jako transdiagnostický faktor · the mindful path to self-compassion: freeing yourself from...

Nedostatek soucitu k sobě

jako transdiagnostický faktor

u tří různých duševních poruch

– výsledky výzkumuJ. BENDA, P. KADLEČÍK, M. LOSKOTOVÁ, A. VYHNÁNEK, T. ZÍTKOVÁ

1

Východiska

2

?pocity

studu

3

deprese

úzkosti

poruchy

osobnosti

Tran

sdiagn

ostický

faktor

Co je stud? 4

Stud je sebevztažná emoce spojená s pocity

nedostatečnosti, méněcennosti či bezcennosti a

s touhou někam se skrýt či zatajit vlastní

nedostatky.

Jde o “sociální” nebo též “morální” emoci, která

vzniká díky srovnávání vlastních činů a prožitků

se zvnitřněnými standardy či ideály.

Vznik studu je úzce spojen se zvýšenou

sebekritičností.

Stud x vina 5

Rozdíl mezi studem a vinou je v odlišné roli „já“ u obou

pocitů.

Stud se týká celého já, toho, „kdo jsem“ – jde o pocit, že

já „nejsem dost dobrý“, „jsem k ničemu“, apod.

Vina se týká mnohem artikulovanějšího odsouzení

specifického jednání – toho, co jsem ne/udělal (viz

Tangney, Dearing, 2003).

Stud je proto mnohem problematičtější, maladaptivní

pocit (Cook, 2001; Tangney, Dearing, 2003, srov. též

např. Greenberg, 2015).

Co je soucit se sebou? 6

Soucit se sebou představuje podle Neff (2011b)

emočně pozitivní postoj k sobě samému ve

chvílích, kdy zažíváme nějaké trápení, selhání

nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek.

Je to protipól přehnané sebekritičnosti, sebe-

odmítání či tvrdosti a chladu vůči sobě samému

(“self-coldness”) a současně také pomyslný

protilék na pocity maladaptivního studu (viz

např. Boersma et al., 2015; Gilbert, 2010).

Soucit se sebou x sebelítost 7

Sebelítost – pozice oběti, egocentrizmus, obviňování druhých, sebeodsuzování, snaha ovládat, manipulace, neschopnost odpoutat se od bolestivé situace, méněcennost (to není fér, proč se to děje zrovna mě?, za všechno můžu vždycky já, jsem „největší chudák na světě“)

Soucit se sebou – přijetí odpovědnosti, ale i přijetí vlastní nedokonalosti, pečuje o sebe, dokáže si říci o pomoc (chybovat je lidské, jako lidé jsme si rovní, nikdo není míň než někdo jiný)

(Paul, 2012; srov. Horniaková, 2015)

Soucit se sebou 8

Soucit se sebou inspiroval vznik řady nových psychoterapeutických postupů (viz např. Desmond, 2016; Germer, 2009; Gilbert, 2010; Neff, 2011a).

Dosavadní výzkumy potvrzují, že:

1. Soucit se sebou je pravděpodobně důležitým předpokladem duševního zdraví a osobní pohody (Neff, 2011a,b; Trompetter, 2016; Zessin, Dickhäuser, Garbade, 2015) a

2. Nedostatek soucitu se sebou hraje zřejmě důležitou roli v etiopatogenezi duševních poruch (např. Hoge et al., 2013; Krieger et al., 2013; MacBeth, Gumley, 2012, aj.).

POSTOJ K PROŽÍVANÝM FENOMÉNŮM A DUŠEVNÍ ZDRAVÍ

1. přijetí

2. odmítnutí(+ vztažení k já)

volné plynutí

prožívaný fenomén*

duševní zdraví

studobranné

mechanismy

deprese závislostiúzkostiporuchy příjmu

potravypsycho-

somatikaporuchy

osobnostia další…

soucit se sebou (resp. brahma vihára)

dys/regulace emocí

odpor (tanhá, resp. self-criticism, self-coldness)

* vjem, pocit, představa, myšlenka, nálada…

DOI: 10.13140/RG.2.1.5077.4167

9

Otázky 10

Mají pacienti s duševními poruchami všeobecně menší soucit se sebou a naopak větší tendenci k prožívání studu než duševně zdravé osoby?

