi pozemku. O dv st padest let pozdji dostali svolen postavitkapli. Trplivost pat ve Svat zemi mezi frantiknsk ctnosti.

Njak frter vs zavede pod chr do temn krypty, kde je starodvn cisterna a tak velmi starodvn

idovsk dbn: a vmalm museu je vystaveno mnoho pedmt zmsk doby objevench vruinch, vetnmosaiky z byzantsk doby a minc z as Konstantinovch. Lze sotva pochybovat, e frantikni objevili


3/12

byzantsk kostel, o kterm se m za to, e stoj na mst konn svatebn hostiny.

Za Knou silnice zat a znovu se no do kopc. Po lev stran se zved podivn hora sedlovhotvaru. Je znma jako Hattnsk rohy a vjejm stnu porazil Saladin kiky a skoncoval tak s osmaosmdest letstarm latinskm jerusalmskm krlovstvm.

Tisc stop pod vmi najednou vidte jasn modr prouek. Tento prvn pohled na Galilejsk moe. Pat

k nejposvtnjm vzpomnkm na Palestinu.Silnice zan ubhat vytrvale z kopce. Vzduch je m dl vc hork. Pipomene vm to horko dol

Jordnu. Pokraujete vsestupu do hork prrvy a na konci cestysedm set stop pod hladinou moepijdtekpalmm, zeleni , modr jezern vod a blm stechm Tiberiady.

4

Mal hotel v Tiberias stoj pobl jezera. Ze svho pokoje mm rozhled ped ploch stechy dom amezi vtvemi eukalyptovnk vidm pruh modr vody a za nm ps kopc, kter je stejn hol a rovofialov

jako mobsk poho u Jericha. Pokoj byl hork a dusn, ale na rozdl od suchho, bezvtrnho horka Mrtvhomoe, jej zmroval jemn vnek od jezera, kter sice nestail na to, aby pohnul palmovmi listy, ale lstekyeukalyptu rozechvt dokzal.

Piel jsem na to, e pokad, kdy lovk doraz do novho hotelu vPalestin, je dobr vyjt poschodech a na stechu, kter je vdy ploch a nabz vten rozhled po ktermkoliv mst, ve kterm se lovkzrovna ocitne. Vyel jsem do prostoru velkho asi jako tenisov dvorec, kter byl tak bl a oslujc, e dokud

jsem si nenasadil slunen brle, nevidl jsem vbec nic. Pak jsem pohldl dol na Tiberias.

Vidl jsem stovky blch dom splochmi stechami pochodujc dol po mrnm svahu kopce, aby sezastavily v malebnm zmatku kolem jezera. Hranatou uniformitu blch stech stdaly bl kupolky. Tu a tamnad kupolemi a stechami vynval jako georginsk pepenka minaret. Byla tu jedna temn, zk hlavn ulice,z n vybhaly stovky pinavch uliek a tato ulice byla peplnn mui, enami, dtmi, velbloudy a osly.V pozad byla velk zelen hora spr blmi domy rozesetmi po jejch boch.

Pede mnou eil slab vtrGalilejsk moe. Nemlo jednotnou barvu. Byly tu skvrny tmav i svtlmodi a tak stopy bled zelen. Pemlel jsem, se kterm jezerem je srovnat a svou pamt jsem se probralmarn. Csa Titus chtl jezero Neuchatell vdnenm vcarsku pojmenovat Galilea, protoe mu tolik

pipomnalo Galilejsk moe, ale musel nakonec sv mnn zmnit. Jezero m tvar srdce, s nejum mstem najihu. Je dlouh tinct mil a virok je nejv sedm mil. Loch Lomond je o jedenct mil del, ne Galilejskmoe, nen ale zdaleka tak irok. Lough Neagh vSevernm Irsku je o pt mil del a tyi mle ir. Vudekolem hory se zdvihaj poho. Na zpadnm pobe to jsou zelen hory, na vchodnch bezch jsou to hol a

pust poutn srzy, soust skalnat bariry, kter se zdvih na vchod od Jordnu a b jinm smrem podleeky kolem Mrtvho moe kAkabskmu zlivu. Kdy jsem se podval kseveru, spatil jsem pohled, kter sevtiskne do mysli kadmu, kdo ije v Galileji: vidl jsem skvl hbet hor pokryt snhem. Stl na severu jakostna. V nejhlubch prrvch snh neroztv ani na samm vrcholu lta. Byla to hora Hermon, Hora Promnn.

Galilejsk moe nelze, kvli subtropickmu klimatu, srovnvat sdnm evropskm jezerem. Je tomal vnitrozemsk moe ponoen na potku tropickho pkopu, kter dl Palestinu od Arbie. Le sedm setstop pod hladinou moe a podobn jako druh jezero o mnoho mil jinji, Mrtv moe, pat do docela jinzempisn ky, ne zbytek Palestiny. Hory stojc vude kolem maj sv hlavy v mrnm klimatu a nohyvjezee, na jeho bezch se da bannm, palmm, bambusu a cukrov ttin. A voda Galilejskho moe je

erstv, ne slan a hok jako ta zMrtvho moe.Druh vc, j Galilejsk moe na lovka zapsob, je jeho osamocenost. Vyjma blho msta Tiberi as

je to oputn jezero. Pes brle lze na daleko pi zpadnm behu smrem kseveru vidt temn shlukeukalyptovnk, kter maj oznaovat msto Betsaidy a vedle nich stoj dal stromy a mal bl budova na mst,o nm se pedpokld, e tam stvalo Kafarnaum. Pobl beh vidte znepokojiv hromady ernho kamene,co jsou kosti starch mst. Kdy se podvte na rov a nafialovl kopce naproti, vidte, e jsou divok apust, protnan hndmi vyprahlmi dolmi jako by byly posekan noem. Kolem nich jsou tu a tam rozesetyern tvereky, nkdy blzko pobe, ale vtinou v na kopcch. Jsou to bedunsk stany z koz srsti. Zdejdivok poutn kraj spad do francouzsk Srie. Je v nmjen mlo silnic. Na vrcholu skal stoj bltn vesnice acestovatel, kte si do nich troufaj bez znalosti mstnho jazyka, by s sebou mli mt ozbrojen doprovod.

Ale Galilejsk moe dch i ve sv oputnosti vten pokoj a krsu, kter pekonv cokoliv dalhov Palestin. Od doby, kdy se Je usadil v Kafarnau, se zdej krajina vdetailech zmnila, ale v irokm obrysu

zstv stejn. Kopce jsou stejn jako ty, ke kterm upral pohledy i on, svtla a stny barvc gerasensk vinydo zlatava a do purpurova, drobn vnek, kter biuje jezero do bla, modr voda, kter vybledv do mln


4/12

zelen tam, kde se na severu vlv Jordn, nic z toho se nezmnilo. To jsou vci, ke kterm Je vzhlel a ktermiloval, kdy il v Galileji.

