building bridges through managing conflicts and differences - part 2 (czech)

8/12/2019 Building Bridges Through Managing Conflicts and Differences - Part 2 (Czech)

1/55

POSTAVME MOSTY

mezi ob any a ady mstn samosprvya v zjmu efektivn j spoluprce se nau me,

JAK ZVLDATKONFLIKTY

A NESHODY

ST IIMETODIKA


2/55

Autor tto p rukyFRED FISHER na jej tvorb spolupracoval s odbornky z organizac Partners Hungary Partners Slovakia Partners Romania Partners for Democratic Change International University of Texas, Arlington United Nations Centre for Human Settlements UNCHS (Habitat) /Centra Spojench

nrod pro lidsk sdla/ experty vzdlvacch instituc zem st edn, vchodn a jin Evropy.

Zpracovn p ruky dila Nadace pro mstn rozvoj /Foundation for Local Development/ p iPartners Romania / s finann podporou: LGI -Local Government Initiative Programme of the Open Society Institute /programu

Institutu Open Society pro rozvoj mstnch iniciativ/ UNCHS (Habitat), United Nations Centre for Human Settlements, v rmci vzdlvacho

programu pro vedouc pracovnky orgn mstn samosprvy /Local Leadership andManagement Training Programme/, financovanho vldou Nizozemskho krlovstv.

Autorem celkovho uspo dn /Layout/ je Paul Popescu.

esk p eklad: Alena Faltskov, 2002Financovno LGI z projektu Small Grants ProgramGrafika anglick verze: Paul Popescu

2


3/55

P EDMLUVATato edice p ruek pro kolitele vychz v dob, kdy Centrum Spojench nrod pro

lidsk sdla (United Nations Centre for Human Settlements, UNCHS) zahajuje celosvtovou

kampa na tma samosprvn

zen m

stskch sdel, kterho by se

astnili vichniobyvatel. Mylenka zapojen vech oban, vyjad ujc cle a strategii tto kampan, je pevn

zakotvena i v tmatech a vzdlvacch strategich, o nich tyto p ruky pojednvaj. Byly p ipraveny a napsny s elem slouit rozvojovm pot ebm nevldnch komunitnchorganizac, jejich vedoucchinitel i adovch zamstnanc, a rmec pro jejich praktick pouit je nastnn v dslednm souladu s duchem a realitou irok spoluprce.

Dnes stle jasn ji vyvstv a veobecn se uznv nkolik tmat, kter vymezuj npl a tvo rmec mstsk samosprvy v novm stolet a tiscilet. Prvn z nich, pro kter se vvtermn inkluzivita, znamen, e orgny mstn samosprvy a obansk spoleenstv, ktercht j stt vele spoleenskch a ekonomickch zmn, si mus uvdomit vznam zapojen

vech oban, bez ohledu na jejich majetkov pomry, pohlav, vk, rasov pvod nebonboensk vyznn, do rozhodovn o zleitostech, kter ovlivuj jejich kolektivn kvalituivota.

Druhm tmatem je zen obecnch zleitost, na nm se podl cel spektruminstitucionlnch a komunitnch struktur. V idelnm p pad takovto spolen frum spovna vzjemn dv e, otev enm dialogu vech zainteresovanch subjekt a irok klestrategi s clem p emnit dobr mylenky a spolen p edstavy o budoucnosti na konkrtniny.

Jak se uvd v prologu, tato ada metod (nstroj) realizace uvedench mylenek vevzdlvac praxi je vsledkem spoluprce Nadace pro mstn rozvoj p i organizaci PartnersRomania Foundation, Centra Spojench nrod pro lidsk sdla (UNCHS Habitat) a OpenSociety Institute. Vznamnoust finannch prost edk pro tento projekt p ispl programnadace Open Society Institute pro rozvoj mstnch iniciativ (Local Government InitiativeProgramme), dal podporu poskytlo Centrum Spojench nrod pro lidsk sdla (UNCHS Habitat) a vlda Nizozemskho krlovstv. Rumunsk organizace Partners dila projektv rmci regionlnho programu rozvoje kapacit mstn samosprvy v zemch St edn aVchodn Evropy (Regional Programme for Capacity Building in Governance and LocalLeadership for Central and Eastern Europe). Tato prce zahrnovala t odzkouen p ruek pro participativn plnovn, zvldn konflikt a neshod v ternu v rmci programukolen kolitel, jeho se zastnilo 18 osob ze 13 zem St edn a Vchodn Evropy aSpoleenstv nezvislch stt.

Npad zpracovat tuto adu p ruek vznikl ve dvou r znchstech svta. dc vborregionlnho programu rozvoje kapacit mstn samosprvy v zemch st edn a vchodnEvropy (Regional Capacity Building Programme for Central and Eastern Europe) p i svmzasedn v roce 1997 oznail problematiku zvldn konflikt a participativnho plnovn zadv oblasti, v nich oban zem tohoto regionu pot ebuj vykolit. Tato dv tmata spolus dalmi, o nich pojednv tato edice oznaila za dleit a vyadujc kolen t skupinarozmanitch nevldnch a komunitnch organizac a vedoucch p edstavitel orgn mstnsamosprvy zem subsaharsk Afriky v roce 1998.

Konen bych rda podkovala Fredovi Fisherovi, hlavnmu autorovi tto edice, avynikajcmu tmu spolupracovnk , kter svedl dohromady k prci na tchto materilech.

3


4/55

Pat k nim Ana Vasilache, editelka Partners Rumania, kter dila prce probhajc vRumunsku; Kinga Goncz a Duan Ondruek, editel Partners v Maarsku a na Slovensku;David Tees, kter se v pr bhu let podlel na mnoha publikacch UNCHS; kolitel, kte seastnili praktickho odzkouen p ruek; a tm profesionlnch pracovnk UNCHS, kter pod vedenm Tomasze Sudry svmi znanmi odbornmi znalostmi a zkuenostmi p ispl

k doladn konench produkt.

Anna Kajumulo Tibaijukavkonn editelka

United Nations Centre for Human Settlements (Habitat)

4


5/55

OBSAH

Jak pouvat tento soubor metod: nkolik nmt k zamylen 6

1. Rozcvika/lmn led 7

2. Monosti prezentace 9

3. Cvien v percepci 11

4. P iny konflikt a intervenn strategie 14

5. Vehochu zahajovacch a stimulanch cvien 16

6. Shromaovn informac o konfliktu 19P padov studie: Neukzn n soused 21

7. Image exchange 22

8. Vyjednvn o rolch 25

9. Strategie zvldn konflikt 29

10. Vyjednvn simulan cvien (hran rol) 31

P padov studie: Zachra te kolku! 3311. Posute r zn modely mediace a vytvo te si sv vlastn 36

12. Zvldn konflikt a otzka moci 39

13. Simulace sporu 44P padov studie:Spor o stavebn povolen 46

14. Podoby dialogu 48

15: Naume se umn dialogu 50

16: Pln aplikace novch poznatk a dovednost 54

5


6/55

JAK POUVAT TENTO SOUBOR CVIEN:NKOLIK NMT K ZAMYLEN

st II tto p ruky tvo soubor cvien, kter poslou lektor m a facilittor m p i plnovn pracovnch semin a jinch typ vzdlvacch akc vychzejcch z koncepc amylenek obsaenchsti I. Cvien jsou zaloena na zsad, e lid se nejlpe u z vlastnzkuenosti. Jejich elem je podntit astnky, abyerpali ze svch vlastnch zkuenost aznalosti danho tmatu a zdokonalovali se tak v dovednostech zvldn konflikt a neshod. Nejsou se azena podle stupn dleitosti a nen ani naim zmrem, abyste si je prost vythli a za adili na program semin e jako hotov vtvory mzickho umn. Stejn jakov p pad vech dalch metod uvedench v tto edin ad budeme rdi, kdy si je upravtetak, aby vyhovovala vaim vzdlvacm clm a pot ebm i pot ebm vaich poslucha .

Uvdme adu r znch metod, kter se vztahuj k obsahusti I, a cvien jsou

zam

ena na r zn formy skupinov prce pomhaj lmat ledy (ice-brakers), zahjit(openers) a stimulovat (energizers) prci ve skupin a poslit soudrnosti skupiny. Nkter

se vm mon budou zdt povrchn, jaksi nevn - a mohou takov bt, pokud je budete pouvat p li asto a p ehnan. Protoe cvien slouc k poslen soudrnosti skupiny nebok vytvo en dobr atmosfry se nkdy vzjemn smuj, stoj pravd podobn zato vnovatchvli tomu, e si je probereme.

Cvien pomhajc prolomit ledy a ty, ktermi zahajujeme skupinovou prci, majhodn spolenho, v nkterch ohledech se vak li. Je-li pot eba prolomit ledy(v typickm p pad proto, e astnci se neznaj), v podstat nezle na tmatu, kter zvolme. elemcvien tohoto druhu je, aby se astnci uvolnili a uvdomili si, e jsou partnery, kte se seli

proto, aby se nemu nauili. Naproti tomu uinnost, kter slou k zahjen skupinov prce, je tma obvykle dan souvis s obsahem semin e nebo vzdlvac akce. Tytoinnosti slou jako vod do dan problematiky. P ipravuj pdu pro interaktivn uen, pomhaj astnk m vetn facilittora hladce vplout do tmatiky, kterou se budouzabvat. Jsou jakousi pracovn p edehrou.

T etm typem cvien pomhajcch vytvo it douc atmosfru a poslit soudrnostskupiny jsou cvien stimulan, dodvajc skupinov prci energii (energizers). V typickm p pad jsou zbavn a jejich elem je zvednout rove kolektivnho adrenalinuv momentech, kdy astnci zanaj bt unaven, ochabuje jejich pozornost a zjem apod.Podle na zkuenosti se mezi astnky vtinou najde nkdo, kdo um tento typ cvien vst. Nevhejte vyuvat tchto lid. Na druh stran si vak vdy podrte celkovou kontrolu nad pr bhem programu. Dle naeho nzoru toti nkte astnci jezd na r zn kolen,semin e a jin akce tohoto druhu jen proto, aby se dobrovoln ujmali tto vd role amohli tak p edvst sv organizan schopnosti. Mohou vm bt velice uiten, na druhstran vak na konci nkterch semin , kde se astnci sami ujmaj veden podobnchcvien posilujcch soudrnost a aktivitu skupiny, nebv dost jasn, kdo vlastn celou akci d a zodpovd za jej pr bh.

Jak ji bylo eeno, cvien nen nutno pouvat ve zde uvedenm po ad. V kadm p pad byste je mli pouvat jen pokud to bude pro vs a vae posluchae vhodn a eln.Doporuujeme vm t, abyste si je dle pot eby upravili.

6


7/55

1. ROZCVIKA/LMN LED Zmapovn situace v oblasti een konflikt

CESTOVN ZPRVA: Toto cvien lze vyut i mnoha jinmi zpsoby krom tch, kteruvdme ne. Mete se nap klad vrtit k vahm a pocitm, kter astnci spojujs konfliktem, a za adit je do kategori dle definice Christophera Moora (viz Kapitola 4).Mete astnky podat, aby rozliili r zn rovn konflikt, nap . mezilidsk, organizani tzv. p eshranin. Nebo v zvru semin e podejte astnky, aby p idali dal kartyk tm, na n si zapsali nebo graficky vyjd ili sv osobn pocity, kter v nich konflikt bud,nebo jinak zmnili sv j pvodn zznam. Ur it vs i vae posluchae v pr bhu semin enapadne ada dalch zpsob, jak obrazn eeno vytit z tohoto loiska vce drahho kovu;m jte proto karty stle po ruce.

Cl cvi enZmrem tohoto cvien je dt astnk m monost vzjemn se seznmit a zat

zkoumat pojmy a mylenky souvisc se zvldnm konflikt.

