amaterske radio 1987 - internet archive

NOSITEL vyznamenAni ZA8RANN0U WCHOVU l.aH.8TUPNe

Casopisproelektroniku AAMATtRSK^VYSlLANl R0Cn[KXXXV1(U(V)1987#C(SL09

VTOMTOSEM

NAS 321 ERA*37 2tfAriiad8AzavcHi_322 AR 8vaianno««k^ ZO ..........._ 323 ARnilAdeii_32S

R15 (Tranzistorovi^ imyik, Zvukov^ 328

Jak na 328 AR seznamtê (Rozhiasov^ pKjiinaS ipSLAAito)_329

LpjpckA somfa CMOS — 338 PRpominliy fc zaaRavafii MINt ........... 332 EktlroniekS prepinMie vatupov

ziaaUAova£a 332 PafaziteA javy v prpiiaSocii VKV

a konvertory OIRT/CCIR-^__ 334 Camobily obraz u teievizoru

TESLA Spektnmi 338 Mikroelekbronika 337 SvSteln^ m^k.__—345 NovA a nefEaaISp poidfvanA • vf tranzNtory 1 347 IndikAtor pfabuzeni konpovAhe

zesilovai6e..~~~.».~«.»~~.>^.~.~>~.349 Transvertor k traascahreni M180.^ 350 AR braniiA v^ch0vA.~......~^...^...».~~. 352 Zaihnavoati z domova, ze tvAla 355 Itiaarce -----— 358 Caifi ianM^._.__::_359

r AMATERSKE RADIO RADA A Vyddvd Ov Svazarmu, Opietalova 29. 116 31 Praha 1, tel. 22 25 49, ve Vydavatetetvi NASE VOJSKO. Vladislavova 26. 113 66 Praha 1. tel 26 06 51-7. S^fredaktor irrg. Jan Klabal, OK1UKA, z^tupce LuboS Kaknisek, OKI FAC. RedakPni ra da; Pfedseda ing. J. T. Hyan, (lenov6: HNDr, V. Brunnhofer, CSc., OK1HAQ. V. Brziik. OKI DDK.' K. Dondt, OK1DY, ing._ O. Filippi, V. Gazda, A, Glanc. OKIGW. ing. J. Hodik, P. Horak Z. Hradisky, J. Hudec. OKI RE, ing. J. Jaro§ ing. J, Ktrtmer. ing. F. Krdllk, RNDr. L. KrySka, CSc.. J. Kroupa, V. N6mec, ing. O. PetrîCek, OK1NB, ing. Z. ProSek, ing. F. Smollk, OK1ASF, ing, E. Smutny, pik. ing. F. Simek, OK1FSI, ing, M. Sredl. OK1NL, doc. ing. J. Vackîf, CSc, lauredt st. ceny KG, J. VorliCek. Ftedakce Jung- mannova 24,113 66 Praha 1, tel. 26 06 51-7, ing Klabal I. 354, Kalousek, OKI FAC, ing. Engel, Hof bans I. 353, irrg. Myslik, OklAMY, HavliS OK1PFM, I. 348, sekretariat I. 355;-Roend vyjde 12 6isel. Cena vîsku 5 K6s, pololetni pfedplaln^ 30 KCs. RozSifuje PNS. Informace o pfedplatnem

L pod4 a objedn^ky pfijimd kaida administrace ~ WS, poSta a dorudovatel. Objednavky do zahra-

niCi yyfizuje PNS - Ostfedni expedice a dovoz tiskM Praha, zdvod 01, administrace vyvozu tisku, Kafkova 9.160 00 Praha 6. V jednotkach ozbroje- nych sil Vydavatelstvl NASE VOJSKO, administra¬ ce, Vladislavova 26,113 66 Praha 1. Tiskne NASE VOJSKO, n. p., zdvod 8, 162 00 Praha 6-Ruzyn6. Vlastina 88^23. Inzerci pfijimd Vydavatelstvl NASE VOJSKO, Vladislavova 26,113 66 Praha 1. tel. 26 06 51-7, I. 294. Za pOvodnost a sprdvnost pfispdvku ruCi autor. Redakce rukopis vriiti, bude- -li MyiixSkn a bude-li pfipojena frankovand ob^ka se zp^trKMi adresou. Ndv$t6vy v redakci a teielo- nick6 dotazy po 14. hodind. C. indexu 46 043. Rukopisy £isla odevzd^ny do tiskerny 27. 7.1987 Pisto mil vyJH podte plinu 16.9.1967

© Vydavatetetvi NASE VOJSKO, Praha

nA^ interview

s Vladimirem HadaAem, vedoucim delegace redaktoru svazarmovskych Aaso- pisu, ktera letos v kvAtnu navAtiviia SSSR.

Co bylo cilem vaSi' cesty?

Zacatkem letosniho roku oslavila so- vetska branna organizace DOSAAF §ede- sat let cinnosti. Pfipravuje se na svCij X. sjezd, ktery zaCne ve Velkem kremel- skem palaci 16. unora pnStlho roku. Za nekolik dnu si cely svet pripomene 70. vy- ro6i VRSR. Kdyz k tomu pfipoctete probi- hajlci pfestavbu sovetske spolednosti, dostanete pAdne duvody k uskutednAni vubec prvni pracovni nAvStAvy skupiny svazarmovskych novinAru u naSi bratrske branne organizace. Zati'm jsme totiz zis- kAvali informace ze SovAtskeho svazu bucf zprostfedkovanA, nebo jako AtenovA vyprav jednotlivych svazarmovskych odbornosti, zpravidia na ruzne sportovni akce. Pfi tAchto pfilezitostedVi ovAem nebyl Aas na seznAmeni se s celou Ainnosti DOSAAFu, natoz pak na prohlidku jeho zafizeni. Kdyz jsem se od vedouci'ho tis- koveho odboru Ov Svazarmu Phbr. Fran- tiAka Hufky dozvAdAi, 2e sovAtskA strana pfistoupila na vymAnu novinArskych delegaci a ze Aleny te naAi budou Alice GoldbergerovA z bratislavskeho tydeniku ObrAnca vlasti, ing. Jan Klima ze SvAta motorCi a jA jako vedouci redaktor Mode- lAre, opravdu jsem se tAAil. I kdyz mi od poAAtku bylo jasne, ze nepujde o zAdnou politickou turistiku, kritizovanou soudru- hem GorbaAovem pfi jam! nAvAtAvA Prahy.

Spinilo se vaAe oAekavani? Ai na to, ie jsem se nesetkal se sovAt-

skymi modelAfi, ano. SkuteAnost dokonce pfedAila pfedstavy. SovAtskym hostite- lum se podafilo do zhruba 90 hodin pobytu vtAsnat; besedu v redakci SovAt- sky patriot, nAvAtAvy dvou vycvikovych stfedisek, pfijeti u prvniho zAstupce vedouciho oddAleni agitace a propagandy Ov KS LotyAska 1. A. DaudyAe, prohlidku zafizeni a besedu se Aleny zAvodni orga¬ nizace DOSAAF V podniku VEF, setkAni s pfedstaviteli UV DOSAAF LSSR, pro¬ hlidku Bikernickskeho sportovniho kom- plexu, vymAnu zkuAenosti s aktivisty ustfednich klubCi lotyAskeho DOSAAFu, zhIAdli jsme vystavu uspAchu hospodAf- stvi LotyAskA SSR, probAhli muzeem zA- vodu VEF V Rize, navAtivili muzeum lotyA- skych rudych stfelcu ... Domu jsme se tedy vrAtili pofAdnA utahani, ale pini do- jmu a poznatku.

Napfiklad? KaidA organizace DOSAAF si musi vy-

dAlat na svoji dinnost, coi neni zAleiitosti posledni doby, ale tradici v tom nejIepAim slova smyslu. Rozvijet se tedy mohou jen viceucelove , opravdu silnA organizace, ktere maji zAzemi v zAvodech Ai AkolAch a institucich. Pfispivat k brannA vychovA, Aehoz vyjAdfenim je i Alenstvi v branne organizaci, jA vAci cti^velke cAsti obyvatel- stva SSSR. SvAdAi o tom i skuteAnost, ze DOSAAF nnAdnes pfes 107 miliAnu Alenu.

Prostfedky na Ainnost ziskAvA sovAtskA brannA organizace ruznymi zpusoby- od zajiAtpvAni vychovy specialistu pro ,nA- rodni hospodAfstvi po loterii DOSAAF s hodnotnymi a atraktivnimi vyhrami. PrA- vA z jejiho v>Âzku je napfiklad financovA- na vystavba vycvikovych stfedisek.

Vladimir Hadad

LiAi se vycvik sovAtskych brancu od pripravy mladych muzu ve Sva- zarmu?

Byli jsme seznAmeni se systemem vycviku fidiAu, operAtoru radiolokAtoru a pAtraAu pro SovAtskou armAdu. Oil je stejny: vychovat dobfe pfipravenAspecia- listy. UAebny DOSAAFu jsou ovAem vyba- veny vAtAim mnoistvim nAzornych pomu- cek, kurs je delAi, podstatnA nAroAnAjAi a probihA zAsadnA ve volnAm Aase. Navic nepfichAzi v uvahu, aby frekventant ode- Ael se Apatnym hodnocenim; musi zkouA- ky opakovat tak diouho, nei prokAze poiadovane vAdomosti a nAvyky.

VelkA pozornost je vAnovAna politicko- vychovnA prAci. Pfi ni vyuzivaji sovAtAti soudruzi i prostfedky, s nimiz jsem se zatim nesetkal. V obou autoAkolAch, ktere jsme navAtivili, jsme tfeba mezi portrAty slavnych osobnosti se vztahem k DOSAAFu objevili fotografie dvacetile- tych chlapcu, ktefi poloiili svoje 2ivotypfi pInAni internacionAIni povinnosti v Af- ghAnistAnu. Od naAich prOvodcO jsme se dozvAdAli v podstatAtotAi. Âdn^ boj neni bez obAti a my ctime pamAtku tAchto absolventu naAich kursCi. ZAroveh ale novym brancum pfipominAme. ze Aim odpovAdnAji budou pfistupovat k vycviku, tim menAi je pravdApodobnost, ze nespini svoje postAni, Coi plati i v mirovem, civilnim 2ivotA, ktery je naAim cilem.

Setkal jste se s radioamatAry?

Jen na chvili a protoze jsem radioamaterem v tom nejobecnAjAim slova smyslu, tedy milovnikem atojeAtApohfichu plato- nickym, neoAekAvejte zAplavu informaci o provozu na pAsmech, vybaveni atp. SpiA jsem se starAiho instruktora a metodika ustfedniho lotyAskAho radioklubu Jevge- nije Sachova ptal na podminky Ainnosti. OdpovAd byla skoro stejnA, jakou Ize slyAet V AeAtinA. T ake sovAtAti radioamate- fi maji problemy se souAAstkovou zAklad- nou. Jediny seriovA vyrAbAny transceiver neni pfiliA kvalitni, zato je drahy. I tak obrovsky podnik, jakym je elektrotechnic- ky zAvod VEF v Rize, musi pfedevAim plnit plAn a tak mu nezbyv^ mnoho moinosti na podporu zAjmovA Ainnosti. Pfestp jsme pfi prohfidce zafizeni zAvodni organizace DOSAAF prAvA v podniku VEF vidAli kolektivni radiostanici, elektrotechnickou laboratof, dilnu pro krouzky mlAdeze, kde ^ pracuji pfedevAim se sovAtskymi elektro- ^ nickymi stavebnicemi (znAmymi i u nAs), ^ a kabinet krouzku vypoAetni techniky.

321

ve^syaae|iniiov8k6 elektronic^li raôamat^rsty

,£RA niull^Mayou, } i?iS

* trr# 'it-

Cetostitni pfehlidka ERA ’87 tifhr nad Sazavou |e pofAdina na podest 70. vyro£i VRSR. Svym zamAfeniffl na propagaci uspAchO soctalistickA spoleAnosti pH plnAni' ukoU XVil. êzdu KS6 a VII. 8|ezdu Svazarmu, pfehiidka dokumantufe rozvof polytechnickA v^chovy mlAdeze, brannA-polidckA v^^hovy a Ainnosti, technickAho vzdAlAvAni, tachnickA propagandy a radioamatArskych aoutAii ve Svazarmu.

Cilani pfahlidky ERA ’87 ZcTAr nad SAzavou, jako uAinnA vzdAIAvaci, vychovnA a propagaAnf akca pro vafainost, Ja pHspAt k zlskAvAni nAvAtAvnikO z rad pracu}lclch a zajmAna mlAdaia pro alaktronlzaci n'Arodniho hospodAfstvi, Jako v^znamnAho intanzifikaAnnio faktoru vystavby rozvinutA aocialistickA spoiaAnosti.

LotyAAtl radioatnatAH pofAdaii koiem pAtadvaceti soutAii a zAvodu roAnA, roste obliba brannAho radioamatArskAho viceboje, ROB, vybornych vysiedkA dosahuji V rychlostni teiegrafii.

ZminH {sta se o podnHcu VEF. MAH |sta pffiaHtost saznAmit se bliie se sovAMkou spotlelHij etektrontkoa?

TakA bohuiel }en v letu. ZejmAna v Rize mne aie opravdu pfiiemnA pfekvapiia nabidka v prodeinAch - od kapesnich ..tranzistoru” pfes kabelkovA pfijimaAe ai po modem(, vzhtednA a zi^mA i kvalitni bytovA soupravy, navi'c v pfijatelnych, I kdyi nikoli nizkych, cenovych retacich. Siroky ie takA sortiment digitAlnich hodi- nek, budfkO, kaikutaAek. ZjevnAseukazu- je prospAAnost spoluprAce sovAtskAho elektrolechntckAho prOmysiu s pfednimi svAtovymi firmamt i ci'levômy rozvoj vlastnf v^kumnA a vyrobni zAkladny.

Na vystavA hospodAfsk^ch uspAchu LotyAska isem si se zAjmem prohlAdi i elektronickou efektovou bici soupravu, prodAvanou za necetych 700 rublO. ZkrAt- ka:. je Skoda, ze se u zatfm nesetkAvA- me se ApiAkov^mi vyrobky sovAtskAho eiektrotechnrckAho prOmyslu.

Vratme se ale k hlavntmu ciH vaAr cesty. 6iffl pHspivA sovAtMcA bran- nA organizace k oslavAm 70. v^roAt vRsr?

Na to jsme se ptali naAich partnerO nejAastAji. OdpovAdi byly velmi podobnA; PfedevAfm pracf. nAstfeba informovat na besedA v MoskvA AAfredaktor SovAt¬ skAho patriota Nikolaj SergejeviA Belous, je kampah k v^rpAf vRSR nediinou sou- AAsti pNpravy na X. sjezd DOSAAFu a do n( se zase promitaji poAadavky probihajici ..pArestrojky". Za nejdCileAitA)A{ povaiuji sovAtAti soudruzi oiivenf, zpestfeni Ain- nosti, skoncovAni s formalismem, pro- hloubeni demokracie, zefektivnAni Ain- nosti aparAtu i funkcionAfskAho aktivu.

NavAtiviN }ste SovMsky svaz v dobA -

- staAi. Pfestavba byla v ovzduAf kaSdA- ho naAeho setkAnf se sovAtskymi lidmi. TfebaSe jsme o ni nehovoHli, coi bylo ale jen mAlokdy. Bohuiel to asi nesvedu pfesvAdAivA popsat. VAichni, s nimiS jsme hovofili, obrovsky, lidsky vAH tomu, co V sovAtskA spoleAnosti nyni probihA. Pod- statnA ovAem je, ±e kazdy sv^m diiem k procesu pfestavby pfispivA. Pfikiad ni- koti typicky, alA mysKm zajimavy hlavnA pro aktivisty Svazarmu: Den po naAem odjezdu z Rigy probihalo zasedAni Ov OOSAAF LotyAÂ SSR, kterAho se uAast- nil i pfedseda Ov DOSAAF admirAI Jego- rov. Zeptal jsem se nA rozsah hlavniho referAtu: Nêlych patnAct strAnek, ale snad se mi to jeAtA podaFi zkrAtit - tak znAja odpovAd jeho autora, mistopfedse- dy UV DOSAAF LotyAska. Pfitom Alo o ta- kovA zAsadni otAzky, jako je podil DOSAAFu prAvA na pFestavbA a o svolAni repubiikovAho sjezdu lotySskA brannA or¬ ganizace.

ProstA kdyi se probirAm blokem s po- znAmkami a vybavuji si vAechna ta setkA- ni. kterA jsme bAhem necelych Atyf dnO absolvovali, zjiAfuji, ie mAia spoleAn^ rys: byla pInA nadAeni, cilevAdomosti, pFimo-. Avosti i odpovAdnosti, s nimii jdou sovAt¬ Ati ItdA za svym cHem.

DAkuji VAm za rozhovor.

Rozmiouval Ing. PFemysi Engel

Prelriidka se kona 19. ai 29. listopadu 1987 V DomS kultury ROH 2dAf nad SAzavou. Pofadate- iem je listFedni vybor Svazu pro spolt^rAci s arma- dou spoleAnA s c^resnlm vyborem KSC a federAtnim ministerstvem elektronickAho pfumyslu. OalAimt spoluporadateli jsou ^dArskA strojimy a slAvAmy a mAstsky nArodni v]^r.

UAifit exponAtu se Fidi jednotnym rAdem brannA tecbnickycb soutAii v etektronice a radioamatArstvi a FAT. ExponAty pFihiaAuji KV Svazarmu nazAkladA vysledku krajskych pFehifdek ERA (AMA). PFehIjdky se mohou zuAastnit exponAty ocenAnA na krajskych pFehlldkAch zlatymi, stFibrnymi aieteznymi vi^kami, pokud se dosud celostAtni pFehlIdky nezuAastni- 1y ■ PFihlAAku podAvA KV Svazarmu na adresu organi- zAtora prehlidky nejmAnA jeden mAsic pred konAnim akce. PlatnA budoutedy pFihlA^y sdatem poAtovni- ho razitka 19.10.1987. PFihlAAky zaslanA po terminu budou akceptovAny pouze v phpadA zAvaznych dOvodu. PFihlAAka musi obsahovat: - pinou adresu pFihlaAovatele, - protokol odbomA poroty krajskA pFehlidky ERA

*87, - jmAno a pFesnou adresu vedouciho krajskA dele-

gace a Alena povAFenAho dopravou exponAtO, - jmAna a pFesnA adresy dalAich AlenO delegace -

konstruktArO. AutoFi exponAtu jsou v prubAhu pFehlidky zastou-

peni krajskou delegaci. jejii vedoucf musi byt seznA- men s vysledky hodnoceni odbomA poroty pFed ukonAenim pFehlidky. Vedouci delegace musi byt seznAmen autorem exponAtu se specifickymi vlastnostmi vyiadujicimi zvIAAtni zFetet. Tyto je vedouci delegace povinen sdAHt pFi pFejimce organizAtorum.

Podminkou hodnoceni exponAtO je kromA pFi- hlAAky KV Svazarmu jeAtA vypInAny pruvodni list a technickA dokumentace exponAtu. V pFipadA, ie soutAinim exponAtem bude program, musi byt s v^îsem souAAsti exponAtu i kueta se zAznamem.

OrganizAtor bude mit k dispozici poAitaAe PMD 85-1, 2, ONDRA, IQ 151, SORD MS, Sinclair ZX 81. Spectrum. Pokud bude program pro jiny typ poAita¬ Ae, musi byt souAAsti exponAtu i tento podtaA.

Vzhiedem k charakteru exponAtO fze doporuAit pouze pFepravu osobnimi a dodAvkovymi vozy. K tomuto uAelu Ize vyuiit svazarmovskych vozidel, pFipadnA organizaAnich vozidel KV Svazarmu. Neni povoieno pouzit sluzeb CSAO nebo taxisluiby.

V pFipadA pouiiti soukromAho vozidia je nutne pFedloiit povAFeni KV Svazarmu kpFepravA exponA¬ tu, OTP a havarijni pojistku. V tomto pFipadA bude cestovnA hrazeno die platnych smAmic Svazarmu.

SoutAi probihA ve dvou vAkovych kategoriich a v deviti kategrniich podle druhu soutAzni prAce. Podrobny* rozpis soutAinich kategorii je uveden v JednotnAm FAdu brannA technickych soutAii V etektronice a radioamatArstvi a FAT.

Hodnoceni provedeodbornA porota podle kritArii uvedenych na zadni stranA pruvodnich tistO expo¬ nAtu.

ExponAty a soutAini prAce budou pojiAtAny proti ztTAtA a poAkozeni na zAkladA vypInAnAho prOvodni- ho listu apFejimacihoprotokolu. PojiAtAni se vztahu- je na FAdnA pFedanA exponAty a ostatni doprovodny materiAl po celou dobu konAnipFehlidkyaido jejiho ukonAeni.

Pfi pHleiitosti prehlidky vyhfakije organizadni vôr takiradioamatdrskousoutdzoziskini

diploma ERA ’87,kteriprob&mevednech16.11. ai 29. 11. 1987.

UsporAdinim a vyhodnocenim soutiie je pov6- iena kolektivni stanice radktkiubu ZO Svazarmu 26aS - 0K2KFK. Tato stanice bude pracovat po dobu konini vystavy z prostoru vystavigtS pod pfHeiitostnou znadkou OK5ERA. Podminkou ziskini diploma je spojenisestaniciOKSERA aziîni87 bodu za spojeni se stanicemi okresu Idir nad Sgzavou (GZS) ve tfidiKVa 47 bodu ve tHd6 VKV.

Stanice OK5ERA se hodnrAi 17 body, kolektivni stanice okresu,GZS 10 body, stanice jednotUvcu s trvalym OTH v okrese GZS 5 body. Ostatni stanice, pracujici pfechodng v <^rese GZS, se hodnoti 1 bodem. Stanice okresu ZdArnad Sizavou musipro ziskini diploma navazat alespofi 87 spojeni. Bliigi podrobnostijsou uvedenyvRadioamatdrskgmzpra- vodaji 6.9/1987

V prubAhu pFehlidky probAhnou seminAmi dny s odbom^ programem: v pondAti se konA seminAF konstruktAru, v utery seznAmeni se s novinkami V zAznamovA a reprodukAni technice. StFeda je vAnovAna TV technice a ve Atvrtek budou pracovnfci TESLY informovat o novinkAch v souAAstkovA zA- kladnA. PAtek je dnem cadioamatAru a sobota je svym Mikrodnem a burzou Software zasvAcena vôAetni technice. NedAIni burza etektroniky pro- gramovou nabidku ukonAi.

, 6asovy rozvrh pFehlidky

Atvrtek 19.11. - pFijezd kraj. delegaci, odb. poroty. pFejimka prostorO SKP,

pAtek 20.11. - prAce odbomA poroty, stavba nesou- tAinich expozic,

sobota 21. 11. - prAce odbornA poroty. stavba soutAinich expozic,

nedAle 22. 11. - prAce odbomA poroty, stavba soutAinich expozic^

pondAH 23.11. - slavnostni otevFeni 11.00, otevFeni pro veFejnost od 13.00,

utery sobota - 9.00 ai 18.00 - provoz vystavy, 10.00 ai 12.00, 14.00 ai 16.00 - odbornA doprovodnA akce,

sobota 28. 11. - Mikroden, 19.00 - slavnostni vyhodnoceni,

nedAle 2.11. - 12.00 - ukonAeni vystjwy, 18.00 - zasedAni organizaAniho vyboru.

DAte budou na pFehlidce i nesoutAzni expozice nAkterych podniku a organizaci vAetnA jejich pora- denskA sluiby.

Zveme co n^rdeAnAji vAechny zAjemce o eiek- troniku a radioamatArstvi k uAasti na tAto vrcholnA akciobou svazarmovskych odbomosti. JMr

OPRAVA V AlAnku Motortester z AR A7/87 by-

chom rAdi upozomili na malou chybu ve vykresu desky s ploAnymi spoji zAktadni sestavy. U integrovanAho obvodu I01 chybi propojka (dIouhA asi 2 mm) 7 se zemi. Prosime naAe AtenAFe, aby si pFi konstrukci tohoto zaFizeni tuto propojku dopinili.

AMATERSKE RADIO SVAZARMOVSKYM ZO

Ones v6m pfedstavujeme radioama- t6ra, ktereho na rozdil od pfedch^ze- jfclch zn^me predevSim jako konstruk- tera, m6n§ jiz z p^sem. Znadku OK2JI sice neuslySite ka^dodennd na p^smu, ale diky jeho zaNzenIm se napf. OK2KEZ kaidorodnd umisfuje na prednich mistech ve VKV soutdiich a dokonce i na§e deskoslovensk^ reprezentadni dru^stvo pro provoz na VKV, ktereho byl Clenem, pouzivalo V letech 1979 az 1981 v mezinîrodnlch soutSzfch Vft§zstvl VKV zafizeni, zhoto- ven6 V jeho dlln§. Ano, je to Jaroslav KI6til, ktery se jiz v 15 letech zap^lil pro radioamatersky sport v Sumperskem radioklubu. O rok pozddji se zudastnil sv6ho prvniho Poinlho dne a nebyt jednorodnl pfesteivky vynucene vojen-

skou sluJbou, nevynechal by ani jediny. Jeho prvnim ijsp6chem byla I. a II. cena V celostîtrw soutîi STTM v roce 1958 za komunikaCnl prijImaC pro radioama- t6rsk6 p^sma VKV.

Vlastni koncesi zi'skal v roce 1963 {OK2UU), V roce 1964 mu byl volaci znak zm6n6n na OK2JI. Od toho roku nav^zal na VKV p^smech pfes 20 000 spojeni a zuca^tnil se mnoha zi^vodu s dobrym umistSnlm. Ale jak jii bylo feCeno, v6nuje se pfevdzn4 konstruk- t6rsk6 Cinnosti, vystavuje a z jeho usp6chu Ize napr. jmenovat: I. cenu za tranzistorovy pfiji'maC KV i VKV na celost^tni pfehlidce radioamat^rskych praci V Bratislava 1967, I. cenu za tranzistorovy TRX pro 2 m a 70 cm na celost^tni pfehlidce v Praze roku 1973,

Z galerie naiich nejIepSich

radioamat^ru

prvni ceny a ,,Zlate visa6ky“ v oboru pfijimaci a mSfici techniky na celost^t- nich sout^zich Svazarmu HIFI-AMA a ERA V roce 1976 (2ilina), 1977 (Treble), 1985 (Sumperk), 1986 (Prievi- dza). Sve technick6 a konstrukt6rsk6 zkuSenosti pfedav^ amat6rum formou technickych pfedn^§ek na semin^fich techniky VKV, kter6 jsou v poslednich I6tech hlavnim zdrojem informed o novych a prakticky pouzitelnych zapojenich pro aktivni radioamatiry, i publikacemi ruznych zapojeni v radioamat^rsk^ literature.

Pfi spojenich na VKV vyuziv^ tropo- sf6rick6ho §ifeni, odrazu od pol^rni zîfe, sporadick§ vrstvy Es i druiico- vych pfev^dSdu, kone6n6 za tato spo¬ jeni jiz ziskal diplom ,,Satellite DX Achievement Award". Z navdzanych spojeni si nejvice v pasmu 2 m ceni pfekonanou vzddlenost 1962 km se stanici EA5TD, v p^smu 70 cm 1368 km s G4WVI.

Za diouholetou konstrukt^rskou, pu- blikadni a sportovni 6innost ziskal ,,Cestn6 uzn^ni UV Svazarmu" (1967), cestny titui ,,Mistr sportu" (1982), zlal^ odznak „Za obdtavou prAci" ZOP- I (1985) a V loftsk6m roce byl vyhodno- cen V anket6 nejIepSich radioamat^rO CSR. Sv6 konstruktersk6 a technickd zkuSenosti ziskan6 v radioamat^rsk^ dnnosti upiathuje v pln6 mife i ve sv6m zamdstn^ni (a obr^cene) — je zamest-' ndn jako vyzkumny' pracovnik v oboru mSfeni feromagnetickych materi^lu.

Je dobr^ zn^t radioamat^ra, ktery umi zafizeni nejen ud^lat, ale i popsat a ktery sv6 bohat6 zkusenosti nevdhd pfeddvat men6 erudovanym. Jarda je jednim z t§ch, ktefi si misto v na§i galerii urîtd zaslouzi. OK2QX

Konference I. oblasti lARU

Ve dnech 12. ai 17. dubna 1987 se konala v Nizozemi v kongresov6m centru Leeuwenhorst pobliz Noordwij- kerhoutu konference I. oblasti Mezi- narodni radioamat6rsk6 unie (lARU). URK OSSR zastupovali vedouci komisi KV (OKIADM), VKV (OK1PG), ROB (OK2VH) a tajemnik/'URK OK1FSI. Krom§ hlavni organizadni komise A zasedaly paralelne komise KV, komi¬ se VKV, ROB, EMC (elektromagnetick^ slucitelnosti), finandni komise a dalSi pracovni skupiny.

Krome zahajovaciho a z^v6re5n6ho jednani jsem se zOcastnil prace komise VKV (v6etn6 pod komise pro z^vody VKV a CdsteCnS i komise EMC, pokud to bylo casovd zvl^dnuteln6. Pr^ce V komisi VKV se udastnilo 51 delegStu. NejpoCetn6j5i zastoupeni v t6to komisi mda Velkd Britanie a NSR — po §esti delegdtech.

Podle programu byl nejprve projed- nan a schv;&len zîpis z jednim i pracovni

komise z Vidnd minul6ho roku, zprdvy vedoudho komise VKV (PAOQC), koordin^tora pro druiicovy provoz (HA5WH) a vedouciho mikrovlnn^ podkomise (G3RPE). Vzhiedem k rozsS- hlosti agendy byly utvofeny pracovni podkomise pro z^vody VKV, provoz MS a packet radio. PonSvadz prdee V t^chto podkomisich probihala ve ve(êrnich hodindch paraleln§, bylo mozno se zuCastnit pr6ce jen v jedn^ subkomisi. Pro n^s byla nejdulezit^jSi subkomise pro zîvody a soutfeze. Ta projedn^vala fadu navrhu tykajicich se zejm6na zm6n terminu lARU Region I. VHF contestu a UHF contestu. Z^stupci vesmSs jihoevropskych organizaci jiz del§i dobu vyzaduji pfesunuti lARU Reg. I. contestu (z^fi, fijen) na letni mesice. Je to pochopiteln^, ponSvadi V t6to dob6 se spad Stfedozemnim mofem vytv^feji (iasto ..ducty" umozhu- jici sifeni zejm6na mikrovinnych pîsem na velk6 vzd^lenosti. Navrhov^ny byly i zm6ny v system u bodovîni (ruzn6 pfidavne body, koeficienty apod.). VStSina navrhu v§ak neziskala potfebnou nadpolovidni vfetSinu. Zdv6re6n6mu plen^rnimu zased^ni pak byla pfedloiena a na n6m schv^le¬

na tato doporudeni, tykajici se zdvodu a soutSzi (s platnosti od r. 1988):

Druhy vikend v zîfi probShne lARU Reg. I. ATV (rychl4 televize) contest, a to V dob6 od 18 UTC v sobotu do 12 UTC V nedSli. Podminky budou zvefej- neny. v

P'vni vikend v cervnu buds probihat subregionAIni mikrovinny contest (1296 MHz a vySe).

Pro vicep6smov6 hodnoceni v lARU Reg. I. UHF/SHF contestu (flje.n) nebu- dou koeficienty, kterymi se niisobi vy§§f p^sma nei 432 MHz. konstantnl, ale budou ddny pomdrem bodu vitSzn^ stanice v p^smu 435 MHz k bodum vit§zne stanice v pfisluSn^ kategorii. P^smo 3,4 GHz (ktere je povoleno jen V G, DL a PA) se do t6to vicepdsmov6 kategorie zapoCit^vat nebude.

V subregionalnich zavodech, kde celkovy vysledek je dan soudtem vzdalenosti, muze byt pfidAv^n, urCity poCet bodO (napf. na 144-MHz jeden tisic) za kaidy novy lok^tor. ►

323

Z duvodu jednoduchosti a jedno- znadnosti se pro vypo£et vzdiiienosti V z^vodech doporuduje pouiivat kon- stantu 111,200 (km/stupeft).

S definitivnf platnosti byto doporuCe- no rozdîeni pdsem pro jednotlivd druhy provozu („bandpl^ny*‘) pro vSechna pdsma VKV. Zde zatim konsta- tujeme, 2e dosavadnf useky pro uzko- p4smov6 druhy provozu (CW, SSB) se nemSni. Rovnfii tak i pro provoz FM V pasmu 145 MHz. Pouze kmitodet 145.225 MHz (dffvdjgi kan6l R9) je soucasti simplexm'ch kanSlu (89). De- tailnS si kmitodtovî rozdSleni rozebere- me V dat§ich (islech.

Pro packet radio byto doporudeno pouiivat pro FSK zdvih 200 Hz a rych- iost 300 Bd a pro FM AFSK 1200Bd a Beil 202 standard. Pro tento drub (srovozu byly pfid§leny kmitoCty: 144.625 — 144,675 MHz 430,600 — 430,800 MHz 433.625 — 433,775 MHz 438,025 — 438,175 MHz Pfipomfnîme, ie tento druh provozu nen( u nds povolen.

Pro provoz MS byia pfijata daiSi doporu£eni. Na n^vrh NOR se dopihuje zkratka „U“. Pouiije se tehdy, jestiiie

vlivem Spatndho kliCovdni jsou signdiy nediteind („unreadible“). Na volacich kmito&tech se bude ddvat pouze v^zva, dopindnd o pismeno, kterd ud^v^, kde stanice poslouchd a kde po volant vrj'zvy bude odpovfdat. Ka2d4 pismeno V abecedd znamen^ 1 kHz tedy CQI CQI.. znamend, ie odpovScf ^k^m o 9 kHz vy§e a budu tarn na pfipadnd vol^ni odpovfdat. Toto piati i pro provoz SSB.

V komisi ARDF (ROB) zastupoval URK CSSR ZMS Karel Soueek, OK2VH. Komise dopracovaia nov4 pra- vidla pro soutSie mistrovstvf svdta, upfesniia v nich ot^ky startovnich a cflovych koridoru, vykony vysiladO (3 az ^ W) a rozhodia, ie vSechny vysilade budou V jednom p^smu vysftat na stejndm kmitodtu. Byli schv^leni tfi novi mezin^rodni rozhoddi ARDF z CSSR: ZMS Karel Souiek. OK2VH, ZMS ing. Boris Magnusek, OK2BFQ, a Miroslav Popelik, OK1DTW.

Pro nds se zd^ kuridzni, ie se nekonala pidnovan^ praktick^ uk^ka ROB, a sice z toho duvodu, ie se pofadatelOm konference nepodafilo ziskat povolenf ke vstupu do stdtnfho iesa.

Velk6 pozornosti se t6§il videozii- znam o radioamat^rsk^m viceboji, kte- r/ 5s. deiegace pfivezia s sebou do Holandska. Byl promit^n dvakr&t a pochvalnS se o t5to radioamat5rsk5 disciplind vyjddfii i prezident lARU Richard Baldwin, W1RU. Konference nepfijala ohiedn# viceboje i4dn5 do- poru5enf (coi se o5ekdvalo), ale CSSR je povaiov^na za koordin^tora snah < o mezindrodnt sjednoceni viceboje a ocek^vaji se od n4s dalSi mezin^rod^ ni aktivity v z^jmu viceboje.

Konference schv^lila v^konny vybor I. oblasti lARU na nadch^zejici obdobi:

7 5lenu, pfedsedou je L. V. Nadort, PAOIjOU, tajemnikem J. Allaway, G3FKM, vicepresidentem W. Nietyksza, SP5FM, pokladnfkem R. Stromovd, IIRYS, a 5leny M. Mandrino, YU7NQM, A. Almedal, LA5QK, a D. Bendani, 7X4MD.

PfiSti konference 1. oblasti lARU bude V r. 1990 ve Span5isku.

Podrobnosti o jedn^ni komise KV na konferenci v Holandsku jsou zvefej- n§ny v Oasopise Radioamat5rsky zpravodaj 7—8/1987.

OK1PG/OK1FSI

Mikrokomputer klub

Stfedisko pro ml^dei a elektroniku UV SSM se spole5n5 se svymi aktivisty orientovalo v poslednim obdobi i na nejzastoupenSjSi mikropo5ita5 mezi amatory a v z4jmov6 5innosti — na ZX Spectrum.

Spoledng se 5leny 666. ZO Svazarmu (dfive studenty, nyni absolventy kated- ry po5ita5Q CVUT, Ing. Jennem, ing. Simunkem, ing. KrejOou) jsme pfipravi- li univerzdlni interface pro mlkropo- 5ita5e s mikroprocesorem Z-80, a to jako zakiad k jednotn5mu pfipojov^ni perifernich zaFizenf. V provedeni pro mikropo5ita5 ZX Spectrum je interface pops^ V metodick5 pFlru5ce. kterou si muie Wai6^ 5len Svazarmu objednat na adrese Mikrokomputer klub, 666. ZO Svazarmu, poStovni schr^nka 64, 169 00 Praha 69. Tento interface je nezbytny k pfipojeni po5fta5ov§ my§i, kterd byla vyvinuta aktivistou St?e- diska Ing. T. Bartovsk^m, CSc. a bude dod4v4na ve form5 stavebnice 602. ZO Svazarmu v Praze 6, Z. Wintra 8.