Vyel jsem do ulic Tiberias. Je toomel a pinav msto krc se u jezera jako ebrk. Je to mstohadr, temnch o a temnch sklep, bazrk a zkch uliek. Na okraji vody se zvedaj zbytky pkn kickzdi z ernho basaltu, vjejch bastionech ij rodiny vnevslovn chudob.

Herodovsk ruiny le od modernho msta kousek na jih. O mst, kter si Herodes postavil, abyobsluhovalo jeho letn palc na kopci, mluv dnes u jen sutiny pr zd. Stle lze vysledovat st ti mle dlouhhradby, ale cel jej seky se ji ztily do jezera. Kopec vzadu je zjizven troskami a pln jam. Vysoko na jehoboch jsou hromady, rozbit sloupy a star zdivo oznaujc msto Antipasova palce. Z obo kopce jsem

posbral vechny mon druhy msk keramiky a drobn zlomek mavho skla.

Jeden pozstatek mskch as jet stle ije. Z kopce nedaleko jezera trysk pramen horskminerln vody. Tento pramen, kter pr dv stejnou vodu jako Karlovy Vary a zmioval se o nm Plinius, bylznm a oceovn od nejstarch dob. Nen pochyb, e se v nm koupal Vespasin i Titus, kdy v Galileji vlili.A lidsk aly l dosud. Navtvil jsem velk lzesk dm, do kterho pichz pacienti ze vech kout Srie,Palestiny a Zajordn.

V Jeov dob tyto lzn pitahovaly nemocn ze vech st zem. lovk seneme ubrnit divunad potem nemocnch lid pinench na behy jezera, aby je tam Je uzdravil. Nkdy knmu nepichzeli

jednotliv, ale velkch zstupech. Nu a Kafarnaum bylo podl pobe jen deset mil od horkch lzn v Tiberias.lovka napadne, e ptomnost nejslavnjch lzn vzemi, kde se shromaovalo mnoho set jedinc, mus btdo znan mry odpovdn za zstupy, kter vyhledvaly v Kafarnaum Pnovu pomoc.

K jezeru jsem se vypravil, kdy zachzelo slunce. Domy a dal stavby stly a pmo kokraji vody,bylo tam ale mal voln msto obsazen devnm molem, ze kterho s veerem vyrelo pr rybskch lod.Tohle primitivn molo bylo zejm potomkem skvlho pstavit, od jeho stup kdysi vyrely na modrouvodu Herodovy luny. V prachu sedlo pr Arab. Ti mui chystali svj lun na non rybolov.

Za Tiberias zapadalo slunce a posledn svtlo dopadalo na protj kopce. Vjeho jasn zi bylozeteln vidt kad dol i labina. Przran vzduch psobil, e se zdlo, e protj beh nen dl ne asimli. Jezero se stalo pltem modrho skla a stromy nepohnul dn poryv vtru. Tam, kde skkaly ryby, se povod ily kruhy. Vzduchem jako ipkypoletovali ledci. Posledn svtlo na kopcch postupn zltlo, ahndlo. dol se plnila modrmi stny, na chvli se zachvla podivn nafialovl barva a ztmavla do modra.

Kopce dlouho drely svtlo zmizelho slunce. Vchod hnul blou z a na zpad tepalo rov dohasnn.Ticho bylo hlubok. Jedinmi zvuky bylo tich plouchn ryb, pleskot poletujcch holub a kik rors. Dalekona severu zdvihala hora Hemron svou snhovou hradbu. Cel proda jako by naslouchala dleitmu ztiensoumraku a v tomto hlubokm tichu se nad Galilejskm moem rozhoela prvn hvzda.

5

Vstal jsem v asnm ase, o tvrt rno, kdy je svt ztichl a chladn, vyel jsem na stechu hotelu,abych se podval na vchod slunce nad Galilejskm jezerem.

Tiberias v tomto ase pokrv ticho a e. Z prachu, ve kterm strvil noc, se zdvihl njak Arab a jakoduch se odkradl do jitnho ticha.

Na obloze jet svtila hvzda. Za plochmi stechami mezilehlch dom leelo studen a ed

Galilejsk moe jako star zrcadlo, za svitu je neeil dn vnek. Na protjm behu divok gerasenskkopce stly na okraji vody jako pikren zvata. Za tmito kopci plnila oblohu slab rov ze, kter slilakadou vteinou, ila se a rozrstala, uhasila posledn hvzdu, a jet ne vylo sluncedodval dom a palmmnejjemnj stn.

Lid i zvata vdli, e nadchz nov den. Kohouti kokrhali sborem, kter znl ozvnou z kopce nakopec. Arabov, s hlavami stle zahalenmi ve svm atu, protoe sp zcela obleeni, vedli kvod osly avelbloudy. Vrabci vzruen cvrlikali a rosi plnili vzduch svm jasnm kikem.

Pak najednou nad gerasensk kopce vyskoilo sluceve se promnilo! Oteplilo se. Jezero bylo modr.Na Hermonu na severu byl vidt ziv snh. Zvony eckho konventu se rozeznly hlubokm zvonnm.Odnkud se nesla vn vaen. A na minaret meity vyel muezn a volal vc kmodlitb. Tak piel doTiberias nov den.

Prochzel jsem se v brzkm jitru na kopci, kde kdysi zil vndhee mramoru a zlata palc Heroda

Antipase. Dval jsem se dol ke Galilejskmu moi, modrmu pod jitnm sluncem. Obas jsem zahldl blouplachtu naklnjc se proti vtru, mc na sever, kde se lov nejlep ryby a kde do jezera vtk mln zelen


5/12

Jordn. astji ale nen vidt dn plachty. Jen modr voda lec klidn vhorku a bezvt a zakroucenpobe bc kseveru s Magdalou, Bethsaidou a Kafarnaem lecmi vnejhlubm mst zakiven. Pokoj lenad Galilejskm moem jako poehnn: pokoj ticha, samoty a vzpomnek.

Moje mylenky se na tomto kopci vdy obrac kdivokm, neastnm, divoskm mum zherodovskho rodu, kter v dob Kristov vldl Palestin. Probleskvaj evangeliiHerodes Velik, jeho synAntipas, a Filip Tetrarcha. Jsou ale jen laickmi postavami v tragedii. Evangelia jsou pamti. Byly napsny

dvacet, mon tyicet, let po Jeov smrti, aby nov generaci pipomnla jeho iny na zemi. Lid, pro kterbyly psny, znali dobov okolnosti a souvislosti. Znali tragedii Herodovc. Stailo jim ct vjedn vt, e kdykrl Herodes zjistil, e ho mudrci od Vchodu oklamali, rozltil se, a dal povradit vechny chlapcev Betlm, protoe takov in nevyadoval dal vysvtlovn.

Dobe vdli, e to bylo v souladu s Herodovm ivotem a dokonale to odpovdalo stovkm dalchzchvat barbarskho hnvu. Podobn, kdy byl Je pedveden ped Pilta a pak jm odesln kHeroduAntipasovi, dozvdme se, e se velmi zaradoval: protoe doufal, e uvid, jak dl njak zzrak. Jak odlin

je tento Herodes od svho nsilnickho otce. Herodes, kter nechal z nhl pohnutky pobt betlmsk dti, by senikdy takto nezachoval.