Koreluje opravdu nedostatek soucitu se sebou s tendencí k prožívání studu?

Lze nedostatek soucitu se sebou a s ním zřejmě související tendenci k prožívání studu považovat za dva klíčové transdiagnostické faktory, které by měly být cílem psychoterapeutických intervencí možná u většiny duševních poruch?

Cíl projektu 11

Porovnat míru soucitu se sebou a míru tendence

k prožívání studu

1. u vzorku pacientů s úzkostnými poruchami,

2. u vzorku pacientů s depresivními poruchami

3. u vzorku pacientů s hraniční poruchou osobnosti

4. u vzorku „zdravých kontrol“.

Metoda

12

Výběr vzorku „úzkostných“ (1) 13

KRITÉRIA:

1. Primární diagnóza fobická úzkostná porucha, obsedantně-nutkavá porucha nebo jiná anxiózní porucha (F40-F42 dle MKN-10).

2. Věk nejméně 18 let.

3. Skór nejméně10 nebo vyšší na škále GAD-7 (skór ≥ 10 indikuje

klinicky významnou úzkost, viz Spitzer et al., 2006).

4. Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní

diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu osobnosti,

poruchu způsobenou zneužíváním návykových látek, organicképoškození mozku nebo mentální retardaci.

Výběr vzorku „depresivních“ (2) 14

KRITÉRIA:

1. Primární diagnóza depresivní fáze nebo periodická depresivní porucha (F32-F33 dle MKN-10).

2. Věk nejméně 18 let.

3. Skór nejméně10 nebo vyšší na škále PHQ-9 (skór ≥ 10 indikuje

klinicky významnou depresi, viz Kroenke, Spitzer, Williams, 2001).

4. Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní

diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu osobnosti,

poruchu způsobenou zneužíváním návykových látek, organicképoškození mozku nebo mentální retardaci.

Výběr vzorku „hraničních“ (3) 15

KRITÉRIA:

1. Primární diagnóza emočně nestabilní porucha osobnosti (F60.3 dle MKN-10).

2. Věk nejméně 18 let.

3. Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní

diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu způsobenou

zneužíváním návykových látek, poruchu příjmu potravy, organické

poškození mozku nebo mentální retardaci.

Výběr „zdravých kontrol“ (0) 16

KRITÉRIA:

1. Věk nejméně 18 let.

2. Skóry maximálně 9 nebo nižší na škálách GAD-7 i PHQ-9.

3. Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud uvedli, že jim někdy v

minulosti byla diagnostikována nějaká duševní porucha nebo

pokud měli na škálách GAD-7 nebo PHQ-9 skór ≥ 10.

Použité nástroje

Proměnná Dotazník Položek Příklad položky

Soucit se

sebou

SCS-CZ

(Neff, 2003; Benda,

Reichová, 2016)

20 „Když prožívám nějaké

trápení, jsem k sobě

laskavý/á.“

Tendence k

prožívání studu

TOSCA-3S – subškála S

(Tangney, Dearing,

2003; Dvořáková, 2013)

44 (11) „V práci uděláte chybu,

ze které je obviněn váš

kolega. Reakce:

Zůstanete zticha a

budete se vyhýbat

kolegovi.“

17

Použité nástroje

Proměnná Dotazník Položek Příklad položky

Úzkost GAD-7

(Spitzer et al., 2006;

Daňsová, 2015)

7 Jak často Vás během

posledních dvou týdnů

obtěžovaly následující

problémy:

„Pocit nervozity, úzkosti

nebo napětí (pocit jako na

jehlách).“

Depresivní

symptomy

PHQ-9

(Kroenke, Spitzer,

Williams, 2001; Daňsová

et al., 2016

9 „Pocity smutku, deprese,

beznaděje.”

18

Statistická analýza

Data byla analyzována s využitím programu IBM SPSS

Statistics, verze 23.

Vztah mezi soucitem k sobě a tendencí k prožívání studu

byl u všech vzorků ověřen pomocí korelační analýzy.