V sou5asn5 dob6 pfipravuje aktiv Stfediska spole5n5 se 5leny 666. ZO Svazarmu dîlkovy kurs uiivatelu osob- nich mikropo5ita5Ci, zamSfeny v prvni f&zi na uiivatelsk6 programy pro mik- ropo5ita5e ZX Spectrum. Soubor ddl- kov5ho kursu je vybaven profeslondlnd zpracovanymi uilvatelskymi pPiruOka- mi, kter5 obsahuji metodicky upraven5 tyto uiivatelsk5 oblasti: — prdce se soubory dat formou karto- t6ky, — manual k programu M-FItE pro Spectrum, — pr4ce se soubory dat a tabulkovymi vypoSty, — manual k programu OMNICALC pro Spectrum, — fextov6 procesory a prîce s nimi, — manual k 5esk5mu slovnimu proce- soru pro Spectrum,

324

— grafick5 procesory a pr^ce s nimi a manual k 5esk5 verzi programu ART STUDIO.

Kurs je dopInSn kazetou s komfortnim 5eskym textovym procesorem D- WRI¬ TER. orientovanym na Spectrum (s fadou textovych souboru).

Specifikou tohoto kursu je elektronicky adres^f jeho u5astnikQ, ktery obdrii kaidy uSastnik kursu ve form6 dat, zapsanych na kazetd. Mdte-li o kurs z^jem, adresujte pfihl&Sku na adresu Mikrokomputer klubu, PS 64, 169 00 Praha 69. Orienta5ni cena kursu je 350 Kcs, termin vyhl^Seni 1. 10. 1987.

Miroslav HiSa, Stfedisko pro,mlddei a elektroniku UV SSM

•••

Setkani pod mdlnickou veil

Rada radioamat6rstvi KV Svazarmu Stfedo5esk5ho kraje pov5fila sv6 5leny z okresu MSinik uspof^d4nim Seminî- re rad:oamat5ru Svazarmu Stfedo5es- k6ho kraje. Pfipravy se ujaly kolektivy z mSInick^ho okresu. V5t§i dil samo- zfejme leiel na kolektivu OK1KRJ — hostitelu z M5lnika. DSIe spolupra- covaly kolektivy OK1KCP z Kralup n/Vlt. a OKI KMG z Neratovic.

V sobotu 11. dubna 1987 se od rannich hodin sjiid5ii radioamat6ri na namdsti Miru k hotelu Berînek V M5lniku a celkem bylo v§ech u5astni- ku pfes 130. T5sn§ pfed kondnim semin^fe byl puvpdn6 objednany velky sîl hotelu „vym5ft5n“ organizitorum za men§i. Neklidn6 sny o radioamat6rech, kteri se do posluch^rny neveSli, m5l pbsledni noc pred semindrem pfedseda RR OV Svazarmu MSInik Vladimir Konvalinka, OKI ANN. PFesto s u- smevem a slavnostne druhy den V 9 hod. r&no seminbF zahajoval. Zdra- vice za tFi poF^dajici kolektivy pFednesI Vaclav Lensky, OK1AFA.

Z hostu se ujal prvni pFedn^Sky Ing. FrantiSek Janda, OK1HH. ZambFil se na SiFeni elektromagnetickych vin a na specifickb probibmy spojenf na hiiSich radioamatbrskych p^smech. Pak se podblil s pFitomnymi o zkuSenosti a praktickb vysledky s KV antbnami Ing. Milan Dlaba5, OK1AWZ. Na mnoistvi dotazO ani nestadil odpovfdat. Provoz RTTY a Ing. Mllo§ Prostecky, OK1MP, jistb pFedstavuji znAmou a nerozlu5nou dvojici a vyuiiti poditade V RTTY a n^zornb uk^ky 05astn{ky semindiFe zaujaly. Na Stvrtou pFedn4§- ku si pFipravil Ing. Karel Jordan, OKI BMW, pFehled druzicovbho provo¬ zu od prvnfch radioamatbrskych poku- su a2 k plenum budouci kosmickb komunikace. Pak se ujal slova JindFich Macoun, OK1VR. Jeho tbma — VKV anteny — t52 vyvolalo mnoho dotazu. PFinesI i na uk^zku vertikîlni pFenosnb antbnky ze souosych kabelu. Na z^vbr probbhia beseda se 5leny RR KV Svazarmu. VSichni postriidali pFislibe- nou u5ast mSInickb prodejny DOSS. Duvodem neuCasti bylo nebezpeSi pFe- kro5eni limitu pFes6asovych hodin.

OK1AYW

Pfed hotelem Z/aty Beranek v M&- niku. ZIeva: Vladimir Konvalinka, OKI ANN. Vaclav Lensky, OK1AFA.

a Viclav Hlavat^, OK1AYW

\

AMATERSKE RADIO MLADEZI

Zahdjenf m§stsk6ho pfeboru v ROB v N^mestovS OperAtofi kolektivnf stanice OK3KYH pfi sestavov^nf ant4ny GW4CQT na vrcholu Pifska va yj^ce 1557 metru nad mofem

Z va§i 6innosti Na V naSf rubrice jsem Qlostal

dopls od vedouciho operdtora kolektiv- nl stanice OK3KYH v Ndmestove, ing. Antona Gombdra, OK3CVI. C^st jeho dopisu uviidim:

..Radioklub OK3KYH pracuje v MSst- sk^m domg pion^rD a mlê2e V Niimestove od roku 1984. Pon^vadi se sna^fme zajistit si dostate^n^ mno2> stvf oper^torO kotektivnf stanice. za- m6hll jsme naSi 6innost na prdci s ml^deii z okoinfch §koi. Zabyvdme se vi^chovou mtadii'ch oper^torQ a OL, technickou dinnosti, ROB a v souCasn^ dobd se pomatu chystdme i na MVT. Schîme se jednou a2 dvakr^t tydnS. Pravideln^ se sch^fme ve 6tvrtek, kdy u n^s mdme klubovy den. Tento den probfhd tak6 kurs RO a postouchdme zpr^vy stanice OK3KAB. Druhy schOz- kovy den v tydnu je nepravidetn]^ a je urden ke stavbS zafizeni, ant^n, u£asti V zdvodech a soutdiich v r^mci okresu.

3ak to ji2 u zadinajicich radioklubO tak6 technick^ vybaveni naSeho

radiokiubu jeStS neodpovtdd na§im pfedstav^m. V sou5asnosti m^nne nd- sledujici zafizeni pro provoz na§i kolektivni stanice: transceiver OTAVA 76, konvertor 144/14 MHz a 1WPA, an- t^nni system delta loop 3 x 28 m, tfiprvkovou ant6nu Yagi pro p^mo 14 a 21 MHz a pro potfebu a v^chovu posluchadO mdme pfijfmafi PIONVR.

V soud^stkovd z^kladn§ nAm v^- znamnd pomohl nd§ patron^tnf zdvod ZVT Bansk^ Bystrica, z4vod N^mesto- vo, u n6ho2 jsme zaClendni do ZO Svazarmu. Ze z^vodu jsme dostali vyfazen6 pfistroje, ur6en6 k rozebrdni na sou6dstky. a byly n^m zapuj6eny z^kladni mSfici pfistroje. Vedeni Mdst- skdho domu pion^^rD a middeie n^m pro na§i dinnost zakoupilo zdkiadni n4fadi.

V letoSnim roce chceme zv^Sit podet aktivnich operdtorO kolektivnf stanice na 1,0 a2 15 pper^torO, zOOastnit se hlavnich z^vodO v p^smech KV i VKV, okresnich sout§2{ v MVT, technickych sout62i a sout02i v rychiotelegrafii. Aktivng budeme pokradovat v na$f OPasti V ceioroOnf sout02i OK-marat6n, ve kterP naSi oper^tofi zisk^vaji cenn6 zkuSenosti a provozni zrudnost.

V technickP Pinnosti chceme dobu- dovat antPnni syst^my pro pdsma 14, 7 a 1,8 MHz. Zhotovime koncovy stupeft 100 W pro provoz v ppsmech 3,5 az 28 MHz, ktery budou pou2ivat ope- r^tofi tffdy B.

Pi^nO do budoucna mdme mnoho, bude v§ak zîe2et na v§ech Oienech naSeho kolektivu, kolik £asu a zkuSe- nostf ve prospdch naSeho radiokiubu ka2d;i' z n^s obAtuje.

Tolik Z- dopisu ing. Qomb^ra, OK3CVI. Pfeji kolektivu OK3KYH mno¬ ho OspdchO V jejich Pinnosti.

Cinnost radioklubO V novOm Skolnim roce

Po letnich pr^dninPch se znovu o2ivuje dinnost v radioklubech a kolektivnich stanicich, kterd v letnich mdsicich V dusledku pr^zdnin a dovo- ienych Odstebnd upadla. BOhem pr^d- nin jste pfibli2ili radioamatOrskou Oin- nost mldde2i v letnich pion^^rskych tSborech. Mldde2, kterd o Cinnosti radioamatPru pfed va§i uk^kou mo2n^ nemdia ani tu§eni, se s na§i 6innosti sezn^miia poprvP. Cinnost radioamat^rO se jim zalibiia a z ietniho tdbora se vraci domO s pfesvddOenim, 2e se po pr^dnin&ch pfihidsi do z^jmovPho krou2ku r^dia, aby se mohli takP st4it oper^tory kolekthmi stanice.

Se zah^jenfm novOho Skoinfho roku proto pamatujte na novP zdjemce o na§i Oinnost. NavStivte §koly a udftov- sk^ stfediska ve vaSem okoti a infor- mujte mldde2 o va§i 5innosti. UfiitelO nebo vychovatelO vdm jistS umo2ni uspof^dat besedu o Oinnosti vaSeho radiokiubu.

V radioklubech a kolektivnich stani¬ cich nebo V domech pionyrO a mlPdele uspofddejte pro mldde2 zdjmovP krou2ky radiotechniky a radioamatOr- skPho provozu. BPhem roku se vdm V krou2cich podafi vychovat nov6 po- sluchabe, OL a oper^tory tfid D nebo C. Mldde2 o radioamatPrskou Oinnost zdjem md, je tfeba tento jeji zdjem podchytit a vyu2it.

Brand a z^lohy

y mnohych kolektivnich stanicich a V radioklubech se aktivn4 zudasthujete pfedvojenskeho vycviku brartcu. Kazdo- ro£n6 V prosinci k vdm pfichî fada mladych chiapcu, kterym se radlotechni- ka a rîovy provoz stane na urîtou dobu jejich kazdodennim zamdstnanim ve vo- jensk4 sluzbd. Mnozi z nich maji o teto slu2bd nejasn^ pfedstayy. Zde je pfile2i- tost pro vsechny cviditele - operdtory kolektivnich stanic. Nebojte se brancum pfi vycviku ukât a pfibli2it dinnost va§i kolektivni stanice. U6ebnich cfiu urditd dos^hnete sndze, brancum se radistickd profese zalibi a ^ ukdnbeni z^ladni vojenskb sluzby pfijdou op6t do radiokiu¬ bu a stanou se z nich opei^tofi kolektiv¬ nich'stanic. Vzdyf prdvdz mnohych brancu a vcîiku radistu se vypracovala rada naSich usp6§nych radioamateru. Byla by proto veiikd §koda tuto moinost ztratit strohym a nez^zivnym pfistupem k vycviku.

Prostfednictvim okresni vojenskbspr^- vy mu2ete obdr2et seznam tSchto vojen- skych radistu v z4toze z va§eho bydli§t6 a okoli. Pozv§te je na kolektivni stanici a do radiokiubu a seznamte je s dinnosti vaseho kolektivu.

Ur£it§ se ndkterym z nich radioamat^r- sky sport zalibi, stapou se dieny va§eho radiokiubu, operdtory kolektivni stanice, vedoucimi z4jmovych krou2k(j ml^deze nebo cviditeli brancu a pomohou vdm vychovdvat mtdde2 a dal§i z^jemce o ra-

^ dioamatersky sport. A to bude jistd ku prosp§chu celemu na$emu radioamat^r- skemu hnuti u nlis. V2dyt neustdie nafikd- me nad nedostatednym poCtem vedou- cich krouzku a cviciitelu mldde2e.

Nezapomente, ze ...

... zdvod Den UHF rekordu a lARU I. UHF/SHF Contest bude probihat vsobotu 3. 10. v dob§ od 14.00 do ned§le 4. 10. 1987 14.00 UTC.

... da!§i kolo zavodu TEST 160 m bude probihat v pdtek 30. 10. 1987 v dob§ od 20.00 UTC do 21.00 UTC ve tfech etap4ich.

73! Josef, OK2-4857

325

PRONEJMLADSi /--s nTtZKl A DC

R k_

l*i> V./ 1 L-INr^l 11—

--

XIX. rodnik sout§2e o zadany radiotechnicky ^ v^robek 1987/88

VyhIaSovatel: Organizator: Ministerstvo Skolstvi CSR, Ostfedni dum pionyru Ceskd ustfednf rada PO SSM. a mlîdeie Julia FuCfka^

Podminky sout62e

I.SoutSz o zadany radiotechnicky vyrobek je vyhlaSovîna pro jednotliv- ce — zîky zlikladnfch §kol a spoCIv^ ve zhotoveni vyrobku podle vyhl^Se- nych nîmStO. SoutSilcf muie zaslaf oba v^robky, ale musi na nich pracovat samostatnS.

2. Vyrobky je nutno zaslat ve spolehli- v4m obalu na adresu: OddSlenI techniky OstPedniho domu pionyru a ml^deie Julia Fudlka, Havll6kovy sady 58, 120 28 Praha 2 (praiStI soutgiici donesou vyrobky rad§ji osobnS) od 1. Hjna 1987 do 15. kvfetna 1988.

3. Ke kazd6mu vyrobku zvI^Sf pfiloii sout§zici pruvodni list (form^tu A4 nebo A5), ve kter6m bude uvedeno: pln6 jm6no autora, den, m6sic a rok narozenf, nav§t§vovany roCnIk zd- kladnf §koly, pfesnd adresa bydliStS a potvrzeni organizace, za kterou soutMI.

4. SoutSz je vypsSna ve dvou vSkovych kategorifch M — mlad§i pion^ri (3. ai 5. roCnik

ZS), S — star§l pionyfi (6. ai 8. roCnfk ZS).

5. Pro XIX. roCni'k sout62e jsou vyhldSe- ny tyto n^m6ty: MM, MS — majîk (Ize zhotovit verzi se iarovkami nebo se svitivymi diodami), GM, GS — zvukovy generator.

6. VSechny vyrobky budou po uz^vferce souteie posouzeny, tfi nejlep§( z kaid^ kategorie budou odmSn^ny cenami. K hodnoceni je tfeba, aby strana pdjeni desek s ploSnymi spoji byla umlst^na tak, aby bylo mo2n§ bez potlil posoudit kvalitu p^jenl.

7. Vyrobky vrîtf organizator sout§ie jîch autorum nejpozddji v listopadu 1988, pNpadnS si je mohou vyzved- nout osobnS.

TRANZISTOROVy MAJAK

Pod timto nûwem byl oti§t§n nîvod V Amat6rsk6m radiu C. 12/78 na str. 449. V zapojeni je pou2ito tfi stndav§ blikajicich iîrovek a ke zlepSenl efektu je mezi iarovkami umlst6na odrazn^ pfepdika z vyle§t6n6ho pocinovan6ho plechu. Toto rozmlstenf ukazuje obr. 1 a kdo ve sv6m archivu uveden6 Cislo Amat6rsk6ho radia nem^, muie si o pl&nek zapojeni tranzistorov6ho ma- jîku se iîrovkami napsat radioklubu Ustfedniho domu pionyru a mlîdeie.

mezi svftiv4 diody

326

My se budeme dîe zab]ât jen druhou verzi majdku — se svitivymi diodami.

Popis zapojeni

Schema tranzistorov6ho majdku je na obr. 2. Zarizeni pracuje jako bSiny astabilnl klopny obvod se dv6ma tranzistory. V ka2d4m casov^m okamiiku sviti v2dy dv6 svltiv6 diody ze tfi. Kondenzdtor C4 zajiSfuje spolehlivy

Obr. 2. Schama zapojeni tranzistoro- veho majkku

(misto iArovek 21 ai i.3 zapoiite u t^to verze diody 01 az 03 V s^rii s rezistory R4 ai R6)

055

Obr. 3. Obrazec desky s pioSnymi spoji majaku V58

start cel6ho zafizeni po pfipojeni na- p^jeclho nap§tl. Rychlost biikînl mu2e- te mdnit zm6nou kapacity kondenzîto- ru Cl ai C3 nebo odporu rezistoru R1 az R3. K nap4jeni pouiijte tfivoltovou baterii.

Stavba a uvedeni do chodu

Tranzistorovy maj^k je sestaven na desce s ploSnymi spoji podle obr. 3, kterî m^ kruhovy tvar. Jejl prumSr je 55 mm a muzete ji spolu s ostatnimi soufi^stkami umistit do krabiCky od kalafuny pro violoncello (kalafunu pou2ijete k p^jenl). Desku Ize pouzit jak pro verzi majîku se ^îrovkami, tak pro svitive diody. Pro zapojeni se 2^rovkami muiete ovSem pouilt puvodnl des¬ ku, oznaCenou M 75. UmIstSnl soud^s- tek majdku se svitivymi diodami je na obr. 4.

Odraznou pfepdzku sp^jejte ze tfi obd6lni6ku poclnovan^ho plechu asi 25x20 mm, k desce ji pfipevn6te drîtky (zbytky vôdu rezistoru), zapîjen^'mi do p^jeclch bodu (pfep^ka je na obr. 4 zakreslena pferuSovanou (arou).

Pfepîka zajiStuje krom6 odrazu svStla sviticich bodO i vodiv6 spojeni nulov6ho vyvodu baterie s emitory tranzistorO. Proto kdyi pfep^dliku ne- pouzijete, neopomefjte spojit dr^tovou spojkou pflslu§n§ pdjeci body (oznaCe- n6 §ipkami).

Seznam sou£iistek-

T1 ai T3

Cl ai C3

tranzistor 102NU71 nebo podobny (GS501 ai 6, GC520 az 522 atd.)

C4

R1 az R3 R4 ai R6 D1 ai D3

200 liF (TE 002) elektrolyticky kondenzator 10 mF (TE003. TE 981) rezistor 4,7 kfi miniaturni rezistor 56 n miniaturni svitiva dioda

odrazna pfepAzka V58 deska s ploSnymi spoji

Obr. 4. Umfstanf soudastek na desce

zvuKOvt generator

Druhy soutSinI nam§t byl pfipraven na zakladg zku§enostl mladych techniku pfi VT2 V Chomutovi, kde ho zpracoval Petr Siegl pro hromadnou vyrobu zvukovych generatoru, urCe- nych pro vûku dyslektickych d§tl. Zhotovili jich tehdy pro psychologicko- pedagogickou poradnu pStadtyficet a protoie by bylo moino tohoto pod- natu vyuilt i jinde, mohou soutSilcI nabldnout po skondeni soutSie zvukovy generator k podobn^mu vyuiiti na sv6 §kole.

Popis zapojeni

Jak je zfejma ze sch6matu (obr. 6), nejsou hodnoty souSastek kritick6. Je jen tfeba, aby proudov6 zeslleni tran-

Obr. 5. Zvukov^ generator (foto)

zistorO bylo v§t§f nei 50. Podmfnkou dobr§ funkce gener^toru je

R1 = R2 a C2 = C3.

PMaditeinost generîtoru je pomSrnfi veikd. s kondenzîtorem C1 = 68 nF ai 0.1 nF obs^hnete cehj’ rozsah nfzkofre- kvenCnich kmitodtu.

Pfedpoklddejme, ie vstup blokov^nf D je nezapojen nebo pFipojen na kladn^ napStf a ie na bî tranzistoru T1 je mai^ zdporn6 napSti. Tranzistor je uzavfen, coi se hradiu HI jev^ tak, jako by byla na jeho druh^m vstupu log. 1. Na vystupu hradia H1 je tog. 0 (0 ai 0,7 V) a na v;^stupu hradia H2 log. 1 (2,4 V). V'jôd kondenz^toru Cl pfipojeny k bAzi T1 se nabljl pfes potenciometr PI na ktadn^ napStf. Pfi dostate£n6 velk^m napdti na kondenz^toru (asf 0,6 V) se tranzistor T1 otevfe, na vystupu HI bude log. 1 a na vystupu H2 log. 0. Kondenz^tor se nejdffve vybljf pfes pfechod B-E tranzistoru a potom pomateji pPes PI. Zmen§f-li se napdti na b&z\ T1 pod 0.6 V, tranzistor se uzavfe, na vystupu HI se objevi log. 0, tato zm^na se pfenese pfes konden- zStor Cl na b^zi tranzistoru T1 a ceiy cykius se opakuje od za&^tku. Pfipo- jite-li na vstup blokovdni D urovetS log. 0, zustane na vystupu hradia HI trvale log. 1 a Cinnost gener^toru se zastavf.

Protoie stffda signdiu je nevyhodnd a navic se m§ni s natcênim bdice potenciometru PI, je za gener^torem zapojen klopny obvod z hradet H3 a H4, ktery sniiit kmitodet impulsu na polovinu. Tento obvod se pfekl^pi pfi sestup- n6 hran§ impulsu, tj. kdy2 se mdni stav

na jeho vstupu z log. 1 na log. 0. Vystupni signal md stfidu 1:1; to znamend, ie log. 1 je na bî tranzistoru T2 stejn^ diouho jako log. 0 a stav se nrrdnl vidy s pffchodem sestupn^ hrany dal- Slho impulsu z generdtoru.

Spr^vn^ pfekldp§n( je zaji§tdno rezistory R1 a R2 a kondenz^tory C2 a C3. Pro snalSf vysv§tleni funkce klopn^ho obvodu si ozna6fme vstupy hradel takto: A — vstup vedouci na vystup sousedniho hradia, B — vstup pfipojeny na spoj rezistoru a konden- z^toru. Dejme tomu, 2e na vystupu hradia H3 je log. 0 — pak je tato uroveft i na vstupu A hradia H4 a na vystupu H4 je proto log. 1. Vstupy hradel TTL se chovaji jako zdroje nap^ti s vnitfnim odporem asi 4 kQ. To znamend, 2e pfipojenim vstupu B hradel H3 a H4 na vlastnl vstupy pfes odpor vdt§i ne2 asi 4 kfi dosihnete na tdchto vstupech tr¬ vale log. 1, dill napdtf vdtdiho ne2 2,4 V — af u2 je stav na vystupech jakykoii. Napf. pfi pou2lt( rezistoru 4,7 kill je na vstupu hradia H3 asi 2.5 V a na vstupu B hradia H4 tdmdf celd napdjeci napdti. Zmdnf-li se nynl stav rm vstupu klop- ndho obvodu z log. 1 na log. 0, objevi se na vstupech B kr^tkd zdpornd impulsy. Ten vstup B, na kterdm je menSi napdti (v naSem pfipadd vstup hradia H3), do- s^hne dffve urovnd log. 0 a na vystupu tdho2 hradia bude log. 1. Proto2e napdti na vstupu B hradia H4 nedos^hlo urovnd log. 0, je na obou vstupech H4 log. 1 a na jeho vystupu log. 0 — tato uroveh pak bude udr2ovat vystup hra¬ dia H3 na log. 1. Stav na vystupech hradel je tedy pfesnd opadny ne2 pfed

pfichodem sestupnd hrany impulsu: na vystupu H3 je log. 1 a na vystupu H4 log. 0. Pfi zm§n§ nizkd urovnd na vyso- kou projde pfes C2 a C3 na vstupy B kladny impuls, nic se vSak nestane. protoie se sice zmdnf velikost napdti. ale logickd uroveh vstupO je stejn^. Pfi dai§f sestupnd brand se klopny obvod pfeklopf zpdt do puvodniho stavu, protoze obvod je symetricky, a co prve pla- tilo pro H3, plati nyni pro hradio H4 a naopak.

Stavba a uvedeni <k> chodu

Obrazec desky s plodnymi spoji je na obr. 7. VSechny souddstky pfipdjite podle obr. 8, po pfipojeni zdroje na- stavte potenciometrem PI po2adovany tdn. V ndkterych potohdch bd2ce po¬ tenciometru mu2e generator vysadit, ale zbytek odporovd drdhy postaduje k dostatednd regulaci vySky generdto- rovdho t6nu. Desku se souddstkami upevndte do krabidky tak, aby hfidele potenciometru vydnfvaly z boku. V krabidce bude ddle telefonni sluchdt- kov4 vlo2ka, objfmka se 2drovkou a piochd baterie. Potenciometr PI mQ2e byt spfa2en se spinadem (TP 281, 50kn/N) k vypfndni zdroje. TIaditko upevndte nejidpe na horni stranu kra¬ bidky, aby generator pfi ovidddni tladlt- ka ..neutikai". Svdtio 2drovky by mdio byt dobfe viditeind, hlavnd tehdy, kdy2 budete generator sestavovat pro dys- lektickd ddti (tj. ddti, kterd mj. dpatnd roziiduji krdtkd a dlouhd samohidsky). Uditeld, ktefi maji takovd ddti na staros- ti, jistd tuto pomucku uvitajt.

Seznam sotiddstok

10 integrovany obvod MH7400 (D100D)

T1 tranzistor KC507 T2 tranzistor KF507 D dioda KY130/80 (ochrannd

dioda) R1, R2 rezistor 6,8 kn (miniaturni) R3 rezistor 1 kn (miniaturnO Cl kondenzdtor 68 nF

(keramicky) C2, C3 kondenzdtor 1 nF PI potenciometr 50 kn/N

(TP 280. TP 281) P2 potenciometr 5 kn/G

(TP 280) SI telefonni sluchdtkovd vlo2ka

Obr. 6. Schema zapojenl zvukov4ho pflstrojovd tladitko generdtoru 2 idrovka 3,8 V/0.2 A (4 V)

deska s ploSnymi spoji V59

JAK NATO

K Clanku ELEKTRONICKA BICISOUPRAVA K vy§e uveden^mu {Îdnku z AR

A2/87 bych chtSI dodat nSkolik informac[, t^kajicfch se 6ten^fskych dotazu. Nedostupnost pStipolohovych pfe- pinacu na miste Pri Ize obejit pouiitim pfepfnaCe tfipolohov§hp tak, ze vyhod- n6 zavedeme zvuk metliCek do obou bong souCasne. Uprava zapojeni je na obr. 1.

, , Pr1 C31 buben -o—.«-•_II » pave/

tom -o

honffol ——a

bongo 2 ——I

2xGA201

22n kespousien!

metticek

Obr. 1.

velky buben

Obr. 2.

OvI^dSni velk^ho bubnu Ize zIepSit tak, fe pfid^me spfnaci tranzistor podle obr. 2. Abychom potladili nei^douci slozky sign^lu s vy§§lm kmitoStem, Ize paralelng k potenciometrOm PI a P3 pfjpojit kondenz^tory o kapacitd 22 nF. Kapacitu kondenzîtoru C19 v obvodu mat^ho bubinku muienne zvSt§it at na 2,2 nF.

Vojtftch Vaieik

VYR0BACHL0RIDU2ELEZITEH0 Chlorid ielezity je potfebny pfi lep¬

ton! desek s ploSn^mi spoji, ale obti'in6 se sh^nl. Nabizim postup, ktery vychdzl z £isteho zeleza v podobe beznych hfebiku a nikoli ze rzi, kter^ je rovn6z t6iko dostupnd. P?ipou§tim, ie je tento postup pon§kud slo2itdj§l, nei zpusob vyroby uverejn6ny v AR A5/85.

Do k^dinky nasypeme 100g hrebiku a zalijeme 500 ml10 % roztoku uhliCita- nu sodn6ho (sody). Vyj^dreno CIseInd: do 450 ml vody nasypeme 50 g uhliCita- nu. Ti'mto postupem zbavime hfebiky mastnoty. Pak je proplîchneme vodou a zalijeme 700 ml koncentrovane kyseliny soln6 (HCI). SmSs nech^me asi hodinu st^t. Po tuto dobu je vhodn6 aby byla k^dinka priklopena — napfiklad sklen§nou deskou. Pak postavime roztok na vaPid (pokud pouiijeme vaPiC s pPimym plamenem, podlozime kadin- ku asbestovou slfkou) a mirn6 za- hrivame tak diouho dokud se hPebIky nerozpustf. I behem t6to doby je vhod- n6 nechat k^dinku pPiklopenou.

Jakmile se hPebIky rozpustily, nech^me roztok vychladnout a vzniklou zeleznatou sul zoxidujeme na trojmoc-

328

nou 10% peroxidem vodiku, ktery je tak6 bez probl6mu k dost^nl v droge- rilch. SpotPebujeme ho asi 500 ml. Dukazem oxidace je zm§na barvy roz¬ toku z temne zelene na hn6do6erve- nou. Reakce je velmi prudkî a doporucuje se mit na oCich ochrann6 bryle. Peroxid je tPeba pPil^vat opatrne a st^le michat.

Celou pr^ci je vhodn6 realizovat bud’ V digestoPi nebo ve voln6m prostoru, protoze p^ry kyseliny chlorovodikov6 jsou velmi korozivni a drîdiv6. PPi rozpouStSni vznik^ sice vodi'k, ale po¬ kud pracujeme popsanym zpusobem, neni z^dn^ nebezpeCi. Nakonec roztok pPefiltrujeme, pPipadn6 zahustime. Z poCîte6niho mnozstvi 100 g hPebiku Ize popsanym zpusobem ziskat ai 200 g chloridu zelezit6ho.

JiPi Kubin

UPRAVA KliVESOVEHO SYNTEZATORU z AR A12/86

VSechny pPiznivce elektronick6 hud- by jistfe pot6§il pPfspfevek ing. V. Stej- skala, uvePejnfiny v AR A12/86 a AR A1 /87, ktery popisuje konstrukci kl^ve- sov6ho syntez^toru. Jde bezesporu o ojedinglou konstrukci, pokud neuva- zujeme Clînek J. Havifka z AR A1/86.

Autor pouzil V zapojenf bloku DCO integrovane obvody UCY7486N a UCY74174, kter6 se k nîm sice dovêji, nebyvaji vsak b§zne k dost^nl. Proto jsem se rozhodi nahradit oba tyto integrovan6 obvody tuzemsk]^mi sou- 6^stkami. Dal§i zmdnou oproti puvodnl koncepci je nahrada malo vyuziteho integrovandho obvodu 1014 (MH74188) kombinafini logickou siti.

Upozorhuji, ±e pro pPehlednost jsou V nasledujfcich sch6matech ty integro¬ vane obvody, kterymi jsou upravy realizov^ny, oznaCeny indexem o 100 vyS- §im.

Integrovany obvod UCY74174 Ize, s malou upravou obvodu, ktery generu- je zapisovaci impuls, nahradit b§zn6 dostupnymi obvody MH7474 a MH7475 a to podle obr. 1: Tady je tak6 nakresleno tvarov^ni zapisovaclho impulsu pomoci derivacniho Clînku, tvo- Pen6ho rezistorem R a kondenzîtorem C. DerivaCni Clen vytvoPi s pPichodem kladn6 hrany puvodniho zapisovaci'ho impulsu krîtky kladny impuls nutny pro zapis do klopnych obvodu, kter6 obsahuje MH7475. Pro integrovany obvod MH7474 neni tfeba zapisovaci impuls upravovat.

10112

Integrovany obvod UCY7486N Ize nahradit obvodem MH7400, pfitom je ale tfeba nahradit hradio NOR (1011a)

hradlem NAND. Schema zapojeni je na obr. 2. Tady je nutno upozornit na zmenu v zapojeni vyvodu 5 ((10110b) a 9 (lOIIOc). Vyvod 5 je spojen s vyvodem 6 (I09a) a vôd 9 je spojen s vyvodem 5 (I09a). Protoze takto upraven^ zapojeni signalizuje stisk klavesy na vystupu urovni H namisto urovnd L v puvodnim zapojeni, je tfeba taktovaci hranu pro zapis do I08b odebirat z^ vystupu Q (vyôd 5 I08a).

1/2 torn l08o

1/410125

DalSi uprava se tyk^ n^hrady PROM na mist6 1014, z niz je vyuzivana pouze Ctvrtina jeji kapacity a to kombinaSni logickou siti. Ta je n 'trlena tak, aby pinila i^tejnou funkci, ._dy menila peti- bitovou adresu na dvoubitovu adresu pro 1016. Schema zapojeni teto upravy je na obr. 3. Je natolik jednoduchd, ze nepotfebuje zadny komentaf.

101% 1/20125

Ze zbyvajicich Cîsti 10107, 10125 a I011 Ize sestavit bin^rni synchronni citaC a nahradit jim 107. Zapojeni tohoto obvodu je na obr. 4, Casovy diagram pak na obr. 5.

10107b

Popsan6 upravy sice zjednoduSuji zapojeni bloku DCO nîhradou n§kterych m6n6 dostupnych integrovanych obvodu obvody d6stupn§j§imi, na dru- he stranS vsak vyzaduji upravy na desce s plo§nymi spoji, coz je pr^ce zdlouhavî a nepfijemnî. Proto povaiuji za vyhodnej§i realizovat v§echny popsan^ upravy na zvl4§tni desce s ploSnymi spoji a tu pak pfipojit vodiCi k desce puvodni v mistech vyvodu nahrazovanj^h obvodu. Dal§i moznosti je ovSem n^yrh zcela nov6 desky.

Milan Bohaty

AMATERSKE RADIO SEZNAMUJE...

'^bAoiyh- “‘•^ ^B»s.t/i

Celkovy popis

Rozhiasovy pfijimae TESLA Alto je stol- ni pfistroj, naveizuji'ci na typ Duetto. Je ur6en pro pfijem pofadu na v§ech bei- nych vinovych pasmech a umoiAuje tez pfipojit gramofon nebo magnetofon. Za- suvka na zadni stene dovoluje v pfi'pad§ potfeby pfipojit i vn6jsi reproduktorovou soustavu.

Pro pfijem vysitacu & amplitudovou modutaci slouzi vestavena feritova ante- na, pro pfijem vysilacu v pasmech VKV je k pfistroji pfibalenajednoduchanahradni ant^na. Obe pasma VKV jsou u tohoto pfistroje slou6ena do jedineho rozsahu a zapinaji se jednim tiaditkem. Pfijimac umozhuje, pokud jev miste jeho pouziva- ni hor§i pfijem, pfipojit vr>6j§i anteny jak pro AM, tak i pro VKV.

VSechny oviddaci prvky jsou soustfe- d6ny na 6elni stend. Pod stupnici vievo to jsou knofliky pro fizeni hlasitosti azabar- venl reprodukce, vpravo vedle stupnice pak knoflik lad§ni. Vpravo dole je p&t tiaditek pro voibu vinovych rozsahO spolu s tiaditkem gramofonu. Dal§i tiaditko slouii k zapojeni obvodu automatick^ho dolad§ni kmitoctu v pdsmu VKV (AFC) a posiednim tiacitkem pfistroj zapin^me fii'vypiname.

Na zadni st§n6 pfijimace jsou zûvky pro pfipojeni anteny AM (pfipadn§ uze- m§ni) a pro pfipojeni antdny VKV. Dale tu jsou konektory pro pfipojeni vnej§iho reproduktoru nebo pfipadn^ho vnejsiho zdroje nf signalu.

Zakladni technicke udaje podle vyrobce

Vfnove rozsahy: DV 150 az’ 285 kHz, SV 525 az 1605 kHz, KV 5.9 ai 9,9 MHz, VKV 66 az 73 MHz a

87,5 az 104 MHz.

Citlivost: DV250pV(s/s = 20 dB),

Kmit. char, cel^ho

SV200pV(s/§ = 20dB), KV250pV(8/§ = 20 dB), VKV8pV(s/§ = 26 dB).

pfijimace: AM 100 az 2000 Hz, FM 63 az 12500 Hz.

Citl. gram, vstupu: 150 mV/470 kQ. Vystupni vykon: 2 W (k = 5 %). Zat^z. impedance: 4Q. Osazeni: 11 tranzistoru,

20 diod, 4 int. obvody.

Reproduktor: ARE 4604 (4804). Napajeni: 220 V/50 Hz. Pfikon: low. Rozmery: 41 X 12 X 20 cm. Hmotnost: 2,5 kg.

Funkce pfistroje

Pfijimad, kteryjsemzkou§el, byl nam^t- kou vybrany kus. Pfesto pracoval bez vady a zvl^§t§ v ot^ce citlivosti na rozsa- zich VKV byl, ve srovndni s obdobnym zahraniCnim pfistrojem, vyborny. Pozoru- hodne bylo navic to, ze se u n4ho vDbec nevyskytoval onen znamy ..Bratislavsky jev“, tedy n§kolikandsobny vyskyt vysila- 6u. Prdiv§ naopak, tento pfijimad se na rozsahu VKV ladil mimofadne dobfe.

Vyhradu bych mel pouze k funkci regulace zabarveni reprodukce. Vyrobce fikî, ze vievo od stfedni polohy tohoto regul^- toru se omezuji vy§ky, vpravo se pak rusi fyziotogicky prCit^h regulace hlasitosti. Uprostfed m^ byt reprodukce vyrovnana. V podobnych pfipadech byva dobrym zvykem, kdyz je u • regulatoru zaji§tena aretace stfedni polohy, kter4 neutraini nastaveni jasne naznaci. To by nebylo ani tak na z^vadu, jako prub§h regulace. Omezovani vysek pfi ota5eni ze stfedu smSrem doleva pracuje celkem uspokoji-

v§. Omezovani hloubek (ot46eni smerem doprava) v§ak bohuzel neuspokojive. Pfi otêni knoflikem se tem§f ai do prave krajni polohy viibec nic neddje a hloubky se omezi t4m§f skokov§ v posiednim okamziku pfed pravym dorazem regul^toru. Tvrzeni, ie se vyfazuje z funkce fyzio- logicka regulace hlasitosti, je opr4vngne pouze d^ste6ne, protoie pfi takov6 poloze regulatoru hlasitosti, kterd odpovida bdzn^mu poslechu, se v koncove poloze regulace zabarveni (zcela vpravo) hloub¬ ky potladi oproti rovndmu prubdhu o pl- nych 5 dB.