A tak, zatmco hlavn postavy evangeli jsou vykresleny pevnmi tahy, pozad je nartnuto jemnmirtami, tu vtou, onde slovem. Kdo chce zjistit, jak ono pozad bylo, mus jt jakoby za pbhy evangeli aetbou Josefa Flavia a zkoumnm historik jako byl Livius, Tacitus, Plutarch, Diodorus Sicilsk a Strabonobjevovat nznaky, kter doplnit pozad, kter evangelist nemli potebu dokreslovat. Provinn HerodaVelikho, skandln ivot jeho syna, dobr vlastnosti tetrarchy Filipa, kter vdy cestoval svmi dravami sestolcem spravedlnosti, byly v Kristov dob bnm pedmtem hovor. Krlov a prost lid si ve starovkchdobch byli mnohem bl, ne si jsou dnes. Nedlily je dn tdy. Dvorsk povsti byly drby probranmi pohospodch. Kad otrok byl iitelem skandl. A meme si bt jisti, e kdy se Je zastavil, aby pohovoil na

bezch galilejskho jezera s chudky, slyel o mnoha tajemstvch z palce na kopci. Sedm tu, kde se kdysi naskvostnch terasch zvedal Antipasv palc a zkoum si pedstavit obraz Heroda a jeho syn

Na podzim roku 31 p. Kr. pedjmala ada lehkch ligurijskch lod o estnct stolet porkupanlsk Armady. Prohnaly se mezi tkmi vlenmi plavidly, vymanvrovaly je a vynutily si boj. Lodi,kterm se nepoda uniknout, jsou ve vod spleny. Byla to bitva u Actia. Antonius a Kleopatra pchajsebevradu a OctaviusAugustus Caesarje pnem svta.

Mezi tmi, kdo nov rozdlen moci sleduj se zdenm, je Herodes, krl id, ptel poraenhoAntonia. Herodes je ptaticetilet, pohledn, udatn, kultivovan a svtaznal mu. M geniln smysl pro

peit, i kdy je to mon jen hrsk tst. Opustil Pompeia a pebhl kCaesarovi. Kdy padl Caesar, podpoilBruta. Po Brutov pdu spn pracoval na vzestupu Antonia. Pi kad pleitosti vzal svj osud do rukou adal jej v szku jako by jednm vrhem kostky a pokad vyhrl. Ale bitva u Actia byla nejvt kris jeho ivota.Opt se rozhodl pro sml postup. Vyprav se za Augustem a bu se dok smrtinebo se vrt jet vt, nekdy dv. Nejprve zanech tajn rozkaz, e pokud se nevrt, jeho krsn ena Mariamne, kter nesm vyjma jeho

patit dnmu jinmu mui, mus bt zabita. Pak vypluje na Rhodos, kde Augustus odpov po svm vtzstv.

Ne Herodes vstoup do audienn mstnosti, sejme svj diadm. Smle kr kAugustovi a zdrav hotak, jak krl zdrav sob rovnho. Nen to dn vchodn mocn ponen ped svm pemoitelem, je sml,odvn, dstojn. Jsou chvle, kdy je pravda tak neoekvan, e nese ve ostatn ped sebou. Tohle je jedenz nich. Herodes se neomlouv za sv ptelstv s padlm Antoniem. Stav na nm. Zdrazuje svou loyalitu.k, e mnohokrt snan prosil Antonia, aby se zbavil Kleopatry, jene toho mue nemohlo nic zachrnit.

Svou porku si nese vsob. Herodes hled Augustovi do o. Antoniovi slouil vrn. Slibuje slouit Augustovistejn vrn, pokud ho pijme jako spojence a ptele mskho lidu. Augustus optuje pohled do Herodovch

bystrch, smlch o a k mu, aby si nasadil svj diadm. A tak Herodes znovu vtz. Po triumflnmprvodu sAugustem se vrac bohat a mocnj.

Nu, Herodes ije dvojm ivotem, jiskivm veejnm a temnjm soukromm, kter je zlm snemrlivosti, strachu a pletich, znich asto nen jinho niku, ne prostednictvm otrvenho pohru nebo dky.Vjeho snch stra pbuzn, kter povradil. Na veejnosti je osvcenm zpadnm krlem, v soukrom jevchodnm despotou.

Mariamne naslouch chladn jeho tstn. Slyela o rozkazu zabt ji, pokud by neuspl. Jakjinak by semohla o tomto tajemstv dozvdt, peml Herodes, ne tak, e jist mu zradil jeho dvru? Onen mu jeihned popraven. Mariamne je uvrena do vzen. Jej neptel pitaj do Herodovch u. kaj mu, e spltalaintriky, aby ho mohla zabt. Neme tomu vit. Ale neboci nataen na skipec eknou ve svch mukch

cokoliv. Herodes, rozervan mezi lskou a rlivost, ustoup alobcm a Mariamne je vedena na popravu.Jakmile zeme, zane Heroda svekerou zuivost drsat ltost. Jej duch ho pronsleduje do konce jeho ivota.


6/12

Uplyne ptaticet let a Herodes umr. Jeho dlouh a skvostn panovn je u konce. V Jerusalmnenvidn a opovrhovan, vm obdivovan, kles tento mu, napl id, napl pohan, do hrobu, rozernnemoc a pronsledovan ltost a strachem. Jeho zem je pokryta asnmi novmi stavbami a novmi msty.

Na hoe Moria se zved nov Chrm, podobn snnm polm na Hermonu. Jeho zem je vt ne to, nadkterm vldli Saul nebo David. Pesto se jeho lid modl za jeho smrt. V lench snech ho pronsledujeMariamne, jej dva roztomil synov, kter oba zabil a poetn spolenost lid zjeho vlastn krve, nkte

probodeni dkou, jin ukrcen provazy, dal otrveni.Zatmco je jeho odul tlo neseno od horkch pramen pi Mrtvm moi do teplch zahrad Jericha,

dozvd se, e vBetlm se narodil njak krl. Nen krle krom Heroda! Co nezabil sv dva krsn sny,Mariamniny chlapce, protoe nkdo ekl, e by se mohli stt krli dv, ne pijde jejich as? A pobij ve chnynovorozen chlapce v Betlm. A to provedou ihned. Tebae Herodes umr, mimo Heroda nen dnhokrle.