Pot ebn asAsi 60 minut. Bude-li cvien trvat dle, nejsp to bude znamenat, e astnci dob e

zmapovali teritorium, kter je t eba v pr bhu semin e prozkoumat. V takovm p pad siupravte sv j asov pln.

Postup

1. Vysvtlete, e cvien pome astnk m vzjemn se poznat, vyjd it a podlit se osv pocity a zkuenosti s konfliktem. Rozdejte jim velk karty (kadmu 4 a 6) a podejte je, aby se na jednu z nich podepsali (je dobr ji barevn odliit). Nazbvajc karty astnci zap jednm slovemi vtou nebo vyjd kresbou isymbolem vyjd sv osobn pocity, kter v nich bud konflikt. Aby bylo zadn zcela jasn, doporuujeme napsat velkmi psmeny na flip chart otzku:

Slyte-li slovo konflikt, co vs okamit napadne, jak mte pocity, co sip edstavte?

2. Pot astnky jednoho po druhm podejte, aby se p edstavili a ekli, co sizaznamenali na karty. V tto fzi klate pouze objasujc otzky. Podejteastnky, aby karty p ipevnili na stny uebny nejd ve vdy kartu se jmnem a podn ostatn karty.

3. Podejte skupinu, aby uvedla sv obecn dojmy z toho, co vid na kartch.

4. Rozdlte astnky na t i nebo ty i men, maximln estilenn skupiny, a podejte je, aby vypracovali koncepn mapu. Nkdo se vs pravd podobn zept,co tm mnte: vysvtlete, e koncepn mapa je prost jednoduch zpsob, jakseskupit a uspo dat mylenky, informace, data atd. a vytvo it si tak rmec prouvaovn na dan tma, jm je v tomto p pad zvldn konflikt.

7


8/55

5. Jednotliv skupiny pak prezentuj sv koncepn mapy, kter opt rozvste postnch.

6. Nsleduje diskuse o cvien a jeho vznamu pro lep pochopen povahy a nsledk konfliktu. Diskusi mete navodit nap klad tmito otzkami:

P ekvapilo vs nkter slovn nebo grafick vyjd en konfliktu nakartch? Kter vs p ekvapilo nejvce?

V em se podobaj a li vyjd en (vnmn a popis konfliktu) rznchastnk ?

Jak byste vy v roli lektor nebo meditor mohli pout tento typ cvienk tomu, abyste pomohli lidem, kte se ocitli v konfliktu, pokroit kesmrnmu een?

Nevhejte upravit si toto cvi en s ohledem na pot eby skupiny, s n pracujete. Jekoncipovno tak, e umo uje bezprost edn reagovat na mylenky i nzory, kter sev jeho pr b hu objev.

8


9/55

2. MONOSTI PREZENTACE Mylenky bez obsahu jsou przdn.

Bezkoncep n intuice je slep. -IMMANUEL KANT

Jeliko p ednky vtinou neodpovdaj zsadm empirickho uen (zaloenho na proitku, zkuenosti), navrhujeme namsto p ednkov formy pout dvoustrann dialognebo zenou diskusi k tomu, abychom uvedli informaci nebo koncepci podstatnho vznamu pro dal stdium skupinov prce. Nsledujc osnova by vm mla pomoci p i p prav interaktivn prezentace novch pojm, mylenek, dat, informaci materil.

Tma zen diskuse:

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

Hlavn body, o nich chcete jednat:(Sta t i neboty i, chcete-li, aby si je astnci pamatovali)

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

P klady ze ivota, kter chcete pout pro ilustraci:

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

9


10/55

Otzky, kter chcete poloit astnk m:(Mly by se vztahovat k hlavnm bodm vaeho vkladu a astnky podntit k tomu, abyuvdli sv vlastn zkuenosti)

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

Shrnut a rekapitulace hlavnch bod vaeho vkladu:

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

Jak chcete p i prezentaci vyut vizuln pomcky:

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

.......................................................................................................................................................

DAL CESTOVN ZPRVA: Tato cesta za objevy zan bt zajmav. Ne v n budete pokraovat, doporuujeme vm, abyste se podvali na seznam, kter uvdme v kapitole 5.Obsahuje jen nkter z mnoha tmat, kter mon budete chtt v pr bhu semin e pout.

Doporuujeme t, abyste se v tto fzi zamysleli nad tm, jak z tohoto invent e vybratmetody vhodn pro danou skupinu klient. Vae konen rozhodnut bude zviset navzdlvacch pot ebch vaich poslucha (tak jak je vnmte) i na va schopnosti jimvyhovt. Nevhejte podle pot eby si upravit nstroje uveden v tto p ruce, doplnit jedalmi z jinch zdroj - a p edevm si vytvo it sv vlastn.

10


11/55

3. CVIEN V PERCEPCIV kapitole 2 v 1. dlu tto p ruky jsme pojednali o Pochopen povahy konfliktu a o

loze, kterou p i vzniku a vyhrocen neshod a konflikt hraj vjemy (percepce). Vjemy jsou

asto povrchnmi projevy hloub ji zako ennch p edsudk a p edpojatosti. elem tohotokrtkho cvien je pomoci astnk m uvdomit si, jak se n pohled na problm me liitod toho, jak ho vnmaj jin.

Toto cvien me t poslouit jako rozcvi ka, po n nsleduje hlub diskuseo percepcch obvyklch v organizacch, v nich astnci pracuj, nebo obcch, v nich ij, akter by mohly vst k vn jm neshodm nebo dokonce konfliktm, pokud by nevypluly na povrch a ne eily by se. Pouvejte toto jednoduch cvien tvo iv tak, aby vm pomohlodobrat se hlub podstaty vci.

Cl cvi en:P ijmout nzor, e na problmy a situace lze pohlet r zn.

Pot ebn as:20-30 minut nebo vce, pokud ho dothnete do 2. fze (viz dle).

Pomcky:dn nejsou pot eba.

Postup

1. fze1. Nakreslete na tabulitverec (dost velk, aby ho vichni dob e vidli). Rozdejte vem

astnk m paprky (nepopsan). Bez jakhokoliv vodu nebo vysvtlen je podejte,aby se podvali na nakreslentverec a zapsali si odpov na tuto otzku:

Tento tverec je rozd len na n kolik dl . Kolik dl vidte? (Pozn. p ekl.: Tato formulace vm prvem bude znt ne esky, jako otrock p eklad ale slovo vidte, jeho obdoba /zd se vm apod./ tu skute n hraje roli.)

2. Dejte astnk m 30 vte in na to, aby si zaznamenali svoji odpov .

11


12/55

Pozn. pro lektora:Graf na konci tohoto cvien znzor uje, jak poet dl astnciobvykle uvd j (vtinou 16 a 30).

3. Vyberte odpovdi a zapite odpovdi astnk (poty dl, kter uvdli) na flip charttak, aby je vichni vidli.

4. Pot se astnk zeptejte, kter odpov je sprvn. Uvidte, e odpov na otzku, nakolik dl je tverec rozdlen, se asto bude shodovat s nejvym uvedenm potem. Nkte astnci mon odpov, e vechny odpovdi jsou sprvn, protoe jste se ptali,kolik dl vid , nikoliv na kolik dl je tverec skuten rozdlen. Prv v takovouodpov ovem doufte, protoe potvrzuje pointu celho cvien: e kad z ns povaujeza sprvn to, co momentln vidme. Vjemy se tak pro nsasto stvaj realitou, kterouobjevujeme a sdluje ostatnm.

5. Zeptejte se astnk , jak m li pocit, kdy nkdo prohlaoval, etverec je rozdlen navce dl, ne se domnvali oni - nap klad: pochyboval(a) jsem o sprvnosti jejichsudku; ml(a) jsem pocit, e jsem neschopn/neschopn (nedoki poet dl sprvn odhadnout), byl(a) jsem zvdav/zvdav, jak je sprvn odpov. Zeptejte se jichtak,co ud lali, kdy si uvdomili, e nkte astnci vid vetverci vce dl ne oni nap klad: znovu jsem se na graf podval(a), abych se ujistil(a), zda jsem se na prvn pohled nezmlil(a); jestlie m j odhad nebyl sprvn, snail(a) jsem se p ijt na to, vem je patn cvien nebo lektor.

6. Snate se podntit diskusi o cvien: zeptejte se astnk , jak podle nich rozdln mnno tom, na kolik dl je rozdlen tverec, souvis s tm, jak lid nahlej na problmyv konfliktnch situacch.

2. fze: hlub rozbor

Vsledky p edchozho cvien nm z ejm nazna, e astnci jsou ochotnidiskutovat o rozdlnch nzorech na problmy ve svm pracovnm prost ed i obanskmivot, kdy r zn nhledy mohou ztit porozumn a dokonce vyvolat konflikt, pokud rychlenevypluj na povrch. Organizace kup kladu zavede nov zpsob hodnocen vkonu svchzamstnanc, od nho se bude odvjet rozhodovn o sluebnm postupu a p padnmzven plat; nebo p jde o zmnu sazby spot ebn dan na prodej vekerho zboi slueb,kter poskytuj nevldn, neziskov a komunitn organizace. Anebo se st etnou nzory na to,

jak se dvat na rostouc migraci obyvatel z venkovskch oblast do mstskch aglomerac.V kadm p pad mohou odlin nzory na tyto problmy rychle nabt urputn j podoby

hluboce zako ennch p edsudk prezentovanch pod r znmi nlepkami.

Vyberte n jakou skutenou situaci, kterou astnci zaili na pracoviti nebo v mst bydlit, a zopakujte cvien z 1. stdia, p iem bude skupina plnit ne uveden koly. Totostdium me trvat i nkolik hodin zle na problmech, o nich se bude diskutovat.Posute sami, kolikasu mu bude t eba vnovat.

1. Podejte vechny astnky, aby uvedli problm nebo problmy, kter se dle jejichzkuenosti bn vyskytuj na pracoviti nebo v obansk komunit, a kter vtina

astnk chpe. Pokud mono z nich vyberte jeden nebo dva. Tento kol bude snadn, jestlie se skupina sela, aby eila konkrtn problm.

12


13/55

2. Rozdlte astnky na men skupinky. Podejte je, aby zapsali r zn zpsoby, jak bu

danou situaci vnmali sami (pokud byli jejmi p mmi svdky), nebo vjemy, kter jimsdlil nkdo jin, nebo se o nich dovdli jinm zpsobem nap klad se o nich doetliv mstnm tisku.

3. Kad skupinka pak se ad tyto vjemy podle mry zvanosti jakoto rozntky potencilnho konfliktu mohou jim nap klad p i adit ur it teplotn stupe, p iem bude platit, em vy teplota, tm vt je nebezpe spontnnho zehu.

4. Budou-li vechny skupinky pracovat na stejnm problmu, pro porovnn pak kad sesvm seznamem seznm plnum.

5. Potom s celou skupinou rozhodnte, co by bylo mono udlat proto, aby se zmnilovnmn problmu a snilo se tak nebezpe vn j neshody nebo budoucho konfliktu sestavte ak n plny.

6. P ette ak n plny a diskutujte o nich.

Grafick vyjd en r znho vnmn po tu pol ek rozd lenho tverce, kter pravd podobn p i tomto cvi en zjistte. Kad odpov udvajc po et dl men ne estnct a vce ne t icet si zaslou velice tvr koment .

13


14/55

4. P INY KONFLIKT A INTERVENNSTRATEGIE

Cl cvi enZskat znalosti a dovednosti pot ebn k rozpoznn p in konflikt a volb vhodnho zsahu.

Pot ebn asAsi 75-90 minut.

PomckyMapa p in konflikt a monch zsah (viz ne) a obvykl pomcky (papry, fixy,zvrazovae a nco na p ilepen popsanch arch na stny uebny co pokud mononezanech stopy).