Zajimavym zjiStenim je i to, ze pfijimac TESLA Alto je zcela shodny s typ>em TESLA Duetto a tak se vnucuje ot^ka, pro6 byl tento typ, ktery se od minul^ho neliSi ani zapojenim ani vlastnostmi a V principu ani vn§j§im provedenim, vubec dîn do vyroby? Ze by cel^ „inovace “ spodivala jen vtom,ieAltojeo30 Kis draz§i nez Duetto, kter6 st^lo 1430 K6s?

Vn6j§i provedeni'

Pfijimac je, jak jii bylo feceno, prakticky zcela shodny s typem Duetto. Na prvni pohled nas v§ak po zapnuti upouta jasn§ svitici oranzovy bod, ktery sviti vpravo vedle prosv§tlene stupnice a v §eru je az nepfijemne ostry. Je to mala totka, zeza- du prosvetlovana stupnicovou z^rovkou. Odel tohoto uspof4dani je z^hadny, protoze jako indikace zapnutô stavu vzdycky u pfijima£u posta5ovala svitici stupnice. Ze by to byl zlep§ovadek zat§ch tficet korun?

Provedeni skfihky i uspof^td^ni ovldda- cich prvku je standardni, m6ne obvykie je pouze to, ze tiaditko stfedovinneho rozsa¬ hu neni umist§no v logicke fadd rozsahu, ale je az vpravo za tiaditkem VKV.

t

Vnitrni uspof^dani a opraviteinost

Pfijimad Ize pomerne jednodu§e de- montovat a v pfipade opravy tak zajistit pomerne snadny pfistup k sou64stk^m.

Zaver

Jak jizbylo fedeno, pnjima6 TESLA Alto je zcela identicky s pfijimaêm TESLA Duetto a az na zvy§enou cenu (1460 K6s) mî i stejne vlastnosti. Pfesto, ie Ize tento pfijimad v zâde oznacit za dobry a pln§ vyhovujici beznym poiadavkum zajemcu o tuto tfidu, zustavd ot^kou, prod byl vlastne vubec po Duettu vyroben? Do- mnivam se, ze to ani zdaleka neni sprdvny zpusob inovace. -Hs-

REDITEL VYZKUMNEHO USTAVU OBRABECICH STROJO A OBRABENI

Praha 8, Na 2ertv8ch 24, vypisuje konkurs podle smdrnice SK VTRI d. 2/1985 na obsazeni funkci:

- samostatny vyzkumny a vyvojovy pracovnik - ve tf. 12-13 - vyzkumny a vyvojovy pracovnik - ve tf. 11-12 pro pracovi§t§ v Praze Libni nebo Hostivafi v nove zfizenern etektronickdm stfedisku zamdfendm na ^kum elektronickych; mikrdelektronickych a odmdfo- vacich zafizeni, vyvoj a pfipravu fidicich systemu dislicove fizenych obrîbdcich

_ strojCi (prpgramovatelne automaty, indikace, odmdfovdni), prdce s vyuzitim systdmu CAD, software, hardware, vdetne mechanicke konstrukce elektronic-

kych zafizeni. Pâdavek vS elektro slaboproud nebo strojni, praxe v oboru.

. Z8dosti doloiend iivotopisem a pfehledem odbornd dinnosti pfijimd do mdsi'ce od zvefejneni

kidrovy usek VUOSO, Praha 8, Na zertvach 24, PSC 180 73

V ___J 329

Ing. Jaroslav Belza

Pfibliznd pfed tfemi lety se v prodejndch TESLA objevily prvni obvody CMOS. Pou2iti obvodQ CMOS v rQznych zapojenich je velmi vyhodn6, zvl2St6 pro jejich zanedbatelny pfikon. Zdkladni pomuckou pro pr2ci s iogickyifii obvody je logickd sonda.\Proto2e konstrukce iogick^ sondy, vhodn6 pro pr2ci s obvo^ CMOS, na str^nkdch AR dosud chybeia, chtSI bych timto £l2nkem uk2zat jcKinu z moinostf Jeji realizace.

Popis 6innosti

Logick^ sonda (schema zapojenr je na obr. 1) indikuje tri stavyi logickou ,,0“ (uroveA L), iogickou „1“ (uroveA H) a neurCitJ' stav. Krdtk6 impulsy Jsou prodlouieny monostabiinfmi kiopnymi obvody. Dynamicke vlastnosti. jsou dosta- teibn^ pro prSci s bSin^mi obvody CMOS, sonda zachytf impuisy od 200 ns vy§e. Je tfeba si uvSdomit, ie obvody TTL a HCMOS jsou schopny vyrobit impulsy krat§i a ty jii sonda nezachyti. Nap^jecf napAti sondy mu2e byt 3 a2 18 V, sondu zpravidia napdjime z mAfen^ho ob- jektu. Rozhodovacf CirovnA jsou pfi- bliinA 30% Ucc (CMOS) a 0,8 V (TTL) pro log. 0 a 70 % Ucc (CMOS) a 2,6 V (TTL) pro log. 1. Rozhodova- ci CirovnA TTL plat! pro napAjecI napAtl 5 V. NeurAity stav indikuje sonda tak6 tehdy, nenf-li hrot sondy nikam pfipojen.

Obvody sondy

Vstupnl obvod je vyfeSen tak, aby bylo moino siedovat iogick<6 urovnS TTL a CMOS. K pfepfn^ini je pou2it

jednoduchy pfepInaA, napAti pro jednotiiv^ rozhodovaci urovnA jsou pevnA nastaveny odporovymi dAlidi. Diody D1 a D2 kompenzujf napSto- v6 ubytky na pfechodech b^ize — emitor u tranzistoru T1 a T2. Pouzi-, jeme-ll na vstupu tranzistory TRI 2 a TRI 5, je tfeba je vybrat s pruraz- n^m napAtim v6t§fm ne2 15 V. Jis- tv'm probl6mem je dosaieni spr^v- n6 iogicke urovnS na vstupu hradia HI, je-li pfepInaA pfepnut do polohy TTL. Pfi nap^jecim napAtl 5 V je napAti na vstupu hradia v mezi'ch 0 a2 3 V; m§n( se podle toho, je-li T1 otevfen nebo uzavfen. Byly proto zamAfeny dva zcela n^hodnA vy- bran^ kusy lO MHB4001 v ruzn^m zapojenf. Vysledky jsou v tab. 1. Bude-li V prvnim pffpadA (oba vstupy paraiein^) pfekIdpAcf OroveA v6t§l ne2 2,9 V, neznamenA to, 2e je lO vadny, ale ie se pro pou2itl v sondA nehodi.

Za iogikou, rozliSujlci jednotiivA uroynA, jsou zapojeny tfi shodnA monostabiini multivibrAtory, kterA prodlouzi kratkA impuisy na dAIku asi 0,2 s. Je prodiu2ovAna i indikace neurAitA urovnA, aby byly indiko-

VYBRALI JSME NA obAlku

vAny I krAtkA impulsy^ kterA nedo- sahuji logickych Orovnf. Pokud neni toto prodlouieni zapotfebi, staAt vypustit ze zapojeni kondenzAtor C4.

Vystupy MKO ovIAdaji zdroje proudu pro indikadni diody LED. NapAjeni svitivych diod ze zdroju

Tab. 1. Pfektdpdci uroveA hradel NOR

vzor^ c.

zapojenT 1 2

HI , 1 3"—o 2,21V 2,34 V

J r 1

2,59 V 2,73 V

—

1 0-o 2,71V 2,87 V

130

Obr. 2. Deska V60 s plo^nymi spoji

proudu je vyhodn6, nebof pak sviti V cel6m rozsahu napîjecich nap6tf prakticky stejne. Proud prot^kajfci diodou Ize upravit volbou odliSn^ho odporu rezistoru R13 (prtpadne R15 nebo R17). Lze tak kompenzo- vat svitivost jednotlivych diod.

K indikaci jsem pouzii ruzn^ barvy: zIepSi se tim pfehlednost 6ten6ho udaje. Zenerova dioda D6 a pojist- ka Po zaji§tuje ochranu sondy pfi nespr^vn6m pfipojeni napîjeciho nap6tf.

Konstrukce

SouC^stky logick^ sondy jsou zap^Jeny do desky s ploSn^mi spoji (obr. 2), rozmistSnf souddistek je na obr. 3. KrabiSku pro sondu jsem zhotovil z polystyr6nu. Indikacni diody jsou viepeny do vika sondy

a s ploSnymi spoji jsou propojeny tenkymi kabliky. V pfednim konci sondy je viepena §roubovaci svor- ka, do niz je uchycen bucf oceJovy hrot nebo pfivodni dr^t. Lze tak sondu pfipojit k m6fen6mu mi'stu, ani2 bychom ji museli st^le drzet V ruce. Celkove usporSd^ni sondy je patrne z fotografii na obr. 3 a 4.

Oiiveni

Hotovou sondu pfipojime pres miliamp6rmetr ke zdroji a pomalu zvysujeme nap^jeci nap§ti — nej- I6pe od OV. Odebiran)^ proud by nemSI b^ vdt§i ne2 3 ai 10 mA plus proud rozsvicenych diod. Pfezkou- §ime jeste funkci sondy v cel6m rozsahu napajeciho nap§ti. Pak je jii pfipravena k pouîti.

Seznam sou6iistek

Rezistory (vSechny TR 191 nebo TR 151): R1, R2 100 kP R3, R5 3300 R4 8200 R6 6800 R7, R8, R12, R14, R16 10 kO R9. RIO, R11 1 MO R13, R15, R1733 0 Kondenz^tory:

Cl, C2 6,8 pF, keramicky polst4rek C3, C4, C5 0,22 nF, TE 125 Polovodidovd souddstky: I01, 102 MHB4001 T1 TR15 T2 TR12 T3 ai T8 TUN (KC..,KS..; Uce > 18 V,

^21E > 10—T3, T5, T7:/»2,e > 100—T4, T6, T8)

D1, D2 KA261. KA501 apod. D3, D4. D5 LED 06 K2260/18

Obr. 4.

Nove provedeni osveddepych integrovanych obvodu

Velmi zn^m4 a rozsifen^ integrovan^ prevodniky A/D CMOS pro Cislicov6 voltmetry, typy 7106 a 7107, zaCal dod^vat vyrobce Raytheon t6z v minia- turnich ptastovych pouzdrech s dvakr4t dvaceti vyvody (ve dvou fad^ch) pro povrchovou montdi technologii SMD. Obvod RC7106M, urCeny pro spolu- pr4ci se zobrazova5em s kapalnymi krystaly, a RC7107M, pracujfci se zo-

brazovaCt-se sv§telr|ymi diodami, vyia- dujt pouze jednu tfetinu plochy na desce pioSnych spoju, nei jejich pfed- chCidci V plastovem pouzdru DIL-40. Jejich elektricke vlastnosti zust^vaji stejn6. Obvody jsou urCeny pro tfiapOI- niistn6 zobreizeni namdfenych hodnot, maji rozdilovy vstup, indikaci polarity, vnitfni zdroj referendniho napSti, auto- matick6 vyvîeni nuly, zdroj hodino-

vych kmitoOtu. Sou64stky jsou pln§ sluCitelne s provedenim obvodu V pouzdru DIL-40, pouze rozteC vôdO je men§l (1,25 mm). Si Podle firemnfch pt^kladu Raytheon

331

A

PRIPOMI'NKY KZESILOVACI MINI

Bohuslav Ga§ a JiH Zuska

ELEKTRONICKE PREPiNANIE VSTUPOV ZOSILriOVACA

Milo§ Matejdek

Ke konstrukci zesitova£e, uvePejn§n6 V AR A6 a 7/86, bychom rAdI pfipojiii ndkolik pozn^mek. Jak kazdy, kdo V oboru elektroniky pracuje, dobre vi, neni nikdy s urSitym probl6mem natrva- lo hotov. Snad pr^vS tato vlastnost je jeho hnaci silou. Proto bychom r^di zvefejnili menSf upravu zesilovafce MINI, kterou dosAhneme lep§lch §um'o- vych vlastnostf.

Obvody A273D maji (podle udaju vyrobce) zaruCen odstup cizich napdtl 52 dB pfi vstupni'm napStf 100 mV a vystupnfm napStI 50 mV. Podle nasich namdtkov^^ch mSfenf je typick^ odstup cizich nap^ti u t§chto obvodu asi 60 dB i o n$co vice. PrI regulaci hiasitosti napfttim na v^vodu 13 vSak zustdv^ Sumov^ nap^tl na vystupech 9 a 16 t6m6f konstantni, co2 je ppfdinou toho, ie p?i men§lch hlasitostech je vysledny odstup podstatng menSf. V konstrukci zesilova6€ MINI jsme se tento neiddouci jev sna2ili potlaCit tim, ie jsme pln6 vyuiili mo2n6ho rozkmitu na obou integrovanych obvodech A273D i A274D a zesileni koncov6ho zesilovaCe s obvodem A2030 jsme nastavili pom§rn6 mat6 — pPibliind sedminisobn^.

Tato problematika byla ji2 v AR nSkolikriit probir^na, naposled y AR A3/87 V rubrice AR seznamuje.

Po ziskan]^ch zkuSenostech ze stavby t§chto zesilovaCQ jsme se proto vrditlli k puvodni koncepci, kde je regulator hiasitosti zapojen ai pfed koncovym zesilova5em. Schema takov6 Cipravy je na obr. 1.

2x 10K/Ca/

Obr r.

Jako regulator hiasitosti byl pouiit tandemovY potenciometr. Vhodny je typ se zaruCovanym soub§hem, napri- klad TP 289 2x10kn/G ai 2 X 50 kfi/G. Pfivody k potenciometru musi byt stlndn6, pPi6em2 „opleteni“ pouiijeme z^roveh jako zemnf pfivod k uzemn§n^mu konci potenciometru. Na strand desky-spojime toto opieteni se zemnici f6lif desky, vidy pobifi prisludndho koncovdho zesilovaCe.

332

Pevnd zesileni obvodu A273D nasta- vlme tak, ±e body 18 a 19 spojime drdtovou spojkou a mezi body 19 a 20 pfipdjime rezistor 2.7 kn. Puvodnf po¬ tenciometr samozrejmd vyPadime. Re- zistory R47 a R52 budou mft nynl odpor 220 ka rezistory R49 a R39 kn. Ddle je tfeba vyPadit Cleny RC, omezujfcf zesileni na vysokych kmitoCtech a proto odstranime rezistory R50, R55 a kondenzdtory C32 a C36.

Ddle odpojime rezistor R65, CImi vyradime fyziologicky prubdh reguiace hiasitosti. To je dart, kterou musime za uvedend Opravy zaplatit (pokud ovdem nepouJijeme potenciometr s pPi- siudnymi odbodkami — pozn. red.). V zesilovadi se proto stdvaji zbyteCnymi daldl souddstky: rezistory R35, R36, R38, R39, R41, R42, R44. R45 a kondehzdtory C25, C26, C28 a C29.

Jmenovitd napdti linedrnich vstupu je po teto Opravd 160 mV, maximdini vstupni nap^tl je 2,1 V. Citlivost vstupu zesilovade Ize v urditych mezich snadno upravit zmdnou rezistoru zapojendho mezi body 19 a20 (A273D). Pouiijeme- -li napfiklad rezistor o odporu 3,3 kfi, je jmenovitd napdtl "100 mV a maximdini vstupni napdtl 1,6 V.

Droved cizich napdtl pfi takovd poloze reguldtoru hiasitosti, kterd odpovidd (podle DIN) v^stupnimu v^konu 2x50mW pfi jmehovitdm vstupnim napdtl, pak din! asi 0,35 mV, coi zajid- tuje odstup 62 dB.

A na zdvdr jedtd ndkoiik pozndmek k pfijimadi MINI. NdktefI dtendfi si stdzovali, ie pfi naladdnl vysllade, zviadtd V pdsmu OIRT, se v reprodukci objevuje sifovy brum. Pfidinou toho je pfilid dlouh]^ zemnici spoj, kterym se na desce mezifrekvendnlho zesilovade vede do vstupniho dllu ladici napdtl. Do tak vznikajicl zemni smydky se mohl indukovat brum z transformdtoru, ktery md vdtdl rozptylovd pole. Spojenim bodu27 a9 na desce mezifrekvendnlho zesilovade tiustdim drdtem se tato zdvada zceta odstranl.

Pfipomindme jedtd, ie deska mf zesilovade je vodivd spojena se dnem skfidky pouze jednim droubem pobllz rezistoru R24 a kondenzdtoru C62 a ie desky na pfijlmad vyrdbdji a na dobirku doddvaji Drobnd provozovny Celadna (viz AR A7, str. 242).

Tranzistor fizerty polem, ktery md jedtd uiitednd provozni vlastnosti na kmitodtu 230 GHz. vyvinula spolednd s univerzitou v Illinois americkd firma General Electric. Moduladnd legovany tranzistor, oznadovany jako MOD-FET, md ddlku-'hradia 9,25 |im. Tranzistor je vdak urden k pouiiti na mnohem niidich kmitodtech. Pfi provozu na 60 GHz md napf. dumovd dfslo asi 2,3 dB a pozoruhodnou udinnost 28 %. Dosud vyrdbdnd tranzistory MOD-FET od uvedendho vyrobce majI dum 2,5 dB a Odinnost pouze 14 %.

Bektronik 6. 2/1987 Si

Zapojenie na obr. 1 predstavuje elektronicky pfepinad, ktory preplna jednotlivd vstupy ako RADIO, GRAMO a 2x MAGNETOFON na vstup zosildo- vade. Vstupy sa prepinaju len dotykem senzoru alebo zatladenlm mikrosplna- da, ktory sa zapoji namiesto dotyko- vych pioch senzoru. Daldou vyhodou je, ze tento prepinad md ui zabudovany predzosildovad pre gramofon s magne- todynamickou prenoskou a to s pouii- tlm obvodu MAA741.

Obvod MAS562 pracuje ako prepi¬ nad jednym smerpm. StadI maid Opra- va a je moino pripojif edte jeden senzor alebo mikrospinad a obvod oviddat V obidvoch siineroch. Integro- vany obvod MAS562 spolu s tranzistormi T1 a T2 vytvdra signdl s kdde BCD, ktor^ sa privddza na MAC24A, ktorym sa robi v^ber zapojenia dvoch spinadov z osmych, ktord sO zapojend po dtyroch V dvoch skupindch, diie vidy pripdjaju na spolodny v^stup jeden zo Styroch vstupov a to sOdastne pravy a lavy kandl.

Signalizdcia zapojenia vstupu je ro- bend pomocou LED.. Zapojenie umoihuje aj reguldciu rychiosti prepinania vstupov a to trimrom, pripadne zdme- nou kondenzdtora C2. Obvod je na- pdjen zo zdroja + 15 a —15 V.

Nakofko je to, podfa mojho ndzoru, dost netypickd zapojenie, pracuje spofahlivo a rdd bysom s nfm oboz- ndmil aj ostatnych ditatelov.

Zoznam vôdov

1 + 15 V 2—15 V 3 zem 4 vstup L kan^l (mg prenoska) 5 vstup P kan^t (mg prenoska) 6 vstup L kan/il (radio) 7 vstup L kanal (magnetoion 1) 8 vstup L kanî (magnetofon 2) 9 v^stup L kandl

to \r/stup P kandl 11 vstup P kandr(magnetofon 2) 12 vstup P kandl (magnetofon 1) 13 vstup P kandd (radio) 14 pripojenie senzoru 15 pripojenie senzoru 16 pripojenie LED 17 pripojenie LED 18 pripojenie LED 19 pripojenie LED 20 spoioCn^ vjôd LED

«i

I

Obr. 1. Schema zapojenia

cT^ D1

i 1

16/C8

1 1 I0-

4xL0. UxKZ'UfO 2xMAA7^1

r—,—*—,——, \ 5 _M27 xfix I20 l^s cejP^l

RSozRS D2aiD5 4x820

111213141516]

.i^r . n

MAS562

RV\\220 •- ■ -ilR'

» "«.» T „ ^i,5v ca

>-*—-B— 103

3___^2lW--Ux R1?

47K\ni^^ ... ^ ^ |C5 j \C9 10^

m

-,11^^ D10orD13 TZZlk2 i-

8xKA5Q2 2xKF508

Zoznam sOdiastpk

\16 15 [% 13 12 11 10 9 / 102

1 2/ 3 4 5 6 7 8

MAC24,MA824'

Rezistory (TR 212)

R1 R2. R3 R4 RS a2 R8 R9. RIO R11 R12. R17 R13, R18 R14. R16

6,8 kn 4,7 Mft 10 Mn 820 n- 1,2 kn 220 n 47 kn 560 n 270 kn

R15, R19 R20

Kondenzatory Cl ( C2 C3 C4, C8 C5. C9 C6, CIO C7, C11

33 kn 1,5 Mn trimr Polovodi6ov6 sufiiastky

0,1 nF, ker. 1 ^F. TE 986 3,3 nF, ker. 2 uF, TE 986 10 nF, TE 984 10 nF, styroflex 3,3 nF, styroflex

T1, T2 T01 102 103, 104 D1 D2a2 D9 DIO a2 D13 D14 ai D17

KF508 MAS562 MAC24A MAA741 KZ240/33 KA502 KZ140 LEO (tubovotn^)

Ing. Tichomir T6th

den6ho oscil^tora. Z rdznych technickych dovodov je to prakticky nerealizova- tel’ne. Je vyhodnej§ie hfadaf in6 rie§e- nie, jednoduch§ie realizovatefn^.

NajjednoduchSia metdda je pouzitie frekvenen6ho menida (konvertora), ktory pretransformuje frekvencie pdsma OIRT do prisma CCIR. To mdzeme urobit dvomi metddami:

Program VKV FM je v Europe vysielany v dvoch norm^h v sulade s predpismi CCIR a OIRT. Tie dve normy sa zhoduju v tom, ie signal je preniiSany rovnakou moduliiciou a to modul^ciou FM. Zhoduje sa aj dasovii konStanta tzv. preemMze (50 ps) pouiitej pri FM vdbec. Li§i sa v§ak frekven6n6 piismo jednotlivych vysielacich stanic a rozdelenie frekvencil pre jednotliv6 stanice.

Podra normy OIRT sii stanice umiestnen^ v p^sme 66 ai 73 MHz a frekvencia jednotlivych stanic je vzdy celistvym nasobkom 10 kHz. Oproti tomu podfa normy CCIR je p^smo vyhraden6 pre vysielanie VKV FM 87,5 af 108 MHz a vysielacie stanice su umiestnen6 po 100 kHz. Pozn^mku si zasluzi americk^ norma FCC, podfa ktorej je £asov^ konStanta preemf^ze 75 ps, ale frekven6n6 p^smo sa zhodu¬ je s frekvendnym p^smom normy CCIR, tj. 87,5 ai 108 MHz.

Tak6to rozdelenie noriem nenosi V sebe ziadne vyhody, skdr naopak. PrijimaCe musia byf vybaven4 obvodmi umozhujucimi prijem v rdznych nor- mdch. Preto sa v buducnosti uskutodni prechod z normy OIRT na normu CCIR, a zru§enie normy OIRT. K tomu je potrebnd jednak zruSif vysielanie tele- vizie na kandloch vpadajucich do pdsma CCIR a jednak umiestnif novd rozhiasovd stanice do tohto pdsma. Sirka pdsma CCIR je vad§ia, dd sa umiestnif do nSho viac stanic a samo- zrejme nebude potrebnd prelacfovaf prijimade urcend pre prijem normy OIRT, konvertovaf frekvenciu z jednej normy do druhej. Avdak kym sa ten prechod neuskutodni, budeme mat veta riepfijemnosti vypiyvajucich z exis- tencie rdznych noriem.

Prijem stanic OIRT na prijimadoch CCIR

Akd su teda moznosti prijmu stanic OIRT na prijimadoch CCIR? Je zrejmd, ie je potrebnd zmenit ladend pdsmo V ladiacej jednotke prijimada. V klasickych prijimadoch s analogovym lade- nim stadi vymenit cievky rezonandnych obvodov aiebo pripojit pridavnd kondenzdtory paralelne k rezonandnym obvodom. Tato metdda je zndzornen^ na obr. 1. Pri pouiiti tejto metddy zuzi sa sice pasmo preiaditeFnosti, ale to neprinada so sebou ziadne probldmy, pretoie dirka pdsma OIRT je mendia ako dirka pdsma CCIR.

Modernajdia koncepcia ladenia pri- jimadov VKV je ladenie dislicovd; ladenie frekvendnym syntetizdtorom. V ta- kovychto prijimadoch je poiadovand frekvencia nastavend rezonandnymi obvodmi, ladenymi kapacitnymi diodami. Ladiace napdtie je generovane mikro|5oditadom, oviddanym pomoc- nymi obvodmi a oviddacimi prvkami na prednom paneJi prijimada. V takychto prijimadoch nestadi zmenit pdsmo pre- ladenia vstupnej jednotky. Bolo by potrebnd zmenit obsah pamati mikro- poditada, ktord je naprogramovand ui pri vyrobe (ROM) a zmenit zdkiadnu frekvenciu referendndho krydtdiom ria-

a) selektivna metdda (obr. 2) — pouiity konvertor (zmiedavad) pretransfor¬ muje jednu vybranu stanicu z pdsma OIRT do pdsma CCIR na presne definovand miesto. K tomu je po- trebne vytvorit laditeFny vstup a oscildtor konvertora. Ladi sa teda konvertor; na prijimadi je nastavend jedind frekvencia v pdsme CCIR. Pri vofbe stanic nemdieme pouzivat syntetizdtor ani obvody predvoFby prijimada. Toto vdetko musime V pripade potreby vybudovat aj pre konvertor. vyhody takdhoto konver¬ tora nie su umernd cene a zlozitosti. Je pravda, ie pri pouziti tejto metddy vznikd najmenej miest viacndsobne- ho prijmu v prijimadi;

b) pdsmovy konvertor (obr. 3) — podstatou tejto metddy je. ze pomocou oscildtora s konStantnou frekvenciou a zmiedavada sa pretransformuje celd pdsmo OIRT do pdsma CCIR. Vystupny signdl konvertora je pripo- jeny na vstup prijimada CCIR. Pri- sludnd stanice sa potom volia lade- nim prijimada. Takdto riedenie je pomerne jednoduchd a lacnejdie ako predodid. VeFkou nevyhodou je, ze ziskame vdddi podet miest viac- ndsobndho prijmu. Avdak dobre na- vrhnutym konvertorom jejich podet mdieme udriiavat na prijatefnej hranici. Najvaddou vyhodou tejto metddy je, ie sa nemusi robit zdsah do prijimada a mdieme vyuiivat vdetky sluzby, ktord ndm poskytuje ladiaci systdm prijimada (pomocnd obvody, pamat apod.). Pri prijmu programu CCIR sa konvertor jednoducho vyradi z cesty signdiu z antdny.

Niektor^ parazitn^ javy V prijimadoch VKV

Pri prijme slabych signdlov (diafkovy prijem) je potrebnd maf do najcitlivejdi prijimad, v sudasnosti to znamend asi 1 nV na antdnom vstupe prijimada. Len2e tym istym prijimadom prijimame aj signdl miestnych silnych stanic. Antdna montovand na diafkovy prijem mdie ddvaf na antdnny vstup prijimada signdl az niekorko stovdk nmV od miest¬ nych stanic. Kvalitny prijimad musi spracovaf aj takd vefkd signdly, V opadnom pripade dochddza ku krizo- vej moduldcii a vznikd viacndsobny prijem. To sa dd vysvetlit nelinedrnym

Obr. 3. Blokova schema p^smov4ho konvertora

Obr. 1. Pre/adenie vstupnej jednotky z pisma CCIR na pismo OIRT pomocou prfdav- nych kondenz^torov (oznadenych hviezdidkou) u prijimada SANYO COLORANO

_ _ ^ ^ ^ N A/o Obr. 2. Blokov^ schdma selektfvneho 334 konvertora

sprânim vf zosilôvaâ. V nasledu- jucich riadkoch si ozrejmime mecha- nizmus vzniku viacn^sobn6ho prfjmu.

Viacnjisobny prijem harmonicky " (fjât spote)

vznikî pri existencii jednej vysietacej stanice s verkou urovftou ant6nneho sig- nîlu. Kecf preladime prljimaC v celom p^sme horeuvedend stanica sa objavi na viacerych miestach. Vysvfetlenie vzniku tohto javu je nasledujuce: Niektor^ har- monickd ant^nneho signdiu sa zmieSa s niektorou harmonickou miestneho osci- latora a vznik^ ..nepravy" mf signet. Pre taku „nepravu“ stanicu je charakteristic- k6, ze frekvenCny zdvih zodpovedajuce- ho mf sign^lu je celistvym ndsobkem fre- kven6n§ho zdvihu prav6ho mf sign^lu v zdvislosti od toho, s ktorou harmonickou ant^nneho signdiu sa zmieSa harmonic- k^ oscil^tora. Napr.

fmf —

kde fmf je medzifrekvencia prijimaCa, fo frekvencra miestneho oscil^tora

a fA frekvencia ant^nneho signdlu.

Cudzi viaciWIsobny prfjem (double beats)

V prtpade dvoch (atebo viac) vstupnych sign^loy vznikaju neiiaduce zmie§avacie produkty z harmonickych frekvencii vstupnych sign^lov prip. vstupnych signiiov a z harmonickych oscit^tora. Vo vSeobecnosti plati pre dva vstupujCice sign^ly

fmi =^±IVfo± nf-t ± pf2,

kdefi, fz sO frekvencie vstupnych sig- n^lov, m,n,p = 1, 2, 3 ...

NajsilnejSie ruSenie spdsobuju nasie- dujuce kombin^cie:

- (2fi - h), fnM = fo {2f2 - fy) frof = 2fo - + h).

V pripade troch vysieladov s velkou urovhou signdiu vznrk4i e§te viac ru§i- vych kombin^cii. Ak su nosn6 frekven¬ cie vysieladov s velkou urovhou signdiu „cfaleko“ od seba, setektivne vstupn6 obvody prijimaCa mdzu zamedzif vznik ru§ivych produktov.

- Priebeiny ruSivy signal (continous beats)

Ak sa rozdiei frekvencii dvoch pri- jlmanych signdlov (prip. rozdiei harmonickych) zhoduje s medzifrekvenciou prijimaha, tak to spdsobuje priebe2n6 ru§enie, Casto nez^visle od naladenia prijimaca. Matematick6 vyjadrenie:

fmi — f ‘i ^2-

Fteovd modulteia

Kecf je prijimany signal prlliS vefky, tak vyvol^va zmenu vstupnych prip. vystupnych parametrov zosilhovacieho

tranzistora a tym rozlacfuje rezonanCnd obvody pripojen6 k vstupu prip. vystupu tranzistora. Meni teda fSzu spraco- van^ho signdlu. Zmena amplitudy vstupn^ho signdiu vyvol^va fôvu modul^ciu, Co sa prejavi na vystupe demoduidtora ako nf ruCiaci signal.

Rozladenie oscitdtora (osciiatorpulling)

V ddsledku vefk^ho sign^lu sa menia aj parametre zmieSavacieho tranzistora — a pretoie zmieCavaci tranzistor je spojeny s oscil^torom — aj frekvencia oscildtora. Spdsobuje teda frekvenCnu modul^ciu oscit^tora (tzv. strh^vanie oscilitora ruSiacim sign^lom). Pretoie medzifrekvencia je rozdiei vstupndho a oscil^torovCho sign^lu, frekvenCnd mudul^cia osciliitora sa prejavuje pri demoduldcii ako ruSivy signal. Preto sa doporuCuje pouiit medzi oscil^torom a zmieSavaCom oddelovaci stupeh. Na obr. 4 su zmieSavacie produkty spdsobujuce viacnîsobny prijem v pripade Cpickovdho prijimaCa. Ako z obr^zku vypiyva, najsilnejSie neiiaduce produk¬ ty su:

= /o - (2fi - fz)

fmf = fo - (2^2 - ^).

Meracie sign^ly S1. S2 su umiestne- ne pomerne cfaieko od seba. V tomto pripade sa u2 v dostatoCnej miere prejavuje selektivna vlastnosf vstup- nCho p^smovdho priepustu vstupnej jednotky, a z dvoch sign^lov aspoh jeden sa dost^va na vstup vf zosilho- vaCa so zmen§enou amplitOdou. Preto je pottaCenie neSiaducich produktov prijateIrtC. AvSak kecf sign^ly SI, S2 sO blizko k sebe (napr. 800 kHz), potiaCe- nie u2 nebude takd dobrd, ako to ukazuje obr. 4, pretoie sa neprejavuje selektivna vlastnosf vstupndho lade- n6ho priepustu vstupnej jednotky.' V priemernych prijimaCoch mdieme poCitat s hodnotami potlaCenia 60 ai 65 dB.

Idedlne a refine konvertory Vidime teda, ie parazitnych javov

V prijimaCoch VKV je dosf. Kecf uvAii- me, ie konvertor je zapojeny do cesty vf signdiu, fahko prideme na to, ie kvdii vyluCeniu vzniku cfalCich parazitnych javov jeho parametre musia splhovaf aj vefmi prisne kritdria.

Poziadavky na ide^lne konvertory su nasledujuce:

a.) Aby nezhorCoval neiiaduci viac- n^sobny prijem, maf zosilnenie A = 1.

1 SI S2

Dt

RSS

SI

0652

DBi 13

1 -J

85 90 95 100 105 — / LMHzJ

51 = 9J,,35MHZ DBSI^ 90,07 MHz

52 = 98,63 MHz DBS2~ 91,U MHz

RSS^ 89,00 MHz DBS3= 102,91 MHz

Obr. 4. Neziaduce zmfeSavacie produk¬ ty spdsobujuce viacn4sobny prfjem

u Spi6kov6ho prijfmada '

c. ) Ma byf dostatoCne selektivny, aby potlacil signdly mimo p4sma OIRT.

d. ) mat stabilny oscil^tor bez vySSIch harmonickych, m^ byf odolny voCi zmen^m nap^jacieho napdtia, tep- loty, urovni vstupnCho signdlu.

Ako vSetky technick6 prokdukty, ani konvertory nie su niC in^ho len lepCi Ci horSi kompromis. V z^vislosti od toho k akym prijimaCom ich chceme pouiif, mdieme Ich rozdelif na tri skupiny.

1. Konvertory k prijimaCom hi-fi

Je ddleiitd selektivita a stabilita osci- Idtora. Pretoie ide o stoInC prijimaCe, maju vaCSinou stabiind antCny. Je vyhodnC, kecf sa d& konvertor vyradif z cesty signdiu (jednoducho — pre- pinaCom) a pouiivaf siefovy napdjaci zdroj.

2. Konvertory k prenosnym rCdioprijimaCom

Zdrojom signaiu v tomto pripade je prutovd antCna, preto je ddleiita citlivosf prijimaCa obmedzena Sumom. K vylQCeniu mechanickych vplyvov je ddleiity stabilny oscildtor, riadeny kryC- taiom. Konvertory tohto typu su vaC§i- nou napdjanC z baterii, preto by mail byf odoind voCi zmendm napdjacieho napatia.

3. Konvertory k autoprijfmadom

Musia spihaf najprisnejSie kritdria, pretoie antCnny signal a teplota okolia sa stale menia. Neustaie pdsobia me- chanicka vibracie apod. Cez konvertor musia byf prenaSena aj signaiy AM, pretoie na prijem signaiu AM a FM sluii vaCCinou ta ista antana.

Realiz^cia konvertorov

b.) Konvertor zapojeny medzi an- tanou a vstupom prijimaCa nesmie zhorsovaf citlivosf prijImaCa.

Na obr. 5 je zapojenie konvertora k s bipoiarnymi tranzistormi. Toto zapo- ^ jenie je relatfvne jednoducha. ZmieSa- r

Obr. 6. Konvertor s bipol^rnym tranzistorom v zapojeni so SB Obr. 7. Konvertor realizovany integrovanym obvodom

Obr. 9. Konvertor so Schottkyho diodami

vanie je realizovan^ na prechode B-E tranzistora. Sem vedieme aj osci- lîtorovy, aj vstupny signal. UCinky obidvoch signdiov sa sfiftaju v prOde diody (aditfvne zmiesavanie). Tento prud je riadiaci prud tranzistora. V kolektorovom obvode je rezonanCny obvod, ktorym su vyfi1trovan6 neîa- duce zmieSavacie produkty.

Pretoie vstup zmieSavaCa je spo- locny pre vstupny signal a oscilator, je potrebn^ vhodny vstupny p^smovy priepust, ktory neprepusti oscilAtorovy signal na ant^nu. Vystupny p^smovy priepust mA maf podobne vlastnosti, aby sa z vystupu zmieSavaCa nedostal naspat na ant^nu ziadny oscil^torovy signdl — oscil^torovy signal na antene spdsobuje neziaduci viacn^sobny prijem.

S bipoldrnymi tranzistormi je moin6 realizovat dva zîk1adn6 druhy zmieSa- vacov. Jednak v zapojeni so SE (obr. 5), ktory m4 sumov6 Cislo 3 az 5 dB a jednak v zapojeni so SB (obr. 6), ktory sa lisi od predo§l6bo typu tym, ie vstupnd impendancia stupna je a sumov6 Cfsio je 4 a2 6 dB. Konvertory realizovan^ bipoldrnymi tranzistormi vyhovuju len pre skromnejSie aplikdcie.