A pili knmu znovu, eptali, e jeho syn a ddic Antipater, kter je vm, kladn chyst jeho smrt.Tentokrt mluv pravdu. Mlad mu je piveden dom a uvren do Herodovch kobek, a sedmdestilet krl se

propad do spousty nemoc a lenstv. Nemoc zachvacovala cel jeho tlo,pe Josephus, a suovala jerozlinmi bolestmi

Nastv as, kdy u nepe a nepepisuje svou zv. Zmocuje se ho smrt. V nhlm vzept energieale d o jablko a n, aby je mohl oloupat. Zved n, aby si ho vrazil do prsou. Jeho sluhov vysko azabrn mu v tom. Rozruch vpalci sly jeho syn Antipater, kter vdomnn, e jeho otec je mrtev, se pokouuplatit alnka, aby ho pustil na svobodu. alnk b kumrajcmu krli a ekne mu to. Zabte ho,okamit, rozkikne se krl. A tak je spchna Herodova posledn vrada. O pt dn pozdji umr.

Takov tedy byl krl, vjeho poslednm roce vldy se narodil Je Kristus. Djiny mu kaj HerodesVelik a takov i byl. Barbarsk, obludn a krut, pesto vak sttnk prvnho du. Jeho strach a rlivostodstranily ti syny, vybran aby se stali jeho nslednky, od svch deseti manelek ml ale poetnou rodinu. Tisynov, mezi kter nakonec rozdlil sv krlovstv byli:

Archaleus, nejstar syn samask eny zvan Malthrace, kter zddil krlovstv Judeje, Sama aItrurie.

Antipas, Herodes Jeova soudu a ukiovn, mlad syn zte matky, kter zddil Galileu a Pareu.

Filip, syn krsn Kleopatry Jerusalmsk, kter zddil nejchud dl krlovstv, tetrarchii Bathaneje,Trachonitis a panstv Zenodorus, poutn oblast severovchodn od Galileje a jin do Damaku, obvanpevn eky a syrskmi osadnky.

Posledn dva byli jedinmi dvma rodilmi vldci vPalestin vJeov dob a oba jsou zmnniv evangelich. Prvn z nich, Archaleus, byl svren dv, ne Je doshl dosplosti. Narazil jak u lidu Judeje, alei u svch pbuznch. Vsledkem byl dlouh a trpk spor o Herodovu posledn vli. Jedni kali, e kdy jinebotk sepisoval, byl len nebo pod nevhodnm vlivem, druz tvrdili, e byl pi smyslech. Veejn asoukrom spor proti Archaleovi byl tak trpk, e cel vc byla odeslna k rozhodnut Augustovi do ma.

Do ma se vydal Archelaus, tak Antipas, jako i idovsk delegace, kter usilovala pedevm osvren obou panovnk a zaveden samosprvy veden veleknzem pod mskm dohledem.

Augustus pi vyslechl, zbavil Archalea krlovskho titulu a zpt jej poslal jako ethnarchu Judeje a seslibem, e jej udl krlem pozdji, pokud se bude dn chovat. To se muselo stt v prvnch letech Kristova

ivota, protoe u sv. Matoue se dozvdme, e kdy se Josefdozvdl,e Archelaos kraluje v Judsku po svmotci Herodovi, bl se tam jt; ale na pokyn ve snu se obrtil do konin galilejskcha usadil se v mst zvanmNazaret.

Bylo to poprv, kdy mlo rozdlen krlovstv mezi Herodovy syny ovlivnit ivot naeho Pna. Bhempedchoz vldy bylo nemon, aby se Josef ctil v Nazaretu vbezpe, protoe pod ni spadala cel zem, porozdlen ale znamenalo t v Nazaretu bydlet vjinm stt, v Antipasov Galileji. Ve svm pozdjm ivotJe pekraoval hranice tchto sttek mnohokrt, pechzel pes n pokad, kdy odeel z Galileje doJerusalma,kdy el do fnickho zem kolem Tru a Sidonu a kdy se vypravil do Csareje Filipovy podzasnenm Hermonem. Csarea Filipova byla hlavnm mstem dobrho a spravedlivho tetrarchy Filipa.

Myslm, e se obecn nerozeznv, e Je mon nkter z tchto dynastickch spor pouil v jednze svch promluv. Vpodobenstv o hivnch meme jist v jednom mui vzneenho rodu, kter mlodejt do dalek zem, aby si odtud pinesl krlovskou hodnost, a vchovn jeho sluhu bhem jehoneptomnosti, vidt stn Archaleovy vpravy do ma?

Ovem, zbyten a neuiten Archelaus, kter projevoval vechny neesti svho otce, ani by ml


7/12

cokoliv z jeho sly a osobnosti, dopustil, aby se zleitosti v Judejipropadly do veobecn anarchie. Vechno sijet pohoril a zkomplikovat tm, e se vniv zamiloval do dvakrt ovdovl eck krsky, jejm prvnmmanelem byl jeho nevlastn bratr Alexander. Kvli n se zbavil sv manely a uzavel jedno s onchnezkonnch, typicky herodinskch manelstv, kter idy vdy dsily. Po devti letech Archelaus trplivostsvho lidu a sv rodiny vyerpal. Jedn noci, kdy sedl na hostin, dorazil posel a pedal mu list. Bylo to

pedvoln do ma. Znovu se vypravil za csarem, na dlouh seznam svch provinn ale tentokrt ji neml

odpov a byl vypovzen do Vienny v Galii. S Archelaem navdy zmizela koruna a ezlo Judy.Na jeho zem vpochodovali man a obnovili podek. Judeu, Sama a Edomsko pipojili k msk

provincii Srii. Zavedli jakousi samosprvu, se Sanhedrimem (veleradou pozn. pekl.) jako legislativnmsborem, ale s tm, e autoritu nad nm ml jako pedstavitel csara prokurtor Judeje, kter sdlil v pobenmmst Csareji. S vypovzenm Archelaa a pchodem man tak vidme utven pozad Jeova procesu aukiovn, kter tak dvrn znme. Je byl tou dobou desetiletm dttem v Nazaretu.

Herodes Antipas prohnan pozoroval mocensk pd svho bratra ze sousedn galilejsk te trarchie anepochybn si myslel, e sm bude pli chytr, ne aby ze sebe udlal takovho hlupka. Jene Nemesis jako

by mla stl pozvn do blzince vn a poivanosti, ve kterm Herodov bydleli a Antipasv as ml jetpijt.

Antipas nebyl nsilnk jako jeho bratr: byl slab a prohnan. Dar diplomacie, kter dovolil jeho otciotoit si kolem prstu Antonia a Kleopatru, ba i Augusta, byl v nm zedn do lstivosti a skonosti. Je ho

jednou oznail za tu liku.

Jeho veejn poiny byly bledm stnem toho, co doshl jeho otec, byl ale dobrm a aktivnmstavitelem. Rekonstruoval mocnou pevnost Machareus postavenou vpustch vinch Mobu nad Mrtvmmoem, a mezi jinmi msty zaloili i skvostnou Tiberias , pojmenovanou na poest Augustova nstupce. Kdyse ovem kopaly zklady Tiberias, byly nalezeny zbytky starodvnho hbitova. To, podle mojskho zkonaznamenalo, e mstoje obadn neist a nevhodn pro lidsk osdlen. dn psn id by do takovho mstanemohl vstoupit, nebo je opustit, bez proveden sedmidennho oiovn. Aby pro msto zajistil obyvatelstvo ,musel Herodes uplcet otroky, ebrky a vechny mon niemy a chtru, aby se tam usadili. V chp rabnono msto pchlo.