Rozdíly mezi vzorky byly testovány pomocí testů chí

kvadrát, jednocestná ANOVA a jednocestná ANCOVA

s Bonferroniho post-hoc testy.

Pro posouzení velikosti účinku při porovnávání

jednotlivých vzorků byly vypočteny hodnoty Cohenova

d.

19

Výsledky

20

Demografické charakteristiky 21

N Věk (SD) Mužů Žen

Úzkostní 58 41.26 (13.02) 18 40 (69%)

Depresivní 57 43.46 (13.68) 19 38 (66.7%)

Hraniční 74 31.55 (8.58) 20 54 (73%)

Zdravé kontroly 180 40.55 (8.43) 62 118 (65.6%)

Korelace mezi soucitem se sebou a

tendencí k prožívání studu

Úzkostní -.532**

Depresivní -.401**

Hraniční -.596**

Zdravé kontroly -.433**

*p<0,01

22

Krabicový grafsoucitu se sebouu jednotlivýchvzorků

23

Krabicový graftendence k_prožívánístuduu jednotlivýchvzorků

24

Porovnání vzorků

Chí kvadrát testy neukázaly žádné významné rozdíly

mezi vzorky pokud jde o rozložení pohlaví a vzdělání.

Jednocestná ANOVA však odhalila významný rozdíl v

rozložení věku – (F(3, 365) = 18.867, p < .001).

Pro každou závislou proměnnou byla proto vypočtena

jednocestná analýza kovariance (ANCOVA) s kontrolou

věku jako spojité nezávislé proměnné. Pro párová

srovnání byly pak využity post-hoc t-testy s Bonferroniho

korekcí.

25

Průměry a standardní odchylky

vzorků

vzorek

úzkostných

vzorek

depresivních

vzorek

hraničních

zdravé

kontroly

F p η2

SCS-CZ 47.52 (11.50) 48.37 (8.45) 40.18 (11.83) 64.31 (11.11) 95.867 < .001 .441

TOSCA-3S-S 36.52 (8.90) 34.25 (7.04) 39.32 (9.06) 28.26 (8.02) 35.745 < .001 .228

26

Následné post-hoc testy s Bonferroniho korekcí ukázaly, že všechny tři

klinické vzorky měly signifikantně nižší soucit se sebou a signifikantně vyšší

tendenci k prožívání studu ve srovnání se zdravými kontrolami (všechna

p < .001).

Velikost rozdílu mezi vzorky

(Cohenovo d)

27

SCS-CZ TOSCA-3S-S

vzorek úzkostných vs. zdravé kontroly 1.48 .98

vzorek depresivních vs. zdravé kontroly 1.61 .79

vzorek hraničních vs. zdravé kontroly 2.10 1.29

vzorek úzkostných vs. vzorek depresivních .08 .28

vzorek úzkostných vs. vzorek hraničních .63 .31

vzorek depresivních vs. vzorek hraničních .80 .62

Závěry

28

Studie prokázala, že:

1. úzkostní, depresivní i hraniční pacienti mají

signifikantně menší soucit se sebou a signifikantně

větší tendenci k prožívání studu než zdravé kontroly.

Jak nedostatek soucitu se sebou, tak i tendenci k

prožívání studu lze proto považovat za

transdiagnostické faktory vyskytující se u všech tří

sledovaných diagnostických kategorií.

2. nedostatek soucitu se sebou a tendence k

prožívání studu u všech 4 vzorků významně

korelovaly.

29

Lze se tedy domnívat, že:

1. úzkostní, depresivní i hraniční klienti by zřejmě

mohli profitovat z terapeutických postupů či

intervencí facilitujících rozvoj soucitu se sebou

a/nebo zvládání studu.

2. soucit se sebou i stud možná hrají důležitou roli v

etiologii úzkostných, depresivních i hraničních

poruch.

30

Inspirace

31

Inspirace 32

Protože považujeme nedostatek soucitu se

sebou i tendenci k prožívání studu za důležité

transdiagnostické faktory, chceme oba tyto

faktory porovnat ještě u dvou dalších duševních

poruch, resp. u poruch příjmu potravy a u

alkoholové závislosti. Právě sbíráme data.