Na obr. 7 je cTalSi typ konvertora, realizovany integrovanym obvodom. Vylepsenie vf parametrov bipoldrnych tranzistorov na dipoch integrovanych obvodov umo^nilo pou2it vo vf obvo- doch integrovan^ obvody. Tak6to su napr. integrovan^ obvody vyvinut6 na uCeiy balanCneho zmieSavania. Ich podstatou je, ie pomocou symetric- k4ho zapojenia a pomocou oddelova- cich stuprôv je mo2n6 redukovat p^r- ne vysSie harmoniek^ (z dovodu syme- trickeho zapojenia sa vyru§ia) a je mozne pomerne dobre oddelif vstup

336

a vystup zapojenia. Na obr. 7 je zapojenie konvertora, ktore vyuziva obvod S042, ktory obsahuje na Cipe aj osciidtorov^ tranzistory. Je zn^me, ie viacn^sobny prijem je spdsoben;y hlavne druh^^mi harmonickymi oscii^tora — tie sO V pripade zapojenia s lO zanedbateln^. Nedostatkom tohto rie- §enia je, ie §umov6 6islo tranzistorov na 6ipe integrovanych obvodov je o 6 az 7 dB VciCSie, ako §umov6 Cislo diskr^tnych tranzistorov. DalSou vefkou vyhodou tohto zapojenia je, ze oscil^torovy signal nie je pritomny ani na vstupe ani na vystupe zmie§avaCa. Tak6to rieSenie sa doporucuje aj pre nArocn6 aplik^cie.

Nov§iu gener^ciu polovodiCovych prvkov tvoria pofom riadend tranzisto¬ ry. Ich vyhody su podobn^ vyhodîm elektrdnok. Pokiaf v konvertore pou- iivame MOSFET so dvomi riadiacimi elektrddami, m02eme vytvorif multipli- kativny zmieSavad, obr. 8. Tymto sposobom dosiahneme toho, ie osci¬ lator nie je zafaieni^ vstupnym sig- n^lom. Sumov6 Cislo tohto zapojenia je 2 az 3 dB. Tento konvertor tie2 vyhovuje najnîroCnejSim poziadavk^m.

Na z^ver si uk^me tro§ku j}dli§ny typ konvertora. Je realizovany Schot¬ tkyho diodami, obr. 9. Schottkyho

U tohoto-televiznrho pfijimace nastala z^vada, projevujici W trvale dernobilym obrazem. Mefenim jsem zjistil, ze vypinad barev je trvale pfepnut na cernobily obr az. Duvodem bylo, ze nedostdval od identifi- Itabnich obvodu spr^vne neqs^ti. DalSim m§fenim jsem objevil, ze tranzistor T209 m4 na sv4 bîzi nulove nap6ti. Tento stav byl zpusoben stale otevfenym tranzistorem T208.

diody maju prechod kov-polovodid. Maju dobr6 vf vlastnosti, mal6 §umov6 6islo, maiy odpor v priepustnom smere, malu z4vernu kapacitu a krîtky spinaci cas. V;^hodne sa pou2ivaju na zmieSa- vacie ucely. Kecf cez diodu prepuSfa- me aj vstupn^^ a oscil^torovy signal, vznikaju kombina6n6 prudy, z ktorych je mozn6 vhodnu kombin^ciu vybraf rezonandnym obvodom. Tento obvod nezosilhuje, naopak timi, pretoie neob- sahuje zosilhovaci prvok. TImenie a §umovd disla sii asi 6dB. Tento konvertor tiei vyhovuje n^rofinym apli- kaciam.

Na jednej strane vysielanie v p^sme OIRT na druhej strane pekn^ a kvalitn6 zahraniCn6 tunery, prijimaCe len s normou CCIR. KecT na nich chceme

“prijimat vysielanie v p4sme OIRT, e§te dlho — dlho budeme musief pouiivaf konvertory a uspokojif sa so zhorSenou kvalitou prijmu. Kvaiita prijmu bude zdvisief hlavne od toho, di si vieme vybraf vhodny typ konvertora alebo nie.

Literature

[1] Pethes, I.: OIRT-CCIR ATA- LAKITOK. HIFI Magazin 1/1986, MLR. [2] Klabal, J.: Prijem na VKV a pPi- jimace VKV. AR B5/1985, s. 186.

Kontroloval jsem proto impulsy, pfi- chazejici od tvarovaci triody snimkoveho rozkiadu a zjistil jsem, ze je nepruchodny R262. Po jeho vym^ne se situace zIepSila, bylo vsak nutno je§t§ vymSnit i tranzistor T208, ktery byl pfedtim v trvale saturaci a proto zmenil sv§ vlastnosti. Po konec- n6m nastaveni sifky klicovacich impulsu byl televizor v pof^dku.

Ing. Franti§ek Duchedek

bERNOBILY OBRAZ UTELEVIZORU TESLA SPEKTRUM

POPULARIZACi MIKROPROCESOROV^ A VVPOCETNf TECHNIKY PLNIME ZAV§RY XVII. SJEZDU KSC

mikroelektronika

Obr. 3. Rozm!st6ni soudastek na desce s ploSnymi spoji V110

KEMPSTON JOYSTICK -Ing. Antonin Hofmann, Ing. Zden^k Stuchlik-

Snad kaJdy majitel mikropofiltafie ZX- Spectrum projde vice Ci m6n6 bouFlivym stadiem poCitaCovS'ch her. OvIîdAni je V kaidem pFipadS uskuteiniteln^ z kl^vesnice, nebo pokud to autor umoznil, z n6kter6ho interfejsov6ho zaFizeni jako Kempston Joystick, Sinclair Interface I, II. Obdobi ..ovIadaCu her" postihne tedy z6ko- nite kazd6ho, kdo se o svuj mikropoditaC hloub§ji zajirn^, joystick chrîni kl^vesnici pFed rozvaSnfen^m uiivatelem, zvysuje ma- n6vrovatelnost, a pFitom realizace stykove jednotky muie pFin6st mnoho zkuSenosti i odvahu k n&vrhu zaFizeni slozit6j§ich.

Pokud md hra moinost poWteini volby ovl^dani, pak se v jeji nabidce vyskytuje vzdy Kempston Joystick. Jednî se o dopl- nek k poSitacum ZX-Spectrum, ktery je V zahranici seriovfe vyrîbSn a kter^ se mezi ovldda6i her stal urCit^m standardem. Ome- zeni obecnosti je na druh6 stranS vyv62eno vyraznou obvodovou jednoduchosti a funkCni pruhlednosti, takie si ho muze kazdy bez detailn6j§ich znalosti postavit s^m.

\5x4k7 ' Ire, 103

Funkce zaFizeni

Je-li tento ovl^dafi vybrîn k ovI^dSni hry, poCitafi se periodicky dotazuje na vstupni br^nu a vyhodnocuje stav bitO DO ai DA, na kterych stav log. 1 znamen^t aktivni po2ada- vek pohybu. Stykov^ jednotka se tedy musi chovat jako vstupni brdna, kter^ dSvd na datovou sbSrnici 5 vyznamnych bitu podle pozadavku pohybu z joysticku (nahoru, dolu, doprava, doleva, „pal").

Popis zapojeni

Zapojeni stykov6ho zaFizeni je na obr. 1. Data jsou pFenîSena pFi adresov^ni vstupni brdny s adresou BIN XX01 XIX1, jako dekoder slouzi obvod 3205. Funkci tFistavo- v6ho odd§lovaciho obvod u zast^v^ 2x MH3226, muieme pouiit i 2x MH3216 beze zm6ny plo§n6ho spoje. Protoie 3216 je vzhiedem k 3226 invertovany, je nutn6 V tomto pFipadfe pouiit rozpojovaci kontakty joystickovych spinafiu. Obvod je velmi jednoduchy a m6l by pracovat na prvni zapojeni.

>3

a: Seznam soufiistek

m ai R5 . 4,7l<n, TR151 Cl 47 nF, TK782 lOI MH3205 102, 103 MH3226 (MH3216) XI TY5176211

Obr. 2. Obrazec ploSnych spoju desky ovl^dade VII0

Pozndmky ke stavbd

Nîvod na mechanickou konstrukci vlastniho ovIîdaCe neuvîdime, protoze byl ne- dîvno V AR uveFejnSn. Muieme v§ak z vlastni zku§enosti pFedeslat, ie nejspole- hliv§j§iho a nejrychlej§iho Fizeni Ize dos^h- nout, mî-li „knipl“ ovI^daCe prumSr 4 ai 5 mm a d^lku 20 az 30 mm.

Plosny spoj je navrzen pro pouiiti konektoru FRB (TESLA Jihlava), ktery se zasouva do redukce vytvoFen6 z upraven6ho konektoru WK46580 a TX5186212. Tato koncepce mî mnoho vyhod. PFedevSim — WK46580, ktery je tSiko dostupn^' a musi se pro ZX upravovat (zkrîceni, vioieni klice), je pro vSechna dal§i pFidavn^ zaFize¬ ni potFeba pouze jeden. Redukce se stane tem6F trvalou souSîsti po6itaie, Cimi se odstrani nebezpeCnd mechanick^ manipu- lace s vnitFni deskou ZX. Na voln)}' konec konektoru FRB je moino pFilepit mikrospinad RESET, zapojeny mezi vyvody A6 (A7) a A20 (WK46580), ktery je velmi uiiteCn^, chceme-li cely system uv6st do po66teiniho stavu bez vypnuti nap^jeclho zdroje.

Viôdy WK46580 zkr^time asi na 5 mm a spojime s FRB tak, aby odpovidaio 6islov^ni

AI ... 1 B1 ...2 A28 ...55 B28...56

Uveden^ho ovIddaCe bylo vyrobeno jiz n§kolik exemplaFu jak s obvody 3216, tak s 3226 a v§echny pracovaly na prvni zapojeni.

Obr. 1. Schdma zapojeni' ovIAdaCe

Ing. Jaroslav Vlach

V sou6asn6 dob§ se na vysok^ch, stfednich a n^kde i zdkiadnich Skolich objevuji Skoinf mikropoiitabe IQ151 od vyrobce ZPA Nov^ Bor. Protoie k tomuto jinak velmi zdafii6mu mikropo^ftaii nenf zatim dostupnii vhodnd tiskdrna, je moin^ v nouzi vyuift sluieb diiinopisn^ho pFfstroje.

Popis mikropoCftaCe IQ151 byl uveden V [1], zde se omezfme jen na nutn6 udaje potfebn^ pro fe§en( na§i ulohy: pfipojenf dSlnopisu. Protoie byl pfipojovdn mikro- podltai novy, nebylo moino zasahovat do vnitfni struktury mikropoCItaCe. Probl6m byl tedy vyfeSen trochu „oklikou“. Od tisk^rny se vpodstatS chce jen jedno: tisk duleiit^ch udaju vzniklych vypoCtem apod. N6kdy budeme v§ak chtit i vypsat program. Pro ob6 dCileiit6 funkce Ize vyuilt obsahu obrazovky. Budeme tedy tisknout to, co se objevi na obrazovce.

Z [2] nebo [3] vyplyÂ fakt, ie pam6f obrazu (VI DEO RAM) zaCIn^ adresou ECOOH pro modul VIDEO 32 (popf. od adresy E800H pro modul VIDEO 64) a kondl adresou EFFFH. PoC6teinl adresa VIDEO¬ RAM je uloiena jako syst6mov^ prom^nnS VIDEO na adresîch 0020H a 0021H. Kon- stanta, urdujici d^lku f^dku (tj. po£et znaku na f^dku obrazovky), je uloiena jako DRAD na adrese 001FH. S t6mito syst6movymi promSnnymi budeme tedy pracovat, aby program byl univerz^lnl pro oba nablzen6 VIDEO moduly.

Popis rozhrani Na obr. 1 je uvedeno schema rozhrani

mezi 10151 a d^lnopisni/m pPIstrojem. Za- pojenl je pom§rn6 jednoduch6, funkce jednotliv^'ch integrovan^ch obvodQ neni tfeba rozv^dSt, byly jii dostate6n§ popsSny na str^nk^ch Casopisu i knih.

Integrovany obvod 101 {MH3212) pin! funkci vyrovnSvacI pam6ti jednoho bajtu. Zîpisovy puls WRITE je vytvdfen deko- d6rem adres tvoPenym dvema obvody 101 a 103 (MH3205). Rovnice sign^lu je

WRITE = = AO . A1 . A2 . A3 . A4 . A5 . A6 . A7 . lOW^ Z^pis stavu datov6 sb§rnice je tedy prove-

I den V okamiiku generov^nl zdpisov^ho pulsu lOW^ = 0 pfi stavu 20H na adresov6 sb6rnici. To je pPIpad vykon6v6nl instrukce OUT 20H.

Podle vloien6ho logick6ho stavu na dato- v6m bitu DO se bucT otevPe nebo zavfe tranzistor T1, tim se pFes optoelektronicky izolStor 01 zavre nebo otevre tranzistor T2. Tak dojde k sepnuti nebo rozepnuti s6riov6- komunikaCnl linky tranzistorem T4. Protoie d^lnopisnou linku m^ pro t6kat jmenovity proud 40 mA, je tranzistor T3 vyuilt ve funkci proudov6ho snlmafie spoleind s rezistorem R8. Vzroste-li proud s^riovou linkou nad stanovenou mez, ote¬ vre se tranzistor T3, 6imz se za6ne privirat tranzistor T4 a proud linkou zaCne klesat.

Diody D1 a D2 slouzl ochran6 vystup- nlho tranzistoru pred napfefovymi §piCkami z rel6 d^lnopisu. FiltraCnl 5len slouil k eliminaci ruSenI indukovan^ho s^riovou linkou do obvodO podItaCe.

Popis programu Protoie mikropoCItad IQ151 pracuje

s k6dem ISO 7, musime zabezpeSit pPevod tohoto k6du na k6d CCITT2, kter^' zase

D0C>^

Tab. 5. Pfiklad pouiiti tlskov4ho programu

SAPI 1 (tzv. vlastnl assembler). V na§em pFlpad§, kdy byl vyuilt pFi vytvoFenl progra¬ mu pro „cizl“ zaFIzenI, se z n§j na chvlli stal assembler nevlastnl (cross-assembler). Proto je V uvodu programu pouiita adresa 4E00H jako po6§teenl, pFICemi na vlastnim mikropodItaCi 10151 bude program umlsten od adresy 7E00H.

Vlastnl program je pom§rn§ dost! pops6n ve vypisu, a tak z^jemci Ize doporuCit

lOWt^

*5 1/

*51^-

A DC n

B

c lo

Te

_

§ 3:

_ 1

Obr. 1. Schema rozhranf mezi IQ 151 a ddlnopisem

pouilvaji pgtistop^ ddinopisy. Ddinopisy pracuji se s6riovou proudovou komunikaci s rychlosti komunikace 50 bitu za sekundu (50 Bd). T§mto skuteCnostem musime po-

âdresa 20H ~27H chopiteln6 pFizpusobit technick6 i progra- mov6 FeSenl.

V tab. 1 je uveden vypis zdrojov6ho programu pro FIzenI s6riov6 komunikace a ovldd^nl rozhrani. Program byl vytvoFen na mikropo£lta£j SAPI 1 pomoci monitoru

103 MICAD [5]. Tento rozSIFujlcI monitor je urCen zejm6na pro vytvoFenl programov6ho vybaveni na samotn^m mikropo£lta£i

zevrubn^ prostudovdnl (a pFIpadnd dal§l vylepSenI).

V tab. 2 je uveden zp§tny pFeklad programu v pamSti mikropoCItaCe SAPI 1. Tabulka 3 obsahuje v]^pis pouiitych pro- mSnnych pFi pFekladu programu z tabulky 1.

Po vioieni programu do pamSti IQ151 ve strojov6m k6du (nesmime vSak zapome- nout pFeadresovat vy§§l bajty adres skoku z 4E na 7E) Ize program spustit bucT V reiimu MONITOR pFIkazem C7E00 nebo V reiimu BASIC pFIkazem CALL 32256. Program za6ne na ddinopisu opisovat obsah obrazovky. PFIkladem je vypis progra¬ mu z pam§ti IQ 151 (tabulka 4). Pro praktick6 aplikace je nutno vyzkouSet

si nejdFIve moinosti pFedkl6dan6ho pro-

Tab. 1. Vypis zdrojov6ho programu-

1 CALL6216 53 CPIB 2 ORG4EOO

; zAkl. srovnAnI 54 MVIC.DO

3 MVIA.FF 55 JZ®B 4 STAgFF 56 CPI20 5 Move,A 57 RC 6 CALliiD 58 CPI60 7 LHLD20 ; HL<-(VIDEO) 59 JC(»C2 8 ®A:PUSHH

; A <-ZNAK Z VIDEOPAM&TI 60 ANIIF

9 (gAl:MOVA,M 61@C2:ANI3F 10 INXH 62 PUSHH 11 CPI 20 ; JDE 0 MEZERU? 63 LXIH,®AA 12 JNZgB ; NE 64 MVIB.O 13 CALWF ; TEST KONCE MDKU 65 MOVE,A 14 JN2@A1 ; NENI KONEC fiADKU 66 BABE 15 POP D ; NAPRAzDNO 67 MOVA,M 16 @A2:CALI®C ; VYSLE 'CR' a 'LF' 68 ORIFE 17 LDAIF ; A<-(DRAD) 69 MOVB.A 18 DCRA 70 LD/@FF 19 DCXH 71 XRAB 20 ORAL 72 CN2@CC 21 ALI 1 ; NASTAVl CY 73 MOVC.M 22 MOVL,A 74 POP H 23 MVIA,0 75(®B:MVIB,8 24 ABC H 76 MOVA,C 25 MOVH,A

; JE KONEC VIDEOPAMIiTI? 77 ANI FE

26 CPI FO 78 CMA 27 JC@A ; NE 79(»B1;0UT 20 28 RET

; pSvODNI ADRESA VIDEO 80 RRC

29®B:P0P H 81 Move.A 30 @B1:M0VA,M 62 CALI®DE 31 INXH 63 MOVA.C 32 CPID ; KONEC TEXTU? 64 BCR B 33 JZ®A2 ; ANO 85 JN^Dl 34 Move.A 86 RET 35 CALI#C0 ; TISK ZNAKU 87^DE;LXIDJ@I 36 CALlgF ; TEST KONCE ftADKU 88@DF:DCXD 37 JNZgBl 89 MOVA,D 36 JMR®A2 90 ORAE 39 @C:MVIC,0L ; C <- 'CR 91 jn:®df 40 CALIffCO 92 RET 41 MVIC.OA ; C <- 'LF' 93®CC:MOVA,B 42 JMIgeO

; A <- (BRAD) b6LKA MbKU 94 STASFF

43(*F:LBA1F 95 RLC 44 DCRA 96 RLC 45 CMA 97 RLC 46 ORAL

; JE KONEC SAbKU? 98 ANIFE

47 CPI EO 99 Move,A 48 RET ; Z=K=>JE KONEC SABKU 100 JMR®D 49(®CO:MOVA,C ; p6EVOD ascii -> CCITT2 101(»FF:NOP 50 CPIA ; 'LF'? 102 ®AA:NOP 51 MVIC,C4 52 jzgr

103 EQUeBB=680

CR

; A<20 =>NELZE TISKNOUT

; A=<20,5F> ; malA pismena na velkA ; A^-OOXX XXXX

; ADRESA TABULKY

HL<-<®AA+A A <-dAlnopisn^ ZNAK PftEftAZENl?

PAMET POSL. PftEfiAZENl A <-0000 OOOP z=o ^vySle pReRazenI CALNOPISN^ ZNAK

b<-poCet bit9

DOPLNl START BIT DOPLN&C A AO -> PftlPRAVl DAL§1 BIT ODLO&l A DO C CEKA 20 US VRACl ZPfer ZNAK jsou vyslAny vSechny bity? je§t6 ne

KONSTANTA pro 20 ms

; VYSLE ZNAK PftEfiAZENl ; ULOSl JEJ

; A=IIIIZIIO

PAMflf PftEftAZENl TABULKA pSekladu ODPOVIdA 20 ms

(®Z4E00 B7 4E00 3E FF MVI A,FF 4E02 32 B3 4E STA 4EB3 4E05 4F MOV C,A 4E06 CD 89 4E CALL 4E89 4E09 2A 20 00 LHLD 0020 4E0C E5 PUSH H 4E0D 7E MOV A,M 4E0E 23 INX H 4E0F FE 20 CPI 20 4E11 C2 31 4E JNZ 4E31 4E14 CD 50 4E CALL 4E50 4E17 C2 OB 4E JNZ 4E0D 4E1A D1 POP D 4E1B CD 46 4E CALL 4E46 4E1E 3A IF 00 LDA OOIF 4E21 3D BCR A 4E22 2B DCX H 4E23 B5 ORA L 4E24 C6 01 AEI 01 4E26 6F MOV L,A 4E27 3E 00 MVI A,00 4E29 8C ADC H 4E2A 67 MOV H,A 4E2B FE FO CPI FO 4E2D BA OC 4E JC 4E0C 4E30 C9 RET 4E31 El POP H 4E32 7E MOV A,M 4E33 23 - ' INX H 4E34 FE OD CPI OD 4E36 CA IB 4E JZ 4E1B 4E39 4F MOV C,A 4E3A CD 59 4E CALL 4E59 4E3D CD 50 4E CALL 4E50 4E40 C2 32 4E JNZ 4E32

Tab. 2. Vypis zpitndho pfekiadu programu

4E43 C3 IB 4E JMP 4SIB 4E46 OE OD MVI C,0B 4E48 CD 59 4E CALL 4E59 4E4B OE OA MVI C,0A 4E4D C3 59 4E JMP 4E59 4E50 3A IF 00 LBA OOIF 4E53 3D DCR A 4E54 2F CMA 4E55 B5 ORA L 4E56 FE m

o

CPI EO 4E58 C9 RET 4E59 79 MOV A,C 4EBA FE OA CPI OA 4E5C OE C4 MVI C,C4 4E5E CA 89 4E JZ 4E89 4E61 FE OD CPI OD 4E63 OE DO MVI C,D0 4E65 CA 69 4E JZ 4E89 4E68 FE 20 CPI 20 4E6A D8 RC 4E6B FE 60 CPI 60 4E6D DA 72 4£ JC 4E72 4E70 E6 IF ANI IF 4E72 £6 3F ANI 3F 4E74 E5 PUSH H 4E75 21 B4 4£ LXI H,4EB4 4E78 16 00 MVI D,00 4E7A 5F MOV E,A 4E7B 19 DAD D 4E7C 7E MOV A,M 4E7D F6 FE ORI FE 4E7F 47 MOV B,A 4E80 3A B3 4E LDA 4EB3 4E83 A8 XRA B 4E84 C4 A6 4E CNZ 4EA6 4E87 4E MOV C,U

A 4E88 El POP H 4E89 06 08 MVI B,08 4E8B 79 MOV A,C 4E8C E6 FE ANI FE 4E8E 2F CMA 4E8F D3 20 OUT 20 4E91 OF RRC 4E92 4F MOV C,A 4E93 CD 9C 4E CALL 4E9C 4E96 79 MOV A,C 4E97 05 DCR B 4E98 C2 8F 4E JNZ 4E8F 4E9B C9 RET 4E9C 11 80 06 LXI* D,0680 4E9F IB DCX D 4EA0 7A MOV A,D 4EA1 B3 ORA £ 4EA2 C2 9F 4E JNZ 4E9F 4EA5 C9 RET 4EA6 78 MOV A,B 4EA7 32 B3 4E STA 4EB3 4EAA 07 RLC 4EAB 07 RLC 4EAC 07 RLC 4EAD E6 FE ANI FE 4EAF 4F MOV C,A 4EB0 C3 89 4E JMP 4E89 4EB3 00 NOP 4EB4 00 NOP 4EB5 00 NOP 4EB6 FF RST 7 4EB7 FF RST

339

gramu. Program toti2 vypISe v§e, co ]e V okamiiku jeho zavoldnf na obrazovce.

Pfikladem pou2it( je dSle tab. 5 s ukdzkou vypisu programu a tisku vystupnfch hodnot.

N6kdy bude nutno zabrdnit „vniknut(“ interpreteru BASIC 6 do oblasti, v nil mdme tiskov)/ program; dos6hneme toho napf. prikazem CLEAR 100,416, ktery vyhradf 100 bajtu pro fet6zcov6 prom6nn6 a 416 bajtQ u2ivatelsk6 oblasti, v n(2 mdme svOj pro¬ gram.

Ziivdr

fteSeni bylo vyzkou§eno pfi nSkolika programech na stfednl prumyslov6 §kole stavebni pri tisku vysiedkCi ruznych uloh. Zapo- jeni podle obr. 1 byio realizovSno na univer- zîni desce dod6van6 vyrobcem k mikro- po6ita£i.

Literatura

[^]Jelek, J.: SkoinI mikropoCItafi IQ151, AR A12/85. [2] Kollert, E.: ProgramovAni pofiltaCe IQ151 V jazyku BASIC, KOMENIUM-Praha 1984. [3] — : technick^ dokumentace mikropo- Cftafie IQ151. [4] — : technickd dokumentace mikropo- erta6e PMD-85. [5] Vlach, J.: Maiy assembler pro SAPI 1, dosud nepublikovdno.

XV eC2-4E?2 0OA-4EOC @0D-4E8v @Al-4EOD @D1-4E8F eA2-4ElB eDE-4E9C @GB-4E31 0DF-4E9r eBl-4E32 0CC-4EA6 eOC-4E46 aFF-4Ee3 @0F-4E50 @AA-4EB4 eC0-4E59 eC'B- 06S0

Tab. 3. Tabulka pouiit^ch promdnn^ch pfi pfekladu

Tab. 4. Vypis z programu z pamSti IQ151 (ohranidend ddst znadi tabuiku pfekladu ISO 7 na CCITT2)

-7»00 3* ff 32 b3 7* cd ^9

• 0

to

7e 2® 20 00 ®5 7e 23 f ®

7el0 20 c2 31 7e cd ?0 7e c2

7e18 Od 79 dl cd 46 7® 3® If

7#20 00 3d 2b 05 c6 Q1 6f 3®

7e28 00 8c 67 fe fO d» Oc 7e

7e30 c9 ®^ 7e 23 f® Od c® 1b

7e38 7e 41 od 59 7e cd^ 50 7®

7®(f0 c2 32 79 c3 1b 7e 0® Od

7e48 cd 59 79 0® 0® c3 59 7e

7e50 3a If 00 3d 2f b*; f® eo

7e55 c9 79 f® 0® 0® ok cm 89

7®60 79 1 9 Od 0® dO am R9 79

7®68 f® 20 d8 f® 60 d® 72 7®

9$ If e5 3f e5 21 b/i 7®

Pnkazy READ a DATA na mikropoci'taci ZX-81

Jaroslav Kusala

Pfi psani nSkterych programu na ZX-81 se nepfiznive projevi skutefinost, ze ne- muzeme pouzit jinak b^znych pfikazu READ a DATA. Tento nedostatek je mozno obejit pouzitim jednoducheho podprogramu. Mam je^ nahran hned na zaCatku jedne z programovych kazet a v pfipade potfeby je] nahraji do pameti jeste pfed zacatkem zapisovani viastniho programu z klavesnice. Podprogram DATA je na fadcich 9940 ai 9998, ukl^dan^ data se zapisuji do fet§zce na fadku 9950 {v§ech- na data do jedineho fîdku, jsou navzajem odd6lena carkami).

Vypis podprogramu; 9940 STOP 9950 LET Q$ = “ 3, 7, 5, 27, 456 “ 9955 LET W$ = “ “ 9960 IF POINT = LEN Q$ + 1 THEN

GOTO 9995 9965 IF Q$ (POINT) THEN LET

W$ + Q$ (POINT) 9970 LET POINT = POINT + 1 9975 IF POINT = LEN Q$ + 1 THEN

GOTO 9985 9980 IF Q$ (POINT) THEN GOTO

9965

9985 LET READ = VAL W$ 9990 RETURN 9995 PRINT „CHYBI DATA - CHYBI

DATA“ 9998 STOP

Pouzit!: V sestavovanem programu musi byt pfed prvnim vyuzitim dat pfifazena promenne POINT hodnota 1. zadna promenna pouzit^ V programu nesmi byt nazvana POINT a take z^dny pouzity fet§zec nesmi byt ozna6en Q?! nebo W$. Data se z fadku 9950 vyvolavaji dvema za sebou jdoucimi pfikazy GOSUB 9950 a LET X = READ a nahrazuji jediny pfikaz READ X, znamy z ostatnich verzi jazyka BASIC. Vzhiedem k tomu, ze programy pro ZX-81 neni tfeba povinne zakondovat pfikazem END, je pfed podprogramem DATA na kazetd nahr^n i pfikaz STOP na fadku 9940, ktery znemozni, aby program po spInSni po- sledniho pfikazu pokra(ôval na fadcich 9950 a dalSich a tak vyvolal chybove hl^geni. Pfiklad zafazeni podprogramu DATA do hlavniho programu:

10 DIM X (10) 20 LET POINT = 1

50 GOSUB 9950 55 LET N = READ 60 PRINT “ N = N

80* FOR I = 1 TO 4 83 GOSUB 9950 85 LET X (I) = READ 87 PRINT “X“;I;“=“;X(I)

NEXT I

7«78 16 00 ^ 19 7e fe &7

7«60 3» h3 7e c4 *6 7«

7«0)8 el 05 03 79 e6 fe 2f d3

7«30 20 Of 4f cd 3c 7e 79 05

7e98 c2 Qf 7® c9 80 06 1b

7ea0 7® 5 3 c2 3f 7® c9 7« 32

7®®“ b3 7® 07 07 07 »6 f® Ui

7ebO c3 80 7® f® f2 Gj f3 dd

7®b8 d3 c3 db f5 ®o od d7 df

7®c0 ®5 f9 d? f1 ®d ®f d5 cb

7®c8 ®1 cf fd ®7 fb »b ®3 d®

7®d0 fn ®4 C8 c6 c8 d4 ca d2

7®d8 f2 fa f2 c« d® 9k 62 ®2

7e®0 dfl c6 fQ f® ®c ®® ®6 C2

7e96 d4 ®0 ee ce cc fo dc dc

Te-fO d® fc ®4 f2 ff ff ff ff

9940 STOP 9950 LET Q$ = “3, 7, 5, 27, 456“

Nakazete

9998 STOP Po probehnuti programu se vytiskne: N = 3 X 1 = 7 X 2 = 5 X 3 = 27 X 4 = 456

jednoduchV digitiziIr pro $kolni po6ita6 IQ151

(Dokonceni)

Pr^ce s programem

V§e potfebn6 je uveden6 v programu. Je potfebn6 dodat, ze pfi rozdilnosti mechanickych konstant od t§ch v programu (a=201,2:b=200,4:49:8), pripadnS zvolfte-li jin6 kalibraCni body, je tfeba prov6st V programu upravy. Jedn^ se o r. 2130 a 2140, data kalibraCm'ch bodu (pozor uhly jsou V radi^nech) jsou na f. 5000. Program je sestaven pro 10 kalibrainich bodu. Podprogram line^rni regrese je na f. 3000. V pfipadfi, 2e potfebujeme zrychlit ladfenf programu, nesnim^me body pro kalibraci a vyuzijeme dat od r. 28 do f. 35 (vypoCet spustime RUN 28). Podmfnka na f. 50 se nech6 pri pefilivS proveden6 kalibraci a serizen6m pfipravku spinit. Lze ji v§ak obejit bez nutnosti nov6 kalibrace, jak nabizi menu. V reiimu snfm^ni soufadnic je mozn6 pfi jejich mnoistvi v nich „listovat“ nahoru i dolu (kl^vesami pro pohyb kurzo- ru). Soufadnice je mozn6 kdykoli nahrît na kazetu. Pfi kreslenf grafu z jii zn^mych soufadnic se totiz ztrati z obrazovky (nikoli vSak z pamfeti po£ita£e). Podobn6 moinosti jsou pfi kresleni bodu na obrazovku. Zatim mk pfi souCasn6m stavu grafiky poCitaCe omezen6 moznosti. RozliSovacf schopnost pfi kresleni je asi 4 mm. Lze pou2ivat jako podprogram pfi feseni rozmanitych uloh.

RozliSovaci schopnost, reprodukovatelnost a pfesnost

Jestlize analyzujeme zjednodu§en6 vzor- ce (3) pro stejnou velikost a = p, zjiSfujeme,

ze pro stejnou rozliSovaci schopnost z^visi pfirustek pfevodu (uhlu) na vlastnostech funkci sin a cos. RozliSovaci schopnost bude tedy pro obS soufadnice stejn^ pro 45°, pro 0° bude lepsi pro soufadnici y a pro 90° naopak pro soufadnici x. Pro nestejne uhly jsou uvahy slozit§j§( a je rychlejSi se 0 vysledku pfesvSdCit prakticky. PrumSrnî rozliSovaci schopnost je 1 mm. Reproduko¬ vatelnost pfi uiiti stabilizovan^ho nap6ti pro MKO je lep§i ne2 1 chyba z p§ti za sebou opakovanych mSfeni. Absolutni pfesnost odpovidd zhruba rozliSovaci schopnosti. M^nS pfijemn^ je to zji§t§ni, ie relativni chyba m§fen6 soufadnice 1 mm je 100%, ale u soufadnice 250 mm je to 0,25 %!

Ziivgr

V pfisp6vku je uveden jeden z mo2nych zpusobu feSeni jednoduch^ho digitiz^ru pomoci nenîrofinych technickych prostfedku. Vysledky, kter6 byly dosaieny touto metodou, lze je§t6 zIepSit pouzitim kvalit- n§j§ich potenciometru. Pfi realizaci byly vyuiity ai na iasovaCe bulharsk6 vyroby tuzemsk^ sou^^stky. ReSeni dostupn§j§im MKO UCY74123 bylo vyzkou§eno, ale s podstatnfi horSimi vysledky.

Pfevodnik lze pouilt i na jin6 aplikace (mfefeni elektrick^j'ch i neelektrickych veliCin — odpor, kapacita, teplota, osv6tlenl atd.), obohati to vyuiiti poSitaCe 1Q151 ve vyuce.

Vypis obslu2n6ho programu

Pffloha 0: Zabihdvacf program

Podprogram od adresy 4000 do adrosy 400F.

4000 F3 Dl blokovOni pFeruienf 400011 00 00 LXiD.OOOO nulovOni p4ru registrO 0, E 4004 79 MOV A, C ktery MKO bude nahozen?

4005 D3 F8 OUT F8H (1.2) volAni pfevodniku a vysUni

400713 INX D El (E2) pfiOteni 1 do reg. pAru D, E

4008 DB F8 IN F8H vstup dat z pfevodniku do

400A B7 ORA A poiitaOe je jeitO dany MKO nahozen?

400B FA07 40JM 4007 jestliie ano, jdi na 4007, jinak

400E EB XCHG pokraiuj na 400E vymOna obtahu pArO HL a OE

400F FB El povoleni pferuAeni 4010 C9 RET nAvrat z podprogramu

Program v BASICu

0 CLS 10 P1=WORD(HEX(4000),1) volAni podprogramu ve etroj. jazyku 20 P2=WORD(HEX(4000),2) a v^bir MKO 30 PRINT a 10,10 PI, P2:WAIT (50):GOTO 0

Literatura

[1] Goidkuhle, Kindt: Grafiktablett — MC 10/1983.

[2] S/ary.- MikropoCitaC a jeho programo- v^ni. Praha, SNTL 1984.

[3] Jednoduchy digitizer: AR 6/1985.

P. S. Z^vSrem d§kuji za pomoc pfi realizaci pracovnikum ZPA Novy Bor V. Ne- voralovi a L. MaSkovi, kolegovi J. Jezkovi a z^kovi P. Zakoufilovi. PfispSvek vzniki z nadseni z^ku pro vypoSetni techniku. Je snahou o roz§ifeni aplikaci Skolniho po- 6ita6e IQ151 a jejich vyuiiti ve v^J'uce automatizace, vypoSetni techniky, ale i matematiky.