Pod skvostnm palcem s rozhledem pes Galilejsk moe vyrstalo msto, kterho bylo postojem ivzhledem zcela pohansk. Jeho levitick neistota ovem zstvala , a to je zejm dvod, pro neexistuje dnnznak, e by je Je kdy navtvil, tebae leelo v oblasti jeho veejnho psobena musel je kad den vidtz Kafarnaum a z jezera.

Antipasova zkza ovem nevzela zjeho veejnho, nbr ze soukromho ivota. Kdy byl nvtvouv m, pebval u svho nevlastnho bratra Heroda Filipa, nikoliv tetrarchy Filipa, ale ji nho Herodova syna,kter se z dsiv spleti ambic vyvlkl a il ivotem bohatho soukromho obana.

Filip, v souladu s incestnmi obyeji sv rodiny se oenil sHerodiadou, vnukou Heroda Velikho.Antipas, jako dal Herodv syn, tedy byl vi Herodiad vpesn stejnm stupni pokrevenstv jako jej manelFilip. Byla to ena velmi krsn svraznou povahou. Mla dceru, Salome.

Antipas a Herodias se rozhodli, e byli stvoeni jeden pro druhho. Herodias byla ambiciosn ena,v jejch ilch kolovala vbun makabejsk krev, a ila bezpen nudn ivot bohat msk matrony. Takovexistence pro ni nebyla dostaten nebezpen. VHerodovi Antipasovi vidla monosti neomezenho vzruen.Mohl by j dt moc. Krev mnoha zlch a nsilnch pedk ji pobzela zradit manela a spojit se s tetrarchou

Galileje a Pereae. Ona ale dala svou nabdku! Pokud odpishne, e se rozvede se svou enou, dcerou krle PetryAretase, pak si ho vezme za mue. Herodes to slbil a oba odjeli spolu, doprovzeni Salome.

Tohle mal pinav drama vn a ambic nabv nejvy zajmavosti vzhledem ke sv souvislostispbhem evangelia. Kdy sv. Jan Ktitel dval burciv prchod sv nenvisti vi tomuto svazku a eklHerodovi do tve, e mu zkon nedovoluje, aby ml manelku svho bratra, ml skon krl vidt osudovvarovn. Jene nevidl. Herodias Ktiteli nikdy neodpustila. Urka j vzela v mysli a pomstila se na chmurnvin pevnosti Macharea, kdy prostednictvm sv dcery poadovala Janovu hlavu na tcu.

Pbh Herodiady a Antipase se vyvinul nejpodivnjm zpsobem. Darmolapem a budikniemuherodovsk rodiny byl hil jmnem Agrippa. Byl bratrem Herodiady, jeho ivot byl dlouhm potulovnmvpustinch jeho dluh, jimi pechzel od jednoho poskytovatel pjek kdruhmu. Kdy jeho sestra uteklas Antipasem, svm spolehlivm nosem marnotratnho bratra vyctil toit a mon i vyhldku njakhovydrovacho pspvku od svho novho vagra. Antipas mu poskytl ron pjem a udlat z nj guvernra

novho msta Tiberias. Jene jedn noci, kdy byl Antipas pli opil, ekl svmu lnmu a niemnmuvagrovi, co si o nm pesn mysl, co mlo za nsledek, e Agrippa svou pletichac osobu pemstil jinam.


8/12

Jako vtina marnotratnch lid byl velmi pitaliv a jeho ena Cypros, ho zboovala.

Nakonec dorazil do ma, kter dobe znal, protoe se tam vdob csae Augusta vzdlval. Se tstmpravho dobrodruha si zskal nklonnost Caliguly a ti dva zaali bt nerozlun. Kdy se po Tiberiov smrti stalCaligula csaem, zahrnul svho idovskho ptele poctami a dal mu nejen statky oputn po smrti tetrarchyFilipa, ale tak prvo nosit diadm a uvat titul krle. Antipas a Herodias tak s trpkm hnvem sledovali, jaksevandrk bez domova, nohsled, lovk, kter jim pod jet dluil spoustu penz, do Palestiny namylen vracel

jako korunovan krl! Namsto toho, aby se radovala z tst svho bratra, stavovala Herodias rlivost. Pro bytenhle lovk a jeho ena mli nosit korunu, kdy ona s manelem zstvali nekorunovni? Pro by ml btAgrippa krlem Agrippou, zatmco jej manel byl jen tetrarchou Herodem?

Jej hnv, zvist a vytrvalost byly takov, e se Antipas nechal odvzt do ma, aby tam csaivysvtloval, jak je to vechno nespravedliv. Ovem Agrippa, kter vidl pleitost, jak si vyrovnat ty se svousestrou a vagrem, kter se mu vysmval, a poslal naped rychlho posla ke svmu pteli Caligulovi ainformoval ho, e Antipas propaoval do Galileje dost zbran na to, aby vyzbrojil sedmdest tisc mu. KdyAntipas a Herodias dorazili do ma, csa se ji poptval ohledn zbran a jeliko jejich odpovdi povaoval zaneuspokojiv, rozhodl se je oba poslat do vyhnanstv a jejich majetek dt niemnmu lenochovi Agrippovi. Atak se paliat ambice Herodiady stala Antipasovou zkzou.

Mstem jejich exilu byl galsk Lyon. Caligula ovem udlil Herodiad vjimku, protoe byla sestroujeho ptele. Nabdl j nejen svobodu, ale tak veker majetek, na kter mohla vznst nrok. Herodias ale, sezbleskem makabejsk pchy, nabdnutou laskavost opovrliv odmtla. S nznakem velikosti, kter lovkavede k vhn, navzdory vem jejm hchm, nad pli tvrdm soudem, se rozhodla stt pi svm manelovi.Bok po boku se tihle dva, ena, kter zahubila Pedchdce a mu, v jeho moci bylo zachrnit ivot JeeKrista, odebrali do mlh djin.

A veker jejich majetky zddil Agrippa. Byl dobrm krlem. Davy ho milovaly.

lovk se tak prochz po kopci, kde bylo proito tolik emoc a dnes tu nen nic, co by pipomnalomsto, kde Herodes snoval plny a Herodias snila o korun, a na zlomen sloup napl zasut vzemi a jednu idv jeskyn, kde se skrvaj akalov. Je tk vit, e na tomto krsnm mst nad modrmi galilejskmivodami, deformovaly ivot lid nenvist, ambice a rlivost. Jak podivnje pemlet o tom, e zatmco v palcina kopci nad Herodem a Herodiadou hoely vonn lampy, stl vedle Galilejskho moe Uitel a pravil:

Z nitra toti, z lidskho srdce, vychzej zl mylenky, smilstv, loupee, vrady, cizolostv,

chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, zvistiv pohled, urky, nadutost, opovlivost. Vecko toto zlvychz z nitra a znesvcuje lovka.