Výsledky plánujeme prezentovat 12.-14. 10. 2018

na The 9th Conference of the European

Association of Integrative Psychotherapy

Inspirace - Výzva

Zkoumáte právě efektnějakého terapeutickéhoprogramu?

Zařaďte Škálu soucitu se sebou do své testovébaterie!

Možná tím pomůžete odhalitdůležitý univerzální faktorpsychoterapeutické změny! ;-)

33

Inspirace 34

Bylo by také žádoucí srovnat poznatky transdiagnostického výzkumu, výzkumu soucitu se sebou a výzkumu studu. Věříme, že tyto doposud poměrně nezávislé výzkumné proudy si mají navzájem hodně co nabídnout.

Totéž pravděpodobně platí i pro terapeutické přístupy zaměřené na rozvíjení soucitu se sebou nebo na zvládání studu (Boersma et al., 2015; Desmond, 2016; Germer, 2009; Gilbert, 2010; Jazaieriet al., 2014; Neff, 2011a; Reddy et al., 2013; Schoenleber, Gratz, 2017).

Inspirace

Rovněž by mohlo být zajímavé srovnat stávající poznatky týkající se maladaptivního studu a soucitu se sebou snejnovějšími poznatky neurověd (viz např.Cozolino, 2016; Porges, 2011, 2017).

35

Další infoviz → youtube.com/JanBenda

36

Děkuji Vám za pozornost.

Tato prezentace ke stažení:

www.jan-benda.com

Kontakt:

psychoterapeut@gmail.com

37

Literatura

38

39 Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české

verze Self-Compassion Scale (SCS-CZ). Československá psychologie, 60(2), 120-136.

Benda, J., Kadlečík, P., Loskotová, M. (in press). Differences in self-compassion and shame in patients with anxiety disorders, patients with depressive disorders and healthy controls. Československá psychologie.

Boersma, K., Håkanson, A., Salomonsson, E., & Johansson, I. (2015). Compassion focused therapy to counteract shame, self-criticism and isolation. A replicated single case experimental study for individuals with social anxiety. Journal of Contemporary Psychotherapy, 45(2), 89-98.

Cook, D. R. (2001). Internalized Shame Scale: Technical manual. North Tonawanda: Multi-Health Systems.

Cozolino, L. (2016). Why Therapy Works: Using Our Minds to Change Our Brains. New York: W. W. Norton & Company.

Daňsová, P. (2015). Mateřské sebehodnocení v těhotenství: souvislost s vybranými charakteristikami ženy a partnerského vztahu: Diplomová práce.Brno: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

40 Daňsová, P., Masopustová, Z., Hanáčková, V., Kicková, K. & Korábová, I.

(2016). Metoda Patient Health Questionnaire-9: česká verze.Československá psychologie, 60(5), 468-481.

Desmond, T. (2016). Self-compassion in psychotherapy: Mindfulness-based practices for healing and transformation. New York: W. W. Norton & Company.

Dvořáková, P. (2013). Tendence k prožívání studu a tendence k prožívání viny jako moderátory vztahu mezi interpersonální závislostí a vyhledáváním sociální opory: Diplomová práce. Brno: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

Germer, C. K. (2009). The mindful path to self-compassion: Freeing yourself

from destructive thoughts and emotions. New York: Guilford Press.

Gilbert, P. (2010). The compassionate mind: A new approach to life's

challenges. Oakland: New Harbinger Publications.

Greenberg, L. S. (2015). Emotion-focused Therapy: Coaching Clients to Work

Through Their Feelings. Washington, DC, American Psychological

Association.

41 Hoge, E. A., Hölzel, B. K., Marques, L., Metcalf, C. A., Brach, N., Lazar, S. W., &

Simon, N. M. (2013). Mindfulness and self-compassion in generalized anxiety disorder: Examining predictors of disability. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine, 2013.