0 CLS 1 OIM lJ(2'f.:D) :D1M V(25b):DlM M( ); GOSUB10000 2 DEF FNU(F)=-lNT«F*100+.5)/100)

6 RESTORE?:PORI=1T010:READT(I)= NEXT 7 DATA^:.2 / 46 / 41 / 39 / 34,30 / 27 / 26 / 23 / 20 10 CLS 15 PRINT"KALIBRACE" 16 PRINT}5<15/0"Snifnej postupne body 1-10” 23 P0KE24/32:FORI1=1TO10 25 PRINT?/.24/0"Naslav hledacek do bodu";" "STRx( 11) :G0SUB2000 26 A( I1)=^)<:B( ll)=Y/225:PRlNTX/Y/225: WAIT(IO) : P0KE23/T(11) :CALLHEX(F973) : CLS 27 NEXr:REM;Data pro zkouseni bez kalibrace 28 REM;A(1)=104:A(2)=118:A(3)=133:A(4)=149:A(5)=163:A(6)=193:A(7)=149:A(8)=192

29 REM:A(9)=163:A(10)=192 30 REM:B(1)=103:B(2)=103:B(3)=116:B(4)=128:B(5)=140:B(6)=164:B(7)=166:B(8)=189 31 REM:B(9)=165;B(10)=140 35 REM:L>EF FNU( F ) = INT(( F*100+. 5)/lOO)

40 G0SUe3000 42 PRINTrAB(4)"Soucinitele korelace” 43 PRINT TAB(4)"R1="R1;TAB(16)"R2="R2 = WAIT(50) 50 51 60 70 71 72 73 74 75 76

IFR1>.9999ANDR2>.9999THEN60 CLS:PRINTS<12/4"Spatna kalibrace -opakuj!":WAIT(50):G0T070 CLS:PRlNT?<20,8"Konec kalibrace":WAIT(25) P0KE19 / 30 : C:LS : PRI NT "MENU" CALLHEX(417A) PR INT S<5 / 0; " 1-Sr» i man i sou radn i c bodu " PRINT"2-Nahrani souradnic z mgf" PRINT"3-Kresleni ^rafu ze snimanych PRINT"4-Kresleni grafu" PRINT"5-Nahrani grafu z mgf" PRINT"6-Nova kalibrace"

souradnic"

341

78 PRIN I "?-Konec prociramu" 79 I 1NKP YK : IFI >:= " “ f HEN79 81 IFI»;="1"THEN90 82 IFI>:='*2’‘THEN8200 ^ 83 IFIx=»3'‘THEN6000 84 IFI.-";="4"THEN4000 85 IFI.«<='‘5‘'THEN8100 86 IFIx="6"THEN2 87 IFIx=’‘7*'THENEND 88 G0T079 90 CLSiN-0:P0KE262/0 91 PRIN rS<0/0”Snimani souradnic bodu" , 92 PRINT&10/0*'Rolovani textu dolu -B(kurzor)" T 93 PRINT&12/0"Rolovani textu nahoru -C(kurzor)" f 94 PRINT«(16,0’’Radk(>vani 1 -FI" 95 PRINT««18/0"Radkovani 2 -F2" 96 PRINT%:20,0"Nahrani souradnic -F5" 97 PRINT&22/G"Koriec snimani -K" ;S<26/0"Pamatuj si/pokracuj P !" 98 I >:= 1NKEY>:: IFI x= •• THEN98 99 CLS:PRlNT8<24/0"Nastav hledacek na snimany bod" 100 PRINT"Stiskni mikrospinac" 105 POKE19/22:PRINT&2/0; 106 IFN=0THEN125 109 N=N-1:F0RE=1T0N 110 PR1NTE n AB(8)"t X/y 3=L"PEEK(25S+2*N)TAB(20)";"PEEK(259+2*N)TAB(26)"3" 112 NEXT:P0KE266/N 115 P0KE260,PEEK(260)-l 125 G0SU132040: ]TY=0THEN70 127 IFY=bTHEN125 129 IFY03THEN134 130 IFW<1THEN125 132 PRlNT&2/0W;rAB(8) "Lx/y3 = t" / PEEK(258+2*W) fAB(20) " ; " /PEEK(259-»-2*W)TAB(26) "3 133 PRINT&22,0:W=W“1:G0T0125 134 IFY=NTHEN125 135 IFYM00THEN148 139 Y=Y+1 140 PR 1NIY; 7 AB (8) " i: X / y 3=t" PEEK (258+2*Y) 7 AB (20) " ; " PEEK < 259+2*Y) TAB (26 > " 3 " 142 G0SUB200 P0KE266, Y : W=Y-30+10*PEEK (20) 145 G0T0125 148 G0SUB2100 150 PR 3 NI N / 7 AB (8) " t X / y 3 = C " XTAB (20) " ; " Y I"AB (26) " 3 " 152 IFPEEK (15) ==22THENG0SUB200 155 W=N-30+10*PEEK(20) 160 P0KE266/N 165 C:ALI..HEX (4075) / X / Y 180 G0T0125 200 PR1NI&0/0/SPC(31);&22,0:RETURN 999 END 2000 REM:Prevodnik a vypocet prumeru 2020 PR1N7"Stiskni mikrospinac" 2040 Y=W0RD(HEX(402E)) 2045 IFY<=1007HENRETURN 2050 X=W0RD(HEX(4071))/225 2095 P0KE23/15:CALLHEX(F973):RETURN 2100 A1=K1*X+T1 2110 Bl=K2*Y/225+T2 2130 X=201.2*SlN(Al)+200.4*SlN(Bl-Al)-49 2140 Y=200.4*C0S(Bl-Al)-201.2*C0S(A1)+8 2142 X=FNU(X):Y=FNU(Y) 2143 X=250-X:1FX<07HENX=0 2144 IFX>250THENX=250 2145 Y=210-Y:1FY<07HENY=0 2146 IFY>210THENY=210 2200 N=N+1:P0KE266/N

2500 RETURN 3000 REMiLinearni regrese y=kx+q 3005 PRlNT8<15/8"Cekej / pocitam" 3010 P=0:P1=0:H-0;Q=0:Q1=0:Z=0 3015 G=0:Gl=0:Hl-0:21=0:K=0:L-0: I=0:J=0 3018 RESTORE 5010 3020 FOR] =:1T010 : READ D( I) : NEXT I 3030 F0RJ=17010:READ E(J>:NEXTJ 3200 F0RK=1T010:P=P+A(K) 3210 P1==P1+A(K)*A(K) :NEXTK 3220 F0RL=1T010:G=G+B(L) 3230 G1=G1+B(L)*B(L):NEXTL 3250 P2=P/10:P3=P1-10*P2*P2

326G G2=G/10:G3=G1—10#G2*G2 3265 REM:Aritmeticky prumer prevodu Palfa-P2/Pbeta-G2 3270 S1=SQR (ABS (P3) /10) : S5=SGJR (ABS < G3) /10) 3280 REM:Smerodatna odchylka prevodu Palfa-Sl/Pbeta-S5 3290 S2=SG!R (ABS (P3) / 9) .- S6=SG!R (ABS (G3) / 9) 3295 REM:Vyberova smer.odchylka prevodu Pal1a-S2/Pbet3 S6 3300 F0R1=1T010:Q=Q+D(I) 3310 Ql=ei+D<I)*D(I) 3325 Z=Z+A(1)(I):NEXTI 3350 F0FiJ=lT010: H=H+E(J) 3360 Hl--Hl-iE(J)*E(J) 3365 Z1=Z1+B(J)*E(J):NEXTJ 3380 Q2=Q/10:Q3=Q1-10*Q2*Q2 3390 H2=H/10:H3=H1-10*H2*H2 3400 S3=SQR(ABS(Q3)/10):S?=SQR(ABS(H3)/10) 3410 REM:Smerodatna odchylka UHLU alfa-S3/beta-S7 3420 S4=SGlR (ABS < Q3) /9) : S8=SQR (ABS (H3) /9) 3425 REM: Vyber. odchylka UHLIJalfa-S4/ beta-S8 3430 REM:S{n€mice recjresni primky k 3440 K1=(Z-10*P2*Q2)7p3 3450 K2=<Z1-10*G2*H2)/G3 3460 REM:Soucinitel q recir.primky 3470 T1=Q2-K1*P2 3480 T2=H2-K2*G2 3490 RfcM:Soucinitel korelace Rl; R2 3500 R1=K1*SQR(ABS<P3/Q3)) 3510 R2=K2*SQR(ABS(G3/H3>) 3520 RETURN 4000 CLS:PRINT&5/0"Kresleni grafu na obrazovku ":P0KE262/1:N=0 4001 PRlNl&20/0"Nahrani grafu - F5" 4002 PRlNT’’Konec kresleni - K" : PRINT“Pokracuj stiskem P" 4003 I x= INKEYw1FI k= *' “ THEN4003 4004 CLS:G0SUe9940 4005 PRlNTS(0/0"Kresleni qrafu na obrazovku "/&0/0 4006 G0SUB2040:IFY=0THEN70 4007 IFY=5THEN4005 4008 G0SUB2100 4010 GDSUB9000:G0SUB9030 4225 G0T04006 5000 REM:Uhly alfa”D

5010 DATA 1.712567/I.588937/I.880911/-0.018010/0.407934/0.815900/I 215161 5011 DATAl.032234/1.385410/1.337503 5020 REM:Uhly beta“E 5030 DATA2.233970/1.452956/1.089154/0.247697/0.897186/1.680392/1.798542 5031 DAT A1.038624/0.548947/1.542280 6000 CLS!G0SUB9940 6005 PRlNTJ5<0/0"Kresleni snimanych bodu"; 6020 IFN=0THEN6420 6040 F0RI=1T0N 6045 U(1)=USR(HEX(4080)):1FU(1)=255THEN6200 6046 U(1+1)=USR<HEX<4080)) 6049 X=U(I>:Y=U(I+l) 6050 G0SU89000:NEXTI 6200 PRlNT&0/0"Nejsou uz dalsi hodnoty/cekam na dalsi volbu" 6300 J>:= 1NKEY.V: 1 FJx= " " THEN6300 6400 G0T070 6420 PRlNT&0/0"Nejsou zadne hodnoty "=WAIT(50):G0T090 7050 XX=USR(HEX(4080)):1FXX=255THEN7100 7060 YY=U3R(HEX(4080)) 7070 PLOTXX / YY G0T07050 7100 RETURN 8000 CALLHEX(40D7) 8100 G0SUBS300 8110 CALLHEX(417A) 8115 CLS:G0SUB9940:G0SUB7050 8117 P0KE260/PEEK(260)-l 8120 G0T04005 8200 G0SUB8300 8204 PRlNT&0/0/SPC(31)/&l/0/SPC(31) 8210 CALLHEX(417A):N«0:I=0:K=0:J=0 8214 PRlNTfeO/0"Souradnice z maanetofonu"/8c25/0"Dalsi souradnice - stiskni D 8215 N=N+1:K=20*J:1=2*N-I< :M(N)=USR(HEX<4080)) 8216 M(N+1)=USR(hex(4080 >) 8217 IFM(N)=255THEN8230 8218 PRlNT*<28/0"Vypis neopaku j i /zapisu j !" 8220 PRlNT&l/0N/TAB(8)"lx/y3=t"M(N)TAB(20)";”M(N+1)TAB(26)”3" 8222 IFl-20*(J+1)0RI>21THENJ=J+1:WA1T(10):CLS 8223 PRlNT&22/0/SPC(31)/&25/0"Dalsi souradnice - stiskni D "

8224 I w= 1 NKt:YK : 1FI k= •• ” THEN8224 8225 PrjKH24 /16 : CALLHEX (F973) 8228 G0T08214 8230 PRlNTJ!>.25/0"Poslecini souradnice - jdu na MENU" 8232 I w= INKEY«: 1F 1 >*:= " " THEN8232 8240 G0T070 8300 CLS:PRINTS<20/4"Zapni magnetofon":P0KE24/255:CALL(HEX<F973)) 8305 CLS:PF<lNT&25/0"Po skonceni nahrani stiskni :<taiêsu ! " :CALLHEX(4010) 8310 CL&:PF<lNT&25/2"Nahrani skonceno/ pokracuj !'*: WAIT<20):RETURN 9000 XX=ABS(X/250*63):YY=ABS(Y/210*57)+2 9005 IFXX>63THENXX=63 9010 IFYY>63THENYY=63 9015 IFXX<0THENXX=0 9020 IFYY<0THENYY=0 9025 PLOIXX y YY:RETURN 9030 CALLHEX(4075)/XX/YY 9040 RETURN 9940 P0KE19/31 9945 PR1NT&3/0"Y"/:F0R1=1T015:PRINT"QR";:NEXT:PR1NT&3/31"_"; 9946 F0R1=4T030STEP2:PRINT&I/0"T"/S<I/31"T";:NEXT 9947 PRlNT&31/0"0"r = F0R1-1T015: PRINT"QL" ; : NEXT : PRlNT8t31/31"X"/8«O/0/ 9948 F0RI=4T029STEP2:PR1NT8<I/0"S"/&!/31"N";:NEXT 9950 POKE19/30:RETURN 10000 REM TITULEK SPS : t9,3l 10003 P0KE20/1:PRINT = PRINT:PRINT 10006 PRINT" PQGiQQQQQQQGiQQQQQQQQQ- " 10008 PRINT" T WMW T" 10009 PRINT" T <

•H

10010 PRINT" T E- X 1 - X E ^ T" 10020 PRINT" T 1 1 10030 PRINT" T T" 10040 PRINT" T V-> / 1 - ill -K T" 10050 PRINT" TMMMMM T" 10060 PRINT" T i 10070 PRINT" T V-1 1 V-U T" 10080 PRINT" T T" 10085 PRINT" T T" 10090 PRINT" T VE VARNSDORFU T" 10095 PRINT" T T" 10100 PRINT" KQQGIIQQQQQQQQQQQQQQCîQ J " 10105 P0KE20/2 10110 PRINT;PRINI"Tablata - proqram pro 10112 PRlNnAB(10)"souradnic bodu"

snimani

10114 PR1NTTAB<10)"a kresleni grafu" 10120 PRINT:PRINTiPRINT"***7/85-variantal2-AP/PZ/JJ**# 10130 IFINKEYk=""THEN10130 10205 RETURN

4000: 4010: 4020: 4030 : 4040: 4050: 4060: 4070. 4080: 4090: 40A0: 40B0: 40C0: 40D0: 40E0: 40F0: 4100: 4110: 4120: 4130: 4140: 4150: 4160: 4170: 4180: #

F311000079D3F813DBF8B7FA0740FBC9 210000E5C3BAF3060F210000220001CD 00402AOOO11922000105C;21K 40C9DBFS E601F5CDC9F8FE00CA8541FE03D24740 321400C1 C32?E 40FE19C A6541FE1 AC A18 41FE05CA9040F1C22E40214013221700 C073F90E01CD17402202010E02CL'1740 C92A0201C92A040171237323220401C9 2A04017E23220401F5FEFFCC73F9F1C9 C121F940CD88F43EFF321800CD73F92A 040136F FEB3E50321C00CDA2F 5215602 221B0O218A41O17F4OCD67F23A14OO47 0E19CD07F005C2C240012020CD07F005 C2CC40210500C9215602221B00011G40 118941210040CD67F2CDA2F52AD000Erj 21450001i;;'6CAC367F2135A41504E4912 20134D41474E45544F464F4E80E1E33A 0601A7C8C1C32E40CU0D412A41EC7DF E 31C22D417CFE20C22L'41C;32E403A1400 3208010E14216GEEEB062021200019EB 7E121323G5C24G4121AGFF190DC23841 3AO8O13D32O801C233412A0A012B220A O12103OOC9CDOD412A81EE7DFE2OCA2E 4O2AOA01C9EB71237OC9218A4122O4O1 AF320B01C9210000F1C9

!F

1.

. I e*

. ... j \ ... . 1 "

•' @... ..... A...Ge . ®. . . eA. . . .

A. . . . e... e! e.".. . s. . . g" g

. * . . . ♦..q#s#"... *. .■« ".s. . . . • .e. ..>.2...5.*

. .6. . >P2.! V . ! . A . . @ . c». : . . G .0.

. . 0 ! . . . ! V . " . . . . @

. .A! .e.g. . ...g..ZAPNI.

MAGNETOFON . . . . .e. .A*A.> .

-A I . .-A. .e: . . ! ...

# . . @A !.SA =2...3A*..+". ....A*..>. .. ...q#p.!.A"..

344

TURBO PROLOG Firma Heimsoethe Borland se sidlem

V MnichovS nabizl za 350 zSpadonSmec- kych marek novou verzi jazyka Prolog pro osobnl po£lta5e slu<iiteln6 s IBM PC. Jedn^ se 0 SestiprOchodov]^ (!) kompil6tor stan- dardnlho jazyka Prolog podle Clocksina a Mellishe. Produktem kompilStoru je stro- jovry' kdd, coi je v pflpad6 Prologu revoludnl zdle2itost. Vzhiedem k znadn6 komplikova- n6 pr4ci programu v Prologu je totii naprost^ v^tSina pfekladaiG feSena jako

>• interprety, to je pfeklada£e, kterd pracuji s textem programu pfimo za jeho b6hu. Kaidd instrukce se pfeloil a ihned vykon6. Znainou nevyhodou je nutnost mit pfi behu programu v pam6ti i pfekladai, kteiy zvI^Std u tak sloiit^ho jazyka, jako je Prolog, zab(r6 dost velky pamSfovy prostor. Dosud zn^my kompildtor jazyka Prolog byl realizov^n na poditaCi DEC-10 na univerzit§ V Edinburghu ve Veik^ Britdnii. Neni bez zajimavosti, 2e tento kompildtor byl napsdn V jazyce Prolog.

Turbo Prolog umoiftuje komunikaci s operaCnfm syst6mem PC DOS, mî velmi potfebnou trasovaci funkci, system vyb6ru datelch povelu znîm^ z modernich progra¬ mu (menu), umoiftuje pouilvat ok6nka — na obrazovce definovat oblast!, do nichi se bude tisknout, a ma velmi pohodiny celoobrazovkovy editor. Proto2e jazyk Pro¬ log nebyl puvodnS urCen k matematickym operacim, ale k pr6ci s vyroky, vyrokovymi formulemi a logick6mu zpracovînl dat (PROLOG = PROgramming in LOGic), je pozoruhodn6, ie Turbo-Prolog nabizi i prAci s redlnymi CIsly (REAL) v exponen- ciSIni notaci, obsahuje predik^ty trigonome- trickj'ch funkci a dalSi standardni predik%.

Kompitetor pracuje opravdu uctyhodnou rychlosti — pfektedd 2500 fddkO za minutu. Vznikly strojovy k6d muie komunikovat s assemblerem nebo programem napsa- nym v jazyce C.

\\\Clocksin, W., F.;Melish, C., S.: Program¬ ming in Prolog. Springer Verlag Berlin Heidelberg New York, 1981.

Zbyiek Bahensky

SVETELNY MAJAK Popisovan^ zanzeni byt obdobou

sv§teln6ho vystrazndho maj^ku, ktery pouzivajf vozy bezpeSnosti, zdravotnic- k6 sluzby, poi^rniku apod. V origin^l- nim provedeni je z^kladem maj^ku siln^ 2§rovka, kolem nS se para- bolicky reflektor a kuzel vyzafovandho sv6tla tedy rotuje. Barva svStIa je urôv^na barvou pffsIuSndho krytu. Svdteln^ signalizace byv4 ve v6t5in§ pfipadu dopInSiâ i signalizacf zvuko- vou.

sv6telny majdk bude pracovat na pongkud odIISndm principu, i kdyz dosaieny efekt bude obdobny. Nebude mi't z^dnd mecbanick6 prvky ani motor

a jeho Mrovky se budou rozsvdcovat postupnS, takze vznikne dojem JeJich ot^deni. Pouziti tohoto maj^ku je v§e- strannd — jako signaliza6ni zanzeni, i kdyz ho samozrejm6 na automobil pfipevnit nesmirrie.

Schdma zapojeni maj^ku je na obr. 1. DvSma tranzistory vytv^fime napgfo- v6 impulsy, kter6 pfiv^dime na 6itaC a odtud d^le na dekod6r. Z vystupu dekoddru jsou v rytmu vstupnich im- pulsQ otevirany vykonov6 tranzistorov^ stupn6, jimii jsou postupn6 zapin^ny a takd vypin^ny z^rovky umistSn^ V kruhu. V m6 konsfrukci jsem pouiit

celkem êst zSrovek, podle potreby jich muze byt i vice (nejvySe v§ak deset),

Tranzistor T1 stabilizuje nap^jeci 66st logickych obvodu, (5V), zatimco vystupni tranzistory jsou nap^jeny pl- nym napdtim {12 V). Tranzistory T2 a T3 pracuji jako nîhrada dvoub^zo- v6ho tranzistoru UJT. Vytv^feji jehlovi- td impulsy, jejichi kmitoCet Ize ovlivrto- vat nastavenim trimru P. Tyto impulsy jsou pak invertov^ny tranzistorem T4 a soufiasnd tvarov^ny, priCemz jejich sestupn^ hrana ridi CitaS I01. KmitoCet impulsu Ize pomoci trimru P mgnit V rozmezi asi od 1 do 3 za sekundu. CitaC je v na§em pfipadfe nastaven na Cit^ni §esti, podle potreby v§ak muzeme nastavit az do deseti. Pak ovsem musirne zapojit deset z^rovek spolu s pfisluSnymi spinacimi obvody. Vystu- py 6itaCe v k6du BCD Fidi 102 — prevedenim k6du BCD na k6d 1 z 10. V klidovdm stavu je na jeho

inr-nvie^/

distancni)^ \ T stoupky Nflil

■kryi z ptexi ska

vykonove

tram I story

*^deska

krytzPVC

deska ptosniho

spoje s elekironikou

Obr. 3. N^6rt sestavy desek

Obr. 2b.

je pomocf distanCnich ^loupkO upev- ndna stejnd velkd deska z lamindtu nebo textgumoidu, na nf2 jsou do hvgzdice pfipevnfeny vykonov6 tranzistory. Jejich emitory jsou paralelnd propojeny a pfipojeny na zem. Od bê~ kaid^ho tranzistoru vede dr4tovy spoj na hlavni desku a to podie pofadi na R20 ai R25 (obr. 3 a 4).

Nad lamlndtovou deskou je upev*. ndna dal§f deska ze shodn^ho mate- ridlu o prOmdru asi 125 mm. Uprostfed je sedm otvorO o prOmSru asi 3 ai 4 mm, jimii vedou pffvody k jednotli- \^m i^rovk^m a spoledny napdjeci vodiC. Na t^to desce jsou rovn§2 upevnSny fdrovky spolu s pffsIuSnyml reflektory. Reflektory jsem koupil V praisk^m druistvu Mechanika V prodejnS v OpIetalovS ulici. Jsou. to mal6 paraboly z plastick^ hmoty s napafenou hlinikovou vrstvou a jedna stoji 3,30 KCs. Stfedovy otvor kaid^ paraboly je nutno rozSirit na prumftr 15 mm aby bylo moino pouiit auto- i^rovky 15 a2 21 W. Reflektory uspo- f^d^me do kruhu a vzAjemn§ je sle-' pime aby cel^ sestava byla mechanicky pevnd. Pak slepenou sestavu umistfme na kruhovou desku, pNpadnfe ji op6t pfilepime. /

Kdyby se n4m podafilo sehnat vhodnou n^dobku z pldstick^ pruhiedn^ hmoty, uSetfIme si pr^ci se zhotovenim krytu. Mn6 se to nepodafilo, protoie misky, kterd^ jsem m§i k dispozici, byiy bucT pf(li§ veik4 nebo zase pPiliS mal6 — a kdy2 byly vhodn6, pak byly zase nepr0hledn4f. Proto jsem pou2it p6s organickdho skla tlouSfky 2 mm, ohr^l ho V pedict troub§ na rovn6 podioice a pak jsem ho podte smaltovan6ho hrnce ohnul do v6lce poiadovan6ho prum§ru. Vychladiy vîlec jsem slepil, opatfil vfkem z t^hoi materidiu a po obarveni ilutym pruhlednym lakem Texba jsem ziskal potfebny kryt. Elekt- ronickou £^st jsem zasunul do vdice

346

vytvofen6ho z odpadov^ roury z PVC o pr0m6ru 120 mm. Celkovd sestava je na obr. 5. Nezapomeneme na chiazeni!

Pflpominîm, ie toto zafizeni mu2e slouiit i k jinym OCelum. 2^rovky mOieme umistit I v fad6, opatfit je napfiklad barevnymi filtry a sestavu pouiivat jako postupnS se rozsvgcujicf efektov^ osvStlenf. Pokud pouiijeme mal6 idroviCky (napfiklad 12 V/0,1 A), pak muieme vynechat vykonovife tranzistory a namfsto nich pouiit napPikiad KF507 a celou sestavu umistit do profitovan^ kompotov6 prQhledn6 mis¬ ky, 6imi ziskîme blzarn§ pusobici osvStienf, kde se m§ni barevnd svgtia zd^nlivS nesledovatelnym zpOsobem (viz obr. 6 a 7). Pouiiti je tedy skutednd mnohostrann6.

KL

Seznam soudiistek

Rezistory (TR 221) R1 470 n R2 10 kn R3 330 0 R4 1 kn R5 120 0 R6 0.1 MO R7 3.3 kO R8 a2 R13 10 kn R14 ai R19 4.7 kO R20 ai R25 100 0 P 0.1 MO. TP 112

Kondenzatory C1 500 »iF. TE 984 C2 50 mF. TE 002

C3 200 nF. TE 981 C4 1.5 jiF. TE 121

C5 100 nF. ker.

PolovodJdova'souddstky T1 KF507. 508 T2 KC308 T3, T4 KC508 T5 ai T10 KF517 Til ai T16 KD605 I01 MH7490 102 MH7442 D1 K2260/5V6 2l ai 26 iSr. 12V/15(21)W

Obr. 4. Pohled na rozloieny pNstroj

Obr. 5. Sestaveny pfistroj

Obr. 6. Jinit varianta pffstroje

Obr. 7. VnitMf uspofid^m t6to varianty

Vysv6tlivky k jednotlivym sloupcum:

Sloupec .,Typ“:

V tomto sloupci jsou uv^dSna b§2nî typovd oznaCenf tranzistorO. Pokud je pod typovym oznadenfm uvedeno dal§f oznaCeni tranziatoru zkratkou ze dvou pi'smen, Ci'slic nebo smi§en^ skupina znaku, takto souC^stka oznaCo- vîna na pouzdru, a to pro nedostatek prostoru k oznafienl pinym znakem. Pouziva se hlavnS u pouzder SOT-23 a take u n§kterych typO plastovych pouzder v subminiaturnim provedem'. Zkracen6 typov6 oznadenf se nemusi u vSech vyrobcu shodovat (shoduje se spi'se vyjfme6n6), proto jsou v n6kte- rych pfi'padech uvedeny dva znaky.

Sloupec „Druh“:

S — kfemfkovy tranzistor, P — plan^rni, E — epitaxiîlnf, n — provedenf n-p-n, p — provedenf p-n-p.

Sloupec „Pouiiti“: AZ — ant6nnf zesilovaC, fx — pro nasobide kmitoCtu, MF — pro zesitovaCe mf, n§ — s matym §umem, O — pro oscil^tory, S — pro sm^Sovace, VF — pro vysokofrekvenCnf zesilo-

vaCe, VF° — pro ffzen6 vysokofrekvenCnf

zesilova6e, V§ — pro 5irokopîsmov6 zesilovaCe, u — pro zesllovaCe UKV, V — pro zesilovaCe V/KV, m — pro mikrovlnn6 zesilovaCe.

Sloupec „V|ôbce“:

Mar — Marconi Electronic Devices Ltd., Velk^ BritSnie,

S — Siemens AG. NSR, T — Telefunken electronic. NSR, TESLA — TESLA PieSfany, CSSR, Th — Thomson-CSF, Francie V — Valvo GmbH, NSR (shoduje se

s vyrobky Philips).

'■'it'''.

Vjt^zslav Stnz

V tabulkov^m pfehledu, ktery budeme uvefejAovat v n^kolika pokrafiovdnich, jsou uvedeny technick6 iida|e nov^ch a ne|£ast6ji pouiivan^ch vysokofrekveninich tranzistorO pro obrazovO, vf, VKV a UKV zesilovaOe.

B E B -

E\* •JE b{» mJC Ei* tJC ««)C £[• a •]C fi(*b*)E C{««*)E

E B

203 E B 511 B E 5UR H. ■■ fa.

511 511R

Pouzdra tranzistorO a zapojeni vôdO

Pozndmky:

1. IntermodulaCnf odstup (zpravidia pro 3. Pq = 150>130 mW, —6 dB). 4. Pq = 90>70 mW. 2. V]/'robek Telefunken electronic. 5. Pq = 150 mW.

Typ Druh Pouiiti f^ceo demo Ic «i dee 19 fixte h F Pouzdro Vyrobce Pali-

V deem* Icm* A [dB]* f* ce

max max max max max max H rci ImW] m nn ImA] rc] PC/W] IV] [MHz] [dB]

BF310 SPEn VFv 45 300 30 30 n 25 150 350 10 >29 580 TO-922 T

BF311 SPEn MF-TV 25 360 35 25 n 40 150 350 10 79>40 750 TO-92Z T 19 BF314 SPEn VFv 45 300 30 30 n 25 150 350 10 >29 450 <3 TO-92Z T 19 BF324 SPEp VFv.u 45 250 30 30 n 25 150 420 10 50>25 3 SOT-54 V IS

10 1 >45 350 3.5

BF362 SPEn VF»v.u 25 750 30 20 3 20 125 166 10 3 50>20 800 TO-50 T 203 7 12 40>12

10 3 12,5>10* 800* 4,5

BF363 SPEn S+0 25 750 30 20 3 20 125 166 10 3 50>20 700 T 203 7 12

10 3 12.5>10* 800* 5

BF414 SPEp VFv 45 300 40 30 4 25 150 350 ■Til 4 560 2.8 TO-92Z T.S 15

BF419 SPEn HZ 70 600 300 250 5 100 150 100 10 20 45 TO-126 V 22

90* 6W 300* 10* t, = 0,5 (iS

BF420 SPEn Vi 25 830 300 300 5 25 150 150 20 25 >40 TO-92 S 16

BF420L SPEn Vi 25 625 300 300 5 500 150 10 30 >30 70 TO-92 S 17

BF420S SPEn Vi 25 830 300 300 5 25 150 150 20 25 >50 >60 TO-92Z T 16

BF421 SPEp Vi 25 830 300 300 5 25 150. 150 20 25 >30 100 TO-92 S 16

BF421L SPEp Vi 25 625 300 300 5 "500 150* m 30 >25 70 TO-92 S 17

BF421S SPEp Vi 25 5 25 150 150 20 25 >50 TO-92Z T 16

BF422 SPEn Vi 25 5 25 150 150 20 25 >50 TO-92 S 16

BF422L SPEn Vi 25 625 250 250 5 500 150 10 30 >30 70 TO-92 s 17

BF422S SPEn Vi 25 830 250 250 5 25 150 150 20 25 >50 >60 TO-92Z T 16

vf tranzistory 1- 347

Typ Dnih Pouiitf

9e*

^lo#

max

[mW]

^CBO

max

m

I/Ctt*

max

M

Ua,

max

m

Ic /cm*

max

[mA]

max

rci

//mm

^<Me*

max

[K/W]

(/ce

m 1 /lllE A tdBr

/t

f*

[MHz]

F

[dB]

Pouzdro 1 Pati-

ce

BF423 SPEn Vi 25 830 250 250 5 25 150 150 20 25 >50 100 TO-92 16 BF423L SPEn Vi 25 625 250 250 5 500 150 10 30 >30 70 TO-92 S 17 BF423S SPEn Vi 25 830 250 250 5 25 150 150 20 25 >50 >60 TO-92Z T 16 BF440 SPEp MF«-FM 25 450 40 40 4 25 150 275 10 1 60-220 250 2 TO-92Z T 14 BF441 SPEp MF—FM 25 450 40 40 4 25 150 275 10 1 30—125 250 2 TO-92Z T 14 BF450 SPEp MF.VFv 45 250 40 40 4 25 150 420 10 1 60-200 325 2 SOT-54 v.s 14 BF451 SPEp MF.VFv 45 250 40 40 4 25 150 420 10 1 30-90 325 2 SOT-54 v.s 14 BF457 SPEn Vi 25 1.2 W 160 160 5 100 150 104 10 30 >26 90 TO-126 V 22

90* 6W 300* 10* BF458 SPEn Vi 25 1.2 W 250 250 5 100 .150 104 10 30 >26 90 TO-126 V 22

90* 6W 300* 10* BF459 SPEn Vi 25 1.2 W 300 300 5 100 150 104 10 30 >26 90 TO-126 V 22

90* 6W 300* 10* -

BF469 SPEn Vi 114* 1.8W 250 250 5 30 150 100 20 25 >50 >60 TO-126 T 22 BF469S SPEn VI 110* 2W 250 250 5 30 150 20* 20 25 >50 >60 TO-126 T 22 BF470 SPEp Vi 114* 1.8 W 250 250 5 30 150 100 20 25 >50 >60 TO-126 T 22 BF470S SPEp Vi 110* 2W 250 250 5 30 150 20* 20 25 >50 >60 TO-126 T 22 BF471 SPEn Vi 114* 1.8 W 300 300 5 30 150 100 20 25 >50 >60 TO-126 T 22 BF471S SPEn Vi 110* 2W 300 300 5 30 150 20* 20 25 >50 >60 TO-126 T 22 BF472 SPEp Vi 114* 1.8 W 300 300 5 30 150 100 20 25 >50 >60 TO-126 T 22 BF472S SPEp Vi 110* 2W 300 300 5 30 150 20* 20 25 >50 . >60 TO-126 T 22 BF479T SPEp VFu.v 55 160 20 20 3 50 150 600 10 10 >20 1850 TO-50 T 203

S 10 10 14.5>13* 800* >6 BF483 SPn Y\ 25 830 300 250 5 50 150 150 20 25 >50 70—110 SOT-54 V' 16

100* 20 40 >20 BF485 SPn Vi 25 830 350 300 5 50 150 150 20 25 >50 70—110 SOT-54 V 16

100* 20 40 >20 BF487 SPn VI 25 830 400 350 5 50 150 150 20 25 >50 70—110 SOT.54 V 16

100* 20 40 >20 BF494 SPEn VFv.O 75 300 30 20 5 30 150 250 10 1 66—222 260 4 . SaT-54 V 14 BF495 SPEn VFv.O 75 300 30 20 5 30 150 250 10 1 36-125 200 4 SOT-54 V 14 BF496 SPEn VFv-nS 75 300 30 20 3 20 150 250 10 2 13-40 550 SOT-54 V 15

10 3 27* 200* 2.5 7 12 >5,45 530*

BF506 SPEp O.S.VF 25 500 40 35 4 30 150 250 10 3 >25 550 TO-92Z T.S 15 10 3 17>15* 200* <4

BF509 SPEp VFv® 25 450 40 35 4 30 150 275 10 3 70>25 750 TO-92Z T 15 10 3 17>15* 200* 2,6

BF509S SPEp VFv« 45 300 40 35 4 30 150 350 10 3 70>25 800 TO-92Z T 15 10 3 17>15* 200* 2,6

BF517 SPEn VS.0 25 280 20 15 3 25 150 450 10 5 25-250 >1000 SOT-23 T 511 LR 10 5 800* 5 BF536 SPEp VFv.S 60 200 30 30 4 25 150 60 10 1 >25 350 SOT-23 V 511

10 1 17,5* 200* >5 BF550 SPp MF 60* 200 40 40 4 25 125 530* 10 1 50—250 350 SOT-23 T.S,V 511 LA. G2 10 1 200* 2 BF550R SPp MF 60* 200 40 40 4 25 125 530* 10 1 50-250 350 SOT-23 T.S.V 511R G5 10 1 200* 2 BF554 SPEn VFv,S. 25 280 30 20 5 30 150 450 10 1 60-250 250 SOT-23 S 511 CC 0 10 1 100* 3 BF569 SPEp VFu 60* 200 40 35 3 30 150 500* 10 3 50>25 1000 SOT-23 V,S,T 511 LH 10 3 14.5* 800* ^ 4.5 BF569R SPEp VFu 60* 200 40 35 3 30 150 500* 10 3 50>25 1000 SOT-23 V.T 511R LM 10 3 14.5* 800* 4,5 BF579 SPEp VFv.u 60* 150 20 20 -3 25 150 500* 10 10 >20 1750 SOT-23 V.S.T 511 G7. U 10 10 16* 800* 4.2 BF579R SPEp VFv.u 60* 150 20 20 3 25 150 500* 10 10 >20 1750 SOT-23 V.S.T 511R GG 10 10 16* 800* 4.2 BF583 SPn VI 25 1.6 W 300 250 5 50 150 25 20 25 >50 70-110 TO-202 V 27

25* 5W 100* 78* 20 40 >») BF585 SPn Vi 25 1.6 W 350 300 5 50 150 25 20 25 >50 70—110 TO-202 V 27

25* 5W 100* 78* 20 40 >20 BF587 SPn Vi 25 1.6W 400 350 5 50 150 25 20 25 >50 70—110 TO-202 V 27

25* 5W 100* 78* 20 40 >20 BF599 SPEn VF.MF 25 280 40 25 4 25 150 450 10 7 70>38 550 SOT-23 S 511 NB 10 7 43* 35* BF606A SPEp VFv.O 75 300 40 30 4 25 150 250 10 1 >30 >500, SOT-54 V.S 14

10 5 50 BF660 SPEp VFv.O 25 280 40 30 4 25 150 450 10 Z >30 650 SOT-23 V.S 511

G8. LE BF660R SPEp VFv.O 25 280 40 30 4 25 ,150 450 10 3 >30 650 SOT-23 V 511R BF679T SPEp VF<V,u 55 160 35 30 3 30 150 600 10 3 13>11* 800* <3.5*^ TO-50 T 203

10 3 >25 930 BF681 SPEp Sv.u,0 55 160 40 35 S 30 t50 600 10 3 14>12* 800* <5 TO-50 T 203

10 3 >25 950 BF689K SPEn VFv.u 25 500 25 15 3.5 25 150 250 5 2 >20 SOT-54 V 15

0 60 360 50* 5 20 35-70 1800 5 2 16* 200* 3

348 (Pokradovinf)

Pavel Poucha

Po2adujeme-<i kvalitni reprodukci, je "nutn6, aby signal nebyl v cei6m fetdzci zkresien. To ptatf pjPedev§fm pro viônov^ zesilovad a obzvIdStS tehdy, pou2iv4me-ti mat6 reproduktorovd soustavy s malou u£innostf. Proto je v tnnoha pHpadech v^tiodn^ dopinit v^konovy zesik>va£ vodem, ktery indikuje pF^roCerti maxi- tn^lnfho nezkreslen^ho vônu.

Vdt§ina podobnych obvodO. kterd byiy aii dosud pops4ny. reaguje na dosaieni ne|v6t§fho pF^pustn^ho nfzkofrekven6n{- ho râpdtf na vystupu. Nastaveni takov^ho indik^toru v§ak neni zceia jednoznadn^, navic se mCiie 6asem mdnit a proto jsem navrhl indikdtor, ktery vObec nasta- venf nepotfebuje. NehHddtotii Orovef^ nf sign&lu. ale kontroluje, zda se §pi6ky stNdav^ho nf napdti na v^stupu nepfibii- iujl napdtl nap^jecimu a zda se tedy koncov6 tranzistory nedost^vajf do oblasti saturace (obr. 1).