A dle Uitelpromluvil, ka: Jak prospch bude mt lovk, zsk-li cel svt, ale svj ivot ztrat?

Zajmalo by m, jestli se jeho oi na okamik obrtily kpalci na kopci nad Tiberias.

6

Jednou rno jsem zael kmalmu molu a domluvil se s rybi, e s nimi vyjedu lovit na Galilejskmoe.

Lo, na kter jsme se chystali vyplout,bylo velk, neohraban plavidlo se tymi rybi, kte se stdaliu vesel tlustch jako oje vozu. Na dn lodi leela plachta, pipraven knapnut, kdyby se snad nhodou zvedlvtr, ale to nebylo pli pli pravdpodobn. A tak jsme za hnoucho slunenho svitu vyrazili na tich, modr

jezero.emeslem sv. Petra si na Galilejskm moi vydlv na edest tisc mu. Vichni jsou Arabov a

pevn muslimov. Na jezee se pouvaj ti druhy rybskch st: run s neboli shabakeh; vlen sneboli jarf; a plujc st neboli mbatten. Prvn dv byly nejoblbenj. Run s se pouv po celm jezee, aletan s se pouv pevn v st Jordnu na severnm konci.

Zatmco dva rybi veslovali, druz dva sedli v lodi a chystali st. Byly kruhov, s velmi jemnmi okya po okraji ji zatovaly tucty olovnch zvaek. Hz se rukou a jsou zjevn stejnho druhu jako ty, okterch se mluv v evangelich. Kdy Je poprv povolal sv uednky vrhali st.

Nejmlad zryb mluvil docela slunou anglitinou a dozvdl jsem se od nj, e rybaen naGalilejskm moi nen pli vnosn podnikn.

Musme pracovat celou noc, abychom nalovili ryby, ekl, rno za n ale dostaneme jen pr piastr.

Ale kupec, ten dostane hodn, hodn piastr

Moje mylenky se rozbhly na sever, daleko do proslunnch galilejskch vod kstudenmu Severnmu


9/12

moi a cornwallsk sardinkov flotile, kde jsem tak asto slchal stejn nadvn na prostednka, je to vnnek ryb.

Nezvedal se ani ten nejslab vtr.Obloha byla modr. Ale mlad ryb Abdul, zaichal do vzduchu,podval se kjihu a ekl, e se bl bouka. To je, a vdy byla, jedna ze zvltnost Galilejskho moe. Nad toutonzko lec vodn plochou se rychle peenou nhl boue, zuiv biuj povrch jezera a pokryj je vlnami, kterasto zaplavuj mal veslice. Je to proto, e zpadnvtry do hlubok jmy, v n jezero le,pichz rozven

prletem stovkami str a zkch dol na vysoin. V jednu chvli je voda hladk a klidn a vpt chvli je z nrozbsnn moe, vnm mui bojuj o ivot. Abdul kal, e vjedn takov boui utonuli nedvno ti mui a

jejich tla jet nebyla nalezena.

Prv jednu z takovch bou iv popisuj evangelia: V tom se strhla na moi velik boue, take lou mizela ve vlnch; ale on spal.

I pistoupili a probudili ho se slovy: "Pane, zachra ns, nebo zahyneme!"

ekl jim: "Pro jste tak ustraeni, malovrn?" Vstal, pohrozil vtrm i moi; a nastalo velik ticho.

Jak pjemn bylo za tohoto horkho rna, pobe se vzdalovalo, nebylo slyet nic ne skpot velkchvesel, plchn vody a arabskou psmiku, kterou zpval jeden z mu tie broulajc sloku vedouc k hlunodzpvanmu refrnu.

Zamili jsme na protj beh, kde se gerasensk kopce jevily tm hrozivj a nehostinnj, m vcjsme se k nim blili. Vypadaly tak, jak musely vypadat v Jeov dob: vyprahl, seehl kopce poset tiscidrobnch ez, stop po vyschlch potocch a pronikan temnmi roklemi, do nich si nikdo netroufneneozbrojen.

Jak vrn kresl evangelia charakteristiky tohoto kraje. I dnes, po tm dvou tiscch let je gerasenskkraj mstem, kde lovk oekv, e tampotk lence.

Prv z jednoho z tchto dsivch srz gerasent vepi v bezhlavm prku napadali do jezera.Napadlo vs nkdy podivit se nad tm, pro by se mli kolem Galilejskho moe pst vepi, zvata pro idypatn a neist? Vtchto kopcch jsou poschovvan trosky eckch mst, kter vJeov dob kvetla, mstaecky hovocho Destimst. A ta proti vepovmu dn pedsudky nemla.

Vyskoili jsme na beh a pekloptali po horkch kamenech.

Pobl stly ti nebo tyi bedunsk stany. Beduni byli chud a vypadali hladov. Cel kmen se otoil adval se na ns pohledy upenmi snekompromisn intenzitou zvat.

Pr minut chze od tboit ns dovedlo do divokho dolka, kde rostlo pr ps jemene . Zahldlijsme tu beduna, schoulenho na zemi, jak j trvu.

M hlad, komentoval to Abdul, a nic jinho kjdlu nem.

Ale jezero je pln ryb, ekl jsem. Pro si njak nechyt?

To Abdula zejm zmtlo. Pokril rameny.

Beduni nechytaj ryby, ekl.

Pohled na muovu chudobu byl pro m tak depresivn, e jsem vykonal obvykl in soucitnhoEvropana a dal mu ilink. Aby si za nj ale mohl cokoliv koupit, musel by peplout jezero do Tiberias, nebo jtasi ticet mil do hor.

Chudk Nabuchonodozor! Podval se na minci ve sv dlani a podkoval mi, pak se s vrozenouzdvoilost poutnho Araba sehnul a rychle vytrhl nkolik dlouhch stbel trvy a vtiskl mi je do rukou. Bylo tove, co mi mohl nabdnout.

Odveslovali jsme znovu na jezero a zamili kpedpokldanm ruinm Kafarnaa. Toto msto, stejnjako poben vesnice tak dobe znm Jeovi, zmizelo zmapy. Mnoz archeologov ovem maj za to, e jehomsto oznauje kupa ernch basaltovch ruin lec na vchodnm behu jezera, nedvno tam byla objevena adle monost znovu vystavna pkn synagoga.

Roste tam eukalyptov hjek, kterm synagoga prosvt jako mal msk chrm. Mnoz v, e jsou toruiny synagogy, kde kzal Je, ale myslm, e budu mt pravdu, kdy eknu, e stavbu je mnohem pozdjhodata, mon z druhho stolet.

Deset minut lod z Kafarnaa je mal ztoka, o kter se uvd, e oznauje msto Betsaidy a vedle stojshluk selch arabskch dom, zvan el Mejdel, pedpokldan msto Magdaly, msta Ma Magdaleny.