Postup1. Uvete cvien strunm vkladem o pot eb umt rozpoznat p iny konflikt a neshod

mezi jednotlivci, organizacemi, komunitami, nrody atd. Mme-li konflikty a neshodyefektivn zvldat, pot ebujeme si vytvo it p ehlednou koncepn mapu jejich p in.elem tohoto cvien je pomoci astnk m rozt dit konflikty a neshody do kategori podle jejich p in. Budete pouvat koncepn mapu p in konflikt, jejm autorem jeChristopher Moore (viz Proces mediace v 1. sti tto p ruky). Moore dl konflikty do pti kategori podle toho, zda jejich p ina tkv v informacch, zjmech, struktu e,hodnotch nebo vztazch. Mon uvedete nkolik p klad kad kategorie, nepltvejtevak zsobou dobrch npad: p klady by mli najt p edevm sami astnci.

2. Rozdlte astnky na pt malch skupinek; pouijte k tomu n jakou npaditou metodu,kterou jste dosud nepouili: mete jim t eba nahodile rozdat prouky papru, na nichvdy bude napsno prvn psmeno nzvu kategorie. Samoz ejm si je muste p ipravit p edem.

3. Kad skupince dejte 30 minut na to, aby sestavila dva seznamy: (a) konflikty typick prodanou p innou kategorii (nap klad informan konflikt: lid se st etvaj proto, e sechovaj nebo jednaj na zklad chybnch informac); a (b) mon zsahy s clem eit

konkrtn p inu konfliktu.

4. Skupinky se opt spoj a kad p edlo plnu sv j seznam p in p slun kategorie anavrhovanch zsah.

5. Podejte astnky, aby uvedli p klady konflikt i neshod ze sv vlastn zkuenosti aintervennch strategi, kter byly pouity ve snaze zvldnout situaci. Zapite p klady,rozdlen podle Moorovch pti kategori, na velk archy papru (kadou kategorii nazvltn list).

6. Jako odmnu za dobrou prci astnk m rozdejte Moorovu Mapu p in konflikt

(najdete ji na nsledujc strnce a mete si ji zkoprovat).

14


15/55


16/55

5. VEHOCHU ZAHAJOVACCHA STIMULANCH CVIEN

( OPENERS A ENERGIZERS ) Nabzme vm k vaze a pobaven nkolik cvien, kter pomhaj zahjit a stimulovat

skupinovou prci astnk semin dodat j pot ebn nboj. Z velksti jsou zaloeny nazkuenostech z ternnch test ve st edn a vchodn Evrop a ze kolen lektor v pouvn tto p ruky a dalch manul. Jejich elem je co nejvce ulehit prci lektor tm, e nabzej nekodn zpsoby, jak zapomenout na momentln problmy, kter monastnky prv trp. Uvdme je v naprosto nhodnm po ad, kter se ne d mrou jejichdleitosti ani jakmikoliv jinmi racionlnmi dvody.

A) Zahajovac cvien (opener)Toto cvien lze pout pro ilustraci aspekt chovn vedoucho k vsledku, kter je

pro vechny vhrou (win-win), nebo r znch styl zvldn konflikt (viz pt styl dleKennetha Thomase v 1.sti tto p ruky).

PomckyPsac pot eby (fix a list papru formtu A4) pro kadou dvojici Pro kadho astnka

krom toho p ipravte men paprky: pro jednu polovinu s nadpisem slon a pro druhou snadpisemd m .

PostupPodejte astnky, aby se rozdlili do dvojic. Kad dvojici dejte fix a list papruformtu A4. Jednomu z dvojice dejte paprek s nadpisemslon a druhmu paprek

nadepsand m (astnci p itom nevd, co m jejich partner/ka napsno na paprku).

Dejte astnk m pt minut na to, aby na papry (A4) nakreslili p slun obrzek(slona nebo domu) podle nsledujcch pokyn: nesm partnerovi/partnerce ukzat zadn(npis na paprku) nebo jim ci, co m znzor ovat obrzek, kter kresl; mus kreslit jednmtahem; nesm j se (slovn) domlouvat. Je dobr tyto pokyny napsat nap . na flip chart (aby jevichni mli p ed oima).

Po pti minutch se kadho tmu zeptejte, jak se jim spolupracovalo, a podejte je,aby p edvedly sv vtvory pro pobaven cel skupiny. Pot diskutujte o teorii zvldnkonflikt s r znmi vsledky (vichni se ct vtzi, jeden vyhrv a druh prohrv), oThomasovch strategich spoluprce a soute (konkurence) a dalch strategich (nap . tzv.akomodan strategii spovajc v kompromisu vyhovujcm vem zainteresovanmstranm).

B) Stimulan cvien (energizer)K tomuto cvien budete pot ebovat m. (Mimochodem pokud ve sv lektorsk

vbav nemte sbrku m , rychle si ji po ite. Velmiasto se vm bude hodit, zvlt pro

cvien tohoto typu.)

16


17/55

Postup

Je jednoduch. astnci se rozestav do kruhu, jednomu z nich hodte m a podteho, aby t eba uvedl tma, o nm by se mlo mluvit dan den nebo v pr bhu tdne (podletypu semin e). Tento astnk pak hod m dalmu, ten dalmu atd., dokud se vemnedostane monosti p ispt do databze. Toto cvien lze nekonen obmovat zadvatastnk m nejr zn j koly. Dejte pr chod sv fantazii: jde o to, aby skupinaudrela m ve h e.

C) Zahjen druhho dneToto cvien me bt vhodnm zahjenm druhho dne nebo me skupin dodat

energie v momentech, kdy jsou vichni tak eeno na dn jsou unaven, ztrcej zjem apod.Opt astnky podejte, aby utvo ili kruh a aby kad neverbln vyjd il konflikt.P ipravte se na to, e nkte extroverti budou reagovat zpsobem dosti pochybnm anevhodnm.

D) Zahajovac/stimulan cvien pro semin e snesourodmi astnky(p edstavujcmi r zn zainteresovan strany)

Toto cvien je svm zpsobem simulac mediace nebo vyjednvn mezi nkolikar znmi spornmi stranami. A si p etete postup, pochopte, vem spov.

PomckyHodn m , balnk , starch ponoek vycpanch zbytky vee e cokoliv.

PostupZase utvo te kruh. Facilitor vysvtl, e m se bude po d hzet ve stejnm sledu,

tj.kad ho vdy dostane od stejn osoby a hod ho stejn osob, kter ho hodil(a) p edtm.

Takto budete pokraovat s jednm mem, dokud do hry nezapojte vechny astnky(vichni si hod a chytnou m). Pak facilittor zane vhazovat do hry dal me zpotku pomalu a postupn stle rychleji. Nakonec samoz ejm zavldne naprost zmatek a obvyklese stane nco zajmavho, co bude dobrou ilustrac situace, kdy spolu vyjednv ada r znchzainteresovanch stran.

Kad astnk se zam na toho, kdo mu hz m, a toho, komu m hz on.Vechny ostatn je nucen ignorovat. P itom probh komunikace (k se sdlen), kter si jemlokdo vdom. V takov situaci je vkonnost skupiny omezen. A pak facilittor vhod dohry dal m nebo starou ponoku, a dynamika se mn. Nkterm astnk m in problmse s takovou zmnou vyrovnat. U je vm jist jasn, o co tu jde. Toto cvien me ilustrovat adu r znch zpsob chovn, kter zavme p i multilaterlnm vyjednvn nebo p imediaci.

17


18/55

E) Seznamka

cvien, jeho elem je prolomit ledy na potku semin e, jeho astnci seneznaj

PomckyProst jen dostatek prostoru, v nm se astnci budou pohybovat.

PostupLektor-facilittor pod astnky, aby se rozdlili do skupin a shromdili se

v r znch stech mstnosti podle kritri typu: odkud p ijeli (= zem pisn hledisko p edstavte si plochu mstnosti jako velkou mapu kraje nebo zem); kde pracuj (rozdl set eba podle r znch druh organizac); zkuenosti s mediac, ast na koleni jinchvzdlvacch akcch.; nebo podle jakchkoliv jinch hledisek, kter dle vaeho nzoru mohou

bt pro n zajmav, zbavn nebo oboj.

Po nkolika kolech, kdy se astnci budou dlit podle r znch hledisek, podejte skupinky,kter se utvo v poslednm kole, aby si chvli povdaly o tom, co oekvaj od semin e; svoekvn by pak mly bt p ipraveny sdlit ostatnm. Pot shr te celkov vsledky tohotovodnho cvien.

F) Dal zahajovac cvien na tma eenkter je pro vechny vhrou, oproti vsledku, kter je pro jednu stranou vtzstvm a pro

druhou prohrou

PomckyHodn bonbn.

PostupPodejte astnky, aby se rozdlili do dvojic. ehnte jim, e budou eit tmov

kol, p iem budou za svoji dobrou prci odmnni jednotliv. Cvien spov v tom, edvojice sepne ruce (proplete prsty) tak, aby navrchu ml palec tu jeden, tu druhlen dvojice.Kvalita jejich prce (za n je individuln odmnte p slunm potem bonbn) bude posuzovna podle toho, kolikrt se jim poda proplst prsty se svm partnerem tak, aby jejich

palec skonil navrchu. Velice d

leit je upozornit je, e nen dovoleno se vzjemn

(slovn

)domlouvat. Na toto cvien jim dejte zhruba 15 vte in.

Mimochodem nen t eba astnky odmovat belgickmi okoldovmicukrovinkami obyejn bonbny posta. Uvidte, e nkter astnci si uvdom vhodyspoluprce konec konc vyhraje-li jedenlen, zsk tm cel dvojice. Jin spolu budousoutit a celkov kalorick hodnota odmny dvojice bude men.

18


19/55

6) SHROMAOVN INFORMACO KONFLIKTU

Cl cvi enOsvojit si metody shromaovn a posuzovn informac o konfliktu p edtm, ne se

pokusme ho eit.

Pot ebn as90-120 minut

PomckyModelov situace (p padov studie) uveden na konci tohoto cvien.

Postup1. Systematick shromaovn informac je jist z teoretickho hlediska naprosto logick,

p esto si s nm znesv en stranyasto nedaj prci ve snaze co nejrychleji vy eit sv jspor. Hlavnm kolem tohoto cvien je pomoci astnk m pochopit, na co se ptt, aosvojit si metody sbru informac o konfliktu a jeho hlubch p inch, ne se rozhodnouvnovatas a dal prost edky jeho een. astnci budou pracovat v malch skupinch(pti- a osmilennch), a budou se snait dohodnout se na postupu p i sbru informac,kter jim pome lpe pochopit povahu konfliktu p edtm, ne se jim vymkne z rukou.Vsledky tto zjiovac strategie pak poslou jako zklad pro intervenn strategii,kterou pouij pro een svch neshod.

Vam prvnm kolem v roli lektora je podntit diskusi (pozor, aby se vm nevymklaz rukou) o zpsobech sbru informac a jejich analzy. Nejsnaz asi bude vychzetz p ruky Building Bridges through Participatory Planning (Stavme mosty pomoc

participativnho plnovn). A se vm poda opat it si tento cenn materil, nalistujte siKapitolu 6, kde najdete soubor otzek, kter pomhaj pochopit problm, a Kapitolu 7,kde je uveden podrobn popis r znch zpsob sbru informac. V zsad mte na vbrze esti iroce pojatch alternativ: pohovor; dotaznk; kombinace osobnho pohovoru adotaznku; analza psemnch materil; bezprost edn pozorovn; a vyuit spolenchzkuenost, znalost a intuice.