Na obr. 2 je schema zapojentjndik^toru, na obr. 3 pak jeho pFipojeni k vykono- v6tnu zesilova6i. Nf vyûpni na^ti je pFivedeno na d6li6e R1, R2 a R3, R4. Jsou-li §pi£ky nf napdtl zna6n6 menSI nei napStI napAjecI, jsou oba tranzistory T1 a T2 otevFeny. Rezistoiy R5 a R6 tedy

protAkA proud a ubytkem napAti na rezistoru R6 je otevFen tranzistor T3, ktery tak uza^rA T4. IndikaAnf svItivA dioda je tedy zhasnutA. Dioda 01 zajiAfuje uptnA uzav- Fenl tranzistoru T4.

Jestliie se ApiAky nf vystupniho napAtl pFibliii ke kladnAmu (di zApornAmu) na- pAjecimu napAti natolik, ie se na rezistoru R1 (R4) zmenAI napAtl pod 0,65 V, zavFe se tranzistor T1 <T2). V obou pFIpadech pFe- stane tAct proud rezistory R5 a R6. takie se zavFe tranzistor T3. PFes rezistor R7 se tedy otevFe tranzistor T4, Aim2 se rozsviti indikaAni dioda 05.

indikAtor musi zFetetnA reagovat i na krAtkA napAfovA ApiAky, coA je zaJiAtAno tak, ie je zapojen jako monostabiini obvod. V kiidovAm Stavu je napAti na anodA diody 05 omezeno Zenerovou diodou Q4 na 6,2 V. KondenzAtor Cl je tedy nabit pFes rezistor R8 a diodu 03. Jestliie se OtevFe tranzistor T4, klesne na anodA diody 05 napAti asi na 2.5 V (mAFeno proti zApornAmu pAlu). Tato zmAna se pFenese pFes kondenzAtor Cl a diodu 02 na bAzi tranzistoru T3, ktery zOstane uzavFeny ai do doby, nei se Cl vybije pFes R5 a 02.

ZvAtAi-ii se napAtl na bAzi T3 natolik, ie se tranzistor otevFe, zavFe se T4 a monosta¬ biini obvod se skokem vrAtl do kiidovAbo stavu. Zenerova dioda 04 slouil takA k tomu, aby monostabiini obvod nemohl byt spouAtAn pokiesem napAjeclho napAtl.

NapAtl L/-f a U- Ize nastavit nezAvisle podle odporu rezistoru R1 a R4 podle vztahu

Otr. 1. Princip funkce indikdtoru

KC307V LQ1132 KZ260/SV2

Obr. 2. Schema zaprênf irtdikAtoru

zesitwac indikahr

Obr. 3. Pfipojeni indikitoru kzesUovadi

R1 = 10

(fy+)-0.65 ’''J’

R4 = 10

(ty-)-0.65 [kQ;-.V].

Vollme nejbilie menAI odpor z pFIsluA- nA Fady. Vztahy plat! jen pFi R2 = R3 = 15 kQ. NapAti U+ a U- (pFi nichi mA obvod zaAlt indikovat) odhadne- me ze schAmatu zapojeni zesilovaAe anebo zjistime osciioskopem, kdy dochAzI k saturaci.

Pro zesilovaAe s vystupnim vykonem nad 20 W vyhovuje jako U+ a U- pFibHinA 2,5 V, tedy R1 = R4 = 4,7 kQ. Zatliiteinost rezistoru R8 vypoAltAme ze vztahu

P>0,02 U [W; V].

Rezistor R5 ovIivAuje dobu pFeklopenI monostabilnlho obvodu.

Obvod je postaven na desce s ploAnymi spoji podle obr. 4. Svltivou diodu ize ohnout smArem dopFedu. Rezistor R8 mOieme sioiit z kombinace dvou rezisto- rO. ZaFIzeni Ize zkontrolovat jednodu-

Obr. 4. Deska V63sp{oSnymi spoji indik^- toru

chym zpAsobem tak, ie na okamiik spojl- me vstup s jednlm Ai druhym napAjecIm napAtIm. V obou pFIpadech musi dioda zFetelnA bliknout. Pokud pouiijeme dob- rA souAAstky a neudAIAme iAdnou chybu, bude obvod pracovat na prvni zapojeni.

Seznam souAAstek

Rezistory (TR 191 nebo pod.) R1,R4. R5. R8 R2, R3.-R7 R6

Kortdenzitory Cl 50 ^F, TE 981

Polovodidovd soudistky T1 KC307(V) T2 ai T4 kci48 01 ai 03 KA261 04 . KZ260/6V1 05 LQ1132

viz text 15 kQ 10 kQ

PRIPRAVUJEME _ _ _ 9

PRO VAS

Vysokofrekvendni wattmetr

349

Transveitor k transceiveru Ml 60

Ing. Vit Kotrba, OK2BWH

Transvertor, umpiAujici prici v ostatnich pdsmech KV, byl sestaven z b^znych uzlij [1, 2], kter^ jsou kazd^mu, kdo sleduje radioamat^rakou literaturu, zn^md a splAuji z^kladni poiadavky na cittivost, odolnost vstupniho dilu atd., pH vyuiiti vybomych vlastnosti transceiveru M160 [3].

Vzhledem k tomu, ie jednotliv6 cAsti byly ve vice 6i m6n6 podobnych zapojenich na strank4ch AR, RZ a ruznych sborni'ku publikovSny, popis se omezuje fla nejnutn§j§i rozsah.

Signal pPi pffjmu prochî dvouobvo- dovou propusti a vstupuje do sm^§ova5e

(pLivodn§ 4X1N4148, nyni jednodu§eji UZ07), kde se sm§§uje se signklem oscild- toru. Na v^stupu sm§§ovade je prijimaci zesiiovad, odkud signal pPechî do M160.

Pfi vysilAni vf sign&l o urovni QRP (M160) prochî kapacitami pfijimaciho

Obr. 1. Funkdni vzorek transvertoru do p^sma 14 MHz

Tab. 1

Pssmo CIlpFJ C2[pF] C3[pF] LIltiH]

3,5 860 860 1721 2,15 7 436 436 872 1,09

14 221 221 443 0,55 21 149 149 298 0,372

Tab. 2

Pxmo C13 C14 C15 L2 L2V

ipF] tpF] fpFJ lf,H] Iz] [zj material

3,5

7,0

14,0

21,0

130 130 15 14,2 32 5,5

200 200 8,2 2,3 12 2,5

120 120 3,9 0,97 7 1

120 120 3,3 0,48 6 0,5

NOS 010

NOS 010 NOS 010

NO201O

Tab. 3.

P^mo Kmitodet oscilatoru

L3 Laden! M160

3,5-3,6 5,4 63z0O,15CuL 1.9 1,8 7,0-7,04 5,2 63z0O,15truL 1,8-1,840

14,0-14,1 12,2 2Oz0O,25CuL 1,8-1,9 21,0-21,150 19,0 14z0O,25CuL 1,8-1,95

Pozndmky k tabulk^

• L3 vinuty na kostK6ky 0 8,5 mm (TV MF). • C16 nutno stanovit experimentem. • Doporuiuji pouiit pro ka2cl4 pdsmo samostatny

oscil^tor (viz koncepce ATLAS/OK2BSL(1]), atak vyuiit moinost optimding nastavit kapacitni d6li6 C18/C19, C23, aby vystupni vf napAti na kolektoru T6 bylo minimSIni 0,7 V.

zesilovade (kter/ v rezimu TX neni nap^- jen), op6t V sm§§ova6i doch&n' ke sm§§o- vani se sign^lem a po filtraci v propusti vstupuje signal pres kontakty rele v poloze TX do vysilaciho stupn§, ktery obsahu-

KSY3A KF630 KF173 KSY62 KF52A KSY34 AxKBTOSG KFW16 2xGA201 2xKF508

zuWSi ■T r;A A/9 Obr. 2. Schema transvertoru k transceive- Obr. 3. Schema doplhkovdho zarfzenf 350 IJ ruMieO kaUbr^toru

__1 UZ07 A

2 5 6 7

Obr. 4. Zapojenf diodoveho smSSovade UZ07

Tr1,2 modry toroid

Not *10 n=Vz *0.4

2z b 1l<\3k ^ zkrouceny 2k sfoupanf cca 1z/cm

c

,.Jr Obr. 5. Vf transformitorky Tri, Tr2

"12 1/ TX M160 fxRX^

CiB2 C2

Lu.,. [ JLJL JL

*12 V

M160 RX/TX (zadni panel)

Obr. 6. Zapojenf relS LUN 12 V

je pfedze$itova6, budid a koncovy stuped. Na vyatupu je zaFazena dvojit^ doini propuat.

Jednotliv^ dfly ziyemci naleznou pops^y podrobni v [1,2]. Oscildtor se zd4 pondkud komplikovanym, ale v obdobi, kdy byl transvertor zkouSen, nebyly k dis> pozici vhodn6 transpozidnl krystaly. Pro¬ to jsem pouiit VFO podte [1], zn4m6 pod n^vem SWAN.

Transvertor je dopindn jednak zaHze- nlm VF VOX, coi utnoiAuje jednoduSSi ovtSdSnl, a dSle kalibrStorem k ovgfent za^iStku konvertovan^ch pSsem.

PotfebnS udaje o cIvkSch a kondenzS- torech vstupm'ch obvodii, v^tupni'ch fil- trO a o rezonaninich obvodech oscil^toru jsou uvedeny v tab. 1 ai 3.

Transvertor je umlstdn v krabici z poci- novanSho plechu, kterS je rozddlena do tfi

V horni jsou umist§ny vstupni a vy- stupnl obvddy, VF VOX s rel6 LUN a vyslla- ci stuped. S|:^nf 6Sst je rozdSlena svts- lou pfepSikou na dva boxy, v tevSm je osciiStor a v pravSm sm^ovaC s pfijlma- clm zesilovadem. CelkovS rozmdry jsou voleny tak, aby souhlastly s rozni§ry M160. Vi'cepSsmovS provedeni bude sa- mozfejmS mechanicky mnohem sloii- tSjSI.

(foto TNX OK2BPF)

Pouzitd Uteratura

Obr. 7. Mechanickd uspor^d^nf transfer- toru

[2] W7ZOf- Solid Stated Design for Radio Amateurs, puW. ARRL.

[3] Transceiver M160. AR A3/1983 a kon- zuttace s ing. HruSkou, OK2MMW.

Seznam soudastek

Rezistory

R1 IQ R2 680 Q (nastave

R3

/o = 10 mA tranzistoru T1) 18 Q

R4 15Q R5. R26 2,2 kQ R6, R8, R15. R25 470 Q R7, RIO 47 Q R9 2.7 kQ . R11 1,5 kQ R12. R13. R20, R21 10 kQ R14, R24 27 Q R16 680 Q R17 15 kQ R18 22 kQ R19 820 Q R22. R23 330 Q R27 39 Q R28 4.7 Q R29 180 Q * R30. R33 1 kQ R31 25 kQ, trimr R32 2MQ

C5. C7, C8. C10, C20. C25, C29 C11,C35 C12 C9

C13. C14, CIS C16 .C17

C18 C19 C22. C24, C26,

10 nF 2.2 nF 4.7 nF 2.2 az 3,3 nF, nastavit max. zesileni budide (f = 14 MHz); u vtcepSsmoveho provedeni C9 vypustit

viz tab. 2 nastavit kmitodty oscilatoru 22 pF (pro/owt = 5 MHz zvStSit na 33 pF) 330 pF 390 pF

C27, C30. C33.C6 0,1 pF C23 10 pF C28, C31 6.8 nF C32 5 pF/15 V C34 5 ai 35 pF, trimr C36 33 pF C37 68 nF

Polovodidovd souddstky

T1 KSY34 (chladii) T2 KF630, KF622 (chladiC) T3 KF173. KF167 T4, T5 KSY62. KF524, KF525. SF245 T6 KSY34 T7 KFW16. KSY34 T8.T9 KFS08 T10 D1. D2, D3,

BF245

04 KA206,1N4148, KBIOSG 05, 06 QA201 07 KA501 ZD i/z * 8f9 V./?2 =

(12-(8-;-9)1/4

Ostatnf

Re relS LUN, 12 V 4 kontakty X krystal 1 MHz smSSova£ UZ07 (altemativni s Tri,

2; 01,02,03, D4)

Cfvky, tfumlvky, vf trahsformdtory

^L1 viz tab. 1 L2. L2V viz tab. 2 L3 viz tab. 3

Tr1,Tr2 3x11 zSvitO CuL 0 0,14 zkrouceno se stoupSnim asi 1 ai 2 z/cm, navinuto na

' toroid N01 0 10; pozor na zadStky (ozna£enS te£kou) a konce vinuti

Tr3 4 z/4 z CuL 0 0,5 na dvou- otvorovS jSdro (TV sym. ilen)

Tr4 13z/2i4zCuL0O,5na dvouotvorovS jSdro (TV sym. ilen)

Tr5 5 z/5 z CuL 0 0,5 na dvou- otvorovS jSdro (TV sym. ilen)

Tl 1,2,3 20 aZ 40 z 0 0,3 CuL, toroid, H20 0 10 mm

• Francouzskd firma Thomson nabizf dv6 ptoch4 obrazovky pro monitory. Typ 7619 zobrazf 92x200 bodO (vzd^le- nost mezi body 0,9 mm), typ 7617 1024x1024 bodO (pfi vzd^nosti bodO 0,3 mm) pfi rozmdru obrazovky 307x307 mm. Tento typ m^ jii uvnitf integrovanou ovl^daci elektroniku.

OK2QX

[1] Sbornik SetkSni radioamatSrO Jiho- moravskSho kraje - StrSinice 1984, pfispSvek OK2BSL - Transceiver ci,C2, C3 ATLAS. C4, C21

Kondenzdtory

viz tab. 1 lOpF/ISV 351

AMATERSKE RADIO BRANNE VYCHOVE

6. Kjen — Den Ceskoelovensk^ lidov^ arm^dy

Den CSLA se kaidorodnS s/avf 6. ffjna. V ten den v race 1944 Rudd armdda a s nf vojdci 1. ds. armddnfho sboru pfekrodiU za tdikychijoju deskoslovenskou stdtnf h ran id vprostcû vesnice Dukly a zadafo osvobozovdnf naSi republiky od nSmeckj^h okupantO. Vzpomedme pamdtky vSech vojdku, mezi nimii bylo i mnoho spojafCr a radiotechniku, kteh'poioiili zivptyza svobodu naSf vlasti. Pfdtelstvf a spoiuprdce mezi dSLA a Sovdtskou armddou se stale trvalym zdkiadem a zdrukou naSi bezpednosti. CeskoslovenStI armddnf spojafi pracujf s radiostanicemi a dalSi technikou, vyrobenou v SSSR. NdS snimek (CTK) ye z letiStd V Praze-Kbelfch pfi ukdzce spojovacf techniky pidn^rum. Redakce AR pfeje naSim vojdkOm pfi pffleiitosti Jejich svdtku hodnd uspd- chu a zdaru pfi pln6nf jejich nejCestnSjSf povinnosti.

Pod tfmto heslem se konal iii 4. seminar vypo6etni techniky Svazarmu ve dnech 12.-14.6. varediu SSM Druiba na bmdnsk^ pfehrad^. Z pov^ni COV Svazarmu je) uspofddaly krajsky kabinet elektroniky. bm6nsk6 ZO a kluby elektroniky a zu6astnilo se jei celkem 138 zdstupcO organizaci z cel6 CSR (dal^h 42 byto pro matou kapacitu ubytov^ni a stravovî odmftniito). Hlavni t6ma:

..Sjednotit metodiku 6innosti a seznimit s rozvo- iem oboru v CSSR" bylonaplndnofadouodbornych pfednîSek, panelovou diskusi a pfedev§im ndkdy ai boufUvou vym6nou zkutonostf mezi u6astntky i pfedv&dinfm a kopfrovimim nov^ch programCi , kter6 usp6ty v MtKROPROGU'86 (viz AR A4), na sout6itnidh pTehlidk^h ERA '86 i '87, programu podporujfcich kursy programov^tni (KAREL, 2elVA- LCX30, T»NY PASCAL, KAREL v Pascaiu. KAREL3D- zatim slovensky, JSA, PROLOG) a demonstrafinich £i vyukovych programCi (kurs programovî pomoci u6fcfho programu, popisy instrukcf mikroproceso- rCi, popisy obvodCi a prvku mikroprocesorovych stavebnic 8080 a Z80)- to v$e na poditadich PMD^, Spectrum, SORD MS, 68ste£n8 i Sharp a Atari.

SeminAf zahdiila jii v p4tek veder panelovftdisku* se, zamdfend na naplAovCtni „Hlavnich sm6rC> aCiko- lu dalSiho rozvoje elektroniky ve Svazarmu", pr&ci kabinetO elektroniky, komisi vypodetni techniky pfi rad8ch elektroniky, soutdini pfehlidky ERA, PROG i FAT (kam napfiklad fadit hudebni a grafick^ di vyukovd programy?). Mimo dopIdkO poditadO se V diskusi objevily i nabidky na koptrovî programu pro PMD85 ve 482. ZO-KE-Lopateck4 615/5,140 00 Praha 4; KASWORD- textovy editor s deStinou obdobny TASWORDU TWO, DAM-OOOO-Debug^r /Assembler/ Monitor pro tvorbu programCi ve stroio- v6m kddu. WELLCOPY - univerzAIni kopirovaci program, MUSICA - dtyftdnovy hudebni kompilAtor a notovy editor, GREP - graficky editor pro tvorbu obrAzkO a )e}ich animaci, ato vde vdetnd manuAIG na kazetA. Zaufala nabidka stavebnice mikropoditade PLAN80A V cenA minimAInf verze 2300 Kds, rozSifi- telnA o dalAi prvky smoinostikompatibilitys BASiC- G PMD-85, nebo CP/M a MP/M (poditA s fadidem disket), oiiveni je moinAlogickou sondou, je zajiAtA- no naprogramovAni EPROM, desky ploAnych spojG vdetnA dokumentace - podrobnAji mdie informovat ing. Maredek, v. d. ORUKOV, BlatnAho 3, 60000 Brno. Pro IQ-151 byl nabtzen program „SIMPRO", umoidujfci simutaci dinnosti mikroprocesoru MHB8080 pro potfeby vyuky strojovAho kddu od P. KozlovskAho a F. SpumAho z Klubu elektroniky, GymnAzium V. Nov^â v JindfichovA Hradci...

PfednAAkovou dAst seminAfe zahAjil ing. M. Kra- tochvll (CUV Svazarmu) a v jejim prGbAhu seznAmil

352

udastniky s fadou zajimavych informaci, m. j. s nAvr- hem honorAfovAho sazebniku Akolnich poditado- vych programG pro vychovnA vzdAIAvact proces (honorAf je stanoven tabulkou podle podtu znakO programu: do 1000 znsdcG - 200 Kds, do 10 000 - 2620 Kds, do 30 000 - 6650 Kds), s podtem doveze- nych podttal)u do roku 1986 (asi 21 000), neochotou obchodnich organizaci êdnotit sortiment dovAie- nych poditadG a mtsto kazet her dovAiet tiskArny a diskety (vyiaduji servis!), nedostatkem stavebnic pro polytechnickou vychovu a krou2ky mlAdeie, vdetnA elektronickych hradek, atd. SoudasnA upo- zornil, 2e by se mAla odbornost vice vAnovat vychovA brancCi, ad o jejich vycvik v elektronice doposud nikdo neprojevil zAjem, prohloubit soustavnost vzdAIAvAni v navazujicich kursech pro mlAdez i starAi dieny ZO, kde by se metodicky a pflkladnA mAI uplatAovat vliv kabinetO elektroniky a pomoc pfi- sluAnych rad elektroniky OV a KV Svazarmu.

Velmi zajfmavou pfednAAkou „OomAcf poditade ve svAtle vyvoje" upoutal udastniky ing. B. Lacko, CSc. (ZO Lysice), v ni2 oblast apUkaci rozdAKt natfi okruhy: poznAvAnf, z^wvu a racionsdizaci domA- cich praci, pfedpovAdAI pravdApodobnA zmAny V dGleiitosti (pofadi) tAchto oblasti v ruznych daso- vych obdobich - soudasnost, kolem roku 2000 a po roce 2000, v dasovAm horizontu roku 1995 pfedpo- vAdAt podobu technickAho aprogramovAho vybaveni domAcich poditadG a zpOsobu jejich provozovAni. ZAvArem se pak zamyslel nad ukoly krouikO mikro- elektroniky Svazarmu vypiyvajici z uvedenych pfed- povAdi.

Navazujici pfednA&ka doc. J. Honzika (VUT FE Brno) patfUa bezpochyby mezi nejlepAi, nebof dAva- ta nejen odpovAdi na otAzku, jaci jsou programAtofi, di jak programovat a v dem programovat, jak se poznA profesionAI od amatAra, jak kdo zachAzi s rodnym jazykem (spisovatel di „trhovec“), tak mnozi zachAzeji s programovacimi jazyky, jak neu- mime dobfe pracovat s tim mAlem, co zatim mAme k dispozict (napf. s BASICem, kdyi chybi rozAifenA jazyky na nîch domAcich poditadich), 2e bychom mAli programovat tak, aby naAe programy zachyco- valy mySlenkovA procesy, kterA chceme nAkomu sdAlit (poditadi neoo dIovAku!), a pfedevAim aby byly srozumitelnA - nejen druhym, ale hlavnA autorovi, kdyi se po dase k programu vrAti (zde jedinA je na mistA sobeckost, tj. mysiet hlavnA na sebe a na to, ie zapominAme...). i

Problematikou kopenogramu v grafickAm doku- mentovAni programG tvofenych v klasickych proce- durAlnich jazycich se zabyval jeden z jejich autorCi MUOr. J. KofrAnek, CSc. (602. ZO Svazarmu Praha); zachytil jak jîch vznik, tak i vyvoj do forem uplnA definice, obsahujici i synchronizaci paralelnich procesu. Pro udely vyuky, napf. v 3. bAhu kursu dislicovA techniky, je vyuiito i barev jako dalAiho informadni- ho rozmAru. PodobnA byta zamAfena i jeho druhA pfednAAka o sprAvA pamAti pfi prAci s daty. SeznA-

meni s jazykem PROLOG (PROgraming in LOGic) bylo nAmAtem pfednAAky RNDr. J. ZlatuAky, CSc. (UVT UJEP Brno), a bylo zafazeno s ohiedem na novou generaci poditadG, v nii se jeho pouiiti pfedpoklAdA ke specifikaci problAmG, kterA by tyto poditade mAly feAit (napf. expertni systAmy), protoie jim dIovAk nebude pfikazovat jak feSit lilohu, ale co feAit z deklarovanych faktCi, definovanych pravidel a zadAvAnim dotazG o objekt«;h a j^ch vztazich.

Poditadovymi sitAmi se zabyval ing.'V. Havel (ZO C. BudAjovice); poruchami, udribou opravami PMD-85 ing. I. NovAk (TESLA DIZ Brno), sluibami 602. ZO Praha D. Doiâl (MikrobAze mA novou redakdni radu a mAla by vychAzet lOx do roka!), ing. K. Solnicky (505. ZO Brno) hovofil o komentovanych vypisech monitoru a BASICu poditade SORD, ing. M. StApAn^ (Praha) o osobni databance pro Spectrum a dalAich programech, J. Gregor (141. ZO Brno) o prAci Mikrocentra - Kabinetu elektroniky MAV Svazarmu, J. Vacek (Hr. KrAlovA) pfedvedi TURBO- RAM-DISC pro Spectrum s upravenou ROM a vyro- benA desky ploAnych spoju pro dieny jejich ZO a snad i pro AR, kam chtAji dokumentaci posiat. Monitory a Basic MZ-800 byly tAmatem s. Suse (Rotava), vyuiitf VRAM SORD popsal zAjemcCim ing. L. NovAk (505. ZO Brno), jedii>y host ze Slovenska D. Sindler (ZO 2ilina) hovofil o interfejsu Spectra a deskAch, kterA pro nAj vyrAb^ pulsni zdroje ze ZPA DAdin byty nApIni pfednAAky ing. Pavelky (ZO DAdin).

Posledni den seminAfe byl vAnovAn pfedevAim kursGm programovAni. O programech KAREL hovofili ing. R. Pecinovsky, C^. (602. ZO) a Ing. J. Timar (Pardubice), ktery navAzai kursy jazyka LOGO, jei je pro svOj rozsah ApatnA pfenositeiny na naAe podita¬ de, a proto se pouzivA pouze jeho podmnoiina 2ELVA (20FKA podle ZENITu PIONEROV); o jneto- dice kursu 2ELVY a zkuAenostech Jihodeskych organizaci hovofil ing. J. Pokorny (J. Hradec), o prAci s mlAdeii na Severn! MoravA a pfipravova- nAm seminAfi poditadO SHARP hovofil ing. Peterka (ZO Ostrava-ZAbfeh), prAci s IBM PC pfedvedi J. Zemek z Hradce KrAlovA, jak navAzat na kursy KARLA a LOGO programem KAREL v PASCALu zdaleka diskuse neuzavfei ing. Pecinovsky. Dildi zAvAr byl, ie by se krouiky mlAdeie od 9 do 17 let mAly postupnA zabyvat programovAnim: KAREL - LOGO - KAREL v PASCALu - P^CAL - ASSEMB¬ LER - BASIC (jinA je to u uiivateIG podtttdG, ktefi se chtAji podrobnAji seznAmit s programovym vybave- nim svAho poditade, a vyuiivat je pro svoji prAci, domAcrrost, poznAvAni di zAbavu).

ZajimavA bude i vyhodnoceni jak ankety klubG a ZO elektroniky, jejichi zAstupci na seminAf pfijeli, tak i ankety udastnikO seminAfe, kterA by mAla napovAdAt, jak jej lApe pfipravit v dalAim roce. vytahy nAkterych pfednAA^ budou publikovAny ve sbomiku nebo zpravodaji DIGIT a rozeslAny udastni- kum i zAjemcGm.

BAhem seminAfe jednala i komise vypodetni tech¬ niky RE COV, kterA doporudila konAni odbomych seminAfG podle typu poditadG v roce 1988 s tim, ie pofAdajicim organizacim (musi se pfihlAsit na CUV, VltinA 33,147 00 Praha 4, ing. M. Kratochvil) mohou byt uhrazeny provozni nAklady a lektofi, cestovnA si

zajisti u6astnici z vlastm'ch prostfedku nebo prostfedku vystlajici organizace. NejvyhodnSjsi by byly jednodenni seminafe se soudasnou pfedn^kovou, diskusni a demonstrafeni 64st( i kopi'rovanim novych programu pfedev§im pro Skoleni, vyhodnocovSini soutgzi apod. V klubech typu po£ita£u by se m6ly vytv&fet sou6asn6 knihovny programu, tvofen6; - pruvodni'mi listy programu vtetne nîvodu k pou-

zivam' programu (vzor byl pfedan na seminafi), - kazetami s nahrîvkami programu (pro archiv

i puidovani jinym ZO), - dokumentaci programu (listing, vyvojovy dia¬

gram. kopenogram apod.). A CO by pfedevsim v tfechto knihovnAch m61o byt, o tom bylo ps^no na za64tku nebo v AR A4.

PoddkovAni za uspotAd^ni akce patfi jak hostite- lum - PVS SSM Druiba Brno, tak i organizatorum ze 141., 303. a 505. ZO Svazarmu v Brne.

Ing. Pavel Hlavi6ek, Ing. Franti&ek Matulik

-QRQ --

XIV. rodnik Dunajsk6ho pohiiru Ve dnech 21. a 2E. 1. 1*187 byl

Rumunskou federaci radioamat6ru pof^d^n XIV. rodnik Dunajskdho po- h^ru V telegrafii. Z&vod byl tentokr^t pof^ddn mimo Bukuredf, v ppfstavnim mdstd Braila (asi 200 km od Bukuredti). Podmmky neodpovidaly pozadavkum s^lovd telegrafie. Soutdiilo se v pfileh- lych mistnostech h4zenk^rsk6ho sta- didnu, ve kterych byla vzhiedem k de§tiv6mu podasi neumdrn4 zima. Proto si zudastndni sportovci zaslouzi obdiv za predvedene vykony.

XIV. rodnfku Dunajskdho pohiiru se zudastnila reprezentadni dru2stva Bul- harska, Ceskoslovenska, Jugoslavia, Macfarska, Rqmunska a Sovdtskdho svazu. Ceskoslovenskou sportovnf te¬ legrafii pod vedenrm stîtnf trendrky M. Farbiakovd — OK1DMF reprezentovalo druistvo dosud nejmladSfho vdkovdho sloienf: — kategorie seniorQ (nad 18 let): J^n

KovAd, OL8CQF, z Myjavy; — kategorie junioru (16 a 18 let):

Gabriele Vaftkovî, OL7BOK, z Ostravy;

— kategorie dorostencu (do 15 let): LubOmir Martidka, OK3-27463, z Partizdnskdho.

Pfipravu reprezentadniho druistva za- bezpedil realizadni tym telegrafie pod vedenim Adolfa Novdka, OKI AO, V tydnu pPed mistrovstvi'm CSSR V telegrafii (zaddtek dubna. Most).

Hlavni cenu — putovni Dunajsky pohdr ziskala reprezentace SSSR pfed domdcim Rumunskem a tfetfm Bulhar- skem. Reprezentadni druistvo CSSR obsadilo 4. mfsto o 1 bod za Bulhar- skem (bodovdny kategorie a discipliny systdmem 1. misto — S^jodu, 2. misto — 5 bodO atd.). Vysledek odpovidd nadim pfedpokladum, kterd vychdzeji z trvaldho nedostatku divek v junior- skych kategoriich a faktu, ze deskoslo- venskd jednidka v klidovdni na rychlost — Jdn Kovdd nedosahuje v pfijmu (na rychlost i v pfijmu pbvinndho progra¬ mu) tak vynikajicich vysledku jako V klidovdni.

Sportovnf vysledky nadich reprezen- tantu V jednotlivych disciplindch pfe- krodily puvodni pfedpoklady. Oproti pfedpokiddanym dvdma medailim jsme ziskali medaile dtyfi. Nejcenndjdi — zlatou ztskal Jdn Kovdd v klidovdni na rychlost za vykon 242 pismen PARIS (vykon lepdi deskoslovenskdho rekor-. du) a 325 dislic PARIS.

Nejuspddndjdim zdvodnikem nadi vy- pravy byl ndd nejmladdi — ILubomir Martidka, ktery ziskal medaili v ksizdd discipline — v pfijmu na rychlost stfibrnou, v klidovdni na rychlost a V povinn6m programu medaile bron- zovd (mimo jind si zaslouii zvlddtni medaili i za to, ie se pfi komplikova- n^'ch pfesunech ani jednou neztratil). Juniorka Gabriela Vahkovd sv^mi vy¬ sledky spinila a 4. mistem v pfijmu na rychlost pfekrodila poiadavky na jeji umistdni.

4. misto za bulharskou reprezentaci nejvice mrzelo Jdna Kovdde, kterdmu V pfijmu na rychlost dislic „neprodlo“ riskantni tempo 370 PARIS a v celko-

vdm hodnoceni pfijmu na rychlost zbylo na ndho pouze 6. misto.

Pro srovndni s deskoslovenskou sportovnf telegrafii byly v tomto rodniku Dunajskdho pohdru dosaieny ndsledu- jfcf mimofddne vysledky: — Pfijem pismen: 310 PARIS/4 chyby

— senior SSSR Alexandr Chandoj- ko.

— Pfijem dislic: 470 PARIS/0 chyb — senior SSSR Alexandr Chandoj- ko. Dorostenka SSSR (do 15 let) Larisa

Borisenkovovd dosdhla v pfijmu vykonu, kterd jsou vrcholnd v nadi seniorskd kategorii — ^20 pismen a 330 dislic. — Klidovdni pismen: 244 PARIS

— senior Jugosidvie Radivoj Lazare- vid (ale 14 chyb, koeficient 2,43). — Klidovdni dislic: 325 PARIS

— senior CSSR Jdn Kovdd. Obdiv si ovdem zaslouzi vykon juniora SSSR Igora Kyselova, ktery vyslal 243 pismen PARIS bez chyby a bez opravy(!), s maximdinfm koeficientem kvality 3,00. Zpusob jeho klidovdni je rovnd^ obdivuhodny — nazvali jsme ho „zpusob karate".

Ndd nejmladdi — Lubomir Martidka pfedvedi v klidovdni na rychlost svuj nejiepdi dosavadni vykon — pismena rychlosti 170 PARIS, dislice 162 PARIS. Juniorka Gabriela Vahkovd pfekonala svuj dosavadni nejiepdi vykon v klidovdni pismen — 180 PARIS.

V prubdhu zdvodu byla vedoucim jednotlivych delegaci poskytnuta informace o perspektivnim rozvoji mezi- ndrodnich telegrafnich soutdzi. O uspo- fdddnl II. ME (v roce 1988) se pfihidsila NSR. Problematickd zatim zOstdvaji finandni otdzky. V zdvdredn^ch mdsicich tohoto roku bude zpracovdn ndvrh propozic ME, ve kterych budou mit samozfejmd ustfedni mfsto junior- skd kategorie (divky i hodi). Pro nadi sportovnf telegrafii je tato skutednost naidhavou pobidkou k aktivaci trdnin- kovych stfedisek middeie, ziskdvdni

21. zah' - Den tisku, rozhiasu a televize

„Napiste to do novin“ Vysledky VII. rodniku

a vyhidieni VIII. rodniku soutdie dopisovatelu

S Dnem tisku, rozhiasu a televize je tu opdt uzAvdrka dopisovatelske soutdie .,Napi§teto do novin“, kterou pofAda redakce AR za u6eiem propagace radioamat^rstvi a elektroniky mezi §irokou vefejnosti.

VII. ro6niku soutgie se zu5astnilo 6 dopisova¬ telu s 31 pHsp§vky, publikovanymi v 10 ruznych novin^ch a £asopisech.

Porota, sloiena z 6len0 redakce AR a rady radioamat^rstvi Ov Svazarmu. udSlila 6 pen§z- nich odm6n; z toho 5 po 100 K£s t§mto ilankum:

„Radioamatdrsk& 6innost v okrese" -autor Pavel Zajfdek, OKI-22672; radioamat6r- sk4 6innost v okrese Domazlice;zve/'e/n6no. 30. 4. 1987 V t^deniku OV KSC a ONV v Oomazlicich „Nove Domazlicko “.

„Vyzva Pofny deft" - autor Franti§ek Lorko, OK3CKC; n^mh: Poini den s radioklubem OK3KYG; zvefe/ndno.- 8.10.1986 v tydeniku OV KSS a ONV Ko§ice - vidiek „Zora vychodu '.

„Neskorft elektronickft vykroftenie" - autor Peter Richnavsky, OK3ZAB, nim§t: vyuka elek¬ troniky na SOU elektrotechnickem v Krompa- chftch;zvere/neno; 27.1.1987vdeniku „Praca“.

„Sout6i v radioamatftrstvi a elektronice" - autor FrantiSek Lupa6, OK2BFL; namSt: pfebor dSR V technicke tvofivosti radioamateru a elektroniku; zvefejnSno: 22. 5. 1987 v tydeniku OV KSC a ONV V Opavft „Nove Opavsko".

„tudia s futTmi" - autor Pavel Ben6ik, OK3CED;ndmdt: ham-spirit (Olftnek zverejnftn V anketft „Sme predsa Fudia .. :'),zvefe/n4no: 8. 5. 1986 V tydeniku ,.2ivot". vydftvanem ve Vyda- vatelstvi Pravda Bratislava.

ZvIftStni prftmii 500 Kfts porota udftlila ing. Branisiavu Lackovi, CSc. za serial o mikroelek- tronice (Integrovane obvody, Mikroprocesory, Mikropo6ita£e, Programovftni - druhft gramot- nost, Domaci mikropo6ita&e), zverejnftny od zafi do fijna 1986 v podnikovem tydeniku k. p. tOS Kufim ..Aijnovy cil ‘.

Namisto redakcniho koment4re k soutftzi otis- kujeme vyftatek z dopisu ing. B. Lacka, CSc.: ..Soutftz ,Napi§te to do novin‘ je velmi prospft§na a stale aktuftini. ZdOrazftuie potrebu zajistit pro naSi vefejnost dostatek aktuftinich informact z oblasti radioamat^rstvi a elektroniky. Doufam, ze bude pokraftovat i v dalSich ro6nicich. V pod- mlnkftch probihajfci elektronizaoe nftrodnHio hos- podftfstvi jedCilezita propagace principu elektro¬ niky zejmena v na§ich podnicich. Zde by se nemftio jednat o prilezitostnou, nahodilou cinnost, ale o promySlenou koncepci. S touto my§lenkou jsem zorganizoval v na§em zavodnim 6asopise .ftijnovy cil‘ rubriku s nftzvem Okenko elektronizace. Zasilam tematicky plan rubriky. kterft od loftska zaftala vychftzet a vyvolala zivy zajem o elektroniku. Podnitila i fadu diskusi na

jednotlivych pracoviStich v na§em podniku." Oftkujeme v§em dopisovatelCim za jejich za-

slu2nou praci a v§echny srdednft zveme k u6asti V pfiStim - jiz VIII. roCniku soutftie ..NapiSte to do

Podminky uiiasti v VIII. rodniku soutdze „Napi§te to do novin“

Zuiastnit se mu2e kazdy 6ten4f AR nebo pfiznivec radioamatftrstvi a elektroniky, ktery za§le nejpozdftji do 1. 6.1988 redakci AR aspoft jeden vystfizek vlastniho Clftnku, fotografie, informace apod, s radioamaterskou nebo elektronickou tematikou z iibovoinftho mistniho, okres- niho, krajskeho nebo celostfttniho tisku (zdeni- kii, tydeniku, ftasopisu) s vyjimkou ftasopisu AR. Radioamatftrsky zpravodaj a Informace rady elektroniky. Poslanim soutftze je propagovat na§e uiitefinft hobby mezi laickou vefejnosti a ziskftvat tak novft dieny do na§ich organizaci Svazarmu. Na obftiku s vystfizky vyznadte „Na- pi§te to do novin“.