10/12

Vythli jsme loku na beh vmal oputn ztoce. Jeden zryb si vykasal aty kpasu a brodil se dojezera se stmi pehozenmi pes levou pai. Stl a ekal, jako by sledoval njak pohyb ve vod. Pak rychlmpohybem ruky vrhl run s. Proletla vzduchem a snesla se na vodu jako suknka baletky, kdy kles k zemi.Tucty olovnch zvaek s ve tvaru zvonu thly vodou a ta tak chytala a uvznila kadou rybu ve svmdosahu.

Ale s zstvala znovu a znovu przdn. Bylo krsn vidt ho, jak s vrh. hledn sloen s se ve

vzduchu rozloila do zvonu a dopadla na vodu tak pesn, e olovn zvaka dopadla na vodu souasn avytvoila mal kulat plouchnut.

Zatmco jsem ekal na dal hod, Abdul na nj ze behu zakiel, aby hzel nalevo, co okamit udlal.Tentokrt ml spch. Brodil se tm smrem a hmatal kolem svch nohou, pak vythl s a bylo vidt, e se v nzmtaj ryby. To mn zajmalo, protoe rybi nevdomky opakovali jeden znejasnjch pbh z evangeli.

Je se zjevil sedmi uednkm po Zmrtvchvstn. Za svtn stl na behu jezera a volal:

Dtka, nemte nco kjdlu?

Odpovdli Nemme.

ekl jim: "Hote s na pravou stranu lodi, tam ryby najdete.

Udlali, co jim ekl a vythli na beh s plnou velkch ryb, bylo jich sto padest ti; a a jich bylotolik, s se neprotrhla.

Jednadvactou kapitolu Janova evangelia nemohl napsat nikdo, kdo by dobe neznal rybe odGalilejskho moe a rybsk zvyklosti. Velmi asto se stv, emu srun st mus spolhat na rady nkohona behu, kdo mu ekne, zda m hzet doleva nebo doprava, protoe v ir vod me nkdy vidt hejno ryb,kter je pro mue ve vod neviditeln.

Tihle galilejt rybi jsou zvykl hzet st znovu a znovu a nic nechytit, pak ale nhle hozen s medopadnou na ryb hejno a pak je nutn ji vythnout s na behjak velmi pesn k sv. Jana jejich prvnnalhav starost bylo zjistit, jestli nen s protren.

Kdy svat Jan popisuje zzrak, asn vcn konstatuje, e s se neprotrhla. Kdo jin, ne ryb,nebo nkdo, kdo se srybi dvrn zn, by v takovou chvli o nem takovm mluvil?

Uloven ryby byly typick pro Galilejsk jezero. Jsou to ploch ryby dlouh asi est palc s ohromnouhlavou a hebenovm hbetem vynvajcm na zdech. k je j tak ryba sv. Petra, protoe legenda k, eprv z jej tlamy vythl Petr penz dan.

Sedl jsem u hromady tchto podivnch ryb a vzpomnl jsem si na pbh popsan u sv. Matoue. Jea Petr pili po Promnn na bo hory Hermon do Kafarnaa. Jeden z vbrch chrmov dan pielspoadavkem zaplatit pl ekelu, co byla da uloen kadmu idu nboenskho vku, kter se vyuvala na

pokryt nesmrnch vdaj na kadodenn obti a dal innosti jerusalmskho Chrmu. Je i Petr byli zjevnbez penz a Je ekl Petrovi: Jdi k moi, ho udici; vythni rybu, kter se prvn chyt, otevi j sta a najdepenz; ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.

Jen tak ze zvdavosti jsem otevel tlamu jedn z ryb a vloil do n desetipiastr. Je to mince stejn velikjako anglick dvouilinkov mince. Do tlamy se vela snadno, protoe jej hlava je vi tlu zcela nepimen.Sameek m podivn zvyk nosit ve sv obrovsk tlam potr, a kdy se mal ryby vyklubou, pouvaj tlamu

svch rodi jako lonici a toit ve chvlch nebezpe. S tm jak mlad ryby rostou, roztahuje se tlamadosplho natolik, e je tk pochopit, jak se vlastn sm krm.

Abychom se ale vrtili k rybm. Jakmile byly ryby mrtv, jeden z nich rozdlal ohnek zvtviek.Dal tikrt nazl hbety ryb a nechal je pct na ohni. Abdul odbhl do lodi a pinesl s sebou dva nebo tibochnky, i spe ploch kole arabskho chleba, tenkho, kehkho peiva podobnho pli prope enmulvanci.

Jedna z ryb byla vzata z ohn, uloena na kol chleba a pedloena mi k jdlu. Pojedl jsem ji prsty abyla velmi dobr.

Rybi jako by opt hrli jednu znejslavnostnjch a nejkrsnjch episod evangelia sv. Jana. Prvtakhlejak galilejt rybi vdy j, kdy jsou na lovu rybpikzal Je, vzken z hrobu, sedmi uednkmupci zzran uloven ryby.

Stl na behu vedm jitru. Nejprve ho nepoznali. Kdy jim ekl, aby vrhli st, poslechli, protoemyslili, e je to njak dal ryb na behu, kter najednou zahldl ryb hejno. Kdy ale pili bl, sv. Janzaeptal: Pn je to.


11/12

Jakmile imon Petr uslyel, e je to Pn, pehodil si pl - byl toti svleen - a brodil se k nmuvodou. Ostatn uednci pijeli na lodi - nebyli daleko od behu, jen asi dv st loket - a thli za sebou s srybami. Kdy vstoupili na beh, spatili ohnit a na nm rybu a chlb. Je jim ekl: "Pineste nkolik ryb ztoho, co jste nalovili!

Vidl jsem vPalestin mnoho vc, kter se nezmnily odbiblickch as, nikde jinde jsem alenepotkal modern lidi, kte by docela nevdomky opakovali posvtnou kapitolu evangeli. Galilejt rybi

mohou bt Arabov a muslimov, ale jejich zvyklosti, zpsoby prce a nstroje jejich emesla , jsou stejn jakoza dn Petra, Ondeje a Filipa.

7

Mluvil jsem s mladm dstojnkem vlenho letectva na dovolence zIrku. ekl mi, e pod britskouvlajkou slou prapor asyrskch odvedenc, kte mluv aramejsky, tedy e, j mluvil Je. Kdy jsem sezeptal jak by jeden z tchto Asyan vyslovil Jeova slova zKe, napsal mi tohle: 'Alhahi, alhahi lamaswkhtni.

Vezmte si posledn ver Prvnho listu Korinanm, ekl, V na anglick Bibli kon slovy Kdonemiluje Pna, a je proklet Maranatha! Vdycky jsem pemlel, co me to: a je proklet Maranathaznamenat. Za slovem proklet m bt samozejm teka. Maran -atha je aramejsk frze, kter by dnen praporv Bagddu rozuml. Mar znamen pn, an znamen n a atha znamen pichz, a tak to to slovo znamen N

Pn pichz VNovm zkonu je mnoho dalch aramejskch slov, kter jsou vcemn stejn jako ta, kterdnes pouvaj Asyan.