2. Bezprost edn po tto zen diskusi o metodch hledn podstaty problmu a zjiovninformac opt rozdlte astnky na pti- a osmilenn skupiny a podejte je, aby sedohodly, jak lpe pochopit podstatu konfliktu p edtm, ne se sejdou s protistranou, aby eili sv neshody. Jejich kolem bude se rozhodnout, jak dal informace pot ebujk een nar stajcho konfliktu, a jak si tyto informace opat .

astnci by si mli rozmyslet, jak metody a nstroje pouij ke sbru a posouzen pot ebnch informac, a vytvo it si celkov pln. Dejte jim na to 45-60 minut. Asi je optupozornte na Moorovu mapu p in konflikt jakoto jeden z nstroj, kter jim pomeuspo dat si mylenky a rozhodnout se, jak informace si budou chtt opat it. To je prvnkrok k een potencilnho konfliktu, k nmu sp je situace popsan v p padov studii.

19


20/55

Uvdme nkolik otzek, na n by astnci mli hledat odpov :

1. Jak problmy jsou jdrem sporu?2. Kdo je na jejich een zainteresovn a jak?3. Jak dlouho trv situace hrozc konfliktem?

4. Co ji bylo podniknuto pro jej een?5. Co se me stt, jestlie se nenajde een?

3. Pot se skupiny opt spoj, kad seznm plnum s vsledky sv prce (= jak informacesi je dle jejho mnn t eba opat it a jak p i tom postupovat) a budou o cvien diskutovat.Podncujte diskusi otzkami typu:

V em se podobaj p stupy ke sbru a posuzovn informac, kter prezentovaly jednotliv skupiny?

V em se li? Co byste zmnili na svm p stupu (na nm se dohodla vae skupina) pot, co jste

vyslechli prezentace ostatnch skupin? Jak vznam p itte systematickmu sbru dat, kter by ml p edchzet p ed

zsahem do konfliktu (s clem ho eit)?

P padovou studii uvdme na nsledujcch strnkch.

Tato p padov studie obsahuje mnoho podnt p ekraujcch rmec ve uvedenchkol p i sbru informac. Mete nap klad astnky podat, aby si p edstavili, co by semohlo stt, pokud by se uveden situace ne eila. Bezpochyby by se zvilo nebezpe, e p eroste v konflikt. Mohlo by se nap klad stt, e vude se budou povalovat vraky aut, kter

onen podnikatel m dajn v myslu recyklovat; vude budou o vkendu parkovat nkladnautomobily, oban si budou ohrazovat sv pozemky ploty, budou si po izovat hldac psy,

poroste vandalismus atd. atd. jist vs napadne ada dalch dsledk .

Mete jt i dle: astnci mohou opt pracovat ve skupinkch a navrhnout strategie, jak p ekonat tyto neshody a zabrnit budoucmu konfliktu. Mete uvedenou p padovou studiidle rozpracovat, p idat dal podrobnosti (nap klad informace z policejnch zznam, zpis ze schz oban, daje o vkov struktu e mstnho obyvatelstva, potu dt v p edkolnmvku, o m e nezamstnanosti, pomru starousedlk a novousedlk , o tom, co dosud podnikl v dan vci obecn ad ) a zvit tak jej hodnotu jakoto zdroje pouen protvorbu strategi een problm.

Ji jsme se zmnili o p ruce na tma participativn plnovn, kter je soust ttoedice. Najdete v n cvien, kter mete pout p i kolen v metodch een problm; jsouzaloena na p stupech k een spor tsn ji spojench s teoretickmi zsadami zen amanaerskou prax.

20


21/55

P PADOV STUDIE : NEUKZNN SOUSED Pochopen a hledn een konfliktn situace

P edstavte si, e pracujete pro instituci zabvajc se socilnm vzkumem v kraji, kdev poslednm desetilet dochz k rychlm spoleenskm a ekonomickm zmnm. Vvzkumn tm podali o pomoc p edstavitel nedalekho msteka, kde vzr st napt amno se spory mezi jeho obany. Nedvno dokonce dolo k nkolika nepknm st etm.Starosta msteka se domnv, e chpe p inu konfliktu, pot ebuje vak slyet nzornezaujatho externisty, zaloen na faktech, nikoliv na emocch. Msteko m kolem10 000 obyvatel a je trnm st ediskem zemdlsk oblasti. Mnoh z okolnch farem vak jinejsou produktivn a krom toho kles celkov produktivita zemdlstv v zemi. V msteku a jeho okol je vysok mra nezamstnanosti.

Podle nzoru starosty je nejproblematit j st msteka star obytntvr , kde jehodn neobydlench dom a mnohoinovnch dom, jejich majitel tu sami nebydl a pronajmaj je rodinm s nzkmi p jmy, kter se sem nedvno p isthovaly z okolnchvesnic.

Tato tvr se nachz mezi dvma potky stcmi do vt eky protkajc st edemmsteka. Mok iny na b ezch potk zdej obyvatel tradin pouvali jako zahrdky.V posledn dob si vak zahrdky vysazuje stle mn starousedlk a na b ezch se vrskldky odpadu. Jeden z novch obyvatel dokonce na pozemku zainovnm domem, v nm bydl, skladuje vrak auta. Koluj povsti, e m v plnu z dit si tu sbrnu surovin, protoedn zkon to nezakazuje.

Rodiny starousedlk v ttotvrti ij po mnoho generac a vdy se pynily tm, e svdomky a zahrdky i okoln obecn pozemky udruj v naprostm po dku. Te jsou vakmnoz starousedlci v pokroilm vku a nemaj ji energii na to, aby se o n starali jakod ve. Nicmn je trp, co se v jejich okol d je. Mnohokrt si stovali policii na sv novsousedy, kte jsou hlun, nemaj zjem o stav dom, v nich bydl, neudruj po dekv jejich okol a nechvaj sv dti hrt si na cizch soukromch pozemcch. Jeden zestarousedlk ekl vedouc vzkumnho tmu:

Nechpu, jak ti lid mohou takhle t! Naprosto nerespektuj soukrom vlastnictv.

Jejich d ti se toulaj po ulicch. Po

daj na dvorech

ink

hlu

n ve

rky, na kter chodlid podobnho typu ze irokho okol. Hzej do pot k przdn plechovky a z b eh si

d laj skldku smet. A se vrt odkud p ili!

Vtina novch obyvateltvrti jsou p slunky etnick skupiny, kter je znm svmivotnm stylem, odlinm od stylu potomk pvodnch obyvatel tohoto regionu. Jsoudrun j, maj rdi ostr, ko enn jdla (kter je p i va en ctit iroko daleko i to bv p edmtem stnost nkterch soused), jsou zvykl chodit spt mnohem pozd ji nestarousedlci, a jejich verky tak trvaj dlouho do noci, a iv se obchodovnm se zbom aslubami, kter maj pvod v zahrani. Toto jsou nkter ze skutenost, o nich se vedoucvzkumnho tmu dovdla p i sv prvn nvtv v ttotvrti. Svm kolegm ekla, e tyto

problmy jsou jen pikou ledovce, a pokud se jimi nkdo brzy nezane zabvat, podle jejhonzoru se situace nebezpen vyhrot.

21


22/55

7. IMAGE EXCHANGE(viz st 1, Kapitola 7, odstavec 6)

CESTOVN ZPRVA:Tato metoda, spovajc v tom, e sporn strany si sd

luj, jak sevzjemn vnmaj jakou image m jedna strana v och druh je za ur itch okolnost

velice inn. Hlavn autor tto p ruky ho nap klad pouil p i een sporu mezi skupinamizastupitel dvou obc, kte si p li zlepit sv vzjemn pracovn vztahy. Nejdleit j promnnou byla p itom jejichochota nco konkrtnho pro to udlat. Tato technika se t podle zkuenosti autora osvdila v organizacch, kde zvan neshody nep zniv ovlivuj produktivitu a morlku vech, kterch se tkaj.

Je-li tedy tato metoda tak inn, pro p edkldatcestovn zprvu? Protoe nefunguje p lidob e ve fiktivnch situacch nen nap klad snadn ho aplikovat na cvien v p edchozkapitole. Byl pouit p i ternnch testech provedench pro ely tto p ruky, s vsledkem

dosti katastroflnm. Opakovan se vak osvdil proces , kter je jeho podstatou, v situacch,kdy ob strany byly ochotn podniknout konstruktivn kroky k een svho sporu.Doporuujeme vm, abyste zvili jeho pouit v p padech neshod nebo konflikt mezinkolika (vce ne dvma) r znmi stranami, kter si vechny opravdu p ej nalzt een.

Nsledujc metoda (. 8) je zaloena na velmi podobnm p stupu; pohovo me tedy o nmstrun v souvislosti s toutocestovn zprvou. Role negotiation (vyjednvn o rolch) jevhodn v p padech, kdy panuj rozdln nzory na to, jak by si jednotlivci nebo skupiny mli ponat v situacch, kdy je pot eba vy eit nebo provst ur it kol. Tyto r zn nzory paknabvaj podoby konkrtnch krok , kter situaci dle komplikuj. Metoda, kterou uvdme pod nzvem image exchange, funguje nejlpe v kontextu relnch situac, i kdy p ikolench mohou astnci tuto metodiku nacviovat formou simulace (hran rol).

Cl cvi enPomoci astnk m a skupinm p ekonat neshody a eit problmy tm, e si sdl, jak

vnmaj sebe sama a ostatn (jak se sami sob a jeden druhmu jev).

Pot ebn asMon a cel den zle na sloitosti neshod mezi znesv enmi stranami.

Naplnujte sias podle toho, kolik je toho o konfliktu znmo, a pamatujte, e tentokrt budete pracovat s lidmi, kte vichni maj zjem na pozitivn zmn svch vzjemnch vztah.

PomckyHlavn pomcku vytvo samotn astnci (v roli znesv ench stran): toti seznamy

svch vjem a informac o svch pracovnch vztazch. Pak budete pot ebovat flip chart, fixy aizolepu nebo jin materil, abyste mohli vsledky cvien rozvsit na stnch uebny. Dle byste mli mt k dispozici dv mstnosti, aby ob strany mohly neruen a bez zbran pracovat na svch seznamech. Povaujeme t za dleit, aby kad strana mla svhokonzultanta-facilittora.

22


23/55

Postup

1. P prava. Samotn cvien je jednoduch ob strany prost zformuluj a vzjemn sisdl, jak se jedna druh jev (=image exchange ) a vymn si informace. Zrove je

vak sloit v tom, e se tu st etvaj jednotlivci, skupiny nebo organizace, mezi nimiz n jakho dvodu dolo ke konfliktu. V typickm p pad se strany nejprve nkolikrtsejdou se svmi konzultanty-facilittory na kontraktanch schzkch a konstatujsvoji ochotu spolupracovat s protistranou na een svch neshod. (V p ruce o

participativnm plnovn najdete podrobn pokyny pro tyto kontraktan schzkykonzultanta s jeho klientem.) Jakmile se ob strany dohodnout, e se sejdou a pokusse o een, je t eba p ipravit pro jejich jednn vhodn neutrln prost ed.

2. Pracovn schzky. Po vodu a cvien s elem prolomit ledy podrobn jivysvtlete astnk m dal postup. Nejprve je vyzvte, aby se ptali, pokud jim nconen jasn, a pak je podejte, aby se rozdlili na dv skupiny (p edstavujc spornstany). Kad vypracuje t i seznamy, v nich uvede, jak vnm sv vztahy s druhouskupinou. Tatost cvien me btasov nron. Vyhrate si na n hodinu, butevak p ipraveni podle pot eby j vnovat i vceasu. Pot ob skupiny sdl plnuvsledky sv prce.

3. kolem skupin budeodpovdt na tyto t i otzky:

Jak vidme sami sebe (svoji situaci, sv postaven ) ve sporu s protistranou(druhou skupinou, organizac )?

Jak nahlme na protistranu, s n jsme se dostali do konfliktu?