Horniaková, K. (2015). Preklad a predbežná psychometrická analýza škálySelf-Compassion Scale: Bakalárska práca. Bratislava: Univerzita Komenskéhov Bratislave.

Jazaieri, H., McGonigal, K., Jinpa, T., Doty, J. R., Gross, J. J., & Goldin, P. R. (2014). A randomized controlled trial of compassion cultivation training: Effects on mindfulness, affect, and emotion regulation. Motivation and Emotion, 38(1), 23-35.

Krieger, T., Altenstein, D., Baettig, I., Doerig, N., & Holtforth, M. G. (2013). Self-compassion in depression: Associations with depressive symptoms, rumination, and avoidance in depressed outpatients. Behavior Therapy, 44(3), 501-513.

Kroenke, K., Spitzer, R. L., & Williams, J. B. (2001). The PHQ‐9: Validity of a brief depression severity measure. Journal of General Internal Medicine, 16(9), 606-613.

42 MacBeth, A., & Gumley, A. (2012). Exploring compassion: A meta-analysis of

the association between self-compassion and psychopathology. Clinical Psychology Review, 32(6), 545-552.

Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure self-compassion. Self and Identity 2(3), 223–250.

Neff, K. D. (2011a). Self‐compassion, self‐esteem, and well‐being. Social and Personality Psychology Compass, 5(1), 1-12.

Neff, K. D. (2011b). Self-compassion: The proven power of being kind to yourself. New York: Harper Collins.

Paul, M. (2012). Self-Pity or Self-Compassion. [online], [Cit. 23.2.2016]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/margaret-paul-phd/having-selfpity_b_1097973.html

Porges, S. W. (2011). The polyvagal theory: Neurophysiological foundations

of emotions, attachment, communication, and self-regulation. New York:

W. W. Norton & Company.

Porges, S. W. (2017). Clinical insights from the polyvagal theory: The transformative power of feeling safe. New York: W. W. Norton & Company.

43 Reddy, S. D., Negi, L. T., Dodson-Lavelle, B., Ozawa-de Silva, B., Pace, T. W.,

Cole, S. P., ... & Craighead, L. W. (2013). Cognitive-Based Compassion Training: a promising prevention strategy for at-risk adolescents. Journal of Child and Family Studies, 22(2), 219-230.

Schoenleber, M., & Gratz, K. L. (2017). Self-Acceptance Group Therapy: A Transdiagnostic, Cognitive-Behavioral Treatment for Shame. Cognitive and Behavioral Practice.

Spitzer, R. L., Kroenke, K., Williams, J. B., & Löwe, B. (2006). A brief measure for assessing generalized anxiety disorder: the GAD-7. Archives of Internal Medicine, 166(10), 1092-1097.

Tangney, J. P., & Dearing, R. L. (2003). Shame and guilt. New York: Guilford Press.

Trompetter, H. R., Kleine, E., & Bohlmeijer, E. T. (2016). Why does positive mental health buffer against psychopathology? An exploratory study on self-compassion as a resilience mechanism and adaptive emotion regulation strategy. Cognitive Therapy and Research, 1-10.

Zessin, U., Dickhäuser, O., & Garbade, S. (2015). The relationship between self‐compassion and well‐being: A meta‐analysis. Applied Psychology: Health and Well‐Being, 7(3), 340-364.

Jak citovat tuto prezentaci?

Benda, J., Kadlečík, P., Loskotová, M., Vyhnánek, A., & Zítková, T. (2018). Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u tří různých duševních poruch – výsledky výzkumu (Prezentace). 11. česká konference kognitivně behaviorální terapie, 26. 5., Kroměříž. [online], [Cit. 26. 5. 2018]. Dostupné zhttps://www.slideshare.net/janbenda1

nebo

Benda, J., Kadlečík, P., Loskotová, M., Vyhnánek, A., & Zítková, T.(2018). Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u tří různých duševních poruch – výsledky výzkumu (Prezentace). 3. mezinárodní konference integrativní psychoterapie: Integrativní vize v psychoterapii, 23. 6., Praha. [online], [Cit. 23. 6. 2018]. Dostupné zhttps://www.slideshare.net/janbenda1

44