Byly napsny knihy, kter mly dokazovat, e Jeovm jazykem byla etina a vdci se pokouelidokazovat, e mluvil hebrejsky. Modern vzkum ale zejm nade v pochybnost prokzal, e e, ji bn

pouval pi rozhovorech se svmi uednky a lidmi vPalestin byla aramejtina. Tento jazyk odvozuje svjmno od Arama, ptho syna mova a vnejstarch dobch se j hovoilo vsevern Srii a Mesopotamii. Kdybylo v roce 586 p. Kr. odvdno do babylonskho zajet dvanct izraelskch kmen, byla hebrejtina ivm

jazykem. Kdy se po tm padesti letech vracely dva kmeny, zjistily, e severn jazyk vpadl na jih. Titonavrtilci z exilu e pejali, ale zavedli do n mnoho hebrejskch slov. Kniha Ezdrova a kniha Danielova jsouob psny do znan mry tmto posevanm jazykem. Zd se, vdob naeho Pna se aramejtina stalalidovou e cel zem. Pokud lo o bnlidi, byla hebrejtina mrtvm jazykem. Byl to jazyk student a rabn.V Kristov dob u byla hebrejtina tak mlo znma, e ten zPsma pouvan pi synagogln bohoslub

museli pekladatel pevdt zhebrejtiny do aramejtiny.Nov zkon obsahuje mnoho aramejskch slov a frz. Jev vkik zKe znaj samozejm

vichni. Kdy Je vzksil dceru Jairovu ekl: Talitha cumi, (co anglick Bible pekld Dvo, tob pravm,vstani (Damsel, I say unto thee, arise), a dr. James Moffat ve svm novm pekladu pe jako Holiko,

povdm, vsta (Little girl, I am telling you to rise). Arabov dodnes bn uvaj slovo cumi ve smysluvstvej, seber se. Ve chvlch zkosti vGetsemansk zahrad se Je modlil slovy Abba, Ote, tob jevecko mon. V tomto ppad nsleduje hned po aramejskm slovu Abba peklad. Jedno aramejsk slovo

pouvme vichni denn, toti mammon, kter se vNovm zkon objevuje tyikrt a je to bn aramejskslovo pro bohatstv. Dal aramejsk slova pouit v evangelich jsou Gabbatha, dlaba vPiltov soudn sni,Raca (vraz opovren) a Golgota, jmno msta, kde byl Je ukiovn. Slovo Golgota je eck pepisaramejskho Gulglta. Hebrejsky jmno zn Gulgleth. Znamen to msto lebky. Latinsk ekvivalent calvarianm dv Kalvrii.

Kdy rabni vyuovali ve kolch, nebo kdy se shromdili pod loubmi prvnho ndvojerusalmskho Chrmu, byla e, j mluvili, doslovn hebrejtina. Je sn byl nepochybn dobe obeznmen.Kdy debatoval se starmi v Chrmu, pedkldal sv argumenty pravdpodobn hebrejsky, kdy ale poslzevysvtloval svou neptomnost svm rodim, sv nesmrteln: Co jste nevdli, e musm bt tam, kde jde ovc mho Otce? pronesl aramejsky.

Dvma dalmi jazyky, ktermi se v t dob mluvilo, byla etina a latina. Latina byl nenvidn ednjazyk, jazyk dstojnk, mskch vojk, a opovrhovanch vbrch dan. id j nikdy nemluvili a u jen smjej zvuk jim pipomnal jejich porobenost vi mu. etina mla na druh stran vjejich ivotech docela jinmsto.

Palestina je dnes obklopena troskami eckch mst. V Kristov dob to byly kvetouc komunity. Odas Alexandra Velikho se etina prosazovala, ortodoxnmi idy opovrhovan, modernmi, liberlnsmlejcmi idy, kte byli naklonni helenistickmu hnut, kter dve hrozilo znienm ortodoxie, pstovan.

Ohromn idovsk spoleenstv usazen mimo Palestinu, napklad vAlexandrii, pijala etinu samozejmjako svou bnou e. Star zkon byl peloen do etiny a kulturnmu svtu tak byl dostupn njak ti stalet


12/12

ped Kristovm narozenm. id mimo Palestinu museli ecky mluvit, aby mohli existovat. VPalestin bylovem jeden nzor jasn vyjden vjist pasi zTalmudu: ten, kdo svho syna u etin je prv tak proklet

jako ten, kdo chov prasata, ovem kosmopolitn lid, jako byli Herodov a jejich dvoan, se tili nejenz eckho jazyka, ale tak zeckho umn a filosofie.

Mluvil Je ecky? asto se argumentovalo, e ano. Sv. Marek nm vyprv, e kJeovi pilaSyrofenianka. Ta ena byla pohanka (anglick bible pe ekyn pozn. pekl.) , k sv. Marek, rodem

Syrofenianka. Prosila ho, aby vyhnal zlho ducha z jej dcery.

Stejn dobe lze ale argumentovat, e se hovor odehrl v aramejtin. Podobn se uvdlo, e Je aPilt spolu mluvili ecky. Jist je ale prv tak rozumn usuzovat, e Pilt ml tlumonka. O tyicet let pozdji,kdy chtl Titus vyzvat Jerusalm ke kapitulaci, pouil jako tlumonka histo rika Josefa Flavia a poslal ho, abyaramejsky kiel msk podmnky kapitulace obrncm na hradbch.

Je zajmav, e hebrejtina, kter se jako lidov e vPalestin nepouvala od doby, kdy byli Israelitodvedeni do babylonskho zajet, je dnes po cel Palestin slyet vsionistickch osadch. Oiven liturgickho

jazyka pro kadodenn pouvn je pozoruhodn a pro m asnj, ne jakkoliv materialistick vdobyteksionist. Slyet dva idy z Rumunska mluvit hebrejskyje stejn pozoruhodn jako slyet dva Italy vymovat sidrby v latin. Nevm dost na to, abych dokzal ct, zda je jazyk Starho zkona dost prun na to, aby se dal

pouvat vmodernm svt: jedin co mohu ct je to, e sionist, kter jsem slyel jm zejm mluv velmiplynn.

8

Na galilejskm pobe lze pobvat jen na dvou mstech. Je myslm mon bydlet u Otc Svat zem,kte maj mal klter a dm pro hosty vTel Hum, mst kde stvalo Kafarnaum. Na nedalekm kopci je italskhospic. Ale nejkrsnj msto na bezch jezerazahldl jsem ho, kdy jsem byl srybije hjemstv strom akvtin znm jako Tagba. U vody rostou plaziv spousty bougainville, kvetoucch ke, eukalyptovnky a palmya uprosted tohoto rje je vilka, kter pat nmeckmu katolickmu vboru v Palestin. Zde Otec Tapper vtcizince do Galileje.

Rozhodl jsem se tam pr dn pobt.

chapter vi h. v. morton in the steps of master pracovní překlad

Documents