Vyhodnoceni. Porota pfihlizi ke kvalitft i k mnoistvi ftiftnku, po6et i vy'Se cen budou stanoveny podle podtu uCastniku. Vysledky VIII. ro&niku soutftze „Napi§te to do novin" budou zvefejnftny v AR 9/1988 pri pfileiitosti One tisku, rozhiasu a televize. Nevyzîdanft pfispftvky postu- puje redakce AR politickovychovne komisi rady radioamaterstvi CUV Svazarmu pro jeji archiv.

-dva

353

mladych chlapcu a dfvek, ktefi by m6li z4jem a vuli rozvfjet tradice 5eskosio- vansk^ tetegrafie.

OK1DMF

Pfebor 6SR v telegrafii 27. bfezna 1987 se v autokempu

Hluboky u Hofic v Cech^ch se§li nejlep- telegrafist^ z CSR, aby n^sledujictho

dne bojovali v holick^m kulturnfm domd o nejvySSf pocty na pfeboru CSR V telegrafii. Sbor rozhodilch vedia 0^§a Sup^kov4, OK2DM. ZmSny V pravidlech telegrafie. zavedend od 1. 10. 1986, ne£inity nikomu potfie. Sou- tSiilo se Jen ve tfech kategoriich, nebot podle rozhodnuti OV Svazarmu se middei do 15 let od leto§nIho roku mOie zudastftovat postupovych soutdil jen do kraisk^ho stupnd.

Nejvice zdvodr>lku startovalo v kategorii A. kde bylo tak6 dosaierto nej- hodnotnSjSIch v^sledku, co2 se projevi^ lo udSlenfm tfl mistrovskych vykonnostnich tFfd. Z celkov^ho po5tu 30 z^vodnfkO dSle dva spinili limity pro I. VT, 11 pro illl; VT, 10 pro /IL VT a 4 z^vodnici neziskali potFebny po£et bodu ani pro ud^lenl nejniiSI VT.

Pofadatelem letoSnIho pfeboru CSR byl radioklub Svazarmu v Holicich a po organizaCni i spoledensk^ str^nce ne- Ize organiz^torOm nic vytknout. Te£kou za vyhodnocenim vysledku a slavnost- nim pfeddnl cen bylo vyhIiiSenI nomi- nace pro mistrovstvl CSSR a zdv6re6ny hamfest s hudbou.

Z vysledfcO: Kategorie A — muii: 1. T. Mikeska,

OK2BFN, 1148 b.. 2. P. MatoSka, OK1FIB, 1142 b.. 3. ing. V. SIAdek, OK1FCW, 1067 b.

Kategorie D — ieny: 1. Z. JlrovA, OK2KAJ, 912 b., 2. A. Buifnovd, OK5MVT, 723 b., 3. G. Vaftkov6, OL7BOK. 689 b.

Kategorie B — dorostenci: 1. D. LuftSk, OL4BRP, 933 b., 2. R. Svenda, OL6BRN, 672 b., 3, R. Krch, OL4BOR, 607 b.

Druistva: 1. Praha-mSsto (OK1FCW, OK1FMB. OK1DFP) 2812 b.. 2. Severo- 5esky kraj (OL4BOA, OL4BRP, OL4BOR>, 3. Z^padoCesky kraj (T. Kd- (erek, L. Kvapil, OKI FIB).

OKI DVA

3.-4.10. VK'ZL Oceania contest, SS6 3.-4.10. World Wide SSTV 4.10. Han^dc^ poh^r 4.10. ONcontest.SSB 10.-11.10. Concurso Iberoamericano 10.-11.10. VK-ZL Oceania contest, CW 11.10. ON contest, CW 11.10. RSGB 21/28 MHz, fone 17.-18.10. WAY2 contest 17.-18.10. Canadian RTTY laiO. RSGB 21 MHz CW 24.-K.10. CO WW OX, forte 30.10. TEST 160 m

10.00-10.00

06.004)6.00 05.004)6.30 07.00-11.00 20.00-20.00

10.00-101)0 07.00-11.00 07.00-19.00 15.00-15i)0

???

07.00-19.00 00.00-24.00 20.00-21.00

Podminky zdvodu VK-ZL Oceania na- jdete v AR 9/86, Hanicky pohir v AR 9/84, ON contestu AR 10/85, TEST0160 m v AR 11/84, WA Y2 V AR 10/86, CQ WW DX v AR 11/86.

Podminky zivodu ..CoRcurso Iberoamericano**

Tento zdvod organizuje kaidorodnd odbodka URE ve Val6s a $pan6l8k6 sekce 6asopisu CQ, a to vidy cely vikend pFed 12. Fljnem. Z4vod za6ln4 vidy v sobotu ve 20.00 UTC a kon£{ v neddii ve 20.00 UTC. 06eiem je navdzat spojeni s co nejvgtSim poCtem radioamaterO b6hem doby z8ivo- du. Z4vod{ se v kategoriich; 1) jeden operator, 2) stanice klubovd a s vice operdtory. I tato kategorie vSak mCiie mit souCasnd v provozu pouze jeden vysitad. Zdvodi se pouze provozem tone v p^- mech 1,8 ai 28 MHz. vymftriuje se k6d sloieny z RS a poFadoveho 6ista spojeni podinaje 001. S ka2dou stanici je mo2no V ka2d4m p^smu navdzat jedno spojeni, kaid6 spojeni se hodnoti jednim bodem mimo stanic ze zemi: CE - CO -r- CP-CR- CX~C3-C9-DU-EA-HC-Hl-HK-HP -HR-HT-KP4-LU-OA-PY-TG-TI- XE - YS - YV - ZP - 3C a d8ile ze zemi, kter6 k tdmto patFi, i kdyi pro DXCC jsou vedeny jakp zem6 rozdiln6 - napF. EA8^ EA9, PYO apod. Spojeni se stanicemi uveden^ch zemi se hodnoti tFemi body. Tyto zemd jsou soudasnd v jednotihr^ch p8ffimech n8iSObi£i.

Zdvod je vypsdn i pro poslucha5e, ti si vSak zapisuji jen spojeni, kde jedna z ko- respondujicich stanic je ze zemd, ktere je uvedena mezi n^tsobiî. Takov6 spojeni si hodnoti tFemi body. Jedna znadka mOie byt V deniku uvedena maximdin* v 15 % zachycenych spojeni a jedna a tat8i2 stani¬ ce mOie byt V deniku uvedena znovu ai po zachyceni dalSich p6ti stanic.

Ceskoslovensky pohdr V telegrafii

Dne 7. 11. 1987 se uskute6ni v Brn6 soutAi o t». poh4r v telegrafii s mezin8- rodni 08asti.

Zdvaznd pFihliiky ziivodniku (bez roz- dilu Vykonnostnich tFid) je nutno zasiat nejpwdiji do 10.10.1987. Rozhodujici je datam poitovniho razftka. PHhidiky za- silejte na adresu: Jan Kalii, OK2JK, tF. kpt. Jaroie i. 35,602 OQ Brno.

OV Svazarmu Bmo-venkov

KM—..

Kalenckif KVzivodO na zdf f a Hjen 1987

19:20.9. SACconte^CW 15.00-18.00 25.9. TEST 160 m 20.00-21.00 26.-27.9. SAC corttest, fone 15.00-18.00

354

Deniky se zasiiaji v cA>vykl6 forrn^, dupHcitni spojeni must byt vy^rt8na. Oip- iom zfsk8v8 prvni stanice v kaidO katego* rii z ka2de zemO DXCC, pokud nav82e alespoh 50 spojeni. Deniky se zasiiaji nejpozdOji do 20.11. na adresu; Concurso Iberoamericano, Gran Via de les Corts Catalanes 594,08007 Barcelona, Spain.

Na obzoru nov8 zem6 DXCC!

V Onoru t. r. skupina §pan$lskych ope- retorO poiddalao ud§ieni radioamat6rsk6 koncese Arabskou saharskou demokra- tickou republiku, kter8 vznikla na uzemi byval4 §pan6isk6 drlavy Rio dÔro (EA9), odkud se od 8. ledna 1976 neuûtednilo i8idn6 radloamaiterske vysii8ni. Skupina, ve kterd jsou znemi operôFi EA2JG, EA20P, E/V2IE a EA2ANC, jii ziskata ofici- 4lni povoleni k pr&ci z teto oblasti pod zna6kou SORASD (Republica Arabe Sa- haraui Democr8tica) a m§la vysHat V prv6 polovind srpna na v§ech p8smech KV provozem CW i SSB. Podstatne k u- skute5n6ni ceie expedice je^vSak vyj^dreni

ARRL k platnosti tohoto uzemi jako samo- statne zem6 DXCC. Jako samospr^vn^ uzemi je tato republika zatim uzn4v8na organtzaci OAS a m4 pozorovatele pFi OSN. Neni vSak Clenem ITU a nem4 tak4 pFidSlen oftci4lni prefix.

OK2QX

PfedpovdcT podminek iifeni KV na fifen 1987

Namist4 je optimismus - oproti minuiym misl- cCtm bude dosaêlnost viech mist na zem4kouH lepSi, nebof poroôu nejvyiiii pouiitein4 kmito£ty na Severn! a jiini polokouli, na pnrni z nich bude navic pokra£(wat pokles utiumu v dolni ionosMFe. Skinedni akbvita v prOmiru d4le vzroste a ûneini radiace zfejmi bude vy$$i, nei by odpovldalo pFed- poki4dan4mu vyblaz«n4mu retativnimu 6istu slu- neinich skvrn /?i2 = 26 l)i sluneinimu r4diov4mu toku okolo 90 a vîe. Aktu4lnl piatnO hodnoty se vObec nejrychieii muteme dozvM4t diky novd zFize- n6 slu2b4 stanice Radio Australia, kter8 vysIM Propagation Report denn4 od pond4ii do soboty v 04.25 a 08.25 UTC na kmitoetech 11910,15240 a 17 715 kHz, na poslednim z nich smirem na Evropu. Poslech je pro mis i vhodnou sondou stavu iono^4ry vglobilnim m4Fftku, zpr8va m&dvifiisti- pfehted a pfedpovdd a zejm4na obsiûje nej6er> stv4i5i infonnaceoslune5niigeomagneticki6{d(tivi- td a hodnoceni podminek §iFeni KV. V5e je oviem V jazyce angtick6m, Me k potfebndmu rainimilnimu porozum4ni postadi znt^ ifelovek a kilfiovych Mov. Doufejme, 2e tato i jin6 podobn^ slu&y bu^ pokra6ovat, aby nMn pomohly co nejMpe vyutit zafiinaiicBio je<^4ctilet8ho cykiu.

PFislib jeho daliftio v^vc^ byl potvrzen i V kvû 1987, krom5 prvnich dnO byly pozorov8ny skvmy pouze ve vyS^h SiFidtch, nMeSely tedy 22. cykhi. NejvySii od 6efvence 19M byl i siunefini tok 88, vypoiteny z dennich miFenl; 78,80,83, Si, 85,86,87, 87,86,88,85,84,86,89,92,96,95,96,98,98,98.98, 93, 96, 94,90, 85, 83, 77, 76 a 75. Ze stejnych dnO pochiaeji indexy 4*.-11,6,8,6,4,7,8,4,6,13,9.3,11, 14, 6,6. 5,2,3,5,4,10,12,20,26,14,16,12,14,10 a 15. Ai do 22. 5. tedy v pr0m4ru rostia slunedni radiace, zatlmco magnetosf6ra zOstivaia v kiidu, takie jsme si podminl^SiFeni mohli j«t pochvalovat. OjediniM krlitki poruchy 1.. 10. a 13.5. se projevily pouze zl^t^lm v kladn6 fMti. Na pokles ratKace od 23. 5. nav&za^ dal§i a daHi poruchy od 24. 5.. jet stlaSity uroveA podminek hluboko pod prOrriir. z fiehot se ionosfAra je5t4 ani v prvnich ienmovych dnech nevzpamatovale SttOnaEgZaAinala nesntMe a opotd&nA, nejlepiimi dny byly 28.-30.5., kdy jsme zaznamenali i nov6 meÂky v dmetimetrovAm pAs* mu: 4N3ZHK na 28251kHz v QTH JN76MC a EA6RCM na 28 213 kHz (s boAnim vyzaFovAnim na 28 215 kHz, kde 6. a 7. 6. interferoval s 6B3RAL) v JM19HO, odkud vysii4 vijkonem 4 W do anttny 5Y vesm4ru30‘’.

SpoleAnym znakem postupujicich zmAn v iono- sfAre pro doini pAsma (pod 10 MHz) bude v Fijnu znatein4 prodhiiovdni d4lek oken otevFeni. DaiSim typick]^ jevem, ktery jeSt4 zesiH a bude pokraAovat at do jara, bude vyskyt dvou maxim sily signMii, ^rSiho na poA4tku a ostFejliho a lepSiho na konci okna V souvislosti s vychod^ Slunce na v^hodnim konci trasy. Jev bude nApadnAjSi na stoSertesAtce, ale pro sevemi sm§ry bude dobFe znatelny i na AtyFicitce.

Intervaly otevFeni i d4lka motneho spojeni na homich p45mech dAle podstatnA vzroste a i desitka se zafine stAvat regul4mim pAsmem DX pro jin4 smdry net jitni. N^)ep§i dsti intervalO (pokud k OtevFeni dojde) jsou nAsledujici; TOP band: JA 21.00-22.00, VU 01.00, W6 03.00 a 06.30. Osmdesitka: JA 18.00-19.00, ZL 15.00 a 19.00, W5 07.00. 6tyFicitka: 3015.30, PY 06.00, ZL 15.00 a 07.00, KH6 16.00. TFIcftka: JA 14.00-17.00, ZL 14.00-15.00 a 06.30, KH616.30. PatnAetka: JA 09.30, W413.30, W316.00, W2 at VE3 16.30. Desitka: Ul 07.30, BY109.00, PY 16.00, W2-314.30.

0K1HN

ZAjiMAVOSTI • ZE SVgTA • Z DOMOVA # ZAJIMAVOSTI^ZESV^TA#

Za udelem standartizace budouci'ch digiti&infch z^znamu na magnetofonovy p^sek byla v roce 1983 ustavena tzv. ..Konference DAT“, kterî se od I6ta 1983 ai do leta 1985 zabyâla moznosti jak nejoptimdln§j§i fe§it ot^zku z^znamu digitSIniho zvuku na pdsek. V uvahu pfichdzely syst^my R — DAT (rotary), tedy system s rotujfcimi hlavami a system S — DAT (stationary), system se stojicimi hlavami. System se stojicimi hlavami se b§hem doby uk^zal b]^ m^lo vhodn]^ pro tento udel a tak se kone5n§ feSenI soustredilo vyhradnfi na R — DAT.

Zdkiadni principy tohoto systemu Ize shrnout do n^sledujtcich zdkiadntch vlastnostf: — vzorkovaci kmitoCet 48 kHz, coS

umoihuje roz§ifit kmitoCtovy prutteh vzorkovan6ho sign^lu,

— line^rni ISbitovî kvantizace. — doba hranf jedn§ kazety 2 ai

3 hodiny, — kompaktnl mechanika, — rychte vyhled^v^nf zvolen6ho mista

na p^sku, — mate rozmfiry kazety (men§i ne2

b62n6 kazety CC), — mate spotfeba p^sku, — moinost rOzn]^ch dodatkovych funk-

c( diky velk4 kapacite z^znamu. Na obr. 1 je blokov^ zapojenf z^zna-

mov6 a reprodukfinf cesty systemu R — DAT. V n^sledujfci tabulce pak pfehled z^kladnfph vlastnosti tohoto systemu.

1 az III Modus

IV v

Po£et kandiu: 2 2 4 Kvantizace: 16bit. 12bit. 12bit.

Vzorkovaci kmi- lin. . nelin. nelin.

to6et (kHz): 44, 48,1, 32

32 32

Subk6d {kbit/s]: 273,1 136,5 273,1 ID kdd [kbit/sj: 68,3 34,1 68,3 Sifka stopy [ |im]: D6lka stopy [mm]: Rel. rychlost [m/s]: Uhel opfeAni [=]: PrOmftr bubnu [mm]: Azimut I']: Ot^fiky bubnu [ot/min]: Ooba hrani [min]: Rychl. posuvu [mm/s]:

13,591 (20,4) 23,501 3,133

90 30

±20 2000

120 (80) 8,15

System R — DAT pracuje, obdobn6 jako ltein6 videomagnetofony, s rotu- jfcfmi hlavami a Sikmym n^ttehem p^sku. Pdsek obepind buben v uhlu

90°, pfidemi relativni rychlost p4sku vuCi hlavAm je pribliinS 3 m/s. Protoie z toho vyplyvajici rychlost posuvu (vzhiedem k §lfce stopy) CinI jen asi 8 mm/s, posta£uje pouhych 60 m z4- znamov6ho materiîlu k z&jnamu a reprodukci poPadu po dobu dvou hodin. Sifka pouiiteho p^sku je shodnd jako u materidiu pro kazety CC, tedy 3,81 mm.

Sifka stopy zapisu PCM je pouze 13,6 nm, coJ je podstatnd m6n6 nez je obvykte u be^nych videomagnetofonu. Pro zdpis jednoho datov^ho bitu je vyuiivîna d^lka 0,67 pm. Z toho vy- plyvS dosud nedosaiend hustota dato- v6ho toku 17 Mbit/cm®. Pro z^znam digitelniho zvuku postaduje sice jen tok 1,5 Mbit/s, k tomu v§ak pfistupuji datei pomocn^ udaje pro korekce chyb (asi 40 %) a ruzn^ subkddy. Celkovy tok se proto zv§tei asi na 2,8 Mbit/s.

Buben s hlavami m^ prum§r 30 mm a ize ho, podle potfeby, osadit dv$ma nebo Ctyfmi hlavami. Ctyfi hlavy jsou pouiiv^ny v pfipadS, ±e je vyiadov^n odposlech nahr^van^ho pofadu tzv. „za pdskem". Skute£nost, ie je zdzna- movy material op^s^n okolo bubnu s hlavami v uhlu pouze 90°, umoihuje jednak zmenSit potfebny tah p4sku a tim i tfeti mezi p^skem a bubnem, coi pfispivd k iivotnosti hlav, jednak dovoluje ponechat z^znamovV' material opdsan;^ kolem bubnu i pfi pfevijeni vpred Ci vzad. Proto Ize i pfi pfevijeni dist zvteStni sign^ly (napfiklad pro zji§teni mista na p^sku) a to H pfi 6teci rychlost! 100 ai 300 kr^t v§t§i nei je rychlost posuvu. Tim se zna6nS urych- luje pfipadn^ nalezeni urditeho mista na pîsku.

Na obr. 2 je znSzorn§no umisteni hlav na rotujicim bubnu. Ob§ zdznamo- v6 i reprodukdni hlavy jsou v2dy umis- teny proti sobd. Jak z obr^ku vyplyvd, maji hlavy styk s pdskem vidy jen po urCitou dobu, pak je na tutei dobu tok informaci pferuSen. Aby mohia biJt digitalizovan^ data na p^sek zazname- n^na bez pferuSeni, znamend to, ie musi byt po pruchodu pfevodnikem A/D Casov§ komprimovAna. Pfi repro¬ dukci logicky vznikaji pfisluSn^ 6asov4 mezery, kter6 je nutno Casov;^m pro- dlouienim vypinit. Komprese sign^lu pfi z^namu sice pfedstavuje datei nutnost zv§t§it informa£ni tok, takze se dostaneme ai k 7,5 Mbit/s — pro konstrukci techto pfistroju to vSak pfindSi nSkolik podstatn]^ch zm§n.

PfedevSim Ize pouiit rotujici buben s malymi rozmfiry coi md fadu vyhod, zmenSi se rovndi rozmSry rotujiciho transformitoru a zIepSi se odstup ru§i- vych napSti.

Z^znam je na p4sku realizov^n, ob- dobn4 jako u videomagnetofonu, bez mezer, takze stopy Ie2i tesn6 vedle sebe. Aby se potladily pfeslechy, sviraji sterbiny protiiehlych hlav proti sob6 Ohei ±20°. Protoie d^ky §terbin hlav jsou pfiblizn6 o polovinu vdtSi nei §ifka sniman^ stopy, Ize teto skuteCnosti vyuiit k registraci signdiu pro automatick^ vedeni ve stopl.

Z^nam PCM nezbytnfi vyfaduje vClenit do pfenosu informaci jeSte urdity k6d, ktery by byl schopen opravit pfipadnS vznikte chyby, kter6 se mohou objevit jak pfi z^znamu tak i pfi reprodukci. Tento chybovy kdd se obecn6 nazyvd ECC (Error Correction Code) a musi spolehlivS eliminovat chyby vznikajici napfiklad prachov^mj d^sticemi na vrstvd, nedistotami di poSkr^bdnim p^sku a musi b)^ u£inny i pfi chyb^ch v magnetick^ vrstvS pdsku. Potla£uje t6i pfeslechy ze sousednich stop.

Pouziv^n je shodny k6d jako u kompaktnich desek, tzv. dvojib^ Reed Solomonuv k6d. To znamend, ie za- znamendvan^ data vytv^feji urdite bloky z nich2 se pak pomoci pfislu§n4ho algoritmu_yytvofi paritni bity. Tak vznikd datei k6d, ktery tyto bloky uzavirî a vytvdfi datei paritni bity. Ty jsou pak V urSitem pofadi poskteddny a rozd§leny do sousednich stop. Timto zpusobem Ize zaznamenand data opravit tak dalece, ie je umoinSna vyhovujici reprodukce i jen jedinou snimaci hia- vou (jak tvrdi vyrobce).

Z^namov6 bloky jsou jeSte navic dopInSny synchronizafinimi bity, identi- fikadnimi bity, blokov^mi adresami i paritnimi bity k ochrang tdchto doda- teCnych dat. Odd§ieny Jsou tzv. meze- rami IBG (Interblock Gap). Jednotliv^ datov6 bloky Ize proto i vicendsobnS pfepsat aniz by byly jakkoli poruSeny sousedici informace v dusledku nepfe- snosti servosystemu anebo pfeslechy. Tyto subkddov^ bloky jsou uspofdddny odddlenS od datovych a dopihujfcich blokO.

Pouiity zpusob z^namu dovoluje zajistit pfesn^ sledovdni stop bez dal- §ich pomocnych prvkO jako napfiklad synchronizaCni stopa apod. Do zîzna- mu jsou vioiena ur6ite data, kterd pfi reprodukci dovoluji rozliSit sud^ a lich^ stopy. Tento zpusob byl nazv^n ATF (Automatic Track Finding) a urCitym zpusobem se podobd principu ATF pou2fvan4m kdysi u levndjSich video¬ magnetofonu systemu VIDEO 2000.

Protoie identifikaCni z6ny jsou V kaid^ stop§ k dispozici dvakriit, je do jiste miry zajiSteno sledov^ni stopy

1 — zcfroj analog'ov4ho sign^lu, 2 — antiliasing, 3 — S/M, 4 — A/D. 5 — selektror, 6 — enkod4r, 7 modulator, 8 — p4sek, 9 —"korekce dasovd b&ze, obnovenf hodinovy imputsu, korekce bitO, 10 — servo AFT, 11 — demodulator. 12 — dekoddr, korekce chyby, 13 — D/A, 14 — doinf propust Obr. 2. Uspofiid^nl hlav

Obr. 1. Blokovd zapojenf R-DAT 355

i u p^sku, kter^ nenf zcela rovn;/, anebo byl diouhodobym pouifv^nfm stranovd vâien. Zmfn^ny obvod zajiSfuje dob- rou kompatibititu tak4 pfi pouifvînf rOzn^ch pfehr^vadD.

V jednotlivych stop^ch jsou voln^ mi'sta, kterd jsou urdena pro bity doda- te^nych kddO, napffkiad zdznam £fset jednotlivych titutO, pffpadnS Casov^ch k6du obdobn§. jak je tomu obvykl^ u pfehr^vadu CD.

Kapacita syst^mu pln6 postaCuje pro vSechriy tô OCely, nebof je pStkr^t vStSf nei potfebujeme. Lze tedy bez potl2f zajistit z4znam vSech daISfch pfipadni^ch informac(. Na z4znamov6m materi^lu jsou nav(c k dispozici je§td dv§ postrartni pod^tn^ stopy o §f?ce 0,5 mm jejich2 vyuiitf dosud nebylo stanoveno.

K tabulce v uvodu tohoto fildnku bych chtSI poznamenat, ie dosud chybi vysledky praktickdho pouiitf a proto napPfktad v rubrice §ffka stopy nalezne* me dv6 informace: 13,6 a 20,4 ^m. Jeto proto, ±e jii dnes uva2ujl >r^robci o produkci nahran;^h kazet zhotove> nych kontaktnfm kopfrov^nim. Pro tyto Odely se jako nejv^hodndjSf jevf z^namov]^ material na bî bariumferitu u nShoi se v§ak vr^stupnt OrovePt zmenSuje asi o 3dB. Aby byt tento nedostatek kompenzov^n a tak6 pro spolehlivSjSf techniku kontaktntho ko- p^rov4nf, je uva2ov4n standard §fPky stopy 20,4 (inn. PNtom by takto nahra- n§ kazety mdly dobu hranf asi 80 minut. Tyto ot^ky dekajf jeStg na kone6n6 dofe- §eni.

Jedno vSak je ji2 dnes jist6. System R — DAT pfedstavuje zcela novou techniku, kterd, i kdyi dosud neni do postednfch detaiiO doPeSena, znamenS oproti kazetdm CC nesrovnateind vStSf ppinos. UpPesndni ndkterych detailO se tedy doCk&me patrnfi bdhem nejbli2§i doby. Podle Funkschau 7/87. —Hs—

Jak je vSeobecnd zndmo, zastaviia pPed nikollka lety firma Philips vyrobu videodesek v5etnd pPfsIuSn^ho repro- dukCnlho zaPizeni. O t6chto videodes- kdch jsme ji2 pPed tim sv6 6ten4Pe na strdnkdch AR informovali. Zastaveni produkce bylo tehdy do ur6it6 miry nepocP)opiteln4, proto2e se v podstatg jednalo o obdobu dnes ji2 zna6n6 rozSIPeni^ch kompaktnich desek pro zvukov]^ zi&znam. Videodesky v§ak byiy vStSI (prOm^r 30 cm), byly nahrdny na obou strandch a obrazovy zûmam byl pochopitelnd anaiogov]^.

V souOasn^ dobd tedy dochdzf k znovuvzkPfSenI tohoto syst^mu, ktery m^ proti b62nj^m videomagnetofonflrn jeden nedostatek, ale tak^ jednu pPed- nost. Nedostatkem je. 2e jde pouze o reprodukSnl zaPfzenI (obdobnS jako gramofon) a 2e tedy z^nam nelze mazat 6i znovu nahr^vat. Vyhodou naproti tomu je v^tednd jakost reprodukce, nebof obrazovd rozliSovacI

schopnost dosahuje a2 500 PddkO, co2 odpovidd kvalit§ ampexov^ho z^namu.

Novy system pPich^f rwi trh jako system kombinovany s oznadenim CDV (Compact Disc Video). Pojem kombi¬ novany system znamen^, 2e jediny pPIstroj umo2huje reprodukovat zdzna- my ze tPI zAkiadnIch druhu desek. V prostoru pro vkidddnl desek jsou proto tfi v^Pezy, umoihujici vkl^dat desky ruzny'ch prum§ru.

VyPez pro 12 cm desky umo2huje pPehr^vat bd2n6 kompaktnl desky (CD) se zvukovym digitSInim.zAznamem; lze t62 pPehrdvat desky o prDmgru 20 cm s oznaCenlm Extended Play (EP) a takd desky o prOmSru 30 cm s oznadenim Long Play (LP).

U2ivateii je tedy d^na mo2nost svOj pPIstroj skutednd vSestrannd vyu2lt. Na desce s prOmdrem 12 cm md k dispozi¬ ci a2 60 minut digit^lnlho zvukovdho ziiznamu, popPIpadd ve stejndm vêzu mu2e reprodukovat desky s oznadenim Video Single, kterd poskytuji asi 6 minut obrazovdho zdznamu soudasnd s digitdinim zvukem. Jen pro zajlma- vost lze uvdst, 2e na rozdfl od stPIbPitd desky CD md deska Video Single povrch zlatov^. Ve vyPezu pro 20 cm desku lze reprodukovat desky s ozna¬ denim EP, na kterd se vejde celkem dvakrdt dvacet minut obrazovdho z&- znamu spolu s digitdlnlm zvukovym z^znamem. A posiednl mo2nostl je yryfez 30 cm, kde lze pPehr^vat desky LP, kterd poskytuji dvakr^t dedes4t minut obrazovdho z^namu spolu se zdznamem zvuku, tentokrdt vSak V anaiogovd formd.

To vde znl velice jednodude, ale ppesto PeSenI ceidho probldmu trvaio ing. Qerardu Vosovl a jeho ti^mu V hoiandskdm EIndhovenu jeden a pOI roku, ne2 ho dovedli do konedndho stadia. (PPitom nechci ani pomyslet, jak diouho by podobny probdm asi trval nadim v]/zkumn]^m ustavOm.)

Je jasnd, 2e musela b]^ zajidtdna stoprocentni kompatibiiita s ji2 exidtu- jlclm zvukov]^m z^namem CD; kromd toho bylo tPeba pou2lt princip postupnd se mdnici rychlosti otddeni obrazovd desky aby byia zajidtdna reprodukce s konstantnl snimaci rychlosti a tedy i hraci doba dvakrdt dedesdt minut. To by vdak teoreticky brdnilo umo2nit V pPIpadd potPeby reprodukci stojiclho obrazu. Proto byl tento probidm Peden distd eiektronicky diky nejmoderndjdim parndfov^m obvodOm. Obraz je vkidddn do pamdti a v pPIpadd nutnosti odtud reprodukovdn. Je vdak nezbytnd mit k dispozici pamdf s obsahem alespod 4 Mbitu, proto2e podet zazna- menanych bodO je u tohoto zaPlzenl podstatnd vyddi nei u dosud pou2{va- n^ch videomagr>etofonD. V soudasnd dobd je tato otdzka dosud v Pedenl, proto2e pamdti s uvedenou kapacitou jsou stdie jedtd pPIlid ndkiadnd.

Jak ze zahranidnich informaci vyplyvd, md tento pPehrdvad pPijIt na trh V tomtp mdsici - pochopiteind spolu s odpoyidajicl Tiabldkou desek. Ode- kdvd se, 2e se jii do konce roku ukd2e. zda celd Pedenl bude mIt obchodnl uspdch di nikoli. Vzhiedem k vdestrannos- ti pouiiti pPi pomdrnd pPijateInd prodejnl cend (vde je soustPeddru> v jedindm pPI- stroji) jsou uvahy vyrobcu velmi optimis- tickd.

—Hs-~

Inzerci pfijimd osobnS a po§tou Vydavatelstvi Na§e vojsko, inzertni oddeleni (inzerce ARA), Vladislavo- va 26. 113 66 Praha 1, tel. 2606 51-9, linka 294. Uzdvdrka tohoto £isla byla dne 4. 6.1987, do kdy jsme museli obdriet uhradu zainzer4t. Neopomehte uvdst prodejni cenu, jinak inzer^t neuvefejnime. Text inzer^tu pi§te £iteini, aby se prededio chybdm vznikajicim z nediteinosti pledlohy.

PRODEJ BF900,981 (90) a BFR90.91 (90,110). V. Semecky, Podemicka 365,108 00 Praha 10. Kazety se ipidkovymi programy na ZX Spectrum - hry i system. Novinky 1987 - kvalita (h 9). Seznam za zndmku. Ing. Vlachopuios J., Pokorridho 1550, 708 00 Ostrava 4. Pro ZX Spectrum: kazet. magn. (1200), Interface II (900), hry 3 kraet. C90 + 2 orig. kaz. (900), vypis ROM (200). J. Poidk, 543 51 dpindleruv ^^n 53. AKAI cass. deck HX2, pOv. cena 8000, dig. riad., senz. ovidd., digit, count. + rec. lev., Dol. NR, fluor. display, 20 ai 17 000, v zaruke (6800), JVC tuner T10XL: FM, MW. LW, mdio u2iv. (4500), FUJI FRI190 kazety, 1 x nahr. (90), nepouiitd (110), 25 W bedne, ARN 6604 + ARV 3604 {k 500), OIRT - CCIR konv. (230), mgf. Uran (500), ARV3604 (k 125), NOR repro 2x 7Wv + s + b(200).multimet.C4323,V.A/7, osc. 1 kHz, 465 kHz, 3 tyidne u2iv., v zdruke (680), »ef. t. 6,3/1,0 A, 120 (a 150), sief. t. 6.3/2.5 A, 300(100). Vde dedictvi. J. Ndroda, Lu6na 6,984 01 Ludenec, tel. 22957. Btv Elektronika C430 + schdma, nejde obraz, obrazovka d(â (1500). A. Vidner, Grdgrova 398, 280 02KoUn 3. ARN 567, 734 (100, 335), ARV160, 161 (45, 50), WK462 05,15,43 (a5),TX51430(40),sufit 24 V. 10 W (1). sif. isostaty (13), KT728/600 (60), KP101 (4), KA202 (2), VQE24 (130), DR, DT401 (a 20), LCD 4 + 4 mista (165), CuL 0 0,08,0,11 (50,76), poj pouzdra REMOS (4^ mikrospin. WN 5S900 (17), rozestavdny tuner, zesilovad, TV hry (750,750,600), AY-3-8500 (285), osazend plodnd spoje L20,29,221, N70,013, P08, S76,103, T113, UIO, 11, TV her. nf zes. 20 W. filtru dumu die ARB5/81 (110,66.50,160,190,250, 315,195,125,120,80,350,150,50), vstupnijednotka T3003 (140), TV Videoton nasouddstky (100), NC150. HC16 (400, 250), plexi NC150. 450 (8 20), SM375 + reguiace (110), ramdnko P1101 (400), mdfici pristroj C20 V, A, Q (500). dbTVP Pluto (2500), TR151 12k, 22k, 33k, 47k, 68k, Ml, M15, M27 (a 0,20). J. Pokomy, 267 17 Mofina 125. StabMteovany zdroj 0-50 V s elektronickou poistkou 0-2 A, so striedavym zdrojom 1V, 2 V, 4 V, 9 V (800). M. Harmady, 91611 Bzihce p. Javorinou 379. Atari 800XL 64 kB + interface k mgf + joyîck (6400), novy, v zdruce. Ing. D. Libosvdr, Zd. Fibicha 1201,757 01 Valadskd Mezifldi. Oaclloakop N313 (1500). P. Truksa, BoPivojova 24, 772 00 Oiomouc. FCI110,7, UL1042N (S042P), UL1621N (TC4500A), 4066 (35,80,90,100). Moind vymdna za 10 a Tr. J. Farsky ml., Komenskdho 18,54101T rutnov. Tuner se zeaHovadem JVC RS 11-L 2x 35 W + konvertor Sencor, 100% stav (7000), BFR90. BF960 (75, 65). M. Silerovd, Radova 1, 77500 Oiomouc. Vysielade zariadenie KV50 + RX R4 (1,8, 3,5, 7, 10 MHz) vhodnd pre zadinajucich OK a RK (3500), kupim nepodkodeny obal na B70 alebo vrak BTO s dobrym obaiom. Dudan Danid, 958 04 Vefkd Bielice 318. BFR90 (70), BFY90 (60). V. Stdpdn, SIdvadskd 902, 198 00 Praha 9. Trr^kotnbinaci Europhon stereo s repro (5500), radiokomunikadni pfijimadOrundig digitdlni s budt- kem (6500). D. Hofinek, Riviera - bl. 30,1. mdje 1796, 738 01 Frydek Mistek, tel. 320 40.

1. DIOOA, TRANZiSTOR A TYRISTOR NAZ0RN£ - 20 Kis

Nôrny vykiad pouiiti neipouiivanSjSich polovodidovych soufidstek, tj. diody, tranzistoru a tyristoru.

2. Bozdich: MAGNETOFONY III (1976-1981) - 50K6s

Popisy tuzefnskych i zahraniinich magnetofonu ur£enych pro domdci pouiiti. Technickd udaje, schemata a stru£ny popis sefizeni ve formd tabulek. Pfehlied mikrofor>u, kabelu a mag- netickycb p&skCi.

KNIHY, KTERE VYJDOU: 3. RA0I0AMAT£RSK£ KONSTRUKCE 3- asi 23 Kds

Nivody ke stavbd mdficich pHstrojCi. elektroakustickych i vy- sokofrekvendnich zaHzeni, gener&torO, pFijimabu a jin;^h eiektronickych pFfstrojO.

4. Umann: ELEKTRONIKA OD JEDNODUCHÎEHO K ZLOtlT^MU (slovenaky)- asi 43 Kds

Uceleny prehled probtematiky eiektronickych 80u£4stek od odporu, civek, diodi tranzistoru pFes tyristory, fotoelektronic- k4 prvi^ 0i po integrovan4 obvody. Oiile jsou uvedeny z4kladni zapoieni poiovodi£ovych prvku, operainich zesilova£6, oscil&torO, usm6riôva£{j. stabiiiz&toru atd.