Jak podle naeho nzoru nahl protistrana na ns?4. Skupiny se opt spoj a prezentuj sv odpovdi na prvn otzku. V tto fzi se ptejte

pouze pokud si v nem budete pot ebovat udlat jasno nep edkldejte dnargumenty, nezpochybujte, co uslyte. Stejn tak bez koment e vyslechnteodpovdi na druhou a t et otzku.

5. V dal fzi si skupiny porovnaj sv seznamy a budou hledat styn body (vem seshoduj). Pot se dkladn ji zamysl nad tm, vem se jejich vjemy z n jakhodvodu li: t eba jde jen o nepochopen, nebo jsou na vin chybn informace,stereotypn uvaovn, p edsudky nebo jin faktory, kter je vdy t eba peliv zvit,

mme-li se dobrat p in neshod nebo konflikt.6. Po prezentacch a diskusi budou astnci opt pracovat ve dvou skupinch. Tentokrt

je podejte, aby si sestavily dva dal seznamy a napsaly je na flip chart.

a) Co jsme na zklad poznatk z p edchozch prezentac p ipraveni ud lat, abychom pomohli eit sv neshody?

b) Co by podle naeho nzoru m la ud lat druh strana?

Na toto cvien dejte astnk m alespo hodinu peliv vak sledujte, jak pokraujv een zadanho kolu, abyste zjistili, zda na n j maj dostasu. M jte na pamti, ese budou snait dohodnout se na tom, co cht j a co nabzej.

23


24/55

7. Skupiny se opt spoj a sdl plnu vsledky sv prce. Vyhrate si dostaten as na p padn vyjasnn jakchkoliv otzek. Pot astnky opt rozdlte do dvou skupin.Tentokrt bude jejich kolem zamyslet se nad tm, co od nich chce druh skupina arozhodnout se, jak na jej poadavky budou reagovat. T i dobr reakce jsou:

a) Nen problm vm vyhov t; nenapadlo ns, e prv tohle po ns chcete.b) Jsme ochotni vm vyhov t, ale jenom pokud vy budete ochotni .c) Nem eme vm vyhov t, protoe

Na tento kol dejte astnk m dal hodinu.

8. Skupiny se opt spoj a kad si zvol svho mluvho, kter sdl plnu, naem seskupina dohodla. V tto fzi m jte astnky k tomu, aby si vzjemn naslouchali a ptali se pouze, pokud jim nco nebude jasn.

9. Po prezentacch a vysvtlen p padnch nejasnost je t eba zajistit, aby skupinydodrely zvazky, kter na sebe p ijaly. Mme dobr zkuenosti s pouvnm tohoto postupu p i vyjednvn o monch zpsobech een neshod a potencilnchkonflikt. Ve vtin p pad se s nm astnci ztoton a sami navrhuj, jakv mench skupinch, v nich jsou zastoupeny ob strany, dle pracovat na vlastnm een neshod, kter je dl.

10. A vy e sv neshody, ocete jejich zvazek tm, e jim poskytnete pot ebnou podporu, aby si mohli vytvo it konkrtn ak n pln, monitorovat a vyhodnocovat jehorealizaci. Opt vs odkazujeme na p ruku o participativnm plnovn, kde pro tentoel najdete spoustu materil.

11. Takovto interaktivn semin e o een spor a problm bvaj nron a jejichastnci si zaslou odmnu. Na zvr si proto naplnujte oslavu t eba spolenouvee i.

24


25/55

8. VYJEDNVN O ROLCHP ipomeme si, e tato metoda je ur ena k vyjasnn rol a vztah mezi jednotlivci,skupinami nebo organizacemi, kter maj pote se vzjemnou spoluprac. Lze ji sice pout i

p i interaktivnch semin ch, jejich elem je rozvjet dovednosti pot ebn pro zvldnkonflikt a neshod, v tom p pad vak je pot eba upravit pokyny pro lektory a astnky tak,aby odpovdaly vzdlvacm clm, kter si tyto semin e kladou.

Cl cvi enObjasnit a zmnit oekvn, kter jednotlivci, tmy, pracovn skupiny nebo

organizace, kterm se neda spolupracovat, spojuj s rolemi, kter v tto spoluprci hraj, asvmi vzjemnmi vztahy.

Pot ebn asZle na tom, do jak mry jsou role nejasn, potejte vak nejmn s 180 minutami,

pokud chcete doshnout shody.

PomckyBudete pot ebovat klidn prost ed, kter nebude stsnn a poskytne dostatek

soukrom pro astnky, s nimi budete pracovat. Osvdily se formul e, kter astnci pouvaj k zaznamenn svch konkrtnch pln efektivn j spoluprce. Na konci popisutohoto cvien uvdme nkolik vzork .

Postup1. Ne uveden postup vychz z p edpokladu e jste doshli stavu, kdy jsou ob strany

p ipraveny se sejt a s pomoc facilittora si vyjasnit sv role a vztahy a svojizodpovdnost. Jeliko tato edice p ruek se p evn zam uje na vztahy mezinevldnmi a komunitnmi organizacemi na jedn stran a ady obecn samosprvy nastran druh, rozhodli jsme se popsat postup p i tomto cvien prv v tchtosouvislostech. Namsto aktr , s nimi jsme v tomto p klad potali, si snadno metedosadit jin, podle toho, kdo se na vs obrt s dost o pomoc p i vyjednvn o rolchs clem nauit se lpe spolupracovat.

2. Zante zenou diskus o tom, o co vlastn jde a eho lze doshnout vyjednvnm orolch. Uvdme nkolik podnt k zamylen p i plnovn programu vodnstisemin e:

Vyjednvn o rolch je interaktivn proces, p i nm se zainteresovan stranyspolen rozhoduj, jak budou jejich role a jak spolu mohou efektivn spolupracovat.

Role v tto souvislosti neznamen jen n jakou systemizovanou funkci nebomandt dan p slunost k ur it organizaci, ale i neformln dohodu, pochopen,oekvn a opat en definujc pracovn vztah.

Tato technika je zaloena na p edpokladu, e vtina lid dv p ednost

vyjednvn o interaktivnm een ( kter mohou ovlivnit, p

i n

m maj slovo

25


26/55

a mohou na jeho realizaci spolupracovat) p ed stavem, kdy se konflikt, neshody anedorozumn ne e.

Toto vyjednvn obn ur it rizika. astnci mus otev en p iznat sv j nzorna to, jak by protistrana mla zmnit sv chovn (vyplvajc z role, kterou si

nrokuje), jak by se mly zmnit jej pravomoci a povinnosti (zodpovdnost)v zjmu lepch vzjemnch pracovnch vztah. Oekv se p itom, e stranyspln ve, kemu se p i tomto vyjednvn zavzaly. Pokud tak neuin, jejichvzjemn vztahy se mohou jet vce zhorit.

M-li bt vyjednvn o rolch spn, je zsadn dleit stanovit si ur itzkladn pravidla. P i vyjednvn o rolch jde o to, aby se strany dohodly, kdo bude dlat co, s km a jak. Za druh se p edpokld, e strany se budou chovatotev en a up mn, otev en vyjd t svoji p edstavu o tom, jak by se mlachovat protistrana, a e budou up mn spolupracovat ve snaze o novou definicisvch rol, kterou se budou nadle dit jejich vztahy. Za t et je nutno mt na pamti, e vyjednvn je dvoustrann proces. Poadujeme-li nco od druhstrany, musme bt t ochotni sami nco nabdnout. Konen je p i vyjednvn,kter m vst k oboustrann p ijateln dohod, nep pustn pouvat jakkolivntlakov prost edky nebo vhruky.

Dohoda dosaen p i tomto vyjednvn by se mla sepsat a mly by j potvrditvechny zainteresovan strany.

3. Po zen diskusi dle ve uvedench bod podejte ob strany, aby se chvli zamyslelynad ne uvedenmi vroky a pokusily se na n reagovat. Tyto vroky se vztahuj

k vyjednvn mezi p edstaviteli obecn samosprvy a ob

anskmi (nevldnmi akomunitnmi) organizacemi, jejich formulaci si vak mete upravit dle konkrtnch

okolnost (nap klad pro vyjednvn mezi adovmi zamstnanci a jejich nad zenmv situaci, kdy se jejich pracovn vztahy neustle zhoruj, nebo vyjednvn mezi dvma editeli odbor i oddlen organizace, kte pot ebuj lpe spolupracovat). Pokud spornoustranu p i vyjednvn zastupuje nkolik lid, me si svoji reakci promyslet kad zvl a pot se mohou dohodnout na spolenm stanovisku, nebo mohou na jeho formulaci pracovat spolen. Osvdilo se t napsat ne uveden vroky, na n maj astncireagovat, na velk arch papru (flip chart), aby je vichni mli p ed oima:

Kdybyste vy a vae organizace dlali (toi ono co?) vce nebo lpe, pomohlo by to

mn a m organizaci pracovat efektivn ji. Kdybyste vy a vae organizace dlali (.. co?) mn, nebo byste to p estali dlat,

pomohlo by to mn a m organizaci pracovat efektivn ji.

Nsledujc vci, kter jste dlal(a) vy a vae organizace, pomohly mn a m organizaci pracovat efektivn ji, a doufm(e), e je budete dlat i nadle.

4. A si astnci promysl svoji reakci na tyto vroky (ze svho osobnho stanoviska nebo jakoto zstupci firmy, organizace ), podejte je, aby je p edloili plnu k diskusi.V tto fzi vm p jde o to, aby vem bylo jasn, oem je t eba vyjednvat nikolivvyvolat odmtav reakce. Proto jsou vhodn otzky typu co?, pro? a kdy? nikolivsudky a konstatovn.

26


27/55

5. Podejte strany, aby si ze seznamu otzek, kter jsou p edmtem vyjednvn, vybraly

ty, na nich se snadno dok dohodnout (tj. co mohou udlat, p estat dlat nebo dlat jinak) v zjmu efektivn j spoluprce. Rychle tak zaznamenaj spch a pokrok ve svchvztazch. Zaznamenejte tuto dohodu, ne se strany pust do jednn o obtn jch

otzkch.6. V tto fzi vyjednvn o rolch se snate, aby se ob strany soust edily na ty ze

zbvajcch problm, kter jsou pro n nejdleit j, a jejich een jim (jejichorganizaci) pome fungovat efektivn ji a zlep kvalitu jejich pracovnch vztah.V typickm p pad vyjednvn probh asi takto: Jsme ochotni udlat . (toi ono), pokud vy budete ochotni udlat . Nebo: Toto nememe udlat, protoe , nae by ob strany mly navrhnout nov alternativy.

7. Vyjednvn kon, kdy strany vyerpaly veker monosti, jak zlepit sv pracovnvztahy, efektivitu organizac, kter zastupuj, a jejich veden na zklad vsledk vyjednvn. Sepite co nejkonkrtn j dohodu mete nap klad pout nsledujcformul nebo jin formt, kter bude vyhovovat obma stranm.

8. Ukonete vyjednvn tm, e strany podte, aby se zamyslely nad tm, co probhlo.

27


28/55

DOHODA SJEDNAN MEZI

...................................................................... a ......................................................................Dohodli jsme se p ijmout a uskutenit zmny ve vkonu ne uvedench rol:

V zastoupen ....................................................................... jsme se dohodli na tchto krocch:(Nzev organizace)

1. ...................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................

2. ...................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................

3. ...................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................

V zastoupen ....................................................................... jsme se dohodli na tchto krocch:(Nzev organizace)

1. ...................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................

2. ...................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................

3. ...................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................

28


29/55

9. STRATEGIE ZVLDN KONFLIKT Cl cvi en

Lpe pochopit pt strategi zvldn konflikt podle modelu Kennetha Thomase,uvdomit si, kdy je vhodn je pouvat a kdy nikoliv.