5. Skefik: RECEPTAA PRO ELEKTROTECHNIKA - asi 33 Kes

(Praktickb elektrotechnick4 pFirudky) Obsahuje podrobnd pFedpisy pro pFfpravu ruznych vyzkouSenych a v provozu

osv6d6enych prostFedkO na lepeni, tmeleni, 6i§l6ni kovO, skta, dFeva a jinych materiilu, na jejich povrchovou upravu a piijent.

6. Netuftil: DIAGNOSTIKA A SERVIS FAREBNVCH TELEVfZOROV (siovensky)- asi 55 Kis

Metodika' hledini chyb v barevnych televizorech, jak to vyplyvd z principu kbdov^ni v soustav§ SECAM a PAL. Oruhb vyd4ni dopln4n4 o novb typy teieviznich pFijimadG na§i i zahranibnf vyroby.

7. 6esky: ANTONY PRO PftfJEM TELEViZE - asi 33 K£s

Z4klady pFenosu §irokop4smov4ho teievizniho signdiu a jeho zpracov4ni, vysvGttuje zpOsoby SfFeni teieviznich signdKi pro jednotlivii televizni p4sma.

Cisla objednanych knih zakrouikujte a vypinGny objednaci listek za§lete na adresu;

Specializovan4 knihkupectvt, poit. schrSnka 31,736 36 HaviFov

1 2 3 4 5 6 7

Jm6no_^_

Pfesni adresa:_

_—PSd:__

(Vypifite diteJnS ~ atrojem nebo hOOfovj^m pfsmem) OiifmdnJttrky vyHzujam* v pofad! ttoM potty mi do rf6tp4nt z4»ob.

Cemobilou obrazovku 59LK2B (648). D. Brix, 8. kvGtna 9,772 00 Olomouc 2. Vstup. dil VKV pro obS normy vGetnG mf. osaz. BF981. S042P, A225 (900). R. Krpec, U stavu 1138, 768 24Hulin. KonpMni roiniky Amat^kô radia 1962-85, tez jednotiivd Gtsla (40 za roCnik). Ruiena Frenclov4, 382 93 Horn! 0voFi§t§ 6. Sharp PC1211 + interface CE121 +literatura (3200). tng. J. Ezr, Palackdho 2419,530 02 Pardubice. Tuner TESLA 3603 A Hi-fi, perf. stav (2450), am. tel. hry a dal§i. Seznam zaslu. J. Svit^, Vdelnidka 52, 394 70 Kamenice n. Lip. Stereo cassete deck Technics M263, 3 hlavy SX, nastavitel. bias, Dolby C (10 500). Perfektni stav. V. Kasik, Podriii 47,74401 Fren§tAt p. R. Sinclair Spectrum 48K + manudly a programy (5990). L. KuCera, Ruska 102,100 00 Praha 10. BFR90 (95), BF963 (60), mgf B47 (280). J. Zavadil — X77, Poste restahte, JindFi§sk^ 14,110 00 Pra¬ ha 1. B10S1 (150), TP 289 2x 50k/N/2 dB (25), UAA180 (50), KZ714,708, odpory 0,5 %, 1 %, cermetovGtrim-

ry, trafa 220/6 V/2UA, desky Eurocard,

VERO, iO m. Seznam za znimku. P. Havlik,

po5t schr. 3,130 00 Praha 3.

EMrtronika C430-2, moduly ZMF, OMF, RGB. senzor a dal§i (90,250,450,300,300,400), telesk. ant. 120 cm s konekt. (80), konc. zes. 2x 50W (700), koupim LM334, NE554, BFT, BFR. J. Sulc, Jiraskova 1018,76361 Napajedla. B730 + 2 pdsky (3200), dbt Elektronika 407 (900), mer. prist. C4341 U. /, R, (850). E. Cimerik, Moravsk^ 1628/39,020 01 Puchov. TVP Daria (1700), kanil. volid KTJ92 (150), BFR96 (100), EF806S (5). L. KoneCny, Jeneweinova 47, 617 00 Brno. Dig. tuner Techidcs Quartz Synthesizer ST640 (8000), listopad 86. J.Kndbl,Rychnovskd339,468 01 Jablonec n. N.

Sharp PC1211 + interface na mgf CE-121 + 2 knihy programov + manuSI desky a ang. (4900). M. Kvokadka, PS 317/F31,03119 Upt. MikulA§.

Sit. trafo (60), 50 ks tranz. Ge (30), Si (80), min. rele 12,24,48 V (15,15,10), mikrospinad (8). ruz. pristr.

skFiftky (80), m§F. pFistroj (60). Ing. J. Forejt, Nad lipadem 439,149 00 Praha 4. Video JVC HRD1S0 (24 000), tFihlavy cass. deck Luxman K250 (19000), zesiiovad JVC AX400 (11 000), gramofon JVC QL-FXS Quartz, automat + Shure V15/UI (6000, 2000), tape deck Phifips N712S (9000). J. Hrudka, Na PetFinich 79, 16200 Praha 6. Sinciair Spectrum 128K, (»lni odhad z r. 1986 (19 200). iljaMr^k, MaFôva8,160 00Praha6, tel. 32 48 78.' Barevnou obrazovku in line Grundig A66-501X (6000), novA nepou2itl ing. J. Navr^til, Cimickd78, 180 00 Praha 8, tel. 25 35 28 Grundig TS945 super Hi-fi, civk. mag. (10 000), perf. stav. M. Stoiarik, ^mova 1981,15000 Praha 5. Tranzistory BFR90 (a 60). Koupim IO MH7441 a ba¬ revnou japonskou televizi sd^lkovym ovIM^nim, jen V dobrdm stavu. Zita Magenheimovi, HOrka I11062, 27801Kralupyn.Vlt. Pfesny tdnovy generator Formant - diiy (700), |iA726 (375), SN7413 (18), BF245 (15), ARV168 (53). P. Svadlenka, Gromovove 31,169 00 Praha 6. Zahraniini ekvhraient MA1458 (a 35), MAA741 (k 15), dasovad 555 (a 40). Y. Smelovk, Petyrkova 1997.149 00 Praha 4. Btv Elektronika C401 bez vysokonapdt. nksobide (1000). L. Prochkzka, RoudnickS 443,18200 Praha 8. TESLA 816A (5000), boxy iPF06708, 8Q, 25W (1900), koupim boxy Pioneer S-910, zesil. JVC AX-400BK. J. Hrb, Havlidkova 19,671 72 Miroslav. Pod. Sharp MZ821 (8000), novy, nevyuzity. J. Svo- boda, U cukrovaru 1075,27801 Kratupy n. Vlt. Manudi uBvatel. pro ZX Spectrum plus ds. pFeklad z angl. (90). K. Novotny, Macurova 1385, 14900 Praha 4. Digitdini muidmetr LCD (2000). J. Mdcha, Valentova 1727.149 00 Praha 4-Chodov, tel. 79218 06.

357

VUVD - VUVD - VUVD - VUVD - VUVD - VUVD

VOLAME ziep&ovatele ke spolupriici V oblasti spotrebni eiektroniky

NABIDNETE n6m k realizaci pro s6riovou vyrobu va$e ZN, patenty, PV, n^m^ty atd. zefindna pro tyto skupiny vyrobkii:

- elektroniku pro domacnost, - elektronick^ hradky a vi'ceu6elov6 stavebnice, - udebni pomucky, - vyrobky pro sd^lovaci techniku, - elektronick^ regulace pro usporu energii, - zabezpedovaci a signaliza6ni zah'zeni.

S podniky nArodniho hospoddfstvi mime zifem Ita kooperainfch vztazfch.

REDITELSTVI

POSTOVNI PREPRAVY PRAHA

prijme do tnleteho nove koncipovaneho ucebniho oboru

MANIPULANT PO§TOVNIHO PR0V02U

A PREPRAVY

Ucebnl obor je urcen pfedevsim pro chlapce, ktefl maji zajem o zemepis a radi cestuji. Absolventi maji uplatneni ve vlakovych poStach, vypravnach listovnich uzaveru a na dal§ich pracovistich v postovni pfeprave. Uspesni absol¬ venti maji moznost dalsihozvySovani kvalifikace- nastav- ba ukondena maturitou.

5EKAME na vaie nabidkyl - piite, telefonuHe nebo pn}e<fte na adresu:

Vyzkumny ustav vyrobm'ho druzstevnictvi VUVD, Veleslavmova 1, 612 00 Brno,

telefon 74 14 13

VUVD - VUVD - VUVD - VUVD - VUVD - VUVD 1 r

Vyuka je zajistena v Olomouci, ubytovani a stravoveini je internatni a je zdarma. Ucni dostavaji zvysene mesicni

^ kapesne a obdrzi naborovy pfispevek ve vysi 2000 K6s.

Blizsi informace poda Reditelstvi postovni prepravy, Praha 1, Opietalova 40, PSC 116 70. telef. 22 20 51-5, linka 277. Naborova oblast:

Vîhomoravsky, Severomoravsky kraj.

Sadu RAM 4164 Kb (100) a41256 Kb (250) prod, neb vym. za WD2797. Ing. Chytil, Na sypSin# 820,147 00 Praha 4. Ruznd 10 RAM a Eprom, seznam proti zn^ce, dale 8085 (300), NE555 (35), S042P (120) a ruzne eislico- v610. J. Bohê, CSLA 2900,40011 Osli n. L. Programy na Sinclair ZX Spectrum 48 K a 16 K (10, 5). P. Czuczor, 941 23 Andovce 205. Univerzilni konvertor pro pfevod p4sem VKV OIRT na CCIR nebo naopak bez zâhu do prijimaCe (150), tuner VKV podle AR 10-1-1/84 kompletne osazeny a nastaveny (600). V. Pantlik, Karnikova 14, 621 00 Brno. Manualy k programum (a 20), programy (& 10) na Spectrum TV hry (500), MHB8080A (80), MHB1012 (80), MHB4049 (50), MAS560A(30). R. Koza, Fefteko- va 544,181 00 Praha 8. Basovd kombo FBT super bass 250, podrob. zaslu (20 000), kombo se zesilovaSem Music 70 (1500), mag. B4 (500), B42 (400), kazet. A3 VKV s napaj. (900), radio kabelk. Riga 104,3 pfedvolby VKV (800), d^le na sou6. stoini kalk. Soemtron, 15 mist, displ. eerv. (500), TVP Stassfurt T1009-U-CS (100), Miriam 4019-U (100). Martino 4245-U (100), Jasmin 4224-U1 (100), Orava 237-4237-U, Fortuna Precolor TI682 (ob6 a 100). Dîle prodîm BTVP Color Spectrum, V dobrem stavu, obraz.3 roky (2000). S. Fuks, V. Kopeck^ho 982,266 01 Beroun 2. Cassette deck Aiwa AD-770E, novy s doklady V zaruce. Dolby HX Professional, B, C. 3 hlavy. Data system, 20-20 kHz, digital time, counter. Vyhledava- ni skladeb, program., MPX, ADMS (14 300). Kom- paktni desky Reo Speedwagon (300), Dvofsd< Symfo- nie 6-9 3 ks (525), krystal 2 MHz, digitrony, KD607- 617 (120,25,60). RNDr. Otakar §indler, Roosevelto- va24,746 01 Opava. Mikropoiitai Sapi JPR1 (AND-1, JPR-1, REM, zdroj, 2 kl4vesnice) s microbasic (5000), 8085 (120), 2102

358

(25) a jin410. Seznam za§lu. V. Voma5ka, Zahradni 379,517 50 Castolovice. Am. zhotoveny Black Finger na pi. spoj. orig. 10 + schema (800), ruznatrafanarozebrani-os. odb^r. A. Simunek, RevoluCni 1277,543 01 Vrchlabi I. Tranzist. radio Selena, 2x repro ARN 665 nove, gramo HC15 tem§f nove (440), pA metr DLi 60 pA - 60 mA, 6 rozs., zrc. stup. (150), 200 pA DLi (90), lad. kond. 3x 210 pF fr6z., kul. loL (45), motor 220 V, 200 W, 2800 ot. (150), tasopisy Radioamat^r 1943, 44, 46, 47, AR1953, 54. 66-71, ST1953-55, Kr. viny 1946-51 (a 25). Ing. J. Kremen, Jahodnice 162, 198 00 Praha 9-Kyje. Prehriva£ Philips CD350 (9300), novy. Casopisy Stereoplay, Audio - trvaly odber. Koupim dvojce tape deck s biasem a prehrdva6 CD vy§§i tfidy. J. BostI, Svantlova 18,397 01 Pisek. Ti58C + adapter + n^vody (3300), dig. stup. 3x pfedn. (VFO-BFO+XO) die ARA7/77, osaz. 74LS... + LED disp. 18 mm/7 mist -l- stab. (2500), SL1640, SL6601 (isb), naOSkobrh70 cm/2 m:spoj,CF300B, J310, BF245, BF960,961. Ing. Gutter, Karafiatova 21, 317 00Plzeft. Rozestav6ny zesilovai 2x 75 W die pfil. AR84, tem§f komplet. sou£. (1300), dokon£eny tuner s digi- t^lni stupnici (2500), gramofon Dual 1229 automat (5000). Ing. M. Schmid. Halkova 507, 332 02 Stary Plzehec. RAM4164 vhodne pro opravy nebo roz§ifeni pameti po6ita6u Sinclair, Atari, Sord, IBM apod. (140) od 10

ks (a 120). Ing. M. Pianezzer, Stafikovsk6ho 1639, 250 88 6elakovice. Japonsky komunikaini pfijima£ Panasonic RF- 2600 s digitaini indikaci, FM, LW, MW + SSB, CW vcetne servisni dokumentace (6000). L. §nydr, 471 63 Star6 Splavy 23. Kvalitni cassette deck Aiwa - AD-M700E, 3 head/ dual motor drive, Dolby-NR + MPX filter, LH-20- 16 kHz, metal - 20 -19 kHz, tape selector, bias fine adjust, 2 druhy indikace - ru6ifckov6 i LED. gramo Technics SL3300 direct drive automatik, v§e kvalitni, 2 roky stare - nevyuzite (10 000,5000), popf. vym§- nim za Aiwa-AD-F-990 nebo jemu podobny. P. Diblik, Spindlerova 172,562 01 Osti n. Orlici.

SYM-1 fy Synertek s 6502,3x 6522,6532,1 ks RAM, 4 k Monitor (3200), v6etne manualu, SN74LS245, NEC D444C i 7741, MC3446AP, Q6006L4, AY-3- 8500-1 (100, 90, 70, 80, 50, 150). Ing. J. Kubiee'k, Kosmonautu 12,789 85 Mohelnice.

SFE 10.7, 4.5, CFU455 (60, 40, 40) ruzne krystaly (50-100), DM74154N (125), VA2240 (240), INS8251N (150), 8212P (140), CA3189 (140). Elektronika foto- blesku, Rollei s vadnou z^triikou, el. Casti kalk. a her (^chy - Z80A, tenis AY-3-8500 aj.). Ve§kera el. funk£ni kalk. disp. (50-70), Fluorescent disp. FIP13E5 (13 znaku) + DI203P. 4N25, 35 aj. (a 50), ruzne 10 fady SN74, CD, LM. 10, T pro radio a TV (Jap., Amer.). Koupim ARA, B 1980-86. V. Hone, StfelnS109,417 23 Ko§fany.

CS200 (450), 3x D1470 (75)a jin6IOi OZ. T- KC. BC. KF, KD. diody KZ. KA aj.. LED. trf. 2x 30 V/200 W, mnoho pas. souS., tem^ komplet sou£. na tuner z AR pfj’l. 83 vt. pi. spoje (400). M pf. Uni 11e (1500). V§e novd, nepouzit^. ^znam za znamku. P. Poul, Vy§kovickA 98,704 00 Ostrava 3-Z^tofeh. Ma^wMon SONY TC378, Tape Deck, tfi motory, tfi feritove hlavy, perfektni stav + (tyfi p4sky SONY 018 (8000), nevyuiity. Z. Kre§4k. Helsinska 2736, sidl. nad Luinid, 390 01 Tabor. Stereondxputt s eqaaHzerem 12 vstupu (12 000), vykonov^ zesilovs^ 1200 W (8x 150 W) (12000), basovd reprosktin^ 200 W/8 Q (2500). Kondm. P. V4vra, Jirôva 1334,508 01 Notice v Podkrkono§t. Oifltrony ZM1080,82 (20), âvend itrony (25), etky E83CC, PC88. PCC88. STR85/10, EF806S, 6F32. 6F36. 6AC7. 1NA31, EA52 (a 5), BFR90. 91 (80), BFT66. S042P (145) a jtnd T, 10, CMOS, tnformace proti zndmce. J. Buddt, Opaikova 7,635 00 Brno.

KOUPE U2S7B, U2S7e, etky EF42 (mad.), 6F32,6L31. usmdr- Aovade Herrmann 20 A aj., kompl. tranzistory pres 100 W. P. Haviik, podt. schr. 3,130 00 Praha 3. Technics zesil. SU7300, tuner ST7300, deck RS630T apod. L. Chvaikovsk^, ndm. Miru 462, 686 01 Uh. Hradi§td. Oiiginii nahrsnd videokazety VHS, rock, heavy metal, tdi pujdm za jind. M. Hanyd, Jeronymova 128, 512 51 Lomrnce n. Popeikou. 2M3773, NE5532-34.71071-74, trafojadrd ,.C mi- niatume prepin^ napr. Secme. T. Link, Juh D 1/d, 07101 Michalovce. Kry^ 127 MHz, 160 MHz, 164 MHz, 156,333 MHz. J. Cindura, Jeremiddova 27,370 02 Ceskd Buddjo-

10: MMS314, d. 1N4002 - 2ks, preddm rdzne tO, R, C, T - zoznam za zndmku. i. Petrek, Leninova 527/19, 03301 Lipt. Hrddok. MHB4311, 4029, 4011, 4024, K500TM131, krystal 100 kHz, VQE23, MA1458, A2030. K. Koliba, 691 53 Tvrdonice. ChrkH Mdkovd synchronizace k TV 0«ia. A. Grygar, ndm. Rep. 914,686 01 Uh. Hradidtd. Tunw lêer. Technics s PLL - techn. udaje a cenu. ing. Milod Uptdk, Oravskd cesta 3,01001 Filina. ZX Spectrum, ZX81.0. Marcinek, Tovdrenskd315/ 25,984 01 Ludenec. S3030 a pod., MCA660, MDA3510. tad. kond. na vstupni jednotku die AR4/75. AR-A6,7,9/85, B-6/82, NSM3915. J. Farsky ml., Komenskdho 18, 54101 Trutnov.

Toroidy NOS, modrd, 012 mm, N02. zelend, 06 mm. M. Kundrdk, Jakubov^dho 119, 85101 BrdtistdVd. 10 AY-3-8610100% stav. V. Korbdr, 56116 Libchavy 119. StereomUiizasiivlai 3,5 mm, odmagnetovaci kazetu nebo odmagnetovad. L. Sevdik, Fudtkova 461, 34815PlanduML Obiazovku A2B-14W. J. Kalina, Malikova 46,621 00 Brno. Prospekty, katalogy, dasopisy, literaturu tykayici se audio video a vypodetni techniky, i zahranidni, jKoddm desky S226 (12), S220.222,225 (k 24), LED (a 4), krok. volid (150) a daldi. ^nam za znamku. J. Skvaî, Petrovice 48,679 02 Rdjec. Ker. iiltr SFE 10,7 nebo SPF 10,7, AR fady B/1979 d. 1, 2 nebo cety rod. Z. Hrazdira, Na podlesi 1446, 43201 Kadad. ARB 1/80,5/81. F. Pavelka, Oruistevni 884,763 26 Liltwk/Ovico SONY deck TC-K666 (555, 777) ES, zes. TA-F222 (555 It), EQ, CD prehf. desky, kazety. VI. Zubalik, Polskd 17,779 00 Olomouc. 10 8271 nebo jeho ekvivalent. J. Marek, Dimitrovova 15,568 02 Svitavy. 2 Imsy eMthonka ECH84. J. Zatloukal, 2iikova 33, 794 01 Krnov. Vf ei. voHmetr, mdtidZ. (LC), levndjdi ditad, rozmitad, Vf VKV gener. apod, (podkoz. stard radia, eiektronky, souddstky a stard AR). A Vaic, Jilovskd 1164,142 00 Praha 4-Branik. Vysokenapdfovy transformdtor pro tel. pNj. AT- 1459 Victoria Super nebo Eiektronic 24. L. Kaura, Erbenova 719,250 02 St. Boteslav. 10 AY-3-8610. P. Sebesta, Sadovd 28,691 72 Klo- bouky. TranMormdtoiy alebo samost. plechy typu M74 (aiebo M23), rezistory -18 K - 4 W a viac, % K - 4 W a viac, MAA436, KT207/600. D. Chliida, Slddkovido- va 1208/27,024 01 Kysuckd Novd Nesto. JakottkoHv obdanekou radiostanici, pokud moino s n^deldim dosahem. Zdliba. Z. Kohoutok, 783 49 Slatinice 254. laterfsce 1 a Printer pro ZX Spectrum + a pdr obdanskych stanic za pNjateinou cenu. I jednotiivd. D. Flekna, Bavindfskd 528,513 01 Semily. Cartridge do Microdrive a Periferie na Spectrum. R. Koza, Feftekova 544,18100 Pri^ 8. ZX Spectrum 48 kB + nebo Delta. P. Pdch, Nezvaio- va 10/36,591012ddr n. Sdzavpu 4. ZX Spectrum phis, interface, 2x joystick i jednottivd. J. Svoboda, U cukrovaru 1075,278 01 Kralupy nad Vlt. Btv C430 T 432 na souddstky. J. §mehyi, 790 65 2ulovd 16.

10 MA1458, A2030 a jine, T, D a jiny radiomat. ARA 4 - 12/86. NabWndte. J. Kadlec, PS - 61, 34701 Tachov. Tiskdniu Sôsha, Interface 1 + Microdrive. I. Sniiek, J. S. Baara 49,370 01 Ceske Butôvice. RX na amatdrskd KV pdsma. M. Udatny, Zahradnic- kd 20,412 01 Litomdfice. AR tady B d. 1,3/82, d. 1,2/83, d. 3/84, d. 3/8^, d. 5/86, ddle 10 27128,2114,8224,8228,3205, koupim knihy: J. Mikuidd - Sbirka cvidnych progrmnu v jazyce Assembler 8080, B. Stoflto - Amatdrskd opravy televizoru, kombinovanou hlavu na kazetovy mgf Panasonic QWY01372 nebo podobnou. M. Maly, Sychrov 102/9,755 01 Vsetin.

VYIMiNA Progiamy na pod. MSX. M. Rendod, Jeremenkova 46,85101 Bratislava. Mikropoditad PtiMps VO 8010MSX, 32 kB ROM, 48 kB RAM (podfobndjdi udaje viz ST 2/87, str. 63) za ZX Spectrum 48kB s inted. pro joystick, nebo proddm a koupim. J. EstetdA, Sydtrov 68, 75501 Vsetin. BTV Eiektronika LC-430, TESLA Color4401A, vadne obr., i po modulech, ditad do 100 MHz, KSY71, KF907, 910, SU167. 169, KT119A, KT729/800, MAC160, MH74141, MAA725, MOA2020, A277D. MAC160, Z560M. Z570M, VQE12C, LED d., z., 1, MA7805, MP1206011-0-60 {i,vymdnifflzaOM361, HPF511, SL1451, NE592, S042P, TDA5660P, 4017, 555,68405G, CA3240E, krystal 48 MHz. Nebo pro¬ ddm a koupim. JiK Paia, Gw. Sochora 2079,288 01 Nymburk. Sharp M2U0O - 200 programO n^ koupim. Pavel Prtfdd, Revoludni 599, 01 Kutnd Hora. Ddffi A2770 za 2 MA1458. L Tiso, Kopemikova 11, 92001 Hiohovec.

rOzne Hleddm miêie poditade Sharp MZ-800. Vymdna programd a zkudwosti. P. Skai^y, Erbenova 334, 26102PHbramVli. Vymdnim programy pro ZX Spectrum. Zd. Patodka, Borodinova 8,623 00 Brno 23. Hleddm ma|itele Spectrum 1^ k - v])mdna zkude- nosti. Ing. J. Bilik, Ovc^dkova 48,779 W Olomouc. Kdo dokonale vysvMf stroj. kdd ZX Spectra? 0. Smid, Jihozjpadni IV/5a, 14100 Praha 4. Kdo zapil^di nebo prodd dokumentaci (programy, interface) pro Nzeni Midi s^tdmu osobnim podi- tadem (Atari 600XL), seridznd. P. Kutdd, Myslejovic- kd nddri, 798 05 M]^jovice.

TESLA Stra§nice k. p., zavod J. Hakena

prijme meqhaniky elektronickych zaHzeni frekvendni mechaniky absolventy SPS eiektro

pro provoz vyroby barevnych televizoru

N^bor povolen na uzemi CSSR s vyjimkou vymez^^ho uzemf. Z^jemci hlaste se na osobnim

odd^leni na§eho z4vodu nebo na tel. 77 63 40.

Hfaddm majHefa ZX Spectrum. Vymenaprogramov a skusenoî. T. Kovdd, Duklianska 352, 94634 Vojnice.

|JSME

Z knizni produkce pro amatory

Mezi publikacemi pro radioamatdry jsme zaznamenali sedit Sta^nich ndvodO pro radiotechniku - Mdfeni odporO, indukdnosti a kapacit. UV Svazarmu, 1^6. Autorem je Jan Bocek, (X(2BNG. Sedit obsahuje soubor ndvodu na stavbu jednodud- dich pfistrojO pro prdci v krouicich radiotechniky i pro samostatnou prdci zaddtednHcii. Soubor pfi- kladnd zohiedAuje potfeby a moinosti zadinajfcich konstruktdru a odpovidd veimi dobfe Odelu a posidni Stavebnich ndvodu.

V souvislosti s Pfednddkami z amatdrskd radio¬ techniky a Stavebnimi ndvody pro rmliotechniku si neize odpustit jednu pozndmku. Ze vdech tdchto

Svobodiiym ubytovAnf zajistime v podn. ubytovn§.

Radioelektronik (PLR), t. 4/1987

Z domova a ze zahraniCi — Reproduktory V automobilu — Zmeny vlastnosti reproduktoru V provozu — Evropsky standard I EC-625 — Jednoduch6 rozhrani IEC-625 do mikropo- citaCe Meritum, technicke vybaveni — Analyz^tor logickych stavu — Programove fizeni modelO — Optoelektronickî z^vora — ZIepseni z^namu u magnetofonu MDS-418 — Amat6rsky radiotele- fon FM pro p4smo 2m — Amaterska druzice JAS-1 — Diodovy indikator vykonu pro reprodu- ktorov6 soustavy — Elektronicky pfepinaC k osciloskopu.

Radio-amater (Jug.)! 4/1987

Generator Morseovych zna6ek s mikroprocesorem — Ochrana akumui^toru — Stabilizator k nap^jeni opera5nich zesilova£u — Commodore 64 jako mSfifi kmitodtu — Ant^na .,Giza“ pro pdsmo 7 MHz — Transceiver CW QRP-805 — Vyuziti po6ita£u v radioamaterskem sportu — PotlaCov^ni ruSivych signîlu, pronikajicich parazitnimi cestami do elektronickych zafizeni — Spojeni s vyu2itim odrazu od meteorickych stop (3) — Pfedzesilovai!; pro magnetofonovou hlavu — Ant6nni pfedzesilovafie — Clînek zinek- vzduch — D6lic kmitoctu pro 1 GHz.

Radio (SSSR), t. 6/1987

Svetelne informacni table - Aparatura pro KV, parametry a realizace - Pfizpusobovaci obvody s feritovymi magnetickymi obvody - Snimaci zesilovac pro magnetofon - Kdyz chybi 10 KR580VG75 - Je§te k nahrade 10 v pfistroji Radio-86RK - Mefici pfevodnik k potenciometrickemu snimaci - Bezkon- taktni zafizeni k natahov^ni automobilovych hodin - Vykonovy nf zesilovac - VypoCet ekvaliz^ru na kalkuldtoru Elektronika B3-34 - Zlep§eni reprodukce pfenosnych pfijimaSu - Amaterska opravy TVP- Nf generator GRN-2 - Modulator pro elektronicke hudebni nastroje - Generator funkei s jednim OZ - Dalkove oviadani hracky naprirfeipu infracerveneho sv^tla - Ekonomicke rele - Jednoduche ramenko pfenosky - Udaje potenciometru serie RP1-57 - Kratce o novych vyrobcich.

ELO (NSR), 5. 5/1987

Modern! technika podmofskych kabelu — Konvertor pro druzicovy pfijem — Zajimav6 10: PD2435, PD2437 — Elektronika a automatizace (2) — Digiteiini fizeni diaprojektoru — Sitovy napajeci zdroj pro nejvy§§i ndroky (4) — Bez- drMov^ sluch^tka (infra pfenos) — Technika jakostnich reproduktorij — Co potfebuje amat^r elektronik? — Soupravy pro fizeni modelu §pi5kovych vlastnosti — Volba povol^ni; progra- mator CNC — Snadn^ vyroba plo§nych spoju — Nov6 vyrobky.

Funkamateur (NDR), & 5/1987

Pfehled minipofiitafiu v NDR — Pfipojeni dvou magnetofonu na jeden diodovy vystup — T6nov^ dona s velkym kmitoCtovyrn rozsahem — Mikro- elektronick6 stavebni jednotky pro POLYTRONIC A-B-C (11) — Radioddnopis, soufiasny stav a tendence — Generator AFSK v technice CMOS — Pfipravek k mdfeni intermodulace — VFO 24 MHz pro obcansk^ radiostanice — Modem RTTY pro 300 baudu a 850 Hz — Generator signdiu pro modely a hracky — Druhy zvonek k telefonu — Kompenzace „brumu" u elektri- ckych kytar — PocitaC provoznich hodin pro pfistroje na 220 V — Digitdni multimetr s automatickou indikaci rozsahO — Univerzaini laboratorni napajeci zdroj s elektronickou pojist- kou (2)—Hodiny s melodiemi fizeni mikroprocesorem — Procesor v zafizeni pro zjiSfovani ur(5it6ho mista na magnetickem p^sku — Radioamatersky diplom GRUPO DX.

Eiektronikschau (Rak.), t. 5/1987

Zajimavosti ze sv§ta elektroniky — MSfeni s gener^tory funkei VyuSti mikroprocesoru ve funkcnich gener^torech — Geflerîtory funkei pfednich svetovych vyrobcu m§ficich pfistroju — DigitAIni generatory sinusov6ho prub§hu — Z vystavy .Jechnova" ve Styrsk6n» Hradci — IP3R07A, novy 10 pro spinane zdroje — Program^tor pamfeti PROM — Digy^lizujici kamera k analogov^mu osciloskopu — Gene¬ rator funkei OR-X 402 — Digitainfe fizeny>pro- m6nny Citlumovy den — Zajimav^ zapojeni — Automatizace — Nov6 souCdstky a pfistroje.

publikaci v posledni dobe zmizely volaci radioamaterske znaiky autorO. Kdekoli ve svde je zvykem, ze radioamatef i pouiivaji sve volaci zna^ky nejen v pro¬ vozu, ale ve v§i radioamaterske dinnosti veetne publika6ni. Skutecnost, ze autor je radioamaterem. neni duvodem k rozpakum ani pro n^j, ani pro vydavatele. Naopak •- pro dtenafe je jiz toto pfisli- bem, ze publikace opravdu obsahuje latku pro radioamatery. Toto by si mSli na§i autofi uv§domit a na uv^deni svych znaciek trvat. V opa^nem pfipade si budeme ve sve vlastni edici p^stovat naprosto nezadouci unikat, nemajici ve svete obdoby.

Edicnim podinem mimofadneho vyznamu je dru¬ hy dil knihy ..Amatersk^ radiotechnika a elektronika“ Dr. ing. Josefa Danese, OK1YG, s kolektivem. (Nase vojsko, 1987).

Po dvou uvodhich uvahach o minulosti a sou6as- nosti radioamaterstvi (OK1FSI, OK1VIT) nasleduje nekolik rozsahlejSich pfispevku, kterp jsou pln§ venovany technickym (nikoli provoznim) ot^lzkam naseho sportu.

Kapitola „Anteny pro VKV (OKI VCM) je kompilaci pfispevku z RZ a dalsich zdroju na dane tema z nekolika poslednich let.

Kapitoly „Pasivni soufêsti v elektrotechnice" (OK1YG) a „Fyzikalni zaklady radiotechniky" (OK- 1BEG) postihuji obecne zaklady oboru. Jsou naps^ny velmi dobfe, diskusi v§ak asi vzbudi ot^zka, je-li iiêlne, aby zhruba 30 % obsahu druheho dilu dosti specialne zamefene a n^kladne knihy vypinily informace, ktere jsou velmi casto publikovany v jinych knihech, a prakticky stale dostupne v ruzne forme v prodejnach odbornych knih, ucebnic a casopisu. .

Nesledujici kapitola ..Kmitodovd modulace" (OK1WPN) obsahuje vetd dil kapitol jiz vydane

360

kniiky ..Zapojeni FM techniky“ tehoi autora, pfede- slanych rozsahiym uvodem o FM i NBFM v radioa- materskych podminkach. Zejmenatento uvodzapl- nuje mezeru, kterou jsme v na§i literatufe citelng vnimali v sou£asnem obdobi rozvoje kmitoctove modulace v provozu. Dvoustrankovy rozsah pas^ze 0 cislicove fizenych kmitoctovych ustfednach je v§ak bohuzel zcela nedosta5ujici; prave u malych zafizeni pro FM ma tato technika velke perspektivy i V amaterskych podminkach.

„SSB transceiver T2“ (OK1AGI) je konstrukce, popsane pfed temef 10. lety v R^. Jde o jednopasmo- vou kopii tovarniho mobilniho transceiveru ATLAS. Od roku 1978 byly takovekopie-zejmenamoravsky- mi radioamatery - fe§eny s modernejsimi soudast- kami a jako vSepdsmove, a byly take popsany V n§kolika sbornicich. Technika kr^tkych vin je setrvale z^ladnim kamenem na§eho sportu, navic cela kniha bude slouzit £ten4f(im dal§ich nejmene 10 let. Proto by tak zavazne otîzky nem§ly byt v knize pojednany prave takto; snad dojde k naprave ve tfetim dilu.

Dosud nebyl (ani 54stecn§) vydan text kapitoly „Od historie k sou5asnosti telegrafniho provozu ' (OK1DWW). Obsahuje z^kladni pojmy a definice, kurs skvizoveho kli6ov^ni, zaklady cislicove techniky a popis dvou elektronickych telegrafnich klicu. (narocn§j§i z nich je feSen s ohiedem na moznost spoluprace s poîtaêm). Kapitola tedy obsahuje zdkiadni, trvale platnou teorii, a novO, dosud nepo- psane konstrukce. Takto by mely byt zpracov^ny v§echny .kapitoly. Ctenafi budou jiste postradat obrazee ploinych spoju obou konstrukei.

Kapitola „Mikropo5itac v provozu amat^rske radiostanice" (OK1VJG) seznamuje ctenafe s jed¬ nim z moznych fe§eni hardwaroveho a softwarove ho vybaveni mikropoîtafêjako radio-d^lnopisn^ho termindtlu. Obe str^nky fe§eni jsou velmi dobfe dokumentovany (popis vlastnosti a cinnosti mene beznych integrovanych obvodii, vyvojove diagramy.

vypis programu). RTTY je zatim nejCast6j§i aplikaci mikropo£ita£u v radioamaterskem provozu, veeiku vâk jednou z mnoha dal§ich moznych a exntujicich ve svete a pomalu jiz i u nas. Kapitola by si zaslouzita mnohem §ir§i pojeti.

Posledni kapitola knihy - „Mefeni“ (OKlBI)- je zestruenenym textem jiz vydane knihy tehoz autora - „Mefeni v radioamaterske praxi -1. east". Bylo-li jiz nutne znovu vydat prakticky totez, bylo by asi vhodnej§i sahnout po druhem dilu teze knizky, ktery je radioamaterstvi mnohem blizsi, a navic i citelne lepe zpracovan.

Zever ceieho druheho dilu pak patfi doplhkum k dilu prvemu.

Ve struCnosti Ize fici asi toto; tomu, kdo v posled¬ nich zhruba deseti letech nesledoval radioamaterskou literaturu, pfinese tento druhy dil velke mnozstvi novych poznatku. Ostatni ctenafi najdou novi- nek vyrazne mene, ziskaji v§ak jisty soubor zednem casti z jiz vydanych textu. veteina etenafu bude patfit do prve skupiny, a proto je tfeba v zasade hodnotit knihu kladne.

Nekolik uvedenych kritickych pfipominek v za- dnem pfipade nesmefuje k vedoucimu kolektivu autoru Dr. Dane§ovi. Kdo si napfiklad vyzkoueet, jak tezke je zajistit pfispevky do sborniku pfedn^sek pro radioamatersky seminef, pochopi, ze Danes tim, ie shromdidil a zpracoval asi 25 pfis^vku na asi 1200 stranech dosud vyslych dvou dilu knihy, a pfipravuje dil tfeti, vykonal obrovske dilo; sam za sebe mluvi fakt, ze po 30 rokO se k tomu nikdo neod- hodlal.

Pfipominky smefuji k tern autoriim, ktefi zfejme nedocenili vyznam knihy, ktera je vyvrcholenim vsi publikaeni prace nasi odbornosti, a navic bude muset neco fici etenefi jeSte za nejmene 10 roku. Pfispevky vhodne do casopisu a rychle vychazeji- cich brozovanych knizek se do knihy tohoto vyzna¬ mu mnohdy nehodi. Otisknout zde konstrukce mo¬ raine zastaraie jiz dnes (a navic uz - a tfeba vicekret - pubfikovane) proste nema vyznam. -jjv-

amaterske radio 1987 - internet archive

Documents