Pot ebn as90 minut

Postup1. Zante cvien diskus o Thomasov modelu zvldn konflikt uvedenm v Kapitole 3 v

1. dlu tto p ruky. Napite nzvy a popis pti strategi na flip chart a kadou dolote p kladem z bnho ivota. Zdraznte, e dn strategie nen sama o sob ani ta jedinsprvn ani chybn. Jejich pouvn a vhodnost zvis na konkrtn konfliktn situaci a nakulturnch souvislostech. Toto cvien astnk m umon vyhodnotit klady a zporyvech pti strategi na zklad svch vlastnch zkuenost a zkuenost ostatnch.

2. Rozdlte astnky do pti skupin; kad se bude zabvat jednou z pti strategi dleThomasova modelu: zaloenmi na souti (konkurenci), spoluprci, kompromisu, snazevyhovt a snaze vyhnout se konfliktu. Jejich kolem bude:

uvst situace, v nich by bylo vhodn danou strategii pout situace, v nich by nebyla vhodn obecn vhody a nevhody dan strategie zvldn konflikt a neshod.

3. Skupiny se opt spoj a kad sdl sv zjitn. Pot diskutujte o uitenosti ttokoncepn mapy p i zvldn konflikt a neshod.

1. Sout , konkurence. Asertivn chovn, neochota spolupracovat, soust ednost na vlastnzjmy na kor zjm ostatnch.

2. P izpsoben se, vyhov n. Neasertivn chovn, ochota spolupracovat, obtovnvlastnch zjm ve prospch zjm druhch.

3. Vyhnut se konfliktu. Neasertivn, nekooperativn chovn, bez ohledu na vlastn zjmy izjmy druhch.

4. Spoluprce.Asertivn a kooperativn chovn, s drazem na spoluprci s druhou stranous clem uspokojit jej zjmy stejn jako zjmy vlastn.

5. Kompromis.Postoj nkde mezi asertivitou a spoluprac,asto oznaovan jako rozdlenrozdlu (neshody, rozporu), ve snaze rychle najt st edn cestu.

29


30/55

Strategie zvldn konflikt (zaloen na modelu Kennetha Thomase)

Sout,konkurence

1

Spoluprce(4)

Kompromis(5)

Vyhnut se(3)

P izpsobense (2)

30


31/55

10. VYJEDNVN SIMULAN CVIEN(HRAN ROL)

Cl cvi enZskat praktick vyjednvac dovednosti.

Pot ebn asJedna hodina nebo pldruh hodiny zle na tom, jak povedete cvien.

PomckyKopie p padov studie pro vechny astnky (st 1); kopie popis r znch rol

(scn e) pro astnky, kte je budou ochotni sehrt; a pracovn listy pro ostatn, kte budou plnit funkci pozorovatel.

PostupHlavnm elem tohoto cvien je umonit astnk m, aby se vili do situace

vyjednava , p iem vyjednvn vychz ze zjm spornch stran i kdy byste je zrove mli mt k tomu, aby se snaili vyjednat pro sebe ten nejlep mon vsledek.

1. P ipomete astnk m Kapitolu 5 v 1. dlu tto p ruky a to, co se v n prav ozsadovm vyjednvn. Zdraznte rozdl mezi vyjednvn zaloenm na zjmech oproti vyjednvn pozi nmu. Lid vyjednvajc pozin bvaj spnmi debatry.Prezentuj sv j nzor, zaujmou tvrd stanovisko, a nen-li zbyt, p ijmou kompromis. eeno jazykem teorie her,asto na vyjednvn pohlej jako na hru s nulovmsoutem: zisk jedn strany se p esn rovn ztrt druh strany.

Naproti tomu lid, kte vyjednvaj s ohledem na zjmy obou stran, mohou zat z ur it pozice, rychle ji vak opout j a sna se zjistit p inu vzjemnch neshod. Obrazn eeno, vyjednvn zan otzkou jak si rozdlme kol, rychle vak p ejde kezjiovn problm a hledn zpsob jejich een, p iem se vychz ze zjm,nikoliv z pozic stran (z toho, jak zisk by jim vyjednvn mlo p inst).

2. Cvien mete strukturovat r znmi zpsoby podle toho, kolikasu mu budete chttvnovat, podle potu astnk semin e a cl, kter si stanovte. Pokud chcete prost jen ukzat rozdly mezi vyjednvnm na zklad zjm a pozinm vyjednvnm, bude

stait sehrt scnku a pak dit diskusi o jejm pr bhu. Jestlie chcete umonit vtmu potu astnk p mo si zkusit vyjednvn, mete je rozdlit na t i skupiny, p iemdv budou hrt role a t et bude mt kol pozorovatele.

V druhm p pad tedy nejd ve rozdlte astnky na skupiny a podejte je, aby sedohodli, kdo bude hrt lohy pan Maroniov a pana Swartze (mete si je samoz ejm pojmenovat jak chcete) a kdo bude pozorovatelem. Rozdejte jim kopie scn evyjednvn a dejte jim chvli na to, aby si ho p eetli. Zodpovzte p padn otzky.

3. Dejte hercm popisy jejich rol, pozorovatelm dejte dotaznk, a podejte astnky,aby si nali n jak klidn msto na vyjednvn. eknte jim, a si p etou popisy rol, ana vlastn vyjednvn jim dejte asi dvacet a t icet minut.

31


32/55

4. Skupiny se opt spoj a kad pozorovatel bude referovat o dosaen dohod. Uvede tsv post ehy o celm procesu.

5. Cvien uzav ete brainstormigem o kvalitch zsadovho p stupu k vyjednvn.Lektor pak dopln ty, na n astnci zapomenou.

32


33/55

P PADOV STUDIE ZACHRATE KOLKU!

P padov studie pro zdokonalen vyjednvacch dovednostPan Maroniov provozuje mate skou kolku v pronajatch prostorch v jedn

z chudch tvrt msta. kolka se t mezi dtmi a jejich rodii velk oblib, i mstnzastupitelstvo a obchodn komora oceuj vznam slueb, kter poskytuje, pro oivenmstnho hospod stv. Rodie 70 % dt p edkolnho vku, kter kolku navtvuj, pracujv tovrn na vrobu obuvi asi pt blok od kolky.

Pan Maroniov vak bohuel zaty i msce vypr njemn smlouva a kolka se bude muset sthovat. Pan Maroniov m spoustu npad, jak by mohla roz it sv sluby

pro obyvatele ttotvrti, pot ebuje vak vt prostory. Navc se j nechce investovat dorekonstrukce nemovitosti, kde by byla jen v njmu a nkdy v budoucnu by se mon optmusela sthovat. Poda ilo se j naspo it v poslednch nkolika letech kolem 5 000 dolar v nad ji, e si bude moci koupit dm.

Mstn podnikatel Josef Swartz slyel, e pan Maroniov se bude muset za nkolikmsc vysthovat z prostor, kde nyn provozuje kolku, a e m zjem o koupi nemovitostive stejntvrti. Zavolal j a ekl: Nhodou vlastnm starou przdnou budovu s nebytovmi prostory jen t i bloky od va kolky. P esn vyhovuje vaim elm. Samoz ejm by pot ebovala n jak opravy, ale ur it bychom se dohodli.

Pr dn nato se pan Maroniov s panem Swartzem setkala, aby j budovu ukzal.Okamit usoudila, e prv nco takovho pot ebuje, protoe vak byla zdatn obchodnice,nedala panu Josefovi sv naden najevo. Kdy se ho zeptala, kolik by za budovu chtl, panSwartz odpovdl: Pot ebuji za ni dostat 50 000 dolar . Prvn reakce pan Maroniov byla:To snad nemyslte vn! J nemm kasino, ale mate skou kolku! Na co pan Swartzodpovdl: Ur it se dohodneme. Ne se rozeli, dohodli se, e se za pr dn opt sejdou,aby se pokusili dohodnout se na cen.

33


34/55

Pokyny pro pan Maroniovou

Zeptala jste se v bance na monost vru, a bylo vm eeno, e vm mohou p jit jen45 000 dolar . Krom toho jste mluvila s majitelem mstn stavebn firmy, kter odhadlnklady na nezbytnou rekonstrukci asi na 7 000 dolar . P esthovn kolky (nbytku aza zen) ze souasnch prostor by vs stlo p iblin 3 000 dolar . Kdy k tomu p itetekupn cenu, vyjde vm 60 000. Mte uspo eno 5 000, banka by vm p jila 45 000 take 10000 vm stle chyb. Ty tko seenete, a takov finann b emeno si nemete dovolit; nadruh stran je vm vak lto propst takovou p leitost budova opravdu p esn vyhovujevaim pot ebm.

V zadnsti pozemku je dal, mal budova, kterou nepot ebujete; myslte si, e byste ji mohla pronajmout, nechce se vm vak brt na sebe takovou zodpovdnost. Slyela jstetak, e pan Swartz vlastn malou speditrskou firmu. Za p edpokladu, e do nov, vtkolky budete moci p ijmout vce dt, vydlte tolik, e panu Swartzovi budete moci zaplatit poadovanch 50 000, bude-li souhlasit s tm, e 4 000 z celkovstky mu zaplattev msnch spltkch v pr bhu dvou let. Nevte vak, zda bude ochoten p ijmout fakt, e byhned nedostal celoustku. A i kdy bude souhlasit s tm, e 4 000 mu zaplatte v msnchspltkch, po d vm jet bude chybt 6 000 na rekonstrukci a sthovn. Jste p ipravenauzav t celkovou dohodu, kter vm umon p esthovat kolku do novch prostor, a vmvypr souasn njemn smlouva. Nicmn jste odhodlna vyjednat pro sebe conejvhodn j podmnky.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pokyny pro pana Swartze Nejste p ipraven slevit. Z osobnch dvod byste vak velice rd prodal nemovitost prv pan Maroniov. Vae matka se narodila v malm domku, kter na tomto pozemku stl p edtm, ne tu byla postavena budova pro komer n ely. V ttotvrti strvila dtstv, ne se p esthovala do jinsti msta. Velice aktivn se angaovala v komunitnch programech prodti z rodin s nzkmi p jmy; zem ela p ed nkolika lety. Napadlo vs, e by bylo hezk,kdyby nov kolka nesla jej jmno, nejste si vak jist, mte-li to pan Maroniov navrhnout.

Ne jste se rozhodl prodat tuto nemovitost, uvaoval jste o tom, e p estavte malou budovuv zadn sti pozemku na kancel e pro svoji firmu, nikdy jste se k tomu vak nedostal.Hledte pro tento el jin msto v ttotvrti, protoe si myslte, e snze najdete kupce nacelou nemovitost, tj. i s men budovou.

Nen to prvn nemovitost, kterou v ttotvrti prodvte. Prodal jste ji dv dal, p iem jstese s kupci dohodl na msnch spltkch ur it sti celkov ceny po ur it krtk obdob.V obou p padech kupci splceli se zpodnm a vs stlo hodn asu z nich penze dostat. Nedvno jste ekl manelce: U v ivot nic neprodm na spltky: chci celou sumu nad evo. Nestoj mi to za ty tahanice. I vy si myslte, e kolka m pro tutotvr velkvznam, nejste vak p ipraven pro jej zchranu obtovat sv zjmy. Jste odhodln trvat na pvodn cen.

34


35/55


36/55

11. POSUTE R ZN MODELY MEDIACEA VYTVO TE SI SV VLASTN

Cl cvi en

1. Pochopit, kdy pouvat mediaci pro een konflikt a kdy nikoliv.

2. Nauit se p izpsobit mediaci jakoto zpsob een konflikt konkrtnm podmnkmdan zem nebo kulturnho prost ed.

Pot ebn as120 minut.

PomckyPsemn podklady (viz 1.st tto p ruky).

Postup

1. Uvete cvien tm, e pohovo te o historii mediace a o tom, jak se uplatuje p i eenkonflikt v r znch kulturch (vit Kapitola 6 v 1. dlu tto p ruky). Napite na flip chartnkolik definic mediace a podejte astnky, aby si je p eetli a diskutovali o tom,co maj spolenho. Pokraujte v diskusi zeptejte se astnk , v em se mediace jakoto zpsob een konflikt li od vyjednvn.

2. Na velk arch papru zapite neuspo dan seznam podmnek, za kterch je mediacevhodnou nebo naopak nevhodnou strategi een spor (tj. ani byste je t dili na vhodna nevhodn). Kontroln seznam najdete na konci tohoto cvien.

3. Rozdlte astnky na dv stejn velk skupiny. Ob skupiny podejte, aby ze seznamuvybraly podmnky, kter jsou podle jejich nzoru vhodn pro mediaci, podmnky, zanich je mediace nevhodn, a strun zapsali dvody sv volby na flip chart. Na tentokol jim dejte 30 minut.

4. Pot se skupiny spoj, p edlo plnu sv seznamy a vichni spolen budou diskutovat o

jakchkoliv rozdlech v tom, do kter kategorie za adili podmnky uveden na seznamu.Porovnejte jejich odpovdi se seznamem na nsledujc strnce.

5. P ed zvrenou fz cvien rozdejte astnk m kopie podrobnho popisu t medianch model uvedench v Kapitole 6 v 1. dlu tto p ruky modelu EllenRaiderov a Susan Colemanov; modelu kvakerskSociety of Friends; a p stupu, kterdoporuuje Christopher Moore. Podejte je, aby si popisy p eetli, a pak je rozdlte naty - nebo ptilenn skupiny. Kad skupina bude diskutovat a podobnostech arozdlnostech model a na zklad tto diskuse si zkoncipuj median proces, kter podle jejich nzoru nejlpe vyhovuje podmnkm v jejich zemi nebo regionu. Zap ho navelk archy papru pro ely nsledujc diskuse. Na tento kol jim dejte 60 minut.

36


37/55


38/55

Za jakch podmnek je mediace vhodn

sudek ovlivuj siln emoce.

Sporn strany se znaj.

Pomr moci mezi stranami je vce mn vyven. astnci konfliktu spolu ij, pracuj, nebo se z n jakho jinho dvodu od sebe

nemohou distancovat. (mus se stkat).

Jedn stran nen p jemn konfrontovat druhou stranu bez p tomnosti t et strany.

astnci konfliktu cht j mt kontrolu nad jeho vsledkem.

Pro strany je dleit zachovat si vzjemn vztahy.

astnci konfliktu ct, e pot ebuj dovednosti a podporu t et strany, aby mohli vy eitsv neshody.

Je nutno rychle rozhodnout.

Je dleit, aby se z konfliktu nestala ve ejn zleitost (aby si zachoval dvrn rz).

V konfliktu figuruje ada lid nap klad v sousedskm sporu.

Strany se cht j vyhnout formlnmu, nkladnmu ve ejnmu zen, nap klad soudnmu.

Za jakch podmnek je mediace nevhodn

Ve nasvduje tomu, e jedna strana hodl vyut mediaci k rozncen konfliktu nebo m postrann motivy chce druh stran vyhroovat, zskat informace, kter pozd ji pouije proti n, psobit dojmem, e je ochotna spolupracovat apod.

V pr bhu p edchoz diskuse se uke, e jedna strana nen schopn druh naslouchat,nebo je p li rozruen na to, aby dokzala spolupracovat na dohod.

Prv se stalo nco traumatickho, co brn nkter ze stran nebo obma stranmv konstruktivn asti.

Nevyven pomr moci brn spolenmu rozhodovn.

Pro jednu stranu nebo ob strany by bylo lep, kdyby se spor eil jinou formou,nap klad u soudu.

Mediac nelze vy eit hlavn problm nebo p edmt sporu.

Hlavn sporn strany nejsou ochotny zastnit se mediace.

dn ze stran nen ochotna uvaovat o urovnn vzjemnch neshod.

Nkter spory, nap klad p pady poruen zkona, je vhodn j eit jinou formou.

Neexistuje dn mechanismus, kter by zajistil dodrovn dosaen dohody.

38


39/55

12. ZVLDN KONFLIKT A OTZKA MOCIelem tohoto nstroje je pomoci meditor m a vyjednavam posoudit r zn zdroje, z nich pramen moc jednotlivc, skupin nebo organizac, jim budou poskytovat sv sluby. Lid,

kte se sejdou u jednacho stolu, si nikdy nejsou zcela rovni pokud jde o jejich postaven,funkci, nebo t eba finann situaci a jin formy potenciln moci, a ji je to na prvn pohled patrni nikoliv. To me mt vliv na jednn a jeho vsledek. Je rozhodn lep uvdomit sityto rozdly a p ipravit se na n, ne p edpokldat, e se n jak vytrat nebo nebudou mt dnvznam.

S ur itmi pravami lze ne uveden postup t pout p i semin ch jako cvienk roz en vdomost. V tom p pad zante zenou diskus o popisnch materilech, neastnk m rozdte dotaznk a podte je, aby ho vyplnili.

Cl cvi enPosoudit r zn zdroje moci spornch stran, kter spolu maj vyjednvat nebo eit sv jspor mediac.

Pot ebn as90 120 minut

PomckyDotaznk pro sebehodnocen.

Koncep n mapa zdroj mociFrench a Raven1 rozeznvaj r zn kategorie moci, kter je uiten znt a zvaovatz hlediska zvldn neshod a konflikt. Pro el tohoto cvien budeme p edpokldat, e vesporu i konfliktu figuruj jen dv strany. Zdroj moci me bt mnoho, a kad je nutno posuzovat ve vztahu k ostatnm a s ohledem na konkrtn situaci:

Moc odm ovac je zaloena na v e strany B, e strana A ji me n jakm zpsobemodmnit sluebnm postupem, svoj p zn, uznnm, poskytnutm materilnchi jinchvhod.

Moc donucovac pramen z pocitu strany B, e strana A ji me potrestat zpsobit j bolest, udlit j dtku, degradovat j, p eloit j na hor, mn placenou prci a zbavit jn jakch vhod nebo privilegi.

Moc legitimn ( edn, oficiln)vyplv z ur itho postaveni funkce v organizacinebo spolenosti, kter dv stran prvo uplatovat moc nad ostatnmi.

Moc referenn je zaloena na tom, e strana B stranu A ct a ct, e je j povinovna poslunost a loajalitou.

1 French a Raven, The Bases of Social Power /Zkladny spoleensk moci/ v D. Cartwright (ed.) Studies in Social(Ann Arbor. University of Michigan).

39


40/55

Moc expertn - pramen z p esvden strany B, e strana A vldne n jakmizvltnmi odbornmi znalostmi, dovednostmi a zkuenostmi.

Moc informan je zaloena na p esvden strany B, e strana A m informace nebo p stup k informacm, kter jsou dleit pro vsledek vyjednvn.

K tmto esti kategorim moci dle Frenche a Ravena p idvme dal dv, kter se bn uplatuj v konfliktnch situacch:

Moc pramenc z toho, e strana B se domnv, e strana A mkonexes vlivnmi nebovznamnmi lidmi.

Moc katalytick, jejm zdrojem je schopnost kombinovat dv nebo vce zkladen moci,z nich kad sama o sob mocn stran nesta k dosaen doucch vsledk .

T i z tchto kategori moci odmovac, donucovac a legitimn jsou zam eny naschopnostlovka, kter takovou moc vldne, mnit chovn druh strany i p es jej odpor.ty i dal typy moci informan, referenn, expertn a moc plynouc z vlivnch konex asto p ispvaj k spchu jedn strany v konfliktu na zklad toho, jak druh strana vnmsiln strnky a slabiny tchto zdroj moci.

MOCENSK VZTAHYBude mon uiten zamyslet se nad nkolika zkladnmi tezemi, kter se tkaj povahy

moci v situacch, kdy je t eba eit neshody a zvldat konflikty.

Mocensk vztahy jsou dynamick, nikoliv statick; a jsou p edmtem neustlhovyjednvn.

V mnohch vztazch me bt absence moci pronikav j (hrt vt roli) ne jejuplatovn.

Mocensk vakuumin lidi a instituce zraniteln jmi ve vztahu k jejich prost ed.

Vyplnn mocenskho vakua me bt inn j ne snaha zvldnout situace, kter by bylo mono nazvat vzedmutm nebo nvalem moci (kdy se mocn strana sna zakadou cenu svoji moc uplatnit).

Bezmocnlenov organizac a komunit siasto nejsou vdomi svch vlastnch silnchstrnek v mocenskch vztazch.

Snaha o zachovn mocenskch vztah obn neustl vyjednvn mezi tmi, kte ct,e maj moc, a tmi, kte maj pocit, e jsou bezmocn.

Mocn pot ebuj ujitn, e maj moc plnm prvem ve vztahu, kter je opravujevyuvat moc a potvrzuje platnost tohoto prva.

40


41/55

Moc bezmocnch spov p edevm ve spo danm vyuit prva pochybovat, tj.odmtnout souhlasit s tm, jak je definuj (nahl na n) mocn.

Institucionln moc (pravomoci) m sv hranice, kter vak lze p edefinovat.

Ochota dlit se o moc nen tot, co vzdt se moci.

spn meditor nebo vyjednava nen ani naivn, ani cynick v nhledu na to, jakoulohu me moc hrt v kadodennch situacch, kdy je t eba eit neshody a konflikty.

41


42/55

POSOUZEN ZDROJ MOCI V KONFLIKTNCHSITUACCH

Vechny strany v konfliktn situaci maj v r zn m e k dispozici zdroje moci, kter jimmohou pomoci bu vy eit konflikt nebo ho tak eeno p iivit. elem nsledujchodotaznku je posoudit mru pravd podobnosti, e hlavn zainteresovan strany budou schopnyv konkrtn konfliktn situaci vyut svch zdroj moci k tomu, aby ovlivnily vsledkyvyjednvn. V levsti tabulky je uvedeno nkolik potencilnch zdroj moci, sloupcev pravsti slou k posouzen, zda se tyto zdroje moci mohou stt faktorem, kter ovlivujevsledky jakhokoliv vyjednanho nebo zprost edkovanho (pomoc mediace) een.Dotaznk je zaloen na p edpokladu, e v konfliktu a jeho een figuruj pouze dv strany.Dle pot eby si k tabulce mete p idat dal sloupce.

Jsou t i zpsoby, jak posoudit, zda uveden zdroje moci mohou ovlivnit vsledekvyjednvn nebo pomoc mediace:

1 zdroj moci nehraje roli; 2 mohl by hrt roli 3 rozhodn hraje roli

Zakroukuje v kadm sloupcislo, kter vyjad uje v sudek o pravd podobnosti, euveden zdroje moci ovlivn vsledek vyjednvn nebo mediace v konfliktnch situacch:

Typ moci Strana A( )

Strana B( )

Moc odm ovac: Schopnost odmnit druhou stranunap . sluebnm postupem, svou p zn, uznnm,

p stupem k informacm a dalm zdroj

m

1 2 3 1 2 3

Moc donucovac:Schopnost druhou stranu potrestatnap . degradac, vpovd pracovnho pomru,udlenm dtky, odntm privilegi

1 2 3 1 2 3

Moc legitimn ( edn, oficiln):Zkonn prvouplatovat moc nad jinmi 1 2 3 1 2 3Moc referenn: Pramen z toho, e dky svmosobnm kvalitm strana vnman jako mocn pov cty a ostatn ct, e j jsou povinovni poslunost a loajalitou

1 2 3 1 2 3

Moc expertn, zaloen na p edpokladu, emocn strana vldne odbornmi znalostmi azkuenostmi, kter j umouj, aby doshla svho 1 2 3 1 2 3Moc informan: Mocn strana m informacenebo p stup k informacm, kter jsou v dan situacidleit

1 2 3 1 2 3

Moc dky konexm mocn strany s vlivnmi nebovznamnmi osobami, kter j mohou pomoci 1 2 3 1 2 3

42


43/55

Mocensk strategieJak vyuijete posouzen, kter jste prv provedli? Ke sv vhod bu v pozici sporn

strany p i vyjednvn nebo mediaci, nebo jakoto t et strana vyjednava nebo meditor?V kadm p pad ne mediace nebo vyjednvn zane, budete si chtt p ipravit svojistrategii. Uvdme nkolik doporuen, jak p i p prav postupovat.

1. Napite si seznam vech zdroj moci, kter jste oznaili slem 3, tj. tch, kter ur it budou vyjednvni mediaci ovlivovat.

2. Pak si napite, kter zdroje by mohly bt faktorem ovlivujcm jednn, a odpovzte sina nsledujc otzky.

Strana A: _______________Faktor: _______________

Bude tento zdroj moci vyuit k een konfliktu nebo neshod? (Ano: Ne). Nebo bude vyuit k jejich pokraovn ? (Ano: Ne: ) A pro si myslte, e tomu tak bude?

_____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________

Pokud jste stranou A, bude vyuit tohoto zdroje moci soust va strategie? Pokud jste stranou B, jak bude strategie, kterou budeteelit snaze druh strany vyut v konfliktutento zdroj moci?

_____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________

[P ipravte si dal formul e pro p pravu strategie]

Strana B: ______________Faktor: ______________

Bude tento zdroj moci vyuit k een konfliktu nebo neshod? (Ano: Ne). Nebo bude vyuit k jejich pokraovn ? (Ano: Ne: ) A pro si myslte, e tomu tak bude?

_____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________

Pokud jste stranou B, bude vyuit tohoto zdroje moci soust va strategie? Pokud jstestranou A, jak bude vae strategie, kterou budeteelit snaze druh strany vyut v konfliktutento zdroj moci?

_____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________

[P ipravte si dal formul e pro p pravu strategie]

43


44/55

13. SIMULACE SPORUCl cvi en

Nacviovat p pravu na mediaci a vyjednvn ve sporu kolem stavebnho povolen.

Pot ebn as180 minut.

PomckyKopie p padov studie a dotaznku pro pozorovatele.

Postup1. Zahajte cvien vysvtlenm, e astnci budou provdt simulaci o dvoustech. Spor

spov v tom, e mstn vrobn firma nedostala povolen ke stavb nov tovrny,

protoe jej provoz by byl v rozporu s ekologick p edpisy. Podrobn popis p

padunajdete ne.

2. Prvn st simulace bude schzka dvou meditor s hlavnmi spornmi stranami: p edsedou p edstavenstva vrobn firmy, kter chce na zem msta postavit novoutovrnu, jejm hlavnm inenrem, primtorem msta a editelem odboru ivotnho prost ed magistrtu. elem tto schzky je pomoci zstupcm obou stran pochopitzsady mediace a postupy, kter se p i n pouvaj. Toto prvn stdium bude trvat asi 45minut.

3. Vysvtlete astnk m, e druhst simulace, vlastn mediace, bude mt dv kola, aby

se pokud mono vichni vyst dali v roli meditora. Kad kolo by mlo trvat asi 60 a 90minut.

4. Rozdlte astnky na dv skupiny. Rozdejte vem p padovou studii a podejte je, abysi ji p eetli. Pot jim dejte pr minut na to, aby se rozhodli, kdo bude hrt meditory (2)a kdo zstupce spornch stran (celkem 4). Doporuujeme, aby medito i pouvalimedian model dle Raiderov a Colemanov uveden v Kapitole 6 prvnsti tto p ruky. Jeho vhodou pro tento el je jednoduchost ve srovnn s ostatnmi dvmamodely. astnci, kte nebudou hrt role, budou pozorovateli. Rozdejte jim dotaznk pro pozorovatele a podejte je, aby si dlali poznmky.

5. Podejte ob skupiny, aby se sely v r znchstech uebny nebo r znch mstnostech, pokud budou k dispozici, a p ipravily se na schzku (viz stdium Rozcvi ka v modeluRaiderov a Colemanov). Na p pravu dejte skupinm 15 minut.

6. Zatmco se skupiny p ipravuj, podejte pozorovatele, aby vm pomohli p ipravit prost ed pro vlastn mediaci rozestavit nbytek apod. (viz stdium 1, Zahjen mediace v modelu Raiderov a Colemanov). A budou astnci p ipraveni, zahajte druhoustsimulace podejte herce prvn skupiny, aby zaujali sv msta u jednacho stolu.lenov druh skupiny a pozorovatel se rozsad kolem do kruhu. Vlastn mediacivnujte 60 a 90 minut, pak schzku ukonete. Po nkolika minutch zahajte druh kolo, p iem lenov prvn skupiny a pozorovatel se opt rozsad do kruhu kolem jednachostolu.

44


45/55


46/55

P PADOV STUDIE :SPOR O STAVEBN POVOLEN

editelka odboru ivotnho prost ed magistrtu prv odmtla dt souhlas se stavbounov tovrny na zem msta. Jako dvod uvd, e emise plyn z nov tovrny by p ekraovaly maximln povolen limit 5 % stanoven v mstsk vyhlce, kterou vydalo p edchoz zastupitelstvo. editelka odboru ivotnho prost ed tuto vyhlku vykld sprvn a prvem ji uplatnila p i zamtnut dosti o stavebn povolen. Jej rozhodnut podporujemal, avak velmi aktivn ekologick organizace psobc ve mst. editelce odboru p ineformlnm jednn sdlila, e je p ipravena msto alovat, pokud by jej rozhodnut zvrtil bu jej p m nad zen, tj. primtor, nebo mstsk zastupitelstvo.

Primtor se uchz o znovuzvolen v komunlnch volbch a ve sv p edvolebn kampani

slbil, e ve mst

zlep pracovn p

leitosti. V nov tovrn

by vzniklo 250 novch pracovnch mst, kter msto a obce v jeho bezprost ednm okol zoufale pot ebuj. Je vak

tak znmo, e primtor podporuje sv pod zen, zvlt v p padech, kdy sv rozhodnutopraj o zdrav sudek a prvn p edpisy. Uveden ekologick organizace podpo ilakandidaturu primtora v komunlnch volbch p ed t emi lety. Primtor je t znm jakorozhodn zastnce ochrany ivotnho prost ed. Prv oznmil, e podpo rozhodnut editelky odboru ivotnho prost ed, i kdy bude mt nep zniv dsledky pro hospod skrozvoj msta, p inejmenm v nejbli budoucnosti.

Kdy se o primtorov rozhodnut dozvdla mstn hospod sk komora, uspo dalatiskovou konferenci, na n primtor v postup ost e kritizovala a zrove prohlsila, e i j

le na srdci ochrana ivotnho prost ed. Zmnn ekologick organizace pat k jejmnejaktivn jmlenm. Tiskov konference se zastnil t mluv vrobn firmy a prohlsil,e jeho firma je p ipravena hledat jin msto pro stavbu tovrny, pokud nebude vy een tento p pad absurdn byrokracie. Mluv byl zamstnancem odboru ivotnho prost ed v dob,kdy byla p ijata uveden vyhlka, byl vak proputn pro nedsledn uplatovnekologickch p edpis.

Tsn p ed zvrem tiskov konference bval p edseda hospod sk komory, prvnktc se ve mst velkmu respektu, navrhl, e spor by mohl pomoci vy eit tm neutrlnchmeditor z jinho msta. Ve svm prohlen uznal prvo obou stran obrtit se na soud,zrove vak vyjd il sv pochybnosti o tom, zda je to vhodn alternativa. Varoval, enejsp bude trvat msce, ne soud rozhodne, ob strany to bude stt hodn penz a zpsobto roztrku mezi obany msta, kter se jen tak nezahoj.

Kdy si primtor p tho rna p eetl v novinch zprvu o tiskov konferenci, zavolal bvalmu p edsedovi hospod sk komory, svmu p teli, a podal ho o bli informace otom, jak by bylo mono konflikt eit pomoc mediace. Pot zavolal p edsedovi p edstavenstva firmy, kter plnovala vstavbu nov tovrny v jeho mst. Po dosti dlouhmrozhovoru se dohodli, e se obrt na znmou organizaci zabvajc se mediac a podaj ji,aby svolala schzku spornch stran.

46


47/55

Dotaznk pro pozorovatele

1. Jak se vm na zatku mediace zdaj p ipraven sporn strany? Zd se vm, e jsouochotny astnit se mediace, e chpou, vem mediace spov, a dv ujmeditorovi? Co vypovd o jejich p prav na schzku?

____________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

2. Jak hodnotte vkon meditora v vodu schzky jak se mu poda ilo rozjet jednn(vizStdium 1. Zahjen mediace)?

_____________________________________________________________________

_____________________________________________________________________

3. Nakolik se meditorovi v pr bhu Fze 2: Definice spornho problmu poda iloutv et chovn spornch stran? Naslouchal jim aktivn, kladl dobr otzky,sumarizoval hlavn body, zdrazoval styn body, oblasti, v nich se shodovaly?

_____________________________________________________________________

____________________________________________________________________

4. Nakolik meditor ve Fzi 3. Hledn een pomhal stranm, aby vzjemn pochopilysv j pohled na vc, jak jim pomhal vyjasnit si sv vchoz p edpoklady a hledatalternativy een?

_____________________________________________________________________

_____________________________________________________________________

5. Nakolik inn meditor ve Fzi 4. Zv r mediace pomhal stranm vyzkouet een, na nm se dohodly, a jak se ujistil, e strany jsou p ipraveny dostt zvazk m,kter pro n vyplynuly z uzav en dohody?

____________________________________________________________________

___________________________________________________________________

47


48/55

14. PODOBY DIALOGUToto cvien by mohlo bt vhodn v zvru semin e. Nsledujc pokyny vychzej

z postupu uvedenho v nedvno vydan knize o praxi dialogu. (Vt podrobnosti najdetev zvrenm koment i k tto knize.) Obdoba tohoto cvien byla pouita p i regionlnmsemin i v Rumunsku, jeho elem bylo vyzkouet tyto materily v ternu. P i ternnchtestech kad astnk dostalist arch papru a spoustu barevnch fix a byl podn, abynakreslil, jak dle svho nzoru vypad v konfliktn situaci. Pot astnci p edali svautoportrty svm kolegm, jejich kolem bylo portrty upravit podle toho, jak jejich autoryvnmaj oni. astnci semin e pracovali v malch, esti- a osmilennch skupinch, prosv ely si je vak mete rozdlit i jinak. P i tomto typu cvien nen t eba se dsledn dretdnho p edepsanho scn e.

astnci pak rozloili portrty na podlaze a vytvo ili z nich jakousi skupinovou mozaiku.Vichni auto i okomentovali sv dla a vysvtlili, co jimi chtli vyjd it a sdlit svmkolegm.

Toto cvien si samoz ejm mete upravit tak, aby odpovdalo zjmm a stylu lektor aastnk . Nebojte se s nm experimentovat: jeho clem je podntit astnky, aby na semin ii v relu podvdom vyuvali svch obecnch, praktickch zkuenost s konflikty. Nsledujc cvien . 15 se tak tk umn dialogu. Mon si ho tak budete chtt prostudovat, ne se rozhodnete, jak tento dleit nstroj zvldn konflikt p edstavte svm poslucham.

Cl cvi enZlepit znalosti a dovednosti pot ebn k zahjen produktivnho dialogu.

Pot ebn as30 minut.

Pomcky ist arch papru.velikosti asi 2 x A4 nebo alespo 45 x 60 cm.

Hodn vodovch barev, barevnch fix, pastelek . ve, co se vm poda sehnat, aby bylo cvien opravdu barevnm zitkem.

.

building bridges through managing conflicts and differences - part 2 (czech)

